2. lekce Nové tématické
okruhy: geografie, světlo-zrakové vjemy
Nová porce doporučených
slovíček
Pomocná slova
nahoru amba
(Et)
dolů undu
(PP, Et)
přes, skrz tere
(UT, Et)
cestuje, postupuje lenna
(WJ, VT 45)
přichází, blíží se tule,
základ slova tul- (PP, Et)
má rád, má v oblibě nile,
základ slova nil- (podle příčestí v Et)
miluje mele,
základ slova mel- (Et)
domov, příbytek větší rodiny mar (WPP)
dům, obydlí mar,
základ slova mard- (WPP)
vlast, sídliště már
(WPP)
domov, vlast (jakožto milované
místo) mélamar (WPP)
bydlí mare
(PP)
Světlo a zrakové vjemy
vidí kene,
základ slova ken- (MC)
den (doba od úsvitu do soumraku) arya (Et)
noc lóme,
základ slova lómi- (Et do3)
hluboká tma huine
(Et)
světlo kále
(MC)
svítí kala
(UT/QL)
zlaté světlo laure
(UT, Et glaw)
stříbrné světlo silme
(PP)
stříbrně svítící silma
(Et)
svítí (stříbrně) sile,
základ slova sil - (PP)
třpytí se mirilya
(Et mbiril)
Geografie
země (hlína) kén,
základslova kem- (Et)
země (pevnina, souš) nór
(WPP)
skála (materiál) ondo
(UT, Et gond)
skála (jedna) on,
základ slova ond- (QL)
hora oron,
základ slova oront- (Et)
údolí nande
(UT)
propast, průrva, kaňon, hluboký
záliv yáwe (Et)
průsmyk, rokle kilya
(Et, MR)
pramen ehtele
(Et kel)
potok nelle
(Et)
bystřina ulda
(Et)
řeka síre
(Et)
moře ear
(PP)
vlna (zpěněná) falma
(PP)
ostrov tolle
(VT 47)
tryská, skáče kape,
základ slova kap- (QL)
teče sire,
základ slova sir-, kele, zálad slova kel- (obojí Et, druhé jen v
podobě kořene)
lije se ulwe,
základ slova ulu- (QL, Et)
stojí tare,
základ slova tar- (WPP)
zeje, zívá yanga
(Et)
létá, vznáší se wile,
základ slova wil- (Et, QL)
dechne, zavane hwesta
(Et)
fouká, letí ve větru (h)lapo,
základ slova (h)lapu (MC)
(ve
třetím věku se z měkkého počátečního l stalo obyčejné)
leží kaita
(PP)
Gramatika a základní cvičení
Předpokládá se, že zachováváte zvyk chodit
přírodou a pojmenovávat si svět (během této lekce vás to naopak bude těšit
stále víc), jakož i vyjadřovat svou lásku a uznání svému okolí.
1. Dávno přitom
už nejsme omezeni jen na sloveso být. Ve třetí
osobě jednotného čísla přítomného času, pokud je ve větě nějaký podmět,
prostě použijete sloveso v podobě, v jaké je najdete ve slovníku (doufám, že
tento můj vynález patřičně oceňujete!)
Tím se popisy
přírody zase o něco obohatí. Ještě to sice není tak úplně ono, ale když se
malinko "básnicky" upraví slovosled,
už to docela vyzní:
Aiqua oron tare. Aiqua tare oron.
Tumna yanga yáwe.
Taura kele síre.
Arringa lapo súre.
Larka ulwe nelle...
Je
pravděpodobné, že takto se skutečně přídavná jména užívala, dokonce i tam, kde
my bychom my použili příslovce. Ale můžeme si také příslovce "vyrobit", přidáním -ve k přídavnému jménu ("ve",
jak už víme, znamená "jako", to jest budeme o hoře v podstatě říkat,
že stojí, jako by byla příkrá...) Příslovce lze nicméně někdy vyrobit i pomocí 7. pádu (viz dále). Několik často
užívaných příslovcí též vzniká koncovkou
-o -, ověřujte ve slovníku):
Aiquave tare oron.
