ŽIVOT, OSUD KOIVIE (Vt 49), KUILE (Et), MARANWE (Et)
osud (též poslání) maranwe (Et)
(zlý nebo neodvratný) umbar (Et mbarat)
(přeneseně z majetek, úděl) heren (Et kher) (může znamenat též řád, hierarchie, UT 388)
osudem předurčuje martya (Et)
někdo, jehož osud je zpečetěn, ve stavu
předsmrtné euforie, evtl. šílený marta (Et)
stane se, přihodí se marta (podle QL mart-)
okolnost, náhoda ambarma (VT 26)
obvyklý, přirozený; obvykle senwa (VT 49)
prorocký vhled do budoucnosti apaken (MR 216)
prorocký apakenya (MR 216)
život koivie (VT 49), kuile (Et)
život
(konkrétní); životní prostředí, okolí (konkrétního lidu) vehte (WPP)
živý koirea (PM 399), kuina (Et)
živá bytost, živý tvor koite, základ slova koisi- (QL)
rodí se, stává se čím nose, základ slova nos-
(podle odvozenin z QL, kde jsou základní tvary - nevíme které - nó, nóte)
rodí (někoho), asistuje při porodu, způsobuje porod nosta (QL)
porod, zrození, narozeniny nosta (QL)
druh, odrůda nostale (QL)
od přirozenosti dobrý nostalen mára
zplodí, stvoří (přít.č.) onta (min č. óne nebo ontane) (Et)
stvoření, vlastní dítě onna (Et/WPP)
mladý (Et), též svěží, vesellý (VT 47) nessa
mládí (též zeleň, pastva) nesse, nése (QL)
mladistvý (to jest plný života třeba i ve stáří) nessima (Et)
mládí, síla, nový život laito, laisi (QL)
čas květu, rozkvět, nejlepší léta lotóre (QL)
vzkvétající lotórea (QL)
dávný yárea, yalúmea (Et)
starodávný, starobylý (Et); dlouhaletý (např. o přátelství (VT 49) yára
starý, věkovitý linyenwa (Et)
starý, opotřebovaný yerna (Et gyer, u Noldor pouze o věcech)
(o lidech snad jengwa, podle nold.)
stárne, opotřebovává se yerya (Et gyer, u Noldor pouze o věcech)
VÁLKA (+ lov) OHTA (Et kot) (+ roime, Et + VT 46)
válku vede (proti komu) ohtatyare (+ podst.jm. s příponou -nna) (LR
ohtakare, úprava k na ty podle Et kar)
bojovník ohtatyaro (LR + Et kar)
mužný, statečný, odolný nerea (QL)
statečnost srdce nereaine (QL)
odvaha, smělost verie (Et ber), káne (Et)
odvažuje se verya (Et ber)
odvážný, smělý verya (Et ber), kanya (Et)
(slova kmene ver- v sobě mají více divokosti, prchlivosti, šílené smělosti)
rozkazuje, vyžaduje co kane, základ slova kan-, min.č. nejspíš kanne PM 361-2
u Q. uveden jen význam, ale podoba slovesa je z kontextu velmi pravděpodobná);
v Et je sloveso v jasném tvaru (bez uvedení
jazyka) a znamená "odvažuje se".
Pro
odlišení "odvažuje se" tedy navrhuji, co je myslím logické: využít
"kanya",
které se navíc vyskytuje, byť nepřeložené,
ve WPP)
nebezpečí rakse (VT 44 stp)
strach kaure (QL)
bázlivý kaurea (QL)
vojsko, vojenský oddíl, ozbrojená tlupa hosse (QL)
lis, dav, tlačenice, pevně sevřený bojový útvar sanga (WPP, Et stag)
hradba štítů (bojový útvar) sandastan (UT 282)
bojový klín (bojový útvar) nernehte (UT 282, koncovka dle WPP)
zadní voj telle (Et)
tábor, tábořiště, ležení kaila (Et)
jezdec, jezdkyně, rytíř roquen (UT 282, WJ 372)
(v númenorejském vojsku:) plně vycvičený bojovník, který ještě není rytířem ohtar (UT 282)
velitel káno (PM 362)
herald terkáno (PM 362)
rozkaz, oznámení kanwa (PM 362)
povýšení, vzestup orosta (Et)
vládne mečem, bojuje make, základ slova mak- (VT 39, 47, QL)
zabíjení, řež makka (QL)
meč makil (Et)
krátký, široký eket (UT 284)
široký lango (Et) (též příď lodi)
mohutný falquan (QL)
(dlouhý meč se dá nazvat prostě andamakil, WPP)
bojovník (mečem) makar (PP)
ostrý (zejména o mečích); čepel (zejména meče) maika (SA, VT 39)
nůž, dýka sikil (Et)
dýka (zpodstatnělé "bolestivý") naika (GL)
válečná sekera tuakka (QL)
kopí ehte, základ slova ehti- (Et), hatal (VT 49)
kopiník ehtyar (Et)
let (např.
