Návod k použití:
Práce s
učebnicí:
Tato učebnice je určena těm, kdo
chtějí umět aktivně quenijsky. Umožní vám zautomatizovat si jazyk tak, abyste
ho skutečně uměli používat, a i když třeba nenajdete partnera ke konverzaci, dá
vám možnost vlastní tvorby. Pokud si chcete jazyk osvojit pouze pasivně, ke
čtení textů vytvořených jinými, asi nebudete chtít dělat cvičení tolik - i tam
vám však bude určitá míra aktivní znalosti výhodou. Nemoci přečíst ani větu bez
slovníku a gramatiky v ruce je otrava. Nicméně přehled gramatiky se občas pro
ujištění hodí každému a najdete ho na úplném konci knihy.
Učebnice
vznikala tak, že jsem se jazyk učila. Jazyky se učím tak, že si vytvořím
tématický slovník - to jest dávám si dohromady veškerá
dostupná slovíčka, která chci umět, v tématických okruzích - a pak
postupně hledám další a další způsoby, jak je používat. I k této učebnici
tématické slovníky existují, pokud tedy chcete zkusit mou metodu, je to možné.
Dává to člověku jistou míru svobody naučit se právě ta slova, která jsou mu
vlastní a má je rád. Navíc, a to se právě u tohoto jazyka hodí, neboť
mnoho velmi potřebných slovíček dosud chybí, dává tématický slovník možnost
najít rychle co nejpřijatelnější významovou alternativu.
K rychlejší orientaci a pro ty, koho
tématické slovníky nezajímají, používá tato učebnice minimální slovní zásobu
vždy na začátku lekce či za textem, v němž je potřeba. Je to méně kreativní,
ale praktické. Cvičení, která vyžadují slovník, jsou v menšině - ale cvičení
jsou stejně na vás, která si vyberete podle chuti. Tvorba cvičení je totiž v první řadě na vás:
Každý kousek nové látky je doplněn pár ukázkami. Předpokládá se, že si
podle toho příkladu začnete tvořit svoje vlastní větičky, stále stejného typu,
tak dlouho, dokud se vám to nezautomatizuje. Pak zapojíte předchozí vědomosti a
budete tvořit bohatší větičky tak dlouho, dokud nebudete cítit jistotu. Aby
větičky nezůstávaly jen tak ve vzduchoprázdnu, uvádím většinou i náměty ke
"cvičením", které jim dávají jakýsi smysl.
Základní zásada: Pokud se vám nějaké
"cvičení" nelíbí, nedělejte ho! Vymyslete si jiné!
Pomáhá také (někomu) si
nejoblíbenější větičku prostě zapamatovat - u zvukomalebné quenijštiny je to
velmi snadné. Pak si zároveň s ní vybavíte i nacvičovaný prvek gramatiky.
Jako zvláštní Quenduluinův dárek
čtenářům je zařazena 6. lekce, která Vám umožní porozumět vzniku quenijských slov z kořenů a tím získat větší jistotu ohledně
všelijakých hláskových změn, ale
také v případě potřeby odvozovat slova
nová. Stručná informace o kořenech jednotlivých slov je mimo jiné součástí
abecedního slovníku quenijsko-českého.
Laisi, v. r.
☺
X
Důležité
upozornění: Když uvidíte text psaný kurzívou, mějte se na pozoru! Až na drobné
výjimky (např. formátování konverzačních oddílků) se jedná buď o moje
osobní teorie a dohady, většinou nedostatečně podložené, nebo o čistě tvůrčí
zákrok, umožňující trochu větší použitelnost jazyka. Zastánci čistě kánonického
jazyka nechť se raději obejdou bez nich!
☺
X
Výslovnost:
samohlásky: Quenijština má jen jedno i, psáno i, a z toho plyne, že nezměkčuje předchozí hlásku
(tedy nečteme Earenďil, Ňimrodel!). To, co se píše y, je obyčejné j. V
sindarštině je situace kolem měkkého i stejná, ale y je skutečně tvrdé y, tedy
německé ü. Dvě samohlásky za sebou se taktéž čtou skutečně jako dvě samohlásky, nesplývají ani
se nemění, kromě dvojic s i nebo u na konci - ty se čtou jako dvojhláska
(Earendil se tedy čte, jak psáno, nikoli
Érendil!) Dvě tečky nad samohláskou
znamenají upozornění pro Angličana, že samohláska se neredukuje, a Čech je tedy
může s výhodou ignorovat. Stříška nad samohláskou (v sindarštině) znamená
docela obyčejnou dlouhou samohlásku!
souhlásky: Dvě stejné souhlásky za sebou se skutečně čtou,
zdvojeně nebo prodlouženě. To, co se
píše c, je obyčejné k (jméno Celeborn, působící tak vznešeně s
"c", je tedy ve skutečnosti Keleborn!). W se čte anglicky, a to i jako součást kw (psaného qu). Ch se čte
jako české ch. F na konci slova se čte v. Th a dh se čtou jako anglické th, th
jako ve slově thorn, dh jako ve slově that. H a y/j se vůbec užívají jako
"měkčidla". L před y/j by mělo být měkčené a L mezi souhláskou a E, I, nebo na konci slova po E, I také aspoň trochu.