Liquiltave timpa
ehtele.
Larkave ramya kirya.
Používání
sloves ve 3. os. pro ty, kdo se chtějí vyznat i v jiných slovnících:
- všechna
slovesa v běžných slovnících mají pomlčku na konci a jsou přeložena jako
infinitiv. Mnohá jsou pro třetí os. j.č. přít.č. použitelná přesně tak, jak
před pomlčkou stojí a leží, a význam žádného z nich není infinitiv, i když jsou
v této podobě použitelná v některých infinitivních vazbách (např. po slovesech
modálníh nebo smyslového vnímání).
- pokud uvedený
kmen končí na souhlásku, přidáte -e
(=ve 3. os. j.č. přít.č (pokud je ve větě už podmět)
- pokud uvedený
kmen končí na a (často to bývá ta nebo ya) (a pravděpodobně i na o), ponecháte sloveso beze změny
- pokud končí na
u po k, l, ng, r, s, a, t, změní se ve 3. osobě koncovka na -we. Podobně
se pravděpodobně -vu změní na -we.
- v případě u po jiné hlásce existují dvě možnosti:
buď se -e připojí, ale díky kombinaci s
"u" se z něj stane -i i bez koncovky, dohromady tedy -ui, nebo se nepřipojí, ale pak se z
koncového -u stane -o: lapu/lapui
nebo lapo.
- u kmenů,
končících na -i, bude
nejpravděpodobněji 3. os. končit na -e
Asi jste si všimli, že všechna slovesa na
-i,-o a většina na -u pocházejí z nejstarších pramenů. Je škoda je nepoužívat,
když nemáme žádná jiná a celkově charakteru jazyka nevadí, ale musíme být
připraveni na možnost, že některá z nich
Tolkien předělal (nebo by byl předělal),
podobně jako se to stalo například slovesu "kvete": QL lóto, VT
losta.
2. V množném čísle musíme ovšem připojit r a e
se jako obyčejně změní v i. (U sloves na -u pravděpodobně vznikne před "r" buď -wi nebo -ui.) To se
stane, ať přidáme jakoukoli koncovku. Ke koncovkám pro druhou osobu, které už
známe, si můžeme přibrat ještě -nye/-n
pro první osobu jednotného čísla.
Wilwarini wilir, luini ar ninqui.
Lassi
lapuir, ruske ar maline.
Aiwi lindar ar lóti tuiar.
Rokkor
ninqui lopor.
Nilin lamni, oronti, indili...
Anebo, kdybyste někomu chtěli říct, že ho máte
rádi:
aiqua (Et) strmý, příkrý
indil (WJ) lilie nebo jiná velkokvětá
květina
kirya (Et) loď (se špičatou přídí)
linda (Et) zpívá (s důrazem na melodii)
liquilta (QL) průhledný, průzračný
lopo (QL) běží, cválá (o zvířatech)
ramya (Et) letí, plachtí
rokko (Et) kůň (rychlý, jezdecký)
tuia (Et) raší
3. Nemohu vám
však skrývat, že quenijština má (známé) přítomné
časy dva. Jejich použití je hodně volné a do značné míry se překrývá, ale
přece jen se ten, který už umíme (Tolkien mu říká aorist, což je jeden z jeho
mnoha lingvistických žertíků) používá spíše pro děje nadčasové, stále přítomné.
Chceme-li zdůraznit, že děj právě probíhá (jako třeba Frodo při setkání s
Gildorem), prodloužíme kmenovou
samohlásku (samosebou pokud už není dlouhá nebo "přirozeně
dlouhá" díky dvojhlásce či souhláskové skupině na svém konci) a připojíme -a (přičemž aa se změní v ea, jak jsme už viděli v první lekci).
Ilsea síla elen.
Miril sina tína ve tingilinde.
