UMĚNÍ, ŘEMESLA, VĚDA KARME, TANWI, INGOLE (UT 396, PM 359/60)
technická dovednost, vynalézavost (někdy až magická nebo zlovolná) kurwe (PM 360, Et, PP)
ruka (od zápěstí dolů jako nástroj práce, ne boje) quár nebo quáre, základ slova quar- (Et, WPP)
ruka (obecné slovo, vč. zápěstí) má (PP, Et)
ručně mainen (WPP)
umělecky vytváří maita (WPP)
proces umělecké tvorby maitale (WPP)
umělec maitar (WPP)
šikovný, zručný, přípona -ruký maite (mn.č. maisi, příp. i maiti) (Et, WPP)
dotýká se, hmatá, hladí, zachází s čím, umí zacházet s čím mahta (Et)
dotýká se, cítí hmatem tenya (QL)
šikovný do ruky, vhodný, užitečný, dobrý mára (Et) (2. stupeň arya, 3. i arya, WPP)
vynikající, lepší arya (WPP)
překonává, vyniká rate, základ slova rat- (WPP)
esteticky přitahuje, je atraktivní lelya, min.č. léline (WPP)
nešikovný (o věcech), trapný, nesnadný auqua (QL)
nešika, hlupák auko (podle QL auk)
tuhý, nesnadný, nešikovný (o věci), obtížný hrai- (WPP) (např. hraikénima, špatně viditelný)
nesnadný, nešikovný (o věci), obtížný hraia (WPP)
pracný, namáhavý, nesnadný, obtížný urda (WPP)
ostrý, přesný, pronikavý (především o smyslech) laika (podle Et laik)
přesnost, pronikavost zraku laike (Et)
ostrý (především o čepelích); čepel (zejm.meče) maika (SA, Vt 39)
ostrý, jemný, přesný tereva (Et/QL)
umí, dovede, rozumí (něčemu) hanya (Et)
zručný arimaite (WPP)
šikovný stejně na obě ruce ataformaite (VT 49)
obratný, šikovný finya (Et)
používá yuhta (odvozeno z kořene z Et yuk)
provádí povrchovou úpravu, zdobení a dokončovací práce finta (WPP)
know-how dobrého řemeslníka fintaler (WPP)
vnějšek, exteriér etse (VT 45)
uhladí, pohladí lalta (QL)
hodí se k něčemu, ladí s něčím, shodne se kame, základ slova kam- (VT 44 l)
přizpůsobuje, upravuje (aby se věci k sobě hodily) kamta (VT 44 l)
prohlíží, zkoumá, čte henta (WPP)
vynalézá, vymýšlí, dává vzniknout auta (též "odchází") (Et gawa)
vynález aule (Et gawa)
umělecká vize, "sen" olos, základ slova olor- (Et, UT 396)
napadá někoho, je v něčí představivosti ole, základ slova ol- (UT 396)
dělá, vyrábí, tvoří, staví kare, základ slova kar-, min.č. karne (Et, WJ 371)
nástroj karma (WPP)
umění karme (UT 396)
tvaruje, hloubí, dlabe, utváří, opracovává, vyřezává venta (QL)
tvar, opracování venie, venwe (QL)
tvaruje kanta (Et kat) slovo může znamenat i "čtyři", Et
tvarovaný (jako něco) -kanta (např. lassekanta) (Et kat)
vynikající umělecká tvorba nebo dílo maire (WPP)
vynikající, obdivuhodný, krásný (zejména nad schopnosti elfů) mairea (WPP)
vynikající výrobek; rodinná památka maina (WPP)
cenný, (protože) krásný (o uměleckém díle) mirwa (WPP)
opravdu velmi krásný (o uměleckémdíle) mimírima (WPP)
pěkně tvarovaný terenwa (QL)
dobře udělaný alakarna (WPP)
dobrý, pěkný alima (WPP)
krásný, správný vanima (Et ban, PP WPP)
krása vanie, vanesse (WPP)
dobře (hezky, správně) vande (QL)
křivý, nesprávný raika (Et)
křivý, napříč (možná i převrácený, tvrdošíjný) hwarin (Et skwar)
příčné břevno, závora hwarma (Et skwar)
opovrženíhodný, snad i pro špatnou kvalitu faika (Et spay)
pevný, připevněný, bezpečný, jistý tanka (Et)
rovný, hubený a dlouhý, úzký lenwa (QL)
rovný, plochý paluva, palwa, palanka (QL)
mdlý, ochablý, neživý (přen., např. o uměleckém díle) quinquelea (QL)
další vlastnosti viz též Obecné vlastnosti
vydělaná kůže alu (QL)
hlína kén, základ slova kem- (Et)
