Byl jednou jeden básník,
který někdy
kolem svých třiadvaceti let sedl
a napsal pár
textů v krásně znějícím jazyce, jemuž sám nerozuměl.
Pak strávil
zbytek života tím, že se snažil ho prozkoumat,
a protože
byl profesionální lingvista, do značné míry se mu to podařilo.
Jeden lidský
život však byl příliš krátký na tak monumentální úkol
a tak po něm
i přesto zbyl jen zlomek jazyka,
mámivý svou
krásou a svůdný tím, co ještě nebylo odhaleno.
To je, s trochou nadsázky, vše, oč tu
běží.
Studovat jazyk znamenalo i seznámit
se s národem, který ho používal,
a s jeho
historií. Tak byly sepsány příběhy, které ho proslavily. Má mnoho fanoušků po
celém světě a protože jsou mezi nimi i lingvisté, jazyk se stal předmětem
vědeckého zkoumání, zcela seriózního a uznávaného.
To nicméně není tím, čím se zabývám
já. Nejsem vědec, jsem jen amatérský učitel jazyků, a pokouším se zájemcům
pomoci k tomu, aby quenijštinu mohli normálně používat.
Má taková snaha, vedle onoho
seriózního vědeckého zkoumání,
vůbec své
opodstatnění?
Rozhodně ano, a to ze dvou důvodů.
Prvním je ten, že quenijština byla od
počátku koncipována jako nejkrásnější jazyk na světě. Ba víc: i sami mocní
obyvatelé rajských končin, demiurgové jejího světa, odložili svůj vlastní
jazyk, aby ji převzali. Byla koncipována jako jazyk vysoce zvukomalebný, který
při poslechu evokuje živé obrazy i v tom, kdo mu nerozumí.
A nedá se
nic dělat, tyto záměry se zdařily.
Má takový
jazyk zůstat jen předmětem vědeckého zkoumání? To by se míjel účelem.
Druhým je ten, že elfové v našem
světě opravdu žijí. Ne jako zvláštní rasa či živočišný druh, jistě. Dokonce
tomu ani nevěřím v nějakém mystickém slova smyslu.
Ale
subkulturou mezi lidmi nepochybně jsou. Jsou nadprůměrně inteligentní, silně
empatičtí a vysoce kreativní. Trochu se stydí za svůj idealismus a touhu po
dobru
a kráse, ale
nedokážou se jich tak úplně vzdát.
Toho
posledního bodu si všimněte. Jinými slovy, jsou na tom tak trochu jako český
národ za Rakouska. Chybí jim národní hrdost. Ale dejte jim jazyk... a kdo ví.
I jazyk sám má mnoho společného s
češtinou té doby. Mnoho bylo zapomenuto (nebo, chcete-li, zemřelo s autorem) a
už se nám to nikdy nepodaří objevit. Narážíme stále znovu na omezenou gramatiku
i slovní zásobu
a mnohé z
pokusů, kterými se pokoušíme to překlenout,
budoucí
mluvčí jazyka budou cítit jako nevhodné a budou si o nás vyprávět vtipy.
Nicméně,
právě díky podobnému úsilí se čeština začala používat. A jakmile se začala
používat, už žádné berličky nepotřebovala. Ožila a naprosto už nezáleželo na
tom,
že se lišila
od své vlastní historie. Stal se z ní jazyk, s nímž pracovali Čapek a Skácel
a o kterém
Eisner napsal Chrám i tvrz.
To se může stát znovu.
A nezapomeňte: v ráji už se dávno
nemluví hebrejsky!
Poděkování
Především
děkuji Mistrovi za nádherný jazyk, jakož i komunitě tolkienovských lingvistů za
to, že ho zkoumají, oživují a publikují k němu materiály.
Zvláštní
poděkování patří Helgemu Fauskangerovi, který kdysi vytvořil přehledný
a praktický (a dnes již dávno zastaralý a opuštěný) kurs quenijštiny,
který jsem byla schopna pochopit, jakož i za bezmeznou trpělivost a
gentlemanský přístup v dobách, kdy jsem si s ním jako začátečník dopisovala.
Kéž se deprese jeho osamělému norskému ostrůvku vždy na hony vyhýbají!
Můj velký dík
také Quenduluinovi.
Za jeho
lásku k jazyku. Za zodpovědný a pečlivý přístup,
který se
nebojí v případě potřeby spojit s kreativním nadhledem.
Tento
slovník vděčí za mnohé naší dlouhaleté radostné spolupráci.
Žel, nedá se
tak úplně označit za slovník Laisi-Quen, jak jsem doufala, neboť Quenduluin už
v posledních letech nemá tolik času zabývat se quenijštinou aktivně. Zpracoval
však redakci slovní zásoby z roku 2012, je autorem látky o kořenech
a poskytl mi mnoho jazykových rad a
vysvětlení.
Na druhou
stranu, věnovala jsem hodně pozornosti tomu,
abych
převzala všechna jen trochu myslitelná slovíčka z jeho Česko-quenijského
slovníku. Čtenář má jistě právo nebýt maten stále dalšími osobními výběry
jednotlivých autorů, ale dostat do ruky něco, co je bude
aspoň trochu
sjednocovat.
Metoda výběru
Při
práci s Tolkienovými materiály snadno zjistíte, že jazyk po celý život měnil
a vylepšoval, což často vedlo k nakupení stejně vypadajících slov s
nejrůznějšími významy. Aktivně používat jazyk tak, aby v něm dostala místo
všechna zároveň, je zhola nemožné. Byť i jen vytvořit slovník, kde by byla
zapracována úplně všechna quenijská slovíčka, která Tolkien kdy vytvořil, je
špatně představitelné. I při snaze o co nejširší záběr se člověk zákonitě
dostane do bodu, kdy ví, že některá slova autor škrtl, jiná sice ne, ale v
pozdějších textech je evidentně nahradil jinou verzí, zatímco u mnoha dalších
tohle můžeme jen s větší či menší jistotou odhadovat.
Základní
verze quenijského výběru, tak jak jsem ji začala zpracovávat kolem roku 1998,
se řídila metodou vytvořit základ pro aktivní používání jazyka. Některá slova
byla vypuštěna, některá z nich nahrazena slovy sice ze starších zdrojů, ale s
ničím nekolidujícími. Nebylo možno brát ohledy na všechny jemné lingvistické nuance,
které autora - vedle celé řady dalších důvodů - k neustálému
přepracovávání vedly. Ty zájemce jistě najde v celé řadě vědeckých prací na
toto téma. Pokoušet se ale sestavit slovník jen z těch nejdokonalejších
výsledných podob některých slov by znamenalo získat slovní zásobu
nedostatečnou, vzájemně nekompatibilní a tak jako tak velmi rozdílné kvality,
protože různé myšlenky jsou autorsky dotaženy různě daleko.
Chápu
ale, že čtenář se potřebuje něčeho zachytit, i když se snaží jen vyluštit
náhodný quenijský text, který celkem libovolným způsobem napsal někdo jiný. A
autor, který se snaží napsat quenijský básnický text, potřebuje výběr synonym
(ideálně o různém počtu slabik :). Proto byl slovník v dnešní podobě významně
rozšířen.
Pokud
tak dochází ke kupení stejně znějících slov, záleží na tom, v jakém vztahu jsou
k sobě jejich významy. Někdy jde o slova s týmž základním významem, z
nichž jedno je podstatné jméno, jedno přídavné jméno, jedno sloveso, podobně
jako v angličtině (příslovce quenijština často nerozlišuje vůbec a použije
přídavného jména). Někdy jde o slovo, jehož původní základní význam se postupně
rozšířil v celé spektrum zdánlivě nesouvisejících významů. Někdy jde o pravá
homonyma: slova, vzniklá z různých prakořenů, jejichž pozdější výslovnost
splynula. Taková slova mají v jazyce své místo a bylo by chybou snažit se je
nějak omezovat (i když pravá homonyma elfové často vytřídili sami, o tom v
Tolkienových poznámkách záznamy jsou). Mnoho dalších slov ale vzniklo
kupříkladu tak, že Tolkien citem vytvořil vlastní jméno, které se mu zvukově
líbilo, a pak strávil léta tím, že se snažil "zjistit", jak
jméno vzniklo. Někdy měl řadu variant se zcela různými významy. Někdy zavrhl
všechny, protože neuspokojily jeho lingvistický perfekcionismus. Někdy popsal
několik řádek jemnými variantami jediného slova a nenamáhal se škrtnout ty,
které nezvolil (zejména ve WPP). Slova, která v procesu tvorby
vznikla, jsou však "doložená" Tolkienova quenijská slova, sama o sobě
přinejmenším hláskoslovně bezchybná (jejich problémem v očích autora mohlo být například to, že
prošla méně pravděpodobným etymologickým vývojem) a každopádně často při
aktivním používání jazyka víc než potřebná.
Zatímco
někteří autoři preferují jazyk v podobě z Pána prstenů a pozdější a pečlivě
zvažují chronologii zdrojů a jiní naopak milují kouzelně znějící, avšak
nepropracovaný jazyk Tolkienova mládí, já přihlížím nejprve k tomu, nakolik
slovo potřebujeme, za druhé k tomu, nakolik dojde jeho použitím k řetězícím se
kolizím, které by vyřadily třeba deset dalších použitelných slov, a teprve
potom ke stáří zdroje. Stáří zdroje je ukazatel jen velmi orientační. QL,
jeden z nejstarších pramenů, mnohdy pracuje s kořeny, které přetrvaly až do
zdrojů z doby vydání Pána prstenů nebo pozdějších, a někdy dokonce obsahuje
slova, která mnoho let nebyla zmíněna, ale pak se vynořila jako samozřejmost v
textech z konce Tolkienova života.
Pokud
jde o rozšíření slovní zásoby (v rámci mého pojetí tedy zamýšlené především
jako pasívní) o některá kolidující slova, snažím se vždy více či méně doporučit
k aktivnímu užívání to, které koliduje nejméně a je ve slovní zásobě
nejpotřebnější. (Nepokouším se vyjmenovat naprosto všechny kolidující případy. Pro
takový účel doporučuju wordlisty Helgeho Fauskangera, který naopak nechává
stranou mnoho použitelných slovíček z doby QL, ale snaží se uvádět všechna
slova, která mají dva či více různých významů.)
Slova spíše (nebo zcela) nedoporučená odlišuji menším
písmem. Není to jediný případ, kdy používám menšího písma, slouží také k
zaznamenání delších vysvětlivek a v části quenijsko-české k zapsání
příbuzných slov mimo svůj abecední pořádek. Na správném místě abecedy je
najdete větším písmem ještě jednou.
Prameny
QL: The Qenya
Lexicon, nejstarší, ale v mnohém /někdy po drobných úpravách/
kompatibilní slovník. Některá slova jsou
převzata i z jeho dvojčete, Gnomish Lexiconu (GL). Nicméně i zde je mou prioritou
vytvořit použitelnou slovní zásobu. O úpravy se pokouším především u
slov, která by v ní jinak chyběla. U synonym, kterých je už i beztoho dostatek,
si všímám především těch, která zařadil do svých slovníků už Quenduluin. Pokud
slovíčko není nutně třeba a přitom je sporného tvaru nebo kořeny kolidují,
jakož i v několika případech odvozenin jasně vytvořených o mnoho později
lidmi :), není QL citován.
Et: poměrně obsáhlý etymologický slovník ("Etymologies") z The Lost Road ("Ztracená
cesta" - sborník starších, většinou nedokončených prací či
starších verzí publikovaných příběhů).
Je o dost novější než QL a zřejmě zůstal v užívání poměrně dlouho (jak se
dovozuje m.j. z toho, že některé poznámky jsou už psány propiskou...). Obsahuje
poměrně velký díl dostupné slovní zásoby. Jeho nevýhodou je zkratkovitost, v
níž se někdy vyznal jen autor sám, a mnohavrstevné opravy, které se špatně
luští. Proto byly vydány ještě dva díly VT (45 a 46)
s jeho opravami. Et je uspořádán abecedně na základě praelfských kořenů, z
nichž slova vznikla. Pokud se kořen od slova liší tak výrazně, že by se slovo
špatně hledalo, je uveden hned u značky pramene.
FS: Součástí sbírky The Lost Road
je Firíelina píseň, jejíž quenijština se poněkud liší od všech ostatních
dokumentů. Některá slova však jsou s doloženými kompatibilní... a některá se
vyskytují pouze tam, ale vhodně doplňují slovní zásobu.
FCL:
Mistrovy vánoční dopisy vlastním dětem. Použito jen ve výjimečných
případech.
UT: Nedokončené
příběhy
PP: Pán prstenů
S: Silmarillon, SA: dodatky k témuž, které jsou
určeny spíš pro povšechnou orientaci a často tudíž velmi nepřesné! Snažím se
je vytřídit, jak jen možno, a prosím nespoléhejte na ně...
WPP = PE 17. Obsáhlý
Tolkienův glosář k Pánu prstenů, Words, Phrases and Passages in Various
Tongues in The Lord of the Rings. Většina slov se dá najít ve slovníčku na
konci nebo u příslušných kořenů; některá jsou ale uvedena i u
kořenů příbuzných nebo právě opačných významů. Obsahuje několik tvůrčích vrstev a je
nedokončený. Některá v něm započatá témata autor později rozpracoval v mnohem
ucelenějších a podrobnějších traktátech, publikovaných ve sbírkách:
MR: Morgoth`s Ring
PM: Peoples of Middle-Earth
WJ: The War of the Jewels
SD: Sauron Defeated
Zkratky
VT a PE odkazují na časopisy, postupně publikující materiály z Tolkienovy
pozůstalosti. VT 43 a 44 publikují překlady obecně známých modliteb,
uvádím tedy někdy v závorce odkaz na ně (o=Otče náš, z=Zdrávas Maria,
g=Sláva Otci i Synu, stp=Pod ochranu tvou, l=loretánská litanie), protože může
dát představu o významu slova. Modlitby
se vyskytují ve více postupně opravovaných verzích, ale pokud je některé slovo
pěkně odvozeno od nekolidujícího nebo jinde doloženého kořene, jsou citovány i
starší verze. VT 45 a 46, jak už zmíněno, obsahují
opravy k Et a znamenaly žel místy nutnost pozměnit už vžitá slova. U VT 43-46
nenajdete číslo stránky, protože v modlitbách se slova hledají snadno a opravy
k Etymologiím zachovávají jejich abecední řazení.
Slova,
převzatá přes průkopníka jazyka Helgeho Fauskangera (nebo jím dotvořená), jsou
značena zkratkou jeho jména HKF. MC je báseň Markirya,
publikovaná na jeho stránkách Ardalambion. Tolkien napsal během svého života
několik verzí, ta publikovaná je pozdní a do značné míry kompatibilní s jinými
pozdními zdroji. Má autorský překlad (velmi básnický) bez podrobnějšího
autorského výkladu. Kde koliduje význam slov s jinými zdroji, dá se velmi často
předpokládat, že je to díky básnickému překladu. Tak například loikolíkuma,
přeložená jako "svíce u mrtvého", se dá ve světle WPP (kde tento kmen
znamená "chybný, nedostatečný") velmi dobře vidět prostě jako
"špatně hořící/skomírající svíčka" a je myslím ukvapené pouze na
základě MC soudit, že "loiko" je další výraz pro "mrtvolu".
Samozřejmě, vrhá to určitý stín i na slova z MC, která se nevyskytují v jiných
zdrojích, ale bude zřejmě jen dobře, když s tím budeme počítat.
Protože
některé knihy obsahují i mnoho jiného než lingvistického materiálu (a součástí
každého článečku jsou obsáhlé poznámky, takže vlastně hledáte slovíčka na dvou
místech zároveň), uvádím tam, kde je to třeba a zároveň aspoň trochu možné, i
čísla stránek, odkazující k těmto edicím: HarperCollins 1993 (UT), 1994 (MR,
WJ), 1997 (PM). V Pánu prstenů najdete slova (pokud nejsou součástí nějakého
poetického díla typu Namárie) hlavně v dodatcích - především
o kalendáři a o písmu (kde slovíčka tvoří názvy písmen v
abecedě).
Vše
kromě SD, FCL, PE (s výjimkou 12/QL a 17/WPP) a
starších čísel VT než 39, jsem četla a za překlady jsem zodpovědná :).
Kořeny
Zmínila jsem uspořádání slov ve slovnících podle
prakořenů. Tolkien viděl své jazyky v historické perspektivě, což mimo
jiné znamená, že hodně pracoval s původními praelfskými slovy a jejich vývojem
zejména ve dva jazyky, které zpracoval podrobně, totiž quenijštinu
a sindarštinu. Jsou tyto kořeny pro
nás důležité? Ano, velmi, protože Tolkien nám nikde nezanechal žádnou
přehlednou učebnici svých jazyků, a dokonce ani žádný slovník, který by
systematicky zachytil slovní zásobu včetně všech změn kmenových souhlásek při
skloňování, způsobů tvoření minulého času a podobně. S kořeny slova ale
pracoval často, a z nich jsou tyto věci často (ne žel vždy) odvoditelné.
Druhou
výhodou je možnost dotváření nových slov. Kořeny jsou nesmírně plastická
záležitost. Nepředstavujme si jen předpony a přípony: existuje několik různých
způsobů, jak bylo možno pozměnit kořen sám, a jejich vzájemnou kombinací plus
nejrůznějšími předponami a příponami (které často vedly k hláskovým
změnám) má každý z kořenů hojný potenciál pěkných a nestejně znějících slov,
která z něj mohla vzniknout. Někdy je využit autorem samotným, někdy ale existuje
možnost (zodpovědně a nejlépe v koordinaci s ostatními uživateli jazyka)
chybějící slova dotvořit. Více o tom v šesté lekci Učebnice.
Kořeny
skýtají možnost nahlédnout do významu slova. Překládat z angličtiny slovník
není totéž jako překládat souvislý text. Je dobře známo, že některá anglická
slovíčka mají patnáct i víc různých českých významů a který z nich zvolit, když
chybí kontext? Myslel autor skutečně všechny? Tolkien byl mistr vyjadřování a
měl velmi obsáhlou slovní zásobu, takže dokáže často naznačit zamýšlený obsah
slova volbou jemně odstíněného výrazu - někdy je však překladatel nutně na
pochybách, a tam v některých případech může kořen leccos naznačit.
Konečně,
sledovat vývoj slova a jeho významů je samo o sobě fascinující. Ne ovšem vždy
možné. Stejně znějící kořeny s dvěma nebo i více různými významy nejsou žádnou
výjimkou. Co s nimi v případech, kdy
Tolkien nikde nenapsal, proč to tak bylo? Nemůžeme vědět, protože v tom
byl sám nevyzpytatelný. Někdy zpracoval významovou souvislost, která by nám ani
nenapadla (viz kořen mbar ve WPP: bydlím = jsem někde zakotvený > pevnost,
ustavenost > osud...). Jindy s rozhodností prohlásil, že kořeny byly dva nezávislé s
různým významem. (Proč vlastně? Asi je nutno si představovat, že taková slova
nevznikla v době bezprostředně po procitnutí elfů a došlo k jejich vzniku v
oddělených skupinách, které se ale následně opět spojily.) Konečně
o některých napsal, že vznikla nezávisle, avšak podobnost slov měla
významný vliv na to, jak byl cítěn jejich význam.
Protože
mi ale -v situaci, kde se předpokládá jediný původní jazyk - proces významových
proměn téhož prakořene připadá jako mnohem přirozenější a obvyklejší než vznik
dvojic i trojic stejně znějících kořenů s úplně odlišným významem, předpokládám
stejný prakořen všude tam, kde je to jen trochu myslitelné, a často uvádím jako
význam kořene slovo, které je v sobě všechny obsahuje (ne tedy slovo, které je
jako překlad kořene doslovně autorsky doložené, anebo v některých
případech ne všechna ta slova, ale jedno, které postihuje souvislost mezi
nimi). Můžete mi tedy věřit podstatně víc pokud jde o podobu kořene -
překlady významů už jsou můj autorský příspěvek, i když promyšlený.
Ale
ani ohledně podoby kořene mi nemůžete věřit bezvýhradně, protože autorské
cítění kořenů také prošlo mnoha proměnami. V tomto smyslu beru jako autoritu
Quenduluinův Kořenovník a přejímám úpravu kořene, pro kterou se rozhodl
(někdy v mírné variantě v mezích těch, které uvádí jako rovnocenné). Neuvádím
ale už původní podobu kořene ve starších zdrojích, a vůbec jsou moje údaje
proti Kořenovníku stručnější a zjednodušené (například tím, že autorské
varianty kořene - s g nebo bez něj na začátku, zakončení na s
nebo r a podobné - shrnuju do jednoho zápisu). Na druhou stranu,
najdete tu i údaje o slovech, která Kořenovník neuvádí (tam se snažím
čerpat přímo z pramenů, které většinou odpovídají pramenům slova).
Údaje o kořenech, stejně jako o pramenech, najdete v
části quenijsko-české. Jste-li na pochybách, vyhledejte si slovíčko vždy tam.
"Zpravidelňování" a apokryfy
Mezi
současnými lingvisty je módní upravovat slova ze starších zdrojů směrem k větší
pravidelnosti jazyka. Jednu dobu jsem sledovala tento trend s nadšením, ale
značně mě zchladilo přečtení traktátu Eldarin
Hands, Fingers and Numerals, který mi připomněl, co jsem celou dobu měla
vědět: Mistr netvořil umělý jazyk, nýbrž jazyk sice fiktivní, avšak historický.
O nějaké pravidelnosti se mu ani nesnilo - nepravidelnosti zapracovával zcela
záměrně a jako organickou součást věci. Proto jsou zmíněny některé návrhy na
zpravidelnění, ale ponechávám na čtenáři, zda se k nim přikloní.
Na
druhou stranu, u mnoha slov je pravděpodobné, že by později byla autorem
přepracována určitým způsobem, kdyby se k textu ještě vrátil a nezačal místo
něj rovnou tvořit další. To platí samozřejmě nejvíc u QL. Některé změny (záměna
kt za ht, vsunutí i do koncového tl, dl) jsou pro lingvisty takovou
samozřejmostí, že je ani nevyznačuju kurzívou (v takových případech ale uvádím
původní slovo z QL v závorce). Některá hláskové změny z QL, ale i z Et, HKF
vědecky rozebírá a vyvrací jakožto opuštěný autorský koncept. Já je uvádím tak,
jak jsou v pramenech, a je na vás jak a co nastudujete a budete či
nebudete používat. Koncové -i u slovesných tvarů s největší
pravděpodobností znamená sloveso, které ve třetí osobě j.č. končí na e, ve
všech ostatních i + zájmennou koncovku (Tolkien alternativně píše -in, což je
koncovka první osoby, s překladem slovesa v první osobě, ale často to ve svých
poznámkách prostě krátil.) V několika případech ale takový výklad není
možný, protože by výsledný slovní základ končil na souhláskovou skupinu, která
by neumožňovala vytvoření některého dalšího tvaru. Tam je většinou možno zahrát
věc do autu zakončením na -a.
Zrovna
tak nejsou kurzívou vyznačena slova, kde kvůli kompatibilitě s pozdějšími
zdroji měním y za i ve dvojhlásce (výslovnost by to nijak neměnilo, jde jen o
různý způsob zápisu). Jinak jsou úpravy slov a odvozená slova značeny kurzívou.
Většina odvozených slov pochází z autorské dílny někoho jiného (svá vlastní
odvozená slova uvádím většinou až v Apokryfech). Uvedená slova jsou však
odvozena podle dobře doložených pravidel a lze je myslím užívat bez výčitek
svědomí.
Moje
příspěvky kurzívou tvoří z převážné většiny holé slovesné kmeny,
které byly ve slovnících uvedeny jen jako praelfský kořen, z něhož další slova
vznikala. Protože většina původních prakořenů má slovesný význam, je v nich
uložen zlatý poklad jednoduchých sloves, jejichž výslednou podobu autor už
nedotvořil. Je doloženo mnoho sloves, která skutečně přešla do
quenijštiny v nezměněné podobě. V mnoha případech ale dostala příponu (většinou
-ta nebo -ya). Na vypsané prakořeny, i když jsou hláskoslovně s quenijštinou
kompatibilní, se tedy nedá tak úplně pohlížet jako na doložená slova.
Na druhou stranu, odvozeniny víceméně nesporné (např.
základní slovesný tvar od jiného tvaru, použitého v textu) kurzívou vyznačeny
nejsou.
Výslovnost:
samohlásky: Quenijština má jen jedno i, psáno i, a z toho plyne,
že nezměkčuje předchozí hlásku (tedy nečteme Earenďil,
Ňimrodel!). To, co se píše y, je obyčejné j. (V sindarštině je situace
kolem měkkého i stejná, ale y je skutečně tvrdé y, tedy německé ü.) Dvě samohlásky za sebou se taktéž čtou skutečně
jako dvě samohlásky, nesplývají ani se nemění, kromě dvojic s i nebo u na konci
- ty se čtou jako dvojhláska (Earendil se tedy čte, jak psáno, nikoli
Érendil! Útěchou nám budiž, že to autor sám často nedodržoval...) Dvě
tečky nad samohláskou znamenají upozornění pro Angličana, že samohláska se
neredukuje, a Čech je tedy může s výhodou ignorovat (což v tomto slovníku činím :).
souhlásky: Dvě stejné souhlásky za sebou se skutečně
čtou, zdvojeně nebo prodlouženě. To, co se píše c, je obyčejné k
(jméno Celeborn, působící tak vznešeně s "c", je tedy ve skutečnosti
Keleborn!). W se čte anglicky, a to i jako součást kw (psaného qu). H a y/j
se užívají jako "měkčidla". L před y/j by mělo být měkčené a L mezi souhláskou a e/i, nebo na konci slova po e/i také aspoň trochu.
souhláskové
skupiny: hw (čteno jako
něco mezi f a anglickým w... prostě foukněte), hy (čteno jako ch až š, š se
blíží zejména před e a i, ale v Gondoru četli vždy š), hl (více či méně měkké
l), ht (čteno cht tvrdě či měkce podle pravidel německého "ichlautu"
a "achlautu"), nw (labializované n, všechny hlásky, za nimiž je w, se
čtou rty nastavenými na anglické w), ny (blíží se našemu ň), hr (neznělé, avšak
vibrované r - blíží se našemu ř), ty (čteno jako něco mezi ť a č, v Gondoru č) ng (nosové n - pokud
v něm na počátku slov uvádím g v závorce, během historie se ng měnilo v n).
Abych předešla zoufalství při pokusu o výslovnost některých
souhláskových skupin, naznačuju možnou (nikoli však čistou a spíše gondorskou
než quenijskou) výslovnost přímo u jednotlivých slovíček. Líný čtenář
nebude úplně mimo, pilnější bude za vodou, protože si samosebou přečetl výše
uvedený text :)). Pokud jste tedy pilným čtenářem, moje oslí můstky
s přehledem ignorujte...
Přízvuk: v dvojslabičných slovech
vždy na první slabice. V delších slovech
na předposlední slabice,
pokud má dlouhou samohlásku, dvojhlásku
nebo krátkou samohlásku
před více než jednou souhláskou. Pokud má pouze krátkou samohlásku před jednou či
žádnou souhláskou, je přízvuk na třetí
slabice od konce. (To je výslovnost
třetího věku. Pro
útěchu českému čtenáři
poznamenávám, že po dlouhé
věky ve Valinoru měla quenijština přízvuk spořádaně vždy na
první slabice! Jenže, žel, th vymizelo
až těsně před Exilem... Ale často tam přízvuk i beztak vyjde :).
Tento slovník byl ze škaredého fonetického přepisu převeden
na kompromisní variantu, která zachovává "českou" variantu k, ale
spoléhá na čtenáře, že "y" bude číst "j" a "qu"
"kw" (ne "kv"). Všechny způsoby, fonetické i latinizované,
sám Tolkien střídavě používal. Až si zafixujete správnou výslovnost, pište
samozřejmě, jak vám libo... nejlépe v tengwar, tam všechny problémy odpadnou!
:)
☺
X
Méně jisté prvky + své
"kreativní" lingvistické úlety zpravidla řeším kurzívou.
Jakmile uvidíte v textu slovníku
kurzívu, zbystřete pozornost a buďte opatrní!!!
Slovník
česko-quenijský
A
a (spojka) ar;
knižně též možno -ye, připojené k 2. slovu dvojice, zejména u
"poetických párů" (Slunce-Měsíc, nebe-země, moře- pevnina,
voda-oheň...) nebo u vlastních jmen dvojic (Beren-Lúthien)
a navíc, a co víc; též příště ente
a také (zejména ve výčtech) lze
použít i ukazovacího zájména "ta"
abeceda tengwanda
aby vazba
infinitivu na -ie s 3.p., viz 4. lekce
Návrh
pro případ, kde by takto utvořená věta byla špatně srozumitelná: anai =
ana i „k tomu, že“ = „aby“.
agónie, bolestná smrt qualme, (zvlášť
bolestná: unquale)
ahoj (doslova "zdar, buď zdráv", méně formální pozdrav, ale
zdvořilost je pro elfy něco jako hobby, takže přiřazení k našemu
"ahoj" je velmi orientační) alla
(další viz
"pozdrav")
ach! ó! (může vyjadřovat radost i žal a asi i neutrální pocity) ai!
ale nan
alej aldeon,
základ slova aldeond- QL
alkohol viz
"víno"
altán nejblíže je asi
"ampano" = "dřevěná stavba", přičemž pro "kůlnu"
se používá jiné slovo (koa)
anděl m:
ainu, ž: aini
ano ná,
náto = "je (tomu tak)", pro minulost v
min.čase "né" atd.
ano, ba, vlastně (zdůrazňovací částice na počátku věty, angl.
indeed) e
a přece, ale přece
a-nanta,
ananta
archa, hausbót, obytná loď markirya
artefakt (výrobek) tamna
(rodinná
relikvie) atamir
atmosféra, vzduch vilya
asi ké
ať, kéž (=nechť se stane)
nai
au! (také běda! a br!) orro!
horro!
až, když íre
až do (místně i časově) tenna
B
ba, ano, vlastně (zdůrazňovací částice na počátku věty, angl.
indeed) e
ba, co víc, dokonce yea
babička haruni
QL
babí léto (vlákno)
filume,
základ slova filumi- QL
bačkora pokud hledáte slovo pro
"domácí obuv", mohlo by posloužit "patinka", pantoflíček
bádá viz
"zkoumá"
bahno, bláto
lukso,
základ slova luksu- QL
bažina luksor QL
bachratý, tělnatý, tlustý, objemný, neskladný pulwa, pulpa QL
báje, legenda, pověst
nyarie QL
bál pro
"slavnost" slova existují, že se na nich tančilo, nepochybujte
balí, halí, obklopuje
vaita
balí, ukládá na místo poko
(evtl. poke, základ slova pok-) (kořen z QL)
balí, zavíjí, obvazuje
lapa QL
balík (snad, ale především pytel) poko
QL
balón, plynový vak
pusulpe QL
balvan, kámen (velký)
on, základ slova
ond- QL
balzám, mast laive
baňka viz
"džbán"
barbar kalimbo
QL (může
souviset s "neosvíceností". Používá se i pro
obry, troly a podobné rasy.)
hravan (dosl. ten, jehož duše není
dominantní nad tělem. Používalo se pro všechny lidi s vyjímkou Edain, později
se však hranice poněkud otevřela.)
barbarství kalimbarie
QL
bard lindimaitar
(dosl skladatel nebo hudebník), nyarnamaitar
(vypravěč). Existuje
několik doložených slov od základního slova
"maitar", umělec. Pravděpodobně by šlo bez problému vytvořit další, například
"lírimaitar" pro skladatele zpívaných eposů (srv. "báseň").
barevný, -barevný quilea, -quilea, -quila QL
barevně porušený, špinavý
púrea
barva quile QL
barvený (jasných barev), zdobený, vyšívaný quilin
QL
barví, krášlí, zdobí quilya QL
bavlna (též vlákno,
pavučina) líne
QL
báseň (nepochybně zpívaná)
líre, základ slova
líri- (píseň s důrazem na text)
lirilla QL
(píseň, zpívaná báseň)
lirit,
liritta QL (zpívaná i psaná báseň)
básník někdy se používá samotné
"maitar", umělec, nedoporučeno. Možnosti
viz "bard".
batoh viz
"pytel" a "břemeno"
bázeň cítí ruke
(základ slova ruk-) (pojí se s koncovkou -llo u bázeň
budícího předmětu)
(ve smyslu
posvátné/uctivé bázně): aista
budí ruhta
(vysl. ruchta)
bázlivý kaurea
QL
bažant keket,
základ slova kekeht- QL (kt)
bažina luksor
QL
bdělý (ostražitý)
tirinwa QL
bdící
(nespící) kuiva
QL (koiva), upraveno podle Et
bedna, truhla kolka
QL
běda! (také au! a br!) orro!
horro!
běh, závod v běhu
yuro QL, norme, norie
běh způsobuje, k běhu přiměje, jede na zvířeti norta
beletrie viz
"vyprávění"
bělost ninquisse
bělí ninquista
(velmi volně podle QL)
bělavý ninquinke
(použití koncovky zdorbnělin pro neúplné barvy je
doloženo pro modrou ve VT 48)
beran kamo
bere si, dostává, přijímá,
vyžaduje, stojí tuve, základ
slova tuv-, min.č. túve (kombinace QL a PP,
kde by Aragorn místo
"Nalezl jsem!" volal doslova "Dostal jsem, přijal jsem /jako dar/!" což by se
docela hodilo.)
bez ú
(pojí se s 2.p. prostým, konc. -o)
lze použít též přípony
"nemající", např: -lóra, enka, -vilte (QL), předponu téhož významu
nek-, evtl. sloveso "nemá", pene, pen-
bez (šeřík) sarko
PE 16 (koliduje
s výrazem pro "maso" z QL, ale tento trochu
příliš latinizující výraz Mistr zřejmě sám později opustil ve prospěch
"hráve" /a "hroa"/)
bezpečný, chráněný varna
bezpečí varnasse
bezpečný, jistý, pevný, dobře připevněný tanka
běží (podle kořene z QL o
živých tvorech i věcech/strojích) nore,
základ slova nor- WPP
dobrý běžec (příd. jm.) nórima
běží dál, běží hladce a vrčí
nornoro,
min. č. nornoronte n. nornóre QL
běží nebo teče, hladce linya
(sloveso) QL (jako
podst. jm. tůňka)
běží yure
základ slova yur-
běží (o lidech) loquo, min.č. lonque QL, možná
lze upravit na: loque, základ sl. loku-
běží, cválá (o zvířatech) lopo
QL (pokud upravíme na lope, základ slova
lop-, min.č.
bude asi lompe)
běží, hopká (např. o králíkovi), jde mimochodem (o koni) lopeta QL
běží, o čase lúta QL
běží, vede (o cestě) mene,
základ slova men- VT 47
bičuje viz
"bije"
bídu, má oito
(možná lze upravit na oita), min.č. oionte QL
v bídě, bez prostředků, o
cosi připravený, opuštěný úna
bílý, bledý, studený ninque
bíle září ninquita, min.č. ninquinte
bělost ninquisse
bělí ninquista
(velmi volně podle QL)
bílý jako oblaka fána
jako sníh lossea
bije, pleská, tluče (např. křídlo), (angl. "batter") palpa
bije, především mečem, bojuje, zabíjí make, základ slova mak-, min.č. máke
i manke (doporučený
manke)
bije (uhodí), plochou dlaní
piltya,
min.č. paltye (vysl. přibl. pilča) podle QL (pilty-)
bije,
vykonává tělesný trest paimeta (QL) (týká se
vykonávání jakéhokoli trestu. Tělesný trest specificky /podst. jm./ je
"paimesta" a je možné, že v
tomto významu se používal i jako sloveso.)
bije,
bičuje, maluje pruhy, řeže na pruhy, stahuje z kůže, loupe kůru, trhá ripta QL
bitva podle srovnání s jinými
jazyky lze zřejmě použít "ohta", i když význam, uvedený pro q., je
"válka"
bitva, řež,
masakr makka
bivak,
přístřešek, skrýš, také štít kauma
bláto,
bahno lukso, základ slova
luksu- QL
blaženost , prosperita, požehnání almie,
almare
bleděmodrý (jako obloha) helwa
bledne (dosl. šedne) sinta
bledý, bílý, studený ninque
bledý, nezdravé barvy, trpící nevolností, nemocný leuke QL
bledý, nezřetelný, matný
néka
bledý, plavý marya,
malwa
bledý (asi do běla) iska QL
blesk íta,
tinde (znamená
bílý záblesk, což koneckonců odpovídá. Pro blesk jako takový, přírodní jev,
zřejmě zatím slovo nemáme.)
blízko tange QL
blízký tanga QL
blíží se, přichází tule,
základ slova tul-, min.č. tulle
bližší (něčemu, než mluvčí) amna,
ambena
blokuje, zastavuje, ucpává
tape, základ
slova tap-, min.č. tampe
bloudí, toulá se
ranya
bloudění, toulání ráne
bludný, toulavý ránea
blýská se ita (srv. "blesk".
Íta, ita se používalo o pronikavém světle, a
především o světle elfích očí. Tinde je bílý/stříbrný záblesk, ale
tine, tin- znamená třpytí se jemným stříbrným světlem a je vhodné jen pro
drahokamy a především hvězdy.)
bobule melpo
QL
bod, místo men
bod, tečka, drobné znaménko
tikse
bodá nasta,
erka
bohatství, zdar, prospěch alma
totéž + požehnání,
blaženost almie, almare
j.č. (jeden
konkrétní zdar atd.) alme
bohatství, tuk (původní význam je zřejmě tuk) lar
bohatý, požehnaný, mající štěstí herenya
bohatý, prosperující, hojný,
požehnaný alya
bochník korne
QL, též mastakorne (QL) a kormasta
bojí se ruke
(základ sl. ruk-) (pojí se s koncovkou -llo u strach
budícího předmětu)
boj, válka ohta (vysl.
ochta)
bojovník ohtatyaro (vysl.
přibl. ochtačaro)
ohtar (dolož. u Númenorejců, UT,
spec. název hodnosti: ten, kdo je plně vycvičen k boji, ale dosud není rytířem - možná zhruba náš "panoš")
(mečem) makar
bojový pokřik, pobídka siule
bojový útvar pevně sevřený, lis, dav, tlačenice sanga
bojuje, vede válku ohtatyare,
základ slova ohtatyar-, min.č. ohtatyáre n. ohtatyarne
(pojí se s příponou -nna u toho, proti komu je boj veden)
bojuje (mečem), dává rány (obecně), zabíjí make,
základ slova mak-, min.č. máke i manke (doporučený
manke)
bok, kyčel oswe
QL
po boku ara (pravd. se musí pojit s podst. jm.)
(další možnosti viz
"přítomný")
bolák, nádor welet,
základ slova weleht- QL (welekt-)
bolavé místo, bolák, vřed sistye
podle QL (sist, základ slova sisty-)
bolavý, otlačený, opruzený
sastya QL
(vysl. přibl. sasča)
bolavý, zanícený sistina
QL
bolest naikele
ostrá naike
velmi zlá nwalme
zejména způsobená
záměrně; zlý čin obecně ongwe
či žal způsobuje
(předmětu ve 3. p.) naia, min.č. náye QL
bolestivý naikelea
silně (tělesně i
duševně) naika
bolí ongo QL (pravděpodobně lze upravit na onga)
bolí, působí bolest ži žal (předmětu ve 3. p.) naia, min.č. náye QL
bolí, mučí nwalya
borovice (nebo jedle) súke, aiquaire QL
borovice hóre,
základ slova hóri QL (koliduje se slovem pro "impuls" z Et)
bortí se, klouže dolů, naklání se, padá talta
(zákl.sl. též talat-, min.č. taltane i talante)
boří kromě obecnějších slov jako
"rake" by asi bylo
možno použít předpony ka-
(způsobuje, že se něco děje) -- katalta
boule, hrouda, hrudka, zauzlenina tolos,
základ slova toloss- QL
boule, hrbol pulme
QL
bouře, hukot bouře raumo
bota, lehčí (mokasín) hyapa QL (vysl.
přibl. šapa)
těžká saipo
QL
br! (také au! a běda!) orro!
horro!
brada venta QL
bradavka, struk tyetse
QL
brambory kemmas
(podle UT, idiom drobných trpaslíků)
brána ando
velká andon (základ slova andond-)
brání nejbližší
slovo varya, "chrání". Původní význam kořene je
ale "zvedá", z toho "zachraňuje".
bratr (pokrevní) onóro
(dosl. "sourozenec)
toron,
základ slova torn-
(bratr
přísahou, druh) otorno
(důvěrné rodinné
slovo) hanno, základ
slova hannu-
bratrství (především přísahou)
otornasse
(pokrevní,
odvozené slovo) onórasse
brázda, řádek na zahradě QL;
Et též okraj, lem, hranice ríma
brloh, ležení, tábořiště kaila
Et
brnění viz
pancíř, kyrys
brnká tinga,
quingi QL (pravděp. lze upravit na quinga)
brnkající, pulsující, zvučný salamba
QL
(brnkání) hra na strunný nástroj salme QL
brnk! tinge,
tango
brod, křižovatka, přechod, průchod tarna
QL
brodí se, jde přes tara QL
brož, špendlík tankil
bručí, reptá, vrčí (o psech)
nurru
brzy, zanedlouho rato
břečka, tající sníh tiquilin,
základ slova tiquilind-
břečťan etil
QL
břeh, pobřeží hresta (vysl.
přibl. řesta)
břeh, pobřeží, oblázkové
sarnie,
arahte (vysl. arachte)
břemeno, náklad kólo
též: kumbe QL
(další význam hromada, mohyla, Et)
obtížený břemenem, naložený kumba
QL
břemeno (možná jen přeneseně), dluh, provinění lukasse
břevno příčné, příčník, rozpěra, závora hwarma
(hw vysl. něco mezi u a f)
břicho, tlusté tělo famba QL
bříza silwin
QL
stříbrná (Hodkův č/a slovník
bradavičnatá) silqueléni
QL
buben alapumba,
lapumba (QL)
buben (menší), bubínek tompa QL
tamburína tontil QL (tontl) (může znamenat i činel, ale ten má i speciální
slovo)
bublá, tiše viz
šelestí
bublinka pumpole QL
bublina, puchýř,
měchýř pumpo
QL
bubnuje tompo,
min.č. tompone QL (evtl. tompa)
budka, přístřeší, kůlna koa
budoucí ellúmea
budoucnost ellúme
budova, stavba ataque
(další viz "stavba")
buď - nebo var
- var (evtl. hya - hya: viz "var" v části Q-Č)
buk feren,
ferne (základ slova fern-, mn.č. ferni)
bukvice ferna
bukový ferinya
burcuje, vzrušuje, způsobuje silné pohnutí walta
buší kladivem namba
(zejmě velkým: tarama,
kořen z QL)
buší, ková, taví tama
(kořen z QL)
bydlí mare,
základ slova mar-
býk mundo (zřejmě úmyslně shodné s "čumák, výčnělek")
tarukko, tarunko ("rohatý") QL
bylina, léčivá rostlina asea
býložravý, vegetariánský lausimatwa
QL
bystrý, ostrovtipný
finwa
QL
bystrost, schopnost
pronikavého úsudku finie, náve QL
bystrý, o smyslech laika
bystrost, pronikavost
smyslů laike
bystřina, prudký tok ulda
být (spíš aktuálně) ná, základ slova na, min.č. né, náne, bud. nauva, předpřít. ané (základ slova ane-) (tvary, začínající a, Tolkien
příliš nevysvětlil, toto je jedna z možností výkladu. V každém případě označují
minulost.)
(především jako sponové ume
- není (též záporné pomocné sloveso),
sloveso a pro srovnávání) úme - nebyl, noveji též úne
(spíše nadčasově)
ye - je, úye, ua, ui - není, yéva - bude, úva - nebude, uie - nebyl
(není
jasné, zda "je" nebylo časem opuštěno, ui ale platí)
(existuje, je,
nechť je, stvořitelské slovo z
Ainulindale,
užito pak i
jako podst. jm. označující
stvořenou
skutečnost. Nemělo by se užívat o Jediném,
ale
Tolkien ho většinou tak používal :)) ea, min. č enge, bud.č. euva, předpřít éye nebo časteji engie
bytost eala
(užívalo se
téměř výhradně o bytostech čistě duchovních)
(pro kterou je
přirozené žít v těle) mirroanwe
(živý tvor) koite,
základ slova koisi- QL
bývalý yalúmea,
yárea
C
cedník, síto koluke QL
(cedí, snad: kolwe,
základ slova kolu- podle QL)
celý quanda
QL
cennost míre
cenný, drahocenný mirwa
cenný, důležitý valda QL
je to cenné, důležité,
záleží na tom vilde, základ slova
vild- QL
(kde "to" je
podmět)
centrum ende
cesmína erkasse,
piosenna QL
cesta, dráha, směr, čára tie
rovná čára,
silnice tea
cesta, putování lenda
cestuje, postupuje
lelya (může znamenat i
"je atraktivní" s min.č.léline), lenna, min.č. vždy lende
cetka, ozdůbka netil
cihla, dlaždice
(keramická) telar
cíl (cesty, života...) mente
(při střelbě) mequa
QL
(obecně: to, k čemu
napínáme své síly) met, základ slova
meht- QL (-kt-)
cinká timpa
podle GL a QL
cín latúken QL
cínový latukenda
QL
citát, rčení, přísloví eques, základ
slova equess-
cítí hmatem tenya QL
cit, hmat, vnímání,
pocit tende
QL
cit (v obou
významech) tendile
QL
citlivý;
sentimentální tendilea
QL
citlivý, vnímavý tentima
QL
citlivý, citlivě reagující, lechtivý kityalea QL (vysl. přibl. kičalea)
cítí, duševně fele,
základ slova fel- (min.č. pravd. felle)
cit, hnutí felme
cit silný, vzrušení, pohnutí walme
cítí silné pohnutí, je
vzrušený walya
způsobuje silné pohnutí,
vzrušuje, burcuje walta
cizí země ettele
(přesný jazyk neuveden)
cizí, z cizí země ettelea
co, který ya
(v němž: yasse atd.)
pro vztažné věty s
podmětem v 1. pádě lze použít i prostý určitý člen, i
co, kdo man?
co je? mana?
cop, lokna, pramen vlasů finde
cožpak ne? (též naprosto ne!) laume
cpe, tlačí, nutí nire,
základ slova nir-, min.č. ninde
ctí aista
(dosl. cítí
bázeň, ale základ se užíval i v pozdravu, a to i
pozdravu vyšší bytosti,
určeném bytosti nižší)
cuchá, splétá fasta
cválá, běží (o zvířatech) lopo QL
(pokud upravíme na lope, základ slova lop-, min.č.
bude asi lompe)
Č
čaj tyé
(vysl. přibl. čé) QL
čára, stezka, dráha, směr tie
čára, řada, série téma
čára přímá, silnice tea
čas lúme
určitá doba lú
časový, časný, dočasný, pomíjivý lúmia QL (nověji snad spíše lúmea)
čas květu, rozkvět, nejlepší léta lotóre QL
časný, ranní arinya
část, kousek (malý) min.
základ slova mind- (QL)
část, díl
(odvozené slovo, viz kire) kirma
při dělení na stejné části,
zejm. o měsíci v roce asta
často rimbo
častý, četný rimba
čeká, návrh lúmare,
základ sl. lúmar-, dosl. "pobývá v čase", ve smyslu
"vytrvá", srv. termare)
čelist anka
čelo timbare
čenich mundo
(též jakýkoli výčnělek; býk)
čep, pant peltas,
základ slova peltaks-
otáčí se v pantu,
obchází, objíždí, vrací se pele,
základ slova pel-, min. č pelle
čepel, radlice hyanda (vysl. přibl. šanda)
(především meče) maika (dosl. "ostrá")
černý, temný, chmurný, ponurý morna
černota mornie
čerpá viz
"nabírá"
čerstvý loite
QL
červ wembe,
wembil QL
červík teste
QL
červenohnědý, rezatý russa
červenka kilapi
QL
červený karne
ohnivě narwa
vínově mirukarne
QL
ruměný roina
červený,
měděný, ruměný aira (koliduje s některými výrazy
pro"svatý", avšak pro svatý se dá využít i "nový objev"
airea /VT 43/
čest prokazuje (zejména darem) hane,
základ slova han- (kořen z VT 43)
čestný nejblíže
asi "faila", viz tamtéž
češe, myká vlnu peque,
základ slova pequi-, min.č. penque QL
četný, častý rimba
čí mava
čich (smysl) nuste QL
čichá, očichává nuvu, min.č. núve QL (lze
asi upravit na: nuve, základ slova nuv-)
čichnutí nupte QL
čilý, čiperný tyelka (vysl. přibl. čelka)
čin,
skutek tyar,
základ slova tyard-, podle Et (vysl.
přibl. čar)
činitel, konatel tyaro (vysl. přibl. čaro)
Úprava prvního výrazu je
pokračováním Tolkienovy úpravy příbuzných slov v témže odstavci.
