5. lekce Nové
tématické okruhy: umění a řemesla, stavby a materiál
Nová porce doporučených
slovíček:
Umění a řemesla:
umělecky vytváří maita
(WPP)
proces umělecké tvorby maitale (WPP)
umělec maitar (WPP)
řemeslník, kovář tano (Et)
řemeslo, výrobek, vynález tanwe
(Et)
ková,
vytavuje tama (kořen z QL)
kovárna tamin,
základ slova taminn- (QL)
upevňuje take, základ slova tak-, min.č. tanke (Et)
náhrdelník firinga (GL)
prsten korma (PP)
zlato malta (PP)
ze zlata maltava (pravidelný
gramatický tvar předchozího)
stříbro telpe
(Ut, Et)
ze stříbra
telemna (PP, Et kyel)
železo anga (PP, Et)
železný
angaina (Et)
měď tambe (QL)
měděný
tambina (QL)
drahokam miril, základ slova mirill- (Et)
perla marilla (QL)
sklo hyelle (Et)
mramor alas, základ slova
alast- (QL)
hrnčíř, keramik kemnaro (LR)
obraz (mentální i umělecký) emma (WPP)
kamenný památník ondole
(QL)
sochař, umělecký kameník ondomaitar
(WPP)
řezbář, tesař tautano (WPP tautamo)
hloubí, vyřezává, opracovává venta (QL)
tvar, opracování venwe
(QL)
tvaruje kanta
(Et)
tvarovaný (jako něco, přípona) -kanta (Et)
pěkně tvarovaný terenwa
(QL)
píseň (s důrazem na melodii) linde (Et)
píseň (s důrazem na text) líre,
základ slova líri- (PP, Et)
zpívá, hraje hudbu, zpívá beze slov linda (Et, WJ)
hudba lindele
(Et)
zpívá nebo recituje báseň lire,
základ slova lir- (Et)
báseň liritta
(QL)
zpěvák, zpěvný pták lindo
(Et)
skladatel, hudebník lindimaitar
(WPP)
hraje (pro hru, sport i hudební
nástroj) tyale, základ slova tyal-, min.č. pravd.
tyalle (LR)
harfa ngande
(Et)
hraje na harfu nganda
(Et)
hra na strunný nástroj salme (QL)
píská sipe,
základ slova sip- (podle QL sipi, min.č. simpe )
píšťala simpa
(QL)
roh, trubka róma
(WJ)
zvon nyelle
(Et)
vypráví, podává zprávu nyare,
základ slova nyar- (Et)
vyprávění, příběh nyáre
(LR)
vypravěč, tvůrce příběhů nyarnamaitar
(WPP)
báje, legenda, pověst nyarie
(QL)
pohádka nebo říkanka pro děti nyanda (QL)
kniha parma
(PP, Et)
píše teke,
základ slova tek- (Et)
Stavby:
dělá, tvoří, staví kare,
základ slova kar- (Et, WJ)
staví karasta (WPP)
stavba, dům kar, základ slova kard- (Et)
pevnost, hrad karasse (WPP
domov, příbytek větší rodiny mar (WPP)
obydlí, dům mar, základ slova mard- (WPP)
dům, řemeslně vytvořený domov martaman (WPP)
bydlí mare, základ slova mar- (PP, UT)
obyvatel mardo (QL)
vesnice masto (QL)
město (hrazené) osto
(Et, MR,WJ)
dřevěná budova, dřevěná síň ampano (Et)
zámek, palác túrion,
základ slova túriond- (QL)
věžička minde
(VT 42)
o samotě stojící věž, vysoká mindon (S,
VT 42)
strážní věž tirion
(Et)
mocná věž, věžní pevnost turko
(WPP)
hradba, stěna, zeď ramba
(Et)
sloup tarma
(UT)
okno lattin
(QL)
brána, dveře ando
(PP, Et)
velká brána andon,
základ slova andond- (Et)
střecha tópa
(Et)
zastřešuje, přikrývá tope,
základ slova top-, min.č. tompe (Et)
podlaha talan,
základ slova talam- (Et, PP)
tunel nebo malá jeskyně rotto
(PM)
dvůr, nádvoří panda
(Et)
zahrada tarwa,
2. p. tarvo, jinak základ slova tarw- (QL)
Pomocná slova:
všechno ilqua
(Et)
všechno (před podst. jm. "každý", chová se jako příd.jm.) ilya (PP, Et)
všichni, každý (chová se jako j.č.)
