PŘÍRODA

Příroda

nebesa (nad atmosférou) Ilmen (Et gil)

nebeská klenba menel (PP, MR 387-8 a.j.)

obloha helle (Et), fanyare (MC)

bez mráčku: kalle (QL)

zamračená: lúre QL

slunce Anar (Et, UT a.j.)

sluneční světlo , den áre (WPP) aure (SA)

sluneční paprsek arma (WPP)

západ slunce: andúne (PP)

východ slunce: anaróre, ambaron (Et)

první den po slunovratu (asi zimním) keuranar (VT 48)

měsíc Isil (Et sil)

měsíční světlo: isilme (MC)

stříbrné světlo (i hvězdné): silme (PP, Et)

svítí stříbrným světlem: sile, základ slova sil- (PP)

nový měsíc keuran (VT 48)

hvězda elen (PP)

hvězdný: elenya (WJ 362)

hvězdám podobný: elvea (MC)

hvězdné světlo Ilma (Et gil), (stříbrné světlo vůbec): silme

mrkající hvězda tingilinde (Et)

mrká (o hvězdě) tingilya (Et/ VT 45)

jiskra, bílá, hvězdě podobná, nebo přímo hvězda tinwe (Et, MR 388)

drobná hvězdička, třpytivá kapka rosy apod. titinwe (QL)

zapadání jakéhokoli nebeského tělesa núme (korespondence)

zapadá, klesá, sklání se núta Et, QL

RŮST, BĚH ROČNÍCH OBDOBÍ LOA (PP)

(také: rostlinný život)

předjaří koire (PP)

jaro tuile (PP, Et)

léto (čas zeleně) laire (PP, WPP)

podzim lasselanta (PP, Et dat)

počátek yávie (čas plodů) (PP)

konec quelle (čas uvadání) (PP)

zima hríve (PP) (čas sněhu)

hesin, základ slova hesinn- (QL) (čas bez vegetace)

jasno, slunečné počasí kalle (QL)

je horko sahta (QL)

tropické vedro torquele (QL)

opaluje, praží sise, základ slova sis-, min.č. sisse (QL)

vyprahlý, sežehnutý sisin

vzduch, atmosféra vilya, vilma (PP, QL, Et)

vzduch (materiál) vista (Et)

vzdušný, (jemně) větrný vilina (QL)

jemný vánek víle (QL)

zavane, dechne (přít.č.) hwesta (Et swes)

závan, vánek, dechnutí hwesta (Et swes)

závan větru (nejspíše silný) vangwe (WPP)

vítr súre (základ slova súri-) (PP), súlime (QL), vaiwa/vaiwe (Et/WPP)

divoký alako (též bouřlivý let) (Et/VT 45)

přinášející déšť (jihozápadní) niswe (podle QL noswe)

vichřice vanwa (QL)

větrný vailima (WPP), susúlima (QL)

silně vanwavoite (QL)

fouká sure, základ slova sur- (PE 16)

fouká, letí ve větru kořen lapu-, přít.č. průběhový: lápua (MC)

vanoucí lápula

(pravděpodobný pozdější tvar doloženého hlapu, hlápula, MC)

rozptyluje, rozfoukává (se) winta (PM 376)

zvuk větru sú (QL)

bouře, bouření, hromobití raumo (MC)

voda nén, základ slova nen- (Et)

oblak fanya (Et span, WPP)

stín, chládek laime (Et day)

stinný laira (Et day)

mrak (temný) lumbo (QL, MC) (PP: lumbule = těžký stín)

těžce doléhá, tísnivě cloní oblohu lumna (Et dub)

těžce doléhající, tíživý, zlověstný lumna (Et dub)

zamračené počasí lúre (QL)

temný, zamračený lúrea (QL)

rosa, mžení rosse (Et)

vlhký, orosený níte (Et)

vlhkost nitso (podle QL notso)

vlhký (o počasí) niswa (podle QL noswa)

déšť, jemný miste (Et)

lije (někoho, něco) ulya (min.č. ulyane) (Et)

lije se ulwe, základ slova ulu-, min.č. ulle (QL/Et)