činel tontilla
QL
číslo nóte
číslovka nótesse
čistý, umytý, vypraný
alluva QL,
soina QL
čistý, upravený, uklizený poika
čistí poita,
min.č. poine QL
číše, mísa salpa QL
člověk Atan
(ve
starších dobách jen o příslušnících Tří rodů Přátel elfů)
m:hildo,
ž: hilde, mn.č. hildi (o všech)
(význam přibližně stejný:
druhorozený, následovník)
(v elfím užití možno též specifická
slova:
engwa
- k nemocem náchylný, fírima /m:-o,ž:-e/ - smrtelný)
(možno
též "firya"; jako příd. jm. znamená "lidský")
člun lunte,
základ slova lunti-
(ční,
vyčnívá munda, volně dle kořene
v Et)
čte (též dívá se, pozoruje)
kenda, henta
čte tengwa
čtyři kanta
čtvrtý kantea
čtrnáct kanque
čtvrtina kanasta
čtverec, čtyřúhelník kantil, základ slova kantild- (slovo odvozené po vzoru trojúhelníku
z Et)
čudlík, držadlo, kulatá klika, knoflík a vůbec jakýkoli funkční
umělý výčnělek tolma
čumák, rypák, zvířecí nos (též: mys, býk) mundo
D
daleko
háya,
haiya
daleký, vzdálený haira
velmi vzdálený ekkaira,
avahaira
daleko odtud vaháya, vahaiaya
velmi daleko/ ještě dále
za něco/ něčím ambella
dál hai
podle WPP (sindarské
hae, vysl. - na rozdíl od q. ae - hai)
daleko široko (i jako
předpona) palan
dalekohled: přesně tento význam má název pokročilejší elfí vymoženosti, palantír
další (ostatní) eksa,
ten druhý: ekse
(následující) neuna
(také:
támhleten) enta
dáma, urozená žena panna:
arwen, pro vdanou ženu slovo
nedoloženo - arnis?
dar
anna
dárce anto
(dárkyně ante) (anto
souzní s "ústa", příb. s "mate")
darem (ale i jinak) prokazuje čest hane,
základ slova han- (kořen z VT 43)
datel tambaro
dav, množství osob rimbe
dav, tlačenice, lis, pevně sevřený bojový útvar sanga
dává (někomu) anta
(min.č. antane, předmin. ánie)
(obdarovaný se pojí s
koncovnou -n nebo -nna, může být ale i ve 4. pádě a dar v sedmém, jako
v české vazbě "obdaroval jsem ho něčím")
dávno
yáresse,
yalúmesse, andanéya
dávný
yárea,
yalúmea
dbá na co, věnuje pozornost čemu kime,
základ slova kim- GL
dcera selde,
yelde, yende (záznam
byl opraven na "yende", ale koncovka
-iel u mnoha jmen zůstala, stejně jako -ien)
dědeček haru
QL
dědic
aryon,
haryon
(slovo
"princ" je v Et 3ar ještě přiřazeno k "harjon",
ale vzhledem k k lepšímu rozlišení ar-yon, "syn krále", zatímco
har-yon by byl "syn majetku, bychom možná měli zvážit změnu)
dědičný klenot atamir
definovaný, konečný, ohraničený lanwa
VT 42 (stejné
slovo jako podst. jm. existuje od jiného kořene
pro tkalcovský stav)
dech
súle
dechne, zavane
hwesta (hw vysl. něco mezi u a f)
dechnutí, závan, vánek
hwesta
dejme tomu, že kenai
dějiny
lúmequentale,
lúmenyáre
dějepisný, historický lúmequentalea
děkuje
hanta
děkuji, dík hantan, hanta
díkůvzdání hantale
dělá, tvoří, staví
kare,
základ slova kar-
dělá, způsobuje, koná tyare,
základ slova tyar- podle Et a dalších zdrojů
dělí kile
základ slova kil-, kořen z Et; HKF navrhuje kilta, viz volí)
na stejné díly etsate,
základ slova etsat-,min.č. etsante
děloha (člověka) móna
VT39 (z)
děloha, lůno, dutina súma
démon
rauko
den (24 hodin)
ré
den, sluneční světlo
aure; áre (Et: are) základ slova pravd. ári/ari-
den (12 hodin od úsvitu do soumraku) arya
den (doba denního světla) arie
deset quainen
(=kompilát podle více zdrojů, především následujícího
:)
desátý quainea
desítková soustava maquanotie
(dosl. počítání na prstech :D)
děsí, někoho
ruhta
(vysl. ruchta)
děsí se ruke,
základ slova ruk-
(pojí se s koncovkou -llo u hrůzu
budícího předmětu)
děsivý rúkima
deska (dřevěná, též kus obložení, parketa ap.) pano
(dřevěná velká,
zejm. velkého stolu) palasar
despotický, mocný, velitelský túrea
déšť, jemný
miste
krásný (zvonící) timpe
QL
mrholení timpine QL
(o počasí) s častými
jemnými deštíky timpinea QL
velmi jemný, též rosa rosse
(silný viz
"lije")
dětský, dětinský winima
děvče, děvčátko viz
"dívka"
devět
nerte
devátý nertea
devatenáct nerteque
diakritické znaménko
tehta
díl
(odvozené slovo, viz kire) kirma
při dělení na stejné části a
k zvláštnímu účelu, zejména o prostoru a čase, především měsíc v roce asta
díra, trhlina, otvor, ústí
assa
díra = otvor ven, výpusť, úniková cesta, únik uswe QL
díra, jáma, výkop, štola
sat,
základ slova sapt- QL,
díra, jáma latta
díra, dutina unque
dír(k)a, propíchnutá či vyvrtaná terra
diskutuje, debatuje, rozmlouvá artaquete,
základ slova artaquet- (podle sind. athrabeth)
dítě hína,
mn.č. híni
malé, jen 5.pád hina, hinya
selda
(selde nebo yende dcera, seldo nebo
yondo syn)
nedorostlé, od narození wine, winike, winke, základ
slova vždy končí na i-
dítě, mládenec winyamo
děťátko, kojenec lapse
dítě vlastní onna
mé dítě, 5. pád onya
dívá se, pozoruje kenda
dívá se na yene,
základ slova yen-, min.č. pravd. yente
dívka, panna (od narození do svatby) wende
dívka, dívenka (dospívající) nette
(později už jen
důvěrné slovo pro sestru)
divočina ravanda
divoch (=kdokoli mimo Edain)
hravan (vysl.
přibl. řavan)
(příbuzné se slovem hráve,
syrové n. živé maso - pravděpodobně
jde tedy o souhrnné označení všech osob,
jejichž "fea" není
dominantní nad tělem)
divoký, prchlivý verka
divoký, nezkrocený
ráva (homonymum je říční břeh, příbuzný se slovem ramba, zeď-
tedy jakási hradba, poutající... divokou... řeku :)
divoký, dravý ravin
QL
dlabe, hloubí unka
dlabe, vyřezává, opracovává, tvaruje venta QL
dlabaný člun vene QL
dlaň (do misky), hrst; ruka od zápěstí kambe
(plochá) paltya
QL
dlaždice (kamenná), tesaný kámen ambal
dlaždice (keramická), cihla telar
dlouhý
anda
dlouhý a hubený, rovný, úzký lenwa
dlouho
andave
dluh, provinění lukasse
dlužník, provinilec lukando
dme se, tloustne, otéká
tiuya
dme se, nadouvá se, nabývá pulwe,
základ slova pulu-, min.č. púle QL
dnes siar,
siare
do, dovnitř mir, minna (nebo koncovka
-nna)
do, dokud, až do tenna
dobrodiní, milost, požehnání mána
(podst. jm.)
dobrý (prostý zla) mána
(např. o duchovních bytostech
nebo duších, které prošly očištěním po smrti. Není doklad použití ve smyslu "převážně dobrý, i když má
drobné chyby". Tam by zřejmě patřila jiná slova, např. faila, ušlechtilý.)
(o věcech), též
užitečný, vhodný, šikovný mára (2. st. arya, 3. i arya)
je to z mého
pohledu dobré, líbí se mi to nás
mára nin
dobro márie, mane (QL)
dobře mande; vande (dosl. hezky, správně) (oba QL)
dobrý den viz
"pozdravy"
dobrý k jídlu, chutný matsa
QL
dobrý, pěkný alima
dobrá práce! alakarna
dobře řečeno! alaquenta
dobrý den viz
"pozdrav"
dobývá v případě úspěšného dobývání
lze použít apaitya, dobytí apaire
dočasný, časový, časný lúmia
QL (nověji asi spíše lúmea)
dohromady dává, skládá pare,
základ slova par- (kořen z Et)
sbírá, shromažďuje komya
shromažďuje hosta
dohromady, společně uo
(samostatné příslovce) (+ předpony o-/2/ a yo- /více/)
dojde pro, sežene někoho
tulta
dojde až k, dorazí, přichází (vše přít.č.) tene, základ slova ten-
dokonalý ilvanya
dokonce, ba i yea
dokončuje, naplňuje, završuje quanta
dokončuje, provádí povrchovou úpravu, zdobí finta
dokořán otevírá, rozprostírá, rozšiřuje palya
(se) palwe,
základ slova palu-
dokud, až do tenna
dole, vespod
nún
dolů, pod, dospod undu
doléhá, tíživě nebo tísnivě
lumna
doložený, známý, jistý sinwa
domov (příbytek větší rodiny) mar
(sídliště,
vlast) már
(rodné místo či místo známé a
ztracené či z nutnosti opuštěné) mélamar
dopis teket,
základ slova tekett- QL
doprostřed endenna
dorazí, přichází, dojde až k (vše přít.č.) tene, základ slova ten-
dosáhne, natahuje se rahta
QL (rakta) (vysl. rachta)
dospělý, muž veaner
dospělý, mužný, plný
síly vea
dostatek, hojnost, vše, co je třeba fáre,
farme
dostatečný fárea/farea
dost, dostatečně faren
dostává nete, základ slova net-, min.č. nente QL
dostává, nalézá, přijímá, bere si, vyžaduje, stojí tuve, základ sl. tuv-, min.č. túve QL a PP
dosud er (QL, překlad nejistý /angl.
"still"/. Též "sám" a "jen")
lze také utvořit připojením koncovky k
ukazovacímu zájménu, např. tenna
došek
tupse
dotýká se, cítí hmatem
tenya QL
dotýká se, cítí (hmatem), hladí, zachází s čím, umí zacházet s
čím mahta
(vysl. ch)
(v některých pramenech též
vládne mečem, bojuje)
dotýká se appa
(do)týká se (přeneseně) ape,
základ slova ap-
dotýká se, šátrá, hledá po hmatu
tapi QL, návrh na úpravu: tapa
doufá máme pouze slovo
"naděje", estel (bližší viz naděje)
doupě, tábořiště, místo odpočinku kaila
doušek yulda (PP), suhto (Et)
doutná
yule,
základ slova yul- (kořen z Et)
doutnání, žár yulme, Et - ve WJ pitka, ale i pro tu
máme jiné slovo, takže budeme-li chtít,
můžeme všechna příbuzná slova z Et zachovat)
dovednost (technická dovednost, vynalézavost, někdy až magická či zlovolná) kurwe, ve složeninách kuru-
(zručnost i obratnost) finie QL
dovedný, zručný, šikovný maite (mn.č. maisi,
příp. i maiti)
dovnitř mir,
minna
dovoluje, povoluje lave, základ slova lav-, min.č. pravd. láve
(stejně znějící
slovo znamená "lízne")
s dovolením (koho) lenéme (+ 2.p.)
dráha, směr, cesta, čára
tie
drahocenný mirwa
drahokam, kámen, kov sinko,
základ slova sinku-, mn.č. sinqui QL
drahokam, klenot, cennost
míre
drahokam, třpytivý
miril,
základ slova mirill-
drak, plaz, ještěr
lóke
dráp, hák, záchytka
atsa
dráp, spár, pařát rakka,nappa
drápatý rakkalepta
dravec, predátor
laman
raustea QL
dravý pták menší než orel fion,
základ slova fion i fiond-
dráždí, svědí
itisya QL
drobek mie
drobný, malý titta,
pitya
drobný trpaslík pikinauko,
attalya
drolí se
ruksa
drolící se
ruksala
drsný, násilný, trhající
naraka
drtí
male,
základ slova mal-, min.č. mále QL
drůbež, 1 kus, především slepice poroke
druh, odrůda, přirozenost nostale QL
druhý attea,
atya, též následující, další: neuna
ten druhý ekse
družiník (dosl. "věrný") sarto
držadlo, ucho nádoby
ampa (PP, Et
hák, další možný
význam podle QL ank)
držadlo jednolité, nejlépe kulaté viz
"čudlík")
drží, objímá, zdržuje hape,
základ slova hap- (podle Et a WPP)
drží co (uchopuje, uchvacuje, svírá) mapa (min.č. QL nampe, návrh: mampe)
(nampe
je pravidelný min.č. od napa, uchopuje prsty)
drží se čeho, lpí na, vytrvává při himya
držící se čeho, lpějící na
čem himba
dře se, otročí
móta
dřevo materiál tavar
dřevěný taurina
dřevo, nezpracované, 1
kus runda
(hrubý kus dřeva, kyj)
tvarované, 1
kus pano
(parketa, kus dřev. obložení ap.)
palivové turu
QL
hořící, 1
kus yulma (Et; ve WJ toto slovo znamená pohár)
dřevěná budova, síň ampano
dřevěná lávka sarapenda
QL
dřevěný sloup samna
místnost, komnata sambe
(ložnice kaimasan, základ slova kaimasamb-)
tesař, stavitel,
řemeslník samno
dříme, spí lehčím spánkem: lore,
základ slova lor-, min.č. lóre QL
dřímota, lehčí spánek lóre
dříve, kdysi yá
ten (dřívější) yana
dřívější dny yáre
dřívější časy yalúme
"bylo,
nebylo" yasse, yalúmesse, yáresse
starodávný,
starobylý yára
dub norno
dubový nornea QL
duha helyanwe ("nebeský most"); též iluquinga, "vesmírný luk", QL
duch (v přeneseném smyslu - duše, charakter, svědomí) óre (bližší viz charakter n. svědomí)
duch, duše (žijící v tělesné bytosti) fea
někdy též: faire (původní význam "záře" - v tom smyslu, že
duše je světlem
svého "domu", těla, a
vyzařuje z něj - u elfů viditelně :))
duchovní bytost eala
(pův. význam pouze bytost)
i duch
zemřelého, ale zcela dobrá(ý): manu (v případě zemřelého i prošlý
Mandosem)
a samozřejmě
podle stupně moci: Vala,
Maia
podoba, kterou na sebe
berou duchovní bytosti fana
důl, jeskyně, podzemní příbytek felko
důl sinquele
QL
drahokam, kámen, kov sinko, základ slova sinku-, mn.č.
sinqui QL
důležitý, cenný valda QL
důležitý, závažný valdea QL
důležitý (životně), nutný vildima QL
je to důležité, záleží na
tom (kde "to" je podmět) vilde, základ slova vild- QL (s ohledem na minulý
čas by snad šlo upravit na vilda)
dům (typ stavby, dosl. "řemeslně vytvořený domov") martaman, martan (základ sl. martam-)
dům (malý), přístřeší, i kůlna; příbytek obecně a metaforicky koa
dům (větší), obydlí, síň mar,
základ slova mard-, nebo marda
dům (velký), domov, příbytek větší/širší rodiny mar
dupe, vydupává vatta
dusí se, zejména topí se
quoro, min.č. quonde QL (asi by šlo upravit i na: quore,
základ slova quor-)
udušený, utopený quorin QL
dusí, topí (jiného) quosta, min.č. quóre nebo quostane (Quen z výběru v QL)
dusivý kouř nebo mlha quonda QL
duše indo
(sídlo vůle), óre (sídlo svědomí, charakter), fea
(samostatný
element, bydlící v těle)
dutina unque
dutina, lůno súma
dutina ústní matu QL
dutý unqua,
též: ronta QL
hloubí dutinu unka
dutý válec pirinumbe
QL
důvěra, naděje estel
(bližší definice viz "naděje")
důvěrný oholima
důvod,
prapříčina, motiv tyasta
(podle QL kasta a podkořene tyar- v Et kar)
důvtip náve
QL
dužina maru
dva atta
druhý neuna
(dosl. "následující"), attea
dvanáct yunque; též: rasta (odv. podle
Et, možná specielní slovo pro "tucet")
dveře fenna
dvířka, chlopeň, víko lat, základ
slova latt- QL
dvojitý atwa, tanta
zdvojuje tatya
(vysl. přibl. tača)
dvojčata (podle Et lze
možná použít i o sourozencích) onóni
jedno z dvojčat, též
"z dvojčat", příd.jm. onóna
dvůr, nádvoří (uzavřené prostranství) panda
(kruhový) korin
(uvnitř živého plotu,
může znamenat i živý plot sám) pelto
dýchá súya
dychtí po čem milya
dychtivý vyrazit
mína
dýka, nůž sikil
dýka naika
(zpodstatnělé "bolestivý", GL)
dým, výpary usque
dým, dusivý quonda QL
džbán, džbánek, karafa, baňatá láhev ulma QL
džber kalpa
E֍
elf muž:
quendu, žena: quendi, kdokoli: quende
mn.č.:
m: quendur, ž: quendir, všeob.: quendi
elfský quenderin,
quenderinwa
(týkající se Vznešených) eldarinwa
emigruje, opouští sídliště lenweta,
min.č. lenwente
energie, vitalita, síla (dospělého člověka, zejm. muže) vie
(též sval a šlacha) tuo
epidemie, morová rána quolúvie
QL
etymologie quettasundolie
existuje, nechť existuje ea
(též stvoření jako
celek, vesmír)
exteriér, vnějšek etse
extrémně, tak, že to překonává všechno lange
extrémní, strašný, tragický, nesnesitelný naira
QL
F
facka, pohlavek, plácnutí
piltye QL (pilt, základ
slova pilty-)
facku dá, uhodí, zejména plochou dlaní
(přít.č.) piltya, min.č. paltye QL
(pilty-) (vysl. přibl. pilča)
fantazie intjale (vysl.
přibl. inčale), nause
fialka helinille QL
fialový do růžova helinquila QL
do modra helinwa QL
filosofie/věda Nolme
fíkovník (též platan) mapalin QL
(celé heslo)
fíkovník: m. wilwarinda (=motýlovitý)
m. tarukka (=rohatý)
m. rámavoite (=křídlatý)
"finty" dobrého řemeslníka, know-how fintaler (=nepravidelné mn.č.)
flétna, píšťala simpa,
simpina QL (též rotse, což je i tenká rourka, QL)
flétnista, pištec simpetar
fonetika lambele
fouká sure,
základ slova sur-; též súya, dosl. dýchá
fouká, letí ve větru (h)lapu (neznělé l časem přešlo v obyčejné)
vanoucí, letící ve
větru (h)lápula (neznělé l časem přešlo v
obyčejné)
(vysl.
neznělé l! nověji asi spíše lapu, lápula)
foukne, odfoukne, (od)frkne (přít.č.) puse,
základ slova pus-, min.č. púse QL
fouknutí, odfouknutí
(od)frknutí pusse QL
fouknutí, dechnutí, závan hwesta (hw
vysl. něco mezi u a f)
foukne, dechne, zavane hwesta
G
gejzír, horký pramen welme
QL
gesto;
charakteristický rys, gesto nebo výraz lenge
gestikulace s ustáleným významem (pozdrav, varování atp.) mátengwie
girlanda, věnec, koruna rie
gong tombo
LT
graciézních pohybů, ohebný, štíhlý, útlý terene
gramatika včetně pravopisu tengwesta
H
had ango (základ slova
angu-, mn.č. angwi)
had, plaz leuka
(mírně koliduje,
pokud ovšem nesouvisí, s výrazem pro chorobnou bledost)
hádá, odhaduje, předpokládá intya
hádá se, má spor kosta (důraz je zřejmě spíše na
existenci problému než na vnější jeho
projevy, příbuzná slova proto viz "spor")
háj viz
"les"
hájí pro
některé významy je nejblíže asi tiuta, viz tamtéž
hák ampa
hák, dráp, záchytka
atsa
halda, hromada kumpo QL
halí, balí, obklopuje vaita
halí, zahaluje, skrývá, zastiňuje halya
halí (jako závojem) vasarya
handluje quapa, min.č. quampe QL
harfa ngande
malá ngandelle
hra na harfu ngandele
hraje na harfu nganda
harfeník ngandaro
hatí, maří, překáží hranga
hausbót, obytná loď, archa markirya
havěť, drobné zvíře, lovná zvěř
laman rausima
hází, letí, žene se ripe, základ slova rip-, min.č. rimpe
hbitý, čilý, pohyblivý tyelka
hedvábí samin, základ slova
samind- QL
hedvábný saminda, saminwa QL
hejno (malých ptáků), roj imbile QL
helma kassa, kastol; harpa
hemží se,
rojí se
imbita (podle QL)
herold, hlasatel terkáno
hezký (sličný, též světlovlasý) vanya
hezký (pěkně tvarovaný) terenwa
hezký, dobrý alima
hezky, dobře, správně vande
hezky řečeno! alaquenta
hezoučký, upravený, roztomilý netya
hierarchie, řád heren
historie lúmequenta
(historie, chronologický přehled) (Et lu!)
lúmequentale (historie)
lúmenyáre (historické vyprávění)
historický
lúmequentalea
hlad saike,
základ slova saiki- QL
hladový saiqua
QL
má hlad saita, min.č. sanye QL (pravděpodobně by se mělo používat
v neosobní vazbě, to jest nejspíš saita nin = mám hlad)
moří někoho hlady saitya
QL min.č. saiksine
(lze použít i v neosobní vazbě saitya nye/nin
= umírám hlady. Pád Mistr nespecifikoval.)
hladina pravděpodobně je možno použít
obecnějšího slova pro "povrch", palme
hladí, dotýká se, cítí hmatem, zachází s čím, umí zacházet s čím mahta (vysl. ch)
(v některých pramenech též
vládne mečem, bojuje)
hladí, dotýká se dlaní palta
(koliduje s
podst. jm. "police")
hladí, pohladí, uhladí lalta
QL
hladí, uhlazuje, žehlí pasta
hladí, hojí, utišuje linta QL
hladký
pasta,
passa, latwa QL
hlas óma
hlasatel, herold terkáno
hláska tengwe
hláska, zvuk (h)lón,
základ slova (h)lon- (neznělé l časem přešlo v obyčejné)
hláska, zvuk, rozléhající se zvuk, ozvěna láma
hlášení, podává; vypráví nyare, základ slova nyar-
hlava nejpravděpodobnější verze je kás
nebo kas, základ slova kar-
kulatá hlava,
kopeček nóla
od hlavy k patě telmello talmanna (dosl. od přikrytí k základům)
hlavice kopí nebo šípu,
špice, výběžek, úhel nasta, nehte (vysl.
přibl. nešte)
hlavový, hlavní kastea QL
hlavní héra
hle! ela! en!
hledá
saka, min.č. sáke QL
hledá něco, pátrá po něčem kesta
hledá po hmatu, šátrá tapi QL, návrh na úpravu: tapa
hlídkuje, střeží, hledí na tire, základ slova tir-, min.č. tirne
strážní věž tirion
hlídka
tirisse
nebo tiris, základ slova tiriss- QL
hlína kén, základ slova kem-
hliněný kemina/kemna (rukopis špatně čitelný, obě
varianty možné)
hlodavec, krysa, potkan nyano
(VT 46 uvádí jako nejisté alternativní čtení nyarro).
Kořen njad-,
uvedený u tohoto slova v Et, znamená "hryže,
hlodá", ale v Q. by dal njar-, což je (také v Et) bohatě
využitý kořen pro vyprávění. Pokud měl pro elfy významovou podobnost
(není nemožná), vedoucí ke slovní hříčce, pravděpodobně použili
nějakou složitější podobu slovesa než holý kořen.
hloh ehtar,
pinehtar, pipinehtar podle QL (vysl. přibl. eštar a.p.)
hložinka piopin, pipin QL
hloubí (dutinu) unka
hloubí, utváří venta QL
tvar, opracování venie, venwe QL
malá loď, zřejmě
dlabaná z kmene vene QL
hloubí, kope sapa, min.č. sampe QL
hloupý (nemoudrý) alasaila
(stupidní, na úrovni
zvířete) lamanwa QL
hlubina, hluboké údolí tumbale
hluboký núra,
tumna
hluk yalme
hlupák,
nešika (pravd. o příslušnících jiných rodů)
auko (podle QL auk)
hmat
tende QL
hmatá viz
"dotýká se"
hmatatelný, hmotný ronda
hmota (pojem) erma, též možno: orma (hodně
podobné
orme-hněv,
spěch, násilí)
hmota, zejména v souvislosti s tělem (=hroa, hrondo) hrón
hmota (masa), kus tiuma QL (ty)
hmotný, hmatatelný ronda
hmyz (drobný, obtížný, 1 kus) itse
QL
hmyzí štípnutí itis, základ slova itiss- QL
hned, promptně, rychle, hbitě ferya
(podle
sind. slova z WPP - u q. uvedeno jen stejně znějící sloveso)
hnědý (tmavě), snědý varne
červenohnědý, rezatý russa
hněv, spěch, násilí orme
hněv rúse
hněvivý, rozhněvaný rúsea
hněvá se ursa
hněte,
hnětením změkčuje maksa, podle Et masag
hnije, kazí se queletya, min.č.
queleksine QL
hniloba, rozklad queleksie
QL
hnisá sistya
podle QL (odvozeno z příčestí + p.j.bolák, vřed)
hnisající, zanícený sistina QL
hnízdo orlí sornion
včelí, úl nierwes,
základ slova nierwest- QL
hnůj, výkaly múko QL
kálí muhta, min.č. múke QL (mukta) (vysl.muchta)
hnus, odpor náse
hnus, odpor (mírně smíšený s hrůzou) yelma
hnus, odpor cítí yelta
hnusí si, odpor cítí k feuya
hnusný, odporný, až děsivý yelwa
hnusný, odporný násea
hnusný, odporně špinavý muqua
QL
hnusný, odporný, zapáchající, nečistý saura
hobit perian, základ slova
periand- (pravd.
převzato ze sindarin)
hodina, časový úsek, čas lúme
(neznamenala nikdy přesně určenou
časovou jednotku, ale dá se použít k určení přesného okamžiku "v hodinu, kdy", i rozdělit den zhruba na úseky
oběma stranám známé a říkat pak "v hodinu první, druhou...")
hodí se k něčemu, ladí s něčím, shodne se; přijímá kame, základ slova kam-, min.č.
kamne
(pro jemnější odlišení
významů lze evt. využít autorova váhání nad minulým
časem a ve významu "přijímá" používat kamme, min.č. kambe)
hodně (u počitatelných slov)
olli QL
hodně (u látkových a abstraktních slov) olda QL
další
evtl. viz "hojný" a "mnoho"
hoch, mládenec, syn yondo
hojí, hladí, utišuje linta QL
hojný, ve velkém množství, velmi veliký úvea
(hojný, oplývající může být též
úmea, nedoporučeno, koliduje s jedním ze slov pro "zlý")
hojnost, velké množství úve
hojnost, dostatek, vše, co je třeba fáre
hojnost, bohatství, požehnání viz
"bohatství"
holubice kukua
holý, nahý
helda
(též falka, QL)
hopká (jako králík), o koni: jde mimochodem lopeta, min.č. lopetáne QL
hora oron,
základ slova oront-
vrchol hory orto
osamělá, kruhová tolmen QL
horko, je sahta QL (vysl.
sachta)
horko,tropické torquele
QL
horký saiwa
QL
horký, žhnoucí torqua
QL
horolezec retto
hoří, žhne urya
hořící urwa
QL
hořký sára
hořlavý tustima QL
hostina, oslava merende
nebo meren, základ slova merend-
houba (rostlá i na mytí) hwan, mn.č. hwandi (hw vysl. něco mezi u a f)
typu holubinka, mochomůrka telumbe QL
houpe se (pasívně), visí
linga
housenka ulumpingwe
housle salaquintil
QL (salaquintl)
houževnatý, tuhý, nepoddajný norna
hovězí dobytek, 1 kus obecně (též vůl) yakko QL
kráva yaksi
QL
býk tarukko, tarunko, QL
(další viz býk)
hra, sport tyalie (vysl. přibl. č)
(týká se
hraní si, hry, sportu i hry na hudební nástroje)
hraje si, hraje (i na hud. nástroj) tyale,
základ slova tyal-)
hra na strunný nástroj salme QL
na harfu ngandele
na flétnu simpisse QL
hrad, pevnost (kamenná budova) sarne
(VT 46 čte "kamenité místo")
hrad, pevnost (bezpečné místo pro majetek) arta
hrad, pevnost, opevněná stavba karasse
hrad, pevnost či město s vysokou centrální věží minasse
hradba, zeď ramba
hradba s příkopem ossa
QL
hrazené město osto
hrazená vesnice nebo
samota opele
hrách, lusk orivaine QL
hraje si, hraje (sportovní
hru, deskovku i na hud. nástroj) tyale, základ slova tyal-
hrana, rozhraní, náhlý okraj (např. útesu) lanka,
lankasse
hranatý nelqua
QL
hranice landa
(nedoporučeno, koliduje se slovem pro "široký")
hranice, plot yonwa
hranice, okraj, lem réna
hranice, okraj, lem Et; QL též
brázda, řádek (na
zahradě), řada, série ríma
hraničící, sousedící rímenoite
QL
hraniční kámen/sloup lantalka
hrb tumpo, základ slova
tumpu-
hrbatý, shrbený kauka QL
hrbáč kauko,
základ slova kauku- QL
hrbí se, je hrbolatá (o cestě) ap. kupta
QL (podmětem je
cesta)
hrbol, boule pulme
QL
hrdina, ušlechtilý muž kallo
hrdina, bohatýr astaldo
hrdlo lanko, základ slova
lanku-, mn.č. lanqui
hrnčíř kemnaro, kentano
hrob kaune
QL
hrobka noire, základ slova
noiri-
hrom, hluk bouře, bouře raumo
hromada, mohyla hahta (vysl.
hachta), (též náklad) kumbe QL
hromada kumpo
QL
vrší na hromadu kume,
základ slova kum-, min.č. pravd. kúme n. kumbe
QL
hrot, špice, trojúhelník, klín nasta
špice, výběžek,
úhel, klín nehte
hrouda, hrudka, boule, zauzlenina
tolos, základ slova
toloss- QL
hroutí se, propadá se atalta
(min č. ataltane i atalante)
hrozný, hrozivý rúkima
hrozný, tragický, extrémní,
nesnesitelný naira
hrst, dlaň (do misky); ruka od zápěstí kambe
hruď ambos,
základ slova ambost-
hruška (ale i jablko) marin
hrůza osse
hrůzu cítí ruke
základ slova ruk- (pojí
se s koncovkou -llo u hrůzu
budícího
předmětu)
(ve smyslu posvátné
bázně): aista
budí
ruhta
(vysl. ruchta)
hryže viz
"hlodavec"
hřeben (kohoutí) pehte, základ slova pehti- (vysl. přibl. pešte) QL
pekte
(na česání) pequil, pequen (základ slova pequenn-) QL
(horský, vlny, dračí i kohoutí)
quin, quine
hřeben mající quinna
(horský, též
"krk, vaz") akse
(horský, zubatý) karakse
(vlny) winge
hřebík takse
hřejivý,
hřející, o osobách: laskavý, srdečný laukima
(podle QL)
hříva, vlající vlasy, válečný oř mairu QL
hubený a dlouhý; úzký; rovný lenwa QL
hudba lindele
hudebník, skladatel lindimaitar
hůl, poutnická vandil QL (vandl)
hůlka tenká, jehlice pirin, základ slova pirind- QL
hůlka, proutek, klacek olwen
GL
huňatý aule
(může znamenat i
"vynález", ale pro ten máme jiné slovo)
hurá alayambo!
husa ván
hustý, kompaktní, robustní tiure QL (ty)
hvězda él,
mn.č. éli (poetické slovo), elen (běžné slovo)
hvězda, mrkající tingilinde
hvězda, hvězdě podobná bílá jiskra tinwe
hvězda, drobná, též třpytivá kapka rosy apod. titinwe QL
hvězdář elendil,
meneldil
hvězdnatý lintitinwe
hvězdný elda (příslušník "hvězdného lidu",
pouze), elenya
hvězdám podobný elvea
hvězdné světlo Ilma, silme
hvozd taure
hvozdem porostlý taurea
hýbe se leve,
základ slova lev-, min.č. nejasný (zkuste léve)
hýbe se, pohybuje se, přesunuje se, zvedá se (o velkých a těžkých věcech) rume, základ slova rum-
hyne, uvadá, ubývá, slábne, vytrácí se quele, základ slova quel-, min.č. quéle Et, QL
hýždě, zadek hakka
GL
CH
chaloupka (dřevěná stavba, možná lehčí než chalupa) ampano
(menší
domek, přístřeší, kůlna) koa
(jedna
místnost ze dřeva) sambe
další viz "dům"
chaluha earuile
chamraď (odvozeno z výrazu pro lovnou zvěř) rausime
chamtivost, nenasytnost milme
chamtivý, nenasytný milka
chápe, rozumí, rozumí něčemu, ví co a jak, umí s něčím
zacházet hanya
chápavý, inteligentní handa
charakter, srdce, svědomí óre
(ora nin karitas = cítím, že
bych to měl udělat; órenya quete nin = srdce mi říká)
"Srdce"
je univerzální překlad, známe též větu: "Měla v sobě ušlechtilé óre
Vanyar,"
kde je slovo spíše ve významu duch či charakter než svědomí.
(Óre znamená i "stoupání", to
je původní význam, ale pojetí - nebo přenesený význam
- "srdce" jasně převážilo.)
(Jedna z elfích teorií je, že jen ti
nejmoudřejší ze smrtelníků jsou schopni rozlišit
mezi impulsy "óre" a Melkorovými. I když nemusí odpovídat pravdě, asi
odpovídá tomu, jak elfové
"óre" cítí, a je potřeba mít na paměti, že dokonce ani
"svědomí" - smrtelníka - možná není stoprocentně
výstižný překlad.)
chce, přeje si mere, základ slova mer-,
min.č.merne
chechtá se kake,
základ slova kak-, min.č. kanke
chlad ringe, základ slova
ringi-
chladno je, mrzne nique,
základ slova niku-
chladný ringa
chladný, také bledý, bílý ninque
chládek, stín
laime
chlap, dospělý silný muž veo
chlap, pořádný nerdo
chlap jak hora (spíše hovorový nebo dětský výraz) tolyo
chlapec, syn yondo
chléb, pečivo (konkrétní kus) masta
chléb, pečivo (obecně, jako materiál) massa
(cestovní chléb,
lembas, v q. doslova "chléb /k zachování/ života": koimas)
chlebodárkyně (t.j. elfí královna) massánie
chlípnost maile
chlípný mailea
chlopeň, dvířka, víko lat,
základ slova latt- QL
chlup, vlas, velmi jemný (též nit nebo provázek) filma QL
chlup, vlas
fine, zákl. sl.
fini-; též tila nebo til, zákl. sl. till-, QL /til(n)/
chlupatý, ochmýřený tilinya QL
chmurný, ponurý, temný, černý morna
chmýří, prachové peří a podobný materiál lintye (podle QL lint-y)
chňapnutí
psa, kousavá poznámka narko (podle QL)
chobot výraz pro slona, andamunda,
znamená doslova "dlouhý čumák"
chodidlo tallune,
základ slova talluni-
chochol quasilla QL
z peří pilinquasilla QL
chová se, vystupuje lenga
chrání varya
chráněný, bezpečný varna
chrastí, třísky a podobný materiál na podpal tusture QL
chrpa menelluin
chtivost, žádost maile
chtivost, nenasytnost milme
chtivý, žádostivý mailea
chtivý, nenasytný milka
chudoba oise, oiste QL
chudý oika QL
chudý je, má nedostatek oito, min.č. oionte QL, asi by šlo upravit na oita
ochuzuje, ožebračuje,
přivádí na mizinu oista QL
chudý, bez prostředků, o cosi připravený, opuštěný úna
churavý, nemocný, necítící se dobře laiwa
churavý, nezdravý, chřadnoucí quolima QL
churavý, náchylný k nemocem engwa
chuť (smysl) tyavasta
QL
chuť, vkus tyáve,
mn.č. tyáver (vysl. přibl. čáve)
chuť, "buket" tyausta QL
chutná (vnímá
chutí) tyave, základ slova tyav-, min.č. pravd.
tyambe
chutný, dobrý k jídlu
matsa QL
chválí, vyvyšuje olta QL; velitya
QL (vysl. přibl. veliča)
(Quen
navrhuje jednotné pravidelné sloveso olta s minulými časy oltane pro
"vyvyšuje, chválí",
olonte pro "zvětšuje, množí" a óle pro zvětšuje se, množí se")
chválí koho, žehná komu laita
chvála laitale
chvěje se, třese se papa, min.č. pampe QL
chvění pampile
QL
chvěje se, třepetá se, kýve se, šelestí quasa,
min.č. quasse QL
převislá n. skloněná
větvička, chochol,
střapec
apod. quasilla QL
chvíle časový
úsek obecně (i čas obecně) je "lúme". S označením jako malý,
krátký by pravděpodobně bylo možno ho použít.
chyba loima
chybí (někomu) pene,
základ slova pen-, podmětem je ten, komu něco chybí
chybný, nedostatečný loika
chybný čin loikare
(evtl.
odlišit loikare - nepovedená práce, loityare, chybný čin, bližší viz tyar)
chycený do sítě, zapletený, pokrytý spletí (např. stromů) rembina
chýše (malý dům, kůlna, přístřeší) koa
chytá, drží, uchopí (přít.č.) mapa (min.č. QL nampe, návrh: mampe)
(nampe
je pravidelný min.č. od napa, uchopuje prsty) (další
viz "loví)"
chytne, vzplane (o palivu nebo jiných věcech, přít.č.) turya, min.č. tustine QL
chytrý (inteligentní, především v abstraktních oborech) isqualea QL
(inteligentní,
chápavý, také v praktických záležitostech) handa
(bystrý) finwa QL
(lišácký, mazaný) ruskuite
I
impuls, cit felme
impuls těla hroafelme (hr vysl. přibl ř)
impuls ducha feafelme
impuls též hóre (zřejmě
prudký - příbuzné se slovy
horme,
naléhavý spěch
hortale, pobízení, urychlování, horta
pobízí,
uvádí do chodu, vypouští k letu )
impulsívní hórea
individuálnost; semeno, zárodek erde
inkoust móro,
saramór
instruuje někoho, svěřuje n. nařizuje někomu něco peanta QL
inteligence (především v abstraktním myšlení) isquale QL
inteligence (také praktická) handasse
inteligentní (především v abstraktním myšlení) isqualea QL
inteligentní, chápavý (i prakticky) handa
inteligentní, bystrý, ostrovtipný finwa
QL
invalida
quolimo QL
J֍
já: přípony
ke slovesu -n, před další příponou: -nye
samostatný základ pro
pádové koncovky: ni, zdůrazněný: inye
jablko (ale i hruška: plod, zvaný "malvice") marin,
základ slova marind-
jádro viz
"semeno", "příčina" a "střed"
jak manen
jako ve; tak
jako: síve
jáma (propast) nejblíže asi: yáwe (též
kaňon, průrva apod.)
Též
latta, nedoporučeno, koliduje s jediným výrazem pro řemínek.
jáma, díra, výkop, štola sat, základ slova sapt-
QL
jantar malikon,
základ slova malikond- QL
jantarový malikondea QL
jaro tuile
jasně, mluv! queta
quenya!
(především znamená
"vyjádři se slovy, ne gesty, mimikou či narážkami")
jasno, slunečné počasí, čistá obloha kalle
QL
jasný, zářivý kalima
jasný (např počasí), vyrovnaný, vznešeně klidný
(angl."serene") kalaina QL
javor maite
(jeden ze stromů
"s rukama". Podle stejně znějícího slova "zručný"
by základ slova mohl být mais- nebo maisi-)
jazyk (v ústech) lamba
(řeč) quenya
(řeč, jen ve
spojení s určitým národem, který ji užívá) lambe
jde (pěšky) vanta
jde, postupuje, cestuje
lelya (může znamenat i "je
atraktivní" s min.č. léline), lenna (min.č. vždy lende)
je ná (další viz být)
jé! yé!
jed sangwa
jed, jedovatost (h)loire
(neznělé l časem
přešlo v obyčejné)
jedovatý (h)loirea
(neznělé l časem
přešlo v obyčejné)
jede na zvířeti, přiměje k běhu norta
(zvíře je ve 4. p.)
jeden, pouze jeden, sám er (podle QL též může znamenat
"jenom")
jeden, ojedinělý mine
jedenáct minque
jediný, nežijící v manželství erya
(překlad
"single" jako "nežijící v manželství" není jednoznačný,
ale připadá mi u tohoto slova pravděpodobný)
jedle (nebo borovice) súke, aiquaire QL
jedlý mátima
jednou (v budoucnosti) enyáre, ellúmesse
jednou (v minulosti) nea,
néya
jehla nelma QL
jehlice, tenká hůlka pirin, základ slova pirind- QL
jehlice na pletení
(mn.č.) pirindi quitimar QL
jehličnan vine, vinne QL
jehně eule QL
jeho, její (přípona k podst. jm) -rya,
samostatné (zdůrazněné): senya
jehož, jejíž yava
jejich (přípona k podst. jm.) -nta
jemný, přesný tereva
jemný, něžný, mírný, tlumený moika
GL
jemný, krásný, krásně znějící linda
jen er QL (též "jeden,
sám" viz výše)
jenž, který, kdo je,
pl. ji
(ten,
který) tai
co ya
(používá se
hlavně s pádovými koncovkami - ve
vztažných větách stačí "i")
jeřáb (strom) orofarne
(základ slova možná orofarni-)
jeskyně felya
podzemní příbytek, důl felko
i klenutý strop či celá
síň, zevnitř rondo
malá jeskyně nebo
tunel rotto,
rótele
přírodní i umělý
podzemní příbytek hróta
jestliže qui
(lze použít i
ke/ké, ale to je lepší zachovat pro význam "možná")
jestřáb (a vůbec jakýkoli dravý pták menší než orel :)) fion, základ slova fion- i fiond-
ještě (též "víc, navíc" a "vzhůru") ambe
ještěr, drak, plaz lóke
jetel červený kamilot
jezdec, jezdkyně, rytíř roquen
jezero (i jezírko) ailin
jezírko, tůň, kaluž
(?) (angl. "pool") linya, nende
jezírko průzračné,
studánka liquilla QL
jezero či jezírko
horské, studené ringwe (může znamenat i jinovatku)
hluboké jezero, tůň
či řeka lóne
jezírko s lekníny nénuvar
QL
jezevec oryat, základ slova oryak-
ježek (návrh Quen) erkando
jho yanta (může znamenat i most, pro ten
ale máme i slovo yanwe)
jí mate, základ slova
mat-, min.č. mante
jídlo teplé, vařené maso apsa (Et,
přesný jazyk neuveden)
jídlo, potravina matil QL (matl); matso
jídlo (denní, též čas jídla) mat, základ slova matt-
QL
jih hyarmen (vysl. přibl. šarmen)
jižní hyarmenya
jilm alalme,
lalme (základ slova alalmi-, lalmi-)
jinovatka ringwe QL (může znamenat i
horské jezero/jezírko)
jiný (doslova "následující") neuna
jiný, odlišný hyana
jírovec (kaštan koňský) mavoisi,
alda mavoite QL
jiskra (bílá, hvězdě podobná, nebo
přímo hvězda) tinwe
jiskří tintina (nebo tintine, zákl. sl. tintin-),
min.č. pravd. vždy tintinne
jistý, pevný, bezpečný tanka
jistý, známý, doložený sinwa
jistě (kýmsi
odvozené slovo, lze užít jako zdůrazněné "ano") tankave
jitro (poeticky) amaurea, artuile
jméno esse
jméno, dává někomu esta
jméno, též výkřik, zvolání yáma
QL
K
k, pro, neboť
an, ana
(též na, ale to
je lépe přenechat tvarům slovesa "být")
k, do, na (něco i něčem) přípona
-nna
kadeř, prstýnek kučeravých vlasů, vlasy lokse Et
kadeř, pramen vlasů, cop finde
kadeř, pramen vlasů (lesklá) silque QL (sili a slkl)
kachel, keramická dlaždice, cihla telar
kachna quá QL
kálí muhta
QL (mukta) (vysl. muchta)
kalich, číše, mísa salpa QL
kaluž (možná) linya,
nende (angl. "pool")
kam manna
kamarád; dychtivý student, milovník oboru m: nildo, nilmo, ž: nilde
kámen (materiál), skála ondo
jeden, zřejmě větší
(balvan) on, základ slova ond- QL
kamenný (možná tesaný
z 1 kusu) onwa QL
kamenný památník,
pomník ondole
QL
menší sar, základ slova
sard-
kamenný (možná o
stavbách) sarna
kamenné stavení, pevnost sarne
(VT 46 čte "kamenité místo")
kámen, drahokam, kov sinko,
základ slova sinku-, mn.č. sinqui QL
kámen tvarovaný, dlaždice ambal
kámen korunní (klenby), špice věže, závěr, završení díla telma
kameník, umělecký, sochař ondomaitar
kanál, průliv, koryto vodního toku kelma
kanec karkapolka QL
kaňka, skvrna motto
kaňon, průrva, propast yáwe
kapalný, tekoucí sírima
kape lipta
QL (lipte)
kapka limba
kapička lipte QL
kapradí filque,
filinque QL
kapuce, přikrytí telme
karafa ulma QL
kaše, ovesná polesse
QL
kašle tyosto
(pravd. lze upravit na tyosta), min.č. tyostone
QL (ty vysl. přibl. č)
kašel tyos, základ slova tyoss- QL
kaštan koňský (jírovec maďal)
mavoisi, alda
mavoite QL
kaštanovník jedlý mavoisi
tapatenda QL
katastrofa, zkáza, zhouba, naprostý konec quelme QL
kazí, mění k horšímu, umenšuje, zbavuje slávy, snižuje minu QL
kazí, ničí hasta
kazí se, hnije queletya,
min.č. queleksine QL (ty
vysl. přibl. č)
každodenní ilaurea
každý ilya
(příd.jm.), ilquen (podst.jm., jen o osobách), illi
kbelík, nádoba k vážení vody kalpa
kde masse
kdekoli, tu a tam rísimande QL
kdo, co ?
man
kdo, který, jenž ye,
pl. yi (+ lze připojovat pádové koncovky)
kdokoli, pokud kdo aiquen
kdy malúme
kdykoli quie
kdysi, dávno yáresse, yalúmesse
když (v časovém, nikoli podmínkovém významu) íre
kel (dosl. tesák, velký zub) karka
keř tussa
kéž nai
klábosí, klevetí, tlachá, vede prázdné řeči nyata QL
klacek, kláda "runda"
znamená prostě "neopracovaný kus dřeva". Pravděpodobně spíš kládu nebo
kyj, nikoli klacek: Tolkien spojuje se slovem
Grond, což byl původně Melkorův palcát. Klacku je zřejmě nejblíže
slovo z GL, olwen
klade, umisťuje, upevňuje, zasazuje na místo (zejm. o dřevě) panya,
min.č. panne
kladivo namba
kladivem buší namba
(možná veliké) tartan,
základ slova tartam- QL
malé, ťukající petil
QL (petl)
klaní se kave,
zákl. sl. kav-, min.č. kanwe (podle QL kawin)
klaní se, slouží, poslouchá nure,
základ slova nur- (přesný jazyk neuveden)
klape (o zvuku kroků) pata, min.č.
patte QL
klape, rachotí patakata podle QL (patakta a pataktatapakta)
(pokud budete chtít
použít kánoničtější verzi, kt se musí změnit v ht, čteno cht)
klapot, rachot patake QL
klapající, rachotící patakanda
QL
klenba, klenutá síň
zejm. nebesa telume
nad Valinorem či
Manweho obydlí telluma
jen zevnitř (také
jeskyně) rondo
klenot, drahokam, drahocennost, poklad míre
klepe, ťuká, ťukne (přít.č.) pete,
základ slova pet-, min.č. pente
klepe tamba
klepne (přít.č.) tame,
základ slova tam-, min. č. tamne
klepátko tambaro
(původně datel)
klesá, zapadá núta
klesání, zapadání núme
klesání, svah pende
klevetí, klábosí, tlachá, vede prázdné řeči nyata QL
klíč, návrh HKF latil
klid, odpočinek, nehybnost, neměnnost rue QL
klidný, pokojný, nehybný,
neměnný rua QL
klid, ticho, odpočinek quilde
QL
klidný, tichý,
nehybný quilda
QL
je v klidu, nehýbe se, je
potichu, odpočívá quildi (nejlepší možnost asi je
upravit na "quilda") QL
klidný, vyrovnaný, vznešeně pokojný,
též jasný (např. o
počasí)(angl. serene) kalaina
QL
klid, vyrovnanost (další významy viz výše) kalaine
QL
kliď se! z cesty! odejdi
(do vyhnaneství)! heka! (též s koncovkami t pro j.č, l pro mn.č)
klika,kulatá (a vůbec jakýkoli funkční umělý výčnělek) tolma
klín, hlavice kopí
(nebo šípu),
trojúhelník, špice
nasta, nehte
klisna/kobyla
lopsi
QL
kloub lequet,
základ slova lequett- QL
klouže dolů, naklání se, padá, bortí se talta
(základ slova též talat-, min.č. taltane i talante)
klubko, role apod. tolupe QL
na klubko navíjí, roluje tolwe, základ slova tolu- QL
kmen (stromu), trup pulko
QL
kmen (stromu) telko,
základ slova telku-, mn.č. telqui
kmen (národ) hos, základ slova
host-; pouze
kmen: hostar obojí QL
kniha parma
kníže kundu
knoflík (dost možná), určitě kulatá klika a jakýkoli funkční umělý
výčnělek tolma
know-how, "finty" dobrého řemeslníka fintaler (=nepravidelné mn.č.)
kňourání, mňoukání miule
koberec (heslo špatně čitelné, původní význam možná
"podestýlka") farma
kobyla/klisna lopsi QL
kočka meoi QL
kohout tokot
kohoutek, hejsek (možná původně obyčejný kohout, význam tomu odpovídá) peksiporoko, kmen
peksiporoku-, mn.č. peksiporoqui, podle QL (peksiporoku)
kojenec lapse
kojí tyete,
základ slova tyet-, min. č. tyente (kořen z QL)(ty vysl. přibl. č)
kokořík quinquenna QL
kolem os (kořen z Et)
koleno lokka (podle QL)
kolo (od vozu) quirin QL
koloběh; věk (14 400 slunečních let) Et
kůra, slupka, vnější
kruh QL randa
koloběh ročních období, jeden vegetační rok loa
kolouch, mládě vysoké opole QL
kolovrat (též točna, otáčivý stůl) querma
komár (a podobný drobný obtížný hmyz, 1 kus) itse
QL
komnata, místnost (především dřevěná, podpíraná sloupy) sambe
kompaktní, hustý, robustní tiure QL (ty)
končí, ukončuje, něco (jako aktivní činitel) telya
uzavírá (jako
poslední v řadě) tele, základ slova tel-, min.č. pravd. telle
konec mente,
metta
konec naprostý, zkáza, zhouba
quelme QL
konečně! yallume
konečný, poslední
tyelima
konečný, ohraničený, definovaný lanwa
VT 42 (stejné
slovo jako podst. jm. existuje od jiného kořene
pro tkalcovský stav)
konečný, dočasný, časový, časný lúmia
QL (nověji asi spíše lúmea)
konejší, utěšuje, hojí, hladí linta
konvalinka quiquilla QL
konzervuje (nakládá, suší, ap.) tarqua,
min.č. tarque QL
konzervovaný; jako
podst.j: sušené maso tarquin QL
kope, hloubí sapa,
min.č. sampe QL
kopec ambo,
tundo (základ slova tundu-)
kulatý (též
koule) koron, základ slova korn-
kopeček, kulatá hlava nóla
kopí ehte,
základ slova ehti-
kopie quanta
emma ("úplný obraz"), quantemma
kopiník ehtyar (vysl. přibl. echčar)
kopule, dóm koromindo
(další viz "klenba")
korálek, panenka oka sehte,
základ slova sehti- QL
koruna, věnec, girlanda rie
korunovaný rína
koryto vodního toku, kanál, průliv kelma
kořen, základ talma,
sundo (základ slova sundu-)
kořen rostliny (zejména jedlý) sulka
kořist rauna QL
kosa salka
QL
kosí (Quenův návrh podle QL) salahta
(vysl. salachta)
kost akso
MC
košile, tunika laupe QL
kotel, měděný tambin,
základ slova tambind- QL
(může znamenat i měděnou minci)
koule, kulatý kopec koron, základ
slova korn-
koupe se, myje se (v lázni) sovo
(nebo možná upravit na sove, zákl. sl. sov-), min.č. sóve QL
koupel, lázeň saune
QL
koupel, očištění sovalle QL
koupe (někoho v teplé vodě, zahřívá, opečovává) lauka (návrh podle QL s užitím slova pro
"teplý" z Et)
kouř, výpary uskque Et
kouř, dusivý quonda QL
kouše nake,
základ slova nak-, min.č. nanke
kousnutí nahta (vysl. nachta) může znamenat i
"zabíjí", "omezuje" a "utlačuje",
ale ta se dají přece jen vyjádřit jinak
kousavá poznámka,
chňapnutí psa narko QL (nark)
kout, zákoutí winka
QL
kouzlo lúke
okouzluje (i v dosl. smyslu, užitím
vrozených schopností elfa/maiar) luhta (vysl. luchta)
kov tinko;
původně měď: rauta stejné slovo znamená v QL "loví",
zatímco kov/měď je beztak trochu diskutabilní slovo :)
kov, kámen, drahokam sinko,
základ slova sinku-, mn.č. sinqui QL
ková (dosl. buší kladivem) namba
ková, buší, taví tama
(kořen z QL) (na
tame, tam- nelze upravit s ohledem na tame,
"klepne" a "tamba"
klepe z Et. Museli bychom tame, tam- brát jako "klepne"
a tamba jako "klepe, buší, ková, taví")
kovadlina onin, základ
slova oninn- QL
kovárna tamin,
základ slova taminn- QL
kovář, řemeslník tano, tamo
kovář sintamo
koza nyéni QL
kožešina vóre,
základ slova vóri- QL
kožešinový vórina QL
kožešině podobný,
"jako kožíšek" vóriva QL
kožešina, kůže, pokožka helma
krade naqua,
min.č. nanque QL
kradmost, tajnůstkářství, tajemství fóle QL
kraj viz
"království" a "okraj"
krájí (uřezává si, ukrajuje si) hókirise
(základ slova hókiris-) WJ 366/8, základ slova Et kiris
krajka, síťovina raima, raime
vyrábí krajku raita
do krajky/umělecké
síťky vpletený raina
král (určitého území) aran
král králů ingaran
(nejvyšší představitel
rodu) táro,
jeho žena tári
hodnost krále aranus
(základ slova aranuss-), aranusse
královny táris
(základ slova táriss-), tárisse
kralování, vláda aranie,
turindie
královského rodu; vládnoucí turinoite QL
království, země, (ohraničené) území arda (Arda = Země); turmen
králík, zajíc lapatte,
základ slova lapatsi- QL
mládě králíka nebo zajíce
lapatil QL (-tl-)
kramaří, handluje, vede výměnný obchod quapa, min.č. quampe QL
kramář, podomní obchodník quampo QL
kramářské zboží
quampa
QL
koupě (výhodná), uzavřený
obchod,
výsledek smlouvání quapta
QL
krása vanie,
vanesse
krásně znějící linda
krásný, milý, touženíhodný írima (íre = touha)
krásný, dobrý, pěkný alima
krásný, pěkně tvarovaný terenwa
krásný (QL také bezchybný, nepokažený) vanima
krásný, světlý, světlovlasý vanya
(význam
"světlovlasý" je prvotní, název klanu pochází od Noldor,
kteří obdivovali zlatovlasé Vanyar :))
krásný (o výrobku) míra,
mirya (mirima
nedoporučeno, má výborný starší význam, ale
tím není vše ztraceno, protože WPP má pro "opravdu velmi krásný /umělecký
výrobek/" ještě alternativu mimírima :)
krásný,
vynikající, obdivuhodný (o uměleckém díle)
mairea (nedoporučeno) (příbuzné se sindarským mae a názvem maiar,
takže se nedá tak úplně pominout, plést se to ale bude, protože alternativa
maira, QL, je jediným slovem pro "přehnaný, přílišný)
krásný je, působí esteticky, přitahuje lelya (může znamenat i "cestuje"),
min.č. léline; teta, min.č. téne QL
(min.č. lelya ve významu
cestuje je "lende")
krasopis, písařské umění tehtele QL
(tektele)
krasopisně píšící, pěkného
rukopisu tehtamaite (návrh dle QL tektamaqua)
krášlí, barví, zdobí quilya QL
krátký sinta
kráva yaksi QL, GL yakse (základ slova yaksi- ?)
