Tělo hroa, hrondo (MR 209, WJ 397, 405, WPP)
hlava nejpravděpodobněji kás, základ slova kar- (PE 14, VT 49)
obličej yéma (VT 49), kendele (VT 49)
ruměný roina (Et)
charakteristický rys, gesto nebo pohled lenge (WPP)
čelo timbare (PE 14)
brada venta (QL)
vlas fine (též "modřín"), základ slova fini- (PM 340, WPP);
til, základ slova till- (QL til/n/)
tenký (též chlup, nitka ap.) filme (podle QL)
vlasy, pramen vlasů finde (též cop, PM 345, Et spin), lokse (Et)
všechny na 1 hlavě findesse (PM 345)
zcuchané fasse (Et)
cuchá, splétá fasta (Et)
lesklá kadeř silque (QL)
vlasatý, -vlasý finda (PM 340)
světlovlasý vana (WPP)
sličný, světlovlasý, světlý vanya (WJ 383, Et ban)
tmavohnědý, snědý varne (Et barán)
zrzavá hlava nebo kožešina russe (VT 41)
plešatý falkassea (QL)
pleš falkasse (QL)
chlupatý, ochmýřený tilinya (QL)
řasa tille (QL)
vousy fanga (Et spanág)
oko hen (mn.č.hendi, duál hendu) (Et khende)
panenka oka; korálek sehte, základ slova sehti- (QL)
slza níre, nie (Et)
pláče niena, min.č. nienne (QL nyéna)
vidí kene, základ slova ken- (MC)
vidění, zrak ken (odvozeno z apakenya, terkenya, MR 216)
dívá se na yete, základ slova yet- (VT 47)
pohled (krátký i dlouhý) yendo (VT 47)
mrká, mžourá tihta (MC)
mrká, dává znamení hiuta (VT 46 ñtw)
(též "list". Elfí uši se mnohem více než lidské podobaly ušlechtilému tvaru listu. Zvířecí ucho, spolu s jakýmkoli "uchem" neživého předmětu, je pravděpodobně "ampa".)
slyší, naslouchá lasta (Et)
sluch, slyšení, naslouchání lasta (Et)
nos nengwe, základ slova nengwi- (Et)
nosový nengwea (Et)
nos mluvící bytosti též: súne (QL)
nosní dírky (duál) sunwi (QL), jedna dnes snad súno
dech súle (Et thú)
dýchá súya (Et thú)
dechne hwesta (Et swes)
dechnutí hwesta (PP)
dusí se, topí se quoro (možná quore, základ slova quor-) min.č. quonde (QL)
udušený, utopený quorin (QL)
foukne, odfoukne, odfrkne (přít.č.) puse, základ slova pus-, min.č. púse (QL)
fouknutí, odfouknutí, frknutí pusse (QL)
nafukuje pusulta (QL)
čichá, očichává nuvu (evtl. nuve, základ slova nuv-) min.č. núve (QL)
(mohlo by to ale být i nuwe, základ slova nuvu)
čichnutí nupte (QL)
čich (smysl) niste (podle QL, tam vše nus-, upraveno dle UT nísima)
pach (neutrální slovo) nis, základ slova nist- (podle QL nus)
vonný nísima (UT 167)
návrh: cítí (čichem) nista
voní narda (může být též "uzel", ale pro ten máme i jiný výraz) (QL)
navoněný nardilea (QL)
zápach yolme (QL)
zapáchá yolo (nejspíš yole, základ slova yol-), min..č. yóle nebo yolle (QL)
kýchne hote, základ slova hot-, min.č. hontye (QL)
kýchnutí hontye (QL hont, základ slova honty-)
hlasité kýchnutí hontosse (QL)
ústní otvor ópa (WPP)
rty, zavřená ústa pé (WPP)
ret pempe (WPP)
dutina ústní matu (QL), songa (WPP)
ústa jako celek: rty, zuby, jazyk, ústní dutina, patro karpa (WPP)
zub nelet, základ slova nelk- (Et)
čelist anka (Et)
jazyk lamba (řeč: lambe) (WJ 394, Et)
hrdlo lanko, základ slova lanku-, mn.č. lanqui (Et)
špulí penga (VT 39)
plný po okraj, s plnou pusou penquanta (VT 39)
