4. lekce Nové tématické okruhy: části těla, život a osud, tituly

(možná budete chtít těžit též z oddílu hrůzy a horrory)

Nová porce doporučených slovíček:

Části těla:

hlava kás, základ slova kar- (Et, VT 49)

obličej kendele (VT 49)

oko hen, základ slova hend- (Et)

nos (mluvící bytosti) súne (QL)

ret, zavřená ústa pé, základ slova pe- (WPP, VT 39)

ucho lasse (Et. Stejné slovo jako "list", neboť elfí uši se mnohem více než lidské podobaly ušlechtilému tvaru listu. Zvířecí ucho, stejně jako ucho nádoby apod., je pravděpodobně "ampa", QL.)

slyší lasta (LR)

vlasy (všechny na jedné hlavě) findesse (PM)

paže ranko, základ slova ranku, mn.č. ranqui (Et)

ruka (od zápěstí dolů) má, mn.č. pouze máli (PP)

většinou se ale v tomto významu užívalo:

dlaň (do misky), hrst kambe (Et)

šíře ramen, ramena, záda aldamo (QL)

noha (v celé délce) telko, základ slova telku-, mn.č. telqui (PP)

noha (od kotníku dolů) tál, základ slova tal- (Et)

Tituly (a spřízněná slova):

království arda (PP, WJ)

král aran (PP, Et, WJ)

královna tári (PP, Et)

princezna aranel (UT)

princ aryon (Et/VT 45)

ušlechtilý muž, hrdina kallo (Et)

šlechtic arato (WPP)

jezdec/jezdkyně, rytíř roquen (UT, WJ)

sál, síň marde (PP)

koruna, věnec, girlanda rie (Et, WPP)

povýšení, vzestup orosta (QL) (zde často ve významu "pocta")

Horrory:

drak, ještěr, plaz lóke (S, Et)

budí hrůzu ruhta (WJ)

cítí hrůzu ruke, základ slova ruk- (WJ) (pojí se s koncovkou -llo u hrůzu budícího předmětu)

cítí odpor yelta (Et)

strach kaure (QL)

krutý nwalka (Et)

Život, osud:

nový vinya (S)

mladý nessa (Et)

mladistvý (vitální i ve stáří) nessima (Et)

starý, věkovitý (a s věkem se neměnící) linyenwa (Et)

starý, o lidech yengwa (podle Et)

odvažuje se, jako příd. jm. odvážný, smělý verya (Et)

vládne mečem, bojuje , zabíjí make, základ slova mak- (VT 39, 47, QL)

meč makil (Et)

kopí ehte, základ slova ehti- (Et)

kovář sintamo (WPP)

zabitý qualin (Et)

vítězství, odplata apaire (QL)

vítězství, ovládnutí, moc nad túre (Et)

podmaňuje si, ovládá ture, základ slova tur- (WPP, Et)

turo pán, vládce (Et)

shromažďuje (osoby) hosta (Et)

vojsko, oddíl, (ozbrojená) tlupa hosse (QL)

nepřátelský kotya (Et)

nepřítel kotumo (Et)

hněvá se, hněv ursa (WPP)

rozhněvaný rúsea (WPP)

past neuma (Et)

obtěžuje, trápí tarasta (podle Et)

trní, hloží, překážka, problém tarasse (Et/QL)

svázaný, vázaný (povinností) nauta (Et) (stejně znějící slovo od jiného kořene znamená tuší, odhaduje) svobodný (o osobách) léra (VT 41)

osvobozuje, propouští lerya (VT 41)

propouští, uvolňuje, zmírňuje lehta (Et)

svoboda fairie (QL)

vůle níra (WPP)

majetek, úděl, hierarchie (a tedy nejspíš také, pokud ne především, postavení) heren (Et, UT)

majetek, zboží armar (Et)

poklad harma (PP, Et)

vzkvétající, bohatý, hojný, požehnaný alya (Et)

požehnaný almárea (Et)

dostatek, hojnost fáre (Et)

stačí farya (Et)

zlatá mince kulusta (QL)

obchoduje manka (Et)

kupec mankar (Et s úpravou, aby nekolidovalo s makar, bojovník)

handluje, směňuje quapa (QL)

chudý oika (QL)

radost, veselí alasse (Et) (lze použít i jako pozdrav)

raduje se alase, základ slova alas- (podle Et)

usmívá se mire, základ slova mir- (QL, miri)

směje se lala (PM)

tančí lilta (Et)

zpívá, hraje hudbu, zpívá beze slov linda (Et)

hudba lindele (Et)

zní lamya (Et)

pláče niena (QL nyéna)

úpějící, kvílící yaimea MC)

naděje (především spirituální, nemusí nutně očekávat bezprostřední fyzické "dobro") estel (PP)

nemocný, necítící se dobře laiwa (Et)

uzdravuje envinyata (PP)

pomáhá resta (QL)

zvedá, zachraňuje vare, základ slova var- (kořen z Et)

chrání varya (Et)

zvyk haime (Et)

drží se čeho, lpí na, vytrvává při himya (Et)

správný, pravidelný, zákonný, normální sanya (LR)

křivý, nesprávný raika (Et)

připomíná si, vybavuje si enyale, základ slova enyal- (PP)

ohne se, ohýbá se kúna (MC)

Pomocná slova:

táhne, vede, přináší tuke, základ slova tuk- (Et)

zvedá, zvedá se (rozlišuje až minulý čas) orta (PP, WPP)

skrývá nurta (S)

odchází auta, min.č. oante (WJ) (stejně znějící slovo od jiného kořene znamená "vynalézá")

překračuje, přeplouvá, jde přes langa (WPP)

cesta, dráha, kurs tie (PP)

věc nat, základ slova natt- (Et, QL)

"věc" v přen. smyslu, záležitost natto (QL)

tvaruje kanta (Et) (stejné slovo je i pro číslovku čtyři)

tvarovaný -kanta (přípona) (Et)

Číslovky 1-12: mine - atta - nelde - kanta - lempe - enque - otso - tolto - nerte (vše Et) - quainen (kompilát Et a VT 42) - minque (Et) - yunque (VT 47)

Gramatika plus základní cvičení:

Už umíme popsat mluvící bytosti kolem sebe po duševní stránce - teď bychom mohli zkusit i vzhled.