krb (poeticky, dosl. "srdce domova") hon-maren (nověji asi spíše
"maro" či "marwa", ale není to nutné
a starý Mistrův poněkud univerzální pád lze myslím ponechat. Trochu archaicky
bychom i my třeba řekli, že "krb je domovu srdcem"...)
krev serke; yár, základ slova yar-
krev sražená nebo prolitá ve větším množství, kaluže krve mear, základ slove meas-
QL
krk yat
(základ slova yaht-) (vysl. yacht-)
krk, vaz (též horský
hřbet) akse (WPP)
krmí, dává najíst kamate,
základ slova kamat-, min.č.kamante QL
zvřatům nesta
QL
krmivo, potrava nes, základ
slova nest- QL
krmení (činnost) nesta QL
krok, téměř metrový ranga (též
délková míra)
o krocích: je slyšet,
klape pata
QL
kromě hequa (také enga, FS, ale to je
verze jazyka, o níž nevíme, nakolik platí)
kroupa v
Et je slovo bez překladu, s významem "ledová kapka": helkelimbe
kroutí (zkroutí, prudce), trhne, škubne (něčím) rihta
(sebou); snaží
se rike,
základ slova rik-
kroutí se, ohýbá se, zahýbá, (plazí
se, svíjí se) loke, základ
slova lok-, min.č. pravd. lonke
krtek noldare QL
kruh rinde
kruhový rinda
krutý nwalka
krutost, pomstychtivost paimene QL
kryje tupe,
základ slova tup-, min.č. pravd. tumpe
kryje, zastřešuje
tope,
základ slova top-, min.č. tompe
kryje, zastiňuje telta
přikrytí, kapuce (ale asi
i střešní krytina, střecha) telme
krysa, potkan (hlodavec obecně) nyano Et, zatím stále ještě neopraveno na nyarro
bližší viz
"hlodavec"
krystal viz
"křišťál"
kryt, přístřešek kauma
(Neznamená
podzemní stavbu, jen provizorní ochranu proti
počasí či šípům. Používalo se i pro štít.)
křehký (subtilní), útlý, štíhlý ninde
křehký (subtilní), útlý. slabý, svěšený, shrbený limpa
křehký, měkký, poddajný malaqua
QL
křemen: se
srdcem z křemene = sinkahonda
(podle QL je obrat poetický,
neboť "sinko" je jakýkoli kámen, drahokam, dokonce i kov)
kření se, šklebí se, usmívá se zeširoka mirtya (vysl. přibl. mirča), min.č. mirtine QL
křídlo ráma
křičí, volá óta QL, yame, základ slova yam-, min.č. yáme nebo
yambe QL
křik, hluk yalme
křišťál sintil QL (sintl)
Mohlo
by znamenat i "krystal", v angl. stejné slovo. Příbuzná slova
znamenají jiskření, třpytivé kapky rosy ap. a je tedy o malinko
pravděpodobnější, že jde o cosi třpytivého a bezbarvého :).
křivda (jde o obecnější slovo: zlý čin) útyare (podle VT 43
/o/, úkare)
křivý hwarin
(vysl. něco mezi u a f)
příčné břevno,
závora hwarma
křivý, nesprávný raika
kříží, jde přes tara,
min.č. táre QL
křižovatka, přechod,
průchod, brod tarna QL
kříž tarwe
QL
který, co ya
který, kdo, jenž ye,
pl. yi
(používá se také určitý člen "i" a také ten je doložen s
pádovou koncovkou)
(ten,
který) tai
kůl, sloup samna
(zřejmě podpíral stropy dřevěných staveb),
talka
(=znamení, např. lantalka, hraniční kůl)
kulatý, je; kutálí se koro, kořen z QL. možná: kore, základ slova kor-, min.č.
korne
kulatý, klenutý korna
kulaté uzavřené
prostranství korin
kulatá hlava,
kopeček nóla
kruhový rinda
kůlna, přístřeší, přístřešek koa
kůň (jezdecký) rokko
válečný oř (též hříva,
vlající vlasy) mairu
QL
kůň nebo kobyla/klisna (kobyla/klisna má i spec. slovo) lópa QL
kupa, hromada kumpo QL
kupec mankar (podle Et makar) (další viz obchod)
kůra, slupka, vnější kruh QL;
koloběh; věk (14 400
slunečních let) Et randa
kůra zemská palúre
kuře porokelle QL
kus,
podíl kirma (někým odvozené
slovo)
kus, hmota tiuma QL
(ty)
kus hovězího dobytka, vůl
yakko QL
kutálí se; je kulatý koro, kořen z QL. možná: kore, základ slova kor-, min.č.
korne
kůže (i kožešina) helma
kůže, vydělaná alu QL
kváká quaqua QL
kvete losta
květ, jeden, velký lóte, lotte
jeden, malý lotse, mn.č. lotser
všechny květy na jedné
rostlině olóte
jeden květ
květenství lotelle (podle QL lotella)
květenství, množství drobnějších květů,
ale většinou jen bílých: losse
květenství,
hroznovité lohte (QL lokte)
s mnoha květy lilótea
květinová zahrada lotarwa, 2.p. lotarvo (ostatní pády s w)
QL
květ (čas květu), rozkvět, nejlepší léta lotóre QL
kvetoucí,
vzkvétající lotórea QL
květovaný lótequilin
QL
květy, ledové niquis
(ze dvou variant
ve WJ vybrána tato, aby niquesse mohla být
sněhová vločka, kterou také podle WPP je)
kvičí, mluví vysokým hlasem quíni,
min.č. quíne nebo quínine QL
kvílení, mňoukání miule
kvílení, úpění yaime
HKF dle MC
kvílí, úpí (odvozené slovo) yaita
kvílící, úpící yaimea
o větru suiva QL
kvůli, pro an,
ana, (+
nedoporučené na)
kyčel, bok oswe
QL
kýchne (přít. č) hote, základ
slova hot-, min.č. hontye QL
kýchnutí hontye (podle QL hont, základ slova honty-)
kýchnutí hlasité hontosse QL
kyj (kus neopracovaného dřeva) runda
kyne, nadouvá se, nabývá pulwe,
základ slova pulu-, min.č. púle QL
kyrys ambosse
podle QL (ambasse)
kyselý naksa QL
kytice, svazek anquin QL
L
labuť alqua
ladem ležící, neobdělaný falin
QL
ladí s něčím, hodí se k něčemu, shodne se; přijímá kame, základ slova kam-, min.č.
kamne
ladoňka, modrý zvonek quille QL
láhev olpe QL
baňatá ulma QL
lahodně znějící, jemný, krásný linda
lakomý nejbíže
je asi "chamtivý"
láme hate,
základ slova hat-, min.č. hante
láme, rozbíjí, o něco připravuje rake,
základ slova rak-, min.č. pravd. ranke
(toto slovo není doloženo v
základním tvaru ani přesném překladu, známe pouze ve dvou odvozeninách:
polámaný, rozbitý (podle
tvaru možná "rozbíjený", týká se ztroskotané lodi) rákina
(o slabice) neúplný,
ochuzený rakina
lampa kalma
lampář (výrobce lamp) kalmatan
lapis lazuli ningon,
základ slova ningond- QL
láska, hluboké přátelství melme
laskavý,
srdečný (o věcech: vyzařující teplo)
laukima (podle QL, kde je výraz tohoto přeneseného významu odvozen od slova teplý
koncovkou -ima. Pro teplý je ale použit novější výraz z Et)
laskavý, vlídný, něžný amalda
(QL)
láskyplný, milující méla
lastura, mušle hyalma
(vysl. přibl. šalma)
látka, tkanina
lanne
látka (pruh látky), obvaz, splývavé roucho lapil QL
lávka, prkenná sarapenda QL
lázeň, koupel saune QL
lázeň, očištění sovalle
QL
léčí, hojí, hladí, utišuje linta QL
léčí, ulevuje, utěšuje, pomáhá asya
léčivá bylina asea
led helke
ledový helka
ledové květy niquis (ze dvou variant ve WJ vybrána tato, aby niquesse mohla být
sněhová vločka, kterou také podle WPP je)
ledňáček halatirno
nebo halatir, základ slova halatirn-
legenda, báje, pověst nyarie
QL
lehký, vzdušný, jemně větrný
vilina QL
lechtá kitya QL
(ty vysl. přibl. č)
lechtání kityale
QL
lechtivý, citlivý, citlivě
reagující kityalea QL
leknín ailinion podle QL (ailinon)
žlutý nénu QL
lem lane, základ
slova lani-
lem, okraj, hranice
réna Et
reg
lem, okraj, hranice, podle QL též brázda, řádek na zahradě, řada,
série ríma
lembas koimas
("chléb života"); lerembas
(cestovní chléb)
lemuje (o území i oblečení, pokud jde o pevný okraj) lane,
základ slova lan-
lepivý híma
(podle praelfského slova z Et - je ale také možné, že abstraktnější
"himba" pokrývalo oba významy - viz lpí)
lepkavá hmota, lepidlo lutil
QL (lutl)
lepší, výborný arya
les, mohutný - hvozd
taure
menší al, základ slova ald- podle GL a QL
lesnatá krajina tavasta
QL
lesk, vzhled ilke
QL
lesklý, stříbrný
tinda
záblesk tinde
leskne se, bíle; vypadá,
připadá někomu ilka, min.č. alke (druhý význam + min.č. QL ilke,
ilk-)
stříbrně tine,
základ slova tin, min.č. tinne
lesnatý (porostlý hvozdem)
taurea
leštěný runda
(nedoporučeno, koliduje s pěkným slovem pro kyj, které se stalo
součástí jména některých slavných zbraní nejen Morgothových)
let, hlučný nebo rychlý
alako
let (např. kopí), let střemhlav nebo jiný rychlý pohyb přímou
čarou hatse QL
letí ve větru
(h)lapu
(neznělé l časem
přešlo v obyčejné)
letící ve větru (h)lápula (neznělé l časem přešlo v obyčejné)
letí, vznáší se
wile, základ slova wil-, min.č. wille
letí, plachtí ramya
letí,
střemhlav sore, základ slova sor-,
kořen z Et
letí, hází, žene se ripe,
základ slova rip-, min.č. rimpe
Jedním z překladů je slovo
"fling", které kromě šesti významů, znamenajících házení a vrhání
něčeho, má i sedmý, znamenající vrhnout se, vyřítit se někam. Nechávám čtenáři
na posouzení, zda "ripe" znamená pouze "vrhá se" nebo je
myšleno stejně široce jako "fling".
letící, spěchající rimpa
léto laire
(může znamenat i
báseň, pro tu je ovšem mnoho dalších slov)
léta, nejlepší, rozkvět,
čas květu lotóre QL
babí léto, vlákno filume
lev rá,
základ slova ráv-
lvice ravenne QL
levý hyarya
(vysl. přibl. šarja)
levoruký hyarmaite
levá ruka hyarma
leze, o
hadovi? (dosl. ohýbá se, svíjí se) loke, základ slova lok-
leze, šplhá rete, základ slova ret-, min.č. nejspíš rente (kořen z WPP)
(horo)lezec retto
leží kaita,
min.č. kaine nebo keante
lež furu GL
lže, skrývá fure, základ slova fur- (nebo hure,
hur-) GL/QL
lhář, prolhaný fúrima ("lhář", možná
též s koncovkami o,e pro m/ž) GL
(počáteční h pravděpodobné u všeho, zejména
později)
líbá mique,
základ slova miku-, min.č. minque QL
líbání miquile QL
líbí se (mluvčímu, který je podmětem) nile, základ slova nil-, min.č. nille (kořen
z Et)
lid (jakéhokoli mluvícího rodu) lie
lid, pokolení, země určitého lidu nóre
lidé, druhorozené děti Jediného viz
"člověk"
lidský ("smrtelnický", ne ale "smrtelný", význam je
opravdu "human")) firya
(jako podst. jm. znamená "smrtelník,
člověk")
lije ulya,
min.č. ulyane
lije se ulwe, základ slova ulu-, min.č. ulle (evtl.
ulya, min.č. ulle)
(asi
i ve smyslu silného deště)
lijící se, zaplavující,
proudící úlea
záplava, potopa ulunde
lilie (nebo vůbec velkokvětá květina) indil
lilie (mohla by být zlatohlavá)
narwe
QL
(původně,
v QL, jde o lilii vonnou, od narda - voní. Jenže v Et už se slova změnila a narwa = ohnivý. Proto nemusíme slovo pro
lilii opouštět, takovýchhle
proměn významu stejně znějících slov najdeme u Tolkiena spousty)
lis, dav, tlačenice, pevně sevřený bojový útvar sanga
lisuje, tlačí sanga (kořen z Et)
líska kottule,
kottulwe QL
list lasse
drobný lístek pat, základ slova papt- QL
list, zejména v
knize patil
podle QL patl
listnatý lassea
QL
listoví olassie
liška rusko,
základ slova rusku-, mn.č. rusqui
lišácký, mazaný ruskuite
lítost, žal niére GL (nyére)
lízne lave, základ slova lav-, min.č. láve,
koliduje se slovem pro "dovoluje, povoluje, poskytuje privilegium)
líže, saje lapsa
líže, vylizuje, srká, upíjí salpa
loď (se špičatou přídí)
kirya
loďka, člun lunte
malá, nejspíš dlabaná z
kmene vene
QL
obytná markirya
lok viz
"doušek" + následující hesla
loket óleme QL
lokna (výrazy většinou znamenají spíš "pramen vlasů") viz "kadeř"
loni (evtl. loňský rok)
yenya (ale pozor, yén je valinorský
rok, 144 slunečních , s čímž Et ještě
nepočítá: tam je yén přeložen "rok", jak se to i podle PP mnohdy stává :). Kdybychom
měli aplikovat výklad kalendáře z PP, dostali bychom "yaloa" nebo "loaya")
louč, pochodeň, hořící dřevo yulma
(koliduje s
výrazem pro pohár, ale pro ten máme i jiná slova)
louka u vody, zavlažovaná pláň
nanda
pastvina nessele
travnaté
prostranství palis,
základ slova palist-
loupe, oškrabuje
rara,
min.č. rande QL
loupe kůru, trhá, řeže na pruhy, stahuje z kůže, maluje pruhy,
bičuje ripta QL
loupež, krádež pilwe
QL
loupež (s užitím násilí) maptale
QL
loupežník, zloděj pilmo
QL
loupí
mapta
QL
loutka, panenka toli
QL
lov, hon, pronásledování
roime
loví, pronásleduje
roita
loví (i o zvířatech); vyhubí
rauta,
min.č. ráve QL
(možná i rausta, odvozeno z výrazu pro predátora: laman raustea)
lovná zvěř, drobná
zvířata, havěť laman rausima QL
loví, do sítě
remba
ložnice kaimasambe
nebo kaimasan, základ slova kaimasamb-
lpí na čem, drží se čeho, vytrvává při čem himya
lpějící na, držící se
čeho, vytrvávající při čem himba
luk lúva,
kú,
(lúva doloženo jen jako pojmenování
zahnuté nožičky tengwar s poznámkou, že jde jen o tvar, ne o nástroj
ke střílení, kú jak ve
jméně Belega Lučištníka, tedy pro luk válečný, tak v Et v sousedství výrazu pro
srp a srpek měsíce, tedy také pojmenování tvaru)
(lovecký) quinga
lůno, dutina, vnitřek súma
lůno, děloha (člověka) móna VT39 (z)
luňák, jestřáb, sokol fion,
základ slova fion i fiond-
lupič, zloděj pilmo
QL
lusk (hrachu) orivaine QL (lusku obecně se říkalo "pochva", vaine)
lvice ravenne
lže, skrývá fure,
základ slova fur-, hure, základ slova hur-
GL/QL
M
má, je spojen s same,
základ slova sam-, min.č. sáme
má, vlastní harya
Druhý z výrazů je těsněji
spojen s majetkem, takže je možné, že ten první by byl tím, co se užívalo např.
o dětech, kdy elf řekl
nikoli"mám", ale "jsou mi přidány", "jsou se
mnou", "žijí v mém domě".
nemá, postrádá (co) pene, základ slova pen-, min.č. pravd. penne
nemající, postrádající
(co) penya (nebo pomocí přípon jako -vilte)
má rád (přátelsky nebo ze zájmu např. vědeckého) nile,
základ slova nil-, min.č. nille (kořen z Et)
(silný osobní cit, ne nutně
milostný) mele, základ slova mel-, min.č. méle
maceška helin,
základ slova helinn- QL
mačká, drtí male,
základ slova mal-, min.č. mále QL
maják kalmindon
majetek, úděl, osud heren
majetek, zboží armar
magie, tajné učení (zastaralé slovo) ingole
magie, temné umění n(g)úle
magie ve smyslu
přirozených schopností maiar, evtl. elfů viz "kouzlo"
mák fúmelot
QL
mák vlčí kamillo
QL
(překlad anglických slov
ohledně přesného druhu máku je matoucí, ale vzhledem
k tomu, že jeden mák má být "květem spánku" a druhý červený -
podle pravděpodobně opuštěného kořene pro červenou barvu - připadá mi takovéto
rozlišení významu celkem pravděpodobné :))
malátnost, ochablost, slabost, vyčerpanost quinquele QL
malátný, ochablý, vyčerpaný quinqua
(příbuzná slova a
přesnější rozlišení významů viz "mdlý")
malíček lepinka;
níke
malina (nebo ostružina) piukka QL
mallorn malinorne,
maldorne
malvice (plod typu jablko, hruška) marin
malý, drobný níka,
titta, pikina, pinke, pia, pitya (ty vysl. přibl. č)
malý (a slabý nebo zranitelný) nimpe
maminka mamil
maminka/ moje maminka (dětská slova) emme/emya
manžel verno,
podle oprav k Et venno
manželka vesse
manželský pár veru (při skloňování se používají
tvary duálu)
manželství, svatba veryanwe
manželství, uzavírá vesta
(další viz "přísaha")
máry, tác apod. tulma QL
máslo manya QL
maso (syrové, i živé - angl. "flesh") hráve
(vysl. přibl. ř), mimbe (QL)
vařené (může znamenat i jiné teplé
jídlo) apsa
tučné, zejména
vepřové, nebo sádlo larma
sušené tarquin
kousek masa mindil
(QL mindl)
masožravý koisimatwa,
mimbematwa (obojí QL)
mast laive
mastný larúva
QL
matka amil,
amme
maminka mamil
má matko amya
matný, nezřetelný, bledý
néka
mávnutí, trhnutí, rychlé zatřepání rinke
mdloba fansa
QL
omdlévá, usíná, je
omámený fanta, min.č.
fantane nebo fante QL
mdlý, vyčerpaný, splihlý, svěšený, shrbený, slabý, apatický quinqua QL
vyčerpanost,
slabost, ochablost, malátnost quinquele QL
mdlý, ochablý, neživý (přen. např. o uměleckém díle) quinquelea
QL
meč makil
vládne mečem,
bojuje make, základ slova mak-
krátký,
široký: eket
široký: lango
mohutný: falquan QL
med lis,
základ slova liss-
plástev medu nehtele
QL (-kt-, čteno cht)
medovina (zázračná), nektar, nápoj Valar miruvore
medvěd morko
(pravděpodobný je též eufemismus matli
= "med-jed", pojídač medu, viz Et lis)
měď tambe
QL, urus, základ slova urust- VT 41
leštěná kalarus, základ slova kalarust-
měděnka lairus, základ slova lairust-
měděný tambina QL
měděná mince nebo
kotel tambin, základ slova tambind- QL
měchýř, puchýř, bublina
pumpo QL
měkký musse
měkký, nenásilný, slabý milya
(koliduje s
milya, dychtí, pro které nemáme jiný výraz)
měkký, poddajný maksa
měkký, poddajný, křehký malaqua QL
mele mule,
základ slova mul-, min.č. múle QL
měl bych (dosl. cítím, že bych měl) óra nin (+infinitiv)
melodický, zpěvný lindelea QL
melodie, popěvek linde
melodie lindelin
QL
méně mis
mění se ahya (vysl.
přibl. aša)
mění se, proměňuje se, střídá se virya,
min.č. virne i virinye
Ahya je přeloženo
"change" a je součástí věty, v níž znamená "mění se". Virya
má i formu mění (jiného): vista (která koliduje s jedním ze slov pro vzduch,
snad postradatelným.)
mění k horšímu, zmenšuje, snižuje minu
(QL)
měsíc (v roce) asta
(může znamenat i
"díl" při dělení rovným dílem, ale užití slova
jako "měsíc v roce" je nejobvyklejší)
lunární měsíc ránasta
Měsíc (těleso) Isil
(je zván též
Rána, Tulák, díky svým občasným zmizením)
měsíční světlo isilme
město (hrazené) osto
(s vysokou
centrální věží) minasse
metr (96,5 cm), doslova "krok" ranga
mez viz
"hranice"
mezi (různými objekty, např. řeka mezi horami) (dvěma)
imbe, (mnoha) imbi, imíka
imbit
(mezi dvěma, samostatné příslovce)
mezi (podobnými objekty) enel
míč snad by šlo použít kóma, QL, pravděpodobný význam je
prostě /konkrétní/ "koule", ale viz angl. :)
ještě o něco
pravděpodobnější je použití "pusulpe" u všech míčů, které mají uvnitř
vzduch
míchá quirna,
min.č. quinde QL
míle, dlouhá (5000 skoro metrových "kroků") lár
milost (přízeň vůči někomu, doslova sladkost) lisse
milost, dobrodiní, požehnání mána
(podst. jm.)
milost uděluje, slitovává se órave,
základ slova órav-
milovaný muž melindo
milovaná žena melisse
milováníhodný, krásný írima, melima
milovaný melin,
melda
miluje (o silném citu, ne nutně milostném) mele,
základ slova mel-
milující (spíše neživé předměty, zejména vědní obory), přátelský (k druhým) nilda
milující, láskyplný méla
milý, dobře známý moina
blízkou osobu, s níž si
tykám, lze též důvěrně oslovit slovem "tyenya", dosl. "moje
ty"
milý, krásný, touženíhodný
írima, melima
milý, vlídný, srdečný viz
"laskavý" (a "milující" :))
o
slovech, přeložených "gentle" lze také uvažovat, ale tam je to ošidné,
"gentle" nemusí znamenat nic gentlemanského, pouze alternativní
označení jisté míry zranitelnosti,
tlumenosti, mírnosti, které jejich překladem jsou také. Jedná se o slova moika a milya (druhé z nich nedoporučeno,
koliduje se slovem pro "dychtí")
miminko lapse
mimochodem, jde (o koni) lopeta
QL
mimo, kromě enga,
hequa
mince, zlatá kulusta QL
stříbrná telpilin QL
minstrel viz
"bard"
minulost vanwie
dřívější dny yáre
dřívější časy yalúme
minulý, odcestovalý, zmizelý, ztracený vanwa
mír ruin
QL (nebo
raine, VT 44, mírně koliduje se slovy pro krajky a
krajkářství)
míra (obecně) lesta
s mírou lestanen
mírný, tlumený, jemný, něžný moika
GL
míří na mehte,
min.č. mekente QL (-kt)
mísa, číše salpa QL
místnost, komnata (příbuzné s "dřevěný sloup") sambe
místo
(určité, nikoli ve smyslu prostor - angl. "spot") men
místní název nómesse
míza, šťáva zralého ovoce, výron, mokvání, vlhkost marka QL (mark)
míza, pryskyřice suhte,
základ slova suksi- (vysl. suchte)
na mizinu přivádí, ochuzuje, ožebračuje oista QL
mládenec, chlapec, syn yondo
mládí nése,
nesse (podle QL též: zeleň, pastva)
mladistvý, kypící mládím (angl. "youthful") nessima
mládí, síla, nový život laito, laisi QL
mladý, svěží, veselý
nessa
mléko ilin,
základ slova ilim- QL
mléčný ilimba QL
mlha (lehká) hísie;
híse, základ slova hísi- (híse nedoporučeno, má jiné možné
a zároveň sporné významy)
(hustší) hiswe
cár mlhy hísilanya
mluví, říká quete,
základ slova quet-, min. č. quente
mluví prázdné řeči,
tlachá, klevetí nyata QL
mluvící (=schopný mluvit), výmluvný quetsa,
quetsima QL
mlýn mulmin QL
mlynář mulmar QL
mne,
tře warra (podle QL
ware, war-, dovolila jsem si zvukomalebně
přidat r, abych to odlišila od ware, zradí)
mnoho (u počitatelných slov)
olli QL
mnoho (u látkových a abstraktních slov) olda QL
mnoho (stojí-li samostatně) olte
QL (olt)
mnoho- (předpona) lin-
množí (se), zvětšuje (se) olto (min.č. množí
se óle, množí olonte)
(Quen
navrhuje jednotné pravidelné sloveso olta s minulými časy oltane pro
"vyvyšuje, chválí",
olonte pro "zvětšuje, množí" a óle pro zvětšuje se, množí se")
množství hosta
osob, dav rimbe
velké množství,
hojnost úve
mnozí užívá
se zvláštní množné číslo, končící na -li (místo -r). Použití je zřejmě dosti
volné, často nahrazuje něco, co bychom cítili jako téměř všezahrnující
výpoveď.
mňoukání, kňourání miule
moc (vrozená) melehte
moc, panství, vítězství
túre
pán, vítěz turo,
tur
mocný (od přírody) melehta
mocný, mohutný
taura
mocný, velitelský, despotický túrea
Mocnost Vala
moc má nad čím, ovládá co, vládne čemu ture,
základ slova tur-, min.č. turne
vala
(pouze o Valar)
moc (autoritu) na úrovni Valar mající valya
močí (totéž slovo jako "prší") miste (QL)
modlitba kyerme;
arkande (přesnější
význam viz dále)
modlí se, volá k někomu (o pomoc) hyame,
základ slova hyam-, min.č hyáme n. hyambe
modlí se, vztahuje k někomu ruce v prosbě arka
modrý luine,
ve složeninách -luin
světle (nebesky) helwa
světle a/nebo do šeda: vinde/vinda
(záznam v Et nejistý)
namodralý luininke
modrozelený ninwa QL
lapis lazuli ningon
QL
modřín fine (stejné slovo: vlas)
pimpevinne
QL
mohutný, veliký velike QL
mohutný, mocný taura
mohyla, hromada (QL též náklad) kumbe
mohyla, hromada hahta
mohyla, kopec
tundo,
základ slova tundu-
mokasín ("lehčí obuv") hyapa
QL
mokrý linque,
miksa
mokrý, vodnatý nenda,
néna, nenya
mokvání, vlhkost, výron, míza, šťáva zralého ovoce marka QL (mark)
mokvající, mokvavý,
šťavnatý marqua
QL
mol (může
případně znamenat i nočního motýla)
malo, základ sl. malu- mn.č.malwi
QL (stejně
znějící slovo s
jinou etymologií existuje pro "pyl", ale při použití v mn.č. snad nebezpečí
záměny nehrozí :)
morový, nakažlivý quolúva QL
morová rána, epidemie quolúvie QL
moře ear
rozbouřené haloisi QL
mořská řasa nebo jiná plazivá rostlina uile
mořská řasa spec.
earuile
mosaz kalas,
základ slova kalass- QL
mosazný kalaska, kalassina QL
most, spoj, pevninská šíje yanwe
most, jho yanta
lávka, dřevěná sarapenda
QL
motiv,
příčina, nejzákladnější důvod tyasta podle QL (vysl. přibl. časta)
motivován/vnitřně tažen je (něco dělat), horya
pouští se s
vervou (do něčeho)
motýl wilwarin,
základ slova wilwarind-
noční evtl. viz
"mol"
moudrost, dlouhé studium, hlubší vědění moudrých i učených n(g)óle
moudrost, tajné učení n(g)olwe
(tajné učení, magie, zastaralé slovo ingole)
moudrý, učený
n(g)óla,
istima
moudrý saila,
saira
nemoudrý alasaila
moucha (nebo jiný obtížný hmyz, 1 ks) itse
mouka pore
jemná mulma QL
ovesná polenta
možná ke,
ké, kenasta, kenasit
mrak (tmavý) lumbo
(světlý viz
"oblak")
mračí se (dosl. zlověstně cloní
oblohu, o mraku), tíživě doléhá lumna
zamračené počasí lúre
QL
mrak, temný stín (možná nepřirozeně temný)
ungo
upadá do mrákot fanta
QL
mramor alas,
základ slova alast- QL
mramorový alasta QL
mramoru podobný alaska QL
mráz nikse
mrholení timpine
QL
mrká, mžourá tihta (vysl.
přibl. tišta)
mrká, dává znamení, naznačuje hiuta
mrká (o hvězdě) tingilya
mrtvola quelet,
základ slova quelets-
mrtvolný qualmea QL
mrtvý
bolestnou smrtí qualin,
qualina
přirozenou smrtí firin
mrzne, je zima (neosobní, o počasí) nique,
základ slova niku-
mrzne (někdo) hilke (základ slova hilk-, zmrzlý halkin, min.č. halke?) QL
mstitel
paimar,
pairemo QL
mučí, bolí nwalya
mučení ungwale
mudrc ingólemo
(pouze ti nej-,nej- ve Valinoru)
ingolmo,
nolmo
istar,
istyar (vysl. přibl. isčar)
můj (přípona
k podst. jm.) -nya (samostatné) ninya
muka, utrpení nwalme
mumlá (a podobné tiché zvuky) viz
"šelestí"
můra viz
"motýl"
musí mauya
v neosobní vazbě se 3.p.:
(mauya nin, musím, mauya len,
musíte)
mušle hyalma
(vysl. přibl. šalma)
může (fyzicky, má dost sil, netrpí omezeními) pole,
základ slova pol-
(má možnost) eke, základ slova ek- ,
min.č. enke (eke
nin mohu, eke lyen můžete atd.)
(lze použít i ve významu "je mi dovoleno", ale pro ten
existuje i lerta, smí)
(má dovoleno) lerta
(dovede) hanya
muž (jakéhokoli mluvícího
rodu, dospělý) nér, základ slova ner-
velký a silný nerdo
též (se zdůrazněním
mužné síly): veaner
(zřejmě ve smyslu
"chlap") veo (= přípona -we ve jménech)
mužíček nerke
mužíček, panáček tolipin
QL
mužnost, vitalita, energie, mužský pohlavní úd vie
mužná vitalita, energie
veasse
mužný, dospělý, zdatný
vea
mužský, samčí
hanuvoite
(pravd. "mající mužské/samčí vlastnosti),
hanwa
(pravd. "muži/samci náležející")
my (přípona ke slovesu)
my dva, ty a já -lve,
-lwe
my, včetně tebe -lme
my, mimo tebe -mme
(samostatný základ pro
pádové koncovky)
my me
my dva met
mýdlo lipsa
poime,
základ slova poimi- QL
mýdlová pěna poimine QL
myje zákl.
sl. allu-, 3. os.možná allo, min.č. allune QL
myje se, koupe se (v lázni, v teplé vodě)
sovo (možná lze i sove, zákl. sl. sov-), min.č. sóve QL
myká vlnu, češe peque,
základ slova pequi-, min.č. penque QL
mys mundo
(též čumák, výčnělek, býk); nortil
mysl, představivost isima,
síma
mysl sanar,
sáma
myslí sana
myšlenka sanwe,
(ósanwe: 2
osobami sdílená při přenosu myšlenek)
myš viz
"krysa"
mytí allume
QL
mžourá, mrká tihta
(vysl. přibl. tišta)
N
na, do, ale i "na povrch" přípona -nna
na, o, co se týče, v návaznosti
pa, pá (vyjadřuje
lehký dotekový kontakt. Pro význam "na" spíše nedoporučena.)
na- (u barev) používá
se přípona zdrobnělin -inke (doložena pro "namodralý")
nabírá kapalinu (nebo naběračkou vylévá) kalpa
nabývá, nadouvá se pulwe,
základ slova pulu-, min.č. púle QL
nad or
nad (nesrovnatelně vysoko nad, možná i daleko za) han
(užito o Jediném vůči všemu
stvořenému)
nadání (na) myslím,
že by se dalo použít "handele" s 3.p. gerundia (podst. jm. slovesné, odvozené
koncovkou -ie od základního slovesného tvaru bez samohláskové koncovky)
naděje,
důvěra estel (definice z WJ: "stav mysli, kdy je pokojná, cílevědomá, nedá se
snadno odradit, odvrátit od svého cíle či strhnout k zoufalství."
definice z MR:
"očekávání dobrého, které, i když je nejisté, má nějaký podklad ve známých
skutečnostech, ... tomu lidé říkají naděje a my -amdir-" = sind., q.
snad amatire, "to je -vzhlížení-.
Existuje však ještě jeden druh naděje, který má hlubší základ. Není ničena
děním ve světě, neboť nepramení ze zkušenosti, ale z naší přirozenosti a
původu. Pokud jsme opravdu děti Jediného, On nestrpí, aby ho někdo připravil o
to, co mu patří, ani jakýkoli nepřítel, ba ani my sami. To je nejhlubším
základem -estel-.")
nádhera, sláva, záře alkar, alkare
nádherný, slavný alkarinqua
nadměrný maira
(skupina slov,
která vytváří od kořene mai- slova pro cennost
a krásu je novější -a krásná-, ale má mnoho alternativ)
nádoba na vodu kalpa
na jídlo i pití
(číše, mísa) salpa QL
na pití sungwa pohár: súlo
nádor, bolák welet,
základ slova weleht- QL (welekt-)
nadouvá se, nabývá pulwe,
základ slova pulu-, min.č. púle QL
nádrž jména nádrží na světlo z LT
naznačují, že bylo použito slova linya
(nebo
si to alespoň můžeme představovat :)
nadšení, vzrušení inwalme
nadvláda, moc, panství, vítězství túre
nádvoří (jakékoli uzavřené prostranství) panda
nafukuje pusulta,
min.č. pusúle QL
náhoda, okolnost ambarma
náhoda, štěstí lanqua
QL
náhodou nalézá, natrefí na, získává se štěstím lanqua QL
nahoru (též "navíc, nadbytečný" a "ten
nadbytečný") amba
náhrdelník firinga GL
náhrobek (a kamenný památník vůbec) ondole
nahý, holý falka
QL, helda (též
"parka", "parne" WPP, nedoporučeno, "parka" je
dobré slovo pro "suchý")
nachází hire,
základ slova hir-
nachází (možná použito v přeneseném smyslu),
přijímá, bere si, dostává, vyžaduje, stojí tuve,
základ slova tuv-, min.č. túve
nachází náhodou, natrefí na, získává se štěstím lanqua QL
nákaza, mor quolúvie
QL
nakažlivý, morový, zhoubný quolúva QL
náklad, břemeno (též hromada, mohyla Et) kumbe QL
obtížený břemenem,
naložený kumba QL
nakládaný, sušený, konzervovaný
obecně tarquin QL
sušené maso tarquin
QL
nakládá, suší, solí, konzervuje tarqua,
min.č. tarque QL
nakládá, zle s kým, ponižuje, poškozuje koho naitya (vysl. přibl naiča), min.č.
naiksine QL
naklání se, padá, bortí se, klouže dolů, talta
(základ slova též talat-, min.č. taltane i talante)
nakloněný, sklopený, svažující se
talta
nakloněný, svažující se (dolů) penda
(podle jiných
jazyků též přeneseně, nakloněn tomu něco udělat)
(vzhůru) ampenda,
ambapenda
náklonnost viz
"má rád"
nálada (=dlouhodobější vyladění osobnosti, zaměření mysli, zájem inwis, základ slova inwist-
(vyjadřuje sklony a talenty, které u elfa
v současné etapě jeho dlouhého života nabývají převahy)
naladěná (o struně) (jinak napjatý, pevný) tunga
naléhavost horme
nalévá viz
"nabírá"
nalézá viz
"nachází" a "bere"
naložený, obtížený břemenem
kumba QL
namáhavý, pracný, nesnadný, obtížný urda
namodralý luininke
námořník kiryamo,
kiryaquen, kiryando
naopak lasir
(jsou i další
možnosti, např. úsie, úsir)
(doporučena
spíše verze lasir, slovo je neutrální a "zlověstné" ú nepotřebuje)
naopak, naproti tomu, ale
nan
nápadný, význačný, podezřelý minda
napájí, dává napít kasuke (odvozenina
moje)
napjatý, pevný tunga
naplňuje, završuje, dokončuje quanta
nápoj sukse
(zřejmě někým odvozené slovo)
naproti tomu, ale, na druhou stranu nan
naplňuje quate,
základ slova quat-, min.č. quante
napřed viz
"nejprve"
napříč, křivý hwarin
(hw vysl. něco mezi u a f)
náraz, rána taran,
základ slova taramb-, nebo tarambo QL
narážka, náznak, šeptanda, podezření navillo QL
narcis, žlutý kankale
malina QL
národ, kmen hos,
základ slova host- QL
narození, narozeniny nosta QL
nářek, žalozpěv naire
naříká naina
nařizuje n. svěřuje někomu něco, instruuje někoho peanta QL
nashledanou viz
"pozdravy"
násilí, spěch, hněv
orme
násilný, drsný, trhající
naraka
následně, proto, tedy etta,
epetai, potai
následník, potomek
neuro
následník, dědic, princ aryon
(slovo
"princ" je v Et 3ar ještě přiřazeno k "harjon",
ale vzhledem k k lepšímu rozlišení ar-yon, "syn krále", zatímco
har-yon by byl "syn majetku", bychom možná měli zvážit změnu)
následuje hilya
následovník (užito
jako název lidského rodu) hilde,
hildo, mn.č. vždy hildi (+příp. -hildi)
naslouchá lasta
naslouchání, slyšení, sluch lasta
nástroj (k práci) tamma
náš (přípona k podst. jm.) (jedna z variant)
"nás dvou",
tvůj a můj -lva, -lwa
pokud oslovený je
součástí "my" -lma
pokud není -mma
(samostané) menya
natahuje se, dosáhne rahta
QL (rakta)
natahuje, prodlužuje taita
natahuje, protahuje (se) lenwe,
základ slova lenu- QL
natažený, prodloužený taina
natažení, prodloužení taile
nátlak, donucení mausta
natrefí na, náhodou nalézá, získává se štěstím lanqua QL
navíc, ještě ambe
navíc, nadbytečný; ten navíc; vzhůru amba
navíc, a co víc, příště ente
navíjí na klubko, roluje
tolwe,
základ slova tolu- QL
navoněný nardilea QL
návrat entulesse
návrší viz
"kopec"
navždy oiale
naznačuje, mrká hiuta
náznak, šeptanda, podezření, narážka navillo QL
náznak, vodítko nauma QL
název místa nómesse
názorový obrat, změna rozhodnutí walwiste
nazývá (pojemnovává) esta
ne ui,
uito (dosl.
"není", pro jiné časy než přítomný nutno zřejmě upravit)
ne, vůbec ne, naopak, v otázkách: snad ne?! lá
(lze
k němu též přímo připojit osobní zájméno a použít místo opakovaného
slovesa ve větě, kde druhé sloveso je v záporu)
ne- před slovesem pro oznamovací a tázací věty viz "není"
ne! pro
rozkaz a odepření rozkazu vá!
(též s osobními koncovkami v případě osoby, která odmítá něco udělat)
ne- před slovesem, pro rozkaz a odepření rozkazu áva,
avá
(áva tule = nechoď sem! ávan
tule = nepřijdu!)
ne! (citoslovce nesouhlasu nebo nespokojenosti) fó!
ne! v žádném případě! naprosto ne! (též cožpak ne?) laume
ne navždy ullume
nebe (obloha) helle,
fanyare; jasné: kalle QL
nebe (nad atmosférou) Ilmen
nebesa menel
nebeský meneldea
nebesa pouze v hodně přeneseném smyslu, místo přebývání Jediného Erumande (!)
nebezpečí rakse
(nebo upravit na rukse?)
nebezpečí, ohrožení života kuivie-lankasse
nebo hya (vysl. přibl. ša) (evtl var, QL, nedoporučeno,
pozn. viz část Q-Č)
neboť an
nebozez, vrták teret,
základ slova tereht- QL (-kt-)
něco qua
(ma
nedoporučeno, je to důležitý prvek tázacích vět)
nečestný, opovrženíhodný
faika
nečinnost latyare
(podle WPP lakare)
nečistý, zapáchající, odporný
saura
nečistý, poskvrněný vára
nedostatek, chudoba oise,
oiste QL
nedostatek, chyba loima
nedostatečný ufárea
neduživý, náchylný k nemocem engwa
nehet nyelet,
základ slova nyeleks-
nehezký úváne,
úvánea (ani
hezký, ani ošklivý - ten, jemuž krása chybí)
(jinak viz ošklivý)
nehotový ilkarna QL
nehýbe se, je potichu, odpočívá
quildi QL (nejspíš quilde, základ pro přít.č. quild-, pro min.č. quildi)
nehybný, tichý
quilda QL
nehybnost, ticho, odpočinek
quilde QL
nehybnost, odpočinek, setrvávání
rue QL
nehybný, klidný, pokojný
rua QL
něha vůči někomu, přízeň, sladkost (asi i fyzická, rozhodně v
přeneseném smyslu) lisse
nechutná, nelíbí se (předmětu ve 3.p.) nasa
QL (nasa nin = nechutná mi)
nechuť k, nenávist tévie QL
nejjasnější/velmi jasný
ankalima
(z kalima - jasný)
Podobně
se tvoří i další slova, označující velkou míru vlastnosti, nebo superlativy.
Superlativ bývá zpravidla spojen s nějakým upřesněním (skupiny,
mezi kterou vyniká.)
nejprve yesta,
yestasse (odvozené slovo od doloženého
"yesta", začátek)
někdo, určitá osoba
quén/quen,
základ slova quen-
někdo, neurčitý podmět, "člověk" (resp. elf) quen, mo
několik, někteří jeden z případů, kdy lze využít skupinového
množného čísla (viz "mnozí")
nekonečný ustavičný, věčný oiala
nektar, nápoj Valar miruvore
(spíš medovina) limpe (spíš víno)
nelíbí se, nechutná (předmětu ve 3.p.) nasa
(evtl. upravit na nase, základ slova nas-) QL
(nasa
nin = nechutná mi, nelíbí se mi)
nemá, postrádá (co) pene,
základ slova pen-, min.č. pravd. penne
nemající, postrádající
(co) penya
neměnný, nehybný, pokojný rua QL
neměnnost, nehybnost,
klid, odpočinek rue QL
nemluvně lapse
nemoc (jako stav, kdy se někdo necítí dobře) líve, quáme
QL
nemoc, upoutanost na lůžko kaimasse
nemoc zejména nakažlivá quolu QL
epidemie, morová
rána quolúvie QL
nemocný quolina,
quolda QL
nemocný, churavý laiwa
nemocný, upoutaný na lůžko kaimassea
nemocný, trpící nevolností quámea,
quamba QL
nemocný, trpící nevolností,
bledý, nezdravé barvy leuke
QL
nemocný, je quolo QL (možná quole, základ slova
quol-)
nemocný, je, je mu špatně, zvrací quama,
min.č. qáme QL
Nemocný ve smyslu upoutanosti na
lůžko může být i kaila, nedoporučeno (je to slovo pro tábořiště, brloh, ležení, místo odpočinku).
nemožnost (naprostá, zásadní) únat
němý úpa
nenasytnost milme
nenasytný milka
nenávidí, nemá v oblibě
teve, základ
slova tev-, min.č. tempe nebo téve QL
nenáviděný tevin QL
nenávist, nechuť k tévie QL
nenávist tempe
není viz
"být"
neobdělaný, ležící ladem falin
QL
neochotný (podst.jm.)
avar
nepočítaný únótea,
únóte
nepoddajný, tuhý, houževnatý
norna
nepoddajný, tuhý tarya
nepohnutý rúya QL
nepokrytý, nezahalený úfanwea
nepopsatelný, nevýslovný únyárima
nepřátelský kotya (ty
vysl. přibl č)
nepřátelství kotse
nepřítel (někdo, s nímž mám spor) kotumo
(někdo, kdo mi
dělá věci, jichž se bojím) rukindo;
více: ruhtalie
nerost, ruda/ kámen, kov sinko,
základ slova sinku-, mn.č. sinqui QL
nese, nosí kole,
základ slova kol-, min.č. kolle n. kóle
neskladný, objemný, tlustý, tělnatý pulwa, pulpa QL
nesnadný, nešikovný, obtížný hraia
nesnadno, obtížně
(předpona) hrai-
nesnadný, obtížný, namáhavý, pracný urda
nesnadný, nešikovný (o věcech), trapný auqua QL
neskrytelný úfantima
nesmrtelný ilfirin
nesnesitelný, tragický, strašný, extrémní naira
nespočetný únótima,
avanóte
nestvůra úvanimo,
ulundo, urko
nešika,
hlupák (o příslušnících jiných rodů)
auko (podle QL auk)
nešikovný (o věcech), trapný, nesnadný auqua
QL, hraia
nešikovný (o lidech) úmaite
netík eldasilque
QL
netopýr quildare QL
neúplný penya
neustálý vorima
nevázaný blízko
významem je asi "ráva", nezkrocený, nezkrotný
nevěsta indis
nevolník, otrok mól
nevolnost; nemoc jako stav, kdy se necítíme dobře líve, quáme
nevolností, trpící laiwa
(Et), quámea n. quamba QL
nevolností trpí quama,
min,č, qáme QL
nevydrží,
zradí, ošidí, selže, zklame, přít.č.
ware, zákl. sl. war-, min.č. pravd. wáre (kořen z Et)
(vysl. něco mezi u a
v! rozlišuje význam proti vare, zachraňuje!)
nevyslovitelný (tabu) avaquétima
nevyslovitelný (jazykolam), také nevýslovný úquétima
nevýslovný, nepopsatelný únyárima
nezahalený, nepokrytý úfanwea
nezalesněný, vymýcený (o kraji) latina
nezapočítaný aunotea
nezdravý, chřadnoucí quolima QL
nezkažený alahasta
nezřetelný, matný, bledý néka
než (ve srovnávání) epe (doslova před)
něžný, jemný, mírný, tlumený moika
GL
něžný, laskavý, vlídný amalda QL
nic munta
ničí, kazí hasta
ničí, nikomu nepatřící, nestřežený lérina
nit, pavoučí nebo velmi jemná lia
nit, k šití nemba QL
nit, tenká (též obecně o čemkoli tenkém: vlas, provázek...) filme QL velmi jemná: ipsin
nitro (jádro, střed) ende
(dutina, lůno) súma
(centrum duševního
života) zkuste
"indo" nebo "óre"
nízko položený, nízký, hluboký tumna
noc (jasná) ló
(=jedna noc)
obecnější výraz pro
noční tmu, noční dobu lóme, základ
slova lómi-
(temná) huine, fuine
noha, zvířecí (stará
noldorština) poto, mn.č. poti (Quen navrhuje mn.č.potor)
noha (od kotníku dolů) tál, základ slova tal- (duál:
talwi QL, podle
HKF spíše: talu)
jeho noha talya
noha (od kotníku nahoru, také kmen stromu) telko,
základ slova telku-, mn.č. telqui
nohy do o (doslova jako luk) mající osoba quingatelko (jde o nelichotivé označení skřeta, nevíme, zda
je možné ve zdvořilé konverzaci...)
normální, zákonný, podle pravidel sanya
nos nengwe,
základ slova nengwi-
(pouze mluvící
bytosti) súne
QL
nosový nengwea
nositel, ten, kdo nese kolindo
nosítka, máry, tác tulma QL
nošený, obnošený, kus oblečení
kolla
nouze, potřeba (dosl. tlak) maure,
sangie
má nouzi, nedostatek
oito (možná
by šlo: oita), min.č. oionte QL
nový vinya,
sinya
nový, čerstvý kéva
nový Měsíc keuran
(do)nucení, nátlak mausta
nutí mauya
nutí, tlačí někoho někam, i fyzicky nire,
základ slova nir-, min.č.ninde
nutný, (životně) důležitý
vildima QL
nůž, dýka sikil
nýbrž, naproti tomu mal
nýt (podst. jm.) tanka
(jako sloveso
znamená "upevňuje", jako příd.jm. "upevněný")
O
o, na, co se týče, v návaznosti pa,
pá (vyjadřuje
lehký dotekový kontakt)
ó ach! (může vyjadřovat
radost i žal a asi i neutrální pocity) ai!
ó (starobylá částice oslovení) a!
oba yúyo
občerstvuje loita
QL (stejné slovo
v pozdějších zdrojích "chybuje". Oba kmeny
se udržely až do poslední doby /loa je v PP/, obě slova jsou přibližně
stejně šikovná a přibližně stejně nahraditelná :)
občerstvuje, obnovuje keuta
občerstvený, nový kéva
obdivuhodný viz
"krásný" (o výrobku), "šlechetný" (o osobě)
obchází, obíhá, objíždí, otáčí se v pantu, vrací se pele, základ slova pel-, min. č pelle
obchoduje s čím manka
obchodník, kupec mankar podle
Et
obchod (směna) mankale
obchod (výměnný) vede,
kramaří, handluje quapa, min.č. quampe QL
obchodník podomní,
kramář quampo QL
kramářské
zboží quampa QL
obchod (uzavřený),
koupě (výhodná),
výsledek
smlouvání quapta
QL
obíhá, objíždí, obchází, otáčí se v pantu, vrací se pele, základ slova pel-, min. č pelle
obilí, úroda yausta QL
objemný, neskladný, tlustý, tělnatý pulwa, pulpa QL
objímá, drží, zdržuje, zadržuje hape,
zákl.sl. hap-, min.č. hampe (podle Et a WPP)
obkličuje, opásává quilta, min.č. qalte QL
obklíčený, opásaný qualta
QL
obklopuje, balí, halí
vaita
oblak (bílý) fanya
oblak; podoba, kterou na sebe berou duchovní bytosti fana
oblast ména
oblázek
lalle,
základ slova lalli- QL
oblázkový břeh
sarnie,
arahte QL (vysl. arachte)
oblázkový štěrk, hromady kamení
araka QL
oblečení (1 kus), též příd.jm. nošený, obnošený kolla
obléká
vaimata QL
obléká, halí, zastiňuje
halya
oblečený
halda
obleva, tání, rozbředlý sníh
tiquilin,
základ slova tiquilind- QL
oblíbený (osoba, obor studia a.j.) nilin
(příčestí
odvozeného, ale pravděpodobného slovesa nile)
obličej
anta (stejné slovo: dává), kendele,
yéma
obloha
helle,
fanyare
bez mráčku kalle QL
oblouček lúva
oblouk, luk kú
obluda ulundo,
úvanimo, urko
obnažuje, svléká helta
obnošený, nošený, kus oblečení
kolla
obnovuje, uzdravuje
envinyata
obnovený, uzdravený vinkarna,
envinyanta
obnovuje, občerstvuje keuta
obnovený, občerstvený keura (záznam není úplně jistý)
obnova keule (záznam není úplně jistý)
obr
norsa
obrácený
querna
(hlavou
dolů) nuquerna
(nazpět) nanquerna
obratnost, šikovnost finde
obratný, šikovný finya
obraz emma:
obraz
indemma: obraz v mysli
quantemma: přesný detailní obraz viditelné
věci, kopie
obsahuje kulpa QL (kulpe)
obtěžuje,
trápí, činí potíže (podle nold., jedna z
možností) tarasta
obtížný, nesnadný, nešikovný hraia
obtížně, nesnadno
(předpona) hrai-
obtíže činí, překáží hranga
obtížný, nesnadný, namáhavý, pracný urda
obvazuje, balí, zavíjí lapa QL
obvaz, pruh látky, splývající roucho lapil
QL
obvyklý, normální, podle pravidel, zákonný sanya
obvyklý, přirozený; obvykle senwa (též senya, nedoporučeno,
koliduje se zdůrazněným zájménem
jeho/její - ač jen odvozené, zapadá zatím do systému)
obydlí (obecně), přístřeší, přístřešek, i kůlna koa
(dům) mar,
základ slova mard-, nebo marda
(větší rodiny) mar
další viz "stavba" a "dům"
obyvatel mardo QL
ocas pimpe QL (pint,
základ slova pimp-)
visící ocas, střapec
apod. pimpilin
QL
oceán earon
ocel yaisa GL
očichává, čichá nuvu (nebo upraveno na nuve, základ slova
nuv-), min.č. núve QL
očištění sovalle
QL
očišťuje sovalna
QL
očistný sovalwa
QL
od (ve smyslu pohybu) přípona:
-llo, samostatné: ollo, ho/va
(pravděpodobně mají podobný
význam jako předpony od stejných kořenů: va
pohyb od mluvčího, ho pohyb od někoho jiného směrem k mluvčímu)
(též
lo/ló, už hodně nadbytečné a koliduje se slovem pro noc + násl.)
od (ve smyslu původu nebo pachatele činu) přípona: -o (nahrazuje koncové a), lo
od (časově) pan
odbývá (odvádí opravdu hodně špatnou práci) saukare, základ slova saukar-
(odvádí
nedostatečnou/nepovedenou práci) loikare,
základ slova loikar-
(min.č.
pravd. -káre i -karne u obou výrazů)
odcestovalý lende
odcestovalý (v přen. významu), minulý, zmizelý, ztracený vanwa
odčiňuje nantyare
(podle WPP nankare)
odděluje (pro zvláštní účel či majitele - o čase a prostoru) sati (pravd. sate, zákl. sl. sat-,
min.č. sante)
soukromý, k zvláštnímu
účelu satya
(jinak viz
odřezává)
odfukuje, foukne (přít. č.), frká puse,
základ slova pus-, min.č. púse QL
odfouknutí, fouknutí,
frknutí pusse QL
odhad, předpoklad, myšlenka
intya (vysl.
přibl. inča)
odhaduje, předpokládá
intya
odhaduje, tuší, podezírá
nauta,
min.č. náve QL
odhalený (i přen.)
helda
odhaluje (i přen.), svléká
helta
odhalení, otevření, rozvíjení
pantie QL
odchází (fyzicky) auta (min.
