Všední život KUILE ILAUREA
každodenní ilaurea (VT 43)
život kuile (Et)
DOMÁCNOST MAR (domov) (WPP) KOA (přístřeší) (WPP)
podrobněji k budovám a jejich částem viz "stavby"
soused asambar, asambaro, armaro (VT 48)
venku ava (Et)
venku, pryč ara
On/ona je pryč/není doma. Arse. (obojí VT 49)
nabírá, váží vodu, nabíráním vylévá kalpa (Et)
nádoba na vodu kalpa (Et)
obsahuje kulpa (s mírnou úpravou, QL klpl má kulpe, základ slova kulp-)
návrhy: naběračka kalpe
lžíce kalpele (elfové možná neznali, podle příbuznosti slov se zdá, že polévku spíš upíjeli)
lije ulya, min.č. ulyane (Et)
číše, mísa salpa (QL)
pohár súlo, základ slova súlu- (Et suk/sug)
nádoba na pití sungwa (Et suk)
poklička, víko (též kapuce) telme (Et)
na pantech lat, základ slova latt- QL
sklenice hyelma (VT 45)
skleněný pohár kilinyul (WPP)
sklenka ("na jednu kapku") lipil (QL)
láhev olpe (QL)
zátka tampa (Et)
džbán, džbánek, karafa, baňatá láhev ulma (QL)
hák, držadlo, ucho nádoby ampa (hák PP a Et gap, ostatní volně podle QL anq/unqun)
cedník, síto koluke (QL)
cedí, odhad kolwe, základ slova kolu- (podle QL)
tác (ale i máry a možná i nosítka) tulma (QL)
nůž sikil (Et)
škrabka, pilník rasta (QL)
hlad saike (QL)
hladový saiqua (QL)
má hlad saita (QL)
žíznivý soika (VT 39)
pije suke, základ slova suk- (Et)
jí mate, základ slova mat-, min.č. mante (Et)
krmí, dává najíst (osobě) kamate, základ slova kamat-, min.č. kamante (QL)
(zvířeti) nesta (QL)
chutný, dobrý k jídlu matsa (QL)
jedlý matsima (QL), mátima (WPP)
jídlo (denní), doba jídla mat, základ slova matt- (QL)
jídlo (potravina) matil (podle QL matl), matso (PE 16)
jídlo, teplé (též vařené maso) apsa (Et)
nápoj sukse (odvozené slovo, zdroj nezjištěn)
polyká (Quenův rozumný návrh podle kořene v Et) lake, základ slova lak- (min.č. lanke)
srká, vylizuje, upíjí sulpe, základ slova sulp-, min.č. salpe (QL)
upije, ochutná (přít.) salpa, min.č. salpane (QL)
(v Et je pouze druhé slovo s prvním významem)
s plnou pusou, plný po okraj penquanta (VT 39)
plive piuta (Et)
chutná (vnímá chutí) tyave, kořen tyav- (Et kyab)
chuť, vkus tyáve, mn.č. tyáver (MR 215-6)
chuť, buket tyausta (QL)
sladký lisse (PP)
kyselý naksa (QL)
slaný singwa (QL)
hořký sára (Et sag)
nechutná, nelíbí se nasa (nasa nin = nechutná mi) (QL)
krb hon-maren (LR)
(pravděpodobně pouze poetický opis, “srdce domova”)
ohniště (odvozené slovo) narmen
pec urna (QL)
žár úre (PP)
žhavý, ohnivý uruite (Et, QL)
hořící urwa (QL)
žhne urya (Et)
pálí, spaluje usta (QL)
doutná yule, základ slova yul-, min.č. pravd. yulle či yúle (kořen z Et) (dle WPP: pije)
hořící dřevo, pochodeň, louč yulma (Et. Pozor, podle PP a WJ 416 pohár)
žhavý uhlík, doutnající dřevo yúla (Et)
troud, třísky na podpal tusture (QL)
zápalka (do abecedního slovníku nezařazeno
coby anachronismus, ale do našich domácností ještě dobré) tusturin, základ slova tusturind- (QL)
palivové dřevo turu (QL)
oheň nár, náre (Et)
zapaluje narta (VT 45)
