3. lekce                                                    Nové tématické okruhy: rodina, všední život

 

Nová porce doporučených slovíček:

 

Pomocná slova:

nebo                                                   hya (VT 49)

dělá (ve smyslu tvořivé práce)           kare, základ slova kar- (Et, WJ)

        (i abstraktněji)                            tyare, základ slova tyar- (podle odvozených slov v Et, VT 43)

ví, chápe, dovede (s něčím zacházet)                            hanya (Et)

ví, umí (o intelektuálních dovednostech, např. řeči, čtení)    ista (Et/VT 41)

přeje si, chce                                      mere, základ slova mer- (Et)

může (fyzicky: má na to dost sil, nic mu nebrání)     pole, základ slova pol- (VT 41)

smí                                                     lerta (VT 41)

nutí                                                     mauya (Et)

musí                                                   mauya v neosobní vazbě se 3. p. (mauya nin = musím ap.) (VT 45)

potřeba                                               maure (Et)

nese, nosí                                           kole, základ slova kol- (PP)

nalézá, přijímá                        tuve, základ slova tuv- (PP, zpřesněný podle QL)

dostává                                              nete, základ slova net- (QL)

dává (někomu)                                   anta (Et)

dává někam, umisťuje                        panya (Et)

 

Rodina:

rodina                                                 nosse (PM)

rodiče                                                 nostari (PP)

maminka                                            mamil (UT)

tatínek                                                atto (Et)

bratr                                                   toron, základ slova torn- (Et)

sestra                                                  seler, základ slova sell- (Et thel)

syn, hoch                                            yondo (Et/WPP)

dcera                                                  yelde (Et)

dítě                                                     hína, mn.č. híni (SA,WJ)

kojenec                                               lapse (Et)

 

Domácnost:  

příbytek                                              koa (MR, WPP)

má hlad                                               saita v neosobní vazbě, pravd. se 3.p. (saita nin = mám hlad) (QL)

hladový                                              saiqua (QL)

žíznivý                                               soika (VT 39)

jí                                                         mate, základ slova mat- (Et)

pije                                                     suke, základ slova suk- (Et)

pohár, nádoba na pití                         sungwa (Et)

líže, vylizuje, srká, upíjí                      salpa (Et)

číše, mísa                                            salpa (QL)

polévka                                              sulpa (QL)

obsahuje                                             kulpa (podle QL kulp-)

nabírá                                                 kalpa (Et)

vědro, nádoba na vodu                      kalpa (Et)

teplé jídlo                                           apsa (Et)

mléko                                                 ilin, základ slova ilim- (QL)

máslo                                                  manya (QL)

zelenina (1 rostlina)                            laute, základ slova lauti- (QL)

med                                                    lis, základ slova liss- (Et)

vajíčko                                    ohte základ slova oks- (QL)

ovocná šťáva, sirup                            pirya (LR)

čaj                                                      tyé (QL)

sůl                                                      singe (QL)

mouka (hladká)                                  mulma (QL)

mouka (hrubá)                        pore (QL)

těsto                                                   makse (Et masag)

chléb (konkrétní bochník)                      masta (PM, Et)

peče                                                    masta (Et)

vaří                                                     mase, základ slova mas- (QL)

pec                                                     urna (QL)

stůl                                                     paluhta (QL)

šaty, roucho                                        vaima (QL)

obléká                                                vaimata (QL)

tká                                                      lanya (Et)

tkanina, látka                                     lanne (Et)

plete                                                   quitya (podle QL quity-)

šije                                                      neme, základ slova nem- (QL)

ovčí vlna                                            tó (Et)

vlněný                                                toa (Et)

pokrývka                                            toalle (Et/QL oalle) (vlna je v QL ještě oa)

pero (ptačí)                                         quesse (PP, Et)

polštář (péřový)                                             quesset, základ slova quessek- (Et)

polštář ("tvrdý", na sednutí), podhlavník      nirwa (Et)

tlačí určitým směrem, opírá se o                    nire, základ slova nir- (VT 41, Et)

postel                                                 kaima (Et)

spí, dříme                                           lore, základ slova lor- (Et/QL)

spí (tvrdě)                                          fume, základ slova fum- (QL)

špiní                                                   vahta (Et)

čistí                                                    poita (QL)

uklízí                                                  poitya (QL)

myje                                                   allu (QL) (pravděpodobně allo, základ slova allu-)

dříví na topení                                    turu (QL)

seká                                                    kirise, základ slova kiris- (kořen z Et)

láme                                                   rake, základ slova rak- (MC, VT 39)

 

 

 S novými tématickými okruhy se nám malinko posunul úhel pohledu. Od věcí krásných, poetických, někdy až vznešených sestupujeme k všedním. Aby nám to nebylo líto (a nevyprchala nám starší slovní zásoba), zkusme obojí spojit, například:

 - až budeme popisovat každodenní scénky ve svém okruhu, případně vést každodenní konverzaci, vyjadřujme dál našim bližním obdiv a lásku

 - tvořme každodenní scénky z elfího (nebo tábornického) života a zasazujme je do přírodního rámce (na to budeme beztak mnohem lépe vybaveni než na popis scén uvnitř domu)

Každopádně si zkuste každý den udělat chvilku na to, abyste si promítli své běžné situace a rozhovory (v nichž nešlo o moderní techniku) a pokusili se vyjádřit totéž quenijsky. Dokážete-li to, vytrvejte tak dlouho, až vás budou quenijské ekvivalenty v daných situacích napadat automaticky (nebo, v ideálním případě, až si je budete se svou rodinou opravdu říkat :).

