Barvy, světlo, zrakové vjemy
BARVA QUILE (QL)
barevný, -barevný quilea (QL)
barví, zdobí, krášlí quilya (QL)
jasných barev, zdobený quilin (QL)
bílý ninque (také: studený, bledý)
bíle září: ninquita, min.č. ninquinte
bělost: ninquisse
(vše Et)
bledý iska (zřejmě výrazně doběla, příbuzné slovu "sníh") (QL)
bledý, nezdrav barvy, trpící nevolností, nemocný leuke (QL)
bledý, plavý, světlý marya (Et mad)
plavý, bledý malwa (Et smal)
žlutý malina (Et smal)
světlý, světlivlasý, sličný vanya (WJ 383, Et ban)
světlovlasý vana (WPP)
oranžový kuluina (Et)
ruměný roina (Et)
ohnivě červený, zlatorudý narwa (Et)
červený karne (Et)
vínově červený mirukarne (QL)
ohnivě rudý, šarlatový saquila (QL)
červený do oranžova, rezatý karmalin (QL)
červenohnědý, rezatý ("od cihlové po tiziánovou") russa (VT 41)
tmavohnědý, snědý varne (Et barán)
černý morna (Et, QL a jinde)
šedý ("barvy deště") mista (WPP)
("barvy mlhy") hiswa (Et khis)
světle nebo stříbrošedý sinde, sinda (WJ 383, PP)
světle modrý nebo šedý, šedomodrý vinde, vinda (odhadem podle velmi nejistého záznamu v Et)
fialový do modra helinwa (QL)
do růžova helinquila (QL)
růžový, návrhy karmarya ("bleděčervený"); (kampi)lossea (barvy šípkové růže)
modrý luine (PP luin dle pozdějších pramenů patří jen do složenin, jinak doložené luine, např WPP, VT 48)
světle helwa (Et)
modrozelený ninwa (QL)
namodralý luininke (VT 48) (koncovka zdrobněliny se zřejmě dá použít podobně také u ostatních barev)
zelený laiqua (Et)
svěží, světlezelený wenya (Et gwen)
zlatý ze zlata: mallen (Et smal) (heslo v Et je komplikované a nejisté, Quenduluin navrhuje "maltava", což je určitě správně, jde o 2. p. slova "zlato")
světelně (zlatě zářící): laurea (PP)
zlatorudý, ohnivé barvy kulda, kulina (Et)
stříbrný ze stříbra: telemna (Et kyelep)
světelně: silma (Et)
SVĚTLO; ZRAK KÁLE/KALA (MC/Et); KEN (A)
vidí kene, základ slova ken- (MC)
vidění, zrak ken (odvozeno z následujících slov)
vidění do budoucnosti apaken
vidoucí do budoucnosti apakenya
vhled terken
vhled mající terkenya (vše MR 216)
vidění, dívání se kenta (VT 39)
pozoruje, ale nestřeží; čte kenda (VT41, WPP)
prohlíží, zkoumá, čte henta (WPP)
zahlédne (přít.č.) hententa (WPP)
dívá se na yete, základ slova yet- (min.č. yente) (VT 47)
pohled (krátký i dlouhý) yendo (VT 47)
hlídkuje, střeží, hledí na tire, základ slova tir- (min.č. tirne) (Et) (dle QL též uchovává)
vypadá, připadá někomu ilka (QL ilk-) (též bíle se leskne, MC)
obraz emma (WPP)
mentální obraz, vidění indemma (WPP)
světlo kala (Et) kále (MC)
rozsvěcí kalta (QL)
svítí kala (UT 22/51, přít.č. dle QL)
(podle poznámky v QL se zřejmě vše od tohoto kořene týká spíše zlatého/denního světla)
ozařuje kalya (Et)
jedno světlo, lampa kalma (Et)
paprsek světla alka (Et aklar)
sláva, nádhera, záře alkar (Et aklar)
slavný, zářivý alkarinqua (Et aklar)
vyzařuje světlo faina (Et phay)
záře (přeneseně duše, z toho pak zřejmě vyplynulo i označení přirozené smrti) faire (Et phay)
světlý kalina (Et)
jasný kalima (PP)
jasno, slunečné počasí, čistá obloha kalle (QL)
jasný (o počasí), vyrovnaný, pokojně vznešený (angl. "serene") kalaina (QL)
