Míry, časy, období

čas, období, časový úsek (např. hodina) lúme (Et, WPP)

Elfové počítali čas spíše v ročních obdobích než v hodinách, neřku-li minutách. Pokud už ale pro překlad potřebujeme rozdělit den na zhruba pravidelné úseky, lúme je to pravé slovo.

konkrétní bod v čase, čas určité události lú (Et)

běží (o čase) lúta (QL)

prchavý, pomíjivý lútima (podle QL, luksima)

časový, časný, dočasný lúmea (QL, uvedeno jako starší verze vedle lúmia)

odděluje pro zvláštní účel či majitele (o čase a prostoru): sate, základ slova sat- (VT 42)

oddělený, k zvláštnímu účelu satya (VT 42)

dělí na stejné díly etsate, základ slova etsat- (VT 48)

rok, sluneční koranar (PP)

rok, vegetační (stejné období, častější slovo :) loa (PP)

rok, valinorský yén (144 let, 52 596 dní) (PP)

věk (zákl. význam kůra, slupka, vnější okruh koloběh) randa (100 valinorských let) (QL, Et)

měsíc v roce asta (PP) (zavedli Númenorejci! Elfi počítali v

ročních obdobích, viz "Příroda")

jména měsíců (tam, kde není uveden překlad, je dosud neznámý):

Narvinye (Obnovení ohně. To byla elfí slavnost zimního

slunovratu (!). Může znamenat i "obnovení Slunce", viz

názvy dalších měsíců...) (PP)

Nénime (náchylný k tomu, aby byl mokry, vodnatý) (PP)

Súlime (větrný) (PP)

Víresse (PP) (kořen WIR může podle VT 46 být alternativou

k WIN: nový, čerstvý, mladý)

Lótesse (květů) (PP)

Nárie (ohnivý, volněji přeloženo slunečný) (PP)

Kermie (PP)

Úrime (žhnoucí) (PP)

Yavannie (plodů) (PP)

Narquellie (dohasínání ohně/slunce) (PP)

Hísime (mlhavý) (PP)

Ringare (studených dní) (PP)

nový měsíc keuran (VT 48)

nový rok (první den po zimním slunovratu) keuranar (VT 48)

týden (valinorský, pětidenní) lemnar (Et lep, tamtéž i názvy jeho dní:)

jména dní: Ar Manwen (Et)

Ar Ulmon (Et)

Ar Veruen (Manželů = Auleho a Yavanny) (Et)

Ar Fanturion (= Mandos+Lórien) (Et)

Ar Nessaron (nebo: Neldion) (Et)

(= Mladých nebo Tří, což byli: Osse, Orome, Tulkas)

(pozdější, šestidenní) enquie (mn.č. enquier) (PP)

jména dní: Elenya (den hvězd) (PP)

Anarya (den slunce) (PP)

Isilya (den měsíce) (PP)

Aldúya (den Dvou stromů) (PP) (Númenor: Aldea, den Stromu =

Bílého)

Menelya (den nebes) (PP)

Valanya nebo Tárion (den Valar) (PP) (sváteční den)

(v númenorejském kalendáři se přidával na šesté místo další den, Earenya, den

moře. Tak vznikl sedmidenní týden, v GL otsola)

den (24 hodin) ré (počítá se od slunka západu /na Númenoru východu/) (PP)

(denní světlo) áre (S)/are (mn.č. ari, Et), aure (SA, VT 49)

(doba denního světla) arie (Et)

(12 hod od úsvitu do soumraku) arya (Et) (arya má druhý význam "lepší", WPP)

ráno arin (Et),

možno i: artuile (Et tuy, dosl."rašení dne", možný překlad "rozbřesk");

další poetické slovo pro "jitro": amaurea (MC)

časný (ranní) arinya (Et)

rozbřesk, velmi časné jitro, kdy ještě svítí hvězdy tindóme (SA, Et domo)

stmívání undóme (PP)

svítání ára (Et)

večer andúne (západ slunce), sinye (volně: počátek,

nový den) (obojí Et, sinye pod thin)

"dlouhá míle" (4,826 km) lár (númenorejská míra, UT 285)