1. Podobně jako čeština, má i quenijština pro páry duál - číslo dvojné. To může mít dvě základní koncovky: -t nebo -u. (U původně označovalo páry, zatímco T - zkráceno z atta - prostě dvě věci, ale časem se duál zredukoval pouze k označování párů.)

U se používá:

- pokud ve slově už je d nebo t

- zřejmě i pokud podst. jm. končí na souhlásku

- "tradičně" pro přirozené páry, zejména části těla (ale i pár manželský)

- nahrazuje koncovou samohlásku (výjimkou jsou peu, rty, které postupným vývojem ztratily koncovou souhlásku, na niž u dříve navazovalo)

- přibírá všechny koncovky naprosto pravidelně

T se používá

- v ostatních případech

- u částí těla, pokud se mezi kmen a koncovku vkládá ještě nějaká přípona (a zřejmě i pokud končí na samohlásku: doložený je duál mát slova má, ruka)

- zdvojené l, s a n v koncovkách je t nahrazeno

- v koncovkách s "n" a "l" je t vždy na 2. místě: -nta, -lto, -nten (7.p.), -nt (3.p.), ale: -tse, -twa, -to

Sloveso může mít také koncovku -t. Objevuje se v seznamu slovesných tvarů na stejné úrovni jako -r pro množné číslo, takže nejspíš není zájmenná. Nicméně, je to jen jedna autorská varianta, i když použitá několikrát. Jiná nejspíš počítá s normální koncovkou množného čísla.

Zvláštní tvar přídavného jména se dosud neobjevil.

Tedy... třeba... pár bílých koní:

Rokkot ninqui yúrat nandasse.

Mairut rokkotwa ninqui fainat ilsie.

Runyar rokkoto ninqui himyat salquesse.

Anar síla rokkonta ninqui.

Súre hwesta rokkolto ninqui.

Híni nortar rokkotse ninqui.

Epeta, híni antar rokkont ninqui marini lissi.

Atto túka turu rokkonten ninqui.

mairu hříva (QL)

norta přiměje k běhu, jede na zvířeti (WPP)

runya stopa (Et)

Zatímco třeba oči jsou mnohem jednodušší:

Hendu mamilwa nat luini.

Kále henduo mamilwa ná ve tingilinde.

Hendun mamilwa híni nar vanime atd.

Teď tedy můžeme pochválit svým bližním jejich zevnějšek (ale nezůstaňte jen u toho, mohli by si myslet, že charakterově klesli ve vašich očích):

Haryalye hendu ve anareli.

peu ve wilwarin moika.

mát ve indili.

Anebo, pokud přidáme přivlastňovací zájméno -lya, vaše:

Hendulya nat kalime.

Hwesta pelyato nísima.

Mályanten kárine nati vanime.

U se připojuje před přivlastňovací zájméno, kdežto t za ně. Je to mimo jiné šikovné kvůli výslovnosti.

Findesselya ná ve aksa laurea, hendulya ve helle ankalima. Pelyalto quettar máne kelir ve nén poika ehtello tauréva. Kambelyat moike ve fanya ninque; antar quilde ar alasse. Indolyasse olori vanime marir ve wilwarini nandasse lilótea...

olos, základ slova olor- sen ve smyslu tvůrčí vize, čisté a krásné (UT)

lilótea s mnoha květy (VT 42)

2. A teď, aby mi někdo nevyčítal, že vám prozrazuju zájmena stále jen pro druhou osobu:

Seznam zájmen:

Poznámka: systém zájmen Mistr vylepšoval, měnil a upravoval až do konce svého života. To, co nalézáte zde, je zjednodušeno a nekoliduje to s druhým vydáním Pána prstenů (což je, aby se tak řeklo, nejfixovanější autorská varianta). Jiné varianty lze také považovat za "doložené" a zájemci o pokročilé studium quenijštiny se s nimi jistě seznámí přímo v pramenech. Nicméně tuto variantu doporučuju k aktivnímu užívání (protože varianty kolidují, bude lepší aktivně používat jen jednu z nich). Je slušně doložená a má hezkou vnitřní logiku (elfové stavěli svůj jazyk většinou velmi logicky).

Pokud jde o jiné verze systému zájmen, nejčastěji můžete narazit na rošády ohledně 1. osoby mn.č. (každý tvar znamenal v některém tvůrčím období každou z nich), na použití přivlastňovacího -rya i pro množné číslo a na použití samostatného "te" jak pro jednotné číslo (osoba opodál od mluvčího na rozdíl od se, která je poblíž), tak pro množné (kde te označuje osoby nebo živé tvory, ta je neosobní... což ovšem koliduje s využitím ta jako ukazovacího zájména pro jednotné číslo). Pro 2. os. mn.č. autor zvažoval i -lle. Na místo -rye někdy zvažoval i -sse. Konečně není nemožné, že minimálně v určitém tvůrčím období 3. os. j.č. rozlišovala v případě potřeby "on" a "ona" pomocí koncovek -ro a -re, které prodlužují předchozí samohlásku. S však je každopádně může nahradit.

Přivlastňovací osobní

1.j. -nya -n, -nye

2.j. familiérní -tya -t, -tye

2.j. zdvořilá -lya -l, lye

3.j. m a ž (možná i stř) -rya -s, rye

1.mn. pokud oslovený není součástí "my" -mma -mme

pokud oslovený je součástí "my" -lma -lme

1.duál (osoba, jíž vykám, a já) -lwa -lwe

(osoba, jíž tykám, a já, by zřejmě měly zájmena -nka a -nke: "n" za "já" a "ke" za "ty")

(Doložená forma je ale -nki.)

2. mn. -lda -lde, -l

2. duál -sta -ste

3.mn. -nta (evtl. -lta) -nte (evtl. -lte)

3. duál -tta -tte

Od doby, kdy se duál začal používat jen pro páry, nemají možná duální zájmena tak časté použití (jedním z nich však zůstávají svatební gratulace, v nichž právě je Mistr použil).

- předložky/pádové koncovky přijdou až za zájmeno; koncovka množného čísla r, t až úplně nakonec

- pokud je podmět jasný, není nezbytně nutné dávat zájmeno ke každému slovesu

- pokud podst. jméno končí na souhlásku, vkládá se v množ. čísle (a v první osobě vždy) i, v ostatních osobách jednotného čísla je možné, že e (zatím používám všude i) Pokud podst. jméno končí na -n a připojuje se -nya, samohláska se nevkládá, ale -n se ztratí.