kopí), let střemhlav nebo jiný rychlý pohyb přímou čarou hatse (QL)
pochva vaine (Et) (též lusk)
helma kassa (Et), kastol (WPP) harpa (VT 45)
luk lúva (doloženo jen jako pojmenování zahnuté nožičky tengwar, PP)
kú (doloženo jako válečný luk i jako pojmenování tvaru: luk, srp, Et)
quinga (luk lovecký) (Et)
tětiva, též řemen, řemínek latta (Et)
šíp pilin, základ slova pilind- (Et)
opeření pilintele (QL)
toulec vainole (QL)
brnká, zadrnčí (jako tětiva, přít.č.) tinga (Et)
hlavice kopí nebo šípu, špice, klín nasta (Et snat), nehte (WPP, UT 282)
střed
cíle mequa
(QL)
míří na mehte,
min.č. mekente (QL) (-kt)
meta, cíl, účel (na obecnější rovině) met, základ slova meht-
(QL) (-kt-)
přístřešek, skrýš (proti počasí i střelám), často znamená i štít kauma (WPP)
štít turma (Et)(též sanda, UT 282. Znamená prostě "pevný")
výčnělek štítu tolmen (QL)
kyrys, drátěná košile ambosse (Quen podle QL ambasse)
železná rukavice mantele (QL)
kyj, hrubý kus dřeva runda (Et)
tyč, ale i prapor, standarta tulwe (QL)
nenávidí, nemá v oblibě teve, základ slova tev-, min.č. téve nebo pravd. i tempe (QL)
nenáviděný tevin (QL)
nenávist tempe (QL)
nechuť k, nenávist tévie (QL)
nepřítel kotumo (Et)
nepřátelský kotya (Et)
nepřátelství kotse (VT 45)
barbar, divoch, obr, troll apod. kalimbo (QL)
barbarství kalimbarie (QL)
odporný hnusný násea (QL)
odpor, hnus náse (QL)
odpor (mírně smíšený s hrůzou) yelme (Et dyel/VT 45)
odpor cítí k yelta (Et dyel)
odporný yelwa (Et dyel)
odpor cítí k feuya (Et)
odporný, zapáchající, nečistý saura (Et thus)
zuřivost aha (PP)
zuřivý aharwa (odvozené slovo)
hněv rúse (WPP)
hněvivý, rozhněvaný rúsea (WPP)
hněvá se, hněv ursa (WPP)
hněv, násilí, spěch orme (Et gor)
spěšný, ukvapený orna (Et gor)
naléhavost horme (Et khor)
pobízení, urychlování hortale (Et khor)
pobízí, uvádí do chodu, vypouští k letu horta (Et khor)
impuls hóre (Et khor)
impulsívní hórea (Et khor/VT 45)
pobídka, povzbuzování, bojový pokřik siule (Et)
volání, vítězný pokřik yello (Et gyel)
křik, hluk yalme (Et ngal)
řev, hluk rambe (QL)
řve, troubí, hlasitě zní rama, min.č. ráme (QL)
řev ráve (MC)
řvoucí rávea (MC)
křičí óta (QL)
volá yame, základ slova yam-, min.č. yáme nebo yambe (QL)
volá k někomu o pomoc, modlí se hyame, z. sl. hyam-, min.č. hyáme n. hyambe (VT 43 z)
lov, hon, pronásledování roime (Et/VT 46)
lov, pronásledování kořisti (i predátorem) rauste (QL)
pronásleduje, loví roita (Et)
loví, vyhubí (i když je podmětem predátor) rauta, min.č. ráve (QL rav)
lovná zvěř, drobná zvířata, havěť laman rausima (QL rav)
predátor laman raustea (QL rav)
loví fare, základ slova far- (pravděpodobné znění slovesa jinak doloženého pouze pro jiné jazyky, Et spar)
past neuma (Et)
síť rembe (VT 42), natse (Et)
loví do sítě remba (VT 42)
zapletený, chycený do sítě rembina (VT 42)
hlídka, stráž tirisse nebo tiris, základ slova tiriss- (QL)
zvěd ettirno (vytvořeno podle sindarského ethir)
mír ruin (QL)
vyjednávač, parlamentář, prostředník enelmo (VT 47)
vítězství apaire (QL)
vítězství nad čím, ovládnutí čeho, moc nad čím túre (Et)