(znamená též přestávku, která se na pochodu po překonání této vzdálenosti dělávala)

krok (96,5 cm, 5000 do láru) ranga (númenorejská míra, UT 285)

loket óleme (QL) (jde o část těla, jako míru bychom se ho museli rozhodnout použít. Možná by pak bylo přirozenější využít slovo pro "předloktí": olet, základ slova olek-, QL)

sáh rangwe (Et)

číslo nóte (Et)

číslovka nótesse (VT 48)

nic munta (PE 14)

jeden, sám er (Et)

1 mine (Et) první: inga, minya (obojí Et)

2 atta (Et aj.)

druhý: neuna (Et), attea (VT 42, WJ 380)

oba: yuyo (Et)

dvojitý: atwa, tanta (Et)

zdvojuje: tatya (Et)

3 nelde (Et) třetí: nelya, neldea (VT 42, nelya i ve WJ 380)

trojúhelník: neltil (základ slova neltild-) (Et)

4 kanta (Et) čtvrtý: kantea (VT 48)

čtverec: kantil (zřejmě někdo odvodil podle toho trojúhelníku?) (v jedné ze starších verzí Tolkienových poznámek je neltil čtyřúhelník... :) (kanta má i druhý význam "tvaruje", Et kat)

tilde znamená špice, ale nehte může znamenat m.j. výslovně úhel, WPP

5 lempe (Et) pátý: lempea (VT 42)

6 enque (Et) šestý: enquea (VT 42)

7 otso (Et) sedmý: otsea (VT 42)

8 tolto (Et), toldo (VT 48) osmý: toldea (VT 42)

9 nerte (Et) devátý: nertea (VT 42)

10 quain/kainen (VT 42/Et); můj návrh kompromisu je quainen desátý: quainea (VT 42)

též: 5 maqua ("celá ruka") 10 duál máquat, běžná mluva má i v původním významu "ruka" (hřbetem vzhůru, chastající se něco uchopit), maquanoite = desítková soustava (VT 47)

minque (Et)

yunque (VT 42, 47), rasta (= tucet? Et)

následující číslovky jsou složenina z PE 14, kde je zkrácená první část, ale na rozdíl

od 11 a 12 koncovka -kea, a VT 48, kde je koncovka -que:

13 nelque

14 kanque

15 lenque

16 quainque (VT 48, je to alternativní výraz s přehozenými kořeny :))

17 otoque (VT 48)

18 tolkwe (PE 14 + VT 48, viz výše)

19 neterque (VT 48)

a dále dle PE 14 (kromě obvyklého -kainen) až do nového odkazu:

20 yuquainen

21 min yuquainen

30 nel(de)quainen

40 kan(ta)quainen

50 leminquainen

60 enekquainen

70 otsoquainen

80 tol(to)quainen

veletucet (144) tuksa (v desítkové soustavě může

znamenat sto, tuksa lempea :)(obojí QL, sto i PE14)

100 queaquai (podle PE 14 keakai a podle 16 ve VT 48

se zdá, že to kvákání fakt elfům nevadilo :)

110 minquequainen (podle PE 14, minquekainen)

120 yunquequainen (PE 14, atd. :)

polovina perta, peresta (VT 48)

poloviční perina (Et)

půlí perya (Et)

čtvrtina kanasta (VT 48)

teď sí, sin (PP, Et), silume (VT 49)

dnes siar, siare (VT 43 /o/)

brzy rato (FCL)

zítra enwa (QL)

tehdy, jednou (v budoucnosti) enyáre (FS)

budoucnost ellúme (Et ya)

jednou, v budoucnosti ellúmesse (Et ya)

budoucí ellúmea (Et ya)

konečně yallume (FS)

včera noa ré, noa (VT 49)

předešlý noa (VT 49)

dříve (=před časem), kdysi yá (Et)

dřívější dny yáre (Et)

časy yalúme (Et)

dávný yárea, yalúmea (Et)

ten (dřívější) yana (Et)

jednou (v minulosti) nea, néya (VT 49)

dávno, v mýtické minulosti andanéya (VT 49)

kdysi, bylo-nebylo yáresse, yalúmesse (Et)

loni yenya (Et)

minulost vanwie (Et)

odcestovalý, ztracený, zmizelý, minulý vanwa (PP, Et, WJ 366)