- normální koncovka 1.os. je -n, -nye se používá především, pokud následuje další přípona (viz dále). Podobně i -tye, -lye, -rye

- mezi -nte a -lte pro 3. osobu mn.č. autor váhal až do konce svého života.

Zmínila jsem vnitřní logiku této varianty systému zájmen. Hezky je vidět zejména na 1. osobě mn.č., pro kterou lze vytvořit jednoduché mnemo:

Pro druhou osobu je typické "L". Proto má tvar, týkající se i posluchače (kterého by mluvčí oslovoval "vy") v sobě l zabudované - l za druhou osobu, m za první, tedy lme. Tvar, nezahrnující posluchače, má dvě "M" za první osobu: "my a jenom my". Duální tvar pak má "L" druhé osoby (v "ty a já" tak důležité) a "W", upomínající na duální "U".

Takže, kdybych měla popisovat sebe, svou dceru a jednoho elfího známého, vypadalo by to asi takto:

Findessenya malina - findesselya (nebo: tya) varne - findesserya silma.

Hendulwa (nebo: nka) helwe - hendurya wenye.

Lassenyat titte - lasselyat vanime - lasseryat lassekante.

Mányat auque - mályat finde...

auqua nešikovný, trapný, nesnadný (QL)

Anebo, aby se to nepletlo, každou osobu zvlášť. Dejme slovo například elfím dvojčatům:

Findesselwat laurie - hendulwa luini - lasselwar vanyakante - málwar ninde ar ninque... (i když teď jsem to už překombinovala. Budou "dva páry uší" lasselwat nebo lasselwar? Rozhodněte sami.)

A teď osobní zájména:

Mamilinya linyenwa, nan nessima. Erye rua ar moika. Hanyas kare nati vanime, yando apsar ammatse. Nilis lóti ar wilwarini, yando híni titte...

Také nám to dává skvělou příležitost vyjádřit, co máme společného s jedním bližním:

Nililwe rokkor ar huor. Nililwe vantar aldesse. Nalwe norne titto, nan nilde...

Anebo s celou skupinou:

Nalme alassie. Nililme liltale, lindale ar apsa matsa... atp.

Ale také samozřejmě nesmíme zapomenout takhle:

Híni yúrar rokkonta ninqui. Haltalte aldamoltatse ar nortar nandasse. Kénalme rokkot ve niquesset; mairultat fainar v` eleni. Sin túlalte orontenna ar pustalte...

Aranel vanima túla mardenna. Vaimarya luin ve helle lairea, kollorya ninque ve niquis poika. Finderyassen varni íta rie maltava sinquitaina mírillinen unótime. A nanta hendurya luini kaltar ve mirilli ankalime. Arato nessa kéna i aranel ar kúna núrave...

kollo plášť (SA)

malta zlato (Et)

miril, základ slova mirill- třpytivý drahokam (Et)

niquis ledové květy (WJ)

sinquita zdobí (se) drahokamy (VT 40)

únótima nesčetný (PP)

Ale pořád ještě nevíme všechno - předměty se dosud opakují.

3. Za osobní zájméno může ještě přijít koncovka, označující předmět ve 4. pádě, například -s "to": utúvie-nye-s = našel jsem to

3. os.j. -s

3. os. mn. -t

Takže:

Arato nessa kénas ar kúna núrave. Iquistaryes liltalen mine...

- v infinitivních vazbách se u slovesných kmenů, končících na souhlásku, ke kterým se připojuje pouze zájméno předmětu, vkládá -ta (Tolkien to zdůvodňuje obavou, aby se nezaměňoval infinitiv s aoristem, ale nikdo mi nevymluví, že to není další jazyková hříčka, jejímž cílem je, aby krásné latinské caritas v elfštině znamenalo prostě "udělat to") (jak je tomu u ostatních sloves, není známo).

Arato sina verya karitas arrimbo! Merin makitas!

(Quenijština má univerzální slovo "mahta", které znamená vše od pohlazení po ránu mečem. Z tohoto důvodu ho používám hlavně v neutrálním významu, dotýká se, evtl. umí s něčím zacházet. Myslím, že je /i na úrovni VT/ už dobře doloženo nezávislé slovo make, mak-, dává rány, vládne mečem, bojuje, zabíjí. Chceme-li však rozlišit "zabít" a "bojovat", máme dosud problém, neboť make/zabíjí z QL je s největší pravděpodobností totéž slovo a všechna ostatní kolidují ještě hůře a k dovršení všeho s úplně jinými významy. Proto náš nepřítel možná nechce uchazeče o princeznu nutně zabít, ale pouze s ním bojovat - ostatně to od něj tak bude i charakternější.)

Toto připojení zájména ke slovesu není však ani zdaleka povinné - dokonce ani není jisté, zda se tak smí učinit (kromě infinitivních vazeb) tam, kde je podmětem podst. jméno a u slovesa tudíž chybí koncovka osobního zájména. Tak jako tak však pro ostatní osoby a v případech, že bychom chtěli mít předmět v jiném pádě, je potřeba použít samostatných osobních zájmen, ze kterých zatím známe:

ni "já" (nin "pro mě" atd.), ve 4.p. možno i nye

ke "ty" (familiérní), ve 4.p. možno i tye

se "on, ona", sa "ono"

ta "to" (a univerzální zájméno pro 3.os.)

me "my" met "my dva" (skloňuje se jako duál na "t"!, podobně i dále)

le "vy" (mn. i j. zdvořilá, rozšířená verze pro 4. p. bude zřejmě rozlišovat lye pro vykání a lde pro mn. č.) duál: let

te "oni" (existuje možnost, že se přibráním osobních koncovek změní v tie, ale kolidovalo by to s tie cesta)

Ke zdůraznění (dokonce i/právě já, ty, atd.) se pravděpodobně před osobní koncovku přidá e (doloženo elye). Výjimkou je první osoba, která se tvoří přidáním i (inye) a nejistá je druhá os. familierní (ekke, ale možná i etye). Používám tento způsob na místech textu, kde se mění podmět. Pro 3. os. mn.č. používám "l variantu", která po připojení e s ničím nekoliduje. Sloveso, jehož podmětem je takovéto samostatné zdůrazněné zájméno, se chová jako sloveso po normálním podmětu, to jest nemá už zájmennou koncovku, pouze případně koncovku množného čísla. ("Nai hiruvalye Valimar - nai elye hiruva...") 3. os. j.č. se rozšířením změní v erye.