hliněný kemina (Et)/ kemna (VT 45)
(rukopis
špatně čitelný, obě varianty v q. možné)
hrnčíř, keramik kemnaro, kentano (Et, "kentano" viz tan)
ková (doslova: buší kladivem) namba (Et)
ková, vytavuje tama (kořen z QL)
kovárna tamin, základ slova taminn- (QL)
nástroj tamma (WPP)
klepne (přít.č.) tame, základ slova tam-, min.č. tamne (Et)
klepe tamba (Et)
tvoří, vyrábí tane, základ slova tan- (kořen z Et)
řemeslo, výrobek, vynález, stavba tanwe (Et)
řemeslník, kovář tano (Et), tamo (WPP)
umělý, vyrobený; výrobek tamna (WPP)
lampář (výrobce lamp) kalmatan (WPP)
kovadlina onin, základ slova oninn- (QL)
natahuje, prodlužuje taita (Et)
natažený, prodloužený taina (Et)
natažení, prodloužení taile (Et)
ohýbá se, ohne se kúna (MC)
ohnutý (zatočený) kúna (HKF dle předchozího)
ohnutý, zkroucený lokin (WPP)
ohnutý (do háku) rempa (Et)
zahnutý (jako úponek) lepta (QL) (jako sloveso znamená "sbírá prsty", VT 47)
otáčí se v pantu, kolem pevného bodu obchází, objíždí, vrací se pele, základ slova pel- (Et)
čep, pant peltas,základ slova peltaks- (Et)
zkroutí se, otočí se (přít.č.), snaží se rike, základ slova rik- (WPP)
zkroutí, otočí něco, škubne něčím (přít.č.) rihta (Et)
rychlé zatřepání či trhnutí rinke (Et)
spirála, závit lingwilla (QL)
připevňuje, upevňuje take, základ slova tak-, min.č. tanke (Et)
vsazuje na místo, upevňuje (hl. dřevo) panya, min.č. panne (Et)
zpevňuje, upevňuje, ustavuje tulka (QL)
řeže, řízne, poltí rista (Et)
řez, zářez, zásek, seknutí, rozseknutí rista (Et)
seká, krájí kirise, základ slova kiris-, min.č. nejspíš kirisse (Et)
seknutí, rozseknutí (též zásek, puklina v zemi, rokle ap.) kirisse (Et)
odřezává, odkrajuje (a dává pryč) aukirise, základ slova aukiris- (WL 365/Et kiris)
odřezává si, ukrajuje si (aby to použil) hókirise, základ slova hókiris- (WJ 366/8/Et kiris)
seká sekerou pelehta (QL pelekta)
sekera pelekko (QL)
řeže pilou, vyškrabuje, ryje, vyřezává, později i píše sara, min.č. sáre (QL, WJ 396)
pila sarma (QL)
velká pila karkasarma (QL)
roztíná, též oře hyare, základ slova hyar-, min.č. hyande (Et syad, QL)
zářez, zásek, též puklina v zemi, strž a.j. hyatse (Et syad, QL)
čepel, též radlice hyanda (Et syad, QL)
čepel, zejména meče (dosl. "ostrá") maika (VT 39)
ucpává zastavuje, blokuje tape, základ slova tap-, min.č. tampe (Et)
ucpávka, zátka tampa (Et)
zablokovaný, s překážkou tapta (VT 39)
přitahuje teta (QL)
proniká tere, základ slova ter- (kořen z Et)
nebozez, vrták teret (QL)
návrh: vrtá terta
propíchnutá či vyvrtaná díra/dírka terra (VT 46)
soustruh terendil (QL terendl)
škrabka, pilník rasta (QL) (může znamenat i "tucet", Et)
dráp, hák, záchytka atsa (Et gat)
hák (též ucho zvířete či nádoby) ampa (Et gap PP)
hřebík takse (Et)
kladivo namba (Et)
kladivem tluče namba (Et)
buší tarama (kořen z QL)
kladivo (možná velké) tartan, základ slova tartam- (QL)
rána, náraz tarambo (QL)
ťuká, ťukne pete, základ slova pet-, min.č. pente (QL)
kladívko petil (QL petl)
tyč tulwe (QL)
prkno (QL) sarat, základ slova saraht-
(též písmeno, jiné než Feanorovy tengwar: WJ 396)
prkenný saratwa (QL)
jakýkoli kus tvarovaného dřeva, zejména v podlaze (deska, parketa, obložení) pano (Et)
kříž tarwe (QL)
dřevo (materiál) tavar (Et)
dřevěný taurina (Et)
řezbář, tesař tautano (WPP tautamo)
běží, plynule se pohybuje, točí se nore, základ slova nor-, min.č. pravd. nóre, evtl.