ilquen (WJ)
mnoho (u počitatelných slov) olli (QL)
mnoho (u látkových a abstraktních
slov) olda (QL)
hojnost, velké množství úve (Et)
častý, četný rimba
(Et)
mocný, mohutný taura
(Et tur)
poškozuje, kazí, ničí hasta
(MR)
Gramatika plus základní
cvičení:
A teď konečně zbytek látky, potřebné
k pořádnému vyprávění:
1. Minulý čas
- pro minulý čas je charakteristická koncovka -ne
-
koncové -e zůstává zachováno i
před dalšími příponami
- dlouhá (více než dvouslabičná) slovesa,
končící na -ta, tuto slabiku před
-ne prodlouží, pokud je předchozí slabika krátká: airita - airitáne
-
připojuje se ke koncovému -a a k
souhláskám, které se s "n" snesou: rn, mn, nn
- krátká slovesa, končící na a, se
nicméně často chovají, jako by končila na e, nebo alespoň mají vedle připojení -ne
přes -a- i tuto alternativu
Pokud se koncová souhláska s "n" nesnese, dochází k
různým případům asimilace:
- v
případě t, k se n dostane před ně: mate - mante, hate - hante, take - tanke
- v
případě p se z něj navíc stane m: tope - tompe. (Podobně i některá
krátká slovesa na a: mapa- mampe a
další podobné případy z QL: papa - pampe a sapa - sampe) (Pozn.: u mapa je přísně vzato
uveden min.č. nampe, ale ten pravděpodobně později Mistr opustil.)
- l se pravděpodobně zdvojí: doloženo wile - wille
a nepravidelné halta - halle
- rere, sere, hyare, nire, a pravděpodobně hare - min.č. odráží
původní kořen: rende, sende, hyande, ninde, lande, hande. Také quirna-quinde a quoro-quonde (doložené tvary z QL, i když u toho posledního je možná
třeba poupravit základní sloveso na quore, quor-)
- tyave: v vzniklo z b, které
se po m udrží: tyambe
Přehlednou
tabulku těchto změn najdete níže.
- alternativní způsob tvorby minulého
času u sloves s kmenem, končícím na souhlásku, je zakončení na e (i před koncovkou) a prodloužení samohlásky.
Příklady: ohtatyare - ohtatyáre,
lave (ve významu "lízne") - láve,
tuve - túve, saka - sáke, sara - sáre. Tolkien nepopsal přesně, kdy a proč ho používat, ale
u některých sloves uvedl oba způsoby (zejména u takových, kde se koncová
souhláska zdvojovala, což je logické, protože oba tyto způsoby jsou druhem
"prodloužení" a jsou si velmi blízké). Ale i ohtatyare má druhý
minulý čas ohtatyarne. Dá
se předpokládat, že tvorbu min. času pomocí e a prodloužené samohlásky lze s
omezenou mírou jistoty využít jako alternativu tam, kde narazíme u tvorby
pomocí -ne na nepřekonatelný problém.
Přehled změn kmenové
souhlásky:
V prvním sloupci se vyhledá koncová souhláska
quenijského slovesa. Pokud se řádek ještě dělí na více možností, je potřeba
vyhledat i kořen slova (v abecedním slovníku nebo online v Quenduluinově Kořenovníku na quenyalambe.bluefile.cz)
a zjistit správnou možnost podle koncové souhlásky toho kořene.
|
na
konci |
na
konci |
skupina
v min.č. |
příklad |
|
slovesa |
kořene |
|
|
1 |
k |
K |
nk |
take,
upevňuje – tanke |
2 |
l |
L |
ll |
wile,
letí – wille |
3 |
m |
M |
mn |
tame,
klepne – tamne |
4 |
n |
N |
nn |
kene,
vidí – kenne |
5 |
p |
P |
mp |
tape, blokuje
– tampe |
6 |
r |
D |
nd |
rere,
sije – rende |
7 |
R |
rn |
tire,
sleduje – tirne |
|
8 |
S |
ns, ss |
hrire,
sněží – hrinse, hrisse |
|
9 |
s |
TH |
ns |
kese,
pátrá po – kense |
10 |
v |
B |
mb |
tyave,
vnímá chutí – tyambe |
11 |
W |
nw |
kave,
klaní se – kanwe |
Poznámky: K
řádkům 8 a 9 existuje málo příkladů a chování skupiny ns je nejisté. K řádku 10
není doloženo nic, k řádku 11 jedno sloveso.
Nepravidelné tvary:
- u
některých sloves na -ta, ya dochází ke
ztrátě přípony, nebo jen koncového -a, a připojení -ne (včetně eventuelních
změn, které to vyvolá). Není známo žádné pravidlo, které by to určovalo, a tak
zatím musíme slovesa, u nichž jsou dané tvary zmíněny, považovat za nepravidelná.