čas oante, předmin oantie)
(může znamenat i vynalézá,
pravé homonymum, které by mohlo být
odlišeno alespoň pravidelným minulým časem, autane)
přeneseně: mizí
(euf. umírá) vanya, min.č.vanne
auta, min.č. váne, předmin.
avánie (nedoporučeno)
(obě možnosti kolidují s
jinými slovy, vanya méně, neboť auta, vynalézá/odchází,
jsou také slovesa, ke všemu už dvě homonymická, zatímco
vanya, sličný, světlovlasý, je přídavné jméno se záměrnou
slovní hříčkou na jméno Vanyar)
ztracený, zemřelý, minulý: vanwa
odkládá, opouští, vylučuje
hehta (vysl.
přibl. hechta)
odkud? mallo (odvozeno
běžnou koncovkou)
odliv (nebo příliv) sóla
QL
odliv nanwe
odmítá, zakazuje avaquete,
váquete (základ slova avaquet-, váquet-)
odmítnutí, rozhodnutí proti avanir
odnímá, zbavuje (někoho něčeho), odebírá (někomu něco) nehta
odolný, trvající, vytrvalý
voronwa
odolnost, trvanlivost, vytrvalost voronwie
odplácí (zlé i dobré, obojí zlým i dobrým :) paitya,
min.č. paisine QL (vysl. přibl. paiča)
Protože ale všechna příbuzná
slova znamenají trest nebo něco horšího, je možné, že má spíše negativní konotace :)
odpočinek, mír sére
(též este - to se však přestalo užívat pro méně
vznešené účely než jako
jméno příslušné Vali)
odpočinek, nehybnost, ticho
quilde QL
odpočinek, nehybnost, setrvávání
rue QL
odpočívá sere,
základ slova ser-, min.č. sende;
quildi (též: nehýbe se, je potichu)
QL (snad by šlo upravit
na "quilda")
odpočívající, v klidu senda;
quilda QL
odpor (mírně smíšený s hrůzou)
yelma
odpor cítí yelta
odpor cítí k feuya
odporný yelwa
odporně špinavý muqua
QL
odporný, zapáchající, nečistý
saura
odporný čin vykonává nebo odvádí velmi špatnou
práci saukare, z.sl. saukar,
min.č. saukarne/saukáre
odporná špína mut, zákl. sl. muht- (vysl.
mucht) QL soa (zákl. sl. pravd. sow-)
odpouští avatyare,
základ slova avatyar-
odpověď nanquenie
odpovědnost,
vina tyarma podle QL (karma)
odraz, lesklý (od drahokamu, skla,
leštěného kovu či
vody) nalta (dříve ngalta)
odrůda, druh, přirozenost nostale
QL
odřezává aukirise
základ slova aukiris-
odtamtud talo
odtud silo
odvaha verie,
káne
odvažuje se verya;
kane, základ slova kan- (Et, jazyk neuveden) (jako kmen v PM též:
rozkazuje, vyžaduje
co)
(verie, verya naznačuje velmi
smělé až šílené, nebo i prchlivé činy)
(kane navrhuji
ponechat pro "rozkazuje" a jako "odvažuje se" využít
nepřeložené "kanya" z WPP)
odvážný verya,
kanya (též: smělý)
ohebný, pružný, graciézních pohybů, štíhlý, útlý terene QL
oheň úr
oheň, plamen nár,
náre
jen plamen velka
QL
oheň, posvátný, v
mystickém n. přeneseném významu Sá QL
oheň
může být ještě ruine, mírně koliduje se slovem pro "mír" a příbuznými
ohniště doloženo je tvoření pomocí
slova místo, -men (ruimen), s ostatními slovy pro
oheň to jistě také není vyloučeno
ohnivě červený narwa
ohnivě rudý, šarlatový saquila QL
ohnivý uruite,
úruva
(rozlišení, QL: uruite:
žhavý, mající oheň, úruva: ohni podobný, urwa: hořící)
hoří, žhne urya
ohnutý lokin
(zatočený), kúna (skloněný), rempa (do háku)
(jako
úponek) lepta QL shrbený: kauka QL
ohrada pelma QL
ohraničený, konečný, definovaný lanwa
(stejné slovo
jako podst. jm. existuje od jiného kořene
pro tkalcovský stav)
ohraničuje lanya
(nedoporučeno, koliduje se slovem pro "tká")
ohrazuje, oplocuje pele, základ
slova pel-, min.č. pelle QL
(nebo: pelta,
zachovalo by se tak odlišení pele ve významu obchází, otáčí se, vrací se))
ohrazený, oplocený pelin QL
ohřívá ve významu "ohřívá, peče
na slunci" má WPP "asta" - nepříliš doporučeno, je to měsíc
v roce, i když jako sloveso by se to možná sneslo
ve významu
"ohřívá, koupe v teplé vodě, opečovává" by se pravděpodobně dalo použít slovo
pro "teplý", "lauka" tak jak to QL dělá s jiným kořenem (lusta)
ohýbá se, ohne se kúna
ohýbá se, zahýbá, kroutí se (svíjí
se? plazí se?) loke, základ
slova lok-, min.č. pravd. lonke
ochablý, splihlý, svěšený,
shrbený, slabý, mdlý, apatický quinqua QL
ochablost, malátnost, slabost, vyčerpanost quinquele QL
ochablý, neživý, mdlý (v
přeneseném smyslu, např o uměleckém díle) quinquelea QL
ochmýřený, chlupatý tilinya
QL
ochrana (někoho významně mocného či vznešeného) ortírie
ochranu/útočiště
hledá, u někoho ruke, základ slova
ruk- (pojí se s koncovkou -nna)
(základní
význam je "bojí se")
další viz
"chrání" a "bezpečí"
ochuzuje, ožebračuje, přivádí na mizinu oista QL
další varianta viz
"láme"
ochuzený, cosi nemající penya
okno lattin QL
oko (živé) hen, základ
slova hend-, mn.č. hendi, duál hendu)
oko úpletu quintye QL (quint, základ slova quinty-)
okolnost ambarma
okouší viz
"chuť"
okouzluje, okouzlí luhta (vysl. luchta)
(jde
o výklad jména Lúthien, takže se jedná především o použití vrozených schopností
elfů/maiar,
nicméně účinky krásy samé zahrnuje v nemalé míře :)
okraj, lem, hranice réna
okraj, lem, hranice Et; QL též
brázda, řádek (na
zahradě), řada, série ríma
QL
okrajové oblasti rimu QL
okřídlený rámavoite
QL; wilda QL
okurka kolosta
QL
olej millo
olovo kanu QL
olověný kanuva
QL
olše usulwe QL
omamuje n. uspává někoho
fane, zákl. sl. fan-, min.č. fanne, podle QL (odvoz. z následujícího)
omdlévá, je omámený, usíná fanta,
min. č, fantane nebo fante QL
omezený, zpožděný, zadržovaný hampa
omezuje, zdržuje, zadržuje, objímá hape,
základ slova hap- (podle Et a WPP)
omyl viz
"chyba"
on, ona, ono -rye,
-s
(samostatný základ
pro pádové koncovky) (osobní) se,
(neosobní) sa
(další osoba ve
větě, kde se už mluvilo o jednom "on") hye, evtl. hé (neosobní) hya
(zdůrazněné) erye
oni (přípona ke slovesu)
-nte, -lte
(zdůrazněné) patrně nedoloženo. Ente moc nedoporučeno, koliduje
nejméně s jedním dalším slovem,
elte je asi lepší volba.
onen (z minulosti) yana
onyx nelekka
opakování, ustavičné a únavné vorongandele
opakovaný, ustavičný vorima
opakuje (říká znovu) enquete,
základ slova enquet-, min.č. enquente
opakuje, zdvojuje tatya
opaluje, praží, smaží sisi (pravd.
sise, základ slova sis-) min.č. sisse
QL
pražený, vyprahlý,
sežehnutý, připálený sisin
QL
opásává, obkličuje quilta, min.č. qalte QL
opásaný, obklíčený qualta
QL
opeření (např. šípu)
pilintele QL
opět ata
opírá se o, tlačí někoho/něco někam nire, základ slova nir-, min.č. ninde
oplácí (zlé i dobré, ale možná především zlé) paitya,
min.č. paisine QL (vysl. přibl. paiča)
opora, podpěra tulko,
základ slova tulku-, mn.č. tulqui
opovrhuje,
čím faika (kořen z Et spay)
opotřebovaný, starý yerna
opotřebovává yerya
oplocený pelin
opovrženíhodný faika
(v příbuzných jazycích i význam nekvalitní)
opovrženíhodný, na odplivnutí retima
QL
opouští, odkládá, vylučuje
hehta
opouští, nechává na holičkách awarta
(Et, jazyk nejistý)
opracovává, vyřezává, dlabe, tvaruje venta QL
opracování, tvar venie, venwe QL
opuštěný, bez prostředků, o cosi připravený úna (další viz osamělý)
oranžový kuluina,
karmalin QL
orel sorno;
soron (základ slova sorn-, mn.č. sorni)
orlí hnízdo sornion
QL
orosený, vlhký níte
oře (v
tomto významu QL, jako roztíná dolož. i jinde)
hyare, zákl. sl. hyar-,
min.č. hyande (vysl.
přibl. šare)
ořech, oříšek kote,
základ slova kotsi- QL
ořechový kotsea
QL
ořechy plodící kotsivoite
QL
osamělý eressea,
erinqua
osamělý, opuštěný erda QL
oslava, hostina meren,
merende, obojí
má další tvary od kořene merend-
osm tolto,
toldo
osmý toltea,
toldea
osmahnutý, vyprahlý, sežehnutý sisin
QL
osoba viz
"někdo"
osobní, vlastní, soukromý véra
ospalý lorda
QL
ostatní eksa
ten druhý (podst. jm.) ekse
osten, trn nasse,
erka (nasse též
podstata, skutečné bytí)
ostražitý tirinwa
QL
ostrov tolle,
v názvech tol
ostružina (nebo malina)
piukka QL
ostrý, pronikavý, přesný aika (spíš v přeneseném významu
"dobrý, avšak
strašlivý", nebo o věcech, které
zároveň budí úctu - např. vrchol hory), též: dobrý, avšak nebezpečný/strašlivý
laika (pravděpodobně hlavně o smyslech)
maika
(o čepelích,
zejména meče)
tereva
(zejména, ale
nejenom, o jehlách a drobnějších nástrojích)
osud umbar, základ slova umbart- (zlý
- angl. "doom"); maranwe (i poslání)
ten, jehož osud je
zpečetěn, "fey" (zasvěcený smrti, ve stavu
euforie před smrtí, bláznivý až druhotně) marta
(příd.jm.)
přen. z
majetek, úděl heren
osudem
předurčuje martya (evtl. marta, nedoporučeno)
přihodí se,
stane se marta
(sloveso)
rána osudu, trest, pomsta paime
QL
definitivní
šťastný úděl očištěné duše manar
(evtl. mande,
nedoporučeno, znamená prostě "dobře")
osvětluje kalya
osvobozuje lerya,
etelehta
ošidí,
zradí, selže, zklame, nevydrží, přít.č.
ware, zákl. sl. war-, min.č. pravd. wáre (kořen z Et)
(vysl. něco mezi u a
v! rozlišuje význam proti vare, zachraňuje!)
ošizení, vyškubnutí, vymknutí
karpale QL
ošklivý úvanima
(důraz na
odchylku od původního řádu stvoření)
naswa QL (důraz na osobní vkus)
úváne,
úvánea (ani
hezký, ani ošklivý - ten, jemuž krása chybí)
nelíbí se, nechutná
(předmětu ve 3. pádě) nasa QL
oškrabuje, loupe rara,
min.č. rande QL
otáčí se v pantu, obchází, objíždí, vrací se pele, základ slova pel-, min. č pelle
otáčí se, otočí se
(přít.č.) quere,
základ slova quer-
otočí se, prudce
(přít.č.) rike, základ slova rik-
otáčí/otáčí se (nejspíš
delší dobu) pire, základ
slova pir-, min.č. píre QL
rychle (víří) pirpire, základ slova pirpir-, min.č.
pirpinde nebo pirpirinte QL
otálí lenda (nedoporučeno, je
to jediné slovo pro cestu s nějakým cílem)
blízké
významem je lemya,
zůstává, zdržuje (se)
otec atar
táta atto
můj otče atya
otéká tiuya
otevřený panta,
láta
otevřený,
leží /o kraji/ late, základ slova lat-
otevřený, nezalesněný, holý, vymýcený (o kraji) latina
otevírá
latya
otevírá, rozvíjí, rozestírá
panta
otevírá se, vychází,
vzchází etere, základ slova eter,- (přesný jazyk neuveden)
otevření, rozvíjení, odhalení
pantie QL
otevírá doširoka, rozprostírá, rozšiřuje palya
(se) palwe,
základ slova palu-
otevřený panta
otevřený, volný (o krajině)
latin(a)
otevřenost latie
otočí něčím, náhle a rychle, zkroutí to, trhne tím rihta
otočí se, trhne
sebou, snaží se rike, základ slova rik-, min.č. rinke
otrok, nevolník mól
otročí, dře se móta
otvor assa
(další viz "díra")
otýpka, kytice, svazek
anquin QL
ovce máma
ověnčený rína
oves pole,
základ slova poli- QL
ovesný polina QL
ovesná kaše polesse QL
ovesná mouka polenta QL
ovíjí, plete, splétá lia
QL
ovíjí, balí, obvazuje, zavíjí lapa QL
ovládá co (ve smyslu moci), vládne čemu, podmaňuje si co ture, základ slova tur-, min.č. turne
(ve smyslu
schopnosti zacházet s něčím) mahta (vysl.
machta)
(mahta též hladí, dotýká se, cítí
hmatem, zachází s čím) (v některých pramenech též vládne mečem, bojuje)
ovoce (1 kus) yáve
ovocný strom marinne,
marinde
ozařuje kalya
ozdoba (především výšivka) quiltasse
QL
(šperk, klenot) míre
zdobí, barví, krášlí quilya
zdobí, provádí
povrchovou úpravu a dokončovací práce vůbec finta
ozdobený, barevný, vyšívaný quilin
QL
ozdůbka, cetka netil
oznámení, později především rozkaz kanwa
ozvěna nalláma,
nallama
ožebračuje, ochuzuje, přivádí na mizinu oista QL
(o)žení se, uzavírá sňatek viz "přísaha"
P
packa viz
"noha"
padá lanta
pád lante
padá, bortí se, klouže dolů, naklání se talta
(základ slova též talat-, min.č. taltane i talante)
propadá se, hroutí se atalta, min č.
ataltane n. atalante
pád, zhroucení atalante,
atalantie
pahorek viz
"kopec"
pahýl tolbo
(může znamenat i
palec na noze, nedoporučeno)
pach (nepříjemný) holme/olme/yolme; holwe
silný angol
pach (neutrální slovo) nus, základ
slova nust- QL
pachatel zlého činu, provinilec útyarindo
(podle VT 43 /o/ úkarindo)
pak san
palác, zámek túrion,
základ slova túriond- QL
palec tiute, základ slova tiusi- QL (ty),
na ruce: nápo
na noze: taltol
palec a ukazovák na ruce nápat
palice existuje slovo pro mohutné
kladivo, viz "kladivo", a též "kyj", který přešel
do názvu dvou slavných palcátů
palivové dříví turu
pálí, spaluje usta QL
palma paltyalda QL (vysl.
přibl. palčalda)
palouk u vody, zavlažovaná pláň
nanda
pastvina nessele
travnaté
prostranství palis,
základ slova palist-
paluba s největší pravděpodobností
by bylo použito stejné slovo jako pro podlahu
a obytnou plošinu ve větvích stromu: talan, zákl. sl. talam-
památka rodinná (krásně vyrobený předmět) maina
(dědičný klenot) atamir
pancíř nebo drátěná košile ambosse
podle QL (ambasse)
panel, kus dřevěného obložení ( a jakýkoli kus opracovaného dřeva, především v
podlaze) pano
pán (vládce) heru
paní heri (hérinke - mladá dáma)
panna wende,
vende
panenství wéne,
wenesse, wendele (nebo s "v")
(možné jsou oba
tvary, užívám staršího s w, aby bylo
možné užívat i vene: tvaruje, loďka QL)
panna
s věncem na hlavě rielle
panenka, loutka toli
QL
panáček, mužíček tolipin QL,
malá panenka tolipinke QL
panenka oka, korálek sehte,
základ slova sehti- QL
panoš (hodnost v númenorejské armádě, plně
vycvičená
osoba, která se ještě nestala rytířem - slovo znamená "bojovník") ohtar
panování, moc nad něčím, vítězství túre
pán, vítěz turo,
tur
panuje čemu, ovládá co,
podmaňuje si co ture, základ slova
tur-, min.č. turne
pant, čep
peltas,
základ slova peltaks-
otáčí se v pantu,
obchází, objíždí, vrací se pele,
základ slova pel-, min. č pelle
pantoflíček, střevíc
patinka QL
papír hyalin
paprsek světla alka
sluneční arma
parketa (jakýkoli kus opracovaného dřeva, především v podlaze) pano
parlamentář, prostředník, vyjednávač enelmo
pár užívá
speciální množné číslo, duál
pařát, spár, dráp
rakka,nappa
páří se, rozmnožuje se, plodí (biologicky) puhta, min.č. púke QL (pukta)
pás quilta QL
pásek, řemen limen
QL
pase se
nese,
základ slova nes- QL
(lze použít i jako
"pase, krmí zvířata", ale tam je asi lepší následující slovo)
pase (krmí zvířata) nesta
QL
pasivita, trpělivost, výdrž, pasívní osoba kóle
QL
pasívní kóleva QL
past neuma
pastva, zeleň QL; mládí nése,
nesse
pastvina
nessele QL
pastýř (ovcí) mavar,
základ slova mavard- QL
(dobytka) lamandar,
základ slova lamandarr- QL
páteř ekko
(VT 46 slovo je
špatně čitelné)
krční páteř, krk,
vaz, přeneseně horský hřeben akse
(WPP)
pátrá někde po něčem, prozkoumává něco
(i knihu) za účelem nalezení něčeho kese, základ slova kes-, min.č. kense
(předmětem je především
prozkoumávaná oblast/věc)
pátrá po něčem, hledá něco kesta
pátrá po něčem, snaží se něco vyzkoumat ekkese, základ slova ekkes-
pátý lempea
pavouk liante
sekáč lenquelénu QL
pavučina líne (též bavlna, QL)
(zřejmě temná, možná
nadpřirozeně temná) ungwe
pavoučí nebo jemná
nit lia
paže ranko,
základ slova ranku-, mn.č. ranqui
pec urna
QL
peckovice (plod typu
třešeň, švestka, meruňka...) pio QL
peče masta
pečivo, chléb (konkrétní
kus) masta
pečivo, chléb (obecně,
jako materiál) massa
vypečený, dobře propečený,
zralý, vyzrálý maswa
QL
pečuje o co, pozornost věnuje čemu, dbá na co kime, základ slova kim- GL
pečuje o někoho snad by se dalo použít lusta,
QL, nebo nějaká
jeho alternativa, viz tamtéž
pěkný (sličný, též světlovlasý) vanya
pěkný (pěkně tvarovaný) terenwa
pěkný, dobrý alima
pěkně, dobře, správně vande
pěkně řečeno! alaquenta
pěna, tříšť falle
pěna, hřeben vlny winge
pěna, mýdlová poimine
QL
pění (o vlnách) falasta
peníze: mince zlatá kulusta QL
stříbrná telpilin QL
pere: s největší pravděpodobností lze použít allu (nejspíš allo, zákl. sl. allu-) (myje,
vydělává kůži) QL
perla marilla
QL
perlivý mirmila QL
pero ptačí quesse
na psaní tekil
(stopa pera n.štětce: tekko)
ozdobné pilinquasilla QL
pružina pravděpodobně by se dalo
použít slovo lingwilla QL , jehož základním významem
je spirála, ale používalo se možná i pro předměty, vzniklé zavíjením a
navíjením
peří prachové, chmýří, a podobný materiál lintye
(podle QL lint-y)
peřina se možná neužívala, zato ale
máme slovo pro polštář, přímo odvozené od slova pro peří: quesset, základ
slova pravd. quessek-
pes huo
(fena možná huoni, podle QL, kde je ale
koncovka připojena k jinému kořeni)
lovecký (angl.
"hound") huan
honící ronyo, roa
divoký; šakal savar
QL
pěst quár/quáre
(základ slova quar-) (přednostně užíváno o ruce sevřené
k práci, nikoli boji: kolem nástroje, a někdy dokonce i kolem psacího náčiní)
pěstuje, šíří (se), rozrůstá se ala
(kořen z QL + WPP)
pěšina tie
pět lempe
petlice, přezka, spona, úchytka tangwa
pěvec lindo
(další evtl. viz "bard")
pevnina nór
pevninská šíje, most, spoj
yanwe
pevninská šíje, úzká
yatta
pevnost (kamenná budova)
sarne (VT 46 ale
čte: "kamenité místo")
pevnost, zabezpečená budova
arta
pevnost, opevněná stavba karasse
pevnost či město s vysokou centrální věží minasse
pevnost věžní, mocná věž turko
pevný, napjatý tunga
připevněný, bezpečný
(fyzicky) tanka
věrný, (vy)trvalý sanda
silný,
nepohnutelný tulka
hmotný ronda
píce, krmivo, potrava
nes,
základ slova nest- QL
píchá, bodá, dává žihadlo
erka, nasta
pije suke,
základ slova suk-, min.č. pravd. sunke;
yule,
základ slova yul-
(suke je starší, ale od
základu yul je mnoho cenných slov pro žhavé uhlí apod.)
(upíjí, srká,
vylizuje) salpa
pila sarma QL
velká karkasarma
QL
pilný snad by se - také s
přihlédnutím k výrazu "lakare", nečinnost, dalo uvažovat o nějaké
odvozenině od slovesa "dělá, tvoří", kare (např. kárima, jejíž
základní význam
by byl tvůrčí, činorodý)
pilíř, sloup tarma
pilník, škrabka rasta
QL (stejné slovo
je pro "tucet", pravd. o téhož základu, viz "randa". Pokud bychom chtěli odlišit, mohli
bychom zkusit možná přidat -r, rastar, "škrabač")
písař tehtar (návrh dle QL tektar, kde ale význam je spisovatel)
písařské umění, krasopis tehtele QL (tektele)
písek tyusse
písek (později i popel?
sind. lith je totéž slovo) litse
píseň linde
(písnička, melodie, ptačí zpěv)
lirilla
(QL), líre (zpívaná báseň)
píská sipi
(nejspíš sipe, základ slova sip-), min.č. simpe
QL
pískání simpisse
QL
píše teke,
základ slova tek-, min.č. tenke
též: sara,
min.č. sáre (pův.
význam vyřezává, ryje, vyškrabuje, řeže pilou)
pěkně píšící, pěkného rukopisu tehtamaite (návrh dle QL tektamaqua)
písmeno (Feanorovo, obecně takové, které je vhodné k psaní štětcem
nebo perem) tengwa
hláska tengwe
diakritické
znaménko tehta
abeceda tengwanda
gramatika včetně
pravopisu tengwesta
písmeno - před vynálezem tengwar sarat,
základ slova saraht-
(QL:
prkno. Obojí je
od základu "ryje, vyškrabuje, řeže, vyřezává")
psaní sarme
písmeno určené výhradně k tesání do kamene kerta
písmo, pravopis ("způsob zápisu", writing system) tenkele
píšťala, flétna simpa,
simpina QL (též rotse, také tenká rourka, QL)
pištec, flétnista simpetar
QL
piští, mluví vysokým hlasem
quíni QL, min.č. quíne nebo quínine
pištění, vysoký tón quíne
QL
pištící quínea
QL
pitka yulme
pivo, nápoj (kýmsi odvozené slovo) sukse
placatý viz
"plochý"
plácne piltya,
min.č. paltye QL (pilty-) (ty vysl. přibl. č)
plácnutí, facka, pohlavek piltye QL (pilt, základ slova pilty-) (ty vysl.
přibl. č)
pláč nienie
QL (nyenye)
pláče niena,
min.č. nienne QL (nyéna)
plachta velunte QL
plachtí, pluje kire,
základ slova kir-
plachtí, letí ramya
plachý, bázlivý kaurea QL
plamen, oheň nár, náre
plamen velka GL
Rudý plamen též runya/rúnya,
nedoporučeno, runya koliduje se slovem pro stopu a pro plamen máme dostatek jiných slov)
plandá, visí linga
pláň, plocha palo,
základ slova palu-, mn.č. palwi QL
pláň palume,
palante QL
pláň zavlažovaná nanda
plástev medu nehtele
QL (-kt-, čteno cht)
plaší/vyplaší kapta QL
plášť kollo (Je pravda, že dle poznámky v MR může i plášť být "kolla",
ale to by nám pak neumožňovalo rozlišit mezi pláštěm a kusem oblečení
obecně, které je i logické: kolla, s koncovkou příd. jm., zpodstatnělé
"nošený" a kollo, s koncovkou podst.jm., konkrétně
"plášť".)
platan (též fíkovník) mapalin QL (celé heslo)
platan: m. fatsevoite (=zcuchaný)
m. varivoite (=cizokrajný)
plave, pluje lutta,
min.č. lúte QL
plavý, bledý
malwa,
marya
plaz, drak, ještěr lóke
plazí se (o hadovi), svíjí se, kroutí se,
ohýbá se, zahýbá loke, základ slova
lok-, min.č. pravd. lonke
pláž viz
"pobřeží"
ples rozhodně lze použít "oslava",
"merende", na níž tanec jistě nechyběl
pleso (horské jezírko, studené) ringwe
(znamená též "jinovatka") (další viz "jezero")
plete, splétá, ovíjí lia
QL
splétá,
spojuje, sesazuje, roubuje lequeta, min.č. lequente (podle QL lekte, min.č.
lequente)
plete z proutí viz
"tkadlena"
pleš falkasse
QL
plešatý falkassea
QL
plete (na jehlicích)
quitya,
min.č. quintye QL (quity-)
pletací, na pletení quitima
QL
pletací jehlice pirindi quitimar QL
pletený, pevně
spojený quitin
QL
oko úpletu quintye
QL (quint, základ slova quinty-)
plive piuta
plně, cele, dokonale
aqua
plní quate
(základ slova quat-, min.č. quante)
plní, naplňuje, završuje, dokončuje quanta
plný
quanta
plný po okraj, s plnou pusou
penquanta
plod yáve
plodí (nese plody)
yave,
základ slova yav-, min.č. pravd. yambe QL
(QL uvádí min.č. yáve, ale to by
se zbytečně pletlo s běžným slovem pro plod, ovoce)
(má potomky, též ve
smyslu "stvoření") onta
(min.č. óne i ontane)
plodí, rozmnožuje se (biologicky)
puhta, min.č. púke QL (pukta)
plocha, rovina, pláň palo, základ
slova palu-, mn.č. palwi QL
plochý lára
plochý, rovný paluva,
palwa, palanka QL
plošina (obytná), podlaha talan,
základ slova talam-
plot (ohrada) pelma
plot (živý), plocha uvnitř živého plotu pelto
pluje, plachtí kire,
základ slova kir-
pluje, plave lutta,
min.č. lúte QL
pne se (po čem), ovíjí, plete, splétá lia QL
po (časově), před (místně) apa,
epe (když se
elfi dívali do budoucnosti, měli ji před sebou.
V
případě slov jako epesse /přezdívka, obdržená později než jméno/, kde se budoucnost
stala minulostí, to může být poněkud matoucí :))
po, na, o, co se týče, v návaznosti pa, pá (vyjadřuje lehký dotekový kontakt)
(yéni
pa yéni = léta v návaznosti na další léta = na věky věků)
po (určitou dobu) ter
pobídka, povzbuzení, bojový pokřik siule
pobízí, uvádí do pohybu, vypouští k letu horta
pobízení, urychlování
hortale
pobřeží hresta
oblázkové arahte
(vysl. arachte) QL (arakte)
pobřeží /s vyššími vlnami/, čára příboje
falasse
pocit, cit, vnímání, hmat
tende QL
pocta nejblíže
asi orosta, "povýšení, vzestup"
počasí pěkné, jasná obloha kalle
zamračené lúre
(obecné slovo zřejmě zatím
neznáme, takže nejspíš např. "podívám se na oblohu", viz tamtéž)
počátek yesta
počítá note,
základ slova not-
spočítá (přít.č.) onote
základ slova onot-
počítaný nótina
počítatelný nótima
pod (čím) nu; pokud se to nedotýká: ní
(co) undu
poddává se, dovoluje, povoluje lave,
základ slova lav-, min.č. pravd. láve
poddaný je,
komu nure,
základ slova nur-, přesný jazyk neuveden
poddajný, měkký maksa
poddajný, měkký, křehký malaqua
QL
podestýlka, koberec farma
(heslo špatně čitelné a nejisté)
podezřelý, výjmečný, slavný
minda
podezírá, odhaduje, tuší
nauta, min.č.
náve QL
podezření
naus,
základ slova naust- QL
mimo podezření
(příd.jm.) naustavilte QL
podezření, náznak,
šeptanda, narážka navillo QL
podhlavník, tuhý polštář
nirwa
podle,
podél, po někteří používají téra,
dosl. přímý
podíl,
kus kirma (kýmsi odvozené
slovo)
podlaha, obytná plošina
talan, základ
slova talam-
(Může označovat i zem samu jako cosi, po čem
se chodí, podobně jako my říkáme někdy podlaze "zem".)
podlý, opovrženíhodný, nízký, nečestný faika
podmaňuje si co, vládne čemu, ovládá co ture, základ slova tur-, min.č. turne
podnět viz
"impuls"
podniká, zkouší neve,
zákl. sl. nev-, navržený min.č. néve
podnos, tác, také máry tulma
QL
podoba, podobnost (něčemu) veasta QL
podobá se něčemu, připomíná něco vealta QL
hodně avealta QL
podobný víka
hodně avíka QL
podobně nebo stejně véla
podpěra tulko,
základ slova tulku-, mn.č. tulqui
podpora, přítomnost, blízkost penasta QL
podporující, přítomný, stojící po boku (příd. jm.) penanwa QL, (podst. jm.) astarindo/artarindo
podrážděný, špatně naložený narka
QL
podstata, skutečné bytí nasse
(může znamenat i
osten, trn, ale pro to máme i erka)
podzemní přirozené i tesané obydlí hróta (vysl. přibl. řóta)
podzim (jako celek) lasselanta, narquelion (narqelie později
jméno pro říjen)
podzim (počátek) yávie (čas plodů)
podzim (závěr, přechod v zimu)
quelle (čas
uvadání)
pohádka, báje, legenda, pověst nyarie
QL
pohádka nebo říkanka pro děti
nyanda QL
pohání, pobízí horta
(způsobuje, že
běží co nejrychleji)
pohánění, pobízení hortale
pohání, jede na zvířeti norta
(způsobuje, že
běží)
pohár súlo, základ slova
súlu- (Et); yulma PP (Et: yulma = pochodeň)
(doporučuju pohár i pochodeň
převzít z Et, získáme navíc celý kořen s několika slovy)
pohasíná, pomalu se vytrácí fifire,
základ slova fifir-
pohladí viz
"hladí"
pohlavek, facka, plácnutí piltye QL (pilt, základ slova pilty-)
pohled (krátký i dlouhý) yendo
(též yesta,
nedoporučeno, koliduje s jediným slovem pro "počátek")
pohnutý, vzrušený awalda
pohnutí, silný cit,
vzrušení walme
cítí silné pohnutí, je
vzrušený walya
způsobuje silné pohnutí,
vzrušuje, burcuje walta
pohotově, připravený, po ruce ferima,
ferina (o věcech
určitě, zda se to dá použít i o osobách, není
jasné)
pohrdá kým/čím (bez ohledu na důvod) nattire, základ slova nattir-
pohrdá, kým/čím (oprávněně) faika
(jen kořen z Et)
pohrdání, výsměch yaiwe
pohroma, zkáza, zhouba, naprostý konec quelme
QL
pohybuje se plynule, běží, točí se noro
kořen z QL (o
živých tvorech i věcech/strojích)
běží dál, běží
hladce a vrčí nornoro, min.č. nornoronte nebo
nornóre QL
další viz
"hýbe se"
pohyblivý, rychlý tyelka
(vysl. přibl. čelka)
pochodeň, louč yulma
(Et)
(doporučuju pohár i pochodeň
převzít z Et, získáme navíc celý kořen s několika slovy)
pochva, lusk vaine QL
pochvala laitale
pojmenovává esta
poklad, drahocennost
harma
totéž plus drahokam,
klenot míre
poklad tajně hromaděný, naloupený, dračí foa QL
poklad,
pokladnice harwe (též "zranění". Pro poklad i truhlu
už máme jiná slova.)
poklesává, visí quiqui, min. č. quinque QL (nejspíš quique, základ quiqu-,
bud.č. quikuva)
poklice, víko, přikrytí, kapuce telme
na pantech lat, základ slova latt- QL
pokoj, mír
viz
"klid"
pokoj, komnata sambe
pokožka, kůže, rouno, kožešina
helma
pokřik, bojový, k povzbuzení
siule
vítězný yello
pokušení úsahtie
(evokuje zkoušku ohněm)
insangare
(indo sangare: tlak /jen vnitřní?/ jednat sám proti sobě)
pole, hrazené peler
oseté resta
(nedoporučeno, koliduje s potřebným slovem pro pomoc a pomocníky. Jednou bylo
použito i ve smyslu "trh", což někteří vykládají jako
"rozsévání".)
poleká, vyplaší (přít.č.) kapta
poletující, třepetající se wilwa
polévka sulpa
QL
polibek mique QL
lehký miquilitse QL
něžný miquelis, základ slova miqueliss-
police palta QL
poloviční, rozpůlený perina
polovina perta,
peresta
polštář (péřový) quesset,
základ slova pravd. quessek-
tuhý polštář nebo
podhlavník nirwa
polyká,
Quenův návrh: lake, základ slova lak-, min.č.
lanke (podle kořene v Et)
pomáhá, ulevuje, léčí asya
pomáhá, zachraňuje resta, min.č. rése
QL
pomocník restar
HKF
pomalý lenka
QL
pomeranč kuluma
pomerančovník (odhad HKF na základě SA mal) kulumalda
pomíjivý,
prchavý lútima (podle QL)
pominulý, ztracený vanwa
pomník, památník (kamenný) ondole
pomsta, trest, rána osudu
paime QL
pomstychtivost, krutost
paimene QL
pomstí se (ale i odplatí dobrým, příp. zlým za dobré) paitya, min.č. paisine QL (vysl. přibl
paiča)
mstitel paimar QL
ponížený nukumna
ponižuje, zahanbuje, zle
nakládá s, poškozuje naitya (vysl. přibl. naiča),
min. č. naiksine QL
ponurý, temný, černý
morna
popel, písek
litse
(Et = písek, doplněno podle sind. lith)
popěvek, melodie
linde
popisuje osteke,
základ slova ostek-, min.č. ostenke
popírá lala
(nedoporučeno, koliduje s dobře doloženým
slovem pro libozvučný
smích. Bez výčitek svědomí bych použila nedoložené láquete, ost.
tvary viz quete.)
poraní (přít.č.) harna
porod, zrození, narozeniny
nosta
porovnává víkana QL
porovnávání (s něčím) víkele QL
porozumění, vědomosti hande
posiluje (se), sílí antorya
posilnění antoryame
posiluje, potvrzuje (např. výpověď), utěšuje tiuta QL
posílení, posila, potvrzení, útěcha, úleva tiutale QL
posílá
pro někoho tulta
někoho někam menta,
lelta
poselství menta
poskvrna, nejasnost, stín
mordo
poskvrna, skvrna vakse
poskvrňuje vahta
poskytuje privilegium
lave,
základ slova lav- (stejné slovo "lízne")
poslání, osud maranwe
poslední métima,
tella, též:
telda (což je ale v QL: přístřeší mající)
poslední, konečný, závěrečný tyelima
poslouchá (naslouchá, slyší) lasta
poslouchá, slouží, klaní se nure, základ slova nur- (přesný jazyk
neuveden)
posměch, pohrdání yaiwe
postel kaima
ležení v posteli,
nemoc kaimasse
upoutaný na lůžko,
nemocný kaimassea
postrádá, nemá (co) pene,
základ slova pen-, min.č. pravd. penne
postrádající, nemající
(co) penya
postřehne, všimne si (přít. č.) tunta
QL
postřeh, všímavost; pozorování tunto QL
posunková řeč hwerme (hw vysl. něco mezi u a f), (běžná gestikulace): mátengwie
posuzuje, soudí, považuje za name,
základ slova nam-, min.č. namne
posvátný (o věcech) ainima
posvěcuje airita,
min.č. airitáne
další
viz "svatý"
pošetilý, nemoudrý
alasaila
poškozený, pokažený
hastaina
poškozuje, ponižuje, zle nakládá s naitya
(vysl. přibl. naiča), min. č. naiksine QL
potápí se tume,
základ slova tum-
poté epeta,
epta
potěšuje, posiluje, potvrzuje (např. výpověď) tiuta
QL
potíž
(návrhy Quenovy podle staré noldorštiny:)
taras, tarasse
potíže činí,
trápí (podle staré noldorštiny) tarasta
potíže činí, překáží (něčemu) hranga
potkan, krysa
nyano Et, zatím stále ještě neopraveno podle VT 47 na nyarro
(bližší viz "hlodavec")
potok nelle
potom epeta,
epta
potomek, vnuk indyo
potopa ulunde
potravina matil QL (matl)
potrava matso
potřeba (podst. jm.), nutnost, nouze maure,
sangie
potvrzuje (např. výpověď), posiluje, utěšuje tiuta QL
potvrzení, posílení, posila, útěcha, úleva tiutale QL
poušť erume
pouští, propouští, uvolňuje, zmírňuje lehta
pouští na svobodu, osvobozuje lerya
pouští se s vervou (do něčeho), horya
je motivován/vnitřně
tažen (něco dělat)
poutá, váže nute,
základ slova nut-, min,č, pravd. nunte
pouto, uzel núte
svazuje, zajišťuje,
zbavuje svobody avalerya
poutá, zejména (ale nejenom) řetězem lime, základ slova lim-, min.č. líme QL
používá yuhta
(podle Et yuk)
používá co, zachází s čím, umí zacházet s čím, dotýká se, hmatá,
hladí mahta
(v
některých pramenech též vládne mečem, bojuje)
povaha, charakter, svědomí óre
povaha, "srdce" jako sídlo vůle, někdy též rozhodnutí
(samo o sobě) indo
povaha, vžitá (též vůle Jediného) indóme
považuje (něco za něco), posuzuje, usuzuje name, základ slova nam-, min.č. namne
nave, základ slova
nav-, min.č. asi náve
povedený alakarna
pověst, báje, legenda nyarie
QL
povídá viz
"mluví"
povídá jen tak, naprázdno, klevetí nyata
povídá si s někým viz
"rozhovor"
povinen ("vázaný povinností") nauta
povodeň, příliv luime
povolává, svolává yale, základ
slova yal-, min.č. yalle
povolává, posílá pro někoho, sežene ho tulta
povoluje, dovoluje lave, základ slova
lav-, min.č. pravd. láve (stejné slovo "lízne")
povoluje, uvolňuje lehta
povrch palme
zemská kůra palúre
povýšení, vzestup orosta QL
povzbuzení, pobídka siule
pozadu zanechaný lemba
pozdrav (na uvítanou, angl. "hail",
význam cca "má úcta"
- ovšem míněno velmi vážně!)
aiya
totéž + přání
dobrého: alla
pouze přání dobrého: alasse (dosl.
"radost")
vítej/te! alatulya,
alatúlie
mande
omenatine (podle sind.)
(na rozloučenou, angl. "farewell"
-
význam, bez ohledu na sporné
nuance překladu, "Měj se dobře") namárie
odcházejícímu: márienna ("směřuj k
dobrému")
odpověď někdy: hara
máriesse ("zůstávej v dobrém") (WPP)
šťastnou cestu! alamene
poznání, vědomosti ista,
istya
pozoruje, střeží tire,
základ slova tir-
pozoruje, ale nestřeží; čte
kenda
pozornost věnuje čemu, dbá na co kime,
základ slova kim- GL
pozpátku nanquerna
požehnání, milost, dobrodiní mána
požehnání, blaženost, zdar, bohatství almare
požehnaný almárea
požehnaný, vzkvétající,
bohatý, hojný alya
požehnaný (ve smyslu dobrý, svobodný od zla) aman,
mána/manna
(např. o duchovních bytostech
nebo duších, které prošly očištěním po smrti)
požehnaný (nad kým bylo vysloveno požehnání) manaquenta
požehnaný manaite
práce
konaná s radostí,
nejblíže karme (tvorba, umění), tanwe (řemeslo)
otrocká mótie
(standartní
gramatický tvar následujícího)
pracuje (tvoří, staví)
kare,
základ slova kar-
(tvoří, vyrábí) tane,
základ slova tan-
(otročí, dře) móta
pracný, namáhavý, nesnadný, obtížný urda
práh fenda
prach asto
prales, hvozd taure
pramen ehtele
(vysl. echtele)
silný horský pramen, též proud
sladké vody do moře kelusse
pramen horký, gejzír welme
pramen vlasů viz
"kadeř"
prapor, standarta (pův. tyč)
tulwe QL
prase polka QL
divoké karkapolka
QL
praská viz
"puká"
prášek (jemný) mul,
základ slova muld- QL
práškovitý mulda
QL
pravdivý, skutečný anwa, naite
pravidelný, podle pravidel, zákonný, normální sanya
pravidlo, zákon sanye
praví, pravil viz
"prý"
pravopis plus gramatika
tengwesta
pravopis, písmo ("způsob zápisu", writing system) tenkele
pravý (ten, co je napravo) forya
pravoruký formaite
pravá ruka forma
prázdnota kúma
prázdný kumna
prázdný, pustý lusta
(alternativní
významy viz tamtéž)
praží, smaží, opaluje sisi (pravd.
sise, zákl. sl. sis-), min.č. sisse QL
pražený, vyprahlý,
sežehnutý, připálený sisin QL
predátor lama
raustea QL
prchavý,
pomíjivý lútima (podle QL)
princ, dědic (h)aryon
(Et se ve
významu "princ" přiklání spíš
k
"haryon", možná bylo později upraveno)
princ turillo
QL
princezna aranel; turille QL
prkno (jakýkoli kus opracovaného dřeva, především v podlaze) pano
prkno specielně sarat, základ slova
saraht- QL (vysl. cht) (Totéž slovo existuje pro
písmeno před Feanorovými tengwar,
ale obojí je od základu "vyškrabovat, řezat")
prkenný saratwa QL
pro (nebo směrem k) an,
ana, na
problém viz
"potíž, potíže"
pro někoho, v něčí prospěch rá
probouzí
se kuiva
(odvozeno z kuivie, probuzení)(min.č.pravd. kuimbe)
probouzí (někoho) ekkuita (Quen podle VT 27)
probuzení kuive,
kuivie
probouzející se kuivea
proč man-an
(návrh HKF)
prodává viz
"obchod"
prodloužení, natažení taile
prodloužený, natažený taina
prodlužuje, natahuje taita
prohledává, prozkoumává něco (i knihu) za účelem nalezení něčeho kese, základ
slova kes-, min.č. kense
procházka vanta
prokletý húna
proklíná húta,
min.č. húne nebo huntane
proklíná, rouhá se naiquete,
základ slova naiquet-
prolamuje se terhate,
základ slova terhat-, min.č. terhante
prolhaný fúrima
GL (později asi húrima)
proměňuje se, střídá se, mění se virya,
min.č. virne i virinye
pronásleduje, loví roita
pronásledování, lov roime
proniká tere, základ slova ter-
(kořen z Et)
pronikavý, ostrý, přesný laika
(pravděpodobně hlavně o smyslech)
tereva
(pravděpodobně zejména o nástrojích)
propast, bezedná (angl. "abyss") undume
propast, průrva, kaňon, hluboký záliv yáwe
propečený, vypečený, zralý, vyzrálý maswa QL
propichuje, provrtává Et má kořen tere-, jehož význam je "proniká"
a jsou od něj odvozena
slova jako "nebozez" nebo "propíchnutá či vyvrtaná dírka".
Dá se
myslím uvažovat o slovesu "terta", propichuje, provrtává
propojuje, spojuje, váže lime,
základ slova lim-, min.č. líme QL +VT 47
propouští na svobodu, osvobozuje lerya
propouští, uvolňuje, zmírňuje lehta
prorocký (do budoucnosti) apakenya
(vhled do věci,
osoby) terkenya
prorocká schopnost, vhled: apaken, terken
prosakování, prosakující tekutina, mokvání, vlhkost, míza, šťáva
zralého ovoce marka QL (mark)
prosátý, přebraný siltina
QL
prosívá, přebírá silta, min.č.salte QL (silt-)
prosí; prosba, žádost; prosím, račte iquista
QL
(pokorně, snažně)
prosím iquin QL (nemá jiné osoby)
vztahuje ruce v prosbě,
naléhavě žádá arka
prospěch, prosperita, zdar, bohatství alma
totéž plus požehnání,
blaženost almie, almare
j.č. (jeden konkrétní
zdar atd.) alme
prostranství uzavřené panda
kruhové korin
uvnitř
živého plotu (může znamenat i živý plot) pelto
prostor, dosl. prázdnota (před stvořením světa) kúma
prostředek, střed
ende
prostřední endea, en(d)ya
prostředník (prst) lepenel,
lepende
prostředník, vyjednávač, parlamentář enelmo
protáhne se
(někudy), je tenký file, základ slova fil- podle QL
protahuje (se), natahuje lenwe,
základ slova lenu- QL
protahuje, prodlužuje, natahuje taita
protažení, prodloužení, natažení taile
protažený, prodloužený, natažený taina
proto, tak tanen,
talo
proto, následně, tedy epetai,
etta, potai
proudí,
teče kele, základ slova kel-, min.č.
nejspíš kelle (kořen z Et)
proud kelume
proud sladké vody do moře kelusse (též silný horský pramen)
proudící, lijící se, zaplavující úlea
proutek, výhonek, pupen tuima
provázek (především řemínek)
latta
(velmi tenký, též
jemný vlas, chlup, nit) filma QL,
jemné vlákno též ipsin
provinění, zlý čin útyare
(podle VT 43 /o/ úkare)
provinilec, pachatel
zlého činu útyarindo (podle VT 43 o
úkarindo), naiko, naikando VT 43
proviňuje se, páchá zlý
čin útyare, základ slova útyar- (podle VT 43
úkare)
provinění, dluh lukasse
provinilec, dlužník lukando
provinilec, z hlediska vztahů (někdo, kdo mi dělá věci, jichž se
bojím) rukindo;
více
provinilců (obecně): ruhtalie
provrtává viz "propichuje"
prozkoumává něco (i knihu) za
účelem nalezení něčeho kese, základ
slova kes-, min.č. kesse ?
prst lepse,
leper
prst na noze taltil,
základ slova taltill-
prsty mající -tenda QL
šátrajících prstů,
dlouhoprsťácký tapatenda
QL
prsty sbírá lepta
sbírá či uchopuje
dvěma prsty, palcem a ukazovákem nape,
zákl. sl. nap-. min.č. pravd. nampe
prstem ukazuje lepenta
prsten korma
prsteník lepekan,
lepente
prší viz
"déšť" (a "lije")
prudký (příkrý) aiqua
prudký (spěšný, rázný) orna
pruh rimpe QL
pruhovaný rimpina
QL
pruhy maluje, na pruhy
řeže, trhá, stahuje z kůže, loupe kůru, bičuje ripta
QL
průhlednost, průzračnost liquis, základ
slova liquist- QL
průhledný liquistea QL
průzračné jezírko,
studánka liquilla QL
průchod, přechod, brod, křižovatka tarna
QL
průliv, průplav, koryto vodního toku kelma
průlom terhatie
(standartní
odvozenina od terhate, prolamuje se)
průrva, strž, kaňon, hluboký záliv yáwe
průrva, strž, příkop, puklina v zemi, zářez, zásek, sečná rána hyatse, kirisse
průsmyk, rokle, hluboká puklina v zemi kilya
průsmyk, úžina, soutěska nakka
průsmyk, strž, útes, mocný zásek falqua
QL
průsvitný liquilta QL
průtrž mračen, potopa ulunde
pružina viz
"pero"
první, přední; vrchol, nejvyšší bod inga
první, význačný minya
význačný, slavný eteminya
prý nejblíže je asi "jak
pravil/praví" (archaické uvedení citátu): eque
(stejné pro oba
časy, může specifikovat mluvčího,
a
to jen připojeným zájmenem nebo vlastním jménem, které je za slovesem.)
pryč au (na ot. kam?) oa (na ot. kde? i kam?), oar (na ot. kam?)
lze také použít ara,
mimo, i v těsném
spojení s osobním zájménem: Arse =
On/ona je pryč.
pryskyřice
suhte,
základ slova suksi- QL (vysl. suchte)
pryskyřičný, s
pryskyřicí suksina
QL
přadeno
karpan QL
přede, stáčí kanga QL
přání, touha
íre
jedno konkrétní námie
(též 1 úsudek)
přátelský, milující (druhý z výrazů platí spíše pro neživé předměty, zejména vědní
obory) nilda
přátelství
nilme
hluboké a silné melme
pře, předmět pře, zákrok zákona kos,
základ slova kost- QL
pře se, hádá se, má spor
kosta
přebírá, prosívá
silta,
min.č. salte QL (silt-)
přebraný, prosátý siltina QL
(přece), a přece, ale přece a-nanta,
ananta
před (časově), za (místně) nó
před (místně), po (časově) apa,
epe (když se
elfi dívali do budoucnosti, měli ji před sebou.