pán, vítěz turo, tur (Et)
vládne čemu, ovládá co ture, základ slova tur- (Et)
kralování, vláda aranie (VT 43 o)
království, říše turmen (WPP)
obtěžuje, trápí (podle nold.) tarasta (Et)
potíž (podle nold.) taras, tarasse (základ slova nejspíš vždy tarass-) (Et)
nátlak, donucení mausta (Et)
nutí mauya (Et); nire, základ slova nir-, min.č. ninde
(mauya v neosobní vazbě se 3.p. znamená "musí": mauya nin= musím atd., VT 45)
svazuje, váže nute, základ slova nut- (Et)
svázaný, vázaný (povinností) nauta (Et) (jako sloveso znamená tuší, odhaduje, podezírá, QL)
uzel, pouto núte (Et)
svazuje, zajišťuje, omezuje, zbavuje svobody avalerya (WPP)
řetěz limil (QL)
útlak sangasse (odvozené slovo, od sanga: lis, lisuje, Et)
vnitřní tlak jednat sám proti sobě, pokušení insangare (VT 43 o)
pokušení úsahtie (VT 43 o)
otrok, nevolník mól (Et)
otročí, dře se móta (Et)
ponížený nukumna (GL)
klaní se kave, základ slova kav-, min.č. kanwe (Quen podle QL kawin)
pohrdání, výsměch yaiwe (Et)
zahanbuje, ponižuje, poškozuje, zle nakládá s naitya, min.č. naiksine (QL)
moří někoho hlady (v neosobní vazbě, pravd. s podmětem ve 3.p., "trpí hlady") saitya (QL)
pohrdá čím, oškliví si co faika (kořen z Et)
zvedá, zachraňuje vare, základ slova var- (kořen z Et)
chrání varya (Et bar)
bezpečný varna (Et bar)
bezpečí varnasse (Et bar)
zeď, hradba ramba (Et)
hrazená vesnice či samota opele
střeží tire, základ slova tir- (Et)
stráž, hlídka tirisse nebo tiris, základ slova tiriss- (QL)
strážní věž tirion (Et)
bdělý tirinwa (QL)
pevnost (kamenné stavení) sarne (Et, ale VT 46 čte "kamenité místo")
pevnost, bezpečné držení arta (Et 3ar) (může znamenat i "přes" nebo "vznešený")
pevnost,
opevněná stavba karasse
(WPP)
vězení mando (Et mbad, MR 350)
uniká, nachází cestu ven use (základ slova usi-, min čas. usse nebo úse)(QL)
otvor ven, úniková cesta, únik uswe (QL)
svobodný léra (VT 41), mirima (Et), faire (QL, znamená i záře, Et)
svoboda fairie (QL)
(jediný výraz pro svobodu - ale příbuzné "faire" je v novějších pramenech spíše záře, duše, evtl. smrt. Přesto může být pojítkem slovo "faina", které v QL znamená "vypouštět na svobodu" a v Et "vyzařovat". Možná dokonce základní význam, kolem kterého Tolkienovy myšlenky kroužily v obou případech, je právě ta smrt. )
osvobozuje, propouští na svobodu lerya (VT 41)
vysvobozuje (z něčeho) etelehta (VT 43 o)
naděje,
důvěra estel (definice z WJ
318-319: "stav mysli, kdy je pokojná, cílevědomá, nedá se
snadno odradit, odvrátit od svého cíle či strhnout k zoufalství."
definice z MR 320:
"očekávání dobrého, které, i když je nejisté, má nějaký podklad ve známých
skutečnostech, ... tomu lidé říkají naděje a my -amdir-" = sind., kw. snad
amtir, ambatir, "to je -vzhlížení-. Existuje však
ještě jeden druh naděje, který má hlubší základ. Není ničena děním ve světě,
neboť nepramení ze zkušenosti, ale z naší přirozenosti a původu. Pokud jsme
opravdu děti Jediného, On nestrpí, aby ho někdo připravil o to, co mu patří,
ani jakýkoli nepřítel, ba ani my sami. To je nejhlubším základem
-estel-.")
