Obecná slova

ZDVOŘILOSTNÍ OBRATY

pozdrav na uvítanou aiya (význam příbuzný s aika, budící bázeň apod. - tedy něco jako "má úcta", míněno zcela vážně. Podle jedné z autorských verzí se tak dokonce nesměl oslovit jen tak kdokoli.) (PP)

alla (prakticky stejně uctivý pozdrav, zahrnující i přání dobrého WPP)

alasse ("radost", VT 45)

alatulya, alatúlie - (Vítej/te. Pro příchozí do příbytku mluvčího.)

Podle známého sindarského pozdravu lze odvodit také:

Mande omentaine/yomentaine. (Vyjadřuje radost ze setkání na cestě: s předponou o- pokud potkáváme jednu osobu, jo- pokud více. Podle doložených pozdravů se zdá být jasné, že i zkrácená verze manomentie by nevybočovala z autorského rámce)

na rozloučenou namárie (víceméně "měj se dobře") (PP)

odcházejícímu: márienna ("směřuj k dobrému) (WPP)

odpověď někdy hara máriesse ("zůstávej v dobrém") (WPP)

šťastnou cestu! alámene! (WPP)

prosí, žádá; prosba, žádost; prosím, račte iquista (QL)

(uctivě, snažně) prosím iquin (nemá jiné osoby) (QL)

díky, děkuji hanta(n) (UT 214, QL)

odpusť(te) avatyara (VT 43 /o/)

promiň(te) (navrženo, dokud nebylo známo lehta (mám na mysli něco jako "propusť,

předchozí, ponechávám pro krátkost) vyvaž mě", t.j. z viny vůči tobě)

s dovolením lenéme (doložená je vazba s 2.p., "s dovolením, se svolením někoho")(SD)

ZÁKLADNÍ SLOVA

ano ná (VT49, QL dosl. "je"/tomu tak/, nezapomeňte měnit čas odpovídajícím způsobem)

jistě tankave (odvozeno podle Et)

asi ano náke (VT49)

možná kenasta, kenasit (VT 49)

ne (není tomu tak) lá (Et) (též s osobními koncovkami místo opakovaného slovesa)

ne (není tomu tak) ui, uito (VT 49) (dosl. "není", pro jiné časy než přítomný nutno zřejmě upravit)

ne (zakazuji, odmítám apod.) áva, avá, vá (Et) (též s osobními koncovkami osoby, která odmítá něco udělat)

cožpak ne? laume? (Et)

nevím lá istan/umin ista (Et)

nerozumím (ti, vám) lá hanyan/umin hanya (len) (Et) (dodatek "len" doporučen, jinak je snadno zaměnitelné s "nevím", neboť "hanya" znamená i "chápe")

jak se máš? nejblíže asi nal alya (almárea, alassea)?, tedy "jsi šťastný?". Typická otázka mezi zvědavými elfy, s širším významem,

mohla být také Man vinya?, "Co /je/ nového?"

dobře řečeno, uděláno/dobrá práce! alaquenta, alakarna! (WPP)

NEJZÁKLADNĚJŠÍ SLOVESA

je ná, základ slova na-, min.č. né/náne, bud.č. nauva

(PP, Et, VT 43,49), infinitiv/gerundium náve (WPP)

ye/ie, mn.č. pravděpodobně yer/ier, bud.č. yéva

(FS, WPP)

není (též jako pomocné sloveso k záporu) ume, základ slova um-, min.č. úme n. úne

úye/ua, bud.č. úva

(Et, FS, WPP)

(ve smyslu existuje, význam též "to, co existuje") ea, min.č. enge, bud.č. euva (UT, VT 39, 43, 49)

věc engwe VT 49

dělá (tvoří, staví) kare, základ slova kar-, min.č. karne (Et aj)

dělá (koná, činí) tyare (Et kar, VT 43) (v mnoha pramenech/složeninách

použito i kare)

pracuje (ve smyslu dře se, otročí) móta (Et)

snaží se, zkouší rike, základ slova rik-, min.č. rinke (WPP)