(lze použít o živých tvorech i věcech/strojích) noronte (WPP, QL)
běží dál, hladce běží a vrčí nornore, základ slova nornor-, min.č. nornóre
nebo nornoronte (QL nornoro)
vůz, vozík norolle (GL)
těžký nákladní vůz lunka (WPP)
smyk nebo nízké vozidlo na kámen a jiný těžký materiál raksa (WPP)
kolo (od vozu) quirin (QL)
je kulatý, kutálí se koro (kořen z QL. snad by šlo použít jako kore, základ slova kor-)
kulatý, kruhový korna (Et)
kulaté uzavřené prostranství korin (Et)
koule (nebo kulatý kopec) koron, základ slova korn- (Et, SA)
kruhový rinda (Et)
otáčí/ otáčí se pire, základ slova pir-, min.č. píre (QL piri)
otáčí se rychle, víří pirpire, zákl. slova pirpir-, min.č. pirpinde nebo pirpirinte (QL pirpiri)
tenká hůlka, jehlice pirin, základ slova pirind- (QL)
válcovitý pirindea (QL)
dutý válec pirinumbe (QL)
roura, dutý válec róta (QL)
tenká rourka, píšťala rotse (QL)
dutý ronta, unqua (QL, Et)
hloubí unka (Et)
dutina unque (Et, PP)
plynový vak, balón pusulpe (QL)
umělý (funkční) výčnělek, knoflík, kulatá klika tolma (VT 47)
lepivý, vazký híma (podle Et khímá, praelfština)
(můžeme se též rozhodnout používat jen himba, lpějící, ulpívající, Et khim)
ŠPERKY MÍRI (Et, WPP)
náhrdelník firinga (GL)
brož, špendlík tankil (Et)
spona, přezka tangwa (Et)
pás quilta (QL)
prsten korma (PP)
řetěz limil (QL)
koruna, věnec, girlanda rie (Et, WPP)
korunovaný rína (Et)
panna s věncem na hlavě rielle (PM 347)
drahokam, nerost, kov sinko, základ slova sinku, mn.č.sinqui (QL sink, sinq)
důl sinquele (QL)
kovový, kovové barvy/charakteru sinquina (QL)
kovář sintamo (WPP)
drahokamy zdobený sinquevoite (QL)
zdobí (se) šperky (použito jen v básni, přesný překlad nemáme) sinquita (VT 40)
upravuje (se) zdobí (se) netya (VT 47)
hezký, roztomilý netya (VT 47)
cennost, především klenot, drahokam míre (Et, WPP)
cenný, krásný míra (WPP)
drahokam, třpytivý miril, základ slova mirill- (Et mbiril)
třpytí se mirilya (Et mbiril)
lesklý odraz (od drahokamu, skla, leštěného kovu či vody) nalta (PM 347)
křišťál sintil (QL sintl)
jantar malikon, základ slova malikond- (QL)
jantarový malikondea (QL)
safír, modrý kámen lúle (QL)
safírový lúlea (QL)
lapis lazuli ningon (QL)
perla marilla (Et)
onyx nelekka (PE 15)
mramor alas, základ slova alast- (QL)
mramorový alasta (QL)
mramoru podobný alaska (QL)
sklo hyelle (Et khyel)
kilin (WPP)
zrcadlo kilintír, kilintilla (WPP)
průhlednost, průzračnost liquis, základ slova liquist- (QL)
průhledný liquistea (QL)
průsvitný liquilta (QL)
KOV TINKO (PP, Et)
zlato malta (ryzí) (PP)
kulu (kov zlaté nebo rudé barvy) (QL)
(podle mnohokrát opravovaného záznamu v Et: kullo, základ slova kullu-, archaické slovo. Kompromisní - a vývoji jazyka odpovídající - varianta by snad mohla být kulo, základ slova kulu-)
zlatý mallen
(podle Quenova výkladu je však třeba heslo číst tak, že mallen je sindarské slovo, odpovídající quenijské by bylo maltaina)
zlatý nebo žlutý; zlato malda (WPP, Et)
zlatá mince kulusta (QL)
stříbro telpe (Et kyel, UT 266 a.j.)