souhláskové skupiny: hw (čteno jako něco mezi f a anglickým w... prostě foukněte), hy (čteno jako ch až š, š
se blíží zejména před e a i, ale v Gondoru četli vždy š), hl (neznělé l), ht
(čteno cht tvrdě či měkce podle pravidel německého "ichlautu" a
"achlautu"), nw (labializované n: všechny hlásky, za nimiž je w, se
čtou rty nastavenými na anglické w), ny (blíží se našemu ň), hr (neznělé, avšak
vibrované r - blíží se našemu ř), ty (čteno jako něco mezi ť a č, v Gondoru č) ng (zadopatrové n).
přízvuk: v
dvojslabičných slovech vždy na
první slabice. V delších
slovech na předposlední
slabice, pokud je tzv. přirozeně dlouhá (=můj termín, ale budu ho v textu používat!): má dlouhou samohlásku, dvojhlásku
nebo krátkou samohlásku
před více než jednou souhláskou. Pokud má pouze krátkou samohlásku před jednou
či žádnou souhláskou, je přízvuk na
třetí slabice od konce. (To je standartní výslovnost
třetího věku. Pro
útěchu čtenáři poznamenávám, že po
dlouhé věky ve Valinoru
měla quenijština přízvuk spořádaně vždy na první slabice! Jenže, žel, th vymizelo až těsně
před Exilem... Ale často tam i beztak vyjde :)
K,
kw a j mají v přepisu latinkou dvě možnosti: lze je psát
"latinizovaně" c, qu a y (tak jak je tomu např. v Pánu Prstenů), ale
i tak jak, jsme zvyklí v češtině. Tolkien používal střídavě oba způsoby.
Protože celková jazyková kultura už se od dob Ňimródel u nás značně povznesla,
rozhodli jsme se s Quenem čtenářům důvěřovat a píšeme sice
"české" k, ale "latinské" y a qu. Tak nám udělejte radost a
čtěte j a kw (nikoli kv!)
(Za každým slovem je zkratka toho
nejužívanějšího z pramenů, v nichž ho lze nalézt, ve formě běžně užívané
značky. MR=Morgoth`s Ring, WJ=The War of the Jewels, PM=Peoples of Middle-Earth. PP= Pán prstenů. Et =The Etymologies, slovník elfích jazyků, z
něhož čerpáme dobrou polovinu slovní zásoby (je součástí sbírky Lost Road). MC
= báseň Markirya, uveřejněná na stránkách Ardalambion. S=Silmarillon, SA =
dodatky k témuž, někdy velmi orientační a nepřesné! UT = Nedokončené příběhy,
QL = The Qenya Lexicon, nejstarší, ale v mnohém /někdy po drobných úpravách/
kompatibilní slovník. GL - jeho dvojče, Gnomish Lexicon. - VT, PE ap.: Zbylé
zkratky odkazují na časopisy, postupně publikující materiály z Tolkienovy
pozůstalosti. Nejbohatším zdrojem mezi nimi je WPP=PE17, obsáhlý jazykový
komentář k Pánu prstenů, žel ne vždy úplně kompatibilní s ostatními zdroji.)
1. lekce Téma: příroda, barvy, obecné vlastnosti
lidí a věcí
První porce slovíček:
Příroda:
Slunce Anar (Et)
Měsíc Isil (PP)
hvězda elen (Et, WJ)
obloha helle (Et)
oblak fanya (WPP, Et span)
list lasse (PP, Et)
květ lóte (PP, Et)
tráva salque (Et)
strom alda (PP, Et)
plod yáve (SA, Et)
pták
(menší) aiwe (UT, Et)
zvíře
(savec) laman (základ slova často i lamn-) (WJ)
ryba (menší) hala (Et skal), (větší)
lingwe (Et)
(menší)
kámen sar (základ
slova sard-) (PP, Et)
voda nén (Et)
Barvy:
bílý ninque (Et, WJ)
žlutý malina (Et)
oranžový kuluina (Et)
červený karne
(Et)
modrý luine (PP, VT 48)
zelený laiqua (SA Et)
svěží,
žlutozelený wenya (Et gwen)
zlatý
(světelně) laurea
(PP)
hnědý, snědý varne (Et barán)
černý morna (Et)
Vlastnosti:
krásný, správný vanima (PP,
WPP)
ošklivý naswa
(QL)
dobrý (vhodný, užitečný) mára (Et)
dobrý (požehnaný, prostý zla) mána (Et)
špatný faika
(Et)
veliký, rozlehlý alta (Et)
malý, drobný titta
(Et)
mokrý linque
(Et)
suchý parka (Et)
Obecná slova:
co je? mana (PM)
tento sina (UT)
tamten tana (Et)
prosím iquin (QL)
děkuji hantan, hanta (UT, QL)
První porce gramatiky plus
základní cvičení:
1. Jediný normální způsob, jak se naučit nějaký jazyk, je
používat ho. První věta, kterou dáme dohromady úplně bez problému, je
jednoduchá věta se slovesem být, resp. je
= ná. Trochu zrada je v tom, že v přítomném čase ho lze úplně klidně
vynechat: můžete tedy cvičit větičky s ním i bez něj, podle chuti. Slovosled je
podle pramenů zřejmě dosti volný.