(též v PP)
zhroucení, pád atalante, -ie (Et talat, WPP)
hroutí se, propadá se atalta min.č. ataltane nebo atalante (Et talat, WPP)
hranice mezi životem a smrtí, nebezpečí života kuivie lankasse (VT 42)
smrt (stav, pojem) nuru (Et)
(událost):
přirozená faire (Et) také: záře (a přeneseně duše) (blíže viz "svoboda")
fírie, effírie (dosl. vydechnutí) (VT 43 z)
bolestná, agónie qualme, anquale (Et, VT 45)
(zvlášť bolestná) unquale (Et kwal)
vydechuje (přeneseně: umírá přirozenou smrtí) fire, základ slova fir- (MR 250)
smrtelný i smrtelník fírima, jako podst. jm. též m: fírimo, ž: fírime (Et, WJ 387)
lidský (Et); smrtelník, člověk (WJ 387) firya
mrtvola quelet, základ slova quelets- (Et)
zdechlina quelehte (QL quelekte)
zkažený, v rozkladu queleksima (QL)
rozklad, hniloba queleksie (QL)
kazí se, hnije queletya, min.č. queleksine (QL)
zkáza, zhouba, naprostý konec quelme (QL)
strašný, tragický, extrémní, nesnesitelný naira (QL, WPP)
mrtvý
bolestnou smrtí qualin (Et)
přirozenou smrtí firin (Et)
odchází, mizí (euf. umírá) vanya, min.č. váne (Et, WJ 366)
odcestovalý, ztracený, zemřelý, minulý vanwa (PP, Et, WJ 366) (může znamenat i "vichřice", QL)
hrob kaune (QL)
hrobka noire, základ slova noiri- (UT 166)
hromada, mohyla hahta (Et khag)
hromada obecněji kumpo (QL)
bohatý, vzkvétající, hojný, požehnaný alya (Et gala)
jako sloveso: žehná (např. práci), způsobuje, že něco vzkvétá (WPP)
bohatství, zdar, prospěch, růst alma (Et gala, WPP)
bohatství, zdar, prospěch,
požehnání, blaženost almie, almare (Et gala)
požehnaný almárea (Et gala)
požehnání, milost, dobrodiní mána (VT 49)
dostatek, hojnost, vše, co je třeba fáre (Et)
stačí farya, min.č. farne nebo farinye (Et)
dostatečný, v dostatečné míře fárea (Et)
dost, dostatečně faren (VT 46)
vlastní, má harya (Et 3ar)
vlastnící (co) arwa (s 2. p.) (Et 3ar)
bohatství, tuk lar (VT 45)
bohatý, tučný, vydatný lárea (VT 45)
majetek, úděl (Et kher), řád, hierarchie (UT 388) heren
štěstí mající, bohatý, požehnaný herenya (Et kher)
klenot, drahokam, drahocennost, poklad míre (Et, WPP)
poklad, drahocennost harma (Et 3ar, PP)
poklad, pokladnice harwe (Et 3ar) (pozor, též "zranění")
klíč (návrh HKF) latil
utajený poklad, též dračí foa (QL)
tajný, skrytý foina (QL)
tajnůstkářský fólima (QL)
tajnůstkářství, tajemství, kradmost fóle (QL)
soukromý, osobní, vlastní véra (PM 340)
soukromý, zavřený, střežený pahta (VT 39)
oddělený pro zvláštní účel n. osobu (o čase a prostoru) satya (VT 42)
odděluje (viz výše) sati (pravděpodobně sate, základ slova sat-) (VT 42)
nestřežený, nikomu nepatřící, volně k použití, zadarmo lerina (VT 41)
dar anna (PP, Et)
dárce, dárkyně m: anto, ž: ante (Et) (anto může znamenat též "ústa")
děkuje hanta (QL)
obchoduje manka (Et mbakh)
obchodník, kupec mankar (podle Et mbakh: makar)
obchod, směna mankale (Et mbakh)
majetek, zboží armar (Et 3ar)
handluje, provozuje směnný nebo podomní obchod quapa, min.č. quampe (QL)
kramář, podomní obchodník quampo (QL)
kramářské zboží quampa (QL)
uzavřený obchod, výhodná koupě, výsledek smlouvání quapta (QL)
nouze, potřeba sangie (VT 44)
opuštěný, bez prostředků, o cosi připravený úna (VT 49)
chudý oika (QL)
chudoba oise (QL)
ochuzuje, ožebračuje, přivádí na mizinu oista (QL)
má nedostatek oito, min.č. oionte (QL. Quen navrhuje: oita)
slouží virtye, základ slova virty-, min.č. vartye (QL)
služba vartyane (QL)
sluha vartyo (QL)