I aiwe tye kéna ar wíla.
Také byste mohli říct svému elfímu protějšku:
Tye mélan. Ale to být vámi nedělám, mohl by si myslet, že vaše city jsou
prchavé a proměnlivé. (Ale z Tolkienova pera
taový příklad existuje.:))
Tento čas je velmi dobře doložený u kmenů,
končících na souhlásku, u jednoho slovesa na -u (přibírá "a" docela
klidně) a pak u slovesa ora (nebo ore?) - órea. U dlouhých sloves, končících na a, nemáme jediný příklad a je vůbec
sporné, kterým z přítomných časů má být ten, jenž se v pramenech
vyskytuje. Proto po mém soudu uděláme nejlépe, když se u nich (jakož i u dalších, jejichž tvary jsou nedoložené)
budeme držet známého (a snadného) užití holého kmene. A pokud snad máte strach,
že budete nepřípustným způsobem "míchat" časy, vězte, že v
"Namárie" je tak činěno přibližně stejně jako v následujícím textu:
Lassi lantar, narwe ar maline. Yávi tuitar.
Filumi lápuar. Súre hwesta ringave.
Kaita hísie.
Také sloveso "být"
může mít dva přítomné časy. Nebo přinejmenším jeden z možných výkladů tvarů
v poněkud chaotické tabulce v jednom z pozdních Mistrových dokumentů zní, že
jde o tvary přítomného času prostého. Znějí "nain, naitye, nailye"
což odpovídá tvarům pro první osobu, druhou familiérní a druhou zdvořilostní.
Žel, tvar pro třetí osobu, který bychom potřebovali nejvíc, nemůže být
"nai" - to znamená "kéž". Navíc i samo v těchto tvarech je
nejisté, někde je vepsáno dodatečně, někde je místo něj jen tečka, a řádek
končí tvarem "na", který by eventuelně mohl v tomto kontextu
znamenat tvar přítomného času prostého. To by nebyla nepřekonatelná překážka,
rozkazovací způsob bychom mohli řešit předsunutým a (viz dále bod 4.): a na!
Naproti tomu dlouhé á tvaru "ná"
naznačuje aktuální přítomnost. A autorské příklady jeho použití skutečně takové
jsou: "ringa ná" (je chladno), porovnávání + jako sponové sloveso
(které se ale často vynechává). (Zda se před koncovkami toto a zkracuje, není
jasné, doložené jsou obě možnosti.)
Nicméně, existuje zmínka v jednom z pozdních
Mistrových spisů, že "ná" se "často užívalo" i ve smyslu
nadčasovém, a jeden z autorských překladů zní "je, existuje".
Z toho aspoň vidíte, jak moc jsou oba přítomné
časy zaměnitelné.
4. Rozkazovací způsob (jedna z možností), jak už jsme viděli u
slovesa být, končí
také na a, ale kmenová samohláska zůstává vždy krátká. Je stejný pro obě čísla, tedy:
Súre, hwesta laukave!
Nelle, kela larka!
Wilwarini, wila tyelke!
atd.
Máme však možnost, pokud chceme, obě čísla odlišit, a
to připojením zkrácených koncovek pro druhou osobu -t, -l:
Ulda, kapat falastala!
Aiwi, lindal vande!
Pokud si u sloves, která nelze prodloužit a
končí na a, chceme být jisti, že posluchač pochopil, že jde o rozkaz, lze
použít druhou možnost, a to samostatné a (nebo á), postavené před slovo:
A linda vande, lómelinde!