Přivlastňovací zájména mají pravděpodobně také své zdůrazněné tvary, z nichž byly v dostupných materiálech (a to ještě poměrně starých) objeveny "ninya" (můj) a "menya" (náš). Někteří jazykozpytci se kloní k tomu, že je logické přidávat -nya ke všem osobním zájmenům.

Všechna samostatná zájména - i ta, označující více osob - přibírají pádové koncovky j.č.

Samostatná zájmena mohou také možná přibírat předložky - doloženo je o- v podobě "óni = se mnou" atd. Zajímavé je, že se nemění v yo- u zájmen množného čísla - může to být stejný princip jako s pádovými koncovkami, ale taky jen "dobová varianta".

Zvratná zájména se tvoří přidáním předpony in-. Ta ale v některých případech asimiluje, takže výsledek vypadá takto:

1. j.č. imne, imni (možno zřejmě obojí dle vlastní volby) mn.č. imme

(="já se" atd. - zatímco "si" by mohlo vzniknout připojením dativní koncovky, tedy "imnin")

2. j.č. tykání intye, vykání imle mn.č. inde

3. j.č. inse, insa mn.č. inte

Ještě je uveden tvar "inwe" jako varianta pro 1.os.mn.č., který by v "našem" systému zřejmě odpovídal 1. mn. duální.

Takže: Aranel vanima túla mardenna. Miris hostainenna. Arato nessa túla sen ar kúna. Iquistaryes liltalen mine. Lindele lamya ar elte rindar mardesse. Arato kotya kenitat ar ursa. Lenna mardello ar kára sen neuma. Hosta nildoryar raike ar makiryes ólte. Nan panyalte inte naustenna ar tyarilte inten paime...

rinde kruh (Et)

od toho zde odvozeno sloveso rinde, krouží

naus, kořen pro skloňování naust- podezření (QL)

paime pomsta, trest, rána osudu (QL)

Na procvičení lze tvořit kartičké "příběhy" o dvou větách:

Aranel ná nauta. Kallo leryas.

Perino ná laiwa. Aran envinyatas...

Lóke túla aranelenna. Méras matitas.

Roquen túla lókenna. Méras makitas.

Roquen lehta ehterya. Méras ortas...

Málonya niena. Merin kole sen alasse.

I kallo varya yeldenya. Merin anta sen peresta ardanyo...

peresta polovina (VT 48)

Nebo útržky rozhovorů:

Nalde yaimie. Kólalme len estel.

Nalme almárie. Herenilma farya men.

Nalwe martine, aranel. Atarilyan mauya lave ment vestale.

martya osudem předurčuje (Et)

Jak už jsme zjistili, infinitivní vazba může stát i jako podmět věty, takže lze tvořit i takovéhle větičky:

Kenitas farya men.

Enyalies resta sen.

Mauya nin karitas.

Kdo už odrostl pohádkám (nebo touží po změně), může si udělat soupis osobní životní moudrosti:

Áva himya harmalyasse. Autas mello rimbo.

Atan faila lenna anhaiya. Nan tarastantes olde.

Mela yando kotumor lestanen. Restas men fairienna.

4. Abychom mohli tvořit trošku složitější věty, ještě pár jednoduchých vazeb:

"Ten, který" se dá zřejmě vyjádřit prostým ukazovacím zájménem:

I tyare sanye, almárea.

I nile yulmi, alasaila.

I ranya eressea lerta mirtule koammanna.

yulme pitka (WJ) (podle Et může znamenat také žár, doutnání)

ranya toulá se, bloudí (Et)

eressea osamělý (S)

Takže by snad šlo i:

I arato, i mele aranel, méra make lóke.

Pokud chceme ale užít dalších pádů, použijeme samostatné vztažné zájméno ya, k němuž se dají připojit všechny koncovky - 2.p. yo, yaron evt. yava, yaiva, 3.p yan, yain, význam "do, na" yanna, yannar atd. Pro osoby má podobu ye, mn.č. yi

5. "Jak" ve větách smyslového vnímání vyjadřujeme předponou -a před slovesem:

Aranel kéna lóke atule.

Arato lasta aranel aniena.

Lóke nusta aiquen minda anurta.

nusta (podle QL nuste, čich jako smysl) cítí, čichá

minda výjimečný, slavný, podezřelý

Anebo, protože slovesa s příponou -ta -ya, často znamenají "působení na někoho či něco jiného", zatímco když něco dělám "sám se sebou", používá se nejzákladnější tvar, možná by věta správně zněla: Lóke nusta aiquen minda anure.

6. Mimo infinitivních vazeb s holým kmenem má quenijština ještě řádný infinitiv (použitelný i jako podstatné jméno slovesné)

- vzniká výměnou koncové samohlásky za ie, což lze u všech sloves kromě těch končících na -ya (která s největší pravděpodobností odloží koncovku)

lavie = povolit i povolení, privilegium

pelie = vrátit se i návrat

kostie = hádat se i hádka atd.

Výhodu to má tu, že tento infinitiv může přibírat pádové koncovky jako podstatné jméno, tedy např. -n (k, pro) v účelových větách:

Aryon lenna indisirya tuvien.

Hostaine nurruar málontar lerien.

Áva ruke, aranel, túlan i lóke makien.

indis nevěsta (Et, UT)

nurru bručí, reptá, vrčí (o psech) (podle QL nuru a nurru)

Konverzace:

Košatější pozdravy při setkání:

Nai elye/elde almarenen koamman ar erye len.

(Ať jste (j.č./mn.č.) požehnáním tomuto domu a on vám.)

Alasse ar rue nai himya fealyasse/fealdassen nu tópamma.

(Nechť ve vaší duši/vašich duších zůstává radost a pokoj, /dokud budete/ pod naší střechou.)

Tuva alasse/almie (y)omentienen.

(Nechť naleznete radost/požehnání skrze naše setkání. - y, pokud se setkalo víc než dvě osoby)

Námluvy:

Ma merilye lenna vantanna? (Nechtěla byste jít na procházku?)

Ma lertan penastalyan iquista apsasse? (Smím vás požádat, abyste se mnou šla na oběd?)