Jsou to:
- panya, farya, empanya:
panne, farne, empanne
- sirya - sirinye (ale i farya, které má alternativní min.č. farinye)
- kaita - kaine nebo keante (ve VT 48 doloženy obě
možnosti)
- druh
minulého času u sloves na -ta, -ya může ovlivnit, zda je sloveso přechodné,
nebo nepřechodné. Přechodná slovesa mají přímý předmět, který v trpném
rodě přechází do podmětu, nepřechodná slovesa jej nemají. U přechodných sloves
je častější připojení -ne na konec, u nepřechodných ztráta koncovky nebo -a.
Nelze to však prohlásit za pravidlo. Někdy má přechodná i nepřechodná varianta
stejný kmen, ale liší se minulým časem: přechodné
orta, zdvihá (koho, co) má min. čas ortane, zatímco stejné nepřechodné orta-
s významem stoupá, zdvihá se, oronte.
- lahta - pokud je příbuzné se slovem,
navrženým už v QL, a to může být, má možná min.č. lahante
- některá slovesa vytvořená příponou –ya a
výjimečně i –ta tvoří minulý čas odtržením této přípony a připojením obvyklé
koncovky –ne přes –si- nebo –ti-.
Obzvlášť časté je to u sloves končících na –tya: poitya - poiksine, turya - tustine, queletya
- queleksine
- ná: né, množ. číslo ner (už
doložený tvar, spolu s alternativním tvarem "náne", vhodným zřejmě
zejména v 1. os. j.č.)
(to
by se snad dalo vzít jako opora pro tvoření minulého času i od nešikovného
slovesa nó - nóne)
- ume: úme
- fume: fumbe
- auta (ve významu odchází,
fyzicky): oante. Ve významu odchází,
přeneseně: váne. Ve významu
"vynalézá" předpokládáme minulý čas pravidelný :)
- ista: sinte
Použití minulého času je tak
široké, že snad ani moje náměty nepotřebujete. Pište příběhy, již existující i
vlastní, pište memoáry nebo deník, co jen vás napadne.
Rotto
Bilbova né parka ar poika. Talamesse ner ambali, rambassen panor vanime...
Lie
Laurenando úmer kare ataqui kemesse. Marnente aldassen tundave amba salque
laiqua. Tauresse haryaner talami, yassen ohtari tirner; sine talani ner kumne.
Nan ostontasse haryanente olwassen ampanor vanime...
Lie
koasse lorner, íre quen tamne andonna. Wendinke mine kuivane ar nienne. I atar
amortane ar etkenne. Ilya né halda lóminen... (Tento příběh dokončete za každou
cenu!)
ambal tvarovaný
kámen, dlaždice (Et mbal)
amorta zvedá
se (MC)
ataque stavba,
stavení (Et tak)
halda zahalený,
ukrytý, stinný, zastíněný (Et skal)
kuiva probouzí
se (volně podle Et a S, kde kuivie=probuzení)
kumna prázdný
(Et)
lóme,
základ slova lómi- noc,
noční stíny (Et do3)
pano kus
tvarovaného dřeva (prkno, deska, obložení...) (Et)
quen někdo,
neurčitý předmět (WJ)
Až získáte potřebnou jistotu, můžete udělat
další krok ke zpřesnění významu. Quenijština má totiž kromě minulého času ještě
2. čas předpřítomný - místo koncového -a
nebo -ya se připojí -ie, kmenová
samohláska se prodlouží a v původní
podobě se dá ještě jednou před slovo:
hate - ahátie, teke - etékie, rike - iríkie,
tope - otópie, tule - utúlie, harya - ahárie
- z dvojhlásek se opakuje první
samohláska, přirozeně dlouhá kmenová samohláska se pochopitelně neprodlužuje:
harna - aharnie, horta - ohortie
- předsouvat samohlásku není bezpodmínečně
nutné (lze vynechat v hovorové řeči, ve verších a zejména tam, kde slovo
začíná na samohlásku)
Používá se pro minulost, která má těsný vztah k přítomnosti, tedy například:
I lú utúlie.
I táro akánie namna sina.
Atarinya etékie parma sina.
I aran otópie karasserya tópanen sina tambina.
Nebo, jak pravil Elendil, když
vystoupil na břeh: Endorenna utúlien.
kane,
základ slova kan- rozkazuje, vyžaduje (PM)
lú určitý
čas, stanovená doba (LR)
namna výnos,
ustanovení, zákon (MR)
Takže pokračujte
v zachycování minulosti a všímejte si, kde by bylo lepší tohoto času použít.