stříbrný telemna (PP, Et kyel)
stříbrná mince telpilin (QL)
cín latúken (QL)
cínový latúkenda (QL)
měď tambe (QL), urus, základ slova urust- (VT 41)
měděný tambina (QL), urusto (2.p.dle VT 41)
leštěná měď kalarus, základ slova kalarust- (z leštěné mědi: kalarusto) (VT 41)
měděnka lairus, základ slova lairust- (VT 41)
měděná mince nebo kotel tambin, základ slova tambind- (QL)
mosaz kalas, základ slova kalass- (QL)
mosazný kalaska, kalassina (QL)
olovo kanu (QL)
olověný kanuva (QL)
železo anga (PP, Et a.j.)
železný angaina (Et)
železo surové, v houskách yeren (QL)
ocel yaisa (GL)
OBRAZ EMMA (WPP)
obraz v mysli indemma (WPP)
přesný detailní obraz viditelné věci, kopie quanta emma, quantemma (WPP)
připomíná něco, podobá se něčemu vealta (QL)
velmi se podobá avealta (QL)
podobnost veasta (QL)
stejně, podobně véla (VT 49)
podobný víka (QL)
hodně podobný avíka (QL)
porovnává víkana (QL)
porovnávání víkele (QL)
na vlas podobný inquavíka (QL)
kamenný památník ondole (QL)
sochař ondomaitar (WPP)
zedník, případně i sochař ontano (WPP ontamo)
znamení tanna (MR 385)
stopa pera nebo štětce (kromě znamení délky) tekko (Et)
písmeno (k psaní n. malování) tengwa (Et, WJ 396)
diakritické znaménko tehta (PP)
tečka, bod, drobné znaménko tikse (Et)
píše (perem nebo štětcem), kreslí znaky teke, základ slova tek- (Et)
pěkného rukopisu tehtamaite (návrh dle QL tektamaqua)
písař tehtar (návrh dle QL tektar, kde ale význam je spisovatel)
krasopis, písařské umění tehtele QL (tektele)
řeže pilou, vyškrabuje, vyřezává,později i píše sara, min.č. sáre (QL, WJ 396)
psaní sarme (VT 39)
písmeno (rozumí se mimo Feanorových tengwar) sarat (shodné s výrazem pro "prkno") (WJ 396)
runa (písmeno k tesání do kamene) kerta (WJ 396)
pero na psaní tekil (Et, PM 318)
inkoust móro, saramór (obojí PE 16)
papír hyalin (PE 16)
hláska tengwe (WJ 394-6)
samohláska óma-tengwe, ómea (VT 39)
souhláska náva-tengwe, návea (VT 39)
dvojhláska (dvě souhlásky i samohlásky) ohlon (VT 39)
abeceda tengwanda (Et)
gramatika vč. pravopisu tengwesta (Et, WJ 394)
pravopis, písmo, "způsob zápisu" ("writing system") tenkele (Et)
znak, znaménko tehta (PP)
tečka, malé znaménko tikse (Et)
tečka za větou putta (Et)
kniha parma (PP, Et)
list, zejména v knize patil (QL patl)
čte (též dívá se, pozoruje, ale nestřeží) kenda (VT 41, WPP)
čte, zkoumá, prohlíží henta (WPP)
pruh rimpe (QL)
pruhovaný rimpina (QL)
barva quile (QL)
barevný, -barevný quilea (QL)
barví, zdobí, krášlí quilya (QL)
jasných barev, ozdobený, vyšívaný quilin (QL)
vyšívaný quilinoite (QL)
vyšívání quiltasse (QL)
švadlenka, vyšívačka serinde (PM 333)
šije neme, základ slova nem-, min.č.néme (QL)
jehla nelma (QL)
nit nemba (QL)
jemná nit či provázek (také vlas nebo chlup) filma (QL)
jemné vlákno ipsin (WPP)
pavoučí nebo velmi jemná nit lia (Et)