vzplane (přít.č.) turya, min.č. tustine (QL)
hořlavý tustima (QL)
peče masta (Et)
vaří mase, základ slova mas- (QL)
vaří se wele, základ slova wel-, min.č. welle (QL)
smaží, praží, opaluje sisi (pravděpodobně sise, základ slova sis-), min.č. sisse (QL)
smažený, pražený, vyprahlý, sežehnutý, připálený sisin (QL)
míchá quirna, min.č. quinde (QL)
konzervuje (nakládá, suší, solí) tarqua, min.č. tarque (QL)
konzervovaný; jako podst.jm.: sušené maso tarquin (QL)
semeno, zárodek (to jest vše od zrna po vajíčko) erde
(také individuálnost - možná vůbec ne slovo k užití v praktickém životě) (Et, MR 216)
vejce ohte, základ slova oks- (QL)
semínko, zrno milin (QL)
obilí yausta (QL)
mele mule, základ slova mul-, min.č. múle (QL)
mlýn mulmin (QL)
mlynář mulmar (QL)
jemný prášek mul, základ slova muld- (QL)
práškovitý, práškový mulda (QL)
jemná mouka mulma (QL)
mouka (hrubě mletá, evtl. šrot) pore (Et)
oves pole (QL, WPP)
ovesný polina (QL)
ovesná mouka (hrubě mletá) polenta (QL)
ovesná kaše polesse (QL)
(krupičná kaše tedy - návrh: poresse)
těsto makse (Et masag)
hněte, hnětením změkčuje maksa (podle Et masag)
chléb/pečivo (jakožto materiál) massa (WPP)
chléb/pečivo (konkrétní kus) masta (PM, Et, WPP)
(lembas: “chléb (k zachování) života” = koimas "cestovní chléb" = lerembas) (PM 404, WPP)
bochník (kulatý) korne (QL)
drobek mie (PE 13)
sůl singe (QL)
med lis, základ slova liss- (Et)
maso (syrové, živé) hráve (MR 349), mimbe (QL)
kousek masa mindil (QL mindl)
maso (vařené: přesněji: guláš, něco dušeného, též jakékoli vařené jídlo) apsa (Et)
polévka sulpa (QL)
olej millo (PE 13)
tuk laru (QL)
mastný larúva (QL)
sádlo nebo tučné maso, zejména vepřové larma (VT 45)
máslo manya (QL)
smetana quirme (QL)
mléko ilin, základ slova ilim- (QL)
mléčný ilimba (QL)
nechá zkysnout, srazí základ slova tiuru-, 3.os nejistá (QL ty)
zkyslý, sražený tiurda (QLty)
sýr tiur, základ slova tiurd- (QL)
zelenina laute, základ slova lauti- (QL), laique, quea (WPP)
čerstvý loite (QL)
kůra, slupka randa (QL)
loupe, oškrabuje rara, min.č. rande (QL)
houba hwan, základ slova hwand- (Et swan)
okurka kolosta (QL)
hrách, lusk orivaine (QL)
kořen, zejm. jedlý sulka (Et suluk)
návrhy: mrkev karsulka
brambory kemmas (podle Mímových slov z UT)
ovoce yávi (1 plod = yáve) (SA, Et)
ořech, oříšek kote (QL)
ořechový kotsea (QL)
pomeranč kuluma (Et)
malvice (jablko nebo hruška) marin (QL)
bobule melpo (QL)
ostružina nebo malina (složený plod) piukka (QL)
peckovice pio (QL)
třešeň (plod) aipio (QL)
hložinka piopin, pipin (QL)
šípek kampin (QL)
čaj tyé (QL)
bylinka, léčivá asea (PP)
návrh: bylinka, koření nísimo, mn.č.-i
lampa kalma (PP, Et)
vosk líko (MC)
voskovice líkuma (MC)
závoj, záclona fanwa (WPP)
podestýlka, koberec (nejisté slovo) farma (VT 46)
police palta (QL)
stůl paluhta (QL)
velký stůl palasar, základ slova palasard- (QL)
židle hamma (VT 45)
bedna, truhla (určená k přenášení), evtl. krabice kolka (QL)