Nejprve si projděte starší texty, vyčleňte si takové věty a převeďte si
je, abyste se mohli soustředit jen na novou látku. Pak pokračujte texty
"míchanými".
3. čas budoucí: místo poslední samohlásky
kmene (byla-li jaká) se připojí -uva. Je možné, že pokud se nasalisuje v minulém,
nasalisuje se i v budoucím: enquate - enquantuva (jediný dochovaný příklad
- jde tedy možná jen o nepravidelnost).
U sloves, končících na u, se obě
u spojí v dlouhé: -úva
Budoucí čas slovesa být/ná
zní nauva.
Co s budoucím
časem? Abyste si psali předsevzetí vám radit nebudu, to je hrozně
frustrující... anebo přece: pište si snadná předsevzetí, o kterých víte, že je
bez větší námahy uskutečníte, a ještě tím někomu uděláte radost. To bude
povzbudivé pro všechny zúčastněné.
Antuvan vessenyan lóte mine.
Laituvan vernonyan tanwerya.
Pište si své sny (rozumí se typu
"olos", ne to, co se vám zdálo!)
Melisse,
íre vestuvalve, karuvan ken túrion vanima sardion ninqui. Topuvanyes tópanen
tambina ar mindosse linguva nyelle maltava; linduva ken ve ehtele poika.
Rambannar takuvan mirilli luini. Tarwasse empanyuvan aldar tunde ar lóti
nísime. Andonna keluva yanwe terenwa tarmannar tereni or síre...
empanya sází
(VT 27)
yanwe most,
spoj, pevninská šíje (Et)
laita chválí
(PP)
verno manžel
(Et)
vesse manželka
(Et)
vesta skládá
přísahu, uzavírá smlouvu, má svatbu (Et)
Také lze
popustit uzdu fantazii a představovat si třeba, jaké to bude jednou po nápravě
všech věcí, až budou Dva stromy zase svítit a elfové znovu zkrášlí obnovenou
zemi... (Mandosovo proroctví ohledně těchto záležitostí, zachované ve starší
verzi Silmarillionu, přináším v rámci "alternativních cvičení".)
Z toho nám asi docela přirozeně vyplynou
5. přací věty: nai (kéž) plus sloveso v budoucím čase:
Nai i Aldu atasiluvar!
Nai Arda nauva poitaina ilquallo raike!
Nai ilquen maruva almaresse ar melmesse!
To jsou ovšem přací věty podle vzoru Nai
hiruvalye Valimar! v Namárie - přání do budoucnosti. Jiná přání v dochovaných
textech zřejmě nemáme, ale myslím, že
není žádný důvod, abychom nevyjádřili svá přání pro přítomnost a dokonce
minulost stejně:
Nai i Aldu atasilir!
Nai
Melkor úme hasta i Aldu!
6. Dva autorské
příklady podmínkových vět byly
zveřejněny ve VT 49. Oba používají ke/ké, jehož význam byl však zřejmě později
změněn na "asi, možná", zatímco význam "jestliže" dostalo qui. Obsahují ale důležitou informaci o
užívání časů:
- ve větě, uvedené "qui", bývá
většinou aorist (= přítomný čas prostý)
- druhá z vět
mívá zřejmě přirozený čas (v příkladech přítomný prostý a budoucí)
Qui merin i
korma, pólan haryas.
Qui umilye
faila, i korma lye turuva.
Dovedu si představit, že i do
minulosti by bylo možno použít po "qui" aorist například ve větě
typu:
Qui Isildur
lasta Elrondenna, hastane i korma.
Pokud se ale podmínka odehrává v
minulosti, zatímco jí ovlivněný děj v přítomnosti, asi bych se přimlouvala
spíše za něco jako:
Qui Isildur i korma hastane, eke nin himya
maresse.
himya zde
ve významu "zůstává", jako i v mnoha dalších mých textech :)
raika křivý,
nesprávný (Et)
ture,
základ slova tur- vládne (čemu), ovládá (co) (WPP,
Et)
Zatímco věty v minulém čase, u
kterých víme, co se stalo, lze asi rovnou překládat "kdyby" (jinak
budou znít hodně divně), zejména první věta je velmi napínavá. Ano, myslí si
Frodo, tak tomu je. Ale chce Faramir ten prsten nebo ne??? Snad by mohl větu
oslabit vsunutím onoho ké, možná:
Qui merin i korma, pólan haryas. Jestliže
prsten chci, mohu ho mít.