NEMOC QUÁME (především nevolnost, nezdravé pocity)
LÍVE ( především slabost, churavění) (Et, Et sliw)
QUOLU (především nakažlivá) (upravit na quolo?)(QL)
nakažlivý, morový quolúva (QL)
epidemie, morová rána quolúvie (QL)
je nemocný, je mu špatně, zvrací quama, min.č. qáme (QL)
je nemocný quolo, min.č. quóle (QL quolu)
nemocný, trpící nevolností quámea, quamba (QL)
nezdravý, chřadnoucí quolima (QL)
nemocný quolina, quolda (QL)
invalida quolimo (QL)
nemocem podléhající engwa (S, Et)
churavý, nemocný, necítící se dobře laiwa (Et sliw)
bledý, nezdravé barvy, trpící nevolností, nemocný leuke (QL)
upoutanost na lůžko kaimasse (Et)
upoutaný na lůžko kaimassea (Et)
splihlý, svěšený, shrbený, slabý, mdlý, apatický quinqua (QL)
slabost, vyčerpanost, ochablost, malátnost quinquele (QL)
kýchá (kýchne, přít.č.) hote, základ slova hot-, min.č. hontye (QL)
kýchnutí hontye
(podle QL hont, kořen honty-)
kýchnutí (hlasité) hontosse (QL)
rýma s kašlem (pravd. u smrtelníků :) hototyosse (QL)
kašle tyosta (QL tyosto)
kašel tyos, základ slova tyoss-
je nachlazený, má rýmu (pravd. o smrtelnících :) nanga (QL)
bolest naikele (Et)
ostrá naike (Et)
bolestivý naikelea (Et)
silně bolestivý nebo (duševně) bolestný naika (WPP)
smrtelný, smrtonosný qualma (QL)
mrtvolný qualmea (QL)
dusí se, zejména topí se quoro (možná: quore, základ slova quor-), min.č. quonde (QL)
udušený, utopený quorin (QL)
dusí, topí (jiného) quosta, min.č. quóse nebo quostane (QL)
rána, zranění harwe (Et skar) (pozor, též poklad, pokladnice)
raněný harna (Et skar)
zraňuje harna (Et skar)
pahýl tolbo (VT 47)
bolavý, otlačený, opruzený sastya (QL)
bolavý, zanícený, hnisající sistina (QL)
hnisá sistya (podle příčestí v QL)
bolavé místo, bolák, vřed sistye (podle QL sist, sisty-)
bolák, nádor welet, základ slova weleht- (-kt-)
vymknutí (též škubnutí a ošizení) karpale (QL)
bolí onga (podle QL ongo)
bolí, mučí nwalya (Et)
utrpení nwalme (Et)
mučení ungwale (Et ngwal)
krutý nwalka (Et)
uzdravuje (dosl. obnovuje) envinyata (PP)
uzdravený, obnovený vinkarna (MR 408)
ulevuje, utěšuje, pomáhá asya (WPP)
úleva, útěcha asie (WPP)
bylinka, léčivka asea (PP)
obvaz lapil (QL)
obvazuje lapa (QL)
utišuje, hojí, hladí linta (QL) (jako příd. jm. znamená rychlý, PP)
občerstvuje loita (QL)
obnovuje, občerstvuje keuta (VT 48)
RADOST, VESELÍ/ ŽAL ALASSE (Et galás)/ NIÉRE (QL nyére)
je vzrušený, pohnutý walya (WPP)
vzrušený, pohnutý awalda (WPP)
vzrušení silný cit walme (WPP)
vzrušuje burcuje walta (WPP)
návrh: raduje se, je rád alase, základ slova alas-
usmívá se miri (pravd. mire, základ slova mir-)(QL)
úsměv mire, mirin (QL)
usměvavý mírea (QL)
slabý úsměv mirilla (QL)
zasmání mirmille (QL)
zeširoka se usmívá, kření se, šklebí se mirtya (QL)
směje se (libozvučně; též švitoří, žvatlá, zurčí) lala, min.č. pravd. lande (PM 359, QL)
(neutrální slovo) kake, základ slova kak-, min.č. kanke (QL)
smích kankale (QL)
tančí lilta (Et)
zpívá, hraje hudbu, zpívá beze slov linda (Et, WJ 382)
zpívá nebo přednáší lire, základ slova lir- (Et lir/glir)
píseň linde (písnička, melodie, ptačí zpěv) (Et glin)
líre, základ slova líri- (zpívaná báseň) (QL)
hudba lindele (Et glin)
více o vnitřních hnutích viz Obecné vlastnosti
více o hudbě a poezii viz Umění
více o odpočinkových činnostech viz Domácnost
těžkost kólema (QL)
pasivita, trpělivost, pasívní osoba kóle (QL)
pasívní kóleva (QL)
trpělivý kólemaina (QL)