Anar (ná)
laurea. (Nebo třeba i, v poezii: Laurea /ná/ Anar.)
Fanya
(ná) ninque.
Salque
(ná) laiqua.
Yáve
(ná) karne... atd.
Tam, kde existuje
možnost, že by jiná přírodnina téhož druhu vypadala jinak, je dobré
specifikovat, třeba určitým členem:
I lóte (ná) malina, i lóte (ná) luin.
Máme ovšem i přesnější ukazovací zájména:
Lasse
sina ná wenya, lasse tana narwa.
Teď už můžete klidně
vyrazit do přírody, dívat se kolem sebe, radovat se z věcí a pojmenovávat je.
Napište si na papírek slova, která se vám líbí, a vezměte si je s sebou. Tak na
tom budete skoro, jako byste s sebou měli elfího průvodce, kterého byste se
mohli na neznámá slova ptát: "Mana tana
(sina)?" Jistě byste byli v takovém případě zdvořilí a řekli byste:
"iquin,"
"prosím". A za odpověď byste poděkovali: "Hanta." (Nebo dokonce vybraněji: "Hantan."
První odpovídá našemu zkrácenému "díky", druhé je řádný gramatický
tvar: "děkuji". A můžeme dokonce říci i "děkuji pěkně":
"Hantan vande.")
Bylo by
dobré, kdybyste si po návratu část svých pozorování zapisovali, a to jak
latinkou, tak v tengwar (jistě jste si už všimli, že pro všechny quenijské
hlásky latinka ani nemá písmena).
narwa (Et) ohnivě červený
Mnemo na koncovky přídavných jmen :)
Určitě jste si všimli,
že nejběžnější koncovkou přídavných jmen je -a. Žel, právě u nejzákladnějších
slov, jako jsou barvy, to často neplatí. Která končí jinak?
"Ea" je koncovka odvozených slov (laure - zlaté
světlo, laurea - světelně zlatý), ne tedy "původních" barviček.
Koncovku "-e" mají dvě rýmující se dvojice častých
přídavných jmen: karne/varne (červený/hnědý) a ninque/linque (bílý/mokrý).
Další dvě se týkají (spíše) osob a obě označují jistou útlost,
štíhlost: ninde (útlý, štíhlý, někdy až křehký, Et) a terene (útlý, štíhlý,
ohebný, graciézních pohybů, QL). V protikladu k nim stojí tiure, hustý,
kompaktní, robustní (QL).
Mezi nejzákladnějšími přídavnými jmény pak zbývají už jen
další čtyři, dvě přídavná jména spíše pro věci: lisse (PP, Et), níte ((Et)
(sladký, orosený)... představte si kousek ovoce v té
nejlákavější podobě... a dvě spíše pro osoby: velike (QL), maite (Et) (veliký,
zručný)... představte si nějakého uznávaného noldorského řemeslníka.
A máte to v kapse...
2. Přibližně v době, kdy vás základní barvy začínají napadat
celkem samy a zejména bez problémů v koncovkách, je možno zkusit množné číslo. Tvoří se:
U podstatných jmen končících na: mn.č.
souhlásku nebo e i
jinou samohlásku nebo ie r
(existují
dvě výjimky, obě se týkají něčeho, po čem se chodí: malle/maller, ulice, a
tyelle/tyeller, schod)
U přídavných jmen:
souhlásku nebo e i
a e
ea ie
Sloveso přibírá -r.
Aldar (nar)
laique.
Fanyar (nar)
morne, ninqui ar sinde.
Eleni (nar)
silme.
Alkar (nar) laurie...
(Chtělo by to víc přídavných jmen, končících na ea. Nabízím dva čistě apokryfní
výrazy: solmea, tmavě modrozelený - jako moře - a lómea, tmavomodrý - jako
noční obloha. Také přinejmenším na devadesát procent existovala přídavná jména
předjarní, jarní, letní atd.: koirea, tuilea, lairea, lasselantea, hrívea):
Lassi koirie nar wenye...
alka (Et) paprsek světla
sinda (WJ) světle nebo stříbrošedý
silma (Et) stříbrný (světelně)
3. Jenže pozor, toto množné číslo není jediným používaným
množným číslem v quenijštině. Kromě dvojného čísla (duálu), který probereme
později, existuje ještě
číslo skupinové -
označuje několik z většího počtu,
spolu s určitým členem i = ti:
znamená "mnozí". Jeho
koncovka je -li, po souhlásce -eli, ale souhlásky r a l dají naopak úsporná dvě
l: silmaril - silmarilli. Některé z výše uvedených větiček by se tedy do
množného čísla dávaly takto:
Lóteli sine
maline, lóteli tane luini.
Lasseli sine wenye, lasseli tane narwe.
A ve významu mnoho:
I lóteli
koirie (nar) ninqui.
I aryali koirie
nar linqui.
arya
(Et) den
(12 hodin od úsvitu do soumraku)
Nemusíte se ale snažit perfekcionisticky rozlišovat skupinové
a obyčejné množné číslo. Užití bylo dost volné. "Má", ruka, se například
užívala výhradně ve skupinovém množném čísle, pokud vůbec se do množného čísla
dávala, a "falmali", vlny, v Namárie
značí veškeré mořské vlny až k Valinoru, a těch bylo opravdu dost...