postel kaima (Et)
polštář quesset, základ slova pravd. quessek- (Et)
pero quesse (PP, Et)
prachové peří, chmýří a podobný materiál lintye (podle QL lint-y-)
opírá se o (také tlačí, nutí) nire, základ slova nir- (Et)
podhlavník, tvrdý polštář nirwa (Et)
přikrývka (vlněná) toalle (podle QL oalle)
probuzení kuive, kuivie (Et)
probouzející se kuivea (Et)
zívá, zeje yanga (Et)
protahuje (se), natahuje lenwe,
základ slova lenu- QL
odpočinek, mír sére, este (postupem času se este přestalo užívat pro všednější účely než jako jméno příslušné Vali, zatímco sindarský ekvivalent se směl užít i o psu)
odpočinek, ticho quilde (QL)
odpočívá sere, základ slova ser-, min.č. sende (Et),
quildi (QL, nutno upravit, nejlépe snad na quilda)
odpočívající, v klidu senda (Et)
tichý, nehybný quilda (QL)
leží kaita, min.č. kaine (PP VT 48)
spánek (lehčí n. dřímota) lóre (Et)
spící lorna (Et)
ospalý lorda (QL)
spí, dříme lore, základ slova lor- (odvozeno z předešlého + QL)
zasněný olorda (QL)
spánek hluboký fúme (QL)
spí (tvrdě) fume, základ slova fum-, min.č. fumbe (QL)
sen, vidění olos, základ slova olor- (UT 396, Et)
zdá se někomu, napadá někoho (o snu, umělecké vizi) óla- (UT 396)
(sní, má sen by bylo pravděpodobně olta /viz též noldorská slova v Et/, to však koliduje s výrazem pro "vyvyšuje" a příbuznými. "Olya" je volné, ale nemá už žádný podklad v kánonických pramenech.)
snový olosta (UT 396)
(Podle definice z UT bychom slovo olos neměli vztahovat na každý lidský sen, a nejméně už na sen ve spánku. Má se užívat jen o krásných, detailních vizích, zásadně dobrých, s čistě uměleckým záměrem – slovem o něčem jako Tolkienovy knížky. Na druhou stranu příbuznost se slovem “spát” je jednoznačná, i když nesmíme zapomínat, že elfí spánek se od našeho pravděpodobně značně lišil – viz Legolas. Užívat “olos” o obvyklých nesmyslných snech, kdy jdeme v pyžamu k maturitě nebo nás někdo honí nekonečnou ulicí, bychom opravdu asi nemohli, tím méně o nočních můrách. Ale věřím, že každý z nás sem tam i ve spánku nějaký ten “olos” taky má. Ohledně těch ostatních viz dále:)
uspává, omamuje fane, kořen fan-, min.č. fante (podle QL)
usíná, je omámený, omdlévá fanta, min.č. fantane nebo fante (QL)
sen fanwe (QL)
mdloba fansa (QL)
denní snění fanóre (QL)
zasněný, roztržitý fanórea (QL)
(Slova o spánku jsou čerpána z nestejně starých pramenů a je sporné, zda má smysl se snažit je významově sladit. Zdá se například, že slova od kořene lor- měla v době QL ještě význam obyčejného spánku a svou vznešenou významovou polohu dostala až později. Jinak by člověk čekal spíš "fanórea" jako ospalý a "olorda" jako zasněný. Je také ale možno vést významovou hranici jinudy a slova od kořene lor- vztahovat na spánek dobrý, posilující a plný krásných snů - samozřejmě navíc ke krásným vizím jako takovým - zatímco slova od kořene fan- na spánek těžký eventuelně - kouzlem - vnucený, otupělost, šálení smyslů, úniky od skutečnosti.)