(asi i ve smyslu silného deště)

lijící, zaplavující, proudící úlea (Et)

záplava ulunde (Et)

prudký tok, horská bystřina ulda (Et, ne úplně jasný záznam :)

kapka limba (Et)

kape lipta (QL)

malá kapička lipte (QL)

jemný (a krásný /zvonící/) déšť timpe (QL)

mrholení, vodní tříšť timpine (QL)

z vodní tříště, (o počasí:

s častými jemnými deštíky) timpinea (QL)

mlha lehká hísie, híse (PP, Et khis)

hustší hiswe (Et khis)

cár mlhy hísilanya WPP

bláto lukso, základ slova luksu- (QL)

chlad ringe Et

je chladno, mrzne nique, základ slova niku- (QL)

mráz nikse (WJ 417)

sníh nique (Et)

jemný sníh niquilis (QL)

sněží niquista (QL), hrisya (WPP)

slabé sněžení, sněhový poprašek is, základ slova iss- (QL)

skrývá pod sebou untupe, základ slova untup-, min.č. untumpe (PP)

napadaný sníh, sněhová pokrývka hrisse (WPP)

sněhová čepice, vrchol hory s věčným sněhem niquetil (QL) hristil (WPP) (základ slova obě -tild-)

sněhový, zasněžený niquissea QL

sněhová vločka niquesse (WPP)

(Pro ledové květy stále lze "niquesse" použít, ale WJ 417 má alternativní výraz niquis)

jinovatka ringwe (QL) (může znamenat i horské jezírko, Et/VT 46)

led helke (Et khel)

ledový helka (Et khel aj.)

rampouch liquitil (QL liquitl)

kroupa ("ledová kapka") helkelimbe (možná! Uvedeno v Et -lib- bez udání významu a ještě s e na konci...)

mrzne (o osobách či věcech) QL: hilke, základ slova hilk-, min.č. (snad) halke ?? - viz následující:

zmrzlý halkin (QL)

rozpouští se, taje tique, základ slova tiqui- (QL tiqui)

rozpouštění, tání tiquile (QL)

obleva, rozbředlý sníh tiquilin, základ slova tiquilind- (QL)

tající, rozbředlý tiquilindea (QL)

duha helyanwe (Et); iluquinga (QL)

víří hwinya (Et swin)

vír hwinde (Et swin)

ROSTLINA OLVA (S)

pěstuje, šíří (se), rozrůstá se ala (kořen z QL + WPP)

STROM (důraz na košatost) ALDA (PP), důraz na výšku: ORNE (Et)

(mohutný) TÁVA (WPP)

stromy porostlý aldea (QL, "stromy stíněný") aldarwa (Et "stromy mající")

alej aldeon (QL)

les (hvozd): taure (Et: "velký les, hvozd", proto by bylo směšné používat to o lesích, kam dnes chodíme na procházky - ale sotva se to užívalo i o, dejme tomu, krásných lesích Lórien či Ithilien - lesích, v nichž se bydlelo. Skoro bych věřila, že těm se říkalo "aldamar". Na to však není žádný doklad, proto pro menší lesy volím slovo:

(les): al, základ slova ald- (podle GL a QL)

hvozdem porostlý taurea PP

lesnatá krajina tavasta QL

keř tussa (Et)

kořen rostliny, zejm. jedlý sulka (Et)

(kořen, základ též sundo, základ slova sundu-, mn.č. sundur Et sud

talma Et)

kůra, slupka, vnější okruh, cyklus, 100 valinorských let randa (QL rar + Et rad)

kmen, stonek, noha telko, základ slova telku-, mn.č. telqui (PP, Et)

kmen, trup pulko (o zůstává při skl. zachováno) (QL)

větev olwa (Et golob)

větev, hůl, klacek olwen (GL)

převislá nebo skloněná ("chvějící se") větvička quasilla (QL)

list (zejména stromu) lasse (PP)

listnatý lassea (QL)

listoví olassie (korespondence)

drobný ("chvějivý") lístek pat, základ slova papt- (QL)