(základní význam přibl. "škube sebou", "napíná síly proti překážce")

pokouší se, podniká neve, základ slova nev-, min.č. pravd. néve (WPP)

zkouší, podrobuje zkoušce tyasta (sloveso), min.č. tyasante QL

zkouší, vybírá tyasa, min.č. tyáse QL

má, je spojen s same, základ slova sam-, min.č. sáme Et/WPP

má, vlastní harya Et 3ar

Druhý z výrazů je těsněji spojen s majetkem, takže je možné, že ten první by byl tím, co se užívalo např. o dětech, kdy elf řekl nikoli"mám", ale "jsou mi přidány", "jsou se mnou", "žijí v mém domě".

nemá, postrádá pene, základ slova pen- (WPP)

nemající, postrádající něco penya (VT 39)

chce, přeje si mere, základ slova mer-, min.č. merne (Et)

smí lerta (VT 41)

může (fyzicky) pole, základ slova pol-, min.č. polle (VT 41)

(obecněji) eke, základ slova ek-, min.č. enke, vazba "eke nin kare

sa" = "mohu to udělat" i "možná to udělám" (VT49)

umí (rozumem, např. číst), ví ista, min.č. sinte (Et,VT 41), infinitiv síve (WPP)

(rozumem a rukama dohromady) hanya (Et)

nutí mauya, nire

musí mauya + os. zájméno ve 3.p.

(=mauya nin, musím atd.) (Et + VT 45)

potřeba maure (Et)

používá yuhta (odvozeno z kořene z Et yuk)

chová se, vystupuje lenga (WPP)

zůstává hare, zákl. sl. har-, min.č. háre n. hande (WPP, QL)

zůstává, zdržuje se lemya (VT 45)

stává se čím (též rodí se) nose, základ slova nos- (podle QL nó s nejasnými tvary)

dává anta (Et aj) (WPP též: doplňuje, přidává)

(min.č. antane, předmin. ánie)

(obdarovaný se pojí s koncovnou -n nebo -nna, může být ale i ve 4. pádě a dar v sedmém, jako v české vazbě "obdaroval jsem ho něčím")

dotýká se appa (VT 44)

v přeneseném smyslu, týká se ape, základ slova ap- (VT 44)

přidává napane, základ slova napan- (WPP)

dostává nete, základ slova net- (QL), min. č. nente

bere někomu něco, zbavuje někoho něčeho nehta (WPP)

bere si, nalézá, přijímá, vyžaduje, stojí tuve, základ slova tuv-, min.č. túve (PP, QL)

přijímá kamta (VT 47)

uchopuje, drží mapa, min č. nampe (Et)

dělí, volí kile, základ slova kil- (Et)

(návrh HKF: volí: kile, kil-, dělí: kilta)

volba kilme (MR 214, PM 339)

objímá, drží, zdržuje hape, základ sl. hap-, min.č. hampe (podle Et a WPP)

omezený, zpožděný, zadržovaný hampa (WPP)

přitahuje teta (QL)

odkládá, opouští, zapuzuje do vyhnanství, vynechává, vypouští hehta (WJ 365)

pouští (propouští, uvolňuje, zmírňuje) lehta (Et)

hledá saka, min.č. sáke (QL); kesta (WPP)

vyvolává hledání, zájem; zajímá se o něco kesya (WPP)

nachází hire, základ slova hir- (PP)

připravuje ferya (WPP)

dbá, věnuje pozornost kime, základ slova kim- (GL)

odmítá, zakazuje ava; avaquete, základ slova avaquet- (WJ 370, Et kwet)

ne! (samostatná záporná částice pro imperativ a jeho odmítnutí) áva! avá! (WJ 370)

též ve složeninách: áva tule! nechoď sem! ávan tule! nepřijdu!