falasta (MC) pění
hísie (PP) lehčí
mlha
ilsa (QL) stříbro
ve světelném smyslu, protiklad "laure"
lauka (Et) teplý
lómelinde (Et do3) slavík
tine, základ slova tin- (Et,
WPP) třpytí se, září jemným
stříbrným světlem
tingilinde (Et) mrkající
hvězda
tuita (QL) roste
tyelka (Et kyelek) čiperný,
pohyblivý
5. Dva přítomné časy se pravděpodobně
projevují i v tvoření přídavných jmen
slovesných. -la můžeme připojit přes -i ke krátkému kmeni, ale také přes -a k dlouhému (a rozlišit tak
třeba perino mátala, hobita, který právě jí, od perino matila, hobita, který se
cpe ustavičně. Jestli je něco takového vůbec potřeba.) (U uklízející maminky,
jakož i u všech sloves, která končí na a a už jsou přirozeně dlouhá, bude lepší
zkusit rozlišit význam jinými prostředky. Nicméně je doložené příčestí, které mění koncové -a v -i: ita/itila. Mnozí
to mají sklony odbýt s tím, že se ve skutečnosti jedná o ite, it-, nicméně
krátká slova na -a existují a přespříliš to po Mistrovi nivelizovat se
nevyplácí. Možná tedy lze tento prostředek skutečně použít a mít od slovesa
ita, září, příčestí itila, zářící, a nedoložené ítala, na okamžik
rozzářený.)
Laurea síla lasse
lápula.
Silma
rilya Isil píkala.
Andamunda
amortala ná ve ondo kuina.
Yallume kalta Anar! Tuile, írima
tuile túla. Silma kéla siril, wenye
tuiar lassi, sindi ar ninqui lápuar fanyar.
Limbar lantala mirilyar, aiwi lindar ar aldar liltar...
amorta (MC) zvedá
se
andamunda (Et mbud) slon
kuina (Et) živý
pike, základ slova pik- (MC) zmenšuje se, ubývá
yallume (FS) konečně
6. Tak, ale teď
už by to opravdu chtělo zase trochu rozšířit možnosti. Aspoň ta mlha by se měla
válet u řeky, ne? A plody by mohly růst (nebo dokonce i zrát, spokojíme-li se s
mírně apokryfním slovem) na stromech, a zrovna tak by se teď na jaře mohly
stromy obalit bílými květy... Quenijština disponuje celou řadou koncovek, které mají funkci tu pádové
koncovky, tu předložky (že bychom tomu říkali "záložka"?)
Význam v, na:
koncovka -sse,
mn.č. -ssen (po souhlásce -esse,
-issen)
přidává se k tvarům j.č. i v mn.č.
pokud slovo
končí na -n, nevkládá se -e (i), ale naopak se -n ztratí
V
některých případech (například u slova nén, voda, a přípony -sse) se tímto
pravidlem neřídím, neboť mám za to, že se nepoužívá tam, kde by to bylo na úkor
srozumitelnosti. (Platí i dále.)
Tato přípona, stejně jako další,
vytváří "slabiku přirozeně dlouhou". Pokud vám přijde estetičtější krátit
před ní samohlásku i u slov, u nichž máme jinak doloženo, že samohlásku v
kmeni při skloňování nekrátí (psát tedy například yéni, roky, dlouze jako v
Namárie, ale yesse, v roce), vězte, že je to povoleno, Tolkien zřejmě váhal
mezi oběma variantami.
Konečně, pro případ, že je ve
větě už příliš mnoho -sse (bývá součástí slov jako lasse, běžnou příponou,
odvozující slova jako vanesse, krása, a ještě k tomu příponou s významem
předložky) máme i samostatnou předložku mi/r/=v.
Podstatné jméno po ní zůstane v prvním pádě.
Ninqui nar lossi
olwassen. Nielli aldassen nurruar. Nandassen elanori kaltar.
Alkari laurie
rilyar nenesse.
Nén nellesse
timpa lindave ar kéla mirima...