šumění listí eske (Et ezge)

pryskyřice suhte, základ slova suksi- (QL)

pryskyřičný, s pryskyřicí suksina (QL)

míza, šťáva zralého ovoce, vlhkost, výron, mokvání marka (QL mark)

šťavnatý, vlhký, mokvavý marqua (QL)

šťáva sáva (Et)

šťáva, sirup pirya (Et)

úponek (dosl. "prstíček") lepsile (QL)

zahnutý (jako úponek) lepta (QL)

plod yáve (Et)

poldný (návrh HKF): yávinqua

nese plody yave, základ slova yav- (QL)

semeno mile základ slova mili- (QL)

semínko, zrnko milin (QL)

semeno, zárodek, individuálnost erde (Et, MR 216)

buk feren, ferne (základ slova vždy fern-)

bukový ferinya

bukvice ferna

(vše Et pher)

bříza (s trochou fantazie:“stříbrošedě zářící”) silwin, základ slova silwind- (QL)

stříbrná (bradavičnatá) bříza silqueléni (QL)

("dívka lesklých kadeří")

cesmína ("bobulkatá") piosenna (QL) ("píchající") erkasse (Et)

dub (“tuhý, pevný, houževnatý”) norno (Et dóron)

dubový nornea (QL)

hloh pinehtar, pipinehtar, ehtar (QL)

javor (dlouho jsem se divila, proč není také "s rukama" :))) maite (PE 16)

jeřáb orofarne (základ pravd. orofarni-) (WPP)

jilm alalme, lalme (Et lálam)

kaštan ("strom s rukama",

nejspíše tedy jírovec maďal) mavoisi, alda mavoite (QL)

kaštanovník setý (jedlý) mavoisi tapatenda (QL)

("strom s dlouhými/šátrajícími prsty")

líska (od "kote", oříšek) kottule, kottulwe (QL)

olše uluswe (QL)

palma ("strom s dlaněmi") paltyalda (QL)

platan nebo fíkovník mapalin ("otevřená ruka"), palapapte

("chvějící se ploché (ruce)")

platan m. (nebo p.) fatsevoite (zcuchaný), varivoite (cizokrajný)

fíkovník m. (nebo p.) wilwarinda (motýlovitý), tarukka (rohatý),

rámavoite (křídlatý)

(vše QL :)

tis tamuril (QL)

topol (“zpříma stojící”) tyulusse (Et)

vrba tasar, tasare (Et)

smuteční ("vzdychající") vrba siquilisse (QL)

jakýkoli jehličnan vine, vinne (QL)

jedle nebo borovice (“strom příkrých strání”) aiquaire (QL)

nebo: ("pryskyřičnatá") súke (QL)

borovice (koliduje se slovem pro "prudký impuls", ale znamená pouze borovici :) hóre (QL)

modřín pimpevinne (QL)

OVOCNÝ STROM MARINNE/MARINDE (QL)

zraje (návrh podle QL) marwe, základ slova maru-

(QL mare, mar-, ale to by kolidovalo s výrazem pro "bydlí")

malvice marin (QL)

dužina maru (QL)

kůra, slupka randa (QL rar)

bobule melpo (QL)

peckovice pio (QL)

třešeň (plod) aipio (QL)

hložinka piopin, pipin (QL)

šípek kampin (QL)

ostružina nebo malina (složený plod) piukka (QL)

ořech, oříšek kote, základ slova kotsi- (QL)

ořechy plodící kotsivoite (QL)

pomeranč kuluma (Et), kulmarin, základ slova kulmarind- (QL)

pomerančovník (odhad HKF na základě SA mal) kulumalda

ZELENÁ ROSTLINA, ZELENINA LAIQUE, QUEA, LAUTE (základ slova lauti-)

(WPP, WPP, QL)

okurka kolosta (QL)

lusk, hrách orivaine (QL)

lusk, pochva vaine (QL)

oves pole, základ slova poli- (QL)

vinná réva liantasse (QL)

tabák alanesse, alenesse (WPP)