hlas óma (PP, Et)
křičí, volá óta (QL)
říká, mluví quete, základ slova quet-, min.č. quente (Et)
slovo quetta (Et)
věta, slovní obrat quentele (QL)
mluvící (=schopný mluvit), výmluvný quetsa, quetsima (QL)
šepot lusse (Et slus)
šeptá lussa (Et slus), též quisi (nebo quise, základ slova quis-) (QL)
mluví vysokým hláskem, piští quíni (evtl. quíne, základ slova quín-), min.č. quíne nebo quinine (QL)
pištění quíne (QL)
pištící quínea (QL)
němý úpa (WPP)
kouše nake, základ slova nak-, min.č. nanke (Et)
lízne lave, základ slova lav-, min.č. láve (Et lab)
(stejně znějící slovo od jiného kořene znamená poddává se, dovoluje)
líže, saje lapsa (Et lab)
nemluvně, kojenec lapse (Et)
kojí tyete, základ slova tyet- (kořen z QL)
bradavka, struk tyetse QL
jí mate, základ slova mat-, min.č. mante (Et)
žvýká tyuhta (QL tyukta)
polyká lake, základ slova lak-, min.č. lanke (Quen podle prakořene v Et)
srká, vylizuje, upíjí salpa (Et)
QL rozlišuje: líže, vylizuje, upíjí, vyjídá po lžících sulpa, min.č. salpe
usrkává, ochutnává salpa (min.č. salpane)
plive piuta (Et)
slina rentye (QL rent, základ slova renty-)
chuť (smysl) tyáve, mn.č. tyáver (MR 215-6)
chutná (=vnímá chutí, ale možná i má chuť) tyave, základ slova tyav- , min.č. tyambe (Et kyab)
chuť (něčeho) tyausta (QL)
nelíbí se, nechutná (předmětu ve 3. p) nasa (QL)
hladový saiqua (QL)
pije suke, základ slova suk-, min.č. sunke (Et)
doušek suhto (Et), yulda (PP)
žíznivý soika (VT 39)
s otevřenými ústy, žíznivý, vyprahlý fauka (Et)
usmívá se miri /evtl. mire, základ slova mir-/ QL
úsměv mirin (QL)
usměvavý mírea (QL)
zeširoka se usmívá, kření se, šklebí se mirtya (QL)
zeje, zívá yanga (Et)
kašle tyosta (QL tyosto)
kašel tyos, základ slova tyoss- (QL)
krk yat, základ slova yaht- (Et)
paže ranko, základ slova ranku-, mn.č. ranqui (Et)
natahuje se, dosáhne rahta (QL rakta)
loket óleme (QL)
předloktí olet, základ slova olek- (QL)
zápěstí marihta (QL marikta)
trup, kmen stromu pulko (QL)
šíře ramen, ramena, záda aldamo (QL)
záda ponte (PE 16)
hrb tumpo (Et)
hrbí se kupta (QL)
ohnutý, shrbený, hrbatý kauka (QL)
hrbáč kauko (QL)
hruď ambos, základ slova ambost- (PE 16)
prsní bradavka tyetse (QL)
břicho, tlusté tělo famba (QL)
tlusťoch fambo (QL)
zadek hakka (GL)
vyměšuje se (totéž slovo jako "prší") miste (QL)
vyprazdňuje se, kálí muhta (QL mukta)
hnůj, výkaly múko (QL)
úd,
končetina lenque
QL (lenk, lenq-)
ruka (od zápěstí dolů, vč. zápěstí) má, duál mát, mn.č. pouze máli (ale většinou se v tomto významu užívalo kambe) (PP, Et)
dotýká se, cítí hmatem, hladí, používá co, zachází s čím, umí zacházet s čím
(v některých pramenech i vládne mečem, bojuje) mahta (Et)
uchopuje, uchvacuje, svírá mapa, min.č. nampe (Et)
ručně mainen (WPP)
dlaň (do misky), hrst kambe (Et)
dlaň (plochá) paltya QL
hladí, dotýká se dlaní palta (VT 47)
pěst (jako nástroj práce, vč. držení pera, nikoli boje) quár/quáre, základ slova quar- (Et, WPP)
prst lepse, leper (Et, VT 47)
malíček lepinka (VT 47), níke (VT 48)