4. Rozkazovací způsob
pro sloveso "být" je (s největší pravděpodobností) "na". Je stejný pro jednotné i množné číslo.
Základní využití rozkazovacího způsobu v
elfích jazycích ovšem není říkat věcem, jaké mají být, ale říkat jim, jen ať
jsou právě takové, jaké jsou (vnímat celým srdcem krásu přírody a láskyplně jí
přitakat) - tedy:
Sardeli, na
ninqui. Limbar, na silme.
Hala, na karne. Halatirno,
na luin.
Nén, na ringa. Hwesta, na nísima...
hwesta (LotR) dechnutí, závan, vánek
nísima (UT) voňavý
ringa (A) studený
Alternativní cvičení:
Od čtenáře se
očekává, že bude podle daného vzoru tvořit větičky tak dlouho, dokud ho to bude
bavit, a zároveň tak dlouho, dokud se mu nezautomatizují. Protože to však
nemusí vždy znamenat totéž, nabízím několik alternativních cvičení:
-a- Vyrobte si pexeso.
Je samozřejmě nejzábavnější, když máte spoluhráče, ale v nouzi si člověk
zahraje i sám. Pexeso je ideální způsob biflování nových slovíček u slov, která
se dají snadno nakreslit. Má několik variant:
- kreslit
jeden předmět v několika barvách (lasse malina - ruska - wenya - laiqua - karne
- varne - narwa...). Základní slovo se vám zafixuje
nesmazatelně, navíc procvičíte barvy. Kreslete dvojice stejné, anebo různé, ale
každý předmět jen ve dvou barvách. Zapište si k nim správné tvary (nejlépe v
tegwar, tak je nepřečtete automaticky předem :). Nepovolte získat dvojici,
která nebyla správně pojmenována.
- kreslit
dvojice v jednotném a množném čísle (lasse malina + lassi maline).
- k obrázku mít druhou kartu zapsanou
(nejlépe v tengwar)
Všechny varianty samozřejmě předpokládají práci s tématickým
slovníkem, to jest výběr slovíček, která se vy osobně chcete naučit.
(O něco náročnější jsou mahjongové kameny: je třeba, aby byly
plastické, proto se nedají vystříhat z papíru, ale člověk si s nimi vyhraje o
samotě a naprosto nenásilně přitom do sebe naleje slovíčka, pro která se
rozhodl. Mám je vykrájené z modelovací hmoty, která se suší za studena, a
obrázky do nich prostě vytlačené a po zaschnutí vybarvené, plus vytlačeno
pojmenování v tengwar. Vždy ve variantě podstatné + přídavné jméno, na jedné
dvojici ze čtveřice v jednotném, na druhé v množném čísle.)
- b - Doplňte
odpovídající tvar slovesa "být" a slovo ze závorky:
Lóteli... Opole...
Yáve... Sardeli... Lassi...Wilwarin...
(ninque - maline - karne - varne - morne - laique)
Fanyali... Hala...
Lóteli... Liquitili... Lassi... Marin...
(kuluine - lisse - wenye - ringe - linque - miste)
Aldar... Alta...
Falmar... Fanyali...Nén...Wenya
(lingwe - linque - laique - ninque - salque - singwe)
- Vybírejte a doplňujte vhodná slova:
Arya ná ...., nan melima. Helle ná ...., ume hísie. Aldar nar laique, ...., .... ar ..... Vilya ná ..... Lassi nar .... - narwe ar kuline,
varni ar maline, laique ar wenye, ..... Nar filumi, .... ar ..... Ná lasselanta.
(maline - vanime - moike - ringa -
kuluine - quilda - vindya - sinde - russe - nísime)
falma
(PP) (zpěněná) vlna
filume,
základ slova filumi- (QL) vlákno babího léta
hísie
(Et) (lehčí) mlha
kulina
(Et) rudozlatý, ohnivé barvy
quilda
(QL) tichý, nehybný
lasselanta
(PP) podzim
liquitil
(podle QL liquitl) rampouch
melima
(Et) krásný, milováníhodný
moika
(GL) mírný, tlumený, laskavý, něžný
opole
(QL) koloušek
russa
(VT 41) rezatý
singwa
(QL) slaný
ume
(Et) není
vinda
(Et) světle šedý nebo modrý,
šedomodrý
vilya
(PP) vzduch
wilwarin
(Et) motýl
Výsledky (uvádím pořadí doplňovaných
slov čísly jejich pořadí v závorce): 2,4,3,5,6,1
- 6,5,1,4,3,2 - 3,1,6,4,2,5 --- 4,7,1,5,9,6,2,10,8,3 -
- c - složte slova do trojic, které by spolu nějak souvisely: tak, aby
žádné nezbylo
alka, ammale, Anar, filume, hala, halatirno, helle, imbilinke,
itse, kén, kilapinke, lasse, lia, liante, líne, lingwe, lóte, nár, nén, nier,
olwa, salque, sar, sulka, telko, vilya, wilwarin
ammale
(Et smal) strnad
halatirno
(Et skal) ledňáček
imbilinke
(podle QL imbilink) vrabec
itse
(QL) drobný kousavý létající hmyz
kilapinke
(QL) červenka
lia
(Et slig) pavoučí nebo jemná nit
liante
(Et slig) pavouk
líne
(Et slig) pavučina
nár
(Et) oheň
nier
(QL) včela
olwa
(Et golób) větev
sulka
(Et) kořen
telko,
základ slova telku-, mn.č.