KVĚT (jeden, velký) LÓTE (PP)

květ (jeden, malý) lotse (VT 42)

květenství, většinou jen bílé losse (Et)

hroznovité květenství lohte (QL)

jednotlivý květ květenství lotelle (QL lotella)

všechny květy na jedné roslině olóte (VT 42)

s mnoha květy lilótea (VT 42)

kvete losta (VT 42)

čas květu (také rozkvět, nejlepší léta) lotóre (QL)

pyl malo, základ slova malu- (Et smal)

bylinka, léčivka asea (WPP)

fialka helinille (QL)

chrpa menelluin (autorský text k ilustraci)

jetel červený kamilot (QL)

kokořík quinquenna (QL)

konvalinka quiquilla (QL)

(obojí od "kwikwi", visí, "kwinkwa", svěšený)

ladoňka, zvonek modrý quille ("barvička") (QL)

leknín ("květina jezírek") ailinion (pův. QL ailinon)

žlutý nénu (QL)

jezírko s lekníny nénuvar (QL)

lilie (nebo jiná velkokvětá květina) indil (WJ 399)

lilie zlatohlavá narwe (QL)

(Slovo je v QL příbuzné s "narda", voní, a znamená tedy lilii vonnou. Ale význam se mohl později posunout při zachování slova jako u tolika výrazů jiných...)

maceška helin, základ slova helinn- (QL)

mák (“květ tvrdého spánku”) fúmelot (QL)

mák vlčí (pravděpodobně) kamillo (QL)

(jak mák, tak jetel odvozeny z výrazu pro temně rudou barvu, který kolidoval s novějším slovem pro rozkaz, zprávu a proto ho nebylo žel z QL možno převzít)

narcis žlutý (“žlutý smích”) kankale malina (QL)

růže losse, losille (QL)

(losse později přešlo v "bílé květenství", zdrobnělina losille by se snad užít dala)

růže šípková kampilosse (QL)

sněženka ("bílá slza") nieninque (Et, QL)

štědřenec převislý, "zlatý déšť" lindelohte (-sse, -kse) (QL)

(v témž pořadí: "krásná, něžná -evt. zpívající- hroznovitá květenství - květenství - kadeře")

vřes orikon (QL)

wistarie helilohte (QL)

vonný nísima (UT 167)

pach (neutrální slovo) nis, základ slova nist- ( podle QL) /- ima je standartní koncovka "vhodný k" a mohla by označovat něco "čichatelného". Můžeme se rozhodnout, zda necháme variantu z QL, nus, nust-, nebo upravíme na nis, nist- podle "nísima" (může se plést se slovem pro ženu), nebo upravíme vše, nebo upravíme slovo z UT, nebo se budeme držet bez reptání obou "kánonických" verzí.... :)/

voní narda (QL)

vůně nardile (QL)

tráva salque (Et)

suchá, tvrdá sara (Et star)

travnaté prostranství paliste nebo palis, základ slova palist- (QL)

zeleň, svěžest, mládí wén (Et gwen)

mládí (Et), zeleň, pastva (QL) nése, nesse

pastvina nessele (QL)

pase se nese, základ slova nes- (min.č. snad nesse) (QL)

rákosí (porost) liske (QL)

(1 rostlina) fen, základ slova feng- (QL)

břečťan etil (QL)

kapradí filque, filinque, filimpe (QL)

netík ("kadeř Vznešeného elfa") eldasilque (QL)

bavlna (nejspíš jen vlákno; též pavučina) líne (QL)

houba hwan, základ slova hwand- (Et swad)

typu holubinka, mochomůrka telumbe (QL)

dlouhá plazivá rostlina, zejména mořská řasa uile (Et)

mořská řasa earuile (Et)

raší, vyráží tuia (Et)

roste tuita (QL)

výhonek, pupen tuima (Et)

vadne hesta (QL)

zvadlý hessa (QL)

trn, osten erka (Et), nekel (WPP)

ŽIVOČICH KELVA (S)

samec (zvířete i mluvící bytosti) hanu

samčí hanwa (nejspíš "samci náležející"),

hanuvoite (nejspíš někdo, kdo má samčí vlastnosti)

samice ini (doufejme)

samičí inya (nejspíš "samici náležející")

inimeite (nejspíš někdo, kdo má samičí vlastnosti)