 

Gramatika plus základní cvičení:

 

1. Protože během prvních dvou věků splynul v quenijštině čtvrtý pád s prvním, můžeme rovnou tvořit nový druh vět, aniž bychom se museli učit něco dalšího:

 

Mamil lanya tó.                         Híni kolir toe vaimali.

                        poita vaimali.                      vahtar vaimali.

                        kalpa sulpa.                         salpar sulpa.

                        kare makse.                         matir masta.

                                          Atto ráka turu.

 

2. Další zcela bezbolestné obohacení budou infinitivní vazby, které užívají nejjednoduššího přítomného času - nebo alespoň tvaru s ním shodného:

 

Mamil pole kare sulpa.                       Híni merir salpa sulpa.

Atto hanya tuve lis.                           Híni lertar mate lis. Atd.

 

   Podobně, chceme-li užít sloveso v záporu, použijeme slovesa "nebýt":

 

            Umin allo nenesse ringa.                    Umilye mate lauti.

 

  A pro záporný rozkaz užijeme stejné vazby s "áva (avá)":

 

            Áva kirise turu, melindo, apsa ná lauka!

 

 Pokud ovšem chceme zdůraznit průběhovost děje, kterou sloveso "ume" neumožňuje, nezbývá nám, než vytvářet zápor pomocí částice lá, což je alternativně možné vždycky a pro Čecha ostatně přirozenější:

 

            Atto lá kára vene, nan tolipinke.

 

melindo (Et)                                                        milovaný muž

tolipinke (QL)                                                     panenka

vene (QL)                                                            malá loďka, zřejmě dlabaná

 

Obě vazby se dají spojit v "udivenou" otázku:

 

            Lá ume (nebo: laume) mamil hanya quitya? Tedy: Copak maminka neumí plést?

zatímco:

            Lá tuvilye sulpa? by bylo: Nedáte si polévku? (Alespoň tak mi to připadá logické, i když stručný překlad "lá" v Et by umožňoval i ten výklad, že obě vazby znamenají totéž.)

 

A je možné, že obyčejné otázky (takové, na něž lze odpovědět ano-ne) bývají uvedeny slovem "ma", "zdalipak":

 

            Ma hanyalye neme?

 

3. Teď ale musíme členy rodiny uvést trochu do vzájemných vztahů a to už budeme potřebovat další vědomosti:

3. pád: koncovka -n, u slov na souhlásku -en

 v mn.č. -in (ke tvarům j.č., koncové -e zmizí) (nikoli ale jiné samohlásky, snad až na i)

 

Tato koncovka je v podstatě zkráceninou -nna a je tudíž možné, že jsou do jisté míry zaměnitelné (doloženo je užití -nna u osoby, které něco říkám).

 

Mamil anta hínan lis.                          Atto kóla hínain piukkar.

kára lapsen kaima.                         kára huoin koa.

                         anta atton masta.                           mása mamilen apsa.       

         (v elfích rodinách pekly ženy, ale vařili muži!)

    Híni kólar mamilen turu.

            antar aiwin mili.

            kárar nostarin pirya.

 

Totéž lze dělat se samostatnými osobními zájmény. Před koncovkou se ale používají jejich zkrácené formy, například ni - já, nebo (mnohem méně jisté) ke - ty:

 

 Saita nin. Anta nin masta, iquin. Ná nísima. Mastalye anvande.

                             Melisse, ken kólan nieninqui minye!

 

(Jak už jsme se naučili na klasické větičce "Mám tě rád", zájmeno předmětu se často dávalo před sloveso) (Anebo, kdybychom použili rozkazovací způsob s předsunutým "a", můžeme také zájméno připojit k němu:  Ánin anta masta, iquin.)

 

 S třetím pádem se pojí také některé doložené neosobní vazby, jak jsme viděli na příkladu musím = mauya nin. Použití třetího pádu vypadá nelogicky (pokud by se to doslova překládalo "nutí mne", tj. čtvrtým pádem), ale i poněkud starší čeština používala "je mi třeba", což je téměř přesný překlad. U některých neosobních vazeb není pád uveden, ale je pravděpodobné, že všechny používaly 3. pád, neboť je uveden všude tam, kde nějaký uveden je. Mezi doložené případy patří: "ora nin" (nejpodobnější je v češtině asi "chce se mi", ale vzhledem k významu slovesa bude adekvátnější překládat "cítím se nakloněn" nebo prostě "asi bych měl") a "óla nin" (ale pozor, nemůže to znamenat "zdá se mi" a dokonce ani "sním o", pokud nejde o nějakou hodně krásnou a propracovanou uměleckou vizi - definice Slovník)

 

             Mamilen mauya poitya.         Atton mauya kole kemmas.

                                   Hínain mauya allo sungwi.

 

kemmas                                                                                brambory

(apokryf podle idiomu drobných trpaslíků z UT, látkové slovo)

melisse (Et)                                                                         milovaná žena

minya (Et)                                                                           první

nienique (Et)                                                                       sněženka

nísima (UT)                                                                        voňavý

 

Tvořte si podobné větičky, pokud nezískáte jistotu. Pak zkuste zapojit předchozí vědomosti:

 

Arya ná lauka. Mamil poita hínain vaimali nellesse. Atto túla aldello ar kóla

hínain aipior. Lapse lóra kaimasse aldasse. Híni yúrar nellenna ar haltar nenna...