telqui (PP) noha, stonek, kmen
- d - doplňte (s pomocí tématického slovníku, stromy tam najdete snadno
a pěkně pohromadě...):
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jilm |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
bříza |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kaštan |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vrba |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dub |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jehličnan |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
větev |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
borovice |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
plod |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
palma |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
buk |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
smuteční vrba |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
platan |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
list |
- e - Zkuste přeložit
(s pomocí slovníku. Doporučuju přitom vaší pozornosti oddíl tématického
slovníku "Obecná slova", který najdete spolu s dalšími
nejužitečnějšími oddíly v závěru učebnice před gramatickým přehledem. Jeho
poslední oddíly tvoří příslovce plus samostatné předložky, zájmena a spojky):
"Co je támhleto, prosím?"
"Co? Ta bříza?"
"Ne, to vedle."
"Vysoký stříbrošedý kmen,
veliké oči? To je buk. Je holý, ale krásný. Listy jsou všechny dole, rezaté
mezi bílým sněhem."
"Děkuji pěkně, příteli."
(pro oslovení použijte normálně první pád)
Jednu z variant (přinejmenším slovosled
je volný) najdete na úplném konci lekce.
Druhá porce slovíček:
Mluvící bytosti - druhy a vlastnosti:
elf quende
(WJ) (Elda je pouze jeden ze Vznešených)
člověk (m., ž.) hildo, e (mn.č.hildi) (Et khil)
(Atan
bylo, zejména původně, vyhrazené třem rodům Přátel elfů.)
trpaslík kasar (WJ)
skřet orko (základ slova orku-, mn.č. orqui) (Et, WJ)
hobit perino
(odvozeno z Et perina, poloviční)
obr norsa (Et)
přítel (velmi blízký) málo
(Et)
přítel, kamarád, spřátelená
osoba nildo (m.), nilde (ž.) (Et)
nepřítel kotumo (Et)
přátelský nilda (Et)
šlechetný, štědrý, spravedlivý faila (PM)
inteligentní handa
(Et)
bystrý, ostrovtipný finwa
(QL)
obratný, šikovný finya (Et)
zručný, šikovný maite (mn.č. často maisi) (Et)
silný, svalnatý polda (Et)
útlý, štíhlý, křehký ninde (Et)
útlý, štíhlý, ohebný, graciézní terene (Et/QL)
smělý verya (Et ber)
věrný, spolehlivý voronda (UT)
vytrvalý voronwa (Et borón)
moudrý saila (VT 41)
učený istima (Et)
něžný, vlídný, laskavý amalda (QL)
mírný, tlumený, jemný, něžný moika (GL)
Obecná slova:
zdravím tě (dosl. "má úcta") aiya (PP)
měj se dobře namárie
(PP)
Druhá porce gramatiky plus
základní cvičení:
4. U mnoha přírodních národů - elfové při své zvýšené
vnímavosti k nim možná patřili - spontánně přerůstá radost a úžas nad přírodou
v lásku a obdiv k Stvořiteli. Pokud k takovým také patříte, je i v dostupném
zlomku quenijštiny pár možností, jak se vyjádřit. (Zdvořilostní tvar ná pro
druhou osobu - je nalye nebo
zkráceně nal, 5. pád má tvar
prvního, někdy se před něj dává částice a! Sloveso ná však lze i zcela vypustit a použít jen zesílený tvar osobního
zájména: elye)
Eru ná mána. Eru, nalye mána. Eru, elye mána.
Nalye (elye)
aina, tára, alkarinqua, faila, írima...
Tím se ovšem dostáváme
také k možnosti vyjádřit svůj obdiv a lásku lidem kolem sebe. Zkuste to, třeba
na nich přece jen něco dobrého najdete (ne abyste zabrousili do špatných
vlastností, toho už slyší od rána do večera dost!) Elfové tykali jen
nejdůvěrnějším přátelům nebo naopak nejopovrhovanějším nepřátelům, proto u
většiny osob ze svého okolí můžete využít zdvořilostní formu, pouze u členů
užší rodiny budete tykat: delší tvar natye, kratší tvar nat. Vyberte si, co chcete, buď mluvte jenom o
svých bližních, nebo je oslovujte (rozumí se quenijsky v duchu, česky nahlas),
buď se držte jen zdvořilostní formy, nebo v odůvodněných případech tykejte - nová přídavná jména si zafixujete v každém
případě.
(A pokud zjistíte, že o
nich někdy uvažujete příliš negativně, můžete se jim v duchu omluvit: "Lehta."... Nevíme s jistotou, zda to tak
elfové opravdu používali, ale je to slovo, znamenající doslova
"propusť", což etymologicky v podstatě odpovídá našemu
"odpusť" :). Kánonické, ač formálněji znějící, je avatyare z
Tolkienova překladu Otčenáše - v rozkazovacím způsobu tedy
"avatyara!"