nářek, žalozpěv naire (Et)
naříká naina (Et)
působí zármutek (pravd. předmětu ve 3.p.) naia, min.č. náye (QL naya)
úpí, kvílí yaita (odvozené slovo, zdroj nezjištěn)
úpění yaime (HKF dle následujícího)
úpějící yaimea (MC)
slza níre, nie (Et)
pláče niena (podle S a QL nyéna)
pláč nienie (podle S a QL nyenye)
vzdychá siqui (pravd. sique), základ slova siku-, min.č. síque (QL)
vzdychání siquile (QL)
vztahuje ruce k prosbě, naléhavě žádá arka (VT 49) (jako příd. jm. znamená "úzký", Et)
LÁSKA/PŘÁTELSTVÍ MELME (Et)/NILME (Et)
miluje (silně, ale ne nutně milostným citem) mele, základ slova mel-, min.č. méle (Et)
milovaný muž, milovaná žena melindo, melisse (Et)
milováníhodný, krásný írima (Et, FS), melima (Et)
milovaný, drahý melda, melin (Et)
milující, láskyplný méla (VT 39)
přítel málo (Et)
nildo, nilmo ž: nilde (Et)
má rád nile, základ slova nil-, min.č. pravd. nille
(vždy uvedeno jen jako koncovka. Může znamenat přátelství rovného s rovným, přívržence, ale i "milovníka" věci, předmětu a zejména vědeckého oboru, horlivého studenta. WJ 410, 412)
přátelství nilme (Et)
přátelský, milující nilda (Et)
návrhy (tvorba slov podle QL, kořen pro teplo podle Et):
opatruje, pečuje o (pův. zahřívá) lauka
vyzařující teplo, laskavý, srdečný laukima
důvěrný oholima (WPP)
sladkost, něha, přízeň lisse (VT 43 z)
setkání omentie (2 osob) (PP), yomentie (více) (WJ 407 yomenie)
setkává se s, potkává omenta (a zřejmě i jomenta)(odvozené slovo, prakticky nevyhnutelné)
hodí se k něčemu/někomu, ladí s něčím, shodne se kame, základ slova kam- (VT 44 l)
přijímá kamta (VT 47)
přizpůsobuje se, je tolerantní, snáší někoho ókame (VT 44 l)
pomáhá resta (možná s novější variantou rehta?) (QL, WPP)
(resta v QL též souhrnně příbuzní, držící při dotyčném. jednotlivě: m:réro, rendo, ž:resse)
pomoc, záchrana rehtie (WPP)
pomocník restar (HKF)
věrný přívrženec, družiník sarto (WPP)
stoupenec, podporovatel, ten, kdo stojí někomu po boku artarindo, astarindo (WPP)
soused asambar, asambaro, armaro (VT 48)
hladí, dotýká se dlaní palta (VT 47)
hladí, pohladí, uhladí lalta (QL)
líbá mique, základ slova miqui-, min.č. minque (QL)
polibek mique (QL)
líbání miquile (QL)
něžný (sladký) polibek miquelis (PE 16)
lehký polibek miquilitse (QL)
přítomnost, blízkost, podpora penasta (QL)
přítomný, stojící po boku, podporující peanwa (QL)
svěřuje někomu něco, instruuje někoho, nařizuje někomu něco peanta (QL)
posiluje, potvrzuje (např. výpověď), potěšuje tiuta (QL)
posílení, posila, potvrzení, útěcha, úleva tiutale (QL)
útěšný, utěšující, ulehčující tiusima (QL)
návrh: host, příchozí túlina (případně s koncovkami -o,-e)
(host, který už zaclání poněkud dlouho, by eventuelně mohl být tulina, viz 3. lekce)
ZVYK HAIME (Et khim)
drží se čeho, lpí na čem, vytrvává při čem himya (Et khim)
držící se čeho, vytrvávající při čem, lpějící na čem himba (Et khim)
Jediný, Bůh Eru (S)
nesmrtelný ilfirin (Et)
dokonalý ilvanya (WPP)
vševědoucí iluisa (VT 39)
všemocný ilúvala (VT 39)
rozhodne, mocí způsobí (o Valar a vyšších bytostech) vala (WJ 404)
mající moc nebo autoritu na úrovni Valar valya (Et bal)
všudypřítomný, všeobecný, rozptýlený rísima (QL)
nebesa (pouze) v přeneseném smyslu, místo přebývání Jediného Erumande (VT 43 o)
požehnaný, dobrý, svatý mána, manna (Et, FS, VT 43 z)
požehnání, milost, dobrodiní mána (VT 49)
požehnaný manaite, manaquenta (VT 49, VT 44 stp)
žehná (slovem i činem) mánata (VT 49, WPP)