STVOŘENÍ (a jeho druhy)

skutečný, pravdivý anwa (Et); naite (VT 49)

podstata, skutečné bytí nasse (WPP) (může znamenat i trn, Et)

věc nebo čin z principu nemožný únat (VT 39)

stvoří, zplodí (přít.č.) onta, min.č. óne nebo ontane (Et)

stvoření, tvor (též vlastní dítě, WPP) onna (Et)

bytost (užívalo se téměř výhradně o bytostech čistě duchovních) eala (MR 165)

vesmír ("veškerenstvo") ilúve (WJ 402, Et); ea (WJ 402)

(ea nezahrnuje duchovní bytosti které byly přítomny, když bylo "ea" vysloveno)

hmota erma; orma (MR 406)

tělo hroa (MR 349)

duše fea (MR 349)(též faire, ale to má dva další významy)

věc (předmět) nat, základ slova natt- (Et, QL)

věc (záležitost) natto (QL)

způsobuje tyare, základ slova tyar-

činitel, konatel tyaro

skutek, čin tyar, 3.p. tyarden

(co je kurzívou, upraveno podle Et kar- a navazujícího kyar-, tyar jako varianta ke kare, vyrábí, tvoří)

počátek yesta (WPP)

nový vinya (S a jinde), sinya (Et)

místo (určité) men (Et)

oblast ména (Et)

první, přední inga (Et, PM 340)

konec metta (PP), (také: cíl, špička) mente (Et)

konečný, závěrečný telda (WJ 411), tyelima (Et kyel)

končí (někoho, něco, coby aktivní činitel) metya (Et), telya (WJ 411)

končí, uzavírá (např. řadu jako poslední) tele, základ slova tel-, min.č. asi telle (WJ 411)

poslední métima (MC)

také zadní tella (nejvíc vzadu, Et), telda (závěrečný, WJ 411)

(telda může znamenat i "mající přístřeší", QL)

střední endea (PP), enya (Et)

střed ende (Et)

rozptýlený, všudypřítomný, všeobecný rísima (QL)

LID, jakéhokoli mluvícího rodu LIE (Et)

elfové quendi, j.č. quende (Et, WJ 361)

muž: quendu, mn.č. quendur

žena: quendi, mn.č. quendir

(MR 229)

říká, mluví quete, základ slova quet-, min.č. quente (Et)

opakuje, říká znovu enquete (atd.) (WPP)

ptá se maquete (atd.) (PM 403)

odpověď nanquenie (VT 26)

Vznešení Eldar, j.č. elda (WJ 362)

lidé Atani, j.č. atan (zpočátku jen o 3 rodech "Přátel elfů") (WJ 386, WPP)

Hildi, j.č. m:hildo, ž:hilde (nejneutrálnější slovo) (Et khil)

také se dá ovšem užít

"smrtelníci" Fírimar, j.č. fírima (Et, WJ 387)

nebo muž: fírimo, žena: fírime

též firya (dosl. příd. jm., užívalo se ale ve významu "lidský", nikoli"smrtelný", Et, WJ 387)

a další mírně pohrdavé názvy jako Engwar, stonaví (S, Et geng-wa)

vtělené bytosti obecně mirroanwi (j.č. mirroanwe) (MR 350)

(= bytosti, mající duši a tělo, které neodkládají či nemění po libosti jako např. Valar)

ent

(žádný z dochovaných názvů není q., ale navrhuju prosté: enti, j.č. m. ento, ž. ente)

(evtl. rozlišená mn.č.: entor, entir)

hobit perino (odvozené slovo)

trpaslík kasar (WJ 388)

(nejneutrálnější výraz, pouhá zkomolenina jejich vlastního výrazu pro sebe samé)

nauko (v podstatě znamená "zakrslík") (Et)

GL má od toho odvozené slovo "hrabivý, lakomý" - q. možná naukima?

drobný trpaslík pikinauko (WJ 389)

dvounožec, drobný trpaslík attalya (WJ 389)

troll hruo (WPP)

troll, obr, barbar a další podobné případy kalimbo QL

obr norsa (Et)

(další mluvící rasy viz "Hrůzy a horrory")