V
případě slov jako epesse /přezdívka, obdržená později než jméno/, kde se budoucnost
stala minulostí, to může být poněkud matoucí :))
(místně) pó/po
předešlý, včera noa
předjaří
koire
předloktí
olet,
základ slova olek- QL
předmět, věc (hmotná) nat, základ slova natt-
předmět, záležitost
natto QL
přední (hlavní) héra
(slavný, význačný) eteminya
předpokládá kita
předpokládá, odhaduje
intya (vysl.
inča)
předpoklad, odhad, myšlenka
intya (vysl.
inča)
předpony:
bez
ava-
daleko a široko palan-
dolů
undu-
k (3.p.)
ana-
kolem
os-
mnoho
lin-
navíc na-
ne (o něčem zakázaném) ava-
ne (s názvukem něčeho zlého, nebo též
chybějícího) ú-
ne (pravý opak) al-, ala-, il-
okolo
os-
po, později apa-,
epe-
pod (čím) no-
první, přední ing-
skrz
ter-
snadno as-
asa-
spojení
(většinou pouze 2) o-,
ó
(více) yo
támhle
en-
těžko hrai-
ustavičně
vor-,
voro-
v minulosti ya-
v budoucnosti en-
věčně, věčný, věčnost oi,
oio-
vedle toho, venku ar-
ven
et-
vše
il-
vzhůru
am-,
oro-
vznešený
ar-,
ara-
vysoký, vysoce postavený or-
támhle
en-
z, pryč
au-
(směrem k mluvčímu)
hó-
(viděno nezávislým pozorovatelem)
zakázané
ava-
znovu en-,
at-, ata-
zpátky
nan-
způsobit, že se stalo (před slovesa) ka-
předpověď v sobě obsahující, prorocký apakenya
schopnost předpovědi (i
jednorázová) apaken
představa, pojem nó, základ
slova nów-
představivost intyale (vysl.
přibl. inčale), nause
představivost, mysl isima,
síma
předurčuje osudem martya,
marta
přehnaný, přílišný, velmi silný (např. o touze) maira QL
přechází (odchází od místa či skupiny na/k jiné, hótule, základ slova hótul-, min.č. hótulle vnímané mluvčím jako "naše",
jinak by se
nedalo použít základu tule,
přichází)
přechází, kříží, jde přes tara
QL
přechod, brod,
křižovatka, průchod tarna QL
přechází, přeplouvá, jde přes langa
přívoz, brod, most,
křižovatka, příčné břevno langa
(langa a zejména příbuzné lango,
krk, mírně koliduje s lango, široký meč, který je ale příbuzný s landa, široký)
přeje si, touží po, chce mere, základ slova
mer-, min.č. merne
překáží (čemu) hranga
s překážkou, ucpaný,
zablokovaný tapta
překračuje, překonává, vyniká lahta,
ráta
přemýšlí, přemílá si něco v hlavě (dosl. přežvykuje) tyustyuhta (min.č. tyustyúke) QL
(tyustyukta) (jinak viz "myslí")
přes, křížem arta
(staré slovo z
LT2, které koliduje s dvěma dalšími, ale žel asi nemá
jednoznačnou alternativu. Sindarská verze je potvrzena ještě v MR)
přesný, pronikavý, ostrý laika
(pravděpodobně hlavně o smyslech)
maika
(o čepelích, zejména meče)
přesný, jemný tereva
přesnost, ostrost (smyslů) laike
přestává, končí, uzavírá (jako poslední v řadě) tele, základ slova tel-, min.č. pravd. telle
ukončuje, uzavírá (jako
aktivní činitel) telya
přestává, zastavuje, dává si pauzu hauta
přestává, zastavuje (se), zaráží pusta
přestávka, zastavení, tečka za větou pusta
tečka za větou putta
přestávka na pochodu, po 5 km lár
(též odpovídající délková míra)
přesto, a přece, ale přece a-nanta,
ananta
převrácený,
tvrdošíjný
(podle
příbuzných jazyků; pův význam je
"křivý") hwarin
převrácený (hlavou dolů) nuquerna
přezdívka, (čestné) přízvisko epesse
přezka, spona, petlice, úchytka tangwa
přežvýkaná píce tyus,
základ slova tyuks- (ty vysl. přibl. č)
QL
přežvykuje, přemílá si
něco v hlavě tyustyuhta (min.č. tyustyúke) QL (tyustyukta)
při (někom) as-
před osobní zájméno
příběh, vyprávění quenta,
quentale; nyáre, nyarna
příboj solor
příbuzní (držící při dotyčném), příbuzenstvo resta QL (též sloveso, pomáhá)
příbuzný m./ž. réro/resse
QL
příbuzenství rendole QL
příbuzný skrze sňatek vestanoina QL
příbytek viz
"domov" a "dům"
příčina,
motiv, nejzákladnější důvod tyasta
(podle QL kasta)(vysl.přibl. časta)
příčka žebříku, schod, stupeň tyelle
přidává napane,
základ slova napan-
přidává k, zvětšuje, prokazuje čest (zejména darem) hane, základ slova han- (kořen z VT 43)
příď lodi, široký meč lango
přihodí se, stane se (přít.č.) marta
podle QL mart- (doporučený
je tento význam,
"osudem předurčuje" má alternativu)
přichází, dojde až k, dorazí (vše přít.č.) tene, základ slova ten-
přichází, blíží se tule, základ slova tul-, min. č.
tulle
příjmení viz
"přezdívka"
přijímá;
hodí se k něčemu, ladí s něčím, shodne se kame,
základ slova kam-, min.č. kamne
(pro jemnější odlišení významů lze evt. využít autorova váhání nad
minulým časem a ve významu "přijímá" používat kamme, min.č. kambe)
přijímá,
dostává, bere si, stojí, vyžaduje tuve,
základ slova tuv-, min.č. túve kombinace
QL a PP
(viz
"bere")
přijatelný túvima
QL
příkop s hradbou ossa
QL
příkop, puklina v zemi,
průrva, strž, zářez, zásek, sečná rána hyatse,
kirisse
příkrý, strmý
aiqua,
oronta QL
příkrost, strmost aiquale QL
přikrytí, krytina, kapuce
telme
přikrývá tupe,
základ slova tup-, min.č. pravd. tumpe
zastiňuje telta
zastřešuje tope,
základ slova top-, min.č. tompe
přikrývka
(pův. vlněná) toalle
podle QL (oalle)
přílba kassa,
kastol; harpa
přilepený híma
(podle praelfštiny); lpějící, vytrvávající: himba
příliš akka,
líme, mai QL (koliduje s pozdějším dobře
doloženým kořenem
pro dobro a krásu, ale dává užitečné slovo pro přehnaný, přílišný)
přílišný, přehnaný, velmi silný (např. o touze) maira QL
příliv, záplava luime
příliv (a pravděpodobně i odliv)
sóla QL
přiměřeně, s mírou lestanen
přímý, správný téra
přináší,
vede, táhne tuke,
základ slova tuk-
připadá někomu, vypadá; bíle se
leskne ilka, min.č. alke QL (ilke,
ilk-)
připálený, osmahnutý, vyprahlý
sisin QL
připevňuje, upevňuje take, základ
slova tak-, min.č. tanke
připomíná něco, podobá se něčemu vealta
QL
připomíná si enyale,
základ slova enyal-, min.č. enyalle
přípony:
dívčí jméno: -wen
jako -víke
mužské jméno (ne výhradně!): -we
někdo
-quen
nevlastnící, svobodný od -vilte QL
nevlastnící, beze- -
lóra
nevlastnící, o něco připravený - enka
plný
-inqua
přítel
-ndil
(dil) (někdy i nil),
ruký
-maite
služebník -ndur (dur)
syn
-ion
tvarovaný -kanta
vhodný k něčemu -ima
(pokud se prodlouží kmenová
samohláska: schopen něčeho)
vlastnící -arwa,
-voite
zlomky -sta
ženská koncovka: -isse
připravený o něco, bez prostředků, opuštěný úna
připravený, po ruce ferima,
ferina (o věcech
určitě, o osobách není jisto, a každopádně
by to byla zřejmě připravenost pro někoho jiného)
připravuje (rychle, hned) ferya
přirozenost, druh, odrůda nostale
QL (nostalen
mára - podle pozdější gramatiky asi
spíše nostalenen = od přirozenosti dobrý)
přísaha, smlouva, svazek
vanda, vére
přísahá, uzavírá smlouvu, svazek vesta
(bere si koho + 4.p.) (evtl verya, nedoporučeno, znamená
"odvažuje se" :), ale pojí se s koncovkou -nna)
smlouva, kontrakt vesta, ovesta (zřejmě 2 stran)
akt přísahy sám o sobě,
svatba vestale
přísloví, rčení, citát eques,
základ slova equess-
přístav, malá zátoka hópa
přístav, vjezd do přístavu, mořská stezka londe, londie
přístaviště, přístřeší, útočiště
hopasse
přístřeší mající telda QL
(též: poslední, WJ)
přístřeší, přístřešek koa
příšera úvanimo,
ulundo, urko
příště, navíc ente
přitahuje teta
QL
přitahuje svou krásou lelya (může znamenat i
"cestuje"), min.č.
léline; teta, min.č. téne QL
(min.č. lelya ve významu
cestuje je "lende")
přítel, blízká osoba (nikoli ve smyslu milostném) meldo
(m)/melde (ž), málo
(ve smyslu milostném viz "milovaný")
kamarád; dychtivý
student, milovník oboru nildo,
nilmo, (ž) nilde
přítomnost, blízkost, podpora penasta QL
přítomný, stojící po boku, podporující penanwa QL
přivádí tulta
přivádí na mizinu, ochuzuje, ožebračuje oista QL
přízemní, zvířecký, velmi hloupý lamanwa QL
přízeň, něha, sladkost (asi i fyzická, rozhodně v přeneseném
smyslu) lisse
přizpůsobuje, upravuje (aby se věci k sobě hodily) kamta
přizpůsobuje se, je tolerantní, snáší někoho ókame, základ
slova ókam-
přízrak ausa
přízvisko epesse
"přiženěný" (nebo přivdaný), a vůbec příbuzný skrze
sňatek vestanoina QL
psanec, vyhnanec, hekil (též s koncovkami o, e pro
m. a ž.)
někdo ztracený, zbloudilý
nebo osamělý
pst! tá!
ptá se maquete,
základ slova maquet-, min.č. maquente
pták wilin,
základ slova wilinn- QL
zpěvný lindo
(též jakýkoli
pěvec)
drobný aiwe,
filit, základ slova filik-
pučí, raší tuia
půda, hlína kén,
základ slova kem-
puchýř, měchýř, bublina
pumpo QL
puká ruve, základ slova ruv-, podle
QL (srv. násl. slovo) (min.č. nejspíše rúve)
puklý rúvina QL
puklina v zemi, rokle, průsmyk kilya
puklina v zemi, průrva,
strž, příkop, zářez, zásek, sečná rána hyatse,
kirisse
půlí perya
pulsující, brnkající, zvučný salamba QL
pupen, výhonek tuima
pustý, prázdný lusta
putuje a příbuzná slova viz
"cestuje" (evtl. "toulá se")
pyl malo,
základ slova malu- (stejně znějící slovo s jinou etymologií existuje
je pro "mola", ale pyl naštěstí nemůže mít množné číslo)
pytel poko
QL
R
racek maiwe,
základ slova maiwi-
račte, prosím iquista
radlice, čepel hyanda
(vysl. přibl. šanda) (význam "radlice"
podle QL)
radost, veselí alasse
rád je,
raduje se alase, základ slova alas-
(kořen z Et)
(HKF
navrhuje alasta, ale to koliduje s "mramorový")
rád má (ve smyslu silného citu rodinného, přátelského i milostného) mele, základ slova mel-, minč. méle
(ve smyslu přátelské
náklonnosti i zájmu, zejména studijního) nile, zákl. sl. nil-, min.č. nille
(kořen z Et)
nemá nasa (kde
podmětem je neoblíbené, dotyčná osoba předmět ve 3.p.)
rachotí, klape patakata podle QL (patakta a pataktatapakta)
(pokud budete chtít
použít kánoničtější verzi, kt se musí změnit v ht, čteno cht)
rákosí fen,
základ slova feng- (1 rostlina) QL liske (porost) QL
ramena, šíře ramen, též záda
aldamo QL
rampouch liquitil
QL (liquitl)
rána (zranění) harwe
(též poklad,
pokladnice, pro ty ale máme jiná slova)
raněný harna
rána, náraz tarambo; taran, základ slova taramb- QL
rána osudu, trest, pomsta
paime QL
rány dává (zejména
mečem), bojuje, zabíjí make,
základ slova mak-, min.č. máke i manke (doporučený
manke)
ranec (cosi zabaleného) poko
QL
(zavazadlo) kólo
ráno arin,
poeticky také: artuile, amaurea
ránní, časný arinya
rasa viz
"druh, odrůda"
raší, klíčí, vyráží tuia
rčení, citát, přísloví eques, základ
slova equess-
reptá, bručí, vrčí nurru
ret pempe
(evtl. pé, duál peu)
rty, zavřená ústa pé
réva, vinná liantasse
QL
rez; rezatá
hlava nebo kožešina russe
rezatý russa
robustní, kompaktní, hustý tiure
QL
roční období (propojená v rok), růst, rostlinný život loa
rod, lid, pokolení, země určitého lidu nóre
rod, klan, rodina nosse
rodí, způsobuje porod
nosta QL
rodí se, stává se čím nose, základ
slova nos-, podle QL a odvozenin
porod, zrození,
narozeniny nosta QL
rodič nostar,
ontar (duál ontaru); m. ontaro, ž. ontare, ontaril
roh tarka,
rasse, rasko (zejména na živém zvířeti, ale i o horách)
róma - i hudební nástroj
špice (o
tvaru) tilde
hudební nástroj,
mohutný a s hlubokým zvukem tumbe QL
rohatý (zvíře)
tarukka QL (tvar, zejména Měsíce) tilion
roj, hejno imbile QL
rok koranar
(dosl. "sluneční kruh")
(běh ročních
období) loa
valinorský, 144
slunečních let yén
rokle, kaňon, průrva, hluboký záliv yáwe
rokle, průrva, příkop, puklina v zemi, zářez, zásek, sečná rána hyatse, kirisse
rokle, průsmyk, hluboká puklina v zemi kilya
rokle, průsmyk, úžina, soutěska nakka
rokle, průsmyk, útes, mocný zásek falqua
QL
role, klubko tolupe QL
roluje, navíjí na klubko
tolwe, základ
slova tolu- QL
rosa, velmi jemný déšť
rosse
roste tuita,
min.č. túye
(min.č. QL, nedoporučený)
rozrůstá se, šíří (se),
pěstuje ala (kořen z QL + WPP)
rostlina olva
dlouhá plazivá uile
rostlina, zelenina laute,
základ slova lauti-; laique; quea
roubuje, spojuje, sesazuje, splétá lequeta,
min.č. lequente (podle QL lekte, min.č. lequente)
rouhá se, proklíná naiquete,
základ slova naiquet-
roucho, šaty vaima
QL
roucho, splývavé (též pruh látky, obvaz) lapil
roura róta
QL
rourka, píšťala rotse
QL
rovina, pláň, plocha
palo,
základ slova palu-, mn.č. palwi QL
zavlažovaná nanda
rovný, přímý, správný téra
hubený a dlouhý; úzký lenwa
QL
plochý paluva, palwa,
palanka QL
rozbíjí viz
láme
rozbředlý sníh, obleva tiquilin, základ
slova tiquilind- QL
rozbředlý, tající tiquilindea QL
rozbřesk, velmi časné jitro, kdy ještě svítí hvězdy tindóme
rozděluje nejblíže
asi "dělí" a "dává"
rozdvojený, rozštěpený
sanka
rozestírá, rozvíjí, otevírá
panta
rozhněvaný, hněvivý rúsea
rozhodnutí (pův. "srdce" jako sídlo vůle, též povaha) indo
(též úsudek, touha) námie
oficielní namna
rozhodnutí Jediného indóme
akt vůle nirme
rozhodnutí
odmítnout avanir
myšlenkový obrat, změna
rozhodnutí walwiste
rozhovor (debata) artaquetie
(podle sind. athrabeth, MR)
(pro obyčejné povídání ve
2/více osobách by snad šlo použít o/yoquetie)
rozhovor v myšlenkách ósanwekenta
rozhraní, náhlý okraj lanka, lankasse
nebezpečí života kuivie lankasse
rozjiskří (koho, co)(přít.č.)
tinta
rozkaz, oznámení kanwa
rozkazuje,
vyžaduje kane,
základ slova kan-, přesné tvary neuvedeny
(blíže
viz "odvažuje se")
rozklad, hniloba queleksie
QL
rozkvět, čas květu, nejlepší léta lotóre
QL
rozléhající se lámina
rozlehlý palla
rozlamuje terhate,
základ slova ter hat-, min.č. terhante
rozmnožuje se, plodí (biologicky) puhta,
min.č. púke QL (pukta)
rozmrzá, rozpouští se, taje
tique,
základ slova tiku-, min.č. tinque QL (tiqui)
rozpouštění, tání tiquile
QL
rozprášený (o vodní tříští) timpina
rozprostírá, rozšiřuje, otevírá doširoka /se viz rozšiřuje
rozptyluje se, rozptyluje, rozfoukává winta
rozptýlený, všudypřítomný, všeobecný rísima QL
rozptýlený, v nepořádku, zmatený, zničený (o vojsku) rúkina
(sporné slovo, výklad v části q/č)
rozsudek, výnos namna
rozsvítí, zapálí tinta (dosl. rozjiskří /hvězdy/), narta
(zapálí), kalta, min.č. kalante (QL)
rozšiřuje, rozprostírá, doširoka otevírá: "se" palwe, základ slova palu-, min.č. palune
"(něco)
jiného" palya
roztíná, oře hyare,
základ slova hyar- (vysl. přibl. šare)
roztrhne (přít.č.)
sakkate,
základ slova sakkat-, min.č. sakkante
roztržitý, snivý, zasněný fanórea QL
rozumí něčemu, je zručný v práci s něčím hanya
porozumění,
znalosti hande
rozumějící, inteligentní handa
rozum handele
rozum, mysl, též sanar
inteligence handasse
rozumný, moudrý saila
rozvíjí, rozestírá, odhaluje panta
rozvíjení, otevření, odhalení pantie QL
rozvodněná horská řeka, záplava oloire
rozvodňuje se oloiya
ručně mainen
ruda, nerost/ kámen, kov sinko,
základ slova sinku-, mn.č. sinqui QL
rudý nebo zlatý kov
kulu QL
rudozlatý, ohnivé barvy kulda,
kulina
ruka (od zápěstí dolů) má, duál mát,
mn.č. jen máli (kvůli
kolizi s jinými slovy)
(Pokud zástup
elfů zvedá každý jednu ruku, použije se j.č., pokud obě, duál.)
....ale většinou
se užívalo: kambe, dlaň
... nebo též maqua, "celá ruka": 5, duál maquat
10
v běžné mluvě
se často užívalo ve významu "ruka"
na
rozdíl od "kambe" (ruka do misky, otočená vzhůru, nabízí či přijímá)
je
"maqua" ruka natočená dolů, aby něco uchopila
pro ruku, sevřenou kolem
nástroje (vč. psacího náčiní) existuje též slovo quár/quáre (základ slova
quar-)
ručně mainen
rukavice mantil QL (mantl)
železná (případně
dlouhá) rukavice mantele QL
ruměný (angl. "ruddy") roina
runa (písmeno, vhodné k tesání do kamene) kerta
růst (podst. jm.), rostlinný život, rok ve smyslu běhu ročních
období loa
růže losse
(QL, později bílé květenství)
losille
(zdrobnělina
téhož, ale s ničím nekoliduje)
růže šípková kampilosse QL
rve, trhá
narka
trhající, násilný,
drsný naraka
rve, trhá, stahuje z kůže, řeže na pruhy, loupe kůru, maluje
pruhy, bičuje ripta QL
ryba lingwe
malá hala
zlatá rybka kuluin, základ slova kuluind- QL
stříbrná rybka telpingwe
QL
rýč sampa QL
rychle lintie,
lintiénen
rychlost lintie
rychlý linta,
larka, alarka
rychlý nebo silný v běhu nórima
rychlý, pohyblivý tyelka (vysl.
přibl. čelka)
ryje, vyškrabuje, vyřezává, sara,
min.č. sáre
později i píše (pův. řeže
pilou) (sara znamená i suchou trávu)
rýma s kašlem (pravd. u smrtelníků) hototyosse (QL)
rýmu má, je nachlazený (o smrtelnících) nanga QL
rys, charakteristický, vč. gest a výrazů; gesto obecně lenge
rytíř, dosl. jezdec roquen
šlechtic arquen,
aráto
Ř
řád, hierarchie heren
řada, série, čára téma
řada, řádek na zahradě, brázda, série, čára, okraj, lem, hranice ríma QL
řasa (oka)
tille QL
(mořská) earuile
řeč (mluva, jazyk) lambe (většinou ve spojení s
konkrétním národem), quenya
řečiště, průliv, průplav kelma
řehtá, kůň
(velmi pravděpodobně) naha (srv. WJ 401)
řeka síre,
sír, sire, sirya
říčka siril
řeka, která se
pravidelně rozvodňuje hloa
(neznělé l!)
(hl většinou přešlo v l,
zde ale rozlišuje význam proti loa, růst. Podle poznámky nicméně vymizelo s celým
slovem :)
záplava, způsobená
rozvodněnou horskou řekou oloire (nevymizelo díky předponě)
řeka mohutná, se
sklonem k záplavám nuine
hluboká řeka, tůň či
jezero lóne
řemen, řemínek, tětiva latta
řemen, pásek limen
QL
řemeslo, výrobek, vynález tanwe
řemeslník, kovář tano, tamo
ková tama QL
kovárna tamin QL
řetěz limil
QL
řev ráve
řev, troubení rambe
QL
řezbář, tesař tautamo
(evtl. tautano)
podle příbuzných slov je "tano" více
řemeslníkem než "tamo", odvozený od
"buší, ková"
řez, zásek, zářez, seknutí
rista
řeže, řízne, poltí rista
řeže, pilou sara,
min.č. sáre QL
(sara znamená též suchou trávu)
řeže na pruhy, trhá, stahuje z kůže, loupe kůru, maluje pruhy,
bičuje ripta QL
říká, mluví quete,
základ slova quet-, min.č. quente
říkanka nebo pohádka pro děti nyanda
QL
říše viz
království
řve, troubí, hlasitě zní rama,
min.č. ráme QL (evtl. lze upravit na rame,
základ slova ram-)
řve, křičí yame,
základ slova yam-, min.č. yáme nebo yambe
řvoucí rávea
S
s (předložka)
le,
lé; (předpona):
as-
ve smyslu
"mající, vlastnící, ovládající něco" možno též příd.jm. arwa s 2. p.
sádlo nebo tučné maso, zejména vepřové larma
safír, modrý kámen lúle
QL
safírový lúlea
QL
sáh (délková míra) rangwe
sahá (natahuje se, dosahuje) rahta
QL (rakta)
sahá, hmatá, hladí, zachází s čím, umí zacházet s čím mahta
(vysl. ch)
(v některých pramenech též vládne
mečem, bojuje)
sahá, šátrá, hledá po hmatu
tapi QL, návrh na úpravu: tapa (tape, tap- nelze použít)
saje, líže
lapsa
sál možná, že tento význam
nejlépe vystihuje poetický výraz
z Namárie: oromar, základ slova oromard- ("vznosná síň")
sálá, vyzařuje (příjemné) teplo lusta
QL (koliduje s
"pustý, prázdný", které ale má alternativy. Návrh
na úpravu podle novějšího kořene: lauka)
sám, jeden er
sám zůstává, zbývá ere,
základ slova er-, min.č. ére QL
samota eresse
samec (zvířete i mluvící bytosti) hanu
samčí hanwa (nejspíš "samci náležející"),
hanuvoite (nejspíš někdo, kdo má samčí
vlastnosti)
samice
ini
(doufejme)
samičí inya (nejspíš "samici
náležející")
inimeite
(nejspíš někdo, kdo má samičí vlastnosti)
(celé heslo
v Et od hanu=samec dále je dosti nepřehledné)
samota (osamělost) eresse
samota nebo vesnice, hrazená opele
savec ("čtyřnohé zvíře") laman,
základ slova lamn- i laman-
sází rostlinu
empanya,
min.č. empanne
sběř, chamraď rausime QL (odvozeno z výrazu pro lovnou zvěř)
sbírá komya,
okome, základ slova okom-
sbírka, shromáždění kombe, okombe
sbírá prsty lepta
sbírá či uchopuje dvěma prsty, palcem a ukazovákem nape, základ sl. nap-, min.č. pravd. nampe
sečte onote,
základ slova onot-
sedí hame,
základ slova ham-, min.č. hamne
(též možno hare, základ slova har-, ale je v tomto významu nejisté
a znamená zároveň zůstává)
dřepí hake, základ slova hak-, min.č. hanke
sedm otso
sedmý otsea
seká, krájí kirise,
základ slova kiris-, min.č. pravd. kirisse (kořen z Et)
seká, roztíná, (+QL:) oře hyare,
základ slova hyar-, min.č. hyande
sečná rána, zářez, zásek,
strž, průrva, příkop, puklina v zemi hyatse,
kirisse
seká, poltí, řeže rista
seká sekerou pelehta,
min.č. pelenke n. pelehtane QL (pelekta) (vysl.
pelechta)
kosou salahta (Quen podle QL)
mečem make, základ slova mak-, min.č. manke
srpem (HKF dle Et)
kirihta
sekáč (druh pavouka) lenquelénu
QL
sekera pelekko
QL
válečná tuakka QL s otazníkem (autorským)
seknutí, rozseknutí kirisse
zásek, zářez
rista
selhává, uvadá, ubývá, slábne, vytrácí se quele,
základ slova quel-, min.č. pravd. quelle
selže,
zradí, ošidí, zklame, nevydrží, přít.č.
ware, zákl. sl. war-, min.č. pravd. wáre (kořen z Et)
(vysl. něco mezi u a
v! rozlišuje význam proti vare, zachraňuje!)
sem sír,
sira (též někdy
símen, může znamenat i "tady")
semeno, zárodek, individuálnost
erde
semeno mile,
základ slova mili- QL
semeno, zrno milin
sen olos
(evtl. olor), základ slova vždy olor-; evtl olore,
QL
(Znamená sen v bdělém stavu, na kterém mohou mít
podíl jak vzpomínky, tak
představivost. Musí to být jasná
vize,
se všemi podrobnostmi. Dále musí být dobrá, s ryze
uměleckým
cílem, nesmí se užívat k oklamání či ovládnutí
někoho - definice z UT)
snový olosta
UT
(o tomto druhu snu: napadá
někoho, přichází někomu: óla + 3.p.)
sen (snad ten obyčejný, ve spánku) fanwe
QL
(WPP má též sen - lóre, nedoporučeno, lepší mu ponechat význam
"spánek")
seno (Quenovy návrhy podle QL:) salanka
seník salankoa
senoseč salkasse
sentimentální, citlivý
tendilea QL
série, řada, čára téma,
ríma QL (ríma též lem, okraj, hranice,
(brázda,
řádek na zahradě, řada, série)
seřizuje, přizpůsobuje, upravuje (aby se věci k sobě hodily) kamta
sesouvá se, svažuje se, naklání se, klouže dolů talta
(základ slova také talat-), min.č. taltane i
talante
sesazuje, spojuje, splétá, roubuje lequeta, min.č. lequente (podle QL lekte, min.č.
lequente)
sestra onóne/onóre
(pokrevní), seler (mn.č. selli)
sestra přísahou,
družka oselle
důvěrné slovo, dříve
též dospívající dívka nette
setkání omentie
(2 osoby), yomentie (více osob)
(WJ má v druhém případě
yomenie, ale i pokud to není překlep, yomentie by mělo být také možné :)
setkává se s, potkává (y)omenta
(odvozeno z předchozího)
setrvávání, odpočinek, nehybnost
rue QL
sever formen
severní formenya,
forna
sežehne (přít.č.), smaží, praží, opaluje sisi
(pravd. sise, základ slova sis-) min.č. sisse
QL
sežehnutý, pražený,
vyprahlý, připálený sisin
QL
sežene, přivede, dojde pro
tulta
shlukuje se (např. do stáda) lámare,
základ slova lámar- QL (záznam není zcela přehledný)
shoda inquile
QL (další viz "stejný")
shodne se, hodí se k;
přijímá kame,
základ slova kam-, min.č. kamne
(pro jemnější odlišení
významů lze evt. využít autorova váhání nad minulým časem
a ve významu "přijímá" používat kamme, min.č. kambe)
shrbený, hrbatý kauka QL
shrne, zakončí (přít.č.) telya
shromažďuje hosta,
yale, základ slova yal-, min.č. nejspíš yalle
shromažďuje, sbírá komya
shromáždění, sbírka kombe,
okombe
shromážděný hostaina
schod, stupeň míry i na žebříku tyelle
(vysl. přibl. čelle)
sídliště, vlast már
sídlo, příbytek větší rodiny mar
sídlo vladaře, zámek, palác túrion,
základ slova túriond-
sije rere,
základ slova rer-, min.č. rende
silnice, přímá čára
tea
silnice nebo ulice, dlážděná
malle
(mn.č. maller)
síla, fyzická poldore
tuo
(též sval, šlacha, vitalita)
silný, svalnatý polda
silný, pevný, vytrvalý tulka
silný velmi (např. o touze), přehnaný, přílišný maira QL
síň, dům, obydlí
mar,
základ slova mard-, nebo marda
dřevěná ampano
klenutá, zejména podzemní rondo
vysoká viz
sál
sirup, šťáva pirya
síť rembe
(lovecká), natse
chycený do sítě,
zapletený, pokrytý spletí (např. stromů) rembina
síťka do vlasů karrea
síťovina, krajka raima,
raime
síto silta QL
situace viz
"okolnost, náhoda"
skáče, tryská kape,
základ slova kap- min.č. kampe QL
skok kapanda QL
skáče halta,
min.č. halle QL
skok haloite
QL
skáče, hopká (kratšími skoky, např. králík),
(o koni): jde mimochodem lopeta
QL
skála, kámen (jako materiál) ondo
skála, balvan on,
základ slova ond- QL
skála ostrá (dosl. "tesák") karka
skála, útes (nebo sráz) aiko
skalnatý, o pobřeží aikuvoite QL
skládá, dává dohromady pare, základ slova
par-, kořen z Et (podle alternativního výkladu základu
slova "kniha" z WPP může znamenat také "učí se z
knih" - ale "skládá" potřebujeme o něco víc)
skladatel, hudebník lindimaitar
sklání se, zapadá, klesá
núta (ve
významu "sklání se" QL)
sklenice hyelma
sklenka ("na jednu kapku") lipil
QL
sklep (dosl.
"podzemní příbytek, tesaný či přírodní") hróta
sklízí, seká srpem (HKF dle Et) kirihta
kosou
(Quen podle QL) salahta
sklizeň, žně yávan
QL
sklo hyelle
(vysl. přibl. šelle), kilin
sklon, svah talta
sklopený, nakloněný, svažující se talta
skok haloite,
kapanda (obojí QL)
skrček nauko
skrýš (přirozená i umělá), přístřešek, často užíváno i ve významu
štít kauma
skrytý, tajný muina; foina QL
skrytý, zahalený, zastíněný
halda
skrývá, lže fure,
základ slova fur-, hure, základ slova hur-
GL/QL
skrývá, zahaluje, zastiňuje
halya
skrývá, skrývá se lome,
základ slova lom-, min.č. lombe QL
skrývá, ukrývá nurta
ukrytí, skrytí nurtale
skrývá pod sebou untupe,
základ slova untup-, min.č. untumpe
skrz ter,
tere
skřet orko,
základ slova orku-, mn.č. orqui
skřivánek lirulin
skutek, čin tyar,
základ slova tyard- (podle Et kar)
skutečný, pravdivý anwa
skvrna, kaňka motto
skvrna, špína vakse
slábne, zmenšuje se, ubývá pike,
základ slova pik-, min.č. pravd. pinke
slábne, vytrácí se quele,
základ slova quel-, min.č. pravd. quelle
slábnutí, vytrácení se quelie
slabý (protože malý) nimpe
slabý, svěšený, shrbený, klesající, útlý, křehký limpa
slabý, mdlý, vyčerpaný, splihlý,
svěšený, shrbený,
apatický quinqua QL
vyčerpanost, slabost,
ochablost,
malátnost quinquele
QL
mdlý, ochablý, neživý
(přen. např o uměleckém díle) quinquelea QL
slabý je, umdlévá,
visí, poklesává quiqui, minč.
quinque QL (pravděpodobně quinque, základ
slova quinqu-, bud.č. quinkuva)
další viz útlý, křehký
sladký lisse
sladkost, též v přeneseném smyslu, něha, přízeň lisse
slaný singwa QL
sláva, nádhera (především záře, Et.) alkar,
alkare
slávy zbavuje, snižuje,
umenšuje, mění k horšímu minu
QL
slavík lómelinde,
morilinde, poeticky též tindómerel
slavnost, stanovený čas
asar
slavnost, hostina merende
nebo meren, základ slova merend-
slavnost, svátek meryale
slavnostní merya
slavný, výjimečný, podezřelý
minda
slavný, zářivý alkarinqua
slepice (dosl."kus drůbeže", ale ženskou koncovku má, s mužskou
koncovkou
a významem "kohout",
byť přeneseným, se na jiném místě vyskytuje,
a jednou u toho JRRT
"slepice" uvedl, i když to zase škrtl :))) poroke QL
slib viz
"přísaha"
sličný, světlovlasý vanya
(další výrazy
viz hezký, pěkný, krásný atp.)
slimák (návrh) sulpor
:D
slina rentye
QL (rent, základ slova renty-)
slitovává se, uděluje milost órave,
základ slova órav-
sliz luke QL lúke
slizký lukima QL lúkima
(od dlouhého ú bylo upuštěno, aby
zůstal prostor pro lúke, kouzlo... a tedy i Lúthien)
slon andamunda
sloup, pilíř tarma
dřevěný, podpírající
strop samna
kůl talka (hraniční lantalka)
slouží virtye, základ slova
virty-, min.č. vartye QL (vysl. přibl. virče)
slouží, poslouchá, klaní se nure, základ slova nur- (kořen z Et)
slovo quetta
slovní obrat, věta quentele
QL
slovní quentea
QL
sluha vartyo QL
(vysl. přibl. varčo)
sluch, slyšení, naslouchání lasta
slunce Anar
sluneční světlo, den áre,
aure
slunovrat: první den po slunovratu, pravděpodobně zimním keuranar
slupka, kůra, vnější kruh QL;
koloběh; věk (14 400
slunečních let) Et randa
služba vartyane QL
(vysl. přibl. varčane)
slyší, naslouchá lasta
slyšení, naslouchání, sluch
lasta
slyšitelný (snadno) asalaste
slza níre,
nie
smaží, praží, opaluje sisi (pravd.
sise, základ slova sis-) min.č. sisse
QL
pražený, vyprahlý,
sežehnutý, připálený sisin
QL
smečka psovitých šelem savanda QL
směje se (libozvučně) lala (v QL též
švitoří, žvatlá, zurčí)
lala
může znamenat i "popírá", nedoporučeno, koliduje s dobře
doloženým slovem
pro libozvučný smích. Bez výčitek svědomí bych pro význam "popírá"
použila nedoložené "láquete", ost. tvary viz quete.)
(chechtá
se) kake,
základ slova kak-, min.č. kanke
smělost verie
smělý verya
směna (bez peněz) i obchod mankale
směňuje (bez peněz), handluje quapa,
min.č. quampe QL
směr, stezka, kurs tie
směs, sloučenina ostime
smetana quirme QL
smí lerta
smích kankale
QL
zasmání mirmille
QL
smlouva, kontrakt vere, vesta, (2 stran): ovesta
přísahá, uzavírá
smlouvu, svazek vesta
akt přísahy sám o sobě,
svatba vestale
smrt nuru
(toto slovo jako
jediné označuje smrt
jako
stav či pojem - ostatní výrazy jako událost)
přirozená faire
(též záře, duše
"vyzařující z těla" a svobodný)
fírie,
effírie (dosl.
"vydechnutí")
bolestná smrt,
agónie qualme
(zvlášť bolestná) anquale, unquale
smrtelný (člověk) fírima (též zpodstatnělé, a lze i s
koncovkou o/e pro muže/ženu)
(smrtelníkům se říkalo i
"firya", může být použito i jako příd. jm. "lidský")
smrtelný, smrtonosný qualma QL
smyk nebo nízké vozidlo na kámen a jiný těžký materiál raksa
snad, možná ke,
ké
snadno (předpona) as-
(před
t,p,k,qu,s), asa-
snadno viditelný askénima
snáší někoho, je tolerantní, přizpůsobuje se ókame, základ slova ókam-
snaží se, usiluje rike,
základ slova rik-, min.č. rinke
(původní význam má asi něco
společného se škubáním sebou, viz rihta, škubne něčím)
snědý, tmavohnědý varne
sněhový, zasněžený niquissea
QL
snění (denní) fanóre QL
sněžení, slabé, sněhový
poprašek is, základ slova iss- QL
sněženka nieninque
("bílá slza")
sněží niquista QL, hrisya
sní existuje vazba óla + 3.p.
(óla nin = sním o), kde podmětem je sen typu
"olos", bližší viz tamtéž
sníh (poeticky, názvuk na bílé květy) olosse
(někdy se
dokonce použilo i samotné losse)
sněžný, sněhobílý lossea
sníh nique
jemný niquilis
QL
sněhová pokrývka hrisse
zasněžený horský vrchol hristil
zasněžený horský vrchol
nebo sněhová čepice niquetil, základ
slova niquetild- QL
sněhová vločka niquesse (může znamenat i ledový květ,
ale pro ten je i jiné slovo)
sníh tající, obleva tiquilin,
základ slova tiquilind-
snivý, roztržitý fanórea QL
snižuje, umenšuje, zbavuje slávy, mění k horšímu minu QL
snový viz
"sen" (s vysvětlením, o jaký druh snu se jedná)
snop limna
QL
sochař, umělecký kameník ondomaitar
sochař (někdy), ale především zedník ontamo
sokol (a jakýkoli dravý pták menší než orel) fion, základ slova fion i
fiond-
solí, suší, nakládá, konzervuje tarqua,
min.č. tarque QL
solený, sušený,
konzervovaný tarquin QL
solené maso tarquin QL
soudce námo
soudí, usuzuje, považuje za name, základ slova nam-, min.č. namne;
nave, základ slova
nav-, min.č. asi náve
soud, úsudek, touha náma
1 určitý úsudek
nebo přání námie
soukromý, k zvláštnímu účelu
satya
soukromý, osobní, vlastní véra
soukromý, střežený, zavřený
pahta
nestřežený, nikomu
nepatřící lerina
soumrak, padání šera mórilanta
QL
soumrak, stmívání
undóme
soumrak nebo svítání yúale,
yúkale
sourozenci (podle WJ pouze dvojčata) onóni
(jedno z dvojčat,
WJ: onóna, též
příd.j. "z dvojčat")
další
viz bratr, sestra
soused asambar,
asambaro, armaro
sousedící, hraničící rímenoite
QL
soustruh terendil
QL (terendl)
soutěska, průsmyk, úžina nakka
sova hó
QL
spaluje, pálí usta QL
spánek, hluboký fúme
QL
lehčí spánek,
dřímota lóre
spár, sdráp, pařát rakka,
nappa
spěch, násilí, hněv orme
spěšný (i ukvapený?
angl. "hasty") orna
spěch, naléhavý (jasně odlišené slovo) horme
pobízení,
urychlování hortale
pobízí, uvádí do chodu,
vypouští k letu horta
impuls hóre
impulsívní hórea
spěchá, žene se, letí, hází
ripe, základ
slova rip-, min.č. rimpe
spěchající, letící
rimpa
spěšný, ukvapený orna
(viz výše)
spí, hlubokým spánkem fume,
základ slova fum-, min.č. fumbe QL
(alternativní min.č. fúme, nedoporučeno)
lehčím spánkem: lore, základ
slova lor-, min.č. lóre QL
spící lorna
spirála, závit (snad i
pružina apod.) lingwilla
QL
spisovatel (dosl. vypravěč) nyarnamaitar
splaší (někoho) kapta
(párové sloveso "kape,
kap-" neznamená "splaší se", ale rovnou "tryská,
skáče")
splétá, plete, ovíjí, pne se po lia
QL
splete se, udělá chybu viz
"chyba", "chybný"
splývá v záhybech, vleče se, visí pipta,
min.č. pipente Quen podle QL (pipte)
splývající, vlekoucí
se, visící pimpina QL
spočítá (přít.č.) onote,
základ slova onot-
spočitatelný nótima
spoj, most, pevninská šíje
yanwe
spojuje, propojuje, váže lime,
základ slova lim-, min.č. líme QL +VT 47
spojuje, sesazuje, splétá, roubuje lequeta, min.č. lequente (podle QL lekte, min.č.
lequente)
spolehlivý, stálý ve slovu, věrný voronda
spolu, dohromady uo
(samostatné příslovce) (+ předpony o-/2/ a yo- /více/)
spona, přezka, petlice, úchytka tangwa
spor, předmět sporu, zákrok zákona kos, základ slova kost- QL
spor má, hádá se kosta
sporný kosima QL
sport, hra, hra na hudební nástroj tyalie
spravedlivý, štědrý, šlechetný faila
správný, přímý téra
správný, zákonný, normální sanya
správný (ve smyslu hodící se k danému účelu, šikovný); dobrý mára
spřízněný skrze manželství, "přiženěný" vestanoina QL
sráz, útes aiko,
základ slova aiku-, mn. č. aiqui QL
sráz, náhlý okraj, rozhraní (i v přeneseném smyslu) lanka, lankasse
pro
kolmý sráz jsou pravděpodobně využitelná i všechna slova znamenající původně
"zásek": falqa, hyatse, kirisse
srazí, nechá zkysnout (též v případech,
kdy
cosi způsobí, že ti tuhne v
žilách
krev) tiuru
QL (ty)
sražený, zkyslý tiurda QL (ty)
srdce fyzické:
hón, hon (základ slova hond-) QL, hondo QL
indo
(přeneseně, sídlo vůle)
sinkahonda - se srdcem z
křemene
óre
(ve smyslu charakteru, svědomí, ale i citu)
(bližší viz
"svědomí")
srdečný,
laskavý (o věcech: sálající, vyzařující teplo) laukima
podle QL (lúsina, převedeno na novější
základ slova o stejném významu)
srká, líže, vylizuje, upíjí
salpa
srp (podle QL možná též seká srpem, sklízí) kirka
seká srpem,
Quenův návrh podle Et: kirihta (vysl.
kirichta)
srst viz
"kožešina"
stačí farya,
min.č. farne nebo farinye
stádo lamáre
QL
shlukuje se do stáda lámare, základ slova lámar- QL (záznam není zcela přehledný)
stahuje z kůže, trhá, řeže na pruhy, loupe kůru, maluje pruhy,
bičuje ripta QL
stále, dosud er (QL, překlad nejistý /angl.
"still"/. Též "sám" a "jen")
stále, ustavičně voro
stálost, stálá kvalita, trvanlivost voronwe
stálý, stálé kvality, trvanlivý voronwa
stálý, ustavičný (Et); věrný (UT, nedoporučeno) vórima
stálý, spolehlivý, věrný voronda
stálý, loayální, věrný sarta
standarta, prapor (pův. tyč) tulwe
QL
stane se, přihodí se (přít.č.) marta
podle QL mart- (doporučený
je tento význam,
"osudem předurčuje" má alternativu)
starý, dávný yárea,
yalúmea
starý, dlouhaletý (např. o přátelství); starobylý yára
starý (věkem, ale s léty se neměnící) linyenwa
starý, opotřebovaný yerna (v
nold. jen o věcech)
zestárne, opotřebuje
se yerya
(v nold. jen o věcech)
(starý o lidech bylo v noldorštině
"léty nemocný", q. neuvedeno: snad yengwa)
statečný, mužný, silný, odolný nerea QL
statečnost srdce nereaine QL
statek, hrazený (nebo hrazená vesnice) opele
stav (tkalcovský) lanwa
stav (něčeho) sóma
QL
stává se čím, rodí se nose, základ
slova nos- podle odvozenin z QL
(v QL
uvedeno nó, min.č. nóte)
stavba kar,
základ slova kard-; (též jakýkoli výrobek: tanwe)
dřevěná ampano
kamenná sarne
(VT 46 ale čte: "kamenité místo")
menší dům, přístřeší,
kůlna koa
stavba, dům ataque
stavba, opevněná karasse
další viz dům,
pevnost, hrad
staví, tvoří, dělá kare,
základ slova kar-, min.č. karne
postavený, vyrobený karna
staví karasta
stavitel, tesař samno
stavitel lodí kiryatan
stehno tiuko
stejný inqua
QL
na vlas podobný inquavíka QL
totožný iminqua QL
(v QL jsou tato dvě slova nejdřív jako iminqua na vlas podobný,
inquavíka totožný, posléze spojena, aby obě znamenala totéž; toto rozlišení je moje na základě
doslovného překladu inquavíka = "stejnému podobný")
stejně nebo podobně véla
VT 49
stěna, zeď, hradba
ramba
skalní stěna, sráz aiquasse QL
stezka (mořská), vjezd do přístavu, přístav londe
(horská, úzká, též
strž, QL i vodopád) aksa (doporučeno užívat jen ve významu
"vodopád" :)
(dráha, směr, čára,
kurs) tie
stěžeň tyulma
(vysl. přibl. čulma)
stěží (předpona) hrai-
stěží viditelný
hraikénima
stín, šero, hluboké lumbe
hodně
hluboké lumbule
hodně hluboké,
temnota (asi
jako v přízračném Taur-nu-Fuin) huine,
fuine
nadpřirozeně temný stín
nebo mrak ungo
stín, nejasnost,
poskvrna mordo
stín předmětu leo
chládek laime, stinný:
laira
stín, odstín lómin
QL stinný: lómina
stíní, kryje (před světlem i zrakem) halya
stíní, kryje, zastřešuje telta
stížnost, vrčení nur,
základ slova nurr- QL
stlačuje, lisuje sanga
stmívání undóme
sto v
pozdější době užíváno slovo tuksa, veletucet
stojí,
osaměle; vyčnívá mini, kořen z Et. snad by šlo použít jako
mine, základ slova min-
stojí, trčí do výšky tyule,
základ slova tyul-, min.č. tyúle podle QL (tyulta, min.
tyúle) (vysl. přibl. čule)
stojí tare,
základ slova tar-, min.č. tarne (doložen jen min.čas)
stojí (má cenu), vyžaduje, bere si, přijímá, dostává tuve, základ slova tuv-, min.č.
túve QL a PP
stonavý engwa
stonek, noha, kmen telko, základ
slova telku- mn.č. telqui
stopa (otisk nohy zvířecí i mluvícího tvora) runya
stoupající (o svahu) ambapenda,
ampenda
stoupání (svahu) ampende
stoupenec, podporovatel, ten, kdo stojí někomu po boku astarindo, artarindo WPP
stožár, tyč, prapor tulwe
QL
stožár, stěžeň tyulma (vysl.
přibl. čulma)
studna tampo
QL
strach kaure QL
ustrašený, bázlivý kaurea
QL
strach má ruke,
základ slova ruk- (pojí
se s koncovkou -llo u strach
budícího předmětu)
budí ruhta
(vysl. ruchta)
další viz "hrůza",
evtl. "odpor"
strašlivý, nebezpečný rúkima
o dobrých věcech aika
strašný, tragický, extrémní, nesnesitelný naira
QL
stráž, hlídka tirisse
nebo tiris, základ slova tiriss- QL
drží tire (základ slova tir-, min.č. tirne)
strážní věž tirion
strká (tlačí něco někam) nire,
základ slova nir-, min.č. ninde
(umisťuje něco
někam) panya, min.č.
panne
(do kapsy nebo
zavazadla) poko (evtl.
poke, základ slova pok-) QL
strmý, příkrý
aiqua,
oronta QL
strmost, příkrost aiquale QL
strnad ammale,
ambale
strom (důraz na
košatost) alda
(důraz na
výšku) orne
(mohutný) táva
(ovocný) marinne,
marinde QL
stromy porostlý aldarwa
stromy stíněný aldea
QL
pokrytý spletí stromů
(od základu zapletený, chycený do sítě) aldarembina
vrchol stromu aldinga
struk, bradavka tyetse
QL
strž, skalní římsa, úzká stezka (též: vodopád, QL) aksa
(doporučeno užívat především ve
významu "vodopád", pro ten nemáme jiné slovo)
strž, průrva, kaňon, hluboký záliv yáwe
strž, průrva, příkop, puklina v zemi, zářez, zásek, sečná rána hyatse, kirisse
strž, útes, průsmyk, mocný zásek falqua
QL
střapec, visící ocas apod.
pimpilin QL
střapec, chochol, převislá n. skloněná větvička quasilla
QL
střed ende
střední endea, en(d)ya
střecha tópa
zastřešuje tope, základ slova top, min.č. tompe
kryje tupe, základ slova tup-, min.č. pravd. tumpe
došek tupse
střevíc, pantoflíček patinka QL
střeží tire,
základ slova tir-, min.č. tirne
stříbro telpe
stříbrný (ze
stříbra) telemna, telpina
stříbrně lesklý tinda
stříbrně zářící silma
stříbrné světlo silme
stříbro
"světelně", protiklad laure ilsa QL
stříbrná mince telpilin
QL
stříbrná rybka telpingwe
QL
střídá se, mění se, proměňuje se virya,
min.č. virne i virinye
střiž toalúme podle QL
studánka n. jezírko, průzračné liquilla QL
studený ringa
i bílý ninque
studium, dlouhé, moudrost, hlubší vědění moudrých i učených n(g)óle
stůl paluhta
QL (vysl. paluchta)
velký palasar, základ slova palasard- QL
otáčivý (též točna a
kolovrat) querma
stupeň (míry, schodiště, žebříku) tyelle
(vysl. přibl. čelle)
stvoření (=tvor), vlastní dítě onna
tvoří, plodí onta
(min.č. óne i ontane)
suchý parka
sušený, nakládaný, konzervovaný obecně tarquin QL
suší, solí, nakládá,
konzervuje tarqua,
min.č. tarque QL
sůl singe QL
svah (dolů), klesání pende,
talta
vzhůru amban, ampende
sval, šlacha, tělesná síla, vitalita tuo
svalnatý, silný polda
svatba, obřad přísahy
vestale,
veryanwe
svátek, oddělený čas asar
svátek, slavnost meryale
sváteční, slavnostní merya
svatost aire
svatý aina,
airea, o věcech: ainima, o nižších mluvících
bytostech, podst. jm.: m: aimo, ž: aime
ve
smyslu charakteru viz též "dobrý"
svatyně, posvátné místo
yána,
ainas
svazuje, zajišťuje, zbavuje svobody avalerya
svazuje, váže nute, základ
slova nut-
svázaný, vázaný
(povinností) nauta
svazek, kytice anquin
QL
svažující se vzhůru ambapenda,
ampenda
svažující se dolů, nakloněný penda
(podle jiných
jazyků též přeneseně, nakloněn tomu něco udělat)
svažující se, sklopený, nakloněný talta
svědek astarmo
svědí, dráždí itisya QL
svědomí, srdce, duch, charakter óre
(ora nin karitas = cítím, že
bych to měl udělat; órenya quete nin = srdce mi říká)
"Srdce"
je univerzální překlad, známe též větu: "Měla v sobě ušlechtilé óre
Vanyar,"
kde je slovo spíše ve významu duch či charakter než svědomí.
(Óre znamená i "stoupání", to
je původní význam, ale pojetí - nebo přenesený význam - "srdce" jasně
převážilo.)
(Jedna z elfích teorií je, že jen ti
nejmoudřejší ze smrtelníků jsou schopni rozlišit mezi
impulsy "óre" a Melkorovými. I když nemusí odpovídat pravdě, asi
odpovídá tomu, jak elfové "óre"
cítí, a je potřeba mít na paměti, že dokonce ani "svědomí" -
smrtelníka - možná není stoprocentně výstižný
překlad.)
svěřuje někomu něco, instruuje někoho,
nařizuje někomu něco peanta QL
svěšený, shrbený, klesající, slabý, útlý, křehký limpa
svěšený, shrbený, splihlý,
vyčerpaný, apatický,
slabý, mdlý quinqua QL
vyčerpanost, slabost,
ochablost,
malátnost quinquele QL
mdlý, ochablý, neživý
(přen. např o
uměleckém díle) quinquelea
QL
svěšený je, visí,
poklesává, umdlévá, je slabý quiqui,
minč. quinque QL (pravděpodobně quinque,
základ slova quinqu-, bud.č. quinkuva)
svět (Země + evtl. přilehlá část vesmíru) Ambar, Arda
(všechno, co
jest) ilúve, Ea (bližší
viz "vesmír")
světlo kala
(Et), kále (MC)
sluneční áre, aure
hvězdné ilma
měsíční isilme
stříbrné či
hvězdné silme
stříbrně svítící silma
zlaté laure
zlatě svítící laurea
třpytivé rilma
svítidlo viz "lampa"
další možnosti
viz "záře"
světlovlasý vana
světlý kalina
světlý, světlovlasý, sličný (angl. "fair") vanya
světlý, plavý, bledý
marya
svěžest, mládí, zeleň
wén
svěží, mladý, veselý nessa
(VT 47)
mladistvý (angl.