Nalye/nal (natye/nat) finya, polda, maite, handa, amalda...
aina
(Et, WJ, S) svatý
alkarinqua
(Et, WJ) slavný
írima
(Et) krásný, milý,
touženíhodný
tára
(Et, WJ) vznešený
5. Pokud se pustíte do tohoto úkolu, narazíte poměrně brzy na
dno slovní zásoby. Pokusíme se tedy hledat co "nejlegálnější" cesty,
jak ji rozšířit:
- Možná jste si při prohlížení slovníku už všimli, jak často může jeden výraz znamenat alespoň dva
slovní druhy. V tom je quenijština opravdu blízká angličtině, kde např.
"water" je voda - vodní - zalévat atd. Samozřejmě, to vede k jistému
zploštění jazyka, pokud tu nejsou hezká synonyma, ale v naší nouzi, než
budou objevena, se myslím celkově vzato můžeme spolehnout, že použít slovo jako
jiný slovní druh nebyl problém a posluchač si význam odvodil ze smyslu věty.
podstatná jména
mužský
rod o
ženský
rod e
(přičemž
rod někdy rozlišuje význam)
(slovesa
končí nejčastěji a nebo e, většinou stejně jako
podst.jm.)
Příklady:
miste=déšť
mista=šedý
helke=led
helka=ledový
nende=jezírko
nenda=vodnatý, mokrý
fírima=smrtelný fírimo=smrtelník fírime=smrtelnice
linda=pěkně znějící lindo=zpěvný pták linde=melodie
Zneužití:
Máme třeba Astaldo, čestné přízvisko
Tulkasovo. Znamená cosi jako Hrdinný a jeho základem je pravděpodobně stal- s
významem silný, pevný. Pokud bychom neměli obavy z toho, že díky spojení
s tak vznešenou osobností se slovo přestalo používat v běžné řeči, mohli
bychom ho vzít jako výraz pro "statečný" (aleternativou je mužný,
mužnost, nerea, nereaine, z QL). Je ale celkem zřejmé, že bychom užívali
astalda - Astaldo je už zpodstatnělé, cosi jako Bohatýr.
Další obvyklé koncovky přídavných jmen
a připojené za
stávající koncovku (přičemž dvě a dávají
ea)
alda=strom
aldea=stromy
porostlý
laure=zlaté
světlo laurea=zlatě
zářící
kaure=strach
kaurea=bázlivý
ima
ta má nejčastěji význam "vhodný k něčemu" nebo "schopný něčeho" :
íre=touha
írima=touženíhodný
mele=miluje melima=milováníhodný
ista=vědomosti
istima=učený
furu=lež, lže fúrima=prolhaný
fire=umírá
(přirozenou smrtí) fírima=smrtelný
Je možné, že význam
"vhodný k něčemu" se vyjadřuje prostou podobou slova (melima),
zatímco význam "schopný něčeho" prodloužením kmenové souhlásky
(fúrima). To by se však samozřejmě dalo použít jen u slov, která prodloužení
kmenové souhlásky umožňují.
Zneužití:
Tak bych například zcela bez uzardění z poita=čistí
odvodila poitima, čistotný (a možná i z poitya=uklízí,
poiksima=pořádkumilovný - pokud ovšem usoudíme, že ta změna kmenové souhlásky,
naznačená v QL, je dost "moderní").
(Přirozeně dlouhé slabiky - to jest ty, které mají dlouhou samohlásku,
dvojhlásku nebo krátkou samohlásku před skupinou souhlásek, přičemž
"polosamohlásky" w a y se nepočítají - už neprodlužujte!)
Zrovna tak ze slovesa kare, které asi tak
nejspíš vyjadřuje práci, by se dalo odvodit kárima, pracovitý (přesněji asi
tvůrčí, činorodý), a pro člověka pečlivého až pedantického by někoho jako já
klidně taky mohlo napadnout třeba tittima (odvozené z titta, malý, drobný).
- Přídavná
jména slovesná (činná, nejjednodušší způsob):
koncovka la
-stejná pro
obě čísla!!
-ke
kmenům, končícím na souhlásku, se připojuje přes -i-
(nebo, chcete-li, připojíte ji ke tvaru, který najdete ve
slovníku - rozumí se mém, jiní autoři
rádi používají tyto kmeny jen s pomlčkou na konci - přičemž e se před koncovkou změní v i, to totiž
dělá skoro vždycky):
elen
mirilyala
lasse
lantala
limbar
timpala
Takže vedle mamil
poiksima, maminky pořádkumilovné, bychom mohli mít i mamil poityala, maminku
uklízející, ať ji to baví nebo ne.
lanta
(PP, Et) padá
limba
(Et) kapka
mirilya
(Et mbiril) třpytí se
timpa
(LT1) zvoní, cinká
Mnoho jmen (např. Earendil)
dostalo koncovku -nil, -ndil, což je v podstatě zkrácené nilda, milující. "Nilda" je zajímavé slovo, mezi osobami
znamená pouhou náklonnost, ale u věcí a zejména oborů studia či zájmu
zaujetí až vášnivé. Proto by se vlastnosti nejspíš daly vyjadřovat i takto:
anwanilda = milující pravdu (ale i apsanilda = milující dobré jídlo, nirwanilda
= milující pohodlíčko...)
Jsou i další způsoby (a mohlo by se zpřesňovat), ale pro první lekci nám
tohle stačí. Nic si z toho nedělejte, jestli časem zjistíte, že jste
vytvořili patvary. Získali jste přinejmenším zkušenost.