7. No dobře, ale každý elf by teď
pomyslel na to, kam ta voda běží:
Význam
"do, směrem na" (někdy ale i "na povrchu"):
- koncovka -nna, mn.č. -nnar (po souhlásce -enna, -innar)
přidává se k tvarům j.č. i v mn.č.
pokud slovo končí na
-n, nevkládá se -e (i), ale naopak se -n ztratí
- koncovka
skupinového množného čísla se však udrží, nedává se na konec, nýbrž mezi slovo
a pádovou koncovku: i falmalinnar - na mnohé vlny (mnohých vlnách). Tím
vznikne jakoby dvojí množné číslo, což nevadí :). To platí i ve všech ostatních pádech.
...nén nellesse kéla sírenna, síre kéla
earenna. Maiwi nienar hrestasse. Solor falasta ondossen. Falmali kélar, kélar,
hrestannar haire, tollinnar laique, norenna írima...
(Jaké množné číslo je tollinnar? Ano, také si
myslím, že raději obě než vytvářet ošklivé tvary. Ale "určitě
správně" je množné, ostrov při skloňování koncové l zdvojuje...)
8. Podobně
se tvoří tvary opačného významu - "z":
- koncovka -llo, mn.č. –llon (po
souhlásce -ello, -illon)
přidává se k tvarům j.č. i v mn.č.
pokud slovo končí na -n, nevkládá se -e (i),
ale naopak se -n ztratí
Wilwarini wílar lótello
lótenna. Aiwi haltar olwallo olwanna. Nelle kéla orontello nandenna. Súre
hwesta earello.
halta
(QL) skáče
linda
(jako přídavné jm.) (Et) pěkně znějící,
jemný, krásný
losse
(Et) záplava drobných
kvítků, především bílých
mirima
(Et) svobodný
nurru
(QL
nuru, úprava Laisi s ohledem na slovo nuru, "smrt") bručí, reptá, (o psu)
vrčí
Tak, teď už umíme popsat v přírodě skoro
cokoli a také dovedeme našim bližním povědět, že je máme rádi. To je myslím po
dvou lekcích docela slušný výsledek. Ale k těm vyznáním lásky ještě...
Konverzace
Dvoření a
námluvy:
Základní informace:
Elfové jsou
přirozeně monogamní a berou milostné vztahy velmi vážně. Flirt nepřipadá v
úvahu: pokud už nějaká krásná elfka přijme vaše dvoření, znamená to pro ni
lásku na celý život. Na druhou stranu bere jako samozřejmost, že pro skutečně
milujícího nápadníka nehraje nějaké to století odmítání žádnou podstatnou roli.
I když jí tolik nabídnout nemůžete, vyplatí se nezapomenout, že jí čas plyne
pomaleji než vám. Rozhodně neuděláte chybu, když v průběhu dvoření budete ještě
zdvořilejší a obřadnější než v běžném životě. Uspěchané námluvy by mohla cítit
jako hrubost, nebo dokonce zvrácenost, což by pravděpodobně zničilo veškeré
vaše šance.
První polibek se většinou bere jako forma zasnoubení (další zpravidla
následuje o svatbě rok poté :)). Pokud si nejste jisti, poznáte zlom bezpečně
podle toho, že vám vaše vyvolená začne tykat (používá tedy všude místo lye/lya
tye/tya). Stejné privilegium je ovšem vyhrazeno i nejdůvěrnějším přátelům (a
nejpohrdanějším nepřátelům).
Všechny fráze uvádím v překladu tak, jako by se dvořil muž ženě.
Gramaticky jsou nicméně vždy použitelné pro oba rody.
Výrazivo:
Lye/tye nilin. (Mám
vás/tě rád. - vyjadřuje sympatie)
Lye/tye melin. (Miluji
vás/tě. - vyjadřuje velmi silný cit, i když ne nutně milostný!)
Nasalye/tye nin. (Jste/jsi mi nesympatický. Pokud vaše
vyvolená použije -lye, případně navíc nějaký výraz politování - není to až tak
zlé, prostě nejste její typ. Pokud vám však řekne "nasatye", mísí se
do její antipatie značná dávka pohrdání a jste tedy pravděpodobně bez šancí.)