"youthful") nessima
svěží, světlezelený
wenya
svíčka (vosková) líkuma
svíjí se?
plazí se? ohýbá se, zahýbá, kroutí se loke, základ slova lok-, min.č. pravd. lonke
svírá, uchopuje, uchvacuje mapa
(min.č. QL nampe, návrh: mampe)
(nampe
je pravidelný min.č. od napa, uchopuje prsty)
svítání ára
(další možnosti viz "ráno", "východ slunce")
svítí kala
QL/UT; kalta Et (v QL je
kalta "rozsvěcí")
chvějivým světlem tintila
jemným stříbrným světlem tine,
základ slova tin-, min.č. tinne
stříbrným světlem (především
o hvězdách a Měsíci) sile, základ
slova sil-, min.č. pravd. sille
další
možnosti viz "září"
svítilna, lampa kalma
svléká helta
svoboda fairie
QL
osvobozuje, propouští
na svobodu lerya
svobody zbavuje avalerya
svobodný léra,
mirima, faire QL (faire
též záře, duše "vyzařující
z těla" a přirozená smrt)
svobodný, nežijící v manželství, jediný erya (význam "svobodný" ve smyslu nežijící v manželství není
z anglického "single" úplně
jednoznačný, ale je pravděpodobný, též vzhledem k jménu
"Nevěsty"/Erinti)
svobodný, divoký, nezkrocený ráva
se svolením (koho) lenéme (plus
2.p.)
syčí suse, základ slova sus-, min.č.
pravd. súse nebo susse (kořen z Et)
syn seldo,
yondo
můj synu yonya
sýr tiur,
základ slova tiurd- QL (ty)
Š
šachta viz
"štola"
šakal, divoký pes savar QL
šarlatový, ohnivě rudý saquila
QL
šaty vaima
QL (další viz roucho)
šátrá, hledá po hmatu, dotýká se tapi QL, návrh na úpravu: tapa
šedý mista,
hiswa
světle nebo
stříbrošedý sinde, sinda
světle nebo
modrošedý vinde/vinda Et (záznam nejistý)
šelestí viz
"šeptá"
šelma nejblíže
je asi "predátor", laman raustea
šepot lusse
šeptá lussa;
quisi QL (evtl. quise, zákl.sl. quis-,
min.č. quisse/quíse)
šelestí, šumí, tiše bublá
atp. quisquiri QL, pravd. quisquire, zákl. sl. quisquir-
šelestění, šum atp. quisquirinde QL
šelestící, šumící
atp. quisquirinda QL
(vše možno téř v
úpravě quirquiri, quirquisi a příslušné odvozeniny)
(min. čas:
quisquiri: quisquíre, quirquisi: quirquisse)
šeptanda, podezření, náznak, narážka navillo QL
šero či stín hluboké lumbe
hodně
hluboké lumbule
hodně hluboké,
temnota (asi
jako v přízračném Taur-nu-Fuin) huine,
fuine
šerý, ponurý lumba,
huiva QL
šerý, chmurný, ponurý, temný může
znamenat i morna (zákl. význam "černý")
šest enque
šestý enquea
šije neme,
základ slova nem-, min.č. néme QL
šíje, pevninská (též most a spoj) yanwe
úzká yatta
jinak viz
"krk"
šikmý viz
"nakloněný"
šikovnost: zručnost i obratnost finie
QL
(technická dovednost,
vynalézavost, někdy až magická či zlovolná)
kurwe
šikovný, zručný maite
(mn.č. maisi i maiti)
zručný i obratný finya
šikovný stejně na obě ruce ataformaite
šílený (dosl. ve stavu předsmrtné euforie; pův. ten, jehož osud je
zpečetěn) marta
šíp pilin,
základ slova pilind-
šípková růže kampilosse QL
šípek (plod) kampin, základ slova kampinn- QL
široký landa,
alanda, palda
též možno yána a yanda,
nedoporučeno, yána je jediné slovo pro svatyni
rozlehlý palla
široko daleko (předpona) palan
šíří (se), pěstuje, rozrůstá se ala
(kořen z QL + WPP)
šíře ramen, ramena,
záda aldamo QL
šklebí se, kření se, usmívá se zeširoka mirtya (vysl. přibl. mirča), min.č. mirtine QL
škrábe, loupe rara,
min.č. rande QL
škrábe, drápe nyasa QL
(původní význam hlubokých
paralelních škrábanců tlapou nějaké šelmy se dá předpokládat i u rve, trhá, stahuje z kůže, řeže na pruhy,
loupe kůru, maluje pruhy, bičuje ripta
QL)
škrabka, pilník rasta
QL (stejné slovo
je pro "tucet", pravd. o téhož základu, viz "randa". Pokud bychom chtěli odlišit, mohli
bychom zkusit možná přidat -r, rastar, "škrabač")
škrábnutí, vrub, značka
nyas,
základ slova nyast- QL
škubne, rychle stočí či s něčím pohne rihta (vysl. richta)
totéž sám sebou,
zkroutí se, otočí se; snaží se rike, základ slova rik-, min.č. pravd. rinke
(všechno přít.čas)
rychlé zatřepání či
škubnutí rinke
škůdce (někdo, kdo mi dělá věci, jichž se bojím) rukindo; obecné označení pro více
takových: ruhtalie
škubání, trhání, vyškubnutí, vymknutí, ošizení karpale QL
šlacha, sval, tělesná síla, vitalita tuo
šlechetný, štědrý, spravedlivý
faila
šlechtic arquen
šlechtic, pán, král arato/aráto
špatný (původní význam křivý, přen. nesprávný) raika
(opovrženíhodný,
podle nold. i nekvalitní) faika
špatný, nevhodný, zlověstný (nikoli morálně zlý) úmara
špatný především morálně ale i nekvalitní olka
špatný morálně, zlý ulka, quarka (pozn. ke quarka viz
Q-Č)
špatně, obtížně (např. viditelný), předpona hrai-
špendlík, brož tankil
šperk, klenot, drahokam, drahocennost, poklad míre
špice o jakémkoli útvaru či území, úhel, hlavice šípu nebo
kopí nasta, nehte (vysl.
nešte)
špice, roh
tilde
špičatý, rohatý tilion
(především jméno
Měsíce, ale gramaticky odpovídá obecnému slovu)
špička, konec
mente
špína, odporná mut,
základ slova muht- QL (vysl. mucht-); soa, základ slova pravd.
sow-
špiní, poskvrňuje
vahta
špinavý, ušmudlaný, barevně pokažený púrea
špinavý, poskvrněný
vára
poskvrna, skvrna (např.
krvavá) vakse
špinavý, odporně
muqua
QL
šplhá, leze rete, základ slova ret-, min.č. nejspíš rente (kořen z WPP)
špulí pusu
penga
šrám, ale především sečnou ránu (hlubokou) a mnoho dalšího mohou
znamenat kirisse, hyatse (viz "seká")
šťastný (mající štěstí, dlouhodobě), bohatý, požehnaný herenya,
též asi almárea
(radující se,
veselý) alassea
"jé, to je ale
štěstí!" "yé mána!"
šťáva sáva
šťáva, sirup pirya
šťáva (zralého ovoce), míza, výron, mokvání, vlhkost marka QL (mark)
šťavnatý, vlhký, mokvavý marqua
QL
štěbetá, zurčí, směje se, žvatlá
lala QL
štědrý, šlechetný,
spravedlivý faila
štědrost, velkorysost antarie (QL anarie přizpůsobené
novějšímu výrazu pro"dává")
štěstí, náhoda lanqua
QL
štěstí, radost alasse
štíhlý, útlý, QL též: ohebný, graciézních pohybů teren, terene
štíhlý, útlý, subtilní, křehký ninde
štípnutí, hmyzem itis,
základ slova itiss- QL
štít (bojový)
turma
též
"kauma" (pův. jakákoli skrýš)
výčnělek štítu tolmen QL
štít horský viz
"roh" a "vrchol"
štola, výkop, jáma, díra
sat, základ
slova sapt- QL
šumění listí eske
šumí, šelestí, tiše bublá atp. viz
"šeptá"
švestka (nebo jiná peckovice) pio
QL
švitoří, žvatlá, zurčí, směje se lala QL
švadlena, vyšívačka ("žena jehly") serinde
švestka
(strom) aipio
(GL) (znamená i třešeň, QL plod, GL i strom. Možná by bylo
lepší ponechat ji pro ten význam)
T
ta, ten, to (určitý člen, ve vztažných větách funguje jako
"ten, který")
i
tabák (především rostlina, zřejmě i produkt) alanesse, alenesse
tábořiště, doupě, místo k odpočinku kaila
tabule (především velký stůl, ale etymologicky slovo "tabuli"
odpovídá) palasar, základ slova
palasard- QL
tác, máry, nosítka
tulma QL
tady símen,
sinome, sís, sisse
tah (např. ryb či ptáků) halme
táhne (v jiných jazycích i: vede, přináší) tuke,
základ slova tuk-, min.č. tunke
táhne mě to něco dělat
- jsem tomu nakloněn óra
nin
- jsem silně
motivován, pouštím se do toho s vervou horyan
táhnoucí se (jako vlečka) pimpina
QL
taje, rozpouští se tique,
základ slova tiku-, min.č. tinque QL
(tiqui)
tání, rozpouštění,
obleva tiquile
QL
tající, rozbředlý tiquilindea QL
tajemství, tajnůstkářství, kradmost fóle QL
tajnost, utajení muile
tajnůstkářský fólima
tajný, skrytý muina,
foina QL, lomba QL
(o němž je zapovězeno
mluvit) avaquétima
i temný, šerý, možná až
obskurní nulla, nulda
zcela temný a záhadný n(g)úla
tajné učení, moudrost n(g)olwe
tajné učení, magie (zastaralé slovo) ingole
tak, proto tanen
tak jako síve
také yando
QL
takhle, takto talle,
sinen
takový taite
takovýto síte
támhleten enta
tam (na otázku "kde") tanome, tás, tasse
tam (na otázku "kam") tar, tamen, (také tanna, nedoporučeno, koliduje se "znamení")
tamburína tontil QL (tontl)
tamten (tamta, tamto) tana
tančí lilta
tání, rozpouštění, obleva
tiquile QL
táta atto,
tata
táto atya
tato sina
taví, ková, buší tama
(kořen z QL)
taví se, taje, rozpouští se
tique,
základ slova tiku-, min.č. tinque QL
(tiqui)
příbuzná slova viz taje
teče nebo běží, hladce linya
(sloveso) QL (jako
podst. jm. tůňka)
teče sire,
základ slova sir-, min.č. nejspíš sirne
kele,
kel-, kořen z Et, teče, proudí (min.č. nejspíš kelle)
tekoucí, kapalný sírima
tečka, malé znaménko tikse
za větou putta
tedy, proto, následně etta,
epetai, potai
teď sí,
sin, silume
tehdy tá,
talume
tehdy, jednou (v budoucnosti)
enyáre
technická (ale i zlovolná) dovednost kurwe
telepatie (rozhovory v myšlenkách, pro elfy celkem přirozená záležitost) je rozlišena
podle aktivní účasti:
nahlížení do mysli, čtení myšlenek (někomu, kdo se aktivně nebrání):
sanwekenda
mentální vzkaz, poselství: sanwe-menta
oboustranná volná
telepatická komunikace: sanwe-latya
tělnatý, tlustý, objemný, neskladný pulwa, pulpa QL
tělesný, hmatatelný, hmotný ronda
tělesný impuls hroafelme
tělo hroa (vysl.
přibl. řoa)
temná noc, hluboká tma
huine, fuine
temnota (nadpřirozená)
ungwe
(též -temná- pavučina)
temnota, tma
móre/more
(základ slova mori-), mornie
temný, černý, chmurný, ponurý
morna
temný lóna
temný, zamračený lúrea
temný (nadpřirozeně temný) mrak nebo stín ungo
(obyčejný temný mrak je
"lumbo")
(další možnosti viz
"stín" a "tma")
temný, záhadný n(g)úla
temné umění, magie n(gúle)
ten (určitý člen) viz
"ta"
tento sina
tentýž iminqua
tenký, hubený filima QL
tenký je, protáhne se file,
základ slova fil- kořen QL: fili (min.č.
by byl nejspíš fille)
tenký, úzký kolwa QL
teplý lauka
teplo vyzařující laukima podle QL (lúsima, přizpůsobeno novějšímu kořeni)
tesák (zub) (přeneseně: ostrá skála) karka
tesák (dýka) sikil
tesaný kámen, dlaždice
ambal
tesař, stavitel, řemeslník samno
tesař, řezbář tautano
WPP (tautamo)
těsto makse
tětiva, řemínek, řemen latta
těžký (váhou) lunga
těžký nákladní vůz lunka
těžký, obtížný, nesnadný, nešikovný hraia
nesnadno, obtížně
(předpona) hrai-
těžký, nesnadný, obtížný, náročný, pracný urda
těžce doléhající, tíživý,
zlověstný lumna
těžce doléhá, tísnivě
cloní oblohu lumna
těžkost kólema QL
těžkosti způsobuje,
překáží hranga
ticho, klid, odpočinek quilde
QL
tichý, nehybný quilda QL
je potichu, odpočívá,
nehýbe se, quildi (pravd.
quilde, z. sl. pro přít.č. quild-) QL
tis tamuril QL
tíživý lumna
tká
lanya
tkalcovský stav lanwa
tkanina, útek lanat
tkanina, látka lanne
tkadlena; ustavičně
tkající vaire
(sloveso
od téhož kořene podle Tolkienovy poznámky v Et
vymizelo
- ale podle VT42 by evt. přece
jen mohlo existovat,
hlavně pro pletení z proutí.
WPP naznačuje, že by mohlo mít podobu were,
wer-, problém není dořešen)
tlačí,
lisuje sanga (kořen z
Et)
tlačí (tělesně i přeneseně, ve smyslu nátlaku), opírá se
o nire, základ slova nir-, min.č. ninde
tlačenice, dav, lis, pevně sevřený bojový útvar sanga
tlachá, klábosí, klevetí, vede prázdné řeči nyata QL
tlak, nouze, potřeba sangie
tlak, nátlak mausta
tloustne, otéká tiuya
tlumený, mírný, jemný, něžný
moika GL
tlupa (ozbrojená), vojenský oddíl, vojsko hosse QL
tlustý, tučný
tiuka
tlusté tělo, břicho famba QL
tlusťoch fambo QL
tlustý, tělnatý, objemný, neskladný pulwa, pulpa QL
tma, temnota
more/móre,
základ slova mori-
tma, temnota, černota mornie
tma, hluboký stín
lumbe,
lumbule
tma, temná noc huine, fuine
tma, noční (o jasné noci) (asi i přen.) lóme
tmavý (o pleti, vlasech), tmavohnědý, snědý varne
jinak
viz "temný"
to (samostané)
ta ("i", určitý člen, viz "ta")
točí se, běží, plynule se pohybuje (o živých tvorech i
věcech/strojích) nore, základ slova
nor-
běží dál, běží hladce a vrčí nornoro QL
točna, otáčivý stůl, kolovrat querma
tok kelume
tolerantní je, přizpůsobuje se, snáší někoho ókame, základ slova ókam-
tón lin
topí se, dusí se quoro, (evtl. upravit na: quore,
základ slova quor-) min.č. quonde QL
udušený, utopený quorin
QL
topí, dusí (jiného)
quosta,
min.č. quóse QL
topol tyulusse
(vysl. přibl. čulusse)
toto sina
touha, přání íre
(též možno touha náma,
1 přání námie, znamená i soud, úsudek)
touha silná až přílišná maivoine
QL
touha, nenasytnost milme
chamtivost maile
touha, pohlavní yére
toulá se, bloudí
ranya (též
mista, nedoporučeno, koliduje s "šedý", ale je příbuzné
"mirima", svobodný)
toulání, bloudění ráne
toulavý, bludný ránea
toulec vainole
QL
touží po, přeje si, chce mere,
zákl. sl. mer-, min.č. merne (též yesta, nedoporučeno, je to
jediné použitelné slovo pro "začátek")
touží /silně až příliš/ po maivoita,
min.č. maivóye QL
touží, baží po čem milya
touží někam jít či dojít mína (též příd.
jm., dychtivý vyrazit)
tragický, strašný, extrémní naira
QL
trápí, činí
potíže (podle Et stará noldoština) tarasta
trápí, způsobuje bolest či žal (předmětu ve 3.p.) naia, min.č. náye QL
trapný, nesnadný, nešikovný (o věcech) auqua QL
trasa, dráha, směr, čára, kurs, stezka tie
tráva salque
suchá, tvrdá sara
(v QL též sloveso, řeže pilou)
travnaté prostranství, trávník
paliste
nebo palis, základ slova palist- QL
trčí do výšky, stojí zpříma, zdvíhá se tyule,
základ slova tyul-, min.č. tyúle podle QL (tyulta, min.
tyúle) (vysl. přibl. čule)
trest, pomsta, rána osudu
paime QL
trest, zejména
tělesný paimesta
QL
trestá: trest ukládá či vykonává paimeta QL
trh
resta
(koliduje se slovem pomoc, pomocníci, pokud s ním nesouvisí,
nedoporučeno, alternativy viz obchod/slavnost)
trhá, řeže na pruhy, stahuje z kůže, loupe kůru, maluje pruhy,
bičuje ripta QL
trhá narka
trhající, násilný,
drsný naraka
trhá,
škube karpa,
min.č. karampe (význam podle QL)
(slovo samo doloženo ve WPP s
významem "mluví", nedoporučeno)
trhání, škubání,
vyškubnutí, vykroucení, vymknutí, ošizení karpale
QL
trhne něčím, náhle rychle něčím pohne, zkroutí to či otočí rihta
trhne sebou, snaží
se rike, zákl. sl. rik-, min.č. rinke
trhnutí, rychlé
zatřepání, mávnutí rinke
trn, osten erka,
nasse (nasse též
podstata, skutečné bytí)
trn nekel
trojúhelník neltil,
základ slova neltild-
trojúhelník, špice, klín, hlavice kopí n. šípu nasta
trol hruo
(podobné rasy obecně viz "barbar")
troubení róma
(róma je i nástroj, roh)
troubení, řev rambe
QL
troubí, řve rame,
základ slova ram-, min.č. rambe QL
troud, třísky na podpal
tusture QL
trpasličí, zakrslý ("i v dospělosti menší než ostatní podobného
druhu a navíc tuhý, pokroucený či
znetvořený") nauka
trpaslík kasar,
nauko, norno
(norno znamená "houževnatý" a označuje i dub)
drobný pikinauko,
attalya
trpělivost, výdrž, pasivita, pasívní osoba kóle QL
trpělivost kólemaine
QL
trpělivý kólemaina QL
trubka, roura róta QL
trubka tenká, rourka, píšťala
rotse QL
trubka jako hudební nástroj, roh romba,
hyóla
trubka (tuba, s hlubokým zvukem), mohutný roh tumbe QL (viz též "roh")
truhla, bedna kolka
QL
truchlení, žal niére QL (nyére) (+evtl další slova od základu nai-a nie-)
trůn mahalma
trup, kmen stromu pulko
QL
trus, hnůj múko
QL
trvající, trvanlivý, vytrvalý voronwa
tryská, skáče
kape,
základ slova kap-, min.č. kampe QL
tře,
mne warra (podle QL
ware, war-, dovolila jsem si zvukomalebně
přidat r, abych to odlišila od ware, zradí)
třepotavý, poletující wilwa
třese se papa,
min.č. pampe QL
třas, chvění pampile
QL
třesoucí se pampila, pampilea QL
zemětřesení pampine
QL
třešeň (plod) aipio
QL
tři nelde
třetí nelya, neldea
třísky na podpal, troud
tusture QL
tříšť, mořská pěna winge
třpytí se rilya,
mirilya
třpytivý itila
třpytivé světlo rilma
třpyt, lesk rille
zatřpytí se, zajiskří
(přít.č.) tine, základ
slova tin-, min.č. tinne
třpytivá kapka rosy,
drobná hvězdička apod. titinwe QL
tu a tam, kdekoli rísimande QL
tuhý, nepoddajný, houževnatý norna
tuhý, nepoddajný
tarya
"tuhnutí [krve v žilách]" způsobuje tiuru QL(ty)
tuk
laru
QL
tuk, bohatství lar
tučný, vydatný, bohatý lárea
tučný, mastný larúva
QL
tučné maso, zejména
vepřové, nebo sádlo larma
tučný, tlustý tiuka
ťuká, ťukne (přít.č.) pete,
základ slova pet-, min.č. pente
tunel nebo malá jeskyně
rotto
tunika, košile laupe
QL
tůň, jezírko, možná i kaluž linya,
nende
tůň, jezero či řeka, pokud jsou hluboké lóne
tupý ilaika
QL
tuší, odhaduje, podezírá QL; snad i myslí nauta, min.č. náve
tvar, opracování
venie, venwe QL (též kanta, viz dále, ale koliduje se slovem pro "čtyři")
pěkně tvarovaný terenwa
QL
tvárný, měkký maksa
tvaruje kanta
především hloubí,
vydlabává, ale i vyřezává, opracovává
venta QL
tvarovaný kanta,
-kanta (např. lassekanta)
tvoří, staví, dělá kare,
základ slova kar-, min.č. karne
vyrábí tane, základ sl. tan-, min.č.
nejspíš tanne (kořen z Et)
(stvořitelsky), též
plodí onta
tvor, stvoření,
vlastní dítě onna
tvoří umělecky maita
(může
znamenat i "hladový", nedoporučeno, má alternativu)
umělecká tvorba
jako proces maitale
tvrdošíjný,
převrácený (dle příbuzných jazyků: pův. význam je napříč, křivý) hwarin
též
taryalanka (dle sind. tarlanc)
tvrdý omba
QL, sarda
tvůj, váš (zdvořilá forma) (přípona
k podst. jm.) -lya
ty, vy (zdvořilá forma) (přípona ke slovesu)
-lye
(samostatný
základ pro pádové koncovky) le/lye
(zdůrazněná
forma) elye
tyč; prapor, standarta
tulwe QL
týden (valinorský, pětidenní)
lemnar
(pozdější,
šestidenní) enquie (mn.č. enquier)
(sedmidenní) otsola
GL
tyčka nejblíže
je asi pirin, základ slova pirind-, tenká hůlka, jehlice QL
týká se ape,
základ slova ap-
tykadlo tentil
QL (tentl)
U
u, v bezprostřední blízkosti, po boku ara (pravd. se musí pojit s podst. jm.)
u, po boku pe
u, poblíž
tange QL
ubližuje, poškozuje, ponižuje, zle nakládá s naitya
(vysl. přibl. naiča), min. č. naiksine QL
úbočí, svah vzhůru
amban
ubývá, uvadá, slábne
quele,
základ slova quel-, min.č. pravd. quelle
ubývání quelie
ubývá, zmenšuje se pike,
základ slova pik-, min.č. pravd. pinke
ubývající, zmenšující
se píkala
ucpává, blokuje, zastavuje
tape,
základ slova tap-, min.č. tampe
ucpávka, zátka tampa
ucpaný, zablokovaný, s
překážkou tapta
uctivá bázeň
áya
úctu (hlubokou) cítí vůči aista
úcta, uctívání aistale QL
úctyhodný, uctíváníhodný aistalea QL
účast, přítomnost, blízkost, podpora penasta QL
učenost, dlouhé studium
n(g)óle
(spíše hlubší poznání)
n(g)olwe
(spíše "secret lore", tajné
učení)
(+
zastaralé slovo ingole "tajné učení, magie")
učený, moudrý n(g)óla,
istima
učenec, mudrc istyar
učí se, návrh HKF n(g)olya
učí se čtením knih (také "skládá", což
vlastně není tak významově daleko :) pare,
základ slova par-
učí jiného, návrh Laisi n(g)olta
učitel, mistr, návrh
Laisi (doloženo jako učenec, mudrc) n(g)olmo
úd lenque
(QL lenk, lenq-)
úděl, osud, majetek
heren
udělaný viz
"dělá"
pracně, s námahou urukarin
uděluje privilegium, dovoluje, povoluje lave, základ slova lav-, min.č. pravd. láve
(stejně
znějící slovo znamená "lízne")
milost , slitovává se órave, základ slova
órav-
úder, rána, náraz taran,
základ slova taramb-, nebo tarambo QL
plochou dlaní piltye
QL (pilt, základ slova pilty-)
údolí nande,
nando, evtl.
nan, základ slova nand- (nan = ale)
hluboké (pod nebo mezi
horami) tumbo, základ slova tumbu- (též hlubina): tumbale
hluboké, oddělující
vysoké svahy imbe (slovo znamená též prostě
"mezi" a může označovat také sporné
hraniční území, zemi nikoho)
další
možnosti viz "rokle"
udušený, utopený
quorin
QL
uhasíná, uvadá, slábne, vytrácí se quele, základ slova quel-, min.č. nejspíš quelle
uhasínání, uvadání quelie
úhel, špice, výběžek, hlavice kopí nebo šípu nasta, nehte (vysl.přibl.
nešte)
uhlazuje, hladí, pohladí lalta
QL
uhlazuje, žehlí pasta
uhlík, žhavý
júla
uhodí plochou dlaní
piltya,
min.č. paltye QL
úhoř lingwilin
(základ slova lingwiling-) podle QL
ucho lasse (Tolkien v Et vysvětluje, že
elfí uši měly tvar listu), později lár, základ
slova lar-
(koliduje s délkovou jednotkou, dlouhou mílí)
ucho nádoby, držadlo, možná i ucho zvířete ampa
(PP, Et hák, další
možné významy podle QL ank/unk)
uchopuje, uchvacuje, svírá
mapa (min.č.
QL nampe, návrh: mampe)
(nampe
je pravidelný min.č. od napa, uchopuje prsty)
uchopuje či sbírá dvěma prsty, palcem a ukazovákem nape, základ slova nap-. min.č. pravd.
nampe
uchovává, sleduje, střeží
tire,
základ slova tir-, min.č. tirne
uchyluje se (pod něčí ochranu) viz
"útočiště"
úchytka, spona, přezka, petlice tangwa
ukazovák lepetas,
základ slova lepetass-, tassa
ukazuje, znamená
tana
ukazuje tea,
min.č. tenge
ukazuje, je někam nasměrován tenta,
min.č. tentane i tenante (min.č. tenante možná
platí pro význam "je někam nasměrován", odhad autorů VT 49)
ukazuje, prstem leptenta
uklizený, upravený, čistý
poika
uklízí poitya
(vysl. přibl. poiča), min.č. poiksine
ukončuje metya
(vysl.přibl. meča), telya
další viz
"uzavírá"
ukrajuje si hókirise,
základ slova hókiris-
ukrutnost, mučení ungwale
odporný
čin obecně sautyar,
základ slova sautyard- (podle Et saukar)
ukrývá nurta
ukrytí nurtale
úkryt, přístřešek, přeneseně štít kauma
ukvapený, spěšný orna
úl, včelí hnízdo nierwes,
základ slova nierwest- QL
úleva, útěcha asie
ulevuje, utěšuje, pomáhá asya
ulice nebo silnice, dlážděná malle
(mn.č. maller)
hlavní
(možná pouze ta v Oxfordu) teamalle
ulita, mušle hyalma (vysl.
přibl. šalma)
ulizuje, upíjí, srká, vylizuje salpa
umdlévá, visí, poklesává quiqui, minč. quinque
QL (pravděpodobně quinque, základ
slova quinqu-, bud.č. quinkuva)
umělec (používá se někdy zkráceně pro "básník") maitar
umělý, vyrobený; výrobek tamna
umění, tvoření, dílo
karme
umělecky vytváří maita
umělecká tvorba jako
proces maitale
umenšuje, zbavuje slávy, snižuje, mění k horšímu minu QL
umí, spíše dovednost hanya
spíše vědomost ista
(min.č. sinte nebo isinte, infinitiv síve)
umí zacházet s čím, zachází
s čím, cítí hmatem, dotýká se, hladí mahta (vysl. ch)
(v některých pramenech též
vládne mečem, bojuje)
umírá (přirozenou smrtí) fire,
základ slova fir- (dosl. vydechuje)
(ostatní možnosti viz "smrt")
umírněně (doloženo jako "přiměřeně, podle míry") lestanen
umisťuje, upevňuje, zasazuje na místo (zejm. o dřevě) panya,
min.č. panne
úmysl, rozhodnutí (též srdce, povaha) indo
rozhodnutí, akt
vůle nirme
unáší, zajímá násilím (při loupeži), znásilňuje amapta QL (nejběžnější překlad angl. ravish je znásilňuje)
únava, ochablost, malátnost, slabost, vyčerpanost quinquele
QL
unavený, ochablý, splihlý, svěšený, shrbený, slabý, mdlý,
apatický quinqua QL
unavený, splihlý, svěšený, shrbený, slabý, útlý, křehký limpa
unavený lumba
(znamená též
šerý, ponurý, ale dobře ladí s příbuznými slovy
o čemsi, co "tíživě doléhá")
uniká, nachází cestu ven
uswe, základ
slova usi-, min.č.usse nebo úse QL
únik, úniková cesta, výpusť, otvor ven uswe
QL
úpění yaime
HKF dle MC
úpějící yaimea
úpí yaita
(odvozené slovo)
upevňuje, ustavuje tulka QL
upevňuje, připevňuje take,
základ slova tak-, min.č. tanke
upevněný, pevný, jistý tanka
upevňuje, zasazuje na místo (zejm. o dřevě) panya, min.č. panne
sází rostlinu empanya,
min.č. empanne
upíjí, srká, líže, vylizuje salpa
úplně, dokonale, jako celek
aqua
uplyne (doba) viz
"běží"
úponek (dosl. prstíček)
lepsile
QL
upravený, čistý, uklizený poika
QL
upravuje se, zdobí se netya
upravuje, přizpůsobuje něco něčemu kamta
úroda, obilí yausta
QL
urychlování, pobízení
hortale
úředník, správce (dosl. "služebník krále") arandur
usíná, je omámený, omdlévá
fanta QL
(uspává
někoho fane, kmen fan-, min.č. fante
podle QL)
úsměv mire,
mirin QL
slabý, lehký mirilla
QL
usměvavý mírea QL, raina
usmívá se miri QL,
pravděpodobně: mire, z.sl. mir-, raita, min.č. reante
(raina
a raita nedoporučeno, kolidují se slovy pro krajku a výrobu z ní, jsou však výkladem
některých jmen, končících na -raen)
usmívá se zeširoka, kření se, šklebí se mirtya (vysl. přibl. mirča), min.č. mirtine QL
ústa anto (pravé homonymum se
slovem "dárce" od jiného kořene. Elfové
možná právě proto málo užívali... z toho důvodu tolik dalších slov. :)
ústní otvor ópa
(jeho okraje jsou
rty, pempi, j.č. pempe)
zavřená ústa, rty pé
ústní dutina matu QL, songa
ústa jako celek (rty, zuby, jazyk, ústní
dutina, patro) karpa (významově spíše souvisí než
koliduje
s kořenem "karpa", trhá z QL)
ustanovení, výnos, zákon
namna
ustavičný, nekonečný, věčný oiala
ustavičný, opakovaný
vorima
ustavičně, vždy
voro
ústí řeky etsir
ustupuje viz
"poddává se"
úsudek, též touha náma
jeden konkrétní námie
schopnost pronikavého
úsudku náve QL
usuzuje, soudí, považuje za name,
základ slova nam-, min.č. namne;
nave, základ slova
nav-, min.č. asi náve
ušlechtilý, spravedlivý, štědrý faila
ušlechtilý muž, hrdina kallo
utajení, tajnost muile
(příbuzná slova
viz "tajemství")
útek, tkanina
lanat
útes, sráz aiko,
základ slova aiku-, mn.č. aiqui QL
útes, strž, průsmyk, mocný zásek falqua
QL (a další viz
"sráz")
utěšuje, posiluje,
potvrzuje (např. výpověď) tiuta
QL
útěcha, úleva, posílení, posila,
potvrzení tiutale QL
útěšný, utěšující, ulehčující tiusima QL
útěcha, úleva asie
utěšuje, ulevuje, pomáhá asya
utírá, tře,
mne warra (podle QL ware, war-,
dovolila jsem si zvukomalebně
přidat r, abych to odlišila od ware, zradí)
utišuje, hojí, hladí linta
QL
utlačuje,
sužuje nahta
(ne příliš doporučené slovo, může mít ještě význam "kousnutí" a
"zabíjí")
utlačuje, tlačí, lisuje sanga
utlačuje, podmaňuje, nutí mauya
(utlačuje), ponižuje, poškozuje, zle nakládá s naitya (vysl. přibl. naiča) min. č.
naiksine QL
útlak sangasse
(odvozené slovo)
útlý, štíhlý (subtilní)
ninde
útlý, subtilní, slabý, svěšený limpa
útočiště, přístaviště, přístřeší
hopasse
útočiště hledá, u někoho ruke,
základ slova ruk- (pojí se s koncovkou -nna)
(základní
význam je "bojí se")
utopený, udušený quorin
QL
utrpení nwalme
mučení ungwale
bolí, mučí nwalya
krutý nwalka
uvadá, ubývá, slábne, vytrácí se quele,
základ slova quel-, min.č. pravd. quelle
uvadání, ubývání
atd. quelie
uvádí do pohybu, vypouští k letu, pobízí horta
uvnitř, v mi,
imi, s urč. členem: mí
uvažuje, přemílá si něco v hlavě (dosl. "přežvykuje) tyustyuhta QL (tyustyukta)
uvolňuje, zmírňuje, propouští lehta
uzavírá, končí (jako aktivní činitel) telya
(jako
poslední v řadě) tele,
základ slova tel-, min.č. pravd. telle
uzávěr, zátka, ucpávka tampa
uzavřené prostranství panda
kruhové korin
uzavřenost (vnitřní) pahtie (vysl.
pachtie)
naprostá aquapahtie
uzavřený pahta
uzdravuje envinyata (dosl. obnovuje)
uzdravený, obnovený vinkarna, envinyanta
uzel, pouto núte
(též narda, ne
moc doporučeno, koliduje s "voní")
území, království arda
úzký arka;
náha (nepříliš
doporučeno, koliduje s pěkným a vpodstatě doloženým
apokryfem pro "řehtá")
též hubený a dlouhý,
rovný lenwa QL
též tenký kolwa
QL
už nollo
(návrh HKF)
úžas (dosl. uctivá bázeň) áya
úžas (hraničící s uctivou
bází) cítí aista
úžina, soutěska, průsmyk, úzký průchod nakka, anakka
užitečný, dobrý, vhodný
mára (2.
st. arya, 3. st. i arya)
V
v (předložka)
mi,
imi, s urč. členem: mí
(přípona) -
sse, mn.č. -ssen (doložena pro údaje místní i časové)
vada, chyba loima
vadne (chladem) hesta
QL
vadne, slábne, vytrácí se
quele,
základ slova quel-, min.č. pravd. quelle
uvadání atd. quelie
vak, pytel poko
vak plynový, balón pusulpe QL
válec, dutý
pirinumbe,
róta - obojí QL
válcovitý pirindea
QL
válka
ohta
(vysl.
ochta)
válku vede ohtatyare,
min.č. ohtatyáre n. ohtatyarne - u slova, značícího proti komu: příp. -nna
vane viz
"fouká"
vánek, závan, dechnutí
hwesta (vysl.
něco mezi u a f)
vánek, jemný
víle
QL
vanoucí, letící ve větru
(h)lápula
(neznělé l časem
přešlo v obyčejné)
var použití slova welet, weleht-,
odvozeného od slova wele (QL), je sporné,
protože angl. "boil" může znamenat i "bolák" a vzhledem
k
doplnění slovem "nádor" může být míněno především v tomto významu; možná by
bylo praktičtější odvozené welie
vaří
mase,
základ slova mas-, min.č.máse QL
vaří se wele,
základ slova wel-, min.č. welle QL
váš, tvůj (zdvořilá forma) viz
"tvůj"
váže
nute,
základ slova nut-
svázaný, vázaný
(povinností) nauta
váže, spojuje, propojuje lime,
základ slova lim-, min.č. líme QL
váží (vodu)
kalpa
včela
nier
QL
úl, včelí hnízdo nierwes, základ slova nierwest- QL
včera noa
ré, noa
vdává se viz
"přísaha"
věc engwe
předmět nat, základ slova natt-
výrobek tanwe
záležitost natto QL
večer
sinye
(západ slunce,
přeneseně též západ) andúne
večírek, oslava, hostina meren, merende, obojí má
další tvary od základu merend-
věčně; věčný, nekonečně trvající oia
věčný, nekonečný, ustavičný oiala
věčný oira,
oialea
věčně
oiale,
oiave; i jako předpona: oio
věčnost
oire
na věky věků yéni
pa yéni (yén = 144 slunečních let)
věda/filosofie
Ingole
vědění (tradiční), ve starších dobách až tajné učení, magie ingole
věda, vědní obor nolme
vede tulya; mittanya
vede, běží (o cestě) mene,
základ slova men-
vede, táhne, přináší tuke, základ
slova tuk-, min.č. pravd. tunke
vědec, učenec, mudrc nolmo
znalec tajného učení,
mudrc ingolmo
slavný mudrc z
valinorských dob ingólemo
vědec, učenec istyar, istar
vědění (hlubší) moudrých či znalých,
vědomosti, studovanost nóle
vedle, u, po boku
ara (pravděpodobně se musí pojit s podst.jm.)
vědomosti
ista,
istya (vysl. přibl. isča)
vědomosti mající, učený,
moudrý istima
ví, též umí, např.
číst ista, min.č. sinte nebo isinte
učenec istyar, istar
vědomosti, porozumění (spíše praktické) hande
vědomosti, studovanost
hlubší vědění moudrých či
znalých nóle
vedro, tropické torquele
QL
vedro, je sahta
vedro, žár, životní zkouška sahtie (odvozeno ze sahta, je horko,
a úsahtie, pokušení)
vejce ohte
(vysl. ochte), základ slova oksi- QL
věk (dosl. "koloběh", 100 valinorských let, 14 400
slunečních) randa
na věky věků yéni pa yéni (yén = 144 slunečních let)
věkovitý linyenwa
velbloud
kuptulo; ulumpe nebo ulun, základ slova ulump- (vše QL)
velebí viz
"vyvyšuje, chválí"
veletucet (144); v
pozdějších dobách sto tuksa
QL
veliký, rozlehlý
alta,
úra, hoa
hodně veliký, ohromný haura
veliký, mohutný
velike QL
velitel (nikoli hlavní; původně
hlasatel) káno
velitelský, despotický, mocný túrea
velkorysost, štědrost antarie (QL anarie přizpůsobené
novějšímu výrazu pro"dává")
velmi, do značné míry
velikse QL
velmi
olde
QL
velmi četný, velmi veliký
úvea
velké množství
úve
velryba fanto
(část jména lodi v UT)
ven
et
venku
ava,
ette (jazyk není přesně uveden)
venku, /těsně/ vedle (jen místně), po boku ara
věnec, girlanda, koruna rie,
ria
vepř polka
(zejména) vepřové tučné
maso nebo sádlo larma
věrnost, loayalita astar
věrný, stálý, spolehlivý voronda
věrný, trvalý, pevný
sanda
věrný, loayální sarta
věrný následovník, člen
družiny sarto
veřejný, neuzavřený, nikomu nepatřící lerina
věří (informaci), se 4.p. v existenci něčeho save, základ slova sav- (min.č. pravd. sáve)
(Nedá se použít ve vazbě
"věřím někomu". Autorsky doložena je tato krkolomná věta: Savin
Elessar ar náne aran Ondóreo = Věřím, že
Elessar opravdu existoval a
byl králem Gondoru. Věřím Elessarovi by se naproti tomu řeklo např.: Savin Elessarno quetie, věřím tomu, co E. říká.)
veselí, radost alasse
veselí, oslavy meren,
merende, obojí má další tvary od základu merend-
veselý, svěží, mladý nessa
vesmír (v dosl. smyslu: "veškerenstvo") illu, ilúve, (jen stvořená skutečnost) Ea
vesnice
masto
QL
vesnice nebo samota (hrazená) opele
věta, slovní obrat
quentele QL
větev
olwa
převislá n. skloněná
větvička,
chochol, střapec
apod. quasilla
QL
větrný vailima
silně vanwavoite QL
jemně vilina
vězení mando
vězeň na nucených pracech, otrok, nevolník mól
vězní, zbavuje svobody avalerya
věž (vysoká, osamělá)
mindo(n)
(mocná, věžní
pevnost) turko
(strážní) tirion
věžička
minde
vhled (zejména do druhého) terken
vhled mající terkenya
(obojí v rámci elfích nadpřirozených
schopností, ale slovo je etymologicky použitelné i pro normální vhled)
vhodný, užitečný, šikovný, dobrý mára
ví
ista
(min.č. sinte nebo isinte, infinitiv síve)
ví, rozumí, umí s něčím zacházet
hanya
víc, navíc (též "ještě") ambe
vidí
kene,
základ slova ken-, min.č. kenne
vidění, zrak ken
vidění, dívání se kenta
vidění do druhého,
vhled terken
vidění do budoucnosti,
schopnost předpovídat apaken
vidění do mysli,
sdílení myšlenek ósanwe
kenta
vidění, mentální obraz indemma
viditelný kenima
(snadno: askénima,
obtížně: hraikénima)
vichřice
vanwa
víko, přikrytí, kapuce
telme
víko, chlopeň, dvířka lat,
základ slova latt- QL
vina,
odpovědnost tyarma podle QL (vysl. přibl. čarma)
viník, provinilec, pachatel zlého činu útyarindo (podle VT 43 /o/ úkarindo)
vinná réva
liantasse QL
víno
miru
QL; (zázračné) limpe základ slova limpi- QL
vinný, vínový mirúva
QL
vínově červený mirukarne
QL
"jeden druh
vína" (zejmě nepříliš silného)
ulme QL
(mohlo by také znamenat
"druh vína" - před názvem)
viola
salquin
vír
hwinde
(vysl. něco mezi u a f)
víří
hwinya
visí, houpe se (spíše pasívně) linga
visí, vleče se, splývá v záhybech pipta,
min.č. pipente Quen podle QL (pipte)
visící, vlekoucí se,
splývající pimpina
QL
visí, poklesává quiqui, minč. quinque QL (nejspíš quique, základ quiqu-,
bud.č. quikuva)
splihlý, svěšený,
shrbený,
slabý, mdlý,
apatický quinqua
QL
vitalita, tělesná síla, sval, šlacha tuo
vitalita, mužnost vie
vítězství, dobytí apaire QL
vítězství, ovládnutí čeho, panství, moc túre
vítěz, pán turo, tur
vítr súre (základ slova súri-), vaile,
vaiwa, vaiwe,
súlime
(QL)
divoký, též prudký let alako
(jemně) větrný,
vzdušný, lehký vilina QL
(silně) větrný vanwavoite
QL
zvuk větru sú QL
vítr, přinášející
déšť (jihozápadní) niswe podle QL
vkládá do, vstupuje do mitta QL
vkus, chuť tyáve
(mn.č. tyáver)
vládce turo,
tur (další evtl. viz "pán" nebo "král")
vládne čemu, ovládá co, podmaňuje si co ture, základ slova tur-, min.č. turne
vládne, mocí způsobí (pouze o Valar) vala
vládnoucí; královského
rodu turinoite QL
vlákno, jemné ipsin
jemné; též vlas, chlup, nitka filme
pavoučí lia
další
viz "nit"
vlas fine, z.sl. fini- (nepříliš
doporučeno,znamená též modřín); též til, základ slova till-, QL /til(n)/
tenký filma QL (též chlup, nitka
apod.)
vlasy finde (pramen, lokna, cop),
findesse (všechny na 1 hlavě), lokse (též kadeř)
zcuchané fasse
vlající, též hříva (a
přen. válečný oř) mairu
QL
vlasatý, - vlasý finda
vlast, sídliště már (další viz "domov")
vlastně, ba, ano (zdůrazňovací částice na počátku věty, angl.
indeed) e
vlastní, má
harya
vlastnící co, vládnoucí
čemu arwa (dle
poznámky s 2.p., pravd. -o genitiv)
vlastní, soukromý, osobní
véra
vlaštovka tuilindo
vlhký, orosený
níte
vlhkost nitso podle QL (notso)
vlhký (o
počasí) niswa podle QL (noswa)
vítr, přinášející déšť (jihozápadní) niswe podle QL (noswe)
vlhkost, mokvání, výron, míza, šťáva zralého ovoce marka QL (mark)
vlhký, mokvající,
mokvavý, šťavnatý marqua
QL
vlídný, laskavý, něžný amalda
QL
vlk
n(g)armo
vlčí vytí naule
vlkodlak n(g)auro
vlna (na vodě)
solme QL
vlnobití solosse QL
vlní se, pohybuje se
nahoru a dolů solta
QL
hřeben vlny, pěna winge
vlna (zpěněná)
falma
vlna (ovčí)
tó
vlněný toa
vločka, sněhová niquesse
(slovo může znamenat i ledový květ)
vnějšek, exteriér etse
vnější země
ettele
z vnějších zemí,
cizí ettelea
vnímání tende QL
vnímavý
tentima QL
vnitřní
mitya (vysl.
přibl. miča)
vnuk, potomek
indyo
voda (užívá se o jezírcích,
jezerech a menších
řekách, ale i
materiálu jako takovém) nén,
základ slova nen-
vodnatý, mokrý nenda
horká, v lázni sausa QL
vodní tříšť, mrholení timpine QL
z vodní tříště, bohatý
na vodní tříšť timpinea
QL
vodopád aksa
QL (Et: strž,
skalní římsa - mají mnoho alternativ)
lantasíre
(dle sindarského lanthir)
vodítko, náznak
nauma
vojsko, oddíl, tlupa (ozbrojená)
hosse QL
volá, křičí
óta, yame, základ
slova yam-, min.č. yáme nebo yambe
obojí QL
volá k někomu (o pomoc), modlí se hyame,
základ slova hyam-, min.č. hyáme n. hyambe
volání, vítězný pokřik
yello
volba
kilme
volí (úprava HKF): kile, základ slova kil- (viz dělí)
volný, uvolněný
lehta
volný, svobodný o lidech
léra n.
lehta VT 3/41, mirima Et, faire QL
volný, zadarmo, k volnému použití, o věcech lérina
voní
narda QL
vonný nísima
vosk líko
voskovice
líkuma
vousy
fanga
vozík norolle
GL
vpřed
ompa,
póna
vrabec
imbilinke
(podle QL imbilink)
vrací se
entule,
základ slova entul-;
nanwene,
základ slova nanwen-
vrací se, otáčí se v pantu, obchází, objíždí pele, základ slova pel-, min.č. pelle
vrána
korko; karon, základ slova karonn- QL
(též quáko, ale to je lepší nechat žábě)
vrata viz
"brána"
vrba
tasar,
tasare
smuteční siquilisse QL
vrčí
yarra
(o psech), přeneseně:
reptá nuru, min.č. nurúne
(Nuru
je v pozdějších pramenech "smrt", ale v QL je sloveso nuru
původním výkladem jména vali smrti. Laisi navrhuje pro vrčení přidat
zvukomalebné r jako v podst. jm., Quen navrhuje upravit na nure, základ slova
nur-, ale to máijinýmožný význam a sloveso je použitelné i v původní podobě s
bud.č. pravděpodobně nuruva nebo nurúva)
vrčení, stížnost nurru; nur, základ slova nurr- QL
vrchol, ostrý aikale
může být i
plochý inga
vrchol hory aikasse, ingor, orto, orotinga
s věčným sněhem hristil, niquetil
(niquetil, ale pravděpodobně obě slova, mohou podle QL zřejmě
znamenat i sněhovou čepici)
vrchol stromu aldinga
vrší na hromadu kume, základ slova
kum-, min.č. pravd. kúme n. kumbe QL
vrtá Et má kořen tere-, jehož
význam je "proniká" a jsou od něj odvozena
slova jako "nebozez" nebo "propíchnutá či vyvrtaná dírka".