 

aipio (plod) (QL)                                                třešeň

al, základ slova ald- (QL/GL)                          les

halta (QL)                                                            skáče

yure, základ slova yur- (QL)                            běží

 

4. Označení pro členy rodiny od prvního vydání této učebnice přibylo. V traktátu o elfích prstech a číslovkách, kde hraje významnou úlohu dětská hra s prsty v rolích členů rodiny, najdeme i výraz pro děťátko, dospívající dívenku (používaný později jen v případě vlastní sestry) nebo někoho mezi dítětem a mládencem. Dochovalo se také důvěrné označení blízké osoby, takové, s níž si dokonce i elf tyká: tyenya, doslova tedy "moje ty".

Přesto však zřejmě nebudou k zahození ani zdrobněliny. Jak se tvoří?

            První možností je koncovka  -inke.

   Hérinke - mladá dáma, "little lady"

               kirinki - drobní ptáčci (pravděpodobně určitého, nám neznámého druhu).

Vzniklo z "ninke" (malý v pozitivním slova smyslu) a pravděpodobně ho můžeme použít třeba k vytvoření výrazu pro dívenku ještě nedospívající:

  wendinke - holčička.

 Další možnost je koncovka -le. V některých případech se zdá dosti prokazatelně označovat zdrobnělinu:

            ngande - harfa                        ngandelle - malá harfa (taková ta kapesní, co ji

Tuor a podobní nosili do všech nebezpečí)

naike - ostrá bolest                 naikele - menší bolest (snad! záznam v Et není jednoznačný)

            síre - řeka                                siril (zřejmě se ztratilo koncové e) říčka

nén - voda, menší řeka           nelle (Tolkien v Et vysvětluje, že vzniklo spodobou z nen-le) - potok

  Ovšem... vidíte sami. Koncové e se může klidně vytrousit (bez vysvětlení). Protože koncovka -le je zároveň způsob, jak tvořit podstatná jména slovesná, může se naopak  ještě jedno l přidat, aby se slovo odlišilo (ngandele = hra na harfu).

 Každopádně pozor, aby se písmenka spolu snesla. Bez problémů: samohlásky, l a n (které se změní v l). Další viz 6. lekce.

 Naštěstí většina podstatných jmen končí na samohlásku. ALE navázalo by -le na jakoukoli samohlásku? Nemám pro to jediný důkaz, ale jako jediné rozumné řešení mi připadá, aby se  mužské -o přesunulo na konec, tedy synek, synáček: seldelo  (nikoli seldole). (Pokud ovšem, jak navrhuje jeden můj známý filolog, není koncovka -le určena pro neživé věci a abstrakta, zatímco koncovka -inke pro živé tvory.)

 Ale jinak máme bohatství možností:

 lamalle, ornele (alda je velký strom, slovo příbuzné s ala, šíří se!) lótele, lassele, solmele (i když solminke je přece jen hezčí...) atd.

 Pro členy rodiny (jsou i jiné možnosti) bych to navrhla asi takhle:

 attelo, mamille (pro případ, že bychom rodiče chtěli oslovit nejenom familiérně, ale též mazlivě)

 híninke (dítě, které už není lapse, tedy kojenec - ev.  lapsele, kojeneček), ale ještě ne "velké" (přesný věk si netroufám určit, ještě dnes se někde děti kojí do dvou do tří let. Víme, že elfí děti už v jednom roce běhaly a tančily - jestli se zároveň i kojily, těžko říct, na to už básník nepomyslel.) (Platí v případě, že se nerozhodneme užívat krátké "hina" i v ostatních pádech).

 indinko = vnouček, ž. indinke (vnučka byla jistě inde!)

 yeldinke = dcerka

 sellinke = sestřička (viz mn.č. "selli")

 a bratříček snad tornelo? nebo torinko?

 

5. Mluvili jsme o přídavných jménech slovesných, tvořených koncovkou -la. Ta byla v podstatě "činného" rodu: zející propast, uklízející maminka, cpoucí se hobit. Ale sestra může být provdaná, dítě pojmenované (také narozené v určitý den atd.). Taková přídavná jména slovesná, "trpného" rodu, tvoříme koncovkou -ina. (Mn. č. -ine.)

 

           seler vestaina

           sambe poityaina

                                    hína estaina Miríel

               lapse nostaina tuilesse

                                    úr nartaina urnasse

                                    marin mastaina maksesse

                                    torinko teltaina kaimasse

 

esta (Et)                                                               pojmenovává

marin (QL)                                                          malvice

                               (v našich krajích tedy jablko nebo hruška, v mých receptech většinou jablko :)

narta (VT 45)                                                      zapaluje

nosta (QL)                                                           rodí

sambe (Et stab)                                                  pokoj, komnata

telta (Et)                                                                              kryje

úr (Et)                                                                   oheň

vesta (Et bes)                                                      uzavírá smlouvu, má svatbu

 

Slovesné kmeny, kočící -ya, rozhodně aspoň někdy tuto koncovku ztrácejí:

perya - půlí                             perina - poloviční

yerya - obnosí se, zestárne     yerna - starý, obnošený

HKF nadhazuje zajímavou možnost, že by kromě toho existovalo příd. jm. na -ina, které by rozlišovalo význam ve smyslu zdůraznění "trpnosti" děje: perina - poloviční, peryaina - rozpůlený; tedy yeryaina - utahaný, zničený neopatrným zacházením? Podobně navrhuje vedle harna - raněný ze stejně znějícího slovesa utvořit harnaina - (někým) poraněný.