návrh: sen děsivý, noční můra rúko
občerstvuje loita (QL)
čerstvý loite (QL)
hraje si, hraje (včetně hry na hud. nástroje) tyale, základ slova tyal- (Et)
hra (v obou smyslech), sport tyalie (Et)
návrh: hračka tyalo
panenka, loutka toli (QL)
malá tolipinke (QL)
panáček, mužíček tolipin (QL)
procházka vanta (Et bat)
jde pěšky vanta (Et bat)
svléká (spíše někoho, možná i sebe /ve zvratné vazbě/, než něco) helta (Et skel)
nahý, holý, nic neskrývající helda (Et skel)
pokožka, kůže, kožešina helma (Et skel)
zahaluje, skrývá, zastiňuje halya (Et skal)
zahalený, ukrytý, (též zastíněný, stinný) halda (Et skal)
balí, halí, obklopuje vaita (Et/VT 46)
obléká vaimata (QL)
šaty, roucho vaima (QL)
balí, obvazuje, zavíjí lapa (QL)
splývající roucho, pruh látky, obvaz lapil (QL)
vlna (ovčí) tó (Et)
vlněný toa (Et)
bavlna (vlákno) (může znamenat i pavučinu) líne (QL)
hedvábí samin, základ slova samind- (QL)
hedvábný saminda (QL)
oblečení (1 kus) kolla (MR 385)
plášť kollo (SA, WJ 410)
kabátec vakko (QL)
košile (tunika) laupe (QL)
pás quilta (QL)
opásává, obkličuje quilta, min.č. qualte (QL)
opásaný qualta (QL)
spona tangwa (Et)
knoflík, kulatá klika a vůbec funkční umělý výčnělek tolma (VT 47)
přikrytí, kapuce telme (Et)
přikrývá, stíní telta (Et)
závoj vasar (VT 42)
halí /jako/ závojem vasarya (VT 42)
rukavice mantil (podle QL mantl)
obuv (lehčí) hyapa (QL)
obuv (těžká) saipo (QL)
střevíc, pantoflíček patinka (QL)
klape (o zvuku kroků) pata (QL)
převislá větvička, chochol, střapec a pod. quasilla (QL)
ozdobné péro, chochol pilinquasilla (QL)
splývá v záhybech, visí, vleče se pipta (Quen podle QL pipte, min.č. pipente)
tkadlena, ustavičně tkající vaire (Et, VT42)
(sloveso
od téhož kořene podle Tolkienovy poznámky v Et
vymizelo
- ale podle VT42 by evt. přece
jen mohlo existovat, hlavně pro pletení z proutí. WPP naznačuje, že by mohlo mít podobu
were, wer-, problém není dořešen)
přede, stáčí kanga (QL)
přadeno karpan (QL)
vřeteno, káča quindil (podle QL quindl)
kolovrat quirma (podle QL a WPP querma)
plete, splétá, ovíjí lia (QL)
plete z proutí viz "tkadlena"
plete na jehlicích quitya, min.č. quintye (podle QL quity-)
pletený, pevně spojený quitin (QL)
oko úpletu quintye (podle QL quint, základ slova quinty-)
na pletení quitima (např. tó quitima) (QL)
tenká hůlka, jehlice pirin, základ slova pirind- (QL)
pletací jehlice pirindi quitimar (QL)
klubko, role tolupe (QL)
navíjí na klubko, roluje tolwe, základ slova tolu- (QL)
tká lanya (Et)
tkalcovský stav lanwa (Et)
tkanina, útek lanat (Et)
tkanina, látka lanne (Et)
švadlenka, vyšívačka ("žena jehly") serinde (PM 333)
vyšívání quiltasse (QL)
jasných barev, zdobený, vyšívaný quilin (QL)
vyšívaný quilinoite (QL)
barví, zdobí, krášlí quilya (QL)
šije neme, základ slova nem- (QL)
jehla nelma (QL)
nit k šití/vyšívání nemba (QL)
jemná nit či provázek (také vlas nebo chlup) filma (QL)
pavoučí nebo velmi jemná nit lia (Et slig)
jemné vlákno ipsin (WPP)
tětiva, řemen, řemínek latta (Et)
řemen, pásek limen (QL)
vydělaná kůže alu (QL)
uzel núte (Et)
váže nute, základ slova nut- (Et)
lázeň (velmi pravděpodobně horká!) saune (QL)
horká voda v lázni sausa (QL)
koupe se, myje se (v horké vodě) základ slova sovo-, 3.os. nejistá (evtl. upravit na sove, základ slova sov-, min.č. sóve (QL)
koupel, důkladná očista sovalle (QL)
očišťuje sovalna (QL)
očistný sovalwa (QL)
návrhy:
koupe se (v přírodě, ve studené vodě) fase, kořen fas-
koupel (hl. v přírodě) fos
koupe, myje (něco, někoho) faska
(podle GL)
teplý lauka (Et)
návrhy (na základě hezké etymologie z QL, který má žel jiné a nepoužitelné slovo pro "teplý"):
teplo lauko
teplá voda, koupel z teplé vody lauke
koupe v teplé vodě, zahřívá, udržuje v teple, opatruje lauka
vyzařující teplo, o osobách: laskavý, srdečný laukima
myje kmen allu-, 3. os. nejistá, nejspíš allo, min.č. allune (QL)
mytí allume (QL)
čistý, umytý alluva (QL)
čistý, upravený, uklizený poika (Et, QL)
čistí poita min.č. poine (QL)
uklízí poitya, min.č. poiksine (QL)
balí, ukládá poko (evtl. poke, základ slova pok-) QL
pytel, balík poko (QL)
bělí ninquista (podle QL)
mýdlo lipsa (Et), poime (QL)
mýdlová pěna poimine (QL)
mast, mazání laive (Et)
výpusť (též úniková cesta, únik) uswe (QL)
mne, tře warra (podle QL ware, war-, r přidáno kvůli odlišení od "zradí)
češe, myká vlnu peque, základ slova peku-, min.č. penque (QL)
upravuje (se) zdobí (se) netya (VT 47)
žehlí, uhlazuje pasta (WPP)
skvrna, kaňka motto (Et)
skvrna, poskvrna, špína vakse (Et)
špinavý, barevně pokažený púrea (MC)
špinavý, poskvrněný vára (Et)
špiní, poskvrňuje vahta (Et)
špinavý, nečistý, zapáchající, odporný saura (Et thus)
špína, pořádná (odporná) mut, základ slova muht- (QL -kt-)
(zapáchající) soa, základ slova pravděpodobně sow- (WPP)
zapáchá yolo (evtl. yole, základ slova yol-), min.č. yóle nebo yolle (QL)
zápach yolme (QL)
odporně špinavý muqua (QL)
hnůj, výkaly múko (QL)
zápach yolme, olme, holme (QL, Et)
zapáchá yolo (nejspíš yole, základ slova yol-), min. č. yóle nebo yolle (QL)
slavnost, stanovený čas asar (WJ 39)
slavnost, hostina meren, merende, základ slova vždy merend- (Et)
slavnostní merya (Et)
svátek, sváteční doba meryale (Et)
tančí lilta (Et)
zpívá (důraz na text), recituje lire, základ slova lir- (Et)
píseň (s důrazem na text), zpívaná báseň líre, základ slova líri- (PP/Et)
zpívá (důraz na melodii), hraje hudbu, zpívá beze slov linda (Et glin)
hudba lindele (Et)
popěvek, melodie lindelin (QL)
pije suke, základ slova suk- (Et, WJ 382)
pohár súlo, základ slova súlu- (Et suk/sug), yulma (PP/WJ 416)
doušek yulda (PP, ale slova od tohoto kořene kolidují s Et slovy pro žhavé uhlíky a hořící dřevo, pro která nemáme jiná), suhto (Et suk)
pitka yulme (WJ 416)
šťáva sáva (Et)
šťáva, sirup pirya (Et)
víno (zázračné) limpe, základ slova limpi- (Et, LT)
(obyčejné) miru (QL)
vínu podobný, vinný mirúva (QL)
(možná ještě obyčejnější) ulme (QL)
(slovo v QL přeloženo jako "a kind of wine", což může znamenat "jeden druh vína" - zřejmě nepříliš silného, když jde o slovo příbuzné s ulu-, lít - ale také "druh vína", rozumí se před konkrétním jménem)
perlivý mirmila (QL)
medovina (zázračná, nápoj Valar, později životabudič z Imladris) miruvore (PP, WJ 399)
vinná réva liantasse (QL)
lis sanga (Et stag, WPP)
lisuje (kořen z Et stag) sanga
(podrobněji k hudbě viz "umění", k citům viz "život")
zahrada tarwa, 2.p. tarvo, jinak základ tarw- (QL tada)
zeleninová zahrada laukien, základ slova laukiend- (QL)
květinová zahrada lotarwa (tvary viz tarwa)
brázda, řádek na zahradě ríma (QL)
hrazené pole peler (Et)
ohrazuje, oplocuje (Quen podle QL pele, min.č. pelle) pelta
oplocený pelin (QL)
ohrada pelma (QL)
živý plot, plocha uvnitř živého plotu pelto (QL)
plot, hranice yonwa (WPP)