Dá se
myslím uvažovat o slovesu "terta", propichuje, provrtává
vrták, nebozez teret,
základ slova tereht- QL (terekt-)
vrub, škrábnutí, značka nyas,
základ slova nyast-
vřed, bolák, nádor welet,
základ slova weleht- QL (welekt-) (vysl welecht-)
vřes orikon QL
vřeteno, káča
quindil QL (quindl)
vřídlo, horký pramen welme
QL
vstupuje do, vkládá do mitta QL
všechno (celek)
ilqua
všechno (před podst. jm. znamená "každý" a chová se jako
příd.jm.) ilya
všemocný ilúvala
vševědoucí iluisa
všichni, všechno (zpodstatnělé) illi
všichni (o osobách, dosl. "každý", zpodstatnělé) ilquen
všimne si (přít. č.), postřehne tunta
QL
všímavost, postřeh; pozorování tunto QL
všude, tu a tam, kdekoli rísimande QL
všudypřítomný, všeobecný, rozptýlený rísima
QL
vtělená bytost (taková, pro níž je přirozené žít v těle) mirroanwe
vůl, kus hovězího dobytka
yakko QL
vůle
níra
akt vůle, rozhodnutí nirme
vůle, utkvělá
představa selma (WJ ϸelma)
Jediného indóme
vůně
nardile QL
vůz, vozík
norolle GL
vůz, těžký nákladní lunka
vůz (nízký) nebo smyk na kámen a jiný těžký materiál raksa
vy, ty (zdvořilá forma)
(přípona ke
slovesu) -lye
(samostatný základ
pro pádové koncovky) le, lye
(zdůrazněná forma) elye
vybavuje si, připomíná si
enyale,
základ slova enyal-
vybavuje si cosi mu připomíná mintye,
min.č. mantye, QL(mintye
nin, připomíná mi, vzpomínám si)
výběr
kilme
výběžek, úhel, špice, hlavice kopí nebo šípu nasta, nehte (vysl.přibl.
nešte)
vybírá, zkouší tyasa,
min.č. tyáse QL
vyčerpaný, splihlý, svěšený, shrbený, slabý, mdlý, apatický quinqua QL
vyčerpanost, slabost, ochablost, malátnost quinquele QL
vyčnívá,
stojí osaměle mini, kořen z Et,
snad tedy mine, základ slova min-
vyčnívá, ční munda
(podle kořene z Et mbud)
vyčnívá,
převyšuje okolí (výškou i mohutností)
tole, z. sl. tol-, min.č. nejspíš tolle (kořen z VT 47)
výčnělek, výrůstek tolma
výčnělek (bojového) štítu, osamělá kruhová hora tolmen QL
výčnělek, mys, čumák, býk mundo
vydechuje, přen. umírá (přirozenou smrtí) fire,
základ slova fir-
vydrží, vzdoruje doposledka ("zůstává skrz") termare, základ slova
termar-
vyhnanec
hekil
(případně muž: hekilo, žena: hekile)
výhonek, pupen
tuima
vyhošťuje, vyhání auhorta
vyhošťuje, opouští hehta
(vysl. přibl. hešta)
vyhrazuje, odděluje pro zvláštní účel či majitele (o čase a prostoru) sate, základ slova sar-, min.č. sante
východ (světová strana) rómen
východní rómenya
(slunce) ambaron (základ slova ambarón), anaróre
Orient Ambaróne
východ, únik, úniková cesta, výpusť, otvor ven uswe
QL
vychází, odchází
ettule,
základ slova ettul-, min.č. ettule
vychytralý, lišácký ruskuite
vychytralý, zrádný
karpalima QL
vyjednávač, parlamentář, prostředník enelmo
výjimečný, slavný, podezřelý minda
výkaly, hnůj múko
QL
výkop, štola, jáma, díra
sat,
základ slova sapt- QL
výkřik, zvolání, jméno yáma
QL
vylizuje, líže, srká, upíjí salpa
vylučuje, odkládá, opouští
hehta (vysl. přibl. hešta)
vyměňuje quapta,
min .č quapante QL
výměna quaptale QL
vyměšuje se miste
(QL) (totéž slovo znamená "prší")
vymezený, ohraničený, konečný, definovaný lanwa (stejné slovo jako podst. jm.
existuje od jiného
kořene pro tkalcovský stav)
vymknutí, vyškubnutí, ošizení
karpale QL
výmluvný, mluvící (=schopný mluvit) quetsa,
quetsima QL
vymýcený, nezalesněný (o kraji) latina
vynalézá, vymýšlí, dává vzniknout auta
(může znamenat
též "odchází", pravé homonymum, které by mohlo
být odlišeno pravidelným minulým časem "autane")
vynález aule
vynález, výrobek tanwe
vynalézavost (technická,
ale i zlovolná) kurwe
vynechává, odkládá, opouští hehta
(vysl. přibl. hešta)
vyniká, překonává, překračuje lahta
(vysl. lachta)
vynikající, lepší arya
(stejně zní i
jedno ze slov pro "den")
výnos, zákon, ustanovení
namna
vypadá, připadá (někomu); bíle se
leskne ilka, min.č. alke QL (ilke,
ilk-)
výpary, dým
usque
vypečený, dobře propečený, zralý, vyzrálý maswa QL
vypouští k letu, uvádí do pohybu, pobízí horta
vyprahlý, osmahnutý, sežehnutý sisin QL
vyprahlý, žíznivý, s otevřenou pusou fauka
výprask paimesta QL
výprava, cesta, putování lenda
vypráví nyare
(základ slova nyar-)
vyprávění, příběh,
historie quenta, nyáre
vyprávění, příběh nyarna
báje, legenda, pověst nyarie QL
pohádka nebo říkanka pro
děti nyanda QL
vypravěč quentaro
vypravěč, tvůrce
příběhů nyarnamaitar
výpusť, úniková cesta, únik uswe QL
vyrábí, tvoří tane, základ slova tan-, min.č. nejspíš tanne (kořen z Et)
vyrábí, tvoří, staví kare,
základ slova kar-, min.č. karne (také: staví)
vyrobený,
postavený karna
výrobek,
vynález tanwe
umělý, vyrobený;
výrobek tamna
výraz, charakteristický, vč. gest a rysů; gesto obecně lenge
výron (ve smyslu prosakování), mokvání, vlhkost, míza, šťáva
zralého ovoce marka QL (mark)
vyrovnaný, vznešeně pokojný,
též jasný (např. o
počasí) (angl. serene) kalaina
QL
vyrovnanost (další významy viz výše) kalaine
QL
(výřečný), výmluvný, mluvící (=schopný mluvit) quetsa,
quetsima QL
vyřezává, ryje, vyškrabuje
sara, min.č. sáre
později i píše (pův. řeže
pilou) (sara znamená i suchou trávu)
vyřezává, dlabe, hloubí, opracovává, tvaruje venta QL
výsměch
yaiwe
vysoko táro
(též "král")
vysoký (tělesně i v přeneseném smyslu, vznešený) halla
(převážně v
přeneseném smyslu, vznešený)
tára
(--- tar - titul ve jménech
králů, táro - král, tári - královna)
(tělesně) tunda
(též orna, WPP, nedoporučeno,
znamená i "spěšný, ukvapený", pro což, na rozdíl od
"vysoký", nemáme
alternativní slova)
vystavěný, vytvořený
karna
výstupek, oblý tolos,
základ slova toloss-
funkční (knoflík,
klika atp.) tolma
na štítu tolmen
vystupuje, chová se lenga
vysvobozuje etelehta
vyšívačka, švadlena ("žena jehly") serinde
vyšívaný, zdobený, jasných barev quilin QL
vyšívaný quilinoite
QL
výšívání quiltasse
QL
výška tárie
vyškubnutí, vymknutí, ošizení
karpale QL
vytí, vlčí n(g)aule
vytrácí se, ubývá, uvadá, slábne
quele, základ slova
quel-
vytrácení se, uvadání
atd. quelie
vytrácí se pozvolna, pohasíná (dosl. zřejmě "postupně
zmírá") fifire, základ slova
fifir-
vytrvalý, trvanlivý voronwa
vytrvalost, trvanlivost, stálá kvalita voronwie
vytrvalý, pevný, silný
tulka
vytrvává, vydrží termare,
základ slova termar-
vytrvává při, drží se čeho, lpí na čem himya
vytrvávající při, lpějící na čem himba
vyvyšuje, chválí
olta QL; velitya
QL
(Quen navrhuje jednotné
pravidelné sloveso olta s minulými časy oltane pro "vyvyšuje, chválí",
olonte pro "zvětšuje, množí" a óle pro zvětšuje se, množí se")
též: přidává k, zvětšuje,
prokazuje čest (zejména darem) hane,
základ slova han- (kořen z VT 43)
vyzařuje světlo
faina
výzkum, pátrání minasurie
význačný, slavný
eteminya
vyzrálý, zralý, dobře propečený maswa
QL
vyžaduje, stojí, bere si, přijímá, dostává tuve, z.sl. tuv-, min.č. túve kombinace QL a PP
vzadu, za (možná i ve smyslu "za někým, jako podpora") ka, kata, kana
vzadu, za (místně), před (časově) nó
vzadu zanechaný lemba
vzdálenost, zdaleka, jako předpona: daleko široko palan
vzdálený
haira
vzdává se, ustupuje, dovoluje, uděluje privilegium lave, základ slova lav-, min.č. pravd. láve
vzdělání, vědomosti ista,
istya, n(g)óle
vzdělanec, učenec, mudrc istyar, istar,
n(g)olmo
vzdělaný, učený, moudrý istima
vzduch, atmosféra
vilya,
vilma
vzduch jako materiál
vista (může znamenat i
"mění". Obě kolidující slova mají méně přesné
alternativy.)
vzdušný, jemně větrný, lehký
vilina QL
vzdychá
siqui,
min.č. síque QL (možná sique, základ
slova siku-)
vzdychání
siquile QL
vzestup, povýšení
orosta
vzhled, lesk ilke
QL
vzhůru (též "navíc, nadbytečný" a "ten navíc") amba
vzhůru, nespící viz
"bdící"
vzkvétající
lotórea QL
vzkvétající, bohatý, hojný, požehnaný alya
vznáší se, létá
wile,
základ slova wil-, min.č. wíle
vznešený
tára,
arta (oba výrazy
mohou mít i jiné významy), aráta
(pokud bychom hledali hodně
poetický výraz, lze též použít taira, které je už v QL označeno jako
archaické a s ničím nekoliduje)
vznešená či vysoce postavená osoba arquen
vznešený, velebný, majestátní varanda
vzplane (o věcech, přít.č.) turya,
min.č. tustine QL
vzpomíná si (na)
enyale,
základ slova enyal-, min.č. enyalle
vzpomínka enyalie
plný vzpomínek, svázaný s
mnoha vzpomínkami mintya QL
vzrušení, nadšení inwalme
vzrušený, pohnutý awalda
vzrušení, pohnutí, silný
cit walme
je vzrušený, cítí silné
pohnutí walya
vzrušuje, burcuje,
způsobuje silné pohnutí walta
vztyčuje tyulta,
min.č. tyultane podle QL (tyulta, tyúle) (vysl. přibl. čulta)
vždy illume
provždy, věčně oi
vždycky, stále, ustavičně
voro, vor
W
wistarie helilohte
QL helilokte (vysl.helilochte)
Z
z, ven z et
(s koncovkou -llo)
z, od, pryč (směrem ke mně, k nám) ho
z, od, pryč (z hlediska nezávislého pozorovatele) va
(další možností
je neutrální koncovka -llo)
za (místně), před (časově) nó
za (místně, též možná ve smyslu morální podpory) ka
za (v pohledu do dálky, zejména za hranicemi, překážkami) pella
za (daleko za) palla
(jako příd, jm. znamená "široký, rozlehlý")
za (daleko za něčím, co je samo o sobě daleko) haila
za (nesrovnatelně daleko za, možná ale spíše vysoko nad) han
(užito o Jediném vůči všemu
stvořenému)
zábava (hra, sport) tyalie
zábava (oslava, tancovačka) meren, merende, obojí má další
tvary od kořene merend-
zabíjí, bojuje (zejm. mečem), dává rány make,
základ slova mak-, min.č. máke i manke (doporučený
manke)
zabíjí make,
základ slova mak-, min.č. pouze máke QL
(kvůli jasnějšímu
odlišení doporučeno upravit na maka, min.č. máke)
(Bylo
postupně objeveno několik slov pro zabíjení, následně se však ukázalo,
že kolidují ještě hůře - např. "nahta" znamená "kousnutí" a
ještě "utlačuje",
proto se vracím k základu, jehož význam je od autorových nejstarších
zdrojů jednoznačný.)
zabíjení, řež makka
QL
záblesk íta, tinde
zablokovaný, s překážkou tapta
začátek yesta (pravděpodobně
by šlo použít i jako sloveso, začíná)
záclona, závoj fanwa
záda (též ramena, šíře ramen)
aldamo QL
záda ponte
zadarmo, nikomu nepatřící lerina
zadek hakka
GL
zadní, poslední tella
zadní voj, zadní partie telle
zadrnčí (jako tětiva,
přít.č.) tinga
zadržuje, zdržuje, omezuje, objímá hape,
základ slova hap- podle Et a WPP
zadržovaný, zpožděný,
omezený hampa
záhadný, temný n(g)úla
zahaluje, zastiňuje halya
zahalený,
zastíněný halda
zahanbuje, ponižuje, poškozuje, zle nakládá s naitya (vysl. přibl. naiča), min.č. naiksine QL
zahání auroita
zahlédne (přít.č.) hententa
zahnutý lokin
(zatočený), kúna (skloněný), rempa (do háku)
(jako
úponek) lepta QL
zahořklý nartya podle QL (vysl. přibl. narča)
zahrada tarwa (2.p.
tarvo, jinak základ slova tarw-)
květinová lotarwa QL
zeleninová laukien, základ slova laukiend- QL
zahýbá, ohýbá se, kroutí se (svíjí
se? plazí se?) loke, základ
slova lok-, min.č. pravd. lonke
zachází s čím, umí zacházet s čím, hladí, dotýká se, cítí
(hmatem) mahta (vysl. ch)
(v některých pramenech též
vládne mečem, bojuje)
zachraňuje,
pův. zvedá vare, základ slova var- (kořen z Et)
zachraňuje, přichází na pomoc, pomáhá resta QL
záchrana, pomoc rehtie
(rehtie je novější slovo z WPP a
protože "resta" může mít i jiné významy, je možné, že Tolkien
zamýšlel slovo "zachraňuje,
pomáhá" modifikovat na - nedoložené - rehta)
záchytka, hák, dráp atsa
zájem, zaměření mysli inwis,
základ slova inwist-
(vyjadřuje sklony a talenty,
které u elfa v současné etapě jeho dlouhého života nabývají převahy)
zájem o něco, silný (např. o celoživotní předmět studia); též
náklonnost, přátelství nilme
zájem nebo hledání vyvolává; zajímá se o
něco kesya
zajíc, králík
lapatte,
základ slova lapatsi- QL
mládě zajíce nebo
králíka lapatil QL (-tl-)
zajímá násilím (při loupeži), unáší, znásilňuje amapta QL (nejběžnější překlad angl. ravish je znásilňuje)
zajišťuje, svazuje, zbavuje svobody avalerya
zakazuje, odmítá avaquete, váquete, základ slova
ava/váquet-, (min.č. -quente-)
základ, kořen talma, sundo
zákon aksan
(původní význam
"On řekl", t.j. Eru
-
užívá
se tedy o nezměnitelných zákonech zvl. morálních)
zákon, pravidlo sanye
zákonný, normální, podle
pravidel sanya
zákon, výnos, ustanovení namna
zákrok zákona, spor,
předmět sporu kos, základ slova kost- QL
zakončení (díla, např. korunní kámen klenby) telma
zakončuje, provádí povrchové úpravy, zdobí finta
zákoutí, kout winka
QL
zakrnět nechává, zastavuje růst nuhta
(vysl. nuchta)
zakrslý, trpasličí nauka
zalesněný (ne nutně uměle), mající stromy aldarwa
stíněný stromy aldea
QL
záleží na tom, je to důležité, má to cenu vilde,
základ slova vild- QL
(kde "to" je
podmět, ten, komu záleží, nejspíš předmět ve 3.p.)
záliv, hluboký, též strž, průrva, kaňon yáwe
(mělký záliv viz
zátoka)
zámek, palác túrion,
základ slova túriond- QL
zamračeno, zamračené počasí
lúre QL
zamračený, temný lúrea QL
zanedlouho, brzy rato
zanechaný za sebou lemba
zanícený, bolavý sastya QL (vysl.
přibl. sasča)
zanítí, rozjiskří (přít.č.) tinta
západ slunce (přen. i svět. strana) andúne
západ (svět. strana) númen
západní númenya, núna, andúna
zapadá, klesá, sklání se núta (význam "sklání se" QL)
zapadání, klesání núme
zápach (nepříjemný) holme/olme/yolme; holwe
silný
angol
zapáchá yolo
(snad yole, zákl. sl. yol-), min.č. yóle nebo yolle QL
zapáchající, nečistý, odporný saura
zapaluje narta (určitě by šlo též urta)
zápěstí marihta (vysl. přibl. marišta) QL (marikta); málime
záplava ulunde
záplava (rozvodněnou horskou řekou) oloire
rozvodňuje se, zaplavuje oloiya
záplava, příliv luime
zaplavuje luita
zaplavující, lijící, tekoucí
úlea
zaplétá, cuchá fasta
zapletený, chycený do sítě, pokrytý spletí (např. stromů) rembina (pokrytý spletí stromů:
aldarembina)
zaráží (činnost, růst) nuhta
(vysl. nuchta)
zaráží, zastavuje (se), přestává pusta
zárodek, semeno erde
záře, sláva, nádhera alkar,
alkare
zářivý, slavný alkarinqua
záře, duše, přirozená smrt, svoboda faire
září faina
(bíle) (též vypadá, připadá někomu) ilka, min.č. alke (druhý význam + min.č. QL ilke, ilk-)
(stříbrně) sile,
základ slova sil-, min.č.pravd sille
(jemným stříbrným
světlem) tine,
základ slova tin-, min.č. tinne
(bělostí) ninquita,
min.č. ninquinte QL
zářez, zásek, sečná rána, puklina v zemi, průrva, strž,
příkop hyatse (vysl.
přibl. šatse), kirisse
zářez, zásek rista
zasadí (přít.č.) rostlinu
empanya,
min.č. empanne
věc na místo, zejm.
o dřevě panya, min.č. panne
zase, znovu ata,
enet
zasmání mirmille
QL
zasněný olorda
QL
zasněný, roztržitý fanórea QL
zasněžený, sněhový niquissea
QL
zastavuje, zastavuje se, zaráží, přestává pusta
zastavení, zastávka, tečka za větou pusta
(pouze tečka za větou je
putta)
zastavuje se, přestává, dává si pauzu hauta
zastavuje, nechává zakrnět, nenechává růst či pokračovat nuhta (vysl. nuchta)
zastavuje, blokuje, ucpává
tape,
základ slova tap-, min.č. tampe
zastiňuje, kryje telta
zastiňuje, zahaluje, skrývá halya
zastřešuje, přikrývá tope,
základ slova top-, min.č. tompe
kryje, přikrývá tupe, základ slova tup-, min.č. pravd. tumpe
došek tupse
zástup, množství osob rimbe
zástup, tlačenice, lis, pevně sevřený bojový útvar sanga
zátka, ucpávka tampa
zátoka (malá), přístaviště, přístav hópa
(hluboká viz
"záliv")
zatřepání (rychlé), trhnutí, mávnutí rinke
zatýká, zajišťuje, svazuje, zbavuje svobody avalerya
závan, dechnutí, vánek hwesta
zavane, dechne hwesta
závan větru (nejspíše silnější) vangwe
WPP
zavazadlo, břemeno, náklad
kólo
závažný, důležitý valdea QL
závěr, završení díla, korunní kámen nebo špice věže telma
závěrečný tyelima
zavíjí, balí, obvazuje lapa QL
zavírá holta
zavírá se holya
zavírá (se)
avalatya (vysl.
přibl. avalača)
závit, spirála (snad i
pružina) lingwilla QL
závod (v běhu), běh norme,
norie, yuro
závoj vasar
závoj, záclona (doloženo jen v silně přeneseném významu) fanwa
závora, příčné břevno hwarma ("hw" vysl. něco mezi u a f)
završuje, dokončuje, naplňuje quanta
završuje, uzavírá, ukončuje (jako aktivní činitel) telya
(jako
poslední v řadě) tele, základ
slova tel-, min.č. pravd. telle
završení díla, závěr, korunní kámen nebo špice věže telma
zavřený holla
zavřený, soukromý pahta (vysl.
pachta)
zázrak elmenda
zbabělý kaurea
QL
zbavuje (někoho něčeho), odebírá (někomu něco) nehta (jako podst. jm. spíše ale s
koncovkou -e,
znamená úhel, špice)
zbavený něčeho, připravený o něco, bez prostředků, opuštěný úna
zběsilost poměrně
hodně blízko je orme, "hněv, spěch, násilí" (příd. jm. orna)
zboží, majetek armar
zbloudilá osoba, psanec, vyhnanec hekil
(příp. -o,-e)
zbývá ere, základ slova er-, min.č. ére QL
zcela aqua
zda (tázací částice na počátku věty) ma
zdaleka, vzdálenost, jako předpna: daleko široko palan
zdá se někomu (spíše napadá někoho, u snů typu olos, viz tamtéž) óla (nejspíše se 3.p.)
zdar, bohatství, prospěch, požehnání, blaženost almie,
almare
zdar, bohatství, prospěch alma
j.č. (jeden konkrétní
zdar atd.) alme
zdárný, prosperující, bohatý, hojný,
požehnaný alya
zdechlina quelehte QL (-kt-) (vysl.
kwelechte)
zdobí, dokončuje, provádí povrchovou úpravu finta
zdobí se, upravuje se netya
zdobí, krášlí, barví quilya QL
zdobený, jasných barev,
vyšívaný quilin
QL
zdržuje, zadržuje, omezuje, objímá hape,
základ slova hap- podle Et a WPP
zdvojuje, zdvojnásobuje tatya (vysl. přibl. tača)
zedník ontano
(podle WPP ontamo)
zeď, hradba
ramba
zeje, zívá yanga
zeleň, svěžest, mládí wén
zeleň, pastva, mládí nése,
nesse
zelenina, zelená rostlina
laute, základ slova
lauti- QL (též
lauke, QL, nedoporučeno, lépe ponechat pro "teplo"); laique; quea
zelený laiqua (podle některých pramenů též
laika, nedoporučeno, koliduje
se slovem pro "bystrý, přesný" /o smyslech/, i když je samozřejmě asi
přesnějším
vysvětlením slovní hříčky se jménem Legolas)
žlutozelený, svěží wenya
"zelený", bledý, nezdravé barvy, trpící nevolností,
nemocný leuke QL
zem půda, hlína kén,
základ slova kem-
(Zem jako cosi, po čem se
chodí, může být označeno také slovem talan /základ talam-/,
podlaha, podobně jako my říkáme
někdy podlaze "zem".)
pevnina nór
patřící určitému
lidu nóre (může znamenat i rod, pro který je i samost. slovo nosse)
království arda
příbytek, země mar
Země, svět Arda,
ambar
zemská kůra palúre
zemětřesení pampine QL
zesiluje, posiluje (se), sílí antorya
zesilnění, posilnění antoryame
zhroucení, pád atalante, atalantie
hroutí se, propadá
se atalta,
min č. ataltane nebo atalante
zhroucený atalantea
zima hríve (vysl. přibl. říve) (z kalendáře Imladris, čas,
kdy sněží)
hesin,
z. sl. hesinn- QL
(alternativní název, čas, kdy nic neroste)
zima (chladno) je, mrzne nique,
základ slova niku-
získává se štěstím, natrefí na, náhodou nalézá lanqua QL
zívá, zeje yanga
zítra enwa
QL
zjišťuje, zkoumá (za účelem nalezení něčeho, které je předmětem) ekkese, základ slova ekkes-
zkažený, pokažený, poškozený hastaina
zkažený, hnijící, v rozkladu queleksima
QL
zkažený, zvrhlý, zvrácený quarka
QL (pozn. viz Q-Č)
zkáza, zhouba, naprostý konec quelme
QL
zkáza, zlý osud umbar,
základ slova umbart-
zklame,
zradí, ošidí, selže, nevydrží, přít.č.
ware, z. sl. war-, min.č. pravd. wáre (kořen z Et)
(vysl. něco mezi u a v! rozlišuje význam
proti vare, zachraňuje!)
zkoumá:
pátrá někde po něčem,
prozkoumává něco
(i knihu) za účelem nalezení něčeho kese, základ slova kes-, min.č.
kense
(předmětem je především
prozkoumávaná oblast/věc)
pátrá po něčem, snaží se
něco vyzkoumat ekkese,
základ slova ekkes-
zkouší, podniká neve,
zákl. sl. nev-, navržený min.č. néve
zkouší, podrobuje zkoušce tyasta
(sloveso),min.č. tyasante QL
zkouší, snaží se rike,
základ slova rik-, min.č. rinke
zkouší, vybírá tyasa,
min.č. tyáse QL
zkouška životní, žár, vedro sahtie
(odvozeno ze
sahta, je horko, a úsahtie, pokušení)
zkouška životní (dosl. něco jako odhalení až na dřeň) terfantie
zkroutí se, otočí se, škubne sebou (přít.č.); snaží
se rike,
základ slova rik-, min.č. rinke
zkroutí, otočí, škubne něčím jiným(rychle a náhle) rihta
zkysnout nechá, srazí (též v případech, kdy
cosi způsobí, že ti
tuhne v žilách krev) tiuru
QL (ty)
zkyslý, sražený tiurda QL(ty)
zlámaný, zlomený viz
"láme"
zlato (kov zlaté nebo rudé barvy) kulu QL
(podle Et je pozdější verze
snad kulo nebo kullo, základ slova kulu-, kullu-
- záznam byl proškrtán a jediné, co
zbylo, je slovo kullo, označené jako archaické)
(ryzí) kov
malta (zlatý v tomto smyslu, "ze zlata", bude tedy
2.p.: maltava)
(záznam
v Et není úplně jasný, ale víme s jistotou, že "laurea" to být nemá)
zlaté
světlo laure
zlatý
(světelně) laurea
zlatorudý,
ohnivé barvy kulda, kulina
zlaté nebo žluté barvy, též zlato samo malda
(Tato
varianta staví celou logiku barev a kovů na hlavu, neboť se "malda"
stává univerzálním slovem, použitelným
pro cokoli "zlatého", ať je to barva nebo kov. Ale kdoví, možná právě
proto časem vzniklo.
S ničím nekoliduje a pro básníky ho
ponechávám.)
zlatá mince kulusta
zlatá rybka kuluin,
základ slova kuluind- QL
"zlatý déšť", štědřenec převislý lindelokse (též -hte, -sse) QL (kte
upraveno na hte, čti chte)
zlo ulko,
základ slova ulku-, mn.č. ulqui
zloděj naquar QL
zloděj, lupič pilmo
QL
zlomený, zlámaný viz
"láme"
zlověstný, špatný, nevhodný (nikoli morálně zlý) úmara
zlý ulka,
olka; úmea (koliduje s "hojný")
quarda
QL (pozn. viz Q-Č)
s názvukem na
"těžkopádný" (i když jde původně o jiný kořen) hrua, hrúya
zlý (bolest způsobující) naiquea
zle nakládá s,
poškozuje, ponižuje, zahanbuje naitya
QL (vysl.
přibl. naiča)
zlý čin, zejména bolest, způsobená záměrně ongwe
(může znamenat jak "zlý čin" tak
"bolest")
zlý čin útyare
zlého činu se dopouští útyare,
základ slova útyar-
(obojí
dle VT 43 úkare)
zvlášť
zlý čin viz "odporný"
zmenšuje, snižuje, mění k horšímu minu
(QL)
zmenšuje se, ubývá pike,
základ slova pik-
zmenšující se,
ubývající píkala
změna názoru nebo rozhodnutí walwiste
zmírňuje, uvolňuje, propuští lehta
(vysl. přibl. lešta)
zmizelý, ztracený, minulý, odcestovalý vanwa
zmrzlý halkin
QL
zná, ví, umí (např. číst) ista,
min.č. sinte
znamená tea,
min.č. tenge
znamená, ukazuje tana
znamení tanna
znaménko, především diakritické
tehta
známý, milý moina
známý, jistý, doložený sinwa
znásilňuje (možná i násilím zajímá, unáší) amapta QL
zní lamya
pěkně znějící linda
znovu ata,
enet
zobák, zřejmě hlavně datlovitých ptáků penta QL
zpátky (předpona) nan-
zpívá linda
(důraz zřejmě na melodii); hraje
hudbu, zpívá písně beze slov
lire,
základ slova lir- (důraz zřejmě na text)
zpěv, melodie linde
zpěvný pták lindo
zpěvák lindo,
nyello
zplodí, stvoří (přít.č.) onta,
min.č. óne, ontane
zpomaluje, zvolňuje lenka
(ve skutečnosti uvedeno jako
varianta "lehta", tedy "uvolňuje, povoluje"
- rozlišení významu je můj návrh vzhledem k dalším pramenům)
zpozoruje, postřehne, všimne si (přít. č.) tunta QL
zpožděný, zadržovaný, omezený hampa
zpráva, poselství menta
zprávu podává (i
vypráví) nyare, základ nyar-
způsobuje, koná, dělá tyare, základ slova tyar- podle Et a
dalších zrojů (vysl. přibl. čare)
zradí,
ošidí, selže, zklame, nevydrží přít.č.
ware, z.sl. war- , min.č. pravd. wáre (kořen z Et)
(vysl. něco mezi u a
v! rozlišuje význam proti vare, zachraňuje!)
(další
možností od téhož kořene je awarta, jazyk podle Et není zcela jistý)
zrádný, vychytralý
karpalima QL
zrak, vidění ken
zralý, vyzrálý, dobře propečený maswa
QL
zranění harwe
zraňuje harna
(jak příd.jm. znamená "raněný")
zrcadlo kilintír,
kilintilla
zrno, semínko milin QL
zrození, porod, narozeniny nosta
QL
zručný, šikovný maite
(mn.č. maisi, příp. i maiti)
arimaite,
leptafinya
zrzavý russa
zrzavá hlava nebo
kožešina russe
ztracený, zmizelý, minulý, odcestovalý, mrtvý vanwa
zub v ústech nelet,
základ slova nelk-
ostrý tesák karka
řada zubů karkane
zubatý hřeben,
hradba ostrých špic karakse
zubatý karkara
QL
zurčí, švitoří, směje se, žvatlá lala
QL
zuřivost aha
(dále viz "hněv")
zůstává hare,
základ slova har-, min.č. háre nebo hande
zůstává při, lpí na, drží se čeho himya
zůstává (pozadu) lemya
zůstává sám, zbývá ere
základ slova er-, min.č. ére QL
zvadlý hessa
QL
zvedá,
zachraňuje vare, základ slova
var- (kořen z Et)
zvedá se (staticky), stojí
zpříma, trčí do výšky tyule, základ slova tyul-, min.č. tyúle
podle QL (tyulta,
min. tyúle) (vysl. přibl. čule)
zvedá do vzpřímené polohy, vztyčuje tyulta,
min.č. tyultane podle QL (tyulta, tyúle)
(vysl.
přibl. čulta)
zvedá se orta,
min.č. oronte; orya, min.č. oronye
zvedá orta,
min.č. ortane
zvedání (se) óre
(anaróre - východ slunce)
(lze zřejmě použít s předponou am-
"vzhůru-zvedá", a to nejspíš zvedá se i jiného)
zvedá se, pohybuje se, přesouvá se (o velkých a těžkých věcech) rume,
základ slova rum-
zvěd ettirno
(podle sind. ethir)
zvětšuje (se), množí (se) olto QL (min.č. množí se óle, množí olonte)
zveličuje, vyvyšuje,
chválí olta; velitya QL (vysl.
přibl. veliča)
(Quen
navrhuje jednotné pravidelné sloveso olta s minulými časy oltane pro
"vyvyšuje, chválí",
olonte pro "zvětšuje, množí" a óle pro zvětšuje se, množí se")
zvětšuje, přidává k, prokazuje čest (zejména darem) hane, základ slova han- (kořen z VT 43)
zvíře (čtyřnohé) laman,
základ slova lamn- i laman-
drobné, lovné,
"havěť" laman rausima QL
dravé, predátor laman raustea QL
jakýkoli živočich kelva
zvířecký, na úrovni zvířete
lamanwa QL
zvolání, výkřik, jméno yáma QL
zvolňuje, zpomaluje lenka
(ve skutečnosti uvedeno jako
varianta "lehta", rozlišení významu je
můj návrh vzhledem k dalším pramenům)
zvoní, zpívá, lahodně zní nyele,
základ slova nyel- (kořen z Et)
zvon nyelle
zvoní, cinká timpa LT 1
zvoneček timpi
LT 1
zvoní mohutně kalonya
QL
velký zvon kalonga QL
zvonek modrý, ladoňka quille, základ slova
quilli- QL
zvrací quama.
min.č. qáme QL
zvrhlý, zvrácený quarka
QL (pozn. viz Q-Č)
zvuk (h)lón,
základ slova hlon-
(zejména neartikulovaný
zvířecí zvuk) lamma
rozléhající se zvuk,
ozvěna láma
zvyk haime
Ž
(žába
noldorsky kabr, kabor - q možná: haltar, dosl. "skokan")
žába, doložené slovo: quáke
(jeden čas quáko
znamenalo vránu, ale pro tu nyní máme i jiné slovo)
žádost, chtivost maile
žádostivý mailea
žalář mando
žal niére GL (nyére)
žal či bolest způsobuje (předmětu ve 3. p.) naia, min.č. náye QL
žalozpěv, nářek naire
žár úre (též yulme, Et - ve WJ pitka, ale pro tu máme
jiné slovo,
takže budeme-li chtít, můžeme všechna příbuzná slova zachovat)
žár, vedro, životní zkouška sahtie
(odvozeno ze
sahta, je horko, a úsahtie, pokušení. U "sahtie"
je deklarována jiná etymologie, ale je to zároveň pravidelná odvozenina
"sahta" a evokace významu je nevyhnutelná :)
žasne (dosl. cítí
uctivou bázeň) aista
žehlí, uhlazuje pasta
žehná (komu), chválí (koho)
laita
žehná mánata
(též manya,
nedoporučeno, koliduje s krásným slovem pro máslo)
železo anga
surové, v houskách yeren
železný angaina
žena (jakéhokoli mluvícího rodu) nís,
nisse (základ slova vždy niss-)
ženský, samičí viz
"samice"
žene se, spěchá, letí, hází ripe,
základ slova rip-, min.č. rimpe
žene (např. zvíře), jede na zvířeti norta
ženich ender
žení se viz
"přísaha"
žhavý uruite
žhavý uhlík, doutnající dřevo
yúla
žhne urya
žhnoucí, horký torqua
QL
židle hamma
žihadlo, dává nasta
živočich kelva
život kuile,
kuivie, koivie
živý koina QL, koirea, kuina
živá bytost, živý
tvor koite, základ slova koisi- QL
nebezpečí života kuivie-lankasse
život (konkrétní); životní
prostředí, okolí (konkrétního lidu) vehte
životopis vehtequentale
život rostlinný, růst, běh ročních období, rok loa
žíznivý soika
žíznivý, vyprahlý, s otevřenou pusou fauka
žlutozelený, svěží wenya
žlutý malina
žlutý nebo zlatý malda
žně yávan
QL
žvatlá (též zurčí, švitoří, směje se) lala
QL
žvýká tyuhta,
min.č. tyúke nebo tyunke (vysl. přibl. čuchta) QL (tyukta)
žvanec tyus, základ slova tyuks- QL
Slovník quenijsko-český
a #
aha zuřivost
PP
kořen není znám
ahya mění
se PM 395
kořen: khya, jiný
ai! ach!
ó! atp. (může vyjadřovat radost i žal a asi i neutrální pocity) PP, QL a.j.
aiya pozdrav na uvítanou PP ("má úcta",
viz dále)
aika ostrý (pravděpodobně o věcech, které
zároveň budí úctu, např. hory) Et;
nebezpečný, strašlivý (o dobrých
věcech) PM 347
aikale (ostrý) vrchol Et
aikasse (ostrý) vrchol hory Et (v QL též borovice)
aiko, základ slova
aiku- sráz, útes QL
aiqua příkrý Et
aiquaire jedle či borovice QL
aiquale strmost QL
aiquasse sráz, skalní stěna QL
áya posvátná/uctivá bázeň PM 363
aiya pozrav na uvítanou PP (zřejmě tedy něco
jako "má úcta"!)
aipio třešeň (plod) QL
viz též "aina" a
odvozeniny
kořen: (g)aya, ctí/ ayak, ostrý (jejich významová souvislost je myslím doložena
PM 347)
příslušnost ai! aipio a pozdravu ke kořeni aya je uvedena v QL
ailin jezero,
jezírko Et
ailinion leknín (podle QL-ailinon)
kořen: ay, zkrácený z (g)ayar, moře; lin, pěkně zní, zejména o vodě
aimo, ž: aime svatý
muž/žena QL
aina svatý
Et, WJ 399, S
ainas chrám, svatyně WPP
ainima svatý (o věcech) WPP
ainu, ž: aini anděl
Et, WJ 399, S
a
dále viz "aire"
kořen: (g)aya, ctí
aipio třešeň
(plod) QL (dle GL i strom, a to třešeň i
švestka)
kořen: (g)aya, ctí;
piw, plive (pozn. viz pio)
aiqua příkrý Et
aiquaire jedle či borovice QL
aiquale strmost QL
aiquasse sráz, skalní stěna QL
kořen: ayak, ostrý
aiquen kdokoli, pokud kdo WJ 372
kořen "ai" z tohoto
slova není znám; kwen, osoba, odvozený z kwe, mluví
aira červený,
ruměný, měděný (Et gay) kořen: gay, ruměný;
příp. svatý (PM 363, viz
výše)
aire svatost,
někdy též snad užívané jako "svatý"
...viz Namárie. Ale mohlo se
říci též pravidelnější "aira". To je příbuzné
s "aika", zatímco "aina" je ovlivněno jazykem Valar, PM.
Jenže "aira" se zřejmě málo užívalo pro souzvuk s
výrazem pro "zrzavý", viz dále - proto asi to "aire" v Namárie.
Nejvhodnější
je proto od tohoto kořene:
airea svatý VT 43:14
airita, min.č. airitáne posvěcuje VT 32:7, převzato přes HKF
aista hrozí se Et gayás (zřejmě
ve smyslu posvátné bázně)
aistale úcta, uctívání QL
aistalea úctyhodný, uctíváníhodný QL
kořen: (g)aya, ctí
aiwe ptáček Et, UT 401, SA
kořen: aiwe, ptáček
akka příliš
PE 13:108, převzato
přes HKF
kořen mi není znám
aksa úzká
stezka, strž, Et; QL: vodopád
(doporučeno užívat jen ve
významu "vodopád :) - pro ten nemáme jiné slovo)
kořen: ak, úzký, těsný
aksan rozkaz,
pravidlo, zákon (neměnitelný,
zvl. morální) WJ 399
(původní
význam v jazyce Valar je "On řekl" - rozumí se Eru)
slovo cizího původu
akse krční
páteř, přen. horský hřeben WPP 92
kořen: akas, hřeben/krční
páteř
(myslím,
že je příbuzný s ak, úzký)
akso kost
MC
kořen není znám, ale
ak/akas je pravděpodobný
al-, ala- předpona:
pravý opak Et a jinde
(podle
Et vznikla z lá stejně jako il-)
alasaila pošetilý, nemoudrý VT41:13
kořen: al/la, pravý opak
ala šíří
(se), rozrůstá se, pěstuje (kořen z QL + WPP 100)
alda strom PP, Et (galad) a mnohá jiná místa
aldamo šíře ramen, ramena, záda QL
alakarna dobře udělaný, dobrá práce! WPP kořen: kar, tvoří
alalme, lalme
(základ slova alalmi-, lalmi-)
jilm Et
alamene šťastnou cestu WPP
alaquenta dobře řečeno! WPP
alatulya, alatúlie vítej/te! WPP
alayambo! hurá! QL
alapumba buben QL
alasse radost, veselí Et galás
další viz
alya
kořen: ala, šíří (se), roste,
je požehnaný (souvislost doložena WPP 100)
alako hlučný/rychlý
let, divoký vítr Et, VT 45
alqua labuť
UT 265, SA
kořen: alak, odvozený z lak,
rychlý
alalme, lalme (základ slova
alalmi-, lalmi-) jilm
Et
kořen:
ala, šíří (se), roste, je požehnaný (souvislost doložena WPP 146)
alamene šťastnou
cestu WPP
kořen: ala, šíří (se), roste, je požehnaný; men, cíl
alanda, landa široký
QL, Et
kořen: lad, široký, plochý (i
když u prvního slova vliv ala- není nepravděpodobný)
alanesse, alenesse tabák
(především rostlina, zřejmě i produkt) WPP
kořen: nis/nus/a zde zrovna nes,
čichá
alapumba, lapumba buben QL kořen
není uveden, mohl by být pub
alaquenta dobře řečeno! WPP kořen: kwet, mluví
kořen: ala, šíří (se), roste, je požehnaný
alarka, larka rychlý Et lak
kořen: alak, odvozený z lak,
rychlý
alasaila pošetilý,
nemoudrý VT 41:13 kořen say, chápe
saila moudrý
odvozeno z předchozího
kořen: al/la, pravý opak
alase,
základ slova alas- raduje se, je rád
(podle Et gala)
alasse radost, veselí Et galás; ve VT 45:26 užito jako pozdrav
kořen:
alas, odvozený z ala, šíří (se), roste, je požehnaný (dolož. v Et, kde mají oba
kořeny podobu s počátečním g)
alas, základ slova alast-
mramor
QL
alaska mramoru podobný QL
alasta mramorový QL
kořen nejistý
alatulya, alatúlie vítej/te!
WPP kořen: tul, blíží se
alayambo hurá! QL kořen: yam, volá
aldamo šíře ramen, ramena, záda QL
alda strom
PP, Et (galad) a mnohá jiná místa
al (3.p. alden) les (Laisi podle GL a QL)
aldarwa stromy porostlý, stromy mající Et 3ar
aldeon, základ slova
aldeond- alej
QL
aldea stromy porostlý ("stromy
stíněný") QL
aldinga vrchol stromu VT 47:28 kořen: ing, nejvyšší
alenesse, alanesse tabák (především rostlina, zřejmě i produkt)
WPP
kořen: nis/nus/a zde zrovna nes,
čichá
alima dobrý, pěkný WPP
kořen: ala, šíří (se), roste,
je požehnaný
alka paprsek
světla Et
alkar, alkare záře, sláva, nádhera SA, Et, PP
alkarinqua zářivý, slavný SA, Et, WJ 412
kořen: akal, odvozený z kal,
světlo
alla buď
zdráv! zdravím! WPP
kořen: ala, šíří (se), roste,
je požehnaný
allu (pravděpodobně allo, základ slova allu-) myje
QL
allume mytí
alluva čistý QL
alu vydělaná kůže QL
kořen: alu, čistí
alma zdar,
bohatství, prospěch Et (gala) (WPP růst, rostlina souvisí, ale nedoporučeno, pro ty máme i
jiná slova)
alme jeden konkrétní zdar atd. WPP
almie, almare totéž plus požehnání, blaženost Et (gala)
almárea požehnaný Et (gala)
kořen: ala, šíří (se), roste,
je požehnaný
alqua labuť SA, UT 265
kořen: alak, odvozen z lak,
rychlý
alta veliký,
rozlehlý Et (alat)
kořen: alat, veliký
(v Altariel, quenijském jménu Galadriel, není užito toto slovo, ale
varianta slova n(g)alta)
alu vydělaná kůže QL
kořen: alu, čistí
alya vzkvétající,
bohatý, hojný, požehnaný Et (gala); též: žehná (např. práci), způsobuje, že
něco vzkvétá WPP
alima dobrý, pěkný WPP
alla buď zdráv! zdravím! WPP
alma zdar, bohatství, prospěch Et (gala)
almie, almare totéž plus požehnání, blaženost Et (gala)
almárea požehnaný Et (gala)
kořen: ala, šíří (se), roste,
je požehnaný
amalda něžný,
vlídný, laskavý QL
kořen není uveden, ale
pravděpodobný je m(b)al, drtí (srv. malaqua)
aman požehnaný,
svobodný od zla SA, WJ 399
kořen: man, dobrý/prostý zla
amapta znásilňuje
(možná i násilím zajímá, unáší) QL
kořen: map, drží
am- předpona:
vzhůru Et
amaurea jitro (básnicky) MC kořen: ur, žár
amba vzhůru Et; WPP též: nadbytečný, (ten) navíc
amban svah vzhůru Et
ambapenda, ampenda svažující se vzhůru Et
ambaron, Ambaróne východ slunce, Východ (Orient) Et
ambe víc WPP
ambo kopec WPP
ambos, základ slova
ambost- hruď PE16
amorta zvedá se MC
kořen: am(ba), vzhůru
ambal tvarovaný
kámen, dlaždice Et mbal
kořen: m(b)al, drtí
ambale, ammale strnad
Et smal
kořen: (s)mal, žlutý
amban svah
vzhůru, úbočí Et
ambapenda, ampenda svažující se vzhůru Et
kořen: am(ba), vzhůru
ambar osud;
svět (země + z ní viditelné) PP, WPP, Et
ambarma okolnost, náhoda VT 26
kořen: m(b)ar, je
usazen/stanoven
ambaron, Ambaróne východ
slunce, Východ (Orient) Et
ambe víc, ještě (navíc) WPP
ambena, amna blíže (něčemu než mluvčí) WPP
ambo kopec WPP
ambos, základ slova
ambost- hruď PE16
ambosse pancíř, kyrys QL (ambasse)
kořen: am(ba), vzhůru
amil, amme matka Et, MR 217
amya má matko WPP
kořen:
am/mam, matka
amna,
ambena bližší
(něčemu, než mluvčí) WPP
amorta zvedá se MC
kořen: am(ba), vzhůru;
or, vzhůru
ampa hák PP, Et (gap) (podle QL ank/unk možná též
ucho nádoby/zvířete)
kořen: gap, hák (Et)
v QL má slovo podobu ank,
anq-,kořen anqua a příbuzné unk, unq-, kořen unqun,
významy
chytá na hák, držadlo nádoby, ucho zvířete
ampano dřevěná
stavba, dřevěná síň Et pan
kořen: pan, umisťuje /pravděpodobně ve
spojení s am(ba), vzhůru/
an, ana, na k,
pro PP, Et a jinde
minimálně "an" také: neboť (Namárie)
ana- předpona: k
Et
kořen: an/ana/na, směrem k,do
anakka, nakka úžina,
soutěska, průsmyk WPP
kořen: nakh, úzký, tenký
a-nanta/ananta a přece,
ale přece FS, Et ndan
kořen: ndan, zpět
an- předpona:
velmi, nejvíce
angol silný zápach
ankalima nejjasnější, opravdu hodně jasný S
anquale agónie, velmi bolestná smrt VT 45
antorya posiluje (se) VT 39:8
kořen byl podle VT 45:36
"n" v různých variantách
Anar slunce Et, SA, UT a mnohá jiná místa
anaróre východ slunce Et oro
kořen: nar, oheň
anda dlouhý Et, PM 321
andave dlouho PP
andamunda slon
Et mbud kořen: mbud, vyčnívá
andanéya dávno, v mýtické minulosti VT 49:31 kořen: an/na, je
ya, tam/tehdy
kořen: anad, dlouhý, odvozený
z an/ana/na, směrem k, do
ando brána
PP, Et
andon, základ slova
andond- velká brána Et
kořen: an/ana/na, směrem k,do
andúne západ
slunce, přeneseně i západ PP, Et, a jinde
kořen: ndu, klesá, odvozený z
nu, dolů
anga železo PP, Et, SA a jinde
angaina železný Et
kořen: anga, železo
ango, mn.č. angwi, základ pro skloňování j.č. pravd. angu- had
Et
kořen: angu, had
angol silný
zápach Et ñol
kořen: viz předpona an-;
yol, zapáchá
anka čelist Et
kořen: nak, kouše
anna dar
PP, Et
anta dává
Et, FS; WPP též: doplňuje, přidává; jako podst. jm.: obličej Et
anto, ante dárce, dárkyně Et; anto též ústa, PP (kořen:
mat, jí)
ando/n brána/velká brána Et
kořen:
an/ana/na, směrem k, do
anquale agónie,
velmi bolestná smrt VT 45 kwal
kořen: viz předpona an-;
kwal, bolestná smrt
anquin kytice,
svazek QL
quanta úplný, plný, naplňuje (Et, WPP)
quate naplňuje WJ 392
aqua plně, cele, dokonale, WJ 392
kořen: (a)kwa, plný, úplný
(v
QL má aqa příbuzný význam "dává dohromady", přesto
je pravděpodobně užito i an, do/směrem k)
anta (min.č. antane, předmin.
ánie) dává Et, FS; WPP též: doplňuje,
přidává;
jako podst. jm.: obličej Et (nedoporučeno)
anto, ante dárce, dárkyně Et; anto
též ústa, PP (ale to je odvozeno
od jiného slova, totiž "mate", jí, a má alternativu)
antarie štědrost,
velkorysost (QL
anarie přizpůsobené novějšímu výrazu pro "dává")
kořen:
an/ana/na, směrem k, do
antorya posiluje
(se) VT 39:8 (odvozeno z následujícího)
antoryame posilnění VT 39:8
kořen: viz předpona an-
u druhé části není znám,
ale mohl by být příbuzný tur, mocný
anwa skutečný,
pravdivý Et
kořen: an/na, je
apa, epe
předložka i předpona: po, později (časově), před (místně) VT 49:18,
44:26, 36 (apa může znamenat také ale,
VT 49:15, nedoporučeno)
apaken prorocký vhled do budoucnosti MR 216
apakenya prorocký MR 216
ape, základ slova ap- (do) týká se, v přeneseném smyslu VT 44:26,
36
appa dotýká se VT 44:26, 36
kořen: ap dotýká se (hlavně v
přeneseném smyslu)
apaire vítězství
QL
paime pomsta, trest, rána osudu QL
paimar mstitel QL
paitya, min.č. paisine odplácí QL
kořen:
pay, odplácí
apaken prorocký
vhled do budoucnosti MR (dle násl.)
apakenya prorocký MR 216 kořen:
ken, vidí
aparuive požár (nedoporučeno, pozn. viz ruive) kořen ruy,
plane
ape, základ slova ap- (do) týká se, v přeneseném smyslu VT 44:26,
36
appa dotýká se VT 44:26, 36
kořen: ap dotýká se (hlavně v
přeneseném smyslu)
apsa teplé jídlo, vařené maso
Et (jazyk neuveden)
kořen: ap, a mohl by to být týž (jídlo
se může jíst až po tepelné úpravě)
aqua plně,
cele, dokonale WJ 392
aquapahtie úplná uzavřenost (vnitřní) VT 39:23 kořen: pak, zavírá
quanta úplný, plný, naplňuje (Et, WPP)
quate naplňuje WJ 392
anquin kytice, svazek QL
kořen: (a)kwa, plný, úplný
ar a PP a mnohá jiná místa
ara u, vedle, v bezprostřední blízkosti
Et, též "po boku" VT 43 (z)
Lze
také použít jako "pryč, venku, ne doma" i v těsném spojení s osobním zájménem: Arse =
On/ona je pryč, venku, není doma. VT 49:23
ar- předpona: vedle, mimo Et
kořen: ad/ar/as, vedle
ara-, ar- předpona:
cosi vznešeného PM 344
arquen vznešená či vysoce postavená osoba WJ 372
aráta, arta vznešený PM 346
aráto/arato šlechtic SA, pán, král WPP
kořen: ar, lepší, vznešený
ára svítání Et
kořen: ar (později as),
sluneční teplo, den
araka oblázkový
štěrk, hromady kamení QL arak (po "ama")
arahte (oblázkové) pobřeží QL arakte (po
"ama")
kořen: rak. V QL má ještě
význam "vrší na hromadu",
ale
pozdější význam "láme" také ladí
aran král
(určitého území) PP, Et, WJ 369
arandur služebník krále, úředník, správce
(korespondence)
kořen:
ndur, klaní se, odvozený od nu, dolů
aranel princezna UT 434
aranie králování, vláda VT 43 (o)
arda ohraničené území, království; Arda =
Země PP, WJ 402, 413
kořen: ar, lepší, vznešený
nebo 3ar, vlastní
áre, (Et: are) (základ slova ári/ari) den,
sluneční světlo WPP, Et
ára svítání Et
arie den (doba světla všeobecně) Et
arin ráno Et
arinya časný, ranní Et
arma sluneční paprsek WPP
arya (1) den (12 hodin od úsvitu do soumraku) Et
kořen: ar (později as),
sluneční teplo, den
arimaite zručný
WPP
kořen: ar, lepší, vznešený; ma3, ruka
arka (příd jm.)