Slovesa, končící na -ta po samohlásce, se chovají úplně jinak, přibírají totiž "n", které se dostane před "t":

            envinyata - uzdravuje, obnovuje        envinyanta - uzdravený, obnovený

            vaimata - obléká                                 vaimanta - oblečený

U slovesných kmenů, končících na souhlásku, je zřejmě standartní postup koncovka -ina, i když ve slovníku najdete i tvary na pouhé -na (u nichž je asi význam volnější):

           karna               udělaný, postavený

                                    vinkarna (!)     uzdravený

                                   melda (spodoba z ln) milovaný

                        ale i:    melin (častým užíváním ztratilo a)

            a také: nilda    přátelský, milující (nikoli tedy milovaný - ledaže by původní význam byl "spřátelený", případně etymologie byla u tohoto slova jiná, což je možné)

 

Přidáním -ina se však zřejmě někdy prodlužuje kmenová samohláska:

                        rakina neúplný                        rákina rozbitý (o ztroskotané lodi v kulisách apokalypsy)

Znamená první doslova olámaný a druhý lámaný? Není to nemožné.

Závěr: zastánci čistě kánonické quenijštiny nechť se drží toho, co autor popsal přesněji. Odvážnější mohou využít fantazie mé i HKF a získat celou škálu významových odstínů:

 

 turu rakina                            turu rákina

             toron rakila turu (=ten bratr, který má tu práci na starosti)

             toron rákala turu (...kéna orqui túlala)

(také třeba: toron rákala turu rakina = asi spolupracuje s tatínkem)

 toron harna rákala turu (=nedával pozor)

             toron harnaina rákala turu (=těmi skřety, co ho přepadli při práci)               atp.

 

6.  Dalším rozšířením slovní zásoby může být přípona -le, kterou se celkem bezpečně tvoří podstatná jména slovesná, pokud sloveso končí na -a (kmeny na souhlásku zřejmě užívají spíš jiné přípony: -e, -ie nebo -me - viz karme, melme).

 

vedle limba, kapka, můžeme tedy mít i                    liptale, kapání

            (a liptale koanna, zatékání netěsnou střechou)

 také    tuiale, palpale, mastale...

 ...a cítíte už, jak všechna ta slova vyloženě volají po nějakém tom podstatném jméně, které by vysvětlilo, co raší, tluče, nebo se peče?

 

7. Holý 2. pád, nevyjadřující žádné místní vztahy, jen původ nebo podobnou souvislost ("všechny zámky Čech"). Dá se užít také při srovnávání ve smyslu "ze (všech)": "Buď zdráv, Earendile, nejjasnější z hvězd!" - a je jednou z možností pro obraty ohledně plnosti (druhou je sedmý pád, stejně jako v češtině: plný čeho - naplněný čím):

HKF používá (na základě názvu Silmarillion) i pro obraty "kniha o" a následně "mluví, píše, sní... o", ale řící "příběh silmarilů" můžeme i my a nevyplývá z toho "mluvím, píšu, sním o silmarilů". Pro tyto obraty máme už předložku "pa" z VT 49.

 přibírá koncovku -o, která nahrazuje a na konci kmene, ale ne jiné samohlásky (koncové o se zneviditelní) (doloženo Vardo, Eruo, oilosseo, předpokládá se ruskuo)

 v množném čísle: -on, přidává se k tvaru množného čísla (rámar aldaron, Sirmarillion)

 Pokud chceme zdůraznit vlastnictví předmětu, používá se druhý pád končící na -va, u slov končících na souhlásku -wa.  Koncové e se prodlouží.

róma Oroméva - roh, který Orome vlastní

            róma Oromeo - roh, který Orome udělal či měl, ale dal jinému

 v množném čísle -iva, připojí se k tvaru j.č., koncové e (a nejspíš též i) se změní v dlouhé í

 zatímco např. a se nemění: vaimar hínaiva

ve skupinovém možném čísle prodlužuje í: vaimali hinalíva

Pokud je v množném čísle nikoli vlastník, ale předmět sám, koncové a se může, ale také nemusí, změnit v e:

            hínar mamilwe

 

 Jak teď vyřešit "látkovou" otázku? Příklady o Oromeho rohu jsou z Tolkienova pera, zároveň máme obrat z Namárie "yuldar miruvoréva", který tedy zřejmě podle jeho cítění spadá do téže kategorie (medovina zůstává sama sebou, i když ji piji). Je možné, že houbová polívka by naproti tomu byla "sulpa hwandion". Ale je stejně dobře možné, že i zde panuje typická elfí volnost.

 

Připojení -wa může koncovou souhlásku ovlivnit. HKF zmiňuje, že slovo filit (filik-), bude ve 2. pádu přivlastňovacím vypadat filiqua, zatímco talan (talam-) nedá talamwa, ale opět talanwa. Existují však slova, k nimž -wa nedokáže připojit ani on, a naopak slova, k nimž je skutečně obtížné připojit -o. Tam má jistá míra zaměnitelnosti obou typů 2. p. své výhody.

 

            Kaima lapséva ná titta.                      Mirin lapseo lisse.

            Apsa attova ná nísima.                       Apsa atto ammára.

Vaima mamilwa ná ninque.                Vaima mamilo quilin.

            Perta kulumava ná salpasse.               Pirya kulumo loitala.

            Sunqwa lisséva ná panosse.               Masta lisseo matsa...