Táboření:

lennan turu tukien, lennal óni? jdu pro dříví, půjdeš se mnou?

hama menna posaď/te se k nám

Bojový pokřik:

(Odpovědi na urážky evtl. pobuřující činy nepřátel)

vznešené úderné:

kále fealyan/fealyain světlo tvé duši/ vašim duším

melme indolya/indolyain láska tvému srdci/vašim srdcím

vznešené košatější:

nai indolya faila ahyaina nechť je tvé srdce změněno v ušlechtilé

(nai indoldar faile ahyaine mn.č. téhož)

nai tultuvaina/e tienna téra nechť jsi uveden/jste uvedeni na přímou cestu

praktické úderné:

lipsa/saune lenna/lennar mýdlo/horkou koupel na tebe/na vás

praktické košatější:

sovalle anda/aqua lenna/lennar dlouhou/dokonalou důkladnou koupel na

tebe/vás

poime nísima lenna/lennar voňavé mýdlo na tebe/vás

(Vše samozřejmě v případě, že zachováváme základní zdvořilost k nepřátelům. Pokud bychom chtěli být tak drsní jako Feanor na Melkora... no, to už si jistě doplníte.)

(Povzbuzení přátelům)

himyan lennar držím při vás

káne vinya len novou odvahu tobě/vám

tennar! na ně!

lá lehtalme imme/te ve mámar qualine nenecháme se/je zaříznout jako ovce

Pokud už jste tvořili větičky podle daných vzorů dostatečně dlouho a máte chuť na něco jiného, přišel čas na

Alternativní cvičení:

-a- pokud máte Družinku, stavte ji do situací, kdy bude vyslýchána ohledně svých cílů (vazby s infinitivem ve třetím pádě), jmen, předmětů, které vlastní atd. (přivlastňovací a osobní zájmena)

-b- zájmena lze s výhodou procvičovat další vylepšenou variantou Člověče. Může ji hrát i jediný hráč s tím, že si vezme od každé barvy jednu figurku. Cílem figurek totiž nemusí být navzájem se porážet, ale překonávat překážky a splnit nějaké úkoly (například osvobodit tu princeznu z moci draka). Každá barva figurky označuje zvláštní osobnost, rasu či typ, kterému navolíte základní vlastnosti, jak naznačeno v předchozích kapitolách. Může mít +1 až +3 na obranu, útok, střelbu a třeba i diplomacii nebo co dalšího vás napadne. Na trasu pak rozmístíte obludy a překážky, k jejichž překonávání se vámi navolené vlastnosti budou hodit. Obludy mohou mít poklady, v nichž lze nalézt zlato, ale i zbraně, zbroje a další užitečné předměty. Předměty ovšem můžete kupovat i v krámech a dílnách, za hod či dva hody kostkou - pestrost zkrátka záleží jen na vás. Obludám navolíte přiměřený počet bodů síly, k nimž se pak při střetnutí přičítá tolik, kolik se hodí na kostce. K zabití obludy je třeba hodit víc se započítáním všech schopností a bodů výstroje. Pokud figurka v boji prohraje, buď se vrací na začátek nebo může ztrácet určitý počet bodů zdraví (tolik, kolik činil rozdíl hodu), které je možno herními prostředky léčit. K překonání finální obludy a splnění hlavního questu musí být figurka řádně vystrojena (tudíž navolíme finální obludě vyšší základní počet bodů v závislosti na tom, jak dlouho chceme hrát, kolik bodů je možno získat a zda s ní bude bojovat jedna figurka, nebo Družinka).

- ve variantě pro jednoho hráče musí obludy na trase stačit. Jednotlivé jeho figurky začínají každá jinde, ale pokud hráč chce, mohou se sejít a spojit v Družinku. Hráč popisuje, co dělá, jednoduchými větičkami typu "Lóke qualin. Túvan harmarya," nebo "Lóke apairea. Harna ni titto," případně v krámech a dílnách "Túvan makililya, tano handa. Antan len enque kulustali." Pokud si hráč touží procvičit inkluzívní a exkluzívní první osobu, což jistě potřebuje, nechť rozhodně staví družinku a navolí si do krámů vícero majitelů! :) (Celý rozhovor v krámě se může týkat nabídky zboží - "Haryan makil faika - makil mára, makil ammára" - nabídky výměnného obchodu, pokud přichází v úvahu - "Ekilme quapa?" - a výběru plus zaplacení: "Túvamme makil ammára." - to vše s variantami podle počtu osob v družince a krámě a samozřejmě použitím duálu, kde je na místě!). A věty lze postupně obohacovat: "Sinome lóke. Merin makitas. Turinyes, túvan harmarya" atd.

- ve variantě pro více hráčů je možno zachovat nepřátelství, přičemž je možno zavést výkupné za život. Hráč hlásí "Antan len lempe kulustar" a ten, komu padlo číslo k zabrání příslušného pole, se rozhoduje, zda přijme výkupné nebo bude bojovat. V boji ovšem mohou být aktivní oba, takže hráč, zabírající pole, může být i poražen. Proto lze vypracovat varianty pro případ, že by bojovat nechtěl: nabídnout za něj výkupné ze své strany, vrátit se příslušný počet polí zpět (kupříkladu s hláškou "Lá táran tielya."), cokoli vás napadne. Hráč, který je rozhodnut bojovat a výkupné nenabízí, hlásí "Merin le make." Hráč, který přijímá výkupné, hlásí "Túvan kulustalyar." Hráči se samozřejmě mohou rozhodnout uplácet se navzájem nejen penězi, ale i předměty, což skýtá další možnosti vyjednávacích konverzací. Konečně mohou být navzájem přátelští, nicméně handlovat potřebné věci při setkáních.

- pokud by chtělo hrát více hráčů, ale měli chuť stavět Družinky, hraje každý jednou figurkou, ale na některých políčcích zavedeme místa setkání (krčmy). V těch lze získat společníky (dejme tomu tím, že zaplatím někomu pivo... jenže to quenijština nezná, takže medovinu nebo víno :). (Pivo však může být velmi dobře podle /nejenom/ české etymologie nápoj = sukse :). Společníky s výhodou vyrobíme ze starých fotografií přátel a rodinných příslušníků a každému navolíme směs výhodných a nevýhodných vlastností, nejlépe tak, aby to odpovídalo skutečným vlastnostem dotyčného (boj +3, ale sní za dva=v hospodě se za něj musí zaplatit dva hody kostkou, nebo léčí +2, ale chodí pomalu, takže s ním lze postoupit jen o bod méně než hozeno... atd.). Stříhat kartičky dá trochu práce, ale variantu s fotkami opravdu doporučuju: pro ty, kdo dotyčné znají, získá hra velmi na přitažlivosti...