ležící ladem, neobdělaný falin (QL)
pěstuje, šíří (se), rozrůstá se ala
(kořen z QL + WPP)
oře, roztíná hyare, základ slova hyar-, min.č. hyande (QL)
rýč sampa (QL)
kope, hloubí sapa, min.č. sampe (QL)
semeno mile, základ slova mili- (QL)
semínko, zrnko milin (QL)
sije rere, základ slova rer-, min.č. rende (Et)
sází empanya, min.č. empanne (VT 27)
sesazuje, splétá, roubuje lequeta, min.č. lequente (podle QL)
lepidlo, lepivá hmota lutil (QL lutl)
pryskyřice suhte (QL)
žně yávan (QL)
srp kirka (S, QL)
kosa salka (QL)
Quenovy návrhy podle QL: seká srpem, sklízí kirihta
seká kosou salahta
seno salanka
seník salankoa
senoseč salkasse
snop limna (QL)
spojuje, propojuje, váže lime, základ slova lim-, min.č. líme (QL/VT 47)
kytice, svazek anquin (QL)
síto silta (QL)
převívá, prosívá, přebírá silta (QL silt-)
prosátý, přebraný siltina (QL)
trhá, škube karpa, min.č. karpane (význam podle kořene
v QL a příbuzných slov, slovo samo doloženo ve WPP s významem mluví, nedoporučeno)
vrší na hromadu kume, základ slova kum- (QL)
hromada kumpo (QL)
hromada, náklad kumbe (QL)
obtížený břemenem, naložený kumba (QL)
kůň lópa (QL)
jezdecký rokko (Et a jinde)
válečný mairu (též hříva, vlající vlasy) (QL)
klisna/kobyla lopsi (QL) (...další viz Příroda)
pastva, zeleň, mládí nése, nesse (QL)
pastvina nessele (QL)
pase se nese, základ slova nes- (QL)
krmivo, potrava nes, základ slova nest- (QL)
krmí (zvířata) nesta (QL)
krmení (činnost) nesta (QL)
podestýlka, koberec (nejisté slovo) farma (VT 46)
ovce máma (WJ 395), móa (QL)
jehně eule (QL)
pastýř ovcí mavardo nebo mavar, základ slova mavard- (QL)
střiž toalúme (podle QL)
češe, myká vlnu peque, základ slova pequi, min.č. penque (QL)
jho yanta (Et) (může znamenat i most, PP)
kus hovězího dobytka, vůl yakko (QL)
kráva yaksi (QL)
býk mundo (korespondence) (též čumák a jakýkoli výběžek, Et)
tarukko, tarunko (="rohatý") (QL)
pastýř dobytka lamandar, základ slova lamandarr- (QL)
stádo lamáre (QL)
prase polka (QL)
drůbež (1 kus) poroke (QL)
kuře porokelle (QL)
kachna quá (QL)
husa ván (Et)
včela nier (QL)
včelí hnízdo, úl nierwes (QL)
pes roa (VT 47), huo (Et khug)
kočka meoi (QL)
používá yuhta (odvozeno z kořene z Et yuk)
láme, rozbíjí rake, základ slova rak- (MC, VT 39)
láme (spíš ve smyslu rozlamuje) hate, základ slova hat-, min.č. hante (Et skat)
dělí kilta (návrh HKF)
napolovic perya (Et)
poloviční (jedna z možností) perina
roztrhne (přít.č.) sakkate, základ slova sakkat-, min.č. sakkante
(evtl. sakkata, doložen jen min.č., SD)
seká pelehta, min.č. pelenke nebo pelehtane (QL -kt-)
sekera pelekko (QL)
trhá, stahuje z kůže, loupe kůru, řeže na pruhy, maluje pruhy, bičuje ripta (QL)
řeže, řízne, poltí rista (Et)
řez, zářez, zásek, seknutí rista (Et)
seká, krájí kirise, základ slova kiris- (kořen z Et)
zářez, zásek apod. kirisse (Et)
kus, podíl kirma (odvozené slovo)
kus, hmota tiuma (QL tyuma)
ukrajuje si hókirise, základ slova hókiris- (Et, WJ 366/8)
odřezává, odkrajuje aukirise, základ slova aukiris- (Et, WJ 365)
řeže pilou, vyřezává, vyškrabuje sara, min.č. sáre (QL, WJ 396)
pila sarma (QL)
velká pila karkasarma (QL)
dobře udělaný, dobrá práce! alakarna (WPP) (podrobněji viz "řemesla")
Všední život - apokryfy
(čistě doplňkový seznam návrhů pro ty nadšence, kteří by chtěli začít užívat quenijštinu v běžném denním životě)
(Dohady kurzívou, doložené info normálním písmem.)