Nalye vanima/melima/írima. (Jste krásná. - Druhý výraz v pořadí znamená
doslova milováníhodná, třetí touženíhodná.)
faila/laukima. (hodná-první
znamená ušlechtilost, druhý vlídnost.)
Lá mine lye vealta. (Žádná
se vám nevyrovná. - dosl. nepodobá)
Ujištění o
lásce či přátelství:
Nat nin valda/vildima. (Jsi
mi drahá/nemůžu bez tebe žít.)
Penastatya nin olde valda. (Moc si vážím toho, že držíš při mně.)
Penastatya nin resta. (Tvá
blízkost/podpora mi pomáhá.)
Nilin penastatya. (Je
mi s tebou dobře.)
(penasta /QL/ - blízkost, přítomnost, podpora, -tya:
zájmenná koncovka důvěrné 2. os., tvá)
Pokud už jste tvořili větičky podle daných vzorů dostatečně dlouho a
máte chuť na něco jiného, přišel čas na
Alternativní cvičení
- a - doplňte si karty na pexeso kartami s přídavnými jmény a
slovesy, roztřiďte na hromádky a tvořte náhodné iracionální větičky. (Mě
to baví :). Podstatná (ale klidně i přídavná) jména lízejte dvakrát a když
sloveso nepotřebuje předmět, řekněte třeba, kde se událost odehrává.
- b - jinou možností je vyměňovat si proužek papíru, zakládaný
dozadu. Hráči na něj střídavě píšou řízená slova nebo sousloví. Už umíte: jaký
- kdo - co dělá - kde (rozvitým podstatným jménem) - kdy (rozvitým podstatným
jménem). Předmět, pokud ho sloveso potřebuje, pište přímo ke slovesu
a čtvrtý pád = prvnímu. Lze psát i s kým, pomocí samostatné předložky
"le" (podstatné jméno pak už použijete s koncovkou prvního pádu v
odpovídajícím čísle). Cílem hry je opět potěšení z iracionálních větiček.
-c-
mimo klasické pexeso lze hrát i pasiáns.
S tím si vystačíte i bez společníka. Na jednotlivé karty kreslíme obrázky a
píšeme větičky tak, aby mírně odpovídaly systému hracích karet. Jedna barva
může být třeba "ryba" a sekvence frází dejme tomu "hala
malina" "halar atta titte" "halar nelde luttar"
"halar kanta luttar síresse" "halar lempe luttar earenna"
atd. Lze kombinovat věty v tengwar, latinkou, quenijské a české tak, jak právě
potřebujeme. Během hry pak modelové větičky samy lezou do hlavy.
- d - zahrajte si také Člověče,
nezlob se. Na herní plán zničte starou mapu, nebo si ho nakreslete sami s
dostatkem moří, hor, řek, zálivů, mysů, jeskyní atd. Zelené figurky mohou být
"quendi", červené "orqui" a podobně. Hráč pak při tahu
hlásí např. "quendi lennar erumello orontinnar" - pokud udělá chybu,
tah mu není povolen. Lze oživit drobnými pravidly pro jednotlivé terény a rasy
("orqui" se vyhazují i navzájem mezi sebou, zatímco
"quendi" jsou čiperní lukostřelci, ale slabí v přímém boji - při
hodu 1 nemohou vyhodit, ale jsou vyhozeni sami... atd. Pozor, jde jen o
příklad, není odzkoušeno!) Lze samosebou též uzavírat (a během hry případně
měnit) spojenectví.