(Et 3an, ini vše v Et od hanu=samec dále je dosti nepřehledné)

živá bytost, živý tvor koite, základ slova možná koisi- (QL)

masožravý koisimatwa (QL)

býložravý lausimatwa (QL)

ZVÍŘE ČTYŘNOHÉ LAMAN (základ slova lamn- i laman-) (WJ 416)

stádo lamáre (QL)

shlukuje se do stáda lámare, základ slova lámar- (QL, záznam není úplně přehledný)

loví (i o zvířeti), vyhubí rauta (QL)

predátor laman raustea (QL)

lovná zvěř, drobné zvíře, "havěť" laman rausima (QL)

kořist (vč. válečné) rauna (QL)

býk mundo (dosl. "výběžek, čumák" Et/korespondence), tarukko, tarunko (dosl. "rohatý") (QL)

kus hovězího dobytka, vůl yakko (QL)

kráva yaksi (QL)

jelen arasse (překlad se Sindarin)

jezevec oryat (základ slova oryak-) (QL)

ježek (návrh Quen) erkando

kolouch, mládě vysoké opole (QL)

kočka meoi (QL)

koza nyéni (QL)

králík, zajíc lapatte, základ slova lapatsi- (QL)

mládě králíka nebo zajíce lapatil QL (-tl-)

hopká lopeta

krysa, potkan (a pravd. hlodavec obecně) nyano (Et nyad)

(podle VT 46 možné alternativní čtení nyarro)

krtek noldare (QL)

kůň (rychlý, jezdecký) rokko (Et)

(obecnější slovo) lopa (QL)

klisna/kobyla lopsi (QL)

běží, cválá (o zvířatech) lope, základ slova lop- (QL lopo)

hopká, o koni: jde mimochodem lopeta (QL)

řehtá (odvozeno ze jména Oromeho koně, viz WJ 401) naha

odfukuje, odfrkuje, frká puse, základ slova pus- (QL)

odfouknutí, frknutí pusse (QL)

hříva, vlající vlasy, přen. též válečný oř mairu (QL)

lev rá, základ slova ráv- (Et)

lvice ravenne (QL)

liška rusko, základ slova rusku-, mn.č. rusqui (PM 353)

lišácký, prohnaný ruskuite (VT 41)

medvěd morko (Et), euf. matli (Et lis)

ovce máma (WJ 395), móa (QL)

jehně eule (QL)

beran kamo (PE 16)

pes huo (Et), roa (VT 47)

velký n. lovecký huan (Et)

lovecký ronyo (Et)

fena huoni (podle QL)

divoký pes, šakal savar (QL)

smečka psů nebo vlků savanda (QL)

prase ("silné") polka (QL)

prase divoké, kanec karkapolka ("prase s tesáky") (QL)

slon (“dlouhý čumák”) andamunda (Et)

velbloud ("hrbatý") kuptulo (QL), ulumpe nebo ulun, základ slova ulump- (QL)

vlk narmo (Et)

roh, zejména na živém zvířeti rasse, tarka (Et)

rohatý tarukka (QL)

kožešina, rouno (pravděp.), také kůže helma (Et skel)

ovčí vlna tó (Et)

chlup, vlas til, základ slova till-, QL (til, z.s. tiln-)

chlupatý, ochmýřený tilinya QL

chlup, vlas, velmi jemný filme (podle QL)

chmýří, prachové peří a podobný materiál lintye (podle QL: linty-)

noha, zvířecí poto, mn.č.potor (Et, stará noldorština v Quenově úpravě: pův. mn.č. poti)

stopa (otisk nohy zvířecí i mluvícího tvora) runya (Et)

škrábe nyasa (QL)

škrábnutí, vrub, značka nyas, základ slova nyast- (QL)

dráp, hák, záchytka atsa (Et gat)

dráp, spár, pařát rakka (SD)

drápatý rakkalepta (SD)

dráp, spár nappa VT 47

kouše nake, základ slova nak-, min.č. nanke (Et, QL)