Protože se nám quenijština dochovala především jako řeč poezie či nejzávažnějších slavnostních okamžiků, je naše slovní zásoba na téma "běžný denní život" dosti chudá. Také, přísně vzato, jazyk už k tomuto účelu dávno není určen. Kdysi mu však - možná v o něco primitivnější podobě - sloužit musel; a koneckonců, pokud je dnes užíván jako dorozumívací prostředek mezi různými jazykovými skupinami, ani tomuto poli se nevyhne. Ani jeden výraz není čistě vymyšlený, všechny zachovávají jisté spojení s dochovanými výrazy - viz náměty na tvorbu standartních odvozenin v průběhu učebnice. Přesto prosím mějte u všech na paměti, že to jsou pouze návrhy a že se časem mohou vynořit autentičtější slova.
JÍDLO MATTI (kánonické slovo)
Elfové jistě nepotřebovali rozlišovat chléb a jemnější pečivo (víme, čemu říkali chléb!), ale když už máme odlišenu ovesnou mouku od mouky z jiného obilí polenta/pore, mohli bychom si dovolit k ovesné kaši, polesse, i kaši krupičnou (zvlášť když na rozdíl od mouky jemné, mulma, slovo pore označuje zřejmě mouku hrubou až velmi hrubou).
krupicová kaše poresse
O jaké obilí však vlastně šlo? Zřejmě ne o pšenici, pokud to ovšem skutečně byla pšenice, co se užívalo k výrobě lembasu, a ne nějaký zázračný, nedochovaný druh. Každopádně se toto obilí těšilo až posvátné úctě (trhat ho směly jen vybrané osoby, a to klásek po klásku bez použití nástroje) a zřejmě se neužívalo k žádným profánním účelům, zatímco podobnost slov pore - poroke se zdá naznačovat, že to, z čeho se mlela krupice, se smělo sypat i slepicím. Takže přece jen šlo asi o kaši pro nás trochu nezvyklou: pochopitelně celozrnnou a k tomu ječnou, žitnou, nebo že by - jak napovídá český název - třeba pohankovou?
Ale myslím, že si, ostatně stejně jako u pečiva, docela klidně můžeme dovolit rozlišení na světlou a tmavou variantu: kalina - varne (kánonická slova).
A když už jsme u těch kaší: máme výraz "tarqua" pro konzervaci a "tarquin" pro konzerovanou potravinu, ovšem v první řadě sušené maso. Kdybychom řekli třeba "tarkwin aipiova", asi by to v první řadě vyvolalo představu sušeného ovoce. Pro marmelády by tedy možná bylo lepší užívat slova, tvořená stejně jako obilné kaše: aipiosse, marinesse...
(Vadí vám, že je stejný výraz pro jablko jako pro hrušku? Zkuste apokryfy na téma Příroda.)