prsteník lepekan, lepente (VT 47, 48)
prostředník lepenel, lepende (VT 47)
ukazovák lepetas, základ slova lepetass- (VT 47)
tassa (VT 48)
sbírá prsty lepta (VT 47) (jako příd.jm. znamená zahnutý, jako úponek/prstíček QL)
ukazuje prstem lepenta (VT 49)
zručný, dovedných prstů leptafinya (WPP)
palec tiute (QL ty)
palec na ruce nápo (VT 47)
palec a ukazovák na ruce nápat (VT48)
sbírá či uchopuje dvěma prsty, palcem a ukazovákem nape, základ slova nap-, min.č. nampe (VT 47)
hledá po hmatu, šátrá tapi (pravd. lze upravit na tapa, ne ale na tape!) (QL)
dotýká se, cítí hmatem tenya (QL)
prsty mající (přípona) -tenda (QL)
šátrajících prstů, dlouhoprsťácký tapatenda (QL)
hmat, cit, vnímání, pocit tende (QL)
levý hyarya (Et khyar)
levoruký hyarmaite (Et khyar)
levice hyarma (VT 47, 49)
pravý forya (Et)
pravoruký formaite (Et)
pravice forma (VT 47)
šikovný stejně na obě ruce (u elfa normální) ataformaite (VT 49)
šimrá kitya (QL)
šimrání kityale (QL)
lechtivý, citlivě reagující kityalea (QL)
svědí, dráždí itisya (QL)
škrábe nyasa (QL)
nehet nyelet, základ slova nyeleks- (PE 15)
noha (od kotníku nahoru), též stonek, kmen telko, základ slova telku-, mn.č. telqui (PP, Et)
osoba s nohama do o, skřet quinquatelko (PP/SD)
noha (od kotníku dolů) tál, základ slova tal- (Et)
jeho noha talya (WPP)
chodidlo tallune (Et)
prst na noze taltil, základ slova taltill- (VT 47)
palec na noze taltol (VT 47)
bok, kyčel oswe (QL)
stehno tiuko (Et)
koleno lokka (podle QL okka)
stojí tare, základ slova tar-, min.č. tarne (WPP)
stojí zpříma, zdvíhá se, trčí do výšky tyule, základ slova tyul-, min.č. tyúle (podle QL: tyulta, min.č. tyúle pravděpodobně spíše ve významu "vztyčuje", dotvořením párového slovesa zároveň řeším problém s překladem)
vyčnívá, převyšuje okolí (výškou ale i mohutností) tole, zákl. sl. tol-, min.č. asi tolle (kořen z VT 47)
stojí osaměle, vyčnívá mini (nebo mine, základ slova min-) (kořen z Et)
návrh: stojí (pevně) norna
odpočívá, nehýbe se, je potichu quildi (možná lépe upravit na quilda) (QL)
leží kaita, min.č. kaine nebo keante (PP, VT 48)
usíná, je omámený, omdlévá fanta, min.č. fantane nebo fante (QL)
mdloba fansa (QL)
hluboce spí fume, základ slova fum-, min.č. fumbe (QL)
lehce spí lore, základ slova lor- (Et/QL)
sedí hame, základ slova ham- (Et)
dřepí haka (GL)
běží yure, základ slova yur- (QL)
běh, závod yuro, norme (QL, WPP)
běží, jen o mluvících bytostech loque, základ slova loku-, min.č. lonque (Quen dle QL loqo)
běží (o věcech i živých tvorech) nore, základ slova nor- (WPP)
rychlý nebo silný v běhu nórima
běží nebo teče,
hladce linya
(sloveso) QL (jako podst. jm. tůňka)
skok haloite, kapanda (QL)
skáče halta, min.č. halle (QL);
(i tryská) kape, základ slova kap-, min.č. kampe (QL)
jde (pěšky) vanta (Et bat)
jde (postupuje, cestuje) lelya/lenna, min.č. v obou případech lende (WJ 363, VT 45)
klape (o zvuku kroků) (QL); jde (WPP, WJ 387) pata
dupe, vydupává vatta (Et bat)
zahalený, ukrytý, zastíněný, stinný halda (Et skal)