Qui ké merin i korma, pólan haryas. Jestliže bych snad (tedy krátce: Kdybych :)) prsten chtěl, mohl bych ho mít.
Ve
VT 49 (v témž textu) je doložené kenai="dejme tomu, že", což by
"kdyby" skoro odpovídalo. Musíme ale započítat, že "ke" v
tomto slově pravděpodobně ještě znamenalo "jestliže", zatímco později
se z "ke" stalo "možná" a "jestliže" dostalo nové
(ač příbuzné) slůvko "qui". Jedná se tedy o celou kratičkou
větu: ke/qui -ná-i, tedy "jestliže je to". Je na vás, zda je převezmete
a v jaé formě.
Uvidíme,
zda během dalšího zveřejňování textů nevyplavou další možnosti.....
Konverzace:
Košatější pozdravy při
loučení:
Nai tielyar ilye kelir fairesse.
(Nechť všechny vaše
cesty vedou světlem.)
Eleni nai siluvar mettanna tielyava.
(Hvězdy ať svítí na
konec tvé cesty. - Gildor Frodovi.)
Anar kaluva
tielyanna.
(Slunce bude svítit na tvou cestu. - Gelmir a
Arminas Tuorovi)
Nai
laiquesse taureo alase, tenna ambar er nessa.
(Nechť se raduje lesní
zeleň, dokud je svět ještě mladý. - Gandalf Thranduilovi)
Košatější odpovědi na
poděkování:
Né nin alassen, orostan ar meryalen. (Bylo mi potěšením, ctí a svátkem. :)
Nai eke nin
olde or ta lyen kare. (Kéž bych toho pro
vás mohl udělat mnohem víc.)
Ujištění
o lásce či přátelství:
Lá tye hehtuvan. (Neopustím
tě.)
Lúme almárea, i nin le antie restien! (Požehnaná hodina, kdy jsem tě dostal ku pomoci! - Túrin Hunthorovi)
Rozhovory v běžném životě:
Ma amátielye? (Už jste jedli?)
Malúme
mantelye mat tella? (Kdy jste naposled
jedli?)
Lá
amátiemme ari nelde aque. (Nejedli jsme
už dva dny.)
Hama, iquista, apsa nauva karna lúmesse titta. (Posaďte se, prosím, jídlo bude za
chviličku.)
Nauva men
mauya tenna tulierya termare matien. (Budeme
na něj muset s jídlem počkat.)
Man
tyarnet/atyáriet siare? (Co jsi dneska
dělal/a?)
Ma elye akárie sina? (To
jste udělal/vytvořil vy?)
Alakarna. (Dobrá
práce!/Dobře uděláno.)
Elye hanya ilqua kare. (Vy
dokážete všechno.)
Sin er úfárea. (Ještě
to není dokonalé.)
Merin
ellúmesse mára/vanima or ta kare. (Chtěl
bych za nějaký čas vytvořit lepší.)
Alternativní cvičení:
-a- samosebou lze nyní probranou látku zapracovat jak do putování
vámi sestavené Družinky, tak do deskovky, popsané v minulé lekci. Teď už nejste
ničím omezeni, můžete říci, že jste zabili draka (v předpřítomném čase, neboť
si právě berete jeho poklad), stejně jako se později v krčmě chvástat zabitými
obludami (v čase minulém) či plánovat další cesty (v čase budoucím).
-b-Doplňte rýmující
se tvary minulého času:
(pochopitelně by bylo lepší,
kdyby ve větách byl nějaký podmět, třeba zájmenná koncovka -s. Myslím ale, že i
ta nejjednodušší podoba větiček je myslitelná - užijte formu, jaká pro vás bude
ještě natolik snadná, abyste si méně pravidelné tvary zautomatizovali...:) ...
a případně tvořte další.
Peler rende, rimbo ... - peler hyande, tasse ...
Sikil sáke, venwe ... - pano panne, ar ta ...
Masta hante, ar ta ... - masta mampe, an ta...
Huo tulle, aiwe .... - nan san halle, rato ...
Sambe poiksine, turu ...
Hildo nóne, Elda ...
-c- Opravte chyby a ze
správných písmenek, která jste doplnili, přečtěte tajenku. Pozor! Pokud
opravujete více písmenek na jednom místě, čtěte z nich jen jedno, jehož
pořadové číslo najdete v následujícím rozpise. (Pro snazší přehlednost jsou v
rozpise všechny věty s udáním pořadového čísla vpisovaného písmenka, i když se
vpisuje jen jedno.): 1/1., 2/2., 3/2., 4/1., 5/1., 6/2., 7/1., 8/2., 9/1.,
10/1., 11/1., 12/1., 13/1., 14/1., 15/1., 16/1., 17/2., 18/1., 19/1., 20/1.,
21/1., 22/1., 23/2. 24/2., 25/2., 26/1., 27/2., 28/1., 29/1., 30/1., 31/1.