Co odzkoušené naopak je a dá se použít s podobnými hláškami, je hra
"Černí jezdci". Potřebujete obyčejné Člověče, nezlob se pro čtyři
osoby + devět černých figurek jakéhokoli původu a podoby. Pravidla: červené
figurky jsou Gondor, zelené Rohan, žluté elfové a modré trpaslíci (nebo
hobiti). Ti všichni jsou spojenci a nevyhazují se navzájem. Proti nim hrají
černí jezdci, kterých je právě devět a nastupují do hry postupně po jednom či
po dvou dle vaší volby. Může jimi táhnout další hráč nebo i jeden ze spojenců,
neboť jejich pravidla jsou jasná: vyhazují vždy a využívají k tomu každé
příležitosti. Vyhozený černý jezdec je definitivně vyřazený - vyhozením všech
devíti hra končí vítězstvím spojenců. Pokud ale všechny figurky dojdou do cíle
a černí jezdci ještě nějací zbývají, zvítězili oni. Hra svádí k všelijakým
hláškám a vžívání se do rolí a pak bývá velmi zábavná - zkuste si ji nejdřív
česky, v druhém kole quenijsky.
- e - Uhodněte:
Lennan undu. Lennan (orontesse, orontenna, orontello)
(nandesse, nandenna, nandello).
Lennan amba. Lennan (orontesse, orontenna, orontello) (nandesse,
nandenna, nandello).
Kenin huine. Lennan (kilyasse, felyasse, falmasse).
Kenin silme. Lennan (aryasse, lómisse).
Kén ná parka. Lennan (earesse, erumesse, ehtelesse).
Falmar nar antaure. Lennan (earesse, erumesse, ehtelesse).
Nén kele taura, nan lenka. Lennan (nellesse, uldasse,
síresse).
Nan linque. Lennan (sírenna, sírello).
Nan lingwe. Lennan (síresse, sírenna, sírello).
Lennan amba, oronti tere. Lennan (kilyasse, kilyanna,
kilyallo).
(Správné odpovědi - odečítejte násobky sedmi -
45,16,23,10,65,30,37,8,17,51,57,9)
- f - Kreslete mapky s popisem cesty na
svá oblíbená místa v přírodě. Zkuste, zda podle nich opravdu někdo dojde!
- g - Pokud jste v předešlé lekci
vytvořili Družinku, je nyní plně
připravena vyrazit za dobrodružstvím. Nakreslete (nebo zničte) pro ni mapu a
říkejte, kudy, odkud a kam postupuje a co se jí právě teď děje. Nezapomeňte na
počasí! (Pokud je člověk sám, může na mapu zakreslit souřadnice cca po pěti
centimetrech a směr dalšího postupu určit vždy tak, že si dvakrát hodí
obyčejnou kostkou a zamíří k dané souřadnici. Obludy a příhody lze rozmístit do
mapy předem a pak pomocí hodu kostkou dolaďovat jejich sílu či štěstí
Družinky.)
- h -Doplňte:
Kirya
lutta .... . ... nar morne. Naraka ... lápua. ... túla. Solmi falastar ... - ná
karakse rúkima. ... ráka. ... píka. Yallume .... Kiryamor túlar .... Halar
tyálar .... Anar kála ... . ... lindar aiwi únótime. ... lantar yávi lissi. ...
kéla nelle poika. Kiryamor súkar ar mátar, san kaitar ... ar lórar.
(aldassen - arin
- earenna - earesse - kirya - litsenna - lumbor - ondossen - raumo - salquenna
- salquesse - súre - tollenna - uilessen - vanwa)
arin (Et) ráno
kiryamo (UT, WJ) námořník
litse (Et) písek
lore, základ slova lor- (Et/QL) spí (lehčím spánkem),
dříme
lumbo (MC) temný
mrak
mate, základ slova mat- (Et) jí
naraka (Et) trhající,
drsný, násilný
rake, základ slova rak- (MC/VT 39) láme
raumo (MC) hluk
bouře, bouře
solme (QL) vlna
suke, základ slova suk- (Et) pije
tyale, základ slova tyal- (Et) hraje si (včetně
sportu), hraje (i na hudební nástroj)
tolle (VT 47) ostrov
uile (Et) dlouhá
plazivá rostlina, zejména mořská řasa
únótima (PP) nesčetný
vanwa (QL) vichřice
-i- Zkuste ze slov složit smyslupný text
(jde o parafrázi Silmarillionu v rámci našich možností).