- pohybové variace: pokud vám také připadá únavné strefovat se na žádoucí políčko systémem "jdi přesně, kolik hozeno", typickým pro Člověče, nezlob se, lze to řešit dvěma způsoby. První předpokládá, že hozené číslo značí počet bodů, který je figurka či Družinka toho dne maximálně schopna ujít. Kdokoli se přece může rozhodnout zastavit či zatábořit dřív, z nejrůznějších důvodů. Při druhém lze (nebo lze k tomu navíc) kupovat i koně. S koněm je pak možno ujít také o jeden až tři políčka víc, než je hozeno (postup krokem - klusem - cvalem), podle momentálního uvážení.

- tipy pro výrobu hry: stačí obyčejný herní plán pro Člověče", na němž vybarvíme políčka: kupříkladu jedna barva znamená kovárny, jedna krámy, jedna hospody, jedna (nevybarvená pole) obyčejné cesty (není třeba použít :), jedna menší obludy, jedna větší obludy. Obludy můžete kreslit a otáčet na kartách, ale lze je mít pouze virtuální: menší znamená jeden hod kostkou na její sílu, větší dva (upravte podle toho, kolik jste vytvořili možné výstroje). Na obyčejných cestách lze zavést obyčejná dobrodružství (např. hod jedna: přepadení loupežníky, ztráta peněz podle dalšího hodu - hod dvě: prší, nachlazení za dva body zdraví --- hod šest: nález pokladu podle hodu kostkou, vše se samozřejmě komentuje: "Namme laiwe."). Peníze i herní předměty lze naznačit korálky či knoflíky různých tvarů a velikostí. Složitější je to pouze s obsahem pokladu. Pokud to nenavolíme pevně (malé obludy mají zlato podle hodu kostkou, velké podle hodu: jedna/dvě: zlato/množství další hod nebo dva, - tři/čtyři: jeden či dva kusy výstroje podle dalšího hodu/jedna lektvar, dvě helma atd. - pět/šest: zlato i výstroj), lze poklady i výstroj nakreslit či aspoň napsat na kartičky a otáčet si např. u malých oblud jednu až dvě, u velkých podle hodu.

Pár dalších užitečných větiček:

Nebojím se tě. Chci s tebou bojovat. Lá tye rúkan. Merin kenna make.

Nejsme nepřátelé. (Jsme přátelé.) Umimme kotumor. (Namme nildar.)

Nechceme bojovat, ale vést výměnný obchod. Lá merimme make, nan quapa.

Povězte nám, co potřebujete, Queta men, iqin, i len maure,

a my vám to seženeme. ar emme len ta tukuvar.

Máte potraviny/zbraně/pivo? Ma haryalye matili/makili/sukse..., iquin?

Zajisté, co potřebujete? Tankave. Man len maure?

Nemám peníze. Penin kulustar.

Mohu vyměnit tento meč za pivo? Ma lertan makil sina quapa suksenna?

Chcete mě ožebračit? Merilye ni oista?

Mám jen tři zlaté. Prodáte mi tento meč? Haryan er nelde kulustali. Ma nin makil sina

mankuvalye?

Je mi líto, neprodám. Lá mankuvan, niérenyanna.

Ale můžete mi za něj vypomoci na poli. Nan lertalye an ta nin peleresse resta.

-c- scénka na rozhraní kultur:

Hildi (H): (maure sen hote, sáka lanno súnenna, lá pole ta hire, ríka lá hote...)

Quendi (Q): (túla, mapa lanno saminda yahtiryallo ar sen anta) Ma lertan len resta?

H: (mapa i lanno, hóta senna ar lá ista, man tyare)

Q: Tuvat, nildenya.

H: Lá lertan tuve nat sina anvalda! Ar lá haryan nat mine, len an ta antien...

Q: Lá nilin haimi naukoron, nildenya. Tuvat, ná lenya.

H: Hantan olde, quendi faila.

(túla i yelde hildíva)

H: Yeldenya.

Q: Mande omentaine, wendinke. Ma merilde yúyo enwa aldena óni lenna?

H: Lehta, nan lá polin tule. Mauya nin ... karmenna lenna.

Q: (lá hanya) Karmenna?

H: Hildin karme ná men mine, yanna mauya ten tule ar kare, i quetine.

Q: (voro lá hanya): Man-an?

H: An... an matili harien.

Q: Ar íre lá len mauya men sina tule?

H: Yé, san tarwanyasse karin, quityan, masta lisse mastan - karin, i merin!

Q: Sina karme! Ekse - mótie! (yeldenna): Ar elye, tuluva enwa?

Y: Yando lá lertan, maure nin... maure nin noltaina.

Q: (alassea): Tula! Alassenen le olda noltuvan!

Y: Lá lertan. Yando nin mauya menna mine tule, ataquenna mine, ar tanome noltaina.

Q: Man-an?

Y: Qui lá tulin, mamilinya nauva mandosse nauta.

Q: Nan elye lá nile nati vinye ista?

Y: Nilin, nan ataquenna sina tule nasa nin.

Q: Olde nwalke, turoldar.

ataque stavba, stavení (Et)

enwa zítra (QL)

hote, základ slova hot- kýchne (přít.č.) (QL)

hire, základ slova hir- nalézá (PP)

karme tvoření, umění, (radostná) práce (UT)

lanno (odvozeno od lanne, látka) určitý kus látky

mando vězení (Et, MR)

mapa uchopuje, drží (Et, QL)

masta (zde) pečivo

matil jídlo, potravina (QL)

móta otročí, namáhá se, koná nucenou práci (Et)

nauva bude (VT 49)

nile, základ slova nil- má rád (odvozeno podle Et -nil, nilda, nildo atd.)

nolta (odvozené slovo) učí (někoho) (noltuva je budoucí čas)

rike, základ slova rik- snaží se (WPP)

saka hledá (QL)

saminda hedvábný (QL)

tarwa zahrada (QL)

valda důležitý, cenný (QL)

yat, základ slova yaht- krk (Et)

yé jé (PP)

yúyo oba (Et)

Napište, co si myslíte, že by odpověděla elfka z rozhovoru na následující otázky:

Ma niliye natilyar neunan anta?