1.Tambe varne. 2. Hyelle mirilne.
3. Nyanda Silmarillion linyenwa. 4. Tyavnen masta lisse. 5. Úmilme kare
mindoni. 6.Taknen i miril rienna. 7. Lapse fúme kaimaryasse. 8. Tano istane
karme makilion. 9. Tulnen rato. 10. Lindanilme linde vanima. 11. Marnemme
mastasse. 12. Kantanilme sinqui. 13. Lindanes nyáre. 14. Amastielme masto
nísima. 15. Maiwe wilne earello. 16. Tárolma karne mindon sina. 17. Tano poityane taminirya. 18. I
táro marne otsosse. 19. Karminyar hastanis. 20. I túlina serene nirwannar. 21.
Tamnilme andonna. 22. Nildonya rerre pelerya. 23. Teknes parmar únótime. 24.
Hannen raimi amalde. 25. Auhantes mirilli firingion. 26. Nés mai taira. 27. Huo
lavane kambenya. 28. Melkor i Aldu hastne. 29. Nilnen koarya olde. 30. Nai i sinqui lá mapanelye! 31. Ma
quiltanilye vaimalyar?
Řešení na
konci lekce.
-d- Vraťte se ke
scénce na rozhraní kultur z lekce 3.:
Popište, jak pravděpodobně vypadal domov, v němž se scénka odehrává.
Napište, co si myslíte, že by odpověděla elfka z rozhovoru na
následující otázky:
Mana koa?
Man valda koasse quendion? Man
vildima?
Man karir neri/nissi quendion?
Co z rozhovoru nevyplývá, zkuste
odhadnout. Možné odpovědi na konci lekce.
-e- překladová cvičení:
(jedna z možností překladu - občas
je nutno pracovat trochu volněji - je na konci lekce)
Voronwe
vedl Tuora ke světlu. Ze tmy vystoupilo množství Noldor a obklopili je s
tasenými meči v rukou. Elemmakil, kapitán stráže, si je dlouho prohlížel ve
světle své stříbrné lampy.
"Dlouho jsme byli přáteli,
Voronwe," řekl. "Proč mě nyní tak krutě stavíš mezi přátelství a zákon?
Stačilo by, abys sem přivedl Nolda z jiného rodu. Ty jsi však ukázal Cestu
smrtelníkovi - neboť z jeho očí vidím jeho rod. Musím ho usmrtit, i kdyby to byl
tvůj nejdražší přítel."
Tehdy Tuor beze strachu odpověděl:
"Voronwe Aranwion mi byl dán Pánem vod, aby mi ukázal cestu. Nesu Ulmův
rozkaz synu Fingolfinovu a jemu ho předám."
"V tak vysokých záležitostech
mi soud nepřísluší," pravil Elemmakil. "Dovedu vás na světlo, kde se
může ukázat více, a předám vás veliteli Velké brány."
Šli dlouhým tunelem po rovné
podlaze, až se v dálce objevilo bledé světlo. Pak došli k široké klenbě,
lemované vysokými sloupy, vytesanými do skály, a mezi nimi visela veliká brána
ze zkřížených dřevěných trámů, pobitá velkými železnými hřeby.
Elemmakil se jí dotkl a ona se
zvedla, a kráčeli dál. A Tuor spatřil nesmírně velikou rokli. Její stěny byly
strmé, jako vyťaté sekerou, a zvedaly se do nepředstavitelné výšky. Vysoko nad
jejich hlavami se táhl proužek modrého nebe, a tam byly vidět černé vrcholky a
zubaté hřebeny, tvrdé a ukrutné jako špice kopí. Zimní slunce dovnitř
nedosvítilo a nad horami zářily bílé hvězdy, třebaže venku bylo plné denní
světlo.
Tuor byl vyčerpaný - jako pod těžkým
břemenem. Po skalách syčel studený vítr a on se zahalil těsněji do svého
pláště. "Studeně fouká vítr ze Skrytého království," poznamenal.
"To ano," pravil Voronwe.
"Cizinci by se mohlo zdát, že se lid Turgonův stal ve své vyvýšenosti
necitelným. Dlouhé a těžké jsou míle Sedmi bran unavenému a hladovému."