Pozornosti milovníků těstovin doporučuji výraz "filme", který označuje cosi dlouhého a tenkého - proč ne (v nejhorším třeba s přívlastkem "yausto") nudli nebo špagetu? (Doslova "obilný provázek" - příbuznost slov "špageta" a "špagát" je beztak neoddiskutovatelná...) Pozornosti příznivců obilných vloček by zase nemělo uniknout slovo "pat" (základ slova papt-), označující drobný lísteček.
Mléko, máslo a smetanu známe, výroba sýra je patřičným výrazem doložena. Nechceme-li předpokládat, že elfové patří mezi národy, které nedovedou odlišit tvaroh od sýra, můžeme si představit například
tvaroh (nezbytné stadium výroby sýra) tiurdo
a třeba zahuštěné zkyslé mléko, jogurt tiurto
Sladit medem je ovšem nejzdravější, ale nevystačí si se slovem "lis", kdo potřebuje v receptu odlišit cukr od medu (neřku-li cukr moučku od krystalu), což mě pochopitelně při psaní 3. lekce potkalo. Tady se nebudeme pokoušet odhalit žádný autentický výraz (možná skutečně nebyl a možná by pro cukr zůstal tentýž výraz jako pro med, odlišený nějakou předponou), spokojíme se s opisem, užívajícím známých slov (stejně jako v češtině: krupice, moučka!)
cukr práškový (moučka) lis mulda
nebo mulma lisse (evtl. lisséva)
cukr hrubý (krupice) pore lisse
A teď něco pro masožravce. Významová škála ne tak úplně jistého, ale pěkného výrazu "apsa": "teplé jídlo, vařené maso" se zdá naznačovat, že jde o něco jako anglickou "stew": cosi dušeného s větším či menším, případně výhradním podílem masa a zeleniny. Mohla by tedy existovat třeba "apsa polko", vepřový guláš, nebo "apsa laution", dušená zelenina. Maso pečené či smažené by naproti tomu bylo "sisin", a rozumí se samo sebou, že význam "připálený" u elfího kuchaře nepřipadá v úvahu. Rozdíl mezi minutkou a pečení bych naznačila pomocí slov "kirma", kus, podíl, t.j. jedna porce, a "tiume", kus, hmota, t.j. větší celek: "kirma jakkova sisin" - "tiume polkava sisin" by tedy označovaly biftek a vepřovou pečeni.
DENNÍ HYGIENA ALLUME (mytí, kánonické slovo)
Ručník byl jistě prostě látka, plátno, tak jako u lidí po dlouhá staletí. Ale možná tu bylo rozlišení
látka, t.j. surová, dlouhý pruh lanne
ručník nebo vůbec přiměřený kus látky lanno
ale pro rozlišení se ovšem mohlo užívat třeba:
ručník lanno saunen
ubrus lanno paluhtava
S kartáčkem na zuby bychom možná už zašli příliš daleko, v blažených dobách, kdy se o čistotu pečovalo pro radost a ne z nutnosti vyhnout se doktorům, ho jistě nebylo potřeba. Abych však čtenáři vyšla aspoň na půl cesty vstříc, myslím, že se ze slov "tvrdý" a "vlasy" dá obvyklým způsobem složit docela hezký výraz pro kartáč:
kartáč onofin
kartáček onofinke
OBLEČENÍ VAIMAR (kánonické slovo)
Nejprostší věcí na světě je začít kusy oděvů pojmenovávat podle části těla, na kterou jsou určeny (a pochopitelně krátit, aby to trochu vyznělo, což je doloženým zvykem, viz vlastní jména). Koncové a přechází v o, aby to nevypadalo jako přídavná jména. A všechno, co se nosí v párech, tvoří duály na -u, neboť jednak ta slova už obsahují d,t, nebo n, jednak odpovídají přirozeným párům částí těla.
rukáv rankoimo
nohavice telkoimo
kalhoty telkoimu
ponožka talaimo
a pro přechod ledovcových úžin:
šála yahtaimo
(na hlavu jim asi stačila "telme")
zatímco svetr odvodíme standartním anglickým způsobem (sweat=potit se, sweater=svetr) ze slova saiwa, horký:
svetr saiwo
OSTATNÍ
Když už máme kartáč, mohli bychom vyrobit ještě aspoň koště, ovšemže z proutí:
koště tuifin