(kousnutí - nahta, Et - může mít i význam "utlačuje" nebo "zabíjí")

chňapnutí psa narko (podle QL nark)

tesák karka (Et)

řada zubů karkane (Et)

zubatý karkara (QL)

čelist anka (PP)

čumák (stejný výraz jako "býk") mundo (Et)

čichá, očichává nuvu, 3.os. snad nuwe, min.č. núve (QL) (případně lze možná upravit na: nuve, základ slova nuv-)

čichnutí nupte (QL)

ocas pimpe (úprava zastaralého pint, základ pimp- z QL)

visící/vlekoucí se ocas pimpilin (QL)

skáče halta, min.č. halle QL

(i tryská: kape, základ slova kap-, min.č. kampe (QL)

skok haloite QL, kapanda (QL)

poleká, vyplaší kapta (QL)

plachý kaurea (QL)

žvýká tyuhta (QL -kt-)

přežvýkaná píce tyus, základ slova tyuks- (QL)

přežvykuje tyustyuhta, min.č. tyustyúke (QL -kt-)

zvířecí neartikulovaný zvuk lamma (WJ)

vrčí yarra (MC), nurru (podle QL nuru)

vrčení nurru nebo nur, základ slova nurr- (QL)

vlčí vytí naule (Et)

mňoukání, kňourání, kvílení miule (Et)

řev ráve (MC)

řvoucí rávea (MC)

divoký, nezkrocený ráva (Et, WPP)

divočina ravanda (VT 46)

RÁMAVOITE, WILDA OKŘÍDLENÝ, LÉTAJÍCÍ (QL)

pták wilin, základ slova wilinn- (QL)

drobnější aiwe; filit, základ slova filik- (Et)

zpěvný lindo (QL)

bažant keket, základ slova kekeht- (QL)

červenka kilapi, kilapinke (QL)

datlovitý pták tambaro (Et)

(záznam v Et nejednoznačný, ale vzhledem k tomu, že to znamená "klepač" zas to tak špatně být nemůže :)

holubice kukua (Et, VT 45)

husa ván (Et)

jestřáb, sokol či podobný dravec fion, základ slova fion- i fiond- (Et)

kachna quá (QL)

kuře porokelle (QL)

drůbež (1 kus) poroke (QL)

kohout tokot (PE16)

labuť alqua (S, UT)

ledňáček halatirno (Et)

orel sorno, sorne, soron, základ slova vždy sorn- (Et aj.)

(můžeme si třeba představovat, že první dvě jsou rozlišením samce a samice)

orlí hnízdo sornion (QL)

racek maiwe (Et)

skřivánek lirulin (MR 238/252)

slavík lómelinde (Et do3)

sova hó (QL)

strnad ammale, ambale (Et smal)

vlaštovka tuilindo (Et)

vrabec imbilinke (QL)

vrána korko (Et karka/korka), karon, základ slovaa karonn- (QL)

netopýr ("tiše se pohybující bytost - je to ženský rod!") quildare (QL)

motýl wilwarin, základ slova wilwarind- (Et)

mol malo, základ slova malu-, mn.č. malwi (QL)

(mohlo by znamenat též nočního motýla, angl. "moth". Pro tento překlad jsem se rozhodla kvůli příbuznosti s kořenem "drtí, mačká" :)

včela nier (QL)

včelí hnízdo, úl nierwes, základ slova nierwest- (QL)

křídlo ráma (PP)

bije křídly palpa (Et)

letí, vznáší se v/wile, základ slova vil-, min.č. ville (Et)

letí, plachtí ramya (Et)

letí, vrhá, hází, žene se ripe, základ slova rip-, min.č. rimpe (Et)

letící, spěchající, ženoucí se rimpa (Et)

letí střemhlav sore, základ slova sor- (kořen z Et)

let hlučný nebo rychlý alako (též divoký vítr) (VT45)

pero ptačí quesse (PP)

chmýří, prachové peří apod. lintye (podle QL lint, linty-)

vejce ohte, základ slova oks- (QL)

zpívá linda (Et)

kváká quaqua (QL)

hemží se, rojí se imbita (upravené slovo z QL)

roj, hejno (často malých ptáků) imbile (QL)

vejce ohte, základ slova oks- (QL)

ptačí hřeben pehte (QL -kt-)

zobák, zřejmě datlovitých ptáků penta (QL)

tykadlo tentil (QL tentl)