"Kdyby náš zákon nebyl přísný,
už dávno by lež a nenávist vstoupily do naší země a zničily ji. To dobře
víš," řekl Elemmakil. "Nejsme však necitelní. Tady nemáme nic k jídlu
a cizinec se nesmí vrátit bránou, kterou vstoupil. Ale vydržte chviličku, a
pomůžeme vám na Druhé bráně."
---
Ilúvatar řekl Ulmovi: "Nevidíš,
jak zde, v tomto malém královstvíčku v hlubinách času, bojoval Melkor proti
tvému dílu? Vymyslel nemírný, ukrutný chlad, a přece nezničil krásu tvých
pramenů ani tvých průzračných jezírek. Pohleď na sníh, a na umělecké dílo
mrazu! Melkor vymyslel nemírné žáry a ohně, a přece nevysušil tvou touhu,
neumlčel hudbu moře. Pohleď na vznešenost a slávu oblaků a stále se měnících
par, naslouchej padání dešťů na Zemi! A v oblacích jsi tažen k Manwemu, svému
příteli, jehož miluješ."
---
Takto pravil
Mandos na soudu Valar:
Arda bude rozbita a obnovena, a
Silmarily budou shromážděny ze vzduchu, země i moře - neboť Earendil sestoupí a
předá zpět Plamen, který měl, aby ho střežil. Pak Feanor donese Tři klenoty
Yavanně, a ona je rozlomí a jejich ohněm znovu zažehne Dva Stromy, a z nich
vyjde veliké světlo. A hory Valinoru budou sníženy, aby to světlo mohlo přijít
do celého světa. V tom světle Valar znovu omládnou a elfové procitnou a jejich
mrtví vstanou a jejich osud, určený Ilúvatarem, se naplní.
Výsledky cvičení:
-b- sende,
hande, sáre, farne, mante, pampe, tyúle, wille, tustine, váne
-c-Tambe
varne. (Měď je hnědá, mělo být Karne, červená). Hyelle mirilne (mělo být
mirilyAne). Nyanda Silmarillion linyenwa. (Mělo být nyáRe, Velký příběh, nikoli
pohádka pro děti). Tyavnen masta lisse. (Mělo být tyaMben). Úmilme kare
mindoni. (Mělo být úmElme) Taknen i miril rienna. (Mělo být tanKen). Lapse fúme
kaimaryasse. (Mělo být fUmbe) Tano istane karme makilion. (Mělo být sInte).
Tulnen rato. (Mělo být tuLlen). Lindanilme linde vanima. (Mělo být lindanElme)
Marnemme mastasse. (Bydleli jsme v chlebě, mělo být mastOsse, na vesnici).
Kantanilme sinqui. (Mělo být kantanElme). Lindanes nyáre. (U příběhu by se
použilo slovo lire, tedy liRnes). Amastielme masto nísima. (Upekli jsme voňavou
vesnici, mělo být mastA, chleba) Maiwe wilne earello. (Mělo být wilLe). Tárolma
karne mindon sina. (Mělo být Akárie). Tano poityane taminirya. (Mělo být
poikSine). I táro marne otsosse. (Král bydlel v sedmi, mělo být oStosse, ve
městě). Karminyar hastanis. (Mělo být hastanEs). I túlina serene nirwannar.
(Mělo být seNde). Tamnilme andonna. (Mělo být tamnElme). Nildonya rerre pelerirya.
(Mělo být reNde). Teknes parmar únótime. (Mělo být tenKes). Hannen raimi
amalde. (Mělo být hanyAnen). Auhantes mirilli firingion. (Mělo být firingaRon).
Nés mai taira. (Mělo být taUra, mocný). Huo lavane kambenya. (Mělo být láVe).
Melkor i Aldu hastne. (Mělo být hastAne). Nilnen koarya olde. (Mělo být
nilLen). Nai i sinqui lá mapanelye! (Mělo být maMpelye). Ma quiltanilye
vaimalyar? (Mělo být quiltanElye). Tajenka:
Karme kuileo er alassenen karuvalme.
-d- Nosse sina
marne talamenna aldasse. Lá haryane tópa, er olwar kuine. Narmen, ar urna
mastien, ner nún kemenna. Talamenna né kaima ar nirwar hamien, paluhta, yando
salpar ar sungwar. Olwassen linganer kalmar vanime.
Koa men sina, yasse nosse hosta. Alta ar yando
titta, topina ar yando ava tópallo. Men
marimmo.
Man valda koammasse? Hon maren, narmen. Hya kalma, an
kále laukima. Ar os ta, nirwar hya kaimar, nosse hya nildar hostien. Man
vildima? I hostaine...