konečný šťastný osud očištěné duše manar (Et, VT 45)
dobro mane (QL)
duch zemřelého nebo duchovní bytost, zcela dobrá manu (Et)
chválí, žehná laita (PP)
chvála laitale (UT 166)
chválí, vyvyšuje, zvětšuje, zveličuje olta (min.č. oltane), velitya (QL)
zvětšuje, přidává k, prokazuje čest, zejména darem hane, základ slova han- (kořen z VT 43 o)
umenšuje snižuje na významu, mění k horšímu minu (QL)
proklíná húta; naiquete, základ slova naiquet-, min.č. naiquente (obojí WPP)
prokletý húna (WPP)
modlitba kyerme (UT 215)
naléhavá modlitba a prosba vůbec arkande (VT 44)
vztahuje ruce v prosbě, naléhavě žádá arka (VT 43 o)
volá k někomu (naléhavě), modlí se hyame, základ slova hyam- (VT 43 z)
uctivá bázeň áya (PM 363)
uctivou bázeň cítí (vůči čemu) aista (Et gayás)
strašlivý, nebezpečný, avšak dobrý aika (PM 347)
svatyně, posvátné místo yána (Et)
svatyně, chrám ainas (WPP)
svatý, o věcech ainima (WPP)
nevyslovitelný (tabu) avaquétima (WJ 370)
vybavuje si, připomíná si enyale, základ slova enyal-, min.č. enyalle (PP)
vzpomínka enyalie (UT 317)
připomíná (komu, ve 3. p) mintye, min.č. mantye (QL) (mintye nin... připomíná mi)
připomínající, svázaný s mnoha vzpomínkami mintya (QL)
shromažďuje (o osobách) hosta (Et khoth), yale, základ slova yal- (UT 317)
shromážděný hostaina
posílá (též dojde) pro někoho, povolává, dává příkaz přijít tulta (Et)
bručí, reptá nurru (QL nuru)
vrčení, stížnost nurru nebo nur, základ slova nurr-
prosí, žádá - prosba, žádost - prosím, račte iquista (QL)
volba kilme (MR 214, PM 339)
volí (podle návrhu HKF) kile, základ slova kil-
dělí (podle návrhu HKF) kilta
kus, podíl (od slova sekat, řezat, krájet) kirma (odvozené slovo, autor nezjištěn)
upevňuje, ustavuje tulka (QL)
rozkaz, oznámení kanwa (PM 362)
rozhodnutí odmítnout avanir (VT 39)
ten, kdo odmítl/odmítá rozkaz či radu avar (Et, WJ 371, WPP)
smlouva, dohoda vesta, (dvou stran) ovesta (Et wed)
uzavírá smlouvu, přísahá vesta (Et wed)
přísaha vestale (Et wed)
přísaha, smlouva, závazný slib, svazek vanda (UT 305), vére (Et)
svázaný, vázaný (povinností) nauta (Et) (jako sloveso znamená tuší, odhaduje, podezírá, QL)
svěřuje se něčí ochraně ruke, základ slova ruk-, min.č. pravd. runke (VT 44 stp, podst.jm. použito s příponou -nna. Základní význam "děsí se, cití hrůzu", WJ 415)
dovoluje, povoluje, uděluje privilegium, poddává se lave, základ slova lav-, min. č.
pravd. láve (Et dab) (stejně znějící slovo od kořene LAB znamená "lízne", Et)
uděluje milost, slitovává se órave, základ slova órav- (VT 44 l)
volný lehta (VT 41)
propouští, uvolňuje, zmírňuje lehta (Et)
propouští, osvobozuje lerya (VT 41)
svazuje, zajišťuje, zbavuje svobody avalerya (WPP)
smí lerta (VT 41)
se svolením (koho) lenéme (+2.p.) (SD)
odmítá, zakazuje avaquete, základ slova avaquet-, min.č. avaquente (Et kwet)
váquete, základ slova váquet-, min.č. váquente (Et kwet)
zaráží, zastavuje, nenechává růst či pokračovat nuhta (WJ 413)
rozštěpený, rozdvojený sanka (Et stak)
vytrvalost, trvanlivost, stálá kvalita voronwie (Et borón)
stálý, vytrvalý, trvanlivý voronwa (Et borón)
věrný, spolehlivý, stálý ve slovu voronda (UT 317)
věrný, loayální sarta (WPP)
věrnost, loayalita astar (WPP)
selhává, uvadá, vytrácí se, hyne quele, základ slova quel-, min.č. quéle (QL)
odkládá, opouští, vylučuje hehta (WJ 365)
opouští, nechává na holičkách awarta (Et, jazyk nejistý)