 

            Híni kendar lóti nandava.                  Híni kólar mamilen lóteli nando.

                        Atto lasta lindo aldeva.                     Atto máta yáveli aldo.

            Mamil poita vaimali hínaiva. Mamil tyáva marineli hínion.

 

                                   Mamil poita salpali hínaíva nellesse.

                                               Híni kalpar nén nelleo palistenna.

           Mamil kára makse mastava polento, manyo ar oksion.

 

Ale protože bývalo zvykem koncovkami šetřit a přidat je jen k jednomu slovu z vícečetného předmětu (podobně jako my to děláme s předložkami), asi by bylo možné například také:

                                   ...makse manya, oksi ar polento.

Pokud byla obě/všechna slova ve stejném čísle a zejména u víceslovných vlastních jmen se přidávala koncovka zpravidla k tomu poslednímu:

Lertan yuhta vene toron, seler ar sellinkéva.

Nilin sulpa Arakorno Elessar Telkontaro.

karsulka (odvozené slovo)                                               mrkev

kenda (VT 41, WPP)                                         pozoruje, prohlíží si, čte

kuluma (Et)                                                         pomeranč

loita (QL)                                                             občerstvuje

mirin (QL)                                                            úsměv

perta (VT 48)                                                      polovina

polenta (QL)                                                       ovesná mouka

quilin (QL)                                                           jasných barev, zdobený, vyšívaný

tyave, základ slova tyav- (Et kyab)                              chutná (vnímá chutí)

 

 Ná arya lauka tuilesse. Anar síla, hwesta ná nísima, aiwi lindar. Lossi aldassen nar ve nique úvea. Palasardesse alda nu nar apsar matse, salpar, sungwar ar lipili, yando ulmar le lóteli nando. Amil kóla masta merendeo, topina lissenen. Atar kára pirya hínin. Úve málor ar moinar túlar. Ná sello vestale.

 

amil (Et, MR)                                                      matka

atar (WJ, UT)                                                      otec

le  (WPP)                                                              s

lipil (QL)                                                               malinká sklenička

merende (Et)                                                       hostina, oslava

moina (Et)                                                           známý, milý (mluvčímu, nikoli na mluvčího :)

palasar, základ slova palasard- (QL)             velký stůl, tabule

tope, základ slova top- (Et)                             přikrývá, pokrývá

ulma (QL)                                                            džbán, baňatá láhev

úve (Et)                                                                hojnost, velké množství

úvea (Et)                                                              hojný, velmi četný, velmi veliký

vestale (Et)                                                          obřad přísahy, svatba

yuhta (podle kořene yuk- z Et)                        používá

 

8. A ještě zbývá 7. pád: (význam čistě kým, čím):

- koncovka -nen, po souhlásce -enen, mn.č. vždy -inen,

které se přidávají k tvarům j.č., přičemž koncové -e se s -i spojí v dlouhé í.

Prodlužuje také í skupinového množného čísla

 

           Torinko kára vene sikilenen.

           Mamil masta apsa yúlainen.

                                               Atto núta turu lattalínen.

           Toron kalta felyasse líkumanen.

           Torinko ar sellinke luttar ailinna venínen.

                       Mamil hókirisa hínain masta sikilenen attova.

felya (Et, WPP)                                                   jeskyně

hókirise, základ slova hókiris- (WJ/Et)          uřezává, ukrajuje

latta (Et)                                                                              řemen, řemínek, tětiva

líkuma (MC)                                                       vosková svíčka

nute, základ slova nut- (Et)                             váže

yúla (Et)                                                                              žhavý uhlík, doutnající dřevo

 

Někdy však 7. pád může i quenijštině znamenat určitý druh vazby se "s", totiž tam, kde bychom věc alternativně mohli vyjádřit pomocí příslovce: doloženo "s mírou, uměřeně" = "lestanen", "rychle" = "lintienen":

 

 Anta nin masta, iquin.                       Alassenen.

(Hanta. Nalye annilda.)

 

(Jak bude vypadat sedmý pád slova nén není doloženo, ale snad se dá předpokládat, že sedmý pád v tomto případě splynul s třetím. :)

 

Samostatné předložky najdete v oddíle Obecná slova. Pokud není uvedeno jinak, předpokládám, že se pojí s 1. pádem.

 

           Sellinke tyála híni imbi.

                                               Atto lenna aldar pella.

                                                          

imbi (WPP)                                                                          mezi (mnoha) (mezi dvěma by bylo imbe, viz PP)

pella (PP)                                                                             za (v pohledu do dálky)

tyale, základ slova tyal- (Et)                                           hraje si, hraje (vč. hry na hudební nástroj), sportuje

 

Mnemo na tvary množného čísla, které se pletou:

Pouze jediný pád, genitiv prostý, tvoří množné číslo od tvaru množného čísla. Všechny ostatní pády se v množném čísle tvoří od tvarů čísla jednotného.

 

Konverzace:

 

košaťejší zdvořilostní obraty

 

Požehnání na uvítanou::

Mirtula ruinna ar quilda mande.

(Nechť u nás naleznete pokoj - dosl. Vstupte do míru a dobře si odpočinete.)

Tuva alasse/almie (y)omentienen.

(Nechť naleznete radost/požehnání skrze naše setkání.)

 

Odpovědi na poděkování:

Základní:

(Karna) mi alasse. ((Udělal jsem to) s radostí. - dosl. Uděláno v radosti.)