plete, splétá, ovíjí lia (QL)
lemuje lane, základ slova lan- (VT 42)
lem lane, základ slova lani- (VT 42)
tká lanya (Et)
tkalcovský stav lanwa (Et) (jako příd. jm. může znamenat ohraničený,
definovaný, konečný VT 42)
tkanina, útek lanat (Et)
vlna (ovčí) tó (Et)
vlněný toa (Et)
balvna (vlákno) líne (QL; může znamenat též pavučinu, Et)
hedvábí samin, základ slova samind- (QL)
hedvábný saminda (QL)
vyrábí krajku raita (VT 42)
krajka, síťovina raima, raime (VT 42)
do krajky umělecky vpletený raina (VT 42)
síťka do vlasů karrea (VT 42)
chochol, střapec (též převislá větvička) quasilla (QL)
ozdobné pero, chochol pilinquasilla (QL)
(Více o ručních pracích viz Domácnost)
ZVUK (H) LÓN, základ slova (h)lon- (VT 48)
(zejména neartikulovaný zvířecí zvuk) lamma (Et, WJ 416)
rozléhající se zvuk, ozvěna, též hláska láma (Et, PE 18)
rozhléhající se lámina (Et)
zní lamya (Et)
lahodně znějící linda (Et lind)
tón lin, základ slova lind- (korespondence)
zpívá (s důrazem na melodii n. beze slov), hraje hudbu linda (Et glin, WJ 382)
popěvek, melodie linde (Et lin i glin), lindelin (QL)
hudba lindele (Et lin)
melodický, zpěvný lindelea (QL)
zpěvák, zpěvný pták lindo (Et lin)
skladatel, hudebník lindimaitar (WPP)
hraje (ve významu hraní si, sportu i hud. nástroje) tyale, základ slova tyal- (Et)
hraní (ve všech těch významech) tyalie (Et)
harfa ngande (Et)
malá harfa ngandelle (Et)
hra na harfu ngandele (Et)
hraje na harfu nganda (Et)
harfeník ngandaro (Et)
brnká na struny tinga (Et), quingi (QL, asi je nejlepší upravit na quinga)
napjatý, pevný tunga (Et)
hra na strunný nástroj salme (QL)
brnkající, pulsující, zvučný salamba (QL)
viola salquin (QL)
housle salaquintil (QL salaquintl)
píská sipi (pravd. sipe, základ slova sip-), min.č. simpe (QL)
píšťala, flétna simpa, simpina (QL)
pískání simpisse (QL)
pištec simpetar (QL)
roh (hudební nástroj) róma (WJ 400)
roh nebo trubka romba (WJ 400)
tuba nebo mohutný roh tumbe (QL)
řve, troubí, hlasitě zní rama, min.č. ráme (QL)
řev, hluk rambe (QL)
píseň linde (spíše popěvek) (Et lin i glin)
líre, základ slova liri- (spíše zpívaná epika) (PP/Et)
zvoní, zpívá, lahodně zní nyele, základ slova nyel- (kořen z Et)
zvon nyelle (Et)
zpěvák lindo (Et lin), nyello (Et)
mohutný zvon kalonga (QL)
mohutně zvoní kalonya (QL)
zvoneček timpi LT1
zvoní, cinká timpa LT1
klape, rachotí patakata (podle QL patakta a patakatapaka)
klapot, rachot patake (QL)
klapající, rachotící patakanda (QL)
buben alapumba,
lapumba (QL)
menší buben tompa (QL)
tamburína tontil (QL tontl)
činel tontilla (QL)
JAZYK, řeč LAMBE, QUENYA (WJ 394, 361, 374, PM 399, Et)
říká, mluví quete, základ slova quet-, min.č. quente (Et)
mluv jasně! queta quenya!(WPP) (rozumí se zejména srozumitelnými slovy, ne gesty, mimikou či narážkami)
slovo quetta (Et)
věta, slovní obrat quentele (QL)