zradí, ošidí, selže, zklame (přít.č.), ware, základ slova war-, min.č. pravd. wáre (kořen z Et)
trhnutí, vyškubnutí, ošizení karpale (QL)
vychytralý, zrádný karpalima (QL)
zanechaný za sebou lemba (Et)
jeden, sám er (Et)
opuštěný, osamělý erda (QL)
semeno, zárodek, individuálnost erde (MR 216)
osamělý eresea, erinqua (Et,VT 42)
sám zůstává, zbývá ere, základ slova er- (QL)
samota eresse (Et)
poušť, pustina erume (Et)
SPOR, předmět sporu, ZÁKROK ZÁKONA KOS, základ slova kost- (QL)
hádá se, má spor kosta (Et kot)
sporný kosima (QL)
příčina, motiv, nejzákladnější důvod tyasta (podle QL ka: kasta a Et kar: tyaro)
odpovědnost, vina tyarma (podle QL karma a Et kar: tyaro)
škůdci (někoho) ruhtalie (VT 43 o)
(jako j.č. lze použít rukindo, VT 43 o)
dlužník, provinilec lukando (VT 43 o)
dluh, provinění lukasse (VT 43 o)
zlý čin, provinění naique (VT 43 z)
zlý, bolest způsobující naiquea (VT 43 z)
pachatel zlého činu naiko, naikando VT 43
dělá něco zlého útyare základ slova útyar-(VT 43 o úkare/ Et kar)
zlý čin útyare (VT 43 o úkare/ Et kar)
provinilec útyarindo (VT 43 o úkarindo/ Et kar)
bolest, zvl. způsobená záměrně; zlý čin ongwe (WPP)
zvrhlý, zvrácený quarka (QL)
vykonává odporný čin nebo odvádí velmi špatnou práci saukare, základ slova saukar- (WPP)
trhající, drsný, násilný naraka Et
podrážděný, špatně naložený narka (QL) (jako sloveso znamená trhá, Et)
kousavá poznámka (dosl. chňapnutí psa) narko (podle QL nark-)
zahořklý nartya (evtl. nartye: podle QL narkye)
soudce námo (WJ 402)
soudí, usuzuje name, základ slova nam- (VT 41)
soud (též úsudek, touha) náma (VT 41)
jeden určitý úsudek nebo touha námie (VT 41)
výnos, zákon, ustanovení namna (MR 258)
pravidlo, zákon sanye (Et stan)
(o nezměnitelných zákonech, zvl. morálních) aksan (WJ 399)
pravidelný, podle pravidel, zákonný, normální sanya (Et stan)
přímý, správný téra (Et te3)
křivý, nesprávný raika (Et)
křivý, možná i převrácený, zvrácený, obtížně napravitelný hwarin (Et skwar)
pravdivý anwa (Et), naite (VT 49)
okolostojící, svědek astarmo (WPP)
podezřelý (též výjimečný, slavný) minda (Et)
myslí, tuší, odhaduje, podezírá nauta (QL) (jako příd. jm. znamená svázaný, vázaný povinností, Et)
podezření naus, základ slova. naust- (QL)
mimo podezření (příd. jm.) naustavilte (QL)
náznak, šeptanda, podezření, narážka navillo (QL)
náznak, vodítko nauma (QL)
klevety prázdné řeči nyatil (QL nyatl)
ukazuje, naznačuje, znamená tea, min.č. tenge (VT 39)
znamení tanna (MR 385)
potvrzuje (např. výpověď), potvrzuje, potěšuje tiuta (QL)
potvrzení, posílení, posila, útěcha, úleva tiutale (QL)
loupí mapta (QL)
loupež (s užitím násilí) maptale (QL)
znásilňuje amapta (QL)
krade naqua, min.č. nanque (QL)
zloděj naquar (QL)
poškozuje, ponižuje, zle nakládá s naitya, min.č. naiksine (QL)
pomsta, trest, rána osudu paime (QL)
ukládá či vykonává trest paimeta (QL)
trest, zejména tělesný paimesta (QL)
pomstychtivost, krutost paimene (QL)
odplácí (ať už zlé či dobré) paitya (QL)
mstitel paimar, pairemo (QL)
uhodí plochou dlaní (přít.č.) piltya (QL)
políček piltye (QL pilt, základ slova pilty-)
vyhošťuje auhorta
odhání auroita
odkládá, vynechává, vylučuje, opouští hehta (WJ 365)
kliď se! z cesty! heka! (WJ 364) (též s koncovkami: j.č. hekat! mn.č. hekal!)
vyhnanec, psanec, ztracená nebo zbloudilá osoba hekil (WJ 365)
(m:hekilo, ž:hekile)
odčiňuje nantyare, základ slova nantyar- (podle WPP nankare a Et tyare)