Ma nililye natilyar quapa?

Ma kolilye yaiwe órelyasse an haimi hildion?

Ma nililye "karme" hildion?

Mana karme quendion?

Manen híni quendion noltaine?

Možné odpovědi na konci lekce.

Představte si, že jste se sami setkali s někým z elfů. Položte mu otázky, které ohledně jeho kultury máte, a zkuste odhadnout a napsat, co by odpověděl. Pro některé výrazy, u nás běžné, nenajdete v jeho jazyce slova: pokuste se své otázky přesto zformulovat tak, aby jim rozuměl.

Můžete se zeptat například

- jestli elfové jedí maso

- jestli obdělávají půdu

- pokud ne, čím se živí

- zda dávají mzdu za práci

- pokud ne, kdo mezi nimi dělá nepříjemné práce a jak to dělají šlechtici se služebnictvem

Jedna z možností (včetně odpovědí) na konci lekce.

-d- Vyberte správný pozdrav pro každou situaci (některé se budou hodit do více situací, ale vyberte je tak, abyste každý použili právě jednou):

Omentan quendi mine. -a- Elen síla lúmenna omentielwo.

Omentan quendu mine. -b- Elen síla lúmenna omentielmo.

Omentan kasar mine. -c- Eleni nai silir tienna talulyo vanime.

Yomentan kasari nelde. -d- Eleni nai silir tienna talildaron vanime.

Yomentan quendir nelde. -e- Lúme almárea, i men anta tara tie talulyo.

Yomentan quendur nelde. -f- Lúme almárea, i men anta tara tie talildaron.

Inye ar málonyar yomentamme quendi mine. -g- Orostamma kene faire hendulyo.

Inye ar málonyar yomentamme quendu mine. -h- Orostamma kene faire hendildaron.

Inye ar málonyar yomentamme kasar mine. -i- Nai máldar kuluquante tenna tiemma ata tara tielda.

Inye ar málonyar yomentamme quendir lempe. -j- Nai mályat kuluquante tenna tiemma ata tara tielya.

Inye ar málonyar yomentamme quendur enque. -k- Nai mályat kuluquante tenna omentielwo neuna.

Inye ar málonyar yomentamme kasari otso. -l- Nai máldar kuluquante tenna omentielmo neuna.

-e- Popište postupně z hlediska jednotlivých postav:

Quendu, quendi, kasar ar indisirya yomentar merendesse vestalento. Quendu harya findesse silma ar hendu wenye, indisirya findesse laurea ar hendu sinde, kasar findesse morna ar hendu sinde, indisirya findesse morna ar hendu wenye. Quendu harya vaima laiqua ar kollo silma le réna maltava, kasar vaima ninque ar kollo karne le réna maltava: indisi yúyo vaimar ninqui ar kollor ninqui le rénar telemne.

Quendu quéta indisiryan:

"Findesse... silma ar findessi... morne, nan findesse... laurea ve laire laukima. Hendi... wenye ar hendi... sinde, nan hendu... anvanime. Vaima... laiqua ar vaima... ninqui, nan vaima... ve niquis mirilyala ar ve ringwe arinesse poika. Kollo... karne, kollo... silma ar kollo... ninqui, nan kollo... ninque ve falle ehtelesse néno kuileo. Réna... maltave ar réna... telemne, nan réna... telemna ve silme elenion tuilesse ar ve Isil melima lómisse nísima."

Quendi quéta enderiryan:

"Findessi... morne ar findesse... laurea, nan findesse... silma ve filumi yáviesse rossequanta. Hendi... sinde ar hendi... wenye, nan hendu... kalima ve alka Anaro tuilea lassi imbi. Vaima... ninqui, nan vaima... laiqua ve alda laukima, i voro ni tuve ranku... Kollo... ninqui ar kollo... karne, nan kollo... silma ve Isil fanyar pella. Réna... telemne ar réna... maltave, nan réna... kala ve kalma fainala koallo ar fea... alassea fainala hendu...

Kasar quéta indisiryan:

Findesse... silma ar findesse... laurea, nan findessi... morne ve felyar muine: ar findesse... morna ve felya anvanima, míriquanta. Hendi... sinde ar hendi... wenye, nan hendu... ve mirilli riesse itila. Vaima... laiqua ar vaima... ninqui, nan vaima... ninque ve ondo poika kuluquanta. Kollo... karne, kollo... silma ar kollo... ninqui, nan kollo... ninque ve samin moika miril anvalda vaitala. Réna... malleni ar réna... telemne, nan réna... ve faire kalmo vanima telpenna naltala.

Indis kasarwa quéta enderiryan:

Findessi... silme ar laurie, nan findessi... morne ve kén yávinque, laukima ar nísima - ar findesse... anvanima. Hendi... wenye ar hendi... sinde, nan hendu... ve rámar sornove or oron antunda. Vaima... laiqua ar vaima... ninqui, nan vaima... ninque ve aikasse oronteo fanyar kalime imbe. Kollo... silma ar kollo... ninqui, nan kollo... karne ar mallen ve yúlar náresse, hondosse mar...

-f- doplňovačka s tajenkou

záda

moje ruka

obličej

jeho noha

i ty (zdůrazněné, důvěrné)

oči (jedné bytosti)

i já (zdůrazněné)

vaše rty (j. č. zdvořilostní)

nos

paže

vůle

sny (tvůrčí)

vlasy

naše uši

dlaň

-g- přeložte:

Gimli: "Toto je hořký konec naší námahy a veškeré naší naděje."

Aragorn: "Naděje možná, ale nikoli námahy."

---

"Co tedy chceš?" ptá se Beleg.

"Svobodu," říká Túrin. "Obávám se, že Thingolovo svolení nezahrnuje druhy mého pádu. Nechci opustit své přátele, dokud oni nechtějí opustit mne. Mám je rád, do jisté míry i ty nejhorší. Jsou mého rodu a v každém z nich je zbytek dobrého, a může růst. Myslím, že mě nemohou zradit."