(stejně znějící slovo znamená vichřici, QL)

úplně, dokonale, jako celek aqua (WJ)

věčně, stále, vždy oi (Et) oio (často jako předpona, PP, S),

oiale (Et), oiave (WPP)

věčně, věčný, navždy trvající oia (Et/VT 46)

věčný oira (Et)

věčný, neustávající, nekonečný oiala (WPP)

věčný oialea (WPP)

věčnost oire (Et)

vždy, ustavičně voro (Et bor)

ustavičný, opakovaný vórima (Et bor)

všechno (celek) ilqua (Et)

(před podst. jm. "každý", chová se jako příd.jm.) ilya (PP)

všichni, každý (zpodstatnělé, jen osoby) ilquen (WJ)

všichni, všechno (zpodstatnělé) illi (VT 47)

mnoho (u počitatelných slov) olli (QL)

mnoho (u látkových a abstraktních slov) olda (QL)

velmi olde (QL)

zvětšuje, množí (se) olto (min.č. zvětšuje se óle, zvětšuje olonte) (QL)

vyvyšuje, chválí olta (min.č. oltane) (QL)

(Quenduluin navrhuje používat "olta" v přít. čase i ve významu zvětšuje)

velice, do značné míry velikse (QL)

tak, že to překonává vše, extrémně lange (WPP)

hojnost, velké množství úve (Et ub)

hojný, ve velkém množství, velmi veliký úvea (Et ub)

nesčetný avanóte (Et)

nespočetný, nespočitatelný únótima (PP)

nepočítaný únótea, únóte (VT 39, WPP)

nezapočítaný aunotea (WPP)

častý, četný rimba (Et)

dav, množství osob rimbe (UT 318, Et)

často (návrh) rimbo

vysoký (i vznešený) tára (Et, WJ 417)

výška tárie (PP)

vysoko (většinou ale znamená "král") táro (VT 27)

příliš mai (QL), akka (PE 13), líme (VT 26)

přehnaný, přílišný maira (QL)

zbývá, zůstává sám ere, základ slova er-, min.č. ére (QL)

plný quanta (Et)

jako přípona: -inqua, (u těžkých, ošklivých či nedobrých věcí -unqua) (WJ 415)

plný po okraj penquanta (VT 39)

plní, naplňuje quate, základ slova quat-, min.č. quante (WJ 392)

naplňuje, završuje, dokončuje quanta (WPP)

prázdný kumna (Et)

celý quanda (QL omo, ompi)

dostatek, hojnost, vše, co je třeba fáre (Et)

dost, dostatečně faren (VT 46)

stačí farya, min.č.. farne nebo farinye (Et)

dostatečný fárea (Et)

nedostačující úfárea (FS)

méně mis (PE 14, převzato přes HKF)

ubývá, slábne, vytrácí se, hyne quele, základ slova quel-, min.č. quéle (Et/QL)

dál (podle WWP, sind. hae, čti hai) hai

daleko haiya (Et khaya)

vzdálený haira (Et khaya)

daleko odtud vaháya (FS)

daleko za něčím, co je samo o sobě daleko haila (WPP

vzdálenost, zdaleka palan (WPP)

daleko a široko (předpona) palan- (Et)

blízko, u tange (QL)

blízký tanga (podle QL tange)

bližší (něčemu, než mluvčí) amna, ambena (WPP)

střed ende (Et)

střední endea (PP), enya (Et)

vnitřní mitya (Et)

obrácený querna (PP)

(hlavou dolů) nuquerna (PP)

(nazpět) nanquerna (VT 49)

míra (obecně) lesta (FS)

s mírou, přiměřeně lestanen (FS)

stupeň míry (schodiště, žebříku...) tyelle (PP, WPP)

počítá note, základ slova not- (Et)

spočítá (přít.č.) onote, základ slova onot- (Et not)

počítaný nótina (FS)

počitatelný nótima (WPP)

začátek yesta (WPP)

poslední métima (MC)

konec metta (PP)

ukončuje metya (Et)

končí, uzavírá (jako poslední v řadě) tele, základ slova tel-, min.č. pravd. telle (WJ 411)

poslední, zadní tella (Et)

zadní voj či partie telle (Et)

řada, série, čára téma (PP, Et)