zahaluje, skrývá, zastiňuje halya (Et skal)
balí, halí, obklopuje vaita (Et)
šaty, roucho vaima (QL)
obléká vaimata (QL)
nahý, holý, odhalený falka (QL), helda (Et skel)
svléká helta (Et skel)
třese se papa, min.č. pampe (QL)
chvění pampile (QL)
třesoucí se pampila, pampilea (QL)
čistý, umytý alluva (QL)
čistý, upravený poika (Et, QL)
umazaný, poskvrněný vára (Et)
nečistý, zapáchající, odporný saura (Et thus)
(o čistotě i oblékání dále viz Domácnost)
dutina, nitro súma (MC)
kloub lequet, základ slova lequett- (QL)
kost akso (MC) (podle jiných zdrojů spíše krční páteř, ale pro páteř máme jiné, ač stejně špatně doložené, slovo:)
páteř ekko (Et/VT 45, nejisté čtení)
krev serke (SA, WPP), yár, základ slova yar- (Et)
srdce (v tělesném významu) hon/hón, základ slova hond-, hondo (Et khón, QL)
kůže, pokožka, rouno, kožešina helma (Et skel)
maso syrové, i živé hráve (MR 349), mimbe (QL)
výčnělek, výrůstek tilma (VT 47)
sval, šlacha, tělesná síla, vitalita tuo (Et)
muž (jakéhokoli mluvícího rodu, dospělý) nér, základ slova ner- (Et)
mužíček nerke (VT 47)
velký a silný muž nerdo (VT 47)
dospělý muž, chlap veo, veaner (Et)
mužnost, vitalita, energie (Et), též mužský pohlavní úd (PE 16) vie
mužná vitalita, energie veasse (Et)
mužný, dospělý, zdatný vea (Et)
chlap jako hora (též dětské slovo pro palec na ruce i na noze) tolyo (VT 47)
samec (jakéhokoli živočicha,
i mluvícího) hanu
Et 3an
mužský, samčí (mající samčí
vlastnosti)
hanuvoite
(Et ini) (přesný význam nejistý)
mužský, samčí (samci náležející) hanwa (Et ini) (přesný význam nejistý)
žena (mluvícího
rodu) nís,
nisse (základ slova vždy niss-) (Et)
samice ini (Et ini, ní) (doufejme!)
ženský, samičí
(samici náležející)
inya
(Et ini) (přesný význam nejistý)
ženský, samičí (mající samičí vlastnosti) inimeite (Et ini) (přesný význam nejistý)
dospívající dívenka, později už jen důvěrně sestra nette (VT 47)
panna wende, vende (Et)
panenství wéne, véne, venesse (Et)
pohlavní touha yére (VT 46)
plodí, rozmnožuje se puhta, min.č. púke (QL)
silný, svalnatý polda (Et)
fyzická síla poldore (Et)
houževnatý, tuhý, nepoddajný norna (WJ 413)
posiluje (se) antorya (VT 39)
posilnění antoryame (VT 39)
visí, poklesává quiqui (QL)
splihlý, svěšený, shrbený, slabý, mdlý, apatický quinqua (QL)
slabost, vyčerpanost, ochablost, malátnost quinquele (QL)
tlustý, tělnatý, objemný, neskladný pulwa, pulpa (QL)
tloustne, otéká tiuya (Et)
tlustý, tučný tiuka (Et)
robustní (též hustý, kompaktní) tiure (Et)
tlusťoch fambo (QL)
útlý, štíhlý, ohebný, graciézních pohybů terene (Et, QL)
pěkně tvarovaný terenwa (QL)
útlý, štíhlý, možná též křehký ninde (Et)
útlý, křehký, slabý, klesající, svěšený limpa (WPP)
hubený a dlouhý; úzký; rovný lenwa (QL)
tenký, hubený filima (QL)
je tenký, protáhne se (někudy) file, základ slova fil- (podle QL)
malý a slabý či zranitelný nimpe (VT 48)
rychlý linta, larka, alarka (PP)
rychlý, pohyblivý tyelka (Et kyelek)
pomalý lenka (QL)
hlupák, nešika auko (QL auk)