DALŠÍ ZÁKLADNÍ SLOVESA

STAV: sóma (QL)

obsahuje kulpa (QL kulp- s Quenovou úpravou)

naplňuje quate, základ sl. quat-, min.č. quante (WJ 392)

stačí farya, min.č. farne nebo farinye (Et, VT 46)

ukazuje, znamená tana (MR 385); tea, min.č. tenge (VT 39)

visí, houpe se linga (Et)

visí, je schlíplý, poklesává kwikwi (QL)

chvěje se, třepetá se, kýve se, šelestí kwasa (QL)

zůstává při, ulpívá, drží se čeho himya (Et khim)

trvanlivý, vytrvalý, věrný voronwa, voronda (Et borón)

vydrží, o lidech termare, základ slova termar- (UT 317)

návrh: čeká lúmare, základ slova lúmar-

zůstává sám, zbývá ere, základ slova er- (QL)

ZMĚNY STAVU:

mění (se) ahya (PM 395)

vyměňuje (něco za něco, zejm, zboží) quapta, min.č. quapante (QL)

výměna, směna quaptale (QL)

otevírá latya (VT 41)

otevírá (+rozvíjí, rozestírá) panta (Et, QL)

otevřený láta (VT 41), panta (Et, QL)

rozvíjení, otevírání, odhalení pantie (QL)

otevírá se (vychází, vzchází) etere, základ slova eter- (Et, jazyk výslovně neuveden)

zavírá avalatya (VT 41)

zavírá holta (WPP)

zavírá se holya (WPP)

Návrh: jako protiklad "etere" by mohlo sloužit "minere"

a jako protiklad "panta" (kánonické)

skládá pare, základ slova par- (kořen z Et)

rozšiřuje, rozprostírá, doširoka otevírá palwe, základ sl. palu- (dá se používat jako "se") (QL)

palya (dá se používat jako "něco jiného") (QL)

šíří (se), pěstuje, rozrůstá se ala (kořen z QL + WPP)

posiluje (se) antorya (VT 39)

kyne, nadouvá se, nabývá, tloustne pulwe, základ slova pulu-, min.č. púle (QL)

zmenšuje se, ubývá slábne, vytrácí se pike, základ slova pik-, min.č. pravd. pinke (MC)

též uvadá quele, základ slova quel-, min.č. nejspíš quéle (Et, QL)

padá lanta (Et dat)

pád lanta (Et dat)

zvedá orta, min.č. ortane (WPP)

zvedá se orya, min. č. oronye (WPP)

zvedání se, stoupání óre (Et) (stejně znějící slovo pro "srdce", svědomí je

zároveň elfí slovní hříčkou!)

sklání se, klesá, zapadá núta (Et, QL)

POHYB:

hýbe se, pohybuje se leve, základ slova lev- (PE 16)

zvedá se, pohybuje se, přesouvá se (o velkých a těžkých věcech) rume, základ slova rum- (MC)

jde, postupuje, cestuje lenna nebo lelya, min.č. vždy lende (WJ 363, VT45)

jde pěšky vanta (Et)

obchází, vrací se, otáčí se kolem pevného bodu pele, základ slova pel-, min. č. nejspíš pelle (Et)

otáčí/otáčí se pire, základ slova pir-, min.č. píre (QL)

otáčí se, obrací se quere, základ slova quer-, min.č. querne (VT 49)

otočený, obrácený querna (PP)

vrací se nanwene, základ slova nanwen- (WPP)

přijde, dorazí, dojde až k (přít.č.) tene, základ slova ten- (VT 49)

přichází, blíží se tule, základ slova tul-, min.č. tulle (PP, Et)

vrací se entule, základ slova entul-, min.č. entulle (UT 171)

odchází, vychází ettule, základ slova ettul-, min.č. ettulle

odchází ze sídliště, emigruje lenweta, min.č. lenwente (WPP)

přechází (odchází od jiné skupiny ke skupině mluvčího) hótule, základ slova hótul-, atd. (WJ 368)