(Karna) alassenen. ( dtto - sedmý pád, jehož prvotní význam je spíš "skrze radost" než "s radostí".)

Né nin alassen. (Bylo mi radostí. - dosl. k radosti)

první pomoc pro hosta v elfí rodině

 

Nejběžnější dotazy a příkazy:

Ma lertan mirtule? (Smím vstoupit?)

    tuve? si vzít?

                lyen resta? vám pomoci?

Ma merilye nin anta...? (Nedal(a, i) byste mi...? Dosl. Chcete mi dát...?)

Iquista mirtula (tuva) atd. (Prosím, jen vstupte (vezměte si) atd.)

Lá lertalye..., rúkan. (Obávám se, že nemůžete...)

     ..., niérenyanna. (Je mi líto, ale.........)

Apsa karna! (Jídlo je hotovo!)

Tula mate! (Pojďte jíst!)

vande dobře

ava kólemallon bez problému

 

táboření

 

Základní výrazivo:

koa stan (Tolkien na jednom místě zmiňuje, že tento výraz znamená jakékoli nikoli přírodní přístřeší, často dočasné.)

narmen ohniště (odvozeno podle výrazu ruimen s méně problematickým slovem pro "oheň")

tusturin, základ slova tusturind- (QL) sirka

randa silwino březová kůra

salpa nádoba typu mísy (...kotlík)

sisin smažený, opečený (masta sisin topinka)

tarquin konzervované maso (především sušené, ale lze užít i o uzeninách)

 

Věty:

ma lertan tuke/rake turu? můžu přinést/nalámat dřív?í

               anta tusture narmenna? dát na ohniště chrastí na podpal?

               urta i nár? zapálit oheň?

rakan turu, ma ni restal? lámu dříví, pomůžeš mi?

ma tukil i nén? přinesete vodu?

ma panyal salpa/turu nárenna? dáte na oheň kotlík?/přiložíte?

i turu parka/níte/miksa dříví je suché/vlhké/mokré

lá polin ta narta nemůžu to zapálit

tusturin métima/erya poslední/jediná sirka

usque maira moc to kouří (dosl. přílišný kouř)

(usque) nin lápua antanna kouří mi to do obličeje

(usque) lápua voro ninna kouří to pořád na mě

tula nárenna pojď/te k ohni

 

Pokud už jste tvořili větičky podle daných vzorů dostatečně dlouho a máte chuť na něco jiného, přišel čas na

 

Alternativní cvičení:

- a - Primitivní konverzační cvičení (ve kterém můžete zároveň nacvičit slovní zásobu) jsou kvarteta. Dávají vám možnost opakovat jednoduchoučké větičky typu Ma haryalye xy? - Haryan/Lá haryan (nebo umin harya). Obrázky na kartách se dají popisovat buď obyčejnými přídavnými jmény, nebo genitivními vazbami. Genitivní vazby vůbec skýtají významnou možnost obohacení všech her, zmíněných v předchozích kapitolách.

Zkuste si (s pomocí slovníku) přeložit například:

 

Hory hrůzy                                         Průsmyk ledové smrti

Les slavíků                                         Město princezny pramenů

den zlatých paprsků                           Údolí nesčetných vůní

trůnní síň krále trpaslíků...

Pravděpodobně existuje celá řada deskových her, v nichž se vyskytují podobné stereotypy otázek a odpovědí a které se tudíž dají využít stejně.

 

- b - Překládané "papírky" (viz minulá lekce) lze obohatit o nástroj (co dělá - čím) a o vazby druhého pádu místo některých přídavných jmen. Lze též vyhradit poslední dvě "přeložení" na přímou řeč (rozhovor účastníků popisovaného děje): Minya quéta:"... Neuna quéta:"...

- c - Pokud si pěstujete Družinku, je nyní schopná začít mluvit v nejběžnějších tábornických situacích i při návštěvě krčmy. A nezapomeňte do zeměpisného názvosloví hojně zapracovat genitivní vazby...!

- d - Zkuste psát recepty. A zkuste si opravdu uvařit podle následujících (budete potřebovat nejen slovník, ale i apokryfy na téma všední život/příroda).:

 

Apsa kemmaso

kemmas                      - ve maure

lauti (hwandi, nísimi) - ve tyáve

lillaupe, lillúva - ve tyáve                 (odvozená slova: cibule, česnek)

ilin                             

manya

singe

 

 

Kara rindi kemmaso ar kantildi titte lautillon. Anta salpanna alta ar palwa, anta yando singe ar ilin, tenna salpa perina quanta. Topa manyanen, lillaupenen ar lillúvanen. Masta urnasse lestanen saiwa. Anta ilin, qui maure.

 

Rindi sisine hwandion

hwandi                                   - sungwar atta

tarquin polkava           - sungwa mine (qui námie)   (tarquin bylo především sušené maso - zde spíš uzené :)

tiur                              - sungwa mine

lillaupe            - mine

lillúva                          - kirmar atta

ilin                              - sungwa mine ar perina

ohte                            - mine

mulma                         - ve maure

singe                           - titto

laru, ve námie                        

 

 

Kara kantildi hwandillon, tarquillo ar tiurdello, alte ar tiuke ve lepse perina. Kara yando lillaupello ar lillúvallo kantildi antitte. Anta ohte ilimenna ar quirna. Anta singe ar mulma ar ata quirna - kara makse ve poresse. Anta kantildi ilye maksenna, kara kirmar ar sisa larusse hya ava larullo, ve námie. Qui sise ava larullo, anta epeta kirma antitta manyava. Mata le kemmas.