slovní quentea (QL)
ovládající řeč (od prostého umění mluvit až po výmluvnost) quetsa, quetsima (QL)
etymologie quettasundolie (VT 26)
fonetika lambele (VT 39)
posunková řeč hwerme (WJ 395)
rčení, přísloví, citát eques, základ slova equess- (WJ 392)
(zastaralé "eque" někdy uvozuje nepřímou řeč, nemá časy, ale možno použít ve tvaru equen pro 1.os.j.č., eques pro 3.) (WJ 392)
vypráví, podává zprávu nyare, základ slova nyar- (Et)
výčet, historie quentale (Et)
vyprávění quenta, nyáre (obojí Et)
vyloženě příběh: nyarna (Et)
vypravěč, tvůrce příběhů nyarnamaitar (WPP)
životopis vehtequentale (WPP)
historický příběh lúmequentale, lúmenyáre (Et kwet)
historický lúmequentalea (Et kwet)
báje, legenda, pověst nyarie (QL)
pohádka nebo říkanka pro děti nyanda (QL)
vede prázdné řeči, klevetí, povídá si o ničem nyata (Et)
prázdné řeči, klevety nyatil (QL nyatl)
popisuje osteke, základ slova ostek-, min.č. ostenke (VT 26)
vypravěč quentaro (Et)
báseň (pravděpodobně většinou, ale ne vždy, zpívaná) líre, základ slova liri- (PP/Et)
píseň nebo zpívaná báseň lirilla (QL)
zpívaná i psaná báseň lirit, liritta (QL)
zpívá n. recituje báseň lire, základ slova lir- (Et lir/glir)
VÍ, umí rozumem (např. číst) ISTA, min.č. sinte, inf. síve (Et, VT 41, WPP)
vědomosti ista, istya (Et)
učený, moudrý istima (Et)
učenec, mudrc istyar, istar (Et, PP)
věda/filosofie (jako celek) Nolme (též Ingole) (PM 359/60)
ingole s malým i znamenalo původně tajné učení/magii (Et), později tradiční vědění (WJ 383)
věda, vědní odvětví,hlubší vědění moudrých či znalých nolme (PM 360, WPP)
mudrc ingólemo (slavný z valinorských dob, PM 360)
ingolmo (mudrc/znalec tajného učení, WJ 383)
nolmo (PM 360)
učenost, dlouhé studium (spíše vědomosti) nóle (WJ 383, Et)
(spíše "tajné učení") nolwe (Et)
učený, moudrý nóla, istima ("vědomosti mající", Et)
inteligence, především schopnost abstraktního myšlení isquale (QL)
inteligentní (v tomto smyslu) isqualea (QL)
kouzlo lúke (Et)
okouzluje, očarovává luhta (Et)
známý, jistý, doložený sinwa (WPP)
ohraničený, jasně vymezený, konečný, definovaný lanwa (VT 42)
(jako podst. jm. znamená tkalcovský stav, Et)
odhaduje předpokládá intya (Et)
odhad, předpoklad, myšlenka intya (Et)
představivost intyale (Et)
myslí sana (VT 41)
mysl, rozum sanar, sáma (VT 41, 39)
myšlenka sanwe (VT 41)
věří (informaci, se 4.p. v existenci něčeho) save, základ slova sav- (VT 49)
hledá něco, pátrá po něčem kesta (WPP)
pátrá po něčem, prozkoumává něco
(např. knihu) za účelem nalezení čehosi kese základ slova kes- (WPP)
zjišťuje, snaží se vyzkoumat (něco) ekkese, základ slova ekkes- (WPP)
vyvolává hledání, zájem; zajímá se o něco kesya (WPP)
sbírá komya (WPP)
shromažďuje okome, základ slova okom- (WPP)
sbírka, shromáždění kombe, okombe (WPP)
směs, sloučenina ostime (VT 39)