(úplně chybí slovo "host", což je jen typické - víme, že s posvátným právem pohostinnosti byli elfové občas poněkud na štíru. Od tohoto slova by však šlo odvodit:)

příchozí, host túlina (eventuelně s koncovkami o,e)

(dokonce by možná šlo rozlišit, zda jde o právě příchozího nebo někoho, kdo už tu zaclání delší dobu! - viz 3. lekce)

povolává, posílá pro někoho tulta (Et)

vede tulya (VT43 o)

táhne, vede, přináší tuke, základ slova tuk- (Et)

(=zdá se, že tohle slovo je pro méně dobrovolné vedení než předchozí :). Základní quenijský význam je "táhne")

vleče, namáhavě táhne luke, základ slova luk- (WPP)

žene se, letí, hází ripe, základ slova rip-, min.č. rimpe (podle Et: kořen RIP + příčestí rimpa)

spěchající letící, vržený rimpa (Et)

kříží, jde přes tara, min.č. táre (QL)

křižovatka, přechod, průchod, brod tarna (QL)

překračuje, přeplouvá, přechází langa (WPP)

přívoz, brod, most, křižovatka, příčné břevno langa (WPP)

překračuje, překonává, vyniká lahta (WPP) (min.č. možná lahante)

vstupuje do, vkládá do mitta (QL, VT43)

odchází (fyzicky) auta, min.č. oante (WJ 366)

(přeneseně - mizí, umírá) vanya (WJ 366 auta, stejně jako odchází fyzicky), min.č. váne (Et)

přestává, zastavuje, dává si pauzu hauta (Et, khaw)

zastavuje, zaráží, zastavuje se, přestává pusta (Et)

tečka za větou, zastávka, přestávka pusta (Et)

zastavuje, nechává zakrnět, nenechává růst či pokračovat nuhta (WJ 413)

PRÁCE, AKTIVITA:

nese kole, základ slova kol- (odv. podle PP, MR 385)

nositel kolindo (PP)

nachází hire, základ slova hir- (PP)

skrývá nurta (S)

ukrytí nurtale (S)

(skrývá se, možná: nure, základ slova nur-)

(skrývá se, kánoničtější, ale tím problematičtější verze: QL má slovo lome, lom-, které určitě

znamená "skrývá", ale autor občas zřejmě váhal i nad "skrývá se" :)

natahuje se, dosáhne rahta (QL rakta)

láme rake, základ sl. rak- (min.č. pravd. ranke) (MC, VT 39)

trhá narka (Et, VT45)

škubne, rychle stočí nebo zkroutí sebe: rike, základ slova rik- (Et)(WPP též snaží se, viz výše)

něco jiného: rihta (Et)

kazí, ničí hasta (MR)

znesnadňuje, překáží hranga (WPP)

PŘÍSLOVCE, SAMOSTATNÉ PŘEDLOŽKY a někdy příbuzná slova pro přehlednost :)

až do, až k tenna (PP)

asi ke, ké (VT 44)

bez ú (s 2.p.) (VT39), ava (Et, jako předpona)

brzy, zanedlouho rato (FCL)

časný, ranní arinya (Et)

častý, četný rimba (Et)

často (návrh) rimbo

daleko haiya (Et khaya)

daleký haira (Et khaya)

dál (návrh podle sind. hae, čti "hai", z WPP) hai

dejme tomu, že kenai (VT 49)

dlouho andave (PP)

dole, vespod nún (Et)

dolů, dospod undu (Et)

dovnitř, do minna, mir (Et)

dostatečný fárea (Et phar)

dost faren (VT 46)

dosud er (QL, překlad nejistý /angl. "still"/. Též "sám" a "jen")

dříve, před časem yá (Et)

kdysi yáresse, yalúmesse (Et)

jednou, v budoucnosti enyáre (FS)

jen er (QL) (má i jiné významy, přinejmenším "jeden, sám")

ještě, víc, navíc ambe (WPP)

k, pro an, ana (Et)

kolem (pravděpodobně) os (Et, jednak kořen, jednak předpona)

malý titta (Et)

málo, trochu (návrh) titto

mezi (dvěma) imbe (PP) (více) imbi (WPP) (skupinou) imíka (VT 43 z)