Ilya kare, i mere. Lá mine karme er nerwa hya er
nisséva. Nan karmi minye rimbo neri karner, nissi neune. Nissi rimbo
envinyataner, neri ohtatyarner. Nissi mastaner, nan neri rimbo ar alassenen
masser. Nissi niller pelerissen ar tarwassen kare, lindeli tyale, kanga, lanya,
neme ar quilta: nóle nisséva né lúmenyáre. Neri tanwi vinye autaner, ner tanor,
karner sinqui, emmar, lindeli ar líri: nóle nerwa lambe ar quettar vinye autie.
Rimbo
yando merner taure ista ar lamani lére, nilmelta tuvien. (viz MR :))
-e-
Voronwe tultane Tuor kálenna. Noldor rimbe tuller
morniello ar vaitaner te mápala makili helde. Elemmakil, káno Tirisséva, kennet
andave kálesse kalmaryo silma.
"Andave
inílielwe, Voronwe," quentes. "Man-an sin panyalye ni nwalkave sanye
ar nilme imbe? Qui ké tultanelye sinome Noldo mine nosseo neuna, farnes. Nan
elye tanane i Tie fírimon - an henduryanen kénan nosserya. Maure nin makitas,
yando qui nás málolya ammoina."
Epeta
Tuor úme ruke ar quente: "Voronwe Aranwion né antaina nin Turonen nenion,
tie nin tanien. Kólan i kanwa Ulmo yondon Fingolfino, ar eryen
nyaruvanyes."
"Natissen
sinen táre i náma ume inya," Elemmakil quente. "Tultuvan lde kálenna,
yasse eksa ekir tanaine, ar antuvan lde i Kánon Andono Alta."
Vantanente
rottosse anda, talamesse téra, tenna kále marya fainane haiya. Epeta tullente
telumenna landa rímaina tarmainen tunde, ondollo ventaine, ar ente imbe andon
velike lingane tulwion taurine hwarini, nambaina taksinen angaine alte.
Elemmakil
mahtanes, ar ta oronye, ar vantanente hai. Ar Tuor kenne kilya anvelike.
Rambaryar ner aique, ve pelekkonen kirisine, ar oronyer tárienna ilintyaina.
Haiya or karintar kelle latta helleo luin, ar tanome kennente aikassi ar
karaksi morne, ombe ar nwalke ve ehti. Anar hrívea úme pole kalta minna, ar
eleni iske itaner oronti or, a nanta arin né aqua ette.
Tuor
né yeryaina - ve lumbo nu lunga. Súre ringa susse ondossen, ar erye vaitane
kollorya arkave insenna. "Ringa lápua i súre Ardallo Nurtaina!"
quentes.
"Náto,"
Voronwe quente. "I ettelea pole intya lie Turgono nóner sinkahonde
tárieryasse. Ande ar lumne nar lári Andonion Otso yeryainan ar saiquan."
"Qui
sanyelma ume tarya, yalúmesse furu ar tempe mirtulle ar hastane ardalma. Sina
istalye vande," Elemmakil quente. "Nan umimme sinkahonde. Lá haryamme
matili sinome, ar i ettelea ume lerta pele andonen, i utúlies. Nan termaral titto, ar restuvamme lye Andosse
Neuna."
----
Ilúvatar quente Ulmonna: "Laume kénalye, manen
sinome, ardasse sina titta núresse lúmeo, Melkor ohtatyárie karmelya? Auties ringe nwalka lestalóra, a nanta úmie
hasta vanesse ehtelilyaron ar linyalyaron kalime. Kena i nique, ar i tanwe
mairea nikseo! Melkor autie úri ar nári lestalóre, nan úmie parka írelya, úmie
nuhta lindele earo. Kena i tárie ar alkar fanyaron ar hísier oiahyala, ar lasta
i mistion lantie Ardanna! Ar fanyassen elye túkina Manwenna, málolya, i
melil."
----
Sina equétie Mandos námasse Valarion:
Arda nauva rakina ar vinkarna, ar Silmarilli nauvar
hostaine vistallo, kemello ar earelloan Earendil tuluva undu ar atantuva i Velka i erye ahárie tirien. San
Feanáro koluva i Mirilli nelde Yavannanar
erye rakuvat ar nárentanen aturtuva i Aldu, ar kále velike ettuluva tello. Ar
oronti Valinoro nauvar tumnaine, i kále tulien ambarenna aqua. Kálesse tana
Valar ahyuvar ata nesse, ar Quendi kuivuvar ar qualiniltar ortuvar ar
maranwenta Ilúvataro quantuva.