 

Marini koasse:

 

marini (kormarini)       - tolto

lis                                - kalpeli alte kanta

tarquin mirumelpova  - sungwa perina

nén                              - lestanen

mulma                         - sungwar atta

manya                         - sungwa mine

ilin                              - ve maure

 

 

Kirisa marini. Anta marini, lis, nén ar tarquin mirumelpova salpanna. Kara makse mulmo ar manyo ilimenen; anta yando singe, nísimi ar mul mastalen. Kara rindi makseo, alte ve sungwa, tiuke ve lepse. Anta makse or marini ve tupsi tópanna. Masta urnasse lestanen saiwa.

 

Poznámka: nísimi (koření) by pro mnohé v tomto receptu byla asi skořice, pro mě je to především vanilka. Pro tu doložené quenijské slovo nemáme, i když je důvodné podezření, že samo to slovo je převzato z quenijštiny: van- základní kořen pro dobro a krásu, -le, přípona zdrobnělin, tedy: vanile = něco jako dobrotka...

 

Masta singwa titta:

 

mulma                         - sungwa mine

manya                         - sungwa mine

pore tiurdo                  - sungwa mine                   (=jemně nastrouhaný sýr :)

mulma kemmasion      - sungwa perina

singe                           - kalpele titta

malinar okseo             - atta

 

Kara makse ilyallo. Kara palo tiuka ve lepse perina ar hókirisa venwi titte. Topa ninquenen okseo, singenen ar nísimínen ar masta urnasse lestanen saiwa.

 

Tyava alassenen!

 

- e - Zavnímejte si kratičkou momentku z hypotetické návštěvy na rozhraní kultur...

 

(budete potřebovat slovník)

 

Quendi (K): (tulta i túlina) Alatulya koanyanna!

Hildi (H): (kéna amba ar aista) Koanna?

Q: Mana?

H: Tankave nilin i koa olde, nan... lá haryalye tópa?

Q: (mire): A, tópa! Hanya, nilin mai olwar kuine.

H: Nan man tyarilye, íre miste?

Q: Íre miste? Áresse minya i kaima tópan, nan lehtan i miste ilye ekse poita: talan, paluhta, salpar... Áresse tatya ar neldea tópan koa ilya ar hehtan i tópa er íre poitan... Nan hama, iquista, nirwannar sine (panya nirwar talamenna), sanan vernonya i apsa kára...

H: Néri quendion yando masir?

Q: Néri quendion olde nilir mase, nan lehtar i nissi masta.

 

koanyanna, vernonya - nya je zájmenná přípona "můj, moje", která se vkládá mezi slovo a další přípony

tyarilye - -lye je zájmenná přípona ke slovesu pro zdvořilostní druhou osobu

 

Pár dalších zajímavostí z elfí kultury (vyberte a doplňte správné tvary slov):

(budete potřebovat slovník)

Híni quendion (nostala nostaina nostaine) epe koranar mine, rimbo (tuilenna, tuilesse, tuilello). Yá nosta tuvir olde (nostarin, nostarinen, nostarillon), yando feallo (ataro, atarwa, ataréva, atareva). Koranar ata mine apa hanyar (quéte, quéta, quete), yando vanta ar lilta. (Veanna,Veasse,Veallo) tule yén perina epeta.

"Ve quende mare (koasse, koanna, koallo), fea mare (hroasse, hroanna, hroallo). Ve kalma sile (koasse, koanna, koallo), fea faina (hroasse, hroanna, hroallo)," quetir quendi. "Koa" pole ea taurina ("sambe"), (helmeo, helmo, helmao), (lanneo, lanno, lannao) hya er talan (aldasse, aldanna, aldallo). Harya narmen ("hon-maren") ar paluhta (nosseo, nosswa, nosséva, nosseva). Pole yando harya kaimar, nan er híni titte fumir, an fear (hínion, hinwa, híniva, hínaiva) lá polir hroar ture. Quende vea pole lore titto hya quilda yando yúrala.

Quendi ilye haryar findi ande, úvie ar vanime: ar nilir olde findesse or ekse melima. Findesse Fingonwa, aran Noldoron, né morna ar (maltan, maltanna, maltanen) lequenta.

né = byl(y)

Koimas ná masta antaina quendin lendannar ande autala hya mai harnaine. Ná karna (milillon, milellon, milion) Yavanno: an ta er tári hya nisse antára lerta ta anta. Mili sine ekir rere tuilesse, lairesse hya yáviesse ar tuitar vande palistissen quilde, almie (aureo, aurewa, auréva, aureva) ilya tuvila. Né narkaina er (kambion, kambin, kambinen, kambínen) ava (sikili, sikilion, sikilillon) hya (kirkar, kirkaron, kirkallon) ar lá mine lerta ta mahta ehya koimas kare, er wendi (Yavanno, Yavannao, Yavannwa, Yavannéva, Yavannaiva).

 

-f- Vyluštěte

Manen hildo kole suksi?

Man kulpa nosse hildeo?

Polilye mate nat sina.

Wende vestaina.

Meryale vando.

Karna polillo.

Koa,yasse hildo mare yo nosse.

Ná olorda ar latya ópa.

Tyalo wendinkion.

Manen hildo kare vaimar?

Anta vaimar hroanna.

Lá vára.

Asar alasseo.

Mallo hildo kole i nén?

Masse hildo faska?