(podobnými objekty) enel (VT 47)

mnoho (u počitatelných slov) olli (QL)

mnoho (u látkových a abstraktních slov) olda (QL)

nad or (Et)

nahoru (+ ten navíc, nadbytečný) amba (Et, WPP)

navíc, ještě ambe (Et, WPP)

a navíc, a co víc, příště ente (VT 47)

ne navždy ullume (FS)

o pa (VT44) ("v dotekovém kontaktu": na, přeneseně o/co se týče)

(na dávný návrh HKF používám často též os, původní význam "okolo", viz dále - připadá

mi to dosud logické)

od, působením (koho) lo (VT 49)

od, z

(od něčeho, ale směrem k mluvčímu ho (Et 3o, WJ 368)

asi jako když si ukrojíte kus chleba

nebo se někdo oddělí od hloučku

osob a přijde k vám)

(pryč i z hlediska mluvčího) va (VT 43 o,49)

(významy podle WJ)

ollo (VT 49)

okolo (uvedeno jen jako předpona) os- (Et)

obvyklý, přirozený; obvykle senwa (VT 49)

plně, cele, dokonale aqua (WJ 392)

po (časově), později, před (místně) apa, epe (VT 49)

pod (čím) nu (PP)

pod (co) undu (PP)

pod (čím, pokud se to nedotýká) ní (WPP)

poté epeta, epta (VT 49)

pro, směrem k an (Et)

pro někoho, v něčí prospěch rá (VT 43 z)

proto, následovně epetai, potai, etta (VT 49)

proto talo (VT 49)

pryč oa (na otázku kde? i kam?),

oar (na otázku kam?) (WJ 366, WPP)

dříve (časově) já (Et)

před (časově), za (místně) nó (VT 49)

před (místně, po (časově) apa, epe (VT 49)

před (místně) po, pó (Vt 49)

příště; a navíc, a co víc ente (VT 47)

s le/lé (WPP), nebo předpony o (2)/ yo (více) (WJ 407)

(zájmennou koncovku připojíte k "o/ó" a hotovo...)

sem sir, sira (VT 49)

společně, dohromady (samostatné slovo) uo (WPP)

skrz ter, tere (Et)

stále, ustavičně, vždy voro (Et bor)

tady símen (FS), sinome (PP), sís, sisse (VT 49)

tak, proto tanen x takto sínen (VT 49)

tam (na tom místě) tanome (VT 49) tás, tasse (VT 49)

tam, tím směrem tamen (VT 49)

támhle (tím směrem, do dálky) tar (Et)

teď sí, sin (PP, Et), silume (VT 49)

tehdy tá, talume (VT 49)

tu a tam, kdekoli rísimande (QL)

už (návrh HKF) nollo

v (kom čem), uvnitř mi (též imi nebo sloučeno s urč. členem mí) (Et, WPP)

v (koho, co), do mir, minna (Et)

vedle, u, blízko, po boku; mimo, pryč ara (Et, VT 43 z)

VT 49: Arse = On/ona není doma.

vedle, u, po boku pe (QL)

vedle, u, blízko tange (QL)

velmi olde, velikse (obojí QL)

venku, ven ava (Et)

venku ette (Et, jazyk výslovně neuveden)

ven z et (váže se s koncovkou -llo) (Et + VT 45)

víc, navíc, ještě ambe (WPP)

víc než (doslova "před") epe (VT 49)

všudypřítomný, všeobecný, rozptýlený rísima (QL)

vzadu, za, též ve smyslu podpory ka, kata (VT 43 z)

vysoko nad, evtl. daleko za (nesrovnatelně) han (VT 43 o)

za (v pohledu do dálky, zejm.přes hranice či překážky) pella (může stát i za slovem) (PP)

z, od, pryč, "zpomezi" ho (Et 3o, WJ 368)

znovu ata (Et), enet (VT 48)