Ale na závěr: máme několik slov pro "velmi", ale žádné pro
"trochu". Pro takový
případ máme několik možností, pro začátek zmíním dvě: za prvé, můžeme použít
přídavné jméno ve funkci příslovce - existují texty, kde se požívá právě tak.
Jenže většinou jde o poetické obrazy, "titta" ve významu
"trochu" tak pěkně nevyzní. Krátká, často užívaná příslovce se však
zřejmě někdy také tvoří příponou -o, snad by tedy bylo přípustné
"titto".
Další možnost, jak vyjádřit velkou míru
nějaké vlastnosti, je předpona an-,
užívaná také pro třetí stupeň přídavných jmen (znamená tedy nej-, i když vyloženě neporovnáváme, a
nebude se hodit úplně všude). Můžeme ji bez potíží přidat před samohlásky a
všechny souhlásky, které se s "n" snesou (y,k,qu,n,t,v,w,
pravděpodobně i h,f). S "p" dá
dohromady "mp", před l,m,r,s, podlehne asimilaci úplně a vznikne ll,mm,rr,ss:
kallo
anfaila súre
arringa
málo
anvoronwa nén allarka
mamil
ammána kén
amparka atd.
(U slov, začínajících na s, však není jisté, co se stane,
pokud "s" bylo původně "th": ověřujte v abecedním slovníku
a této kombinaci se raději zatím vyhněte.)
kallo
(Et) ušlechtilý
muž, hrdina
larka
(Et) rychlý
súre
(základ slova súri-) (PP) vítr
6. Pro případ, že byste trvali na tom, že se chcete naučit i
negativní vlastnosti, bylo by dobré přibrat k tomu také ume, není, mn.č. umir (e se před koncovkou mění v i, jak
to má ve zvyku). Pro druhou osobu umil/umilye
evtl. umit/umitye.
Perinor umir alte.
Orqui umir faile.
Hildo sina ume
handa, nan voronwa.
Málo, umilye
verya, nan nilda, moika ar tiusima. Hanta.
Heka, kotumo,
umitye rúkima!
Jiná možnost je
využívat předpon il- (pravý opak) (varianta,
výhodná hlavně pro slova, začínající souhláskou: ala-) a ú- ("ne" s
názvukem něčeho zlého)
firin=zemřelý ilfirin=nesmrtelný
saila=moudrý alasaila=pošetilý,
nemoudrý
vanima=krásný, správný úvanimo=nestvůra
(-ú zatím navazujte raději jen přes
souhlásku.)
heka!
(WJ) z cesty! odejdi!
rúkima
(WJ) strašlivý
tiusima
(QL) utěšující, povzbuzující
Konverzace:
Víme už, jak poprosit, poděkovat a požádat o prominutí. Pro první lekci si ještě doplníme
základní pozdravy:
Základní technika pozdravů v elfích kruzích
je pozdrav základní plus trefné, většinou spatra vymyšlené požehnání, zejména
při loučení.
Slova při setkání:
Základní:
Aiya.
(Vyjadřuje úctu k pozdravenému.)
Alla.
(Vyjadřuje přání dobrého, ale bylo
vnímáno jako stejně uctivé.)
Alasse. (Dosl. "radost".)
Mande omentaine/yomentaine. (Vyjadřuje radost ze setkání na cestě: s předponou o- pokud potkáváme jednu osobu, jo-
pokud více.)
Alatulya,
alatúlie. (Vítej/Vítejte. Pro příchozí do
příbytku mluvčího.)
(Všechny tyto pozdravy jsou z Tolkienova pera,
pouze "Mande /y/omentaine" nikoli doslova, ale jako překlad ze
sindarštiny.)
Slova na rozloučenou:
Základní (z
Tolkienova pera):
Namárie. (Měj/te se dobře.)
odcházejícímu:
Márienna!
nebo: Alamene! (význam obou přibližně "směřuj k dobrému")
odcházející zůstávajícímu:
Hara
máriesse. (Zůstaň/te v dobrém.)
Doplňková:
Arya/lóme/lenda
mána.
(Dobrý den/noc/cestu. - pro ty, kdo se
chtějí držet českých pozdravů. Elf by je pravděpodobně vnímal spíš jako pozdrav
při loučení. Někdy užívané "mára ré" je pravděpodobně zcela špatně,
"mára" se dá použít jen ve spojení s konkrétními slovy a
"ré" je běh 24 hodin, to jest nikoli to, co Čech míní, když říká
"dobrý den" - jinak by neříkal i "dobrou noc" :). Ale kdo
ví, v pozdravu "namárie" Tolkien opět vlastní pravidlo porušil :)))...)
Quilda
mande. (Dobře si odpočiňte.)
Hara
mi alasse. (Zůstaň/te v radosti.)
Alternativní cvičení:
- f - Pokud si
chcete vlastnosti osob procvičit opravdu důkladně, použijte znovu systém pexesa nebo mahjongu. Na jednu kartu
nakreslete figurku pro vlastnost charakteristickou, na druhou napište
vlastnost.