 

(doplňují se quenijská slova v 1. pádě)

 

- g - Přeložte s pomocí slovníku (případně apokryfů):

(jména se překládat nesnažte)

 

 Fangorn trochu postojí v dešti padajícího potůčku, pak se zasměje a vejde. V příbytku je nízké lůžko a veliký kamenný stůl, ale ne židle. Fangor postaví na stůl dvě veliké nádoby. Vodu v nádobách rozsvítí, v jedné zlatým světlem a v druhé zeleným.

 "Máte žízeň," říká Fangorn. "Možná (jako nejvhodnější vazbu pro tento obrat Quen doporučuje "eke len", "možno vám") jste také hladoví a zvadlí. Napijte se tohohle!"

 Ent dojde k velikým džbánům a zvedne masívní poklici. Nabere tři plné číšky, jednu velikánskou a dvě maličké.

 "Tohle je entí dům," říká Fangorn. "Obávám se, že tu nejsou židle. Ale můžete si sednout na stůl."

---

 Všichni hobiti samozřejmě umějí vařit, ale jídlo od Sama je vynikající. Sam stále nosí na zádech troud, dvě nádobky, dřevěnou lžíci a nejvzácnější poklad - krabičku soli. Ale jídlo chce oheň, a další věci.

 "Glume," říká Sam, "potřebuju tě (zkuste: je mi tě třeba"). Často říkáš `Vždycky pomáhám.` Naber do těchhle nádobek vodu a přines sem."

 "Jo," říká Glum. "Sméagol vždycky pomáhá, když ho někdo poprosí, poprosí pěkně."

 "Dobrá," říká Sam. "Prosím. A pokud to není pěkně, tak velice prosím."

 Když je Glum pryč, Sam se dívá na Froda. "Moc utahaný a křehoučký - to není pro hobita dobré. Musím udělat něco teplého k jídlu."

 Sam nasbírá dříví a suché kapradí, udělá v zemi díru, dá do ní třísky na podpal, pak zapálí malý ohníček. Glum se vrací a nese vodu.

 "Hloupý hobit!" syčí Glum. "Nedělej ošklivé červené jazyky! Oheň přitahuje nepřátele!"

 "Když nekouří, ne," říká Sam. "Syrové maso nejím. Musím králíky uvařit."

 "Kazíš dobré králíky," brblá Glum.

 Sam nasbírá zeleninu a koření a dá králíky do nádobek. Nádobky jsou na ohni a Sam přikládá dříví, míchá a ochutnává vývar a trošku také spí. Když je jídlo hotovo, Sam říká: "Frodo, probuď se!"

 

-h- quenijština je jazyk, v němž se básně píší mnohem snáz než v češtině. To je způsobeno jednak její vysokou zvukomalebností, jednak tím, že většina skloňování se děje stále stejnými koncovkami, přičemž přízvuk se ve slově posune vždy na tutéž slabiku. Pokud jste aspoň trochu naladěni tím směrem, můžete si to teď, když už znáte všechny koncovky podstatných jmen, snadno vyzkoušet.

 

            Nelle kéla hresta tenna,

            fanyar yúrar earenna

            fea quanta súrinen

            milya ramya fairien...

 

Možnosti překladu:

 

-a-

Oronti osseo                                                                        Kilya nuruo helka

Taure lómelindion                                                             Osto aranelwa ehtelion

arya alkaron laurie                                                            Nande nardilion únótime

rondo mahalmo aranwa kasarion

 

-g-

Fangorn tára titto mistesse nelleo lantala, san lala ar mirtúla. Koasse ná kaima tumna ar paluhta sarna alta, nan umir hammar. Fangorn panya atta kalpar alte paluhtanna. Nén kalpassen kalta, minesse kálenen laurea ar eksesse laiqua.

 "Nal soike," Fangorn quéta. "Eke len yando saita ar quiqui. Sukal sina!"

 I ento lenna ulmannar alte ar orta telme ronda; kalpa nelde sungwar quante, mine analta ar atta titte.

 "Sina ná koa entova," quéta Fangorn. "Umir hammar, rúkan. Nan lertal hame paluhtanna."

 

---

Ilye perinor, tankave, hanyar mase, nan apsa Samo ammatsa. Sam voro kole aldamonna tusture, atta salpar, kalpale taurina ar harma anvalda - kolkale singéva. Nan apsa mere nár, ar nati ekse.

 "Glum," Sam quéta, "tye maure nin. Quetit rimbo `voro restan`. Kalpa nén salpannar sine ar kola sira."

 "Ná," Glum quéta. "Smígol voro resta, qui quen iquista, iquista vande."

 "Mande," Sam quéta. "Iquin. Ar qui sina ume vande, iquin velikse."

 Íre Glum oar, Sam kéna Frodonna. "Olde yeryaina ar ninde - ume mára perinon. Mauya nin apsa kare."

 Sam komya turu ar filinqui parke, kára assa kemesse ar panya tusture minna, epeta narta nár titta. Glum entúla nén kólala.

 "Perino alasaila!" Glum súsa. "Áva kare lambar karni naswe! Nár tulta kotumor!"

 "Lá, qui ume usque," Sam quéta. "Umin mate hráve. Mauya nin lapatsi mase."

 "Hastat lapatsi máre!" Glum nurrua.

 Sam komya lauti ar nísimi ar panya lapatsi salpannar. Salpar nar náresse ar Sam anta turu nárenna, quirna ar tyáva sulpa ar yando lóra titto. Íre apsa ná karna, Sam quéta: "Frodo, kuiva!"