totéž coby podst. jm. kalaine (QL)
bledý, nezřetelný, matný néka (MC)
průhlednost, průzračnost liquis, základ slova liquist- (QL)
průhledný liquistea (QL)
průsvitný liquilta (QL)
bledne sinta (Et thin)
pohasíná, pomalu se vytrácí fifire, základ slova fifir- (MC)
den (12 hodin denního světla) arie, arya (Et) aure (S)
noc (jedna) ló (Et)
noční tma, noc jako taková (avšak přiměřeně jasná) lóme, základ slova lómi- (Et)
temný lóna (Et do3)
hluboký stín, temnota, temná noc huine, fuine (Et phuy, SA, QL)
temnota mornie (PP)
stín, šero, hluboké lumbe (Et)
těžký stín lumbule (PP)
šerý, ponurý, unavený lumba (WPP, VT 45)
stín, nejasnost, poskvrna mordo (Et)
stín předmětu leo (Et day)
chládek laime (Et day)
stinný laira (Et day)
chládek, stín, šero, možná i odstín lómin (QL)
zahaluje, zastiňuje, skrývá halya (Et skal)
zahalený, ukrytý, zastíněný, stinný halda (Et skal)
temnota, šero ungwe (Et) (též - dodatky k PP - pavučina. Zřetelně souvisí, jedná se o nadpřirozenou /aktivní/ tmu, tvořenou pavouky z rodu Ungoliant a někdy nabývající podobu pavučin. Obyčejná pavučina je lia/líne, Et slig) (nadpřirozeně) temný mrak nebo stín ungo (Et)
(přirozeně temný mrak lumbo, MC)
slunce Anar (Et)
sluneční světlo áre (WPP, S, podle Et se nicméně zdá, že jde o
další označení dne, doby denního světla, než o
světlo jako takové. To by bylo kala/kále, viz výš)
sluneční paprsek arma (WPP)
západ slunce: andúne (PP)
východ slunce: anaróre, ambaron (Et)
zlaté světlo, poetický název zlata laure (S, UT, Et glaw)
měsíc Isil (Et sil)
měsíční světlo: isilme (MC)
stříbrné světlo (i hvězdné): silme (PP, Et)
(protiklad laure): ilsa (QL)
stříbrně svítící: silma (Et)
svítí stříbrným světlem: sile, základ slova sil- (PP)
lesknoucí se kadeř silque (QL)
bíle se leskne ilka, min.č. alke (MC) (znamená též vypadá, připadá někomu, QL ilk-)
lesk, ale především vzhled ilke (QL)
hvězda elen (PP)
hvězdný: elenya (WJ 362)
hvězdám podobný: elvea (MC)
hvězdné světlo Ilma (Et gil), (stříbrné světlo vůbec): silme (PP, Et)
mrkající hvězda tingilinde (Et)
mrká (o hvězdě) tingilya (Et/VT 45)
jiskra, bílá, hvězdě podobná, nebo přímo hvězda tinwe (Et, MR 388)
drobná hvězdička, třpytivá kapka rosy apod. titinwe (QL)
třpytí se, září jemným stříbrným světlem tine, základ slova tin- (Et, WPP)
jiskří tintina (sloveso v základním tvaru je pravd. tintine, základ tintin-, min.č. tintinne (Et)
svítí chvějivým světlem tintila (WPP)
rozjiskří, zanítí tinta (SA, MR 388)
lesklý, stříbrný tinda (Et)
záblesk tinde (Et), íta (PM 363)
klenot, drahokam, drahocennost, poklad míre (Et mir)
drahokam, třpytivý miril, základ slova mirill- (Et mbiril)
třpytí se mirilya (Et mbiril), rilya (Et/VT 46)
třpytí se, září (oslnivým světlem), zejména o očích ita (PM 363)
třpytící se, třpytivý, zářící itila (PM 363)
záblesk íta (PM 363)
třpytivé světlo rilma (Et)
třpyt, lesk rille (Et/VT 46)
oheň úr (Et)
ohnivý (ohni podobný) úruva (Et, QL)
ohnivý (mající oheň), žhavý uruite (Et, QL)
hořící urwa (QL)
hoří, žhne, je horký urya (Et, WPP)
pálí, spaluje usta (QL)
oheň, plamen nár, náre (Et)
plamen velka (GL)
posvátný oheň, oheň v mystickém či přeneseném smyslu (dobrý!) Sá (QL)