ZÁJMÉNA a podobná paslova

ten, ta, to (určitý člen před podst. jm.) i (Et) (před samohláskou se nemění)

to (samostatné) ta (Et)

lze použít i ve významu "a také" (WPP), tak (tím způsobem) (VT 49)

ten (ta, to), který tai (VT 49)

támhleto (Et), další, ještě jeden (VT 47) enta

tento sina (UT 305)

tamten tana (Et)

takový taite (VT 49)

takovýto síte (VT 49)

takto sinen (VT 49)

takhle ("jako támhleto") talle (WPP)

tak jako síve (VT 43 o)

kdo (možná i co) man (PP, FS, PM 357)

co je? mana? (PM 395)

univerzální tázací částice, podle "manen", PM 395, se zdá, že

ji lze zřejmě spojovat s pádovými koncovkami ma (PM 357)

například:

čí? mava?/mano?

odkud? mallo?

kam? manna?

proč? manan? (návrh HKF)

jak? manen? (PM 395)

který, co ya (PP)

(Může přibírat pádové koncovky podobně jako "ma". Doložené, dokonce

přímo v PP, je: v němž yasse)

který, jenž, kdo (lze po libosti připojovat pádové koncovky) ye, mn.č. yi (VT 47)

něco qua (VT 45)

někdo mo (VT 49)

někdo, určitá osoba (též jako přípona) quén, základ slova quen- (WJ 361, 372)

někdo, neurčitý podmět (též jako přípona) quen (WJ 361)

kdokoli, pokud kdo aiquen (WJ 372)

kdykoli quie (VT 49)

ostatní eksa (VT 47)

ten druhý (podst. jm.) ekse (VT 47)

jiný hyana (VT 49)

někdo, on (jiný, další) hye (VT 49)

něco (jiného, dalšího); nebo hya (VT 49)

všechno ilqua (Et)

každý (o osobách) ilquen (WJ 372)

každý (o věcech), bez podst. jm. všechno, celek ilya (PP, Et)

vždy illume (VT 44 stp)

tentýž iminqua (QL)

stejný inqua (QL)

na vlas podobný inquavíka (QL)

shoda inquile (QL)

SPOJKY

a ar (PP aj.)

a knižně, zejména u "poetických párů" -ye, připojené k druhému členu dvojice (VT 47)

ale, naproti tomu, na druhou stranu nan (Et)

a přece, ale přece a-nanta, ananta (FS, Et ndan)

ať, kéž nai (PP)

buď - nebo var - var (PE 15, převzato přes HKF)

dokonce, ba i yea (VT 47)

když (výhradně časový význam) íre (FS) (stejně znějící slovo znamená "touha", Et)

jako ve (PP)

jestliže qui (VT49)

kromě enga (LR), hequa (WJ)

naopak lasir (VT 49)

nebo var (QL), hya (VT 49)

neboť an (PP)

nýbrž, naproti tomu mal (VT 43 o)

proto, následovně epetai, potai (VT 49)

proto talo (VT 49)

také jando (QL)

že pravděpodobně se má užívat nějaká forma ukazovacího

zájména, např. "i" (VT 49)

aby užívá se vazba 3. p.podst.jm. slovesného s infinitivem

CITOSLOVCE

a vokativní a rozkazovací částice

ai! ach! běda!

alayambo! hurá! (QL)

e zdůrazňovací částice na počátku věty (ba, ano, vlastně - angl. "indeed") (VT 45)

en! ela! hle! (Et, WJ 362)

fó! ne! (citoslovce nesouhlasu nebo nespokojenosti) WPP

horro! orro! citoslovce bolesti, hrůzy či znechucení (VT 45)

yé! jé! (WPP)

yé mána! to je ale štěstí! (WPP)

tá! pst! (PE 13)

tinge! tango! brnk! (Et)