(Slova jsou v
základním tvaru, všechny gramatické podoby tedy musíte vytvořit. Vyprávějte
samozřejmě v přítomném čase.)
(ailin - alda -
Almaren - alta - ar /cca 10x :)/ - ear - empanya - fanyarína - filinque - ilya
- yallume - kelva - kuina - laiqua - laime - lumbe - mare - mile /2x/ - ná -
nan - nanda - nór - olli /2x/ - olva - oron/2x/ - quilda - salque - sanya -
síre - tare - taure - titta - tol - tuia - tuita - tule - tunda - Vala - vanima
- vanta - ve -yando - Yavanna) (nápověda za slovníčkem,
řešení na konci lekce)
empanya (VT 27) sází
filinque (QL) kapradí
ilya (PP) všechno,
každý
kelva (S) živočich
quilda (podle QL quildi a příbuzných slov) odpočívá, nehýbe se, je
potichu
laime (Et day) stín,
chládek
lumbe (Et) šero,
stín
mile, základ slova mili- (QL) semeno
nanda (Et nad) louka
u vody, zavlažovaná pláň
rína (Et) korunovaný
sanya (Et stan) pravidelný,
zákonný, normální
taure (SA, Et tawar) velký
les, hvozd
vanta (Et bat) jde
pěšky
ve (PP) jako
yando (QL) také
(nápověda:
podměty a přísudky jednotlivých vět jsou - podle pořadí v závorce: 6,24,27,21 -
43,7-20,35 - 26,36-13,37,25,41 - 39,15)
- j - Zkuste přeložit (s pomocí slovníku):
Medvěd
žije v lese. V zimě spí v díře ve skále, ale často se probouzí. Žere kořínky,
plody, houby, ryby, miluje med. Pokud žere maso, loví i velká zvířata, jako
krávy. Zdechliny nosí daleko. Je velmi silný.
("pokud"
překládám jako "qui", jestliže - "i" jako
"yando", také)
Na
zeleném pahorku rostou dva stromy. Jeden má listy tmavozelné, zespodu stříbrné,
a nesčetné bílé květy. Z květů padá stříbrné světlo jako rosa a dole na
zemi se třepetají stíny. Druhý má listy světlezelené jako buk na jaře, a ty
listy mají okraje jako třpytivé zlato. Hroznovitá květenství jsou jako žluté
plameny, každý kvítek jako drobounký žhnoucí roh, z něhož tryská na zem déšť
zlatého světla. Z těch květenství vychází teplo a hojné světlo.
Možnosti
výsledků (slovosled je v každém případě volný a překlad některých slov také):
-i- Yallume
ilye eari, nóri ar oronti nar sanye ar Yavanna empanya olli mili. Mili tuiar ar
tuitar olli olvar alte ar titte, salque ar filinqui tunde ar aldar fanyaríne ve
oronti kuine, nan tarila lumbesse laiqua. Ar kelvar tulir ar marir nandassen,
síressen ar ailinissen, yando vantar laimesse tauressen. Ar Valar quildar
tollesse vanima, Almaren.
-j- Morko mare tauresse. Hrívesse lore
mi assa ondosse, nan kuiva rimbo. Mate sulkar, yávi, hwandi, halar, mele lis.
Qui mate hráve, rauta yando lamani alte, ve yaksir. Queletsi kole haiya. Ye
olde polda.
Nólasse laiqua atta aldar (prozatím, dokud neumíme duál!) tuitar. Mine harya lassi
núralaique, nún ilsie, ar ninqui lóti únótime. Lótellon silme ve rosse lanta ar
kemesse nún leor wilwar. Neuna harya lassi wenye ve feren tuilesse, ar i lassi
haryar rénar ve malta itila. Lohti nar ve velkar maline, ilya lotelle ve titta
róma uruite, yallo miste laurea kape kemenna. Lohtellon sine lauke ettule ar
kále úvea.