- g - Sestavte fiktivní
Družinku. Nakreslete postavy, pojmenujte je a charakterizujte je rasou a základními
vlastnostmi. Můžete i vymyslet, nakreslit a popsat krajinku, do které je na
počátku příběhu stavíte (a počasí :)!) Jak budete vylepšovat své znalosti
jazyka, bude příběh pokračovat...
-h- Co byste řekli kamarádovi...
... který
se s vámi rozdělil o poslední kousek chleba? Nalye
(1.faila 2.faika 3.raika)
... který
urovnal dobrým slovem váš spor? Nalye
(1.maika 2.moika 3.maira)
... který vám pomohl s těžkým
břemenem? Nalye (1.polda 2.melda 3.amalda)
... který
vám pomohl vyřešit obtížnou otázku? Nalye
(1.fine 2.finya 3.finwa)
... který
vám vlastnoručně vyrobil pěkný dárek? Nalye
(1.mailea 2.maite 3.mairu)
... který
rozdělává oheň v letním lese? Nalye
(1.sanya 2.saila 3.alasaila)
... kterému
jste šlápli na nohu? (1.Aiya
2.Hanta 3.Lehta)
faika opovrženíhodný,
nízký, nečesný, nekvalitní (Et spay)
fine vlas
(PM, WPP), modřín (Et spin)
maika ostrý
(zejména o čepelích), čepel (zejména meče) (S, VT 39)
mailea žádostivý
(Et)
maira přehnaný,
přílišný (QL)
mairu hříva,
vlající vlasy, válečný oř (QL)
melda milovaný
(Et)
raika křivý,
nesprávný (Et)
sanya pravidelný,
zákonný, normální (Et stan)
-i- Zabloudili jste v divočině, jste hladoví a promrzlí. Stmívá se.
Naštěstí spatříte, jak se nedaleko rozsvěcí oheň. Opatrně se připlížíte a ke
své radosti zjistíte, že to nejsou skřeti, ale nějaký osamělý elfí lovec. Co mu řeknete -1- když vystoupíte z
lesa -2- když vás bez požádání nezaměnitelným gestem pozve k ohni a nabídne vám
vlastní večeři -3- když se ráno budete loučit? Využijte své znalosti na
maximum, elfové si na zdvořilost potrpí a tohle je to jediné, čím se mu můžete
odvděčit!
-j- Hazardní pexeso: Hraje se s kratičkami
živých tvorů. Každá špatně otočená karta obdrží od hráče omluvu a mírné
odškodné. Při správném otočení hráč, který slušně poprosí a poděkuje,
naopak obdrží veškeré na ní nahromaděné bohatství.
Pokuty lze platit i
v případě nedostatečně zdvořilého pozdravu, prosby či poděkování, je-li na
kartě nějaká vznešenější bytost.
Pokud nemáte
dostatek živých bytostí ve vybrané slovní zásobě, lze pexeso rozšířit např.
známými osobnostmi z Filmu (nemáte ještě někde schované samolepky?) nebo z
vašeho okolí (zničte staré do alb nezařazené papírové fotografie).
-k- Doplňte vhodná slova:
Melisse, nalye ... ar .... Nalye ve
alka ..., ve nelle ..., ve alda .... Nalye ... ve nieninque minya, nan ... ve
hwesta lairea. Nalye ... ve lasse titta, nan ... ve
telko tulka.
(laurea, faila, moika, melda, ninde, nísima, timpala, vanima,
voronda)
Doplňte vhodná slova v
množném čísle:
Quendi nar ... ar vanesse-.... Eldar
nar ..., .... Kasari nar ... ar ..., nan ... ar .... Nar .... Perinor nar ..., ... ar .... Nar apsa...
ar nirwa..., nan ... ar .... Enti nar ... ar ... ar olde, olde ....
(alassea - ammaite - astalda - ilorna - kárima - quilda -
linyenwa - nauka - norna - nilda - polda - saila - sinta - tára - titta -
vanima - voronwa)
alasse
(Et galás) radost, veselí
laire
(PP, Et, WPP) léto
linyenwa
(Et) starý, věkovitý
melisse
(Et) milovaná žena
minya
(PM) první
nauka
(WJ) zakrslý
nelle
(Et) potok
nieninque
(Et) sněženka
norna
(WJ) houževnatý, tuhý, nepoddajný
orna
(Et) spěšný,
ukvapený
sinta
(Et) krátký
tulka
(Et) pevný
vanesse
(WPP) krása
(Výsledky prvního cvičení:
2,8,1,7,6,5,4,3,9, druhého cvičení:
16,10,14,3,8,13,9,11,2,15,6,1,10,10, 5,17,7,12,4. Poslední slovo v páté
větě má koncovku -ie, slovo ve čtvrté větě končí nepravidelně -si. Jinak jsou
všechny koncovky pravidelné, -e)
-l- Doplňte
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
zručný |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dobrý |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
šlechetný |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
věrný |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
inteligentní |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pracovitý |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
smělý |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
moudrý |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
něžný |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tichý |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
obratný |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
mírný |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rychlý |
Překlad k první části lekce:
"Mana
tana, iquin?"
"Man?
I silwin?"
"Lá,
ta tange."
"Tunda,
sinda telko, hendi alte? Ná feren. Ná helda, nan vanima. Lassi nar ilye nún,
ruske nique ninque imbe."
"Hantan
vande, nildo."