"Vidíš jinýma očima než já," říká Beleg. "Chceš-li je odtrhnout od zlého, mohou tě zradit, a jeden zvlášť."

"Jak si může elf dovolit soudit lidi?"

"Jako soudí všechny činy, vykonané kýmkoli."

(nápověda: énij dan)

---

"Staň se!" říká Ilúvatar. "Posílám věčný oheň do Prázdnoty, aby hořel v srdci světa, a tak se svět stal skutečným; a ti mezi vámi, kteří chtějí, mohou na něj sestoupit." A Ainur vidí, jak se v dálce třpytí jediné světélko, jako živé srdíčko, žhnoucí v oblaku; a vědí, že toto není vize, ale nový Ilúvatarův čin - Ea, Skutečný svět.

---

Srdce lidí touží po čemsi za hranicemi světa a nemohou v něm najít mír, avšak lidé mohou utvářet svůj život, mezi silami a náhodami Ardy, i nad Hudbu Ainur, která je osudem všemu ostatnímu; a jejich činy může být vše dokončeno a naplněno ve tvaru i činu až po ty nejmenší věci. Lidé též přebývají v Ardě krátce a nejsou jí vázáni, nýbrž brzy odcházejí, elfové nevědí kam. Jejich osudem je smrt, dar Ilúvatarův - i Valar jednou mohou po něm zatoužit. Ale Melkor ho kazí svým stínem a mění dobré v zlé, a naději v hrůzu.

-h- Známe teď mnohé, co nám umožňuje jazyk používat složitějším způsobem, ale protože ještě nemáme minulý čas, není možné začít psát samostatné příběhy. Nic nám ale nebrání psát v obecně platných pravdách, tedy filosofovat. Náznakem jste si to mohli vyzkoušet v základních cvičeních. Výzva na konci této lekce zní: Zkuste popsat svůj světonázor a svou životní moudrost uceleně, jako jeden článeček. Pokud jste zvládli překlad předchozích textů, jste na to myslím celkem slušně připraveni :).

Výsledky cvičení:

-c-

Nilin olde natinyar neunan anta. - Lá nilin haimi naukoron. Nilin annar anta, ar yando tuve, nan lá ta note. - Lá kolin. A nanta, merin kuilenta ista. - Nilin karme ilya. Hildi ardasse sina karir olde nati vanime. Nan yando mótar olde, nati olde harien: sina lá nilin. - "Karme" tana alassenen kare nati vanime. Ilya kare, i mere. - Nostarintar, ar yando quendi ekse, i karme mine hanyar hya istar, noltar te, i merir.

---

Ma quendi matir hráve? - Ve merimme. Minye roitar, ar hráve matir, neune lá makir lamni. Neune restar lamandin olde ar matir ilin ar yando hráve titto. Ar neune envinyatari, i lá makir ar lá roitar.

Ma quendi hyarir ar olvar rerir? - Ve merimme. Minye nilir fairie aldesse ar lá himyar menesse mine, neune karir peleri ar antar ilyan yávi ar lauti ammatse: yando miru ammára.

Man quendi matir, i lá roitar ar lá hyarir? - Ilya pole nati matsime aldesse tuve: maure sen lá mai mere. I fearya ture, eke saita sen titto, nan lá hastaina.

Ma quendi kulustar antar ten, i elten nati karir? - I rimbo naukor yomentar, ekir. Nan quendi olde karir eksen, i merir, ar yando ekse elten.

Nan lier ilye imbe maure yando nati kare, i lá karme, nan mótie. Ma te aiquen kare ava kulustallon? - A nanta, kare. Ilya nile ta kare, i neunain resta, yando qui lá karme vanima. Nan qui lá mine nile karme sina, rimbe ta karir, mine sin, ekse enwa.

Ar aratoin hya aranin virtyir quendi ava kulustallon? - Tankave! Lá mine arato hya aran quendion, i lá valda. Araton hya aranen virtye ilquenen orosta: ar ilya mere ta kare, an mele herurya olde.

-d-

cakldbgejhfi

-e-

nya-ntar-tya/mmar-ldar-tya/nya-ldar-tya/rya-nya-ldar-tya/mmar-ldar-tya

ntar-nya-tya/mmar-ldar-tya/mmar-tya-rya/mmar-rya-tya/mmar-ldar-tya-tya-tya

rya-rya-lwar-tya/mmar-ldar-tya/rya-lmar-tya/nya-rya-ldar-tya/mmar-ldar-tya

ntar-lwar-tya/mmar-ldar-tya/rya-lmar-tya/rya-lmar-tya-ilwan

-g-

Gimli: "Sina ná metta sára mótielmo ar estelilmo ilya!"

Aragorn: "Estelilmo, eke, nan lá mótielmo."

---

"Man sinen méralye?" Beleg maquéta.

"Fairie," Túrin quéta. "Lavie Thingolo lá kulpa otornor lantenyo, rúkan. Lá merin hehta málonyar, tenna elte merir hehta ni. Nilinyet, yando anulke lestanen. Nante nossenya ar erde mána ná ilquenesse, ar polis ala. Sanan lá polinte ni ware."

"Kenil hendu hyane ve inye," Beleg quéta. "Qui te aurihta úlkallo meril, ekinte le ware, ar mine or ekse."

"Manen lerta Elda Atani name?"

"Ve ilye tyardi namis, tyarine aiquen tere."

---

"Ea!" Ilúvatar quéta. "Mentan i nár oira kúmanna urien indosse ambaro, karien i ambar anwa; ar ilye elde imbi i merir, lertar auta undu tanna." Ar Ainur kénar kalma mine amirilya vaháya, ve hondo kuina uryala fanyasse; ar istar sina ume olos, nan tyar Ilúvataro vinya - Ea, Ambar anwa.

---

Indor hildion írar Ambar pella ar lá polir hire rue tasse, nan hildi polir kuilenta kanta, túri ar ambarme Ardo imbi, yando or Ainulindale, i maranwe ilya eksen; ar tyardintainen ilya eke telyaina ar quatina kantasse ar tyardesse nati antitte tenna. Hildi yando marir sintave Ardasse ar umir naute tanen, nan autar rato, Eldar lá istar manna. Nuru maranwenta, anna Ilúvatáro - yando Valar ellúmesse polir milya tan. Nan Melkor hastas leoryanen ar ahyas mára ulkanna ar estel ossenna.