RYBA LINGWE (Et liw)

malá hala (Et khal)

úhoř lingwilin (základ slova lingwiling-) (podle QL)

zlatá rybka kuluin, základ slova kuluind- (QL)

stříbrná rybka telpingwe (QL)

bublina, puchýř, vzduchový měchýř pumpo (QL)

bublinka pumpole (QL)

tah ryb či ptáků halme LT1

had ango (základ slova angu-, mn.č. angwi) (Et)

plaz, ještěr, drak lóke (Et)

syčí suse, základ slova sus- (min.č. nejspíš susse)(kořen z Et)

rozdvojený, rozštěpený sanka (Et stak)

(lamba sanka = rozeklaný jazyk)

jed sangwa (Et sag)

jedovatý loirea (ve starších dobách hloirea) (WPP)

žába quáke VT47

apokryfní haltar (dosl. "skokan") můžeme samozřejmě zachovat pro tento druh :)

plave, pluje lutta (QL)

ohýbá se, kroutí se loke, základ slova lok- (S, WPP) (příbuzné se slovem "plaz", možná tedy znamená i něco jako "svíjí se, stáčí se", snad dokonce "plazí se" - had se pohybuje střídavými oblouky na jednu a na druhou stranu)

píchá erka (Et)

též dává žihadlo nasta (Et)

malý létající hmyz, 1 kus itse (QL)

hmyzí štípnutí itis, základ slova itiss- (QL)

svědí, dráždí itisya (QL)

pavouk liante (Et slig)

pavouk sekáč ("s dlouhýma nohama - dosl. klouby") lenquelénu (QL)

pavučina líne (pozor, též "bavlna" - význam by mohl být cca "vlákno", problém je jedině v tom, že na rozdíl od "lia" je použito

pro celou pavučinu :)) (Et slig)

(zřejmě temná, možná nadpřirozeně) ungwe (Et)

pavoučí či jemná nit lia (Et slig)

vlákno babího léta filume, základ slova filumi- (QL)

červík teste (QL)

červ wembe (QL)

housenka ulumpingwe (QL)

mušle, lastura hyalma (Et syal)

kámen skála, materiál: ondo (UT, S, Et gond)

jeden, zřejmě větší (balvan) on, základ slova ond- (QL)

menší sar, základ slova sard- (PP)

oblázkový štěrk, hromady kamení araka QL

plocha, pokrytá oblázky, oblázková pláž arahte (QL)

oblázkový břeh sarnie (UT)

oblázek též lalle (viz dále) (QL)

hlína kén, základ slova kem- (Et)

zemětřesení pampine (QL)

hrouda, hrudka tolos, základ slova toloss- (QL)

písek (zřejmě i popel) litse (Et)

písek též: tyusse (PE 16)

prach asto (Et)

kapalný, tekoucí sírima (QL)

průhlednost, průzračnost liquis, základ slova liquist- (QL)

průhledný liquistea (QL)

průsvitný liquilta (QL)

průzračné jezírko, studánka liquilla (QL)

rozléhající se zvuk láma (Et)

ozvěna nalláma (Et lam)

šumí, šelestí, tiše bublá apod. quisquiri (QL)

(pravděpodobně quisquire, základ slova quisquir-)

nebo quirquisi :)

(min. č. quisquíre, quirquisse)

šum, šelestění atd. quirquirinde, quisquirinde (QL)

šumící atd. quisquirinda, quirquirinda (QL)

zurčí, štěbetá, (žvatlá, směje se) lala (QL)

oblázek lalle (QL)

rozlamuje, prolamuje se terhate, základ slova terhat-, min.č. terhante (Et skat)

puká kořen ruvu- v QL., podle následujícího bude možná nejlepší volit ruve, ruv-

puklý rúvina (QL)

pustý, prázdný lusta (Et)