úzký
Et
kořen: ak, úzký, těsný
arka (sloveso) vztahuje
ruce v prosbě, naléhavě žádá VT 43 (z)
arkande prosba, žádost VT 44 (stp)
kořen: rak, dosáhne
arma sluneční
paprsek WPP
kořen: ar (později as),
sluneční teplo, den
armar majetek,
zboží Et (3ar)
arwa vlastnící co, vládnoucí čemu Et (3ar)
-arwa přípona: mající Et (3ar)
kořen: 3ar, vlastní
armaro, asambar, asambaro soused
VT 48:20
kořen: ad/ar/as, vedle
arquen vznešená
či vysoce postavená osoba WJ 372
kořen: ar, lepší, vznešený
kwen,
osoba, odvozený od kwe, mluví
asambar, asambaro, armaro soused
VT 48:20
kořen: ad/ar/as, vedle;
m(b)ar, je usazen/stanoven
arta (1)
pevnost (bezpečné místo pro majetek) Et (3ar)
kořen: 3ar, vlastní, nebo
garat (odvozeno od gar stejného významu)
(2) vznešený PM 346
kořen: ar, lepší, vznešený
(3)
přes, napříč, křížem LT2
kořen není znám
artarindo, astarindo stoupenec,
podporovatel, ten, kdo stojí někomu po boku WPP
kořen: ad/ar/as, vedle; ta3/r, ční do výšky
artuile rozbřesk
Et tuy
kořen: ar
(později as), sluneční teplo, den; tuy, raší
arwa vlastnící
co, vládnoucí čemu Et (3ar)
-arwa přípona: mající Et (3ar)
kořen: 3ar, vlastní
arya (1) den (12 hodin od
úsvitu do soumraku) Et
kořen: ar (později as), sluneční teplo,
den
(2) vynikající, lepší
(2. st. k "mára") WPP
kořen: ar, lepší, vznešený
aryon dědic Et (3ar) (slovo "princ" je v tomto textu ještě
přiřazeno k "haryon",
ale vzhledem k lepšímu rozlišení ar-yon, "syn krále", zatímco
har-yon by byl "syn majetku, bychom možná měli zvážit změnu)
kořen:
ar, lepší, vznešený nebo 3ar, vlastní
asar slavnost,
stanovený čas WJ 399
slovo cizího původu
as- u,
po boku, při (před osobní zájméno) VT 43 /z/
astarindo stoupenec, podporovatel, ten, kdo stojí
někomu po boku WPP
astarmo okolostojící, svědek WPP
kořen: ad/ar/as, vedle;
ta3/r, ční do výšky
as-, asa- předpona:
snadno (asalaste = snadno slyšitelný,
askénima
= snadno viditelný) WPP
asea bylinka, léčivá rostlina PP
asie úleva, útěcha WPP
asya ulevuje, utěšuje, pomáhá WPP
kořen: ath, ulevuje,
usnadňuje
assa díra,
trhlina, otvor, ústí Et (gas)
kořen: gas, zeje
asta měsíc
v roce PP, (stejná) část VT 42:20, 48:11
kořen: sat, dělí, odděluje
astaldo hrdina,
bohatýr S
kořen: stal, silný
astar věrnost,
loayalita WPP
astarindo, artarindo stoupenec,
podporovatel, ten, kdo stojí někomu po boku WPP
astarmo okolostojící,
svědek WPP
kořen: ad/ar/as, vedle; ta3/r, ční do výšky
asto prach
Et
kořen: pravděpodobně souvisí s ar
(později as), sluneční
teplo,
den, který má ve WPP nedoporučenou odvozeninu asta, suší na slunci
asya ulevuje,
utěšuje, pomáhá WPP
kořen: ath, ulevuje,
usnadňuje
at-, ata- předpona:
zpět, znovu Et
ata znovu Et
Atan Druhorozený,
člověk S
atta dva
Et
attea druhý, VT 42:25
atwa dvojitý Et
ataformaite šikovný
stejně na obě ruce VT 49:9, 10
kořen: at/tat, znovu; phor, vpravo; ma3, ruka
atalta, min č. ataltane n. atalante hroutí se, propadá se Et talat, WPP
atalante (nebo: -ie) zhroucení, pád Et
talat, WPP
kořen: talat, naklání se,
klouže dolů
Atan Druhorozený S; jedno z
poměrně neutrálních slov,
které se v q. dají použít pro člověka (zpočátku se neužívalo
o nikom kromě Tří rodů. Univerzálnější bylo
hildo. Později zobecnělo. WJ 386, WPP)
kořen: at/tat, znovu
ataque stavba,
stavení Et tak
kořen: tak, pevný
atar otec
WJ 402, UT 193
atya můj otče WPP
atto táta LR, Et
kořen: at, otec
atsa záchytka,
hák, dráp Et (gat)
kořen: gat, hák
atta dva
Et
attalya dvounožec, drobný trpaslík WJ 389 kořen: tal, podpírá
attea druhý VT 42:25
atwa dvojitý Et
kořen: at/tat, znovu
atto táta
LR, Et
kořen: at, otec
atwa dvojitý
Et
kořen: at/tat, znovu
atya můj
otče WPP
kořen: at, otec
au samostatné i předpona: z, pryč (z hlediska mluvčího) WJ 365, WPP
aukirise (základ slova
aukiris-) odřezává, odkrajuje WJ 365, základ
slova Et kiris
kořen: kiris, řeže, seká,
krájí, odvozený z kir
(význam
vpodstatě totožný, ale užíval se též o lodích se špičatou
přídí, "poltících" vodu)
aunotea nezapočítaný WPP
kořen: aw/wa, pryč z pohledu
mluvčího
auko nešika,
hlupák (zřejmě o příslušnících jiných rodů)
(podle QL-auk)
auqua nešikovný (o věcech), trapný, nesnadný QL
kořen není znám, avšak
aw/wa, pryč z pohledu mluvčího, není vyloučeno. Původní význam slova je totiž "podvrženec",
kterým se v elfím prostředí nešika nebo hlupák
nutně musel jevit.
aule vynález Et (gawa)
auta (1) vynalézá,vymýšlí, dává vzniknout Et (gawa)
kořen: gaw, vymýšlí, vynalézá
aunotea nezapočítaný
WPP
kořen: aw/wa, pryč z pohledu mluvčího; not, počítá
auqua nešikovný
(o věcech), trapný, nesnadný QL
kořen není znám (pozn. viz
auko)
aure sluneční světlo, den VT 49:45
kořen: ur, žár
ausa přízrak
VT 42:10
vasar závoj
vasarya halí (jako) závojem
kořen: wath, stín
auta (1) vynalézá,vymýšlí,
dává vzniknout Et (gawa)
kořen: gaw, vymýšlí, vynalézá
auta (2)
odchází (v dosl. smyslu), min.č. oante WJ 365
(auta ve významu
"vynalézá" mohlo být odlišeno min.č. pravidelným)
kořen: aw/wa, pryč z pohledu
mluvčího
(3) odchází (v přeneseném smyslu), min.č. váne, předmin. avánie
(nedoporučeno) (WJ 366)
ava venku
Et
au samostatné i předpona: z,
pryč (z hlediska mluvčího) WJ 365, WPP
kořen: aw/wa, pryč z pohledu
mluvčího
ava- předpona:
bez- Et, ne-(o něčem zakázaném) WJ 370
ava, min. č. avane odmítá,
zakázuje WJ 370 (většinou se užívalo spíš avaquete, viz dále)
áva, avá samostatná
záporná částice u sloves pro imperativ a jeho odmítnutí WJ
370
(áva
tule! nechoď sem! ávan tule! nepřijdu!)
avalatya zavírá
VT 41:6 kořen:
lat, otevřený, nezalesněný
latya otevírá WPP
avalerya svazuje,
zajišťuje, zbavuje svobody WPP kořen: ler, svobodný
lerya osvobozuje VT 41:5
avanir rozhodnutí odmítnout VT 39:23 kořen: nid, tlačí
kořen: ab/ba, aktivní zápor
avanóte nesčetný
Et
kořen: aw/wa, pryč z pohledu
mluvčího; not, počítá
avaquete, základ slova avaquet-,
min.č. avaquente odmítá, zakazuje Et kwet (též váquete)
avaquétima nevyslovitelný (tabu) WJ 370 kořen: kwe/t/, mluví
avar neochotný (podst.jm.), ten, kdo
odmítl/odmítá
rozkaz či radu WJ 371, Et. WPP
kořen: ab/ba, aktivní zápor
avatyare, základ slova avatyar- odpouští
VT 43 (o)
(min.č. prad. avatyáre i avatyarne)
kořen: aw/wa, pryč z pohledu
mluvčího; kyar, činí
avealta hodně
se podobá QL
avíka hodně podobný QL
kořen: be, podobný
awalda vzrušený,
pohnutý WPP
kořen: wal, citové hnutí
awarta opouští, nechává na
holičkách (Et, jazyk nejistý)
kořen: war, selhává
áya uctivá/posvátná
bázeň PM 363
kořen: (g)aya, ctí
eV
e (zdůrazňovací částice na počátku věty) ba, ano, vlastně (angl. indeed) VT 45
kořen
buď nemá, nebo by jím mohl být následující
ea (min.č.enge, VT 43 g) existuje; stvoření
jako celek, vesmír WPP, WJ 402
eala dosl. bytost, ale užívalo se téměř výhradně
o bytostech
čistě duchovních MR 165
engwe věc
VT 39:12
kořen: enge, existuje
ear moře
PP, Et a jinde
earon oceán WPP
earuile mořská řasa Et kořen: uy, plazivá rostlina
kořen: (g)ayar, moře
effírie přirozená
smrt VT 43 /z/ kořen: phir, vydechuje
ehtele pramen SA, Et kel kořen: kel běží (především o vodě), teče
kořen: et, ven/vně
ehte, základ slova ehti- kopí
Et
ehtyar kopiník Et
eket krátký
široký meč UT 284
ekko kopí Et, VT 45
opravuje čtení na páteř
kořen: eket, kopí, odvozený z
ek, hrot
ehtar hloh
QL kořen: ek,
hrot
eke, základ slova ek-, min.č. enke může
(má možnost) VT 49:20
(užívá se v neosobní
vazbě se 3. p.: eke nin = je mi možno, mohu)
(lze
použít i ve významu "je mi dovoleno", ale pro ten existuje i lerta,
smí)
kořen: ek/ke, možná
eket krátký široký meč UT 284
kořen: ek, hrot
ekkese, základ slova ekkes- zjišťuje,
snaží se vyzkoumat (co) WPP
ekko páteř
VT 45 (oprava Et z "kopí")
slovo je samo o sobě nejisté, ale kořen
by i zde mohl být ek, hrot
ekkuita probouzí
(někoho)(Quen podle VT 27)
kořen: et, ven/vně; koy/kuy, ožívá, probouzí se
eksa ostatní
VT 47:40
ekse (podst. jm.) ten druhý VT 47:40
kořen: kes, ostatní
ela! hle!
WJ 362
él, mn.č. éli hvězda (poetické slovo) Et, WJ 362
Elda vznešený elf WJ 362
eldasilque netík (druh kapradiny) QL ("elfí /lesklá/ kadeř")
kořen: sil, září (bíle)
elen hvězda (běžné slovo pro skutečnou
hvězdu) Et, WJ 362
elenya hvězdný WJ 362
elvea hvězdný, hvězdě podobný MC
kořen:
el!, hle!
ellúme budoucnost Et ya (předpona en- asimiluje)
ellúmesse jednou, v
budoucnosti Et ya
ellúmea budoucí Et ya
kořen: en, támhle/v
budoucnosti/znovu; lu, plynutí času
elmenda zázrak
PE 13 (převzato
přes HKF)
kořen mi není znám
elvea hvězdný,
hvězdě podobný MC
kořen: el!, hle!
emma obraz
WPP
quanta emma, quantemma "úplný obraz", kopie WPP
indemma mentální obraz, vidění WPP
kořen: em, obraz
emme, emya dětské
slovo: maminka, moje maminka
kořen:
em, varianta kořene am/mam, matka
empanya, min. č. empanne sází
(o rostlině) VT 27
kořen:
pan, umisťuje, předpona nejistá
en- částice
či předpona: támhle (Et); znovu (PP)
en! hle! Et
enquete, základ slova enquet,
min.č. enquente opakuje, říká znovu WPP
enta támhleten
Et
ente a navíc, a co víc; též: příště VT 47
entule (základ slova entul-), min.č.
entulle vrací se UT 171, S
envinyata obnovuje, uzdravuje PP
enwa zítra QL
enyale
(základ slova enyal-), min. č. enyalle vybavuje si, připomíná (si) PP
enyáre tehdy, jednou (v budoucnosti) FS
kořen: en, támhle/v
budoucnosti/znovu
ende střed,
centrum Et
endea, enya, endya střední
PP, Et
enel mezi (podobnými objekty) VT 47:11
enelmo vyjednávač, parlamentář, prostředník VT
47:14
kořen: (e)ned, střed, a
odvozené enel, vprostřed
enet znovu
VT 48:25
kořen: en, támhle/v
budoucnosti/znovu
ender ženich
Et
kořen: ner, muž
enga kromě
FS
kořen neznámý, že by enge,
existuje?
engwa stonavý
S, Et (geng-wa)
kořen: geng, churavý
engwe věc
VT 39:12
kořen: enge, existuje
enque šest Et
enquea šestý
VT 42:25
enquie šestidenní týden PP
kořen: enek, šest, odvozené z
nek, špice/dělí/připravuje o
(šest bylo první
číslo na nové ruce :), ale to je jen jedna z teorií...)
enquete, základ slova enquet, min.č. enquente opakuje, říká znovu WPP kořen: kwe/t/, mluví
enta támhleto
Et; další, ještě jeden VT 47:15
ente a navíc, a co víc; též: příště VT 47:15
kořen: ta, to/tam atp.
entule, základ slova
entul-, min.č. entulle vrací se UT 171, S
entulesse návrat UT 171
kořen: tul, blíží se
envinyata obnovuje, uzdravuje PP
envinyanta obnovený, uzdravený MR 405
kořen: win, nový/mladý
enwa zítra QL
kořen: en, támhle/v
budoucnosti/znovu
enya střední
Et kořen: (e)ned, střed
enyale, základ slova enyal-, min. č. enyalle vybavuje
si, připomíná (si) PP
enyalie vzpomínka UT 317
kořen: yal, volá, svolává
enyáre tehdy, jednou (v budoucnosti) FS
kořen:
ya, tam/tehdy
ellúme budoucnost Et ya
ellúmesse jednou, v budoucnosti Et ya
ellúmea budoucí Et ya
kořen: en, támhle/v
budoucnosti/znovu
epe, apa předložka
i předpona: po, později (časově) před
(místně)
VT 49, 44:38;
epe též: více než (dosl.před) WPP
epeta, epta poté VT 49
epetai následovně, proto VT 49
kořen: ta, to/tam atp.
kořen epe, po, později
(časově), před (místně)
mohl by být
variantou apa a tedy odvozený od ap, dotýká se
eque prý;
jak řekl/říká (stejné pro oba časy, může specifikovat
mluvčího, a to jen připojeným zájmenem nebo
vlastním jménem, které stojí za slovem) WJ 392
eques, mn.č. equessi rčení,
přísloví, citát WJ 392
kořen:
kwe, mluví
er jeden,
sám Et;
QL
také: jen;
stále/dosud? (angl. "still")
erda opuštěný, osamělý QL
erde semeno, zárodek Et; individuálnost MR 216
ere, základ slova er-,
min.č. ére zůstává sám, zbývá QL
eresse samota
Et
erressea, erinqua osamělý
S, Et/ VT 42:10
Eru Jediný, Bůh
Erumande nebesa v přeneseném smyslu, místo přebývání
Jediného
erume poušť
erya jediný, nežijící v manželství Et
kořen: er, jeden, sám
erka osten,
trn Et
erka píchá
Et
erkasse cesmína Et
erkando ježek (Quenův návrh)
kořen: erek, trn
erma hmota MR 406
kořen nejistý
Eru Jediný,
Bůh
Erumande nebesa v přeneseném smyslu, místo
přebývání Jediného VT 43 /o/
erume poušť, pustina Et
erya jediný, nežijící v
manželství Et
kořen: er, jeden, sám
eske šumění
listí Et (ezge)
kořen:
esek, rákosí (zejména zvukově)
esse jméno
PP, Et, MR a jinde
esta pojmenovává Et
nómesse místní název VT 42:17
nótesse číslovka VT 48:14
kořen: es, pojmenovává
este odpočinek S, WJ 403
(odvozené sloveso někdy užívám místo
"sere" pro českého čtenáře,
avšak v q. "este" se přestalo užívat pro někoho
menšího
než pro příslušnou Vali - zatímco sindarský ekvivalent
se směl použít i o psech, WJ 404)
kořen: sed, odpočívá
estel naděje,
důvěra PP, MR 320, WJ 318-9
(definice z WJ: "stav
mysli, kdy je pokojná,
cílevědomá, nedá se snadno odradit, odvrátit od svého cíle či
strhnout k zoufalství". Definice
z MR: "očekávání dobrého, které, i když je nejisté, má nějaký podklad ve známých skutečnostech... tomu lidé říkají naděje a my
-amdir-" = sind., q. snad amatire,
ambatir, "to je -vzhlížení-. Existuje však ještě jeden druh naděje, který
má hlubší
základ. Není ničena děním ve světě, neboť nepramení ze zkušenosti, ale z naší přirozenosti
a původu. Pokud jsme opravdu děti Jediného, On nestrpí, aby ho někdo
připravil o to, co
mu patří, ani jakýkoli nepřítel, ba ani my sami. To je nejhlubším základem
-estel-.")
kořen: stel, zůstává pevný
et-, et
předpona: ven, z Et, podle VT 45 i samostatná předložka (pojí se s koncovkou -llo
etelehta
vysvobozuje VT 43 (o) kořen: lek, povoluje,
uvolňuje
eteminya výjmečný, slavný VT42:24
kořen:
min, jeden, první
etere, základ slova
eter- otevírá
se, vychází, vzchází Et (jazyk není
výslovně uveden)
etsat, základ slova
etsat- dělí na
stejné díly VT 48:11 kořen: sat, dělí, odděluje
etse vnějšek,
exteriér VT 45
etsir ústí řeky Et kořen: sir, teče
etta proto
VT 49:12 kořen:
ta, to/tam atp.
ette venku Et (jazyk není výslovně uveden)
ettele vnější země Et (jazyk není výslovně uveden)
ettelea z
vnějších zemí, cizí Et/ VT 45
ettirno zvěd,
podle sind. ethir
ettule, základ slova
ettul-, min.č. ettulle vychází,
odchází (základ slova PP, Et)
ekkese, základ slova ekkes- zjišťuje,
snaží se vyzkoumat (co) WPP
ekkuita probouzí
(někoho)(Quen podle VT 27)
kořen: et, ven/vně
etil břečťan QL
kořen: et, který v QL znamená naopak "k sobě, dohromady",
ale u břečťanu to nijak zvlášť nevadí :)
ettirno zvěd,
podle sind. ethir kořen: tir, sleduje, střeží
ettule, základ slova ettul-, min.č. ettulle vychází, odchází (základ slova PP, Et)kořen: tul, blíží se
kořen: et, ven/vně
eule jehně
QL
kořen: ewe, význam není
uveden, možná zvukomalebný
f e
faika opovrženíhodný,
nízký, nečestný
snad
i: špatné kvality Et spay
(faika pohrdá čím, pouze kořen Et spay)
kořen: spay, opovržení
faila ušlechtilý,
spravedlivý, štědrý
(příbuzné
se slovem "fea", pův. význam:
mající
duši dominantní nad tělem) PM 352
faina vyzařuje světlo Et
faire - záře Et;
-
totéž plus přeneseně duch, duše (bydlící
v
těle - totožné s "fea") MR 250;
-
přirozená smrt jako událost Et;
-
svobodný QL
fairie svoboda QL
kořen: phay, vyzařuje
falasse pobřeží
/s vyššími
vlnami/, čára příboje SA, Et
falasta
pění MC
falle pěna Et
falma (zpěněná) vlna PP, Et a jinde
kořen: phal, vodní pěna
falin ležící
ladem, neobdělaný QL
falka holý,
obnažený QL
falkasse pleš QL
falkassea plešatý QL
kořen: phal (z QL), holý.
Kořeny kolidují, ale slova ne a je myslím možné si představovat,
že jsou všechna v konečném důsledku příbuzná, přičemž určité vodítko ohledně významu by mohl
být nabídnout kořen phalak (viz falqua.)
falle
pěna Et
falma
(zpěněná) vlna PP, Et a jinde
kořen: phal, vodní pěna
falqua mocný
zásek, průsmyk, strž, útes QL
falquan mohutný meč QL
kořen: phalak, seká
famba břicho, tlusté tělo QL
fambo tlusťoch QL
kořen: phab, tlustý
fana oblak; podoba, kterou na sebe berou bytosti typu Valar, maiar
WPP
fane viz "fanta"
kořen: phan/span, halí/vnímá
zahaleně
fanga vousy
Et spanág
kořen: spanag, vousy
fanóre snění (ve dne) QL
fanórea zasněný, roztržitý QL
fansa mdloba QL
fanta, min.č. fantane
nebo fante usíná, je
omámený, omdlévá QL
(z toho odvozeno: fane, min.č.
fanne uspává, omamuje někoho)
WPP
má "fanta" ve smyslu "bere na sebe podobu" (=fana,
viz výše. Další významy slova explicitně popírá,
ale škoda je zahazovat, WPP je místy silně "plovoucí"
dokument a sám mívá dvě až tři autorské varianty
téhož.)
fanto velryba
Quen podle názvu lodě v UT 191. Je původní význam "obluda
jako ze zlého snu?" (viz
též QL fandor, obluda)
fanwa závoj,
záclona WPP
fanwe sen QL
fanya oblak (bílý) WPP, Et span
fanyare obloha MC
kořen: phan/span, halí/vnímá
zahaleně
fáre, farme dostatek,
hojnost, vše, co je třeba Et/VT 46
farea/fárea v dostatečné míře, dostatečný Et/FS
faren dost, dostatečně VT 46
farya, min.č.farne nebo
farinye stačí Et/VT 46
kořen: phar, dosahuje, ujde celou
cestu, stačí
farma koberec
VT 46
(celé
heslo bylo špatně čitelné, ale kořen spar znamená "rozprostírá"
a původní význam by mohl být "podestýlka")
farme dostatek,
hojnost, vše, co je třeba VT 46
kořen: phar, dosahuje, ujde
celou cestu, stačí
fasse zcuchané
vlasy Et
fasta cuchá, splétá Et
kořen: phas, zcuchané vlasy
fauka s
otevřenými ústy, žíznivý, vyprahlý Et
kořen: phaw, má otevřená ústa
fea duch, duše (žijící v
těle) MR 349
feafelme impuls duše VT 41:19
kořen: phay, vyzařuje
fele, základ slova fel- cítí
(duševně) VT 41:19
felme impuls, cit VT 41:19
kořen: není uveden; phel?
felko jeskyně,
důl, umělý podzemní příbytek WPP
felya jeskyně Et, WPP též umělý podzemní příbytek
či důl
kořen: pheleg/phelek, jeskyně
felme impuls, cit VT41:19
hroafelme impuls těla VT 41:19
feafelme impuls duše VT 41:19
kořen: není uveden; phel?
felya jeskyně
Et, WPP též umělý podzemní příbytek či důl
kořen: pheleg/phelek, jeskyně
fen, základ slova feng- rákos (1 rostlina) QL
kořen: pheng, ostří
fenda práh
Et
fenna dveře WPP
kořen: phen, vchod
feren, ferne, základ slova fern-, mn.č. ferni buk Et
ferinya bukový
Et
ferna bukvice Et
kořen: pheren buk
ferima, ferina po
ruce, rychle dostupný WPP
kořen: pher, pohotový
ferna bukvice
Et
kořen: pheren buk
ferya připravuje
(bez meškání) WPP
ferima, ferina po ruce, rychle dostupný WPP
kořen: pher, pohotový
feuya cítí
odpor k Et
kořen: phew, oškliví si
fifire, základ slova fifir- pohasíná,
pomalu se vytrácí MC
kořen: phir, vydechuje
(file,
základ slova fil- je tenký, protáhne
se, kořen z QL: fili)
filima hubený, tenký QL
kořen: phil, hubený, jemný,
tenký
filit, základ slova filik-
malý
ptáček Et
kořen: philik, ptáček (mohl
by souviset)
filma jemný
vlas, chlup, nit nebo provázek QL
filque, filinque kapradí QL
filume, základ slova
filumi- vlákno babího léta QL
filima hubený, tenký QL
kořen: phil, hubený, jemný,
tenký
finda vlasatý, -vlasý PM 340
finde lokna, cop, pramen vlasů PM 345, Et spin
findesse vlasy na jedné hlavě PM 345
fine, základ slova fini-
(1) jeden vlas PM 340, WPP (1 vlas možno též til,
základ till-, dle QL)
fine, základ slova fini-
(2) modřín Et spin, QL
kořen: spin, vlas
finie bystrost, schopnost
pronikavého úsudku, šikovnost QL
finta provádí povrchovou úpravu, zdobení a
dokončovací
práce vůbec WPP
fintaler know-how WPP
finwa bystrý, ostrovtipný QL
finya obratný, šikovný Et
kořen: phin, šikovnost, zručnost, bystrost
fion, základ slova fion- nebo fiond- jestřáb a vůbec dravý pták menší než orel Et
kořen: phi, jestřáb/sokol/luňák (alternativy jsou překlad angl. slova hawk)
fire (základ slova fir-)
vydechuje,
přen.: umírá přirozenou smrtí MR
fifire, základ slova fifir- pohasíná, pomalu se vytrácí MC
fírie, effírie přirozená smrt VT 43 /z/
fírima
smrtelný Et (též jako podst. fírimo,e) WJ 387
firin zemřelý (přirozenou smrtí) Et
firya lidský
Et; smrtelník, člověk WJ 387
kořen: phir, vydechuje
firinga náhrdelník
GL
kořen mi není znám
firya lidský Et; smrtelník, člověk WJ 387
kořen: phir, vydechuje
fó ne!
(citoslovce nesouhlasu nebo nespokojenosti) WPP
kořen: phó/phú, význam týž jako slovo
foa utajený
poklad, též dračí QL
foina tajný, skrytý QL
fóle kradmost, tajnůstkářství, tajemství QL
fólima tajnůstkářský QL
kořen: pho3, skrývá, tajně
hromadí
forma pravá
ruka VT 47:6
formaite pravoruký
Et kořen:
ma3, ruka
formen sever
PP, Et kořen:
men, bod, místo, směr, cíl
formenya severní Et kořen: men, bod, místo, směr,
cíl
forna severní, WPP
forya pravý Et
kořen: phor, vpravo
fuine, huine hluboký
stín, temnota, temná noc SA, Et, QL
kořen: phuy, temná noc,
hluboký stín
fúme hluboký
spánek QL
fume, základ slova fum-,
min.č. fumbe hluboce spí QL (alternativní min.č. fúme,
nedoporučeno)
fúmelot mák QL kořen: loth, květ
kořen: phum, tvrdě spí
furu lež GL
fure, základ slova fur- lže, skrývá GL/QL
fúrima prolhaný, lhář GL
(vše je velmi
pravděpodobné i s počátečním h)
kořen: phur, lže, skrývá
h9
hai dál
podle WPP (sindarské hae, čti hai)
haila daleko za něčím, co je samo o sobě daleko WPP
haira daleký, vzdálený Et khaya
haiya daleko
Et khaya
kořen: khay, daleko
haime zvyk
Et khim
kořen: khim, lepí se
hahta hromada,
mohyla Et khag
kořen: khag, hromada
haka dřepí
GL (převzato
přes HKF)
hakka zadek GL
kořen:
khak (pravděpodobně předchůdce pozdějšího kham), sedí
hake,
základ slova hak-, min.č. pravd. hanke
zeje MC (příliš nedoporučeno, kořen neznámý, slovo má alternativu)
kořen není znám
hakka zadek GL
kořen: khak (pravděpodobně
předchůdce pozdějšího kham), sedí
hala (malá)
ryba Et
skal
halatirno, halatir
(základ slova halatirn-) ledňáček
Et skal kořen: tir, sleduje, střeží
kořen: khal/skal, malá ryba
halda zahalený,
ukrytý, zastíněný, stinný Et skal
halya zahaluje, skrývá, zastiňuje Et skal
kořen: skal, halí, stíní
halkin zmrzlý
QL
hilke, základ slova hilk-, min.č. snad halke mrzne, někdo
QL
helke led
Et khel
helka ledový
Et khel
helkelimbe v Et lib
bez překladu; předpokládá se kroupa, doslova "ledová kapka"
kořen:
khelek, led
halla vysoký PP
kořen: khal, vzhůru (odvozený
od kal, světlo)
halme tah
(např. ryb či ptáků) LT 1
kořen nejistý, ale mohl by
souviset s khal/skal, malá ryba
halta, min.č. halle skáče QL
haloite skok QL
haloisi rozbouřené moře QL
kořen: khal, vzhůru (odvozený
od kal, světlo)
halya zahaluje, skrývá,
zastiňuje Et skal
halda zahalený, ukrytý, zastíněný, stinný Et skal
kořen: skal, halí, stíní
hame, základ slova ham- sedí
Et
hamma sedadlo, židle VT 45
kořen: kham, sedí
hampa omezený,
zpožděný, zadržovaný WPP
kořen: khap, objímá, drží
hane, základ slova han- zvětšuje,
přidává k, prokazuje čest, zejména darem
kořen z VT 43
han nesrovnatelně vysoko nad, evtl. daleko za VT
43 /o/
další příbuzná slova viz
"hanta"
kořen: han (z VT 43, není uvedeno, zda
je míněno 3an), zvětšuje, přidává čest, zejména darem
handa chápající,
inteligentní Et khan
handasse inteligence
Et khan
hande vědomosti, porozumění Et khan
handele rozum
Et khan
hanya rozumí, ví, umí s něčím zacházet Et
kořen: khan, chápe
hanno, základ slova hannu- bratr
(familiérně) VT 47:14
kořen nejpravděpodobněji
3an, samec (i když VT 47 uvádí "khan, bratr")
hanta děkuje
QL
hantan, hanta děkuji, díky QL
hantale díkůvzdání UT 214
hane, základ slova han- zvětšuje,
přidává k, prokazuje čest, zejména darem
kořen z VT 43
han nesrovnatelně vysoko nad, evtl. daleko za VT
43 /o/
kořen: han (z VT 43, není uvedeno, zda
je míněno 3an), zvětšuje, přidává čest, zejména darem
hanu samec
(jakéhokoli živočicha, i mluvícího) Et
3an
hanuvoite mužský,
samčí (mající samčí vlastnosti) Et ini (přesný význam nejistý)
hanwa mužský, samčí (samci
náležející) Et ini (přesný význam nejistý)
hannu bratr (familiérně) VT 47:14 (evtl. jiný
kořen, viz tamtéž)
kořen:
3an, samec
hanya rozumí, ví, umí s něčím zacházet Et
kořen: khan, chápe
hape, základ
slova hap- objímá,
drží, zdržuje podle Et a WPP
hampa omezený, zpožděný, zadržovaný WPP
kořen: khap, objímá, drží
hare, zákl. sl. har-, min.č. háre n. hande) zůstává (význam
"sedí" z PP je zřejmě básnický překlad)WPP, QL
hara máriesse zůstávejte v dobrém, ať se vám dobře daří
WPP
haru dědeček QL
haruni babička QL
kořen: khad, zůstává
harma drahocennost, poklad PP, Et (3ar)
harwe (1) poklad, pokladnice Et (3ar)
harya
má, vlastní Et 3ar
haryon dědic Et
(slovo
"princ" je v tomto textu ještě přiřazeno k "haryon",
ale vzhledem k lepšímu rozlišení ar-yon, "syn krále", zatímco
har-yon by byl "syn majetku, bychom možná měli zvážit změnu)
kořen:
3ar, vlastní
harna zranňuje
Et skar
harna raněný
Et skar
harwe (2) zranění Et skar
kořen: skar, trhá, rve
harpa přilba
VT 45
kořen: kharap, přilba (odvozený
od kas, hlava?)
harwe (2) zranění Et skar
kořen: skar, trhá, rve
harwe (1) poklad, pokladnice Et 3ar
harya má, vlastní Et 3ar
haryon dědic Et (slovo "princ" je v tomto textu ještě
přiřazeno
k
"haryon", ale vzhledem k k lepšímu rozlišení ar-yon, "syn
krále", zatímco
har-yon by byl "syn majetku", bychom možná měli zvážit změnu)
kořen: 3ar, vlastní
hasta kazí,
ničí MR (odvozeno z následujícího)
hastaina zkažený, zničený MR 254, 408
kořen není uveden
hate, základ slova hat-, min.č. hante (1) láme Et skat
kořen: skat, láme
(2) hází, vrhá Et khat, QL
(v Et už doloženy jen tvary v jiných jazycích, které daly vznik jménu Hador.
Ještě ve VT 49 je však odvozenina:)
hatal kopí VT 49:14
hatse let (např. kopí), let
střemhlav nebo jiný rychlý pohyb přímou čarou QL
kořen: khat, vrhá/letí
haura ohromný
WPP
kořen: khaw, obrovský
hauta přestává,
zastavuje, dává si pauzu Et khaw
kořen: khaw, leží
hehta odkládá,
vypouští, vynechává, opouští WJ 365
heka! z cesty! kliď se! odejdi! WJ 364
(též s koncovkami: j.č.hekat, mn.č.-l)
hekil (m -o, ž -e) (někdo) ztracený, zbloudilý, psanec, vyhnanec
WJ 365
hequa kromě, nemluvě o WJ 364
kořen: 3ek, oddělený
helda obnažený,
nahý, holý, nic neskrývající
helma pokožka, kůže, rouno, kožešina (obojí Et
skel)
helta svléká Et skel
kořen: skel, kůže
helin, základ slova helinn-
maceška
QL
helinille fialka QL
helinquila růžovofialový QL kořen: kwil, barva/ozdoba
helinwa modrofialový QL
helilohte wistarie QL (kt) kořen: loth, květ
kořen: 3el, obloha
helke led Et khel
helka ledový
Et khel
helkelimbe v
Et lib bez překladu; předpokládá se kroupa, doslova "ledová
kapka"
kořen: lib, kape
halkin zmrzlý QL
hilke, základ slova hilk-, min.č. snad halke mrzne, někdo
QL
kořen: khelek, led
helle obloha
Et 3el
helwa bleděmodrý Et 3el
helyanwe duha Et 3el
kořen: 3el, obloha
helma pokožka, kůže, rouno,
kožešina Et skel
helta svléká Et skel
kořen: skel, kůže
helwa bleděmodrý Et 3el
helyanwe duha Et 3el kořen: yat, jho
kořen: 3el, obloha
hen (mn.č.hendi, duál hendu)
oko Et khende
henta prohlíží, zkoumá, čte WPP
hententa zahlédne (přít.) VT 49:24
kořen: ten/tenge, směr, ukazuje,
znamená
kořen: khen, dívá se
hequa kromě, nemluvě o WJ 364
kořen: 3ek, oddělený
héra hlavní
Et
heren majetek, úděl, osud Et kher; řád, hierarchie
UT 388
herenya štěstí mající, bohatý, požehnaný Et kher
heru, heri pán (vládce), paní PM 210, Et kher
hérinke mladá dáma
UT 195
kořen: kher, ovládá
hesta vadne
QL
hessa zvadlý QL
hesin, základ slova
hesinn- zima (neoficielní název, alespoň v
Imladris :)) QL
kořen: khes, vadne
hildi (mn.č.) následovník;
jeden z názvů pro lidi Et khil
(též j.č. s koncovkami o,
e) (dá se užít i
jako přípona)
hilya následuje
Et khil
kořen: khil, následuje
hilke,
základ slova hilk-, min.č. snad halke
mrzne, někdo QL
kořen: khelek, led
híma lepivý (podle Et khim)
himba lpějící, vytrvávající při Et khim
himya drží se čeho, vytrvává při, lpí na Et khim
haime zvyk Et
kořen: khim, lepí se
hína, mn.č. híni dítě SA, WJ 403 (i
jako přípona hin, híni, např. Eruhíni)
hina dítě, malé (jen 5.pád, zejména v podobě hinya, mé
dítě WJ 403)
kořen: khin, dítě
hire základ slova hir- nachází PP
kořen:
khir, nachází
híse, hísie lehčí
mlha PP, Et khis (híse
nedoporučeno, má jiné možné
a
zároveň sporné významy)
hísilanya cár mlhy WPP kořen: lan, tká
hiswe hustá mlha Et khis
hiswa šedý
Et khis
kořen: khith, mlha
hiuta mrká,
naznačuje VT 46 ñiw
kořen: ngiw, mrká
(h)lapu fouká,
letí ve větru MC
(h)lápula vanoucí, letící ve větru MC
(nověji asi spíše lapu, lápula)
kořen není uveden. slap?
(h)loa řeka, která se pravidelně
rozvodňuje VT42:9-10
(Podle poznámky po vymizení
neznělého l splynulo s loa, vegetační rok, a přestalo se užívat. Pokud ho ale
užívat budeme chtít, musíme neznělé l ponechat, neboť rozlišuje význam.)
oloire velká záplava VT 42:9-10
oloiya rozvodňuje se VT 42:9-10
kořen:
(s)log, mokrý
(h)lón, základ slova hlon- zvuk
VT 48:29
kořen: (s)lon, zvuk
(h) loire jed,
jedovatost WPP
(h)loirea jedovatý WPP
kořen: sloy, jedovatý
hó (podst.
jm.) sova
QL
kořen: oho, houká, volá
ho, hó z, od (směrem k mluvčímu) WJ 368, Et (3ó)
hókirise, základ slova hókiris- uřezává si, ukrajuje si WJ 366/8, základ
slova Et kiris
hótule, základ slova hótul-,
min.č. hótulle přechází (odchází od místa či skupiny na/k jiné, vnímané
mluvčím jako "naše", jinak by se nedalo použít základu
tule, přichází) WJ 366
kořen: 3o, z, od, pryč (ne od
mluvčího)
hoa veliký,
rozlehlý WPP
haura ohromný WPP
kořen: khaw, obrovský
hókirise, základ slova hókiris- uřezává si, ukrajuje si WJ
366/8, základ slova Et kiris
kořen: kiris, řeže, seká,
krájí, odvozený z kir
(v
podstatě stejného významu, ale užíval se i o lodích)
holla zavřený
WPP
holta zavírá WPP
holya zavírá se WPP
oholima důvěrný WPP
kořen: khol, zavírá
holme (též holwe), holo viz
yolme, yolo
kořen: yol, zapáchá
hon/hón, základ slova hond-; hondo srdce (tělesné) Et khón, QL
hon maren "srdce domova", krb LR
kořen: khon, srdce
hontosse hlasité
kýchnutí QL
hontye kýchnutí QL (hont, základ slova honty-)
kořen: 3otyo, kýchnutí
hópa malá
zátoka, přístaviště, přístav Et khop
hopasse přístaviště, útočiště, přístřeší Et khop
kořen: khop, útočiště nebo
přístav (překlad kořene není uveden)
hóre (1), základ slova hóri- borovice
QL
kořen není uveden
hóre (2) impuls
(prudký) Et khor
hórea impulsivní Et khor/VT 45
horme naléhavost
Et khor
horta vypouští k letu, uvádí do pohybu,
pobízí Et khor
hortale urychlování, pobízení Et khor
horya je motivován/vnitřně tažen (něco dělat),
pouští se s vervou
(do něčeho) VT 45
kořen: khor/3or spouští,
pobízí
horro! orro! citoslovce
bolesti, hrůzy či znechucení VT 45
kořen: 3or/gor, není moc
ujasněný
horta vypouští
k letu, uvádí do pohybu, pobízí Et khor
hortale urychlování, pobízení Et khor
horya je motivován/vnitřně tažen (něco
dělat), pouští se s vervou (do něčeho) VT 45
kořen: khor/3or spouští,
pobízí
hosta velké
množství Et khoth
hosta shromážďuje
Et khoth
hos, základ slova
host- národ, kmen QL
hostar kmen QL
hosse vojsko, oddíl, tlupa (ozbrojená) QL
kořen: khot/khoth/khos,
shromažďuje bez uspořádání
hote, základ slova hot-, min.č. hontye kýchne
(přít.č.) QL
hontosse hlasité kýchnutí QL
hontye kýchnutí QL (hont, základ slova honty-)
hototyosse rýma s kašlem (samosebou u smrtelníků) QL kořen: tyos, kašel
kořen: 3otyo, kýchnutí
hótule, základ slova hótul- přechází
(odchází od místa či skupiny na/k jiné, vnímané
mluvčím jako "naše", jinak by se nedalo použít základu
tule, přichází) WJ 366, 368
kořen:
3o, z, od, pryč (ne od mluvčího), tul, blíží se
hrai- (předpona) tuhý,
nesnadný, nešikovný (o věci), obtížný WPP
hraia nesnadný, nešikovný (o věci), obtížný WPP
hraikénima stěží viditelný WPP kořen: ken, vidí
hranga překáží (něčemu) WPP
kořen: srag, nesnadný
hráve maso
(syrové, i živé) MR 349
hravan divoch (kdokoli mimo Edain) WJ 219
(pravděpodobně
je to vyjádření skutečnosti,
že jejich "fea" není dominantní nad
tělem)
kořen: sraw, tělo, maso
hresta břeh,
pobřeží MC
kořen není znám
hrisya sněží
WPP
hrisse napadaný sníh, sněhová pokrývka WPP
hristil vrchol hory s věčným sněhem WPP
(podle významu paralelního
slova niquetil v QL asi může znamenat cokoli, co ční do výšky a má něco společného se sněhem, např. sněhovou
čepici)
hríve zima
PP
kořen: sris, sníh
hroa, hrondo
tělo MR 209, WJ 397, 405, WPP
hroafelme impuls těla VT 41:19
mirroanwe bytost, pro níž je přirozené mít tělo MR 350
kořen: sraw, tělo, maso
hróta podzemní
příbytek, tesaný či přírodní PM 365
kořen: srot, proráží tunel
hrua, hrúya zlý
WPP
hruo trol WPP
kořen: srug, zlý
huan lovecký
pes Et khug
huo pes
Et khug
huoni fena
(podle QL)
kořen: khug, štěká
huine, fuine hluboký
stín, temnota, temná noc VT 41:8, Et, QL
kořen:
phuy, temná noc, hluboký stín
húna prokletý
WPP
húta, min.č. hunte nebo
huntane proklíná WPP
kořen:
sku/khu, kletba
hure, základ slova hur-
(nebo fure, fur-) lže,
skrývá GL/QL
huru/furu lež GL furu
húrima/fúrima prolhaný, lhář GL fúrima
(vše je velmi
pravděpodobné i s počátečním h, do kterého f postupně přecházelo)
kořen:
phur, lže, skrývá
húta, min.č. hunte nebo huntane proklíná
WPP
kořen: sku/khu, kletba
hwan, základ slova hwand-
houba (v
obojím smyslu) Et swan
kořen: swad, houba
hwarin napříč,
křivý, možná i převrácený,
tvrdošíjný
Et skwar
hwarma příčné břevno, závora Et skwar
hwarda zlý QL (quarda)
hwarka zvrhlý, zvrácený QL (quarka)
(pozn. k úpravě quarda,
quarka viz tamtéž)
kořen: skwar, křivý
hwerme posunková
řeč WJ 395
kořen
není uveden
hwesta dechne,
zavane Et swes
hwesta fouknutí, závan, dechnutí, vánek PP, Et
kořen: swes, zvuk dechu a
větru
hwinde vír Et swin
hwinya víří
Et swin
kořen: swin, víří
hya nebo; to, něco (jiného, dalšího) VT 49:14-15
hyana jiný VT 49:14-15
hye někdo, on (jiný, další) VT 49:14-15
kořen: khya, jiný
hyalma mušle,
lastura Et syal
kořen: syal, mušle
hyalin papír
PE 16
kořen mi není znám
hyame, zákl. sl. hyam-, min.č.
hyáme nebo hyambe volá k někomu (naléhavě),
modlí se VT 43 (z)
kořen: yam, volá
hyana jiný
VT 49:14-15
kořen: khya, jiný
hyanda čepel,
Et syad; též radlice, QL
kořen: syad, roztíná, brázdí
hyapa lehčí
obuv QL
(Et
podle VT 46 uvádí duál hyapat, pobřeží bylo chybné čtení)
saipo (bytelná) bota QL
kořen:
skyap/sayap, obuv
hyare, základ slova hyar-, min.č. hyande roztíná Et syad, též: oře QL
hyatse zářez,
zásek Et syad
hyanda čepel
Et syad též: radlice QL
kořen: syad, roztíná, brázdí
hyarya levý Et khyar
hyarma levá ruka VT 47:6
hyarmaite levoruký
Et khyar kořen: ma3, ruka
hyarmen jih
Et khyar kořen: men, bod, místo, směr, cíl
hyarmenya jižní
Et khyar kořen: men, bod, místo, směr, cíl
kořen: khyar, vlevo
hyatse zářez, zásek, sečná rána, strž, průrva,
příkop, puklina v zemi Et syad
kořen: syad, roztíná, brázdí
hye někdo,
on (jiný, další) VT 49:14-15
kořen: khya, jiný
hyelle sklo Et khyel
hyelma sklenice VT 45
kořen: khyel, sklo (pozdější než praelfský)
i
i ten,
ta, to (určitý člen, užívá se jen se slovem nebo ve vztažných
vazbách jako "ten, který") Et
kořen: i, určitý člen
il- předpona:
(1) pravý opak Et, MR (2) vše Et
(podle Et v případě opaku vznikla z lá
stejně jako al-, ala)
ilaika tupý QL kořen: ayak, ostrý
ilfirin nesmrtelný
Et
ilkarna nehotový QL
iltanka nestabilní, nepevný QL
kořen: al/la, pravý opak
ilaurea každodenní
VT 43 (o) kořen:
ur, žár
illume vždy VT 44 (stp)
ilqua všechno
Et
ilquen každý (o osobách) WJ 372
ilu, ilúve vesmír (="veškerenstvo") SA, Et, WJ
402
iluisa vševědoucí VT 39:20
ilúvala všemocný
VT 39:20
ilvanya dokonalý
WPP
ilya všechno,
celek PP, Et
(před
podst.j se chová jako příd.jm.: každý)
kořen: il, vše
ilfirin nesmrtelný Et kořen: phir, vydechuje
kořen: al/la, pravý opak
ilin, základ slova ilim-
mléko
QL
ilimba mléčný QL
kořen: gil, bíle svítí (a z
něj odvozený (g)ilim, mléko)
ilkarna nehotový
QL kořen: kar, tvoří
kořen: al/la, pravý opak
ilka, min.č. alke bíle se leskne MC; též vypadá (QL ilke, ilk-)
ilke lesk, vzhled QL
Ilma hvězdné světlo Et (gil)
Ilmen nebe nad atmosférou, kde jsou hvězdy SA, Et
gil
ilsa stříbro (ve světelném smyslu, protiklad
"laure") QL
ilin,
základ slova ilim- mléko QL
ilimba mléčný QL
kořen: gil, bíle svítí
illi všichni
(zpodstatnělé) VT 47:30
illume vždy VT 44 (stp) kořen: lu, plynutí času
ilqua všechno
Et (...a
další viz ilu) VT
45 má samostatný kořen kwa = něco. Nicméně nevidím důvod, proč
by zde nemohlo jít o kwa = úplný.
ilquen každý (o osobách) WJ 372 kořen: kwe, mluví, a z něj odvozené
kwen, osoba
kořen: il, vše
iltanka nestabilní,
nepevný QL kořen:
tak, pevný
kořen: al/la, pravý opak
ilu, ilúve vesmír (="veškerenstvo") SA, Et,
WJ 402
kořen: il, vše, s rozšířením
na ilu, veškerenstvo
iluisa vševědoucí VT 39:20 kořen: is/si, ví, zná
iluquinga "vesmírný luk", duha QL kořen: kwi(n)g, brnká
ilúvala všemocný VT 39:20 kořen bal, mocný(jako Valar)
ilvanya dokonalý WPP kořen: ban, krásný,
neporušený
ilya všechno, celek PP, Et
(před podst.j se chová jako
příd.jm.: každý)
kořen: il, vše, případně s rozšířením na ilu, veškerenstvo
imbe mezi
(dvěma) PP; též země nikoho nebo hluboké údolí, oddělující
od sebe dvě srázné hory WPP
imbi mezi (mnoha) WPP
imbile roj, hejno (často malých ptáků) QL
imbilinke vrabec
QL (imbilink)
imbita hemží se, rojí se (podle překladu kořene z QL ibi)
imíka mezi (skupinou) VT 43 (z)
kořen: im(bi), v, uvnitř,
dovnitř (v
QL je pro roj a hemžení ibi s otazníkem, významová souvislost "v roji,
hejnu" a "mezi mnoha" je však myslím zřejmá)
iminqua tentýž
QL
kořen: im, stejný, podobný
indemma mentální
obraz, vidění WPP
kořen: inid, srdce, nitro
(zřejmě odvozený od id, touží)
indil lilie
nebo jiná velkokvětá květina WJ 399
slovo cizího původu
indis, základ slova indiss- nevěsta Et/VT 45
kořen: nis, žena
indo srdce,
povaha, též přeneseně rozhodnutí Et, VT
41:17
indemma mentální obraz, vidění WPP
indóme vžitá povaha; vůle
Jediného WPP
insangare tlak (jen vnitřní?) jednat sám proti sobě,
pokušení
inwalme nadšení, vzrušení PE 17
inwis,
základ slova inwist- nálada (dlouhodobější vyladění osobnosti) MR
kořen: inid, srdce, nitro
(zřejmě odvozený od id, touží)
indyo vnuk,
potomek Et
kořen: ngyo, potomek
ing- předpona:
první, přední PM 340
inga první Et, přen.: vrchol,
nejvyšší bod PM 340
(může
jít i o poměrně plochý vrchol, VT 47:28)
ingaran král králů
PM 340 kořen:
ar, lepší, vznešený nebo 3ar, vlastní
ingole zastaralý význam: tajné učení, magie Et,
později znamenalo
spíše tradiční vědění (WJ 383) a s velkým I vědu/filosofii jako celek (PM
359/60)
ingólemo slavný mudrc z valinorských dob PM 360
ingolmo mudrc/znalec tajného učení WJ 383
(ngoldo =
Noldo)(nověji všechna slova začínají n- místo ng-)
kořen: ngol, moudrost,
učenost
ingor vrchol hory PM 340 kořen: or/ro, vzhůru
kořen: ing, nejvyšší
ini samice
(Et ini, ní) (doufejme!)
inya ženský,
samičí (samici náležející) (Et ini) (přesný význam nejistý)
inimeite ženský,
samičí (mající samičí
vlastnosti) (Et ini) (přesný význam nejistý)
kořen: in/ni, samice
inka nápad
VT 45
kořen: inik, odhaduje,
předpokládá
inqua stejný
QL
inquavíka
na vlas podobný QL kořen: be, podobný
inquile shoda QL
iminqua tentýž QL
kořen: im, stejný, podobný
insangare tlak
(jen vnitřní?) jednat sám proti sobě, pokušení VT 43 /o/
kořen: inid, srdce, nitro
(zřejmě odvozený od id, touží); stag, lisuje
intya odhaduje,
předpokládá Et
intya odhad, předpoklad, myšlenka Et
intyale představivost Et
kořen: inik, odhaduje,
předpokládá
inwalme nadšení,
vzrušení PE WPP kořen: wal, citové hnutí
inwis, základ slova
inwist- zaměření mysli, zájem (jak
u elfů v průběhu
jejich dlouhého života postupně
nabývají převahy různé sklony a talenty) MR 215-6
kořen možná wis, mění
kořen: inid, srdce, nitro
(zřejmě odvozený od id, touží)
inya ženský, samičí (samici
náležející) (Et ini) (přesný význam nejistý)
inimeite ženský, samičí Et (Et ini) (přesný význam nejistý)
kořen: in/ni, samice
ipsin jemné
vlákno WPP
kořen: spin, vlas
iquista prosí,
žádá; prosba, žádost; prosím, ráčte QL
iquin (snažně) prosím (nemá jiné osoby) QL
(překlad vypadá na zesílenou
prosbu, ustrnulá forma na nejběžnější výraz pro "prosím")
kořen: iku, žádá
íre touha
Et; když FS (pravděpodobně
určitý člen i + ré, den)
írima krásný, milý, touženíhodný Et, FS
kořen: id, touží
is, základ slova iss- slabé sněžení,
sněhový poprašek QL
iska bledý QL
kořen: is, bílý, bledý
Isil Měsíc PP
isilme měsíční světlo MC
kořen: sil, září (bíle)
isima, síma mysl,
představivost VT 49:16
kořen: is/si, ví, zná
iska bledý
QL
kořen: is, bílý, bledý
isquale inteligence
(podle kontextu
zřejmě především schopnost abstraktního
myšlení) QL
isqualea inteligentní QL
ista, min.č. sinte nebo
isinte, inf. síve ví Et,
též umí (například číst) VT 41:6
ista, istya vědomosti
Et
istima vědomosti mající, učený, moudrý Et
istyar, istar učenec, mudrc
Et, PP
sinwa známý, jistý, doložený WPP
isima, síma mysl, představivost VT 49:16
kořen:
is/si, ví, zná
ita třpytí
se, září (pronikavým světlem) PM 363
(zejména o očích)
íta záblesk
PM 363
itila třpytící se, třpytivý, zářící PM 363
kořen: it, blýská se, třpytí
se
itse drobný
létající hmyz, 1 kus QL
itis, základ slova
itiss- hmyzí štípnutí QL
itisya svědí, dráždí QL
kořen: it(is), štípe, bodá,
dráždí
ka
ka- (předpona) působí
něco QL
(např. kamate, základ slova
kamat- krmí,
dává najíst QL)
kořen: kyar, činí (v QL jen
nadhozený ve formě kaha)
(pokud by takto předpona
nemohla vzniknout, jistě mohla vzniknout z příbuzného kar, tvoří)
ka, kata vzadu, za, též ve smyslu podpory VT
43 (z)
kořen není uveden, podle
odvozených slov je asi nejbližší kat, tvaruje
(významovou
souvislostí by mohla být součinnost uvnitř malé bojové jednotky
o čtyřech spolubojovnících)
kaila doupě, tábořiště, místo
k odpočinutí Et kay
(záznam v Et není úplně
přehledný, ale pro "upoutanost na lůžko", které by bylo alternativou,
nabízí i další, zcela
jednoznačné slovo: kaimasse)
kaima postel Et kay
kaimasse upoutanost na lůžko, nemoc Et kay
kaimassea upoutaný na lůžko, nemocný Et kay
kaimasan, základ slova
kaimasamb- ložnice Et stab kořen: stab, tesařská práce
kaita, min.č. kaine nebo
keante leží
PP, VT 48:12-13
kořen: kay, leží
kake směje
se (chechtá se) QL
kankale smích QL
kankale malina žlutý narcis QL
kořen: kak, chechtá se
kala (Et), kále (MC) světlo
kalaina angl. "serene"
(může znamenat všechno od jasného, např.
počasí, přes vyrovnanost po jistou dávku pokojné vznešenosti) QL
kalaine totéž coby podst. jm. QL
kalarus, základ slova
kalarust- leštěná měď
VT 41:10 kořen:
rus, rezatý
kalas, základ slova
kalass- mosaz QL
kalaska, kalassina mosazný QL
kala svítí UT 22/51, QL (UT má jen budoucí čas, přít. doplněn dle QL)
kalima jasný
PP
kalimbo barbar, divoch, obr, trol a podobné rasy QL
kalimbarie barbarství
QL
kalina světlý
Et
kalle jasno, slunečné počasí, čistá obloha QL
kallo ušlechtilý muž, hrdina Et
kalma jedno světlo, lampa PP, Et
kalmatan lampář (výrobce lamp) WPP kořen: tam/tan, vyrábí
kalmindon maják UT 182 kořen: min, jeden, první
kalta
svítí Et; rozsvěcí QL
kalya ozařuje
Et
kořen: kal, světlo
(u kalimbo a kalimbarie si autor
nebyl zcela jist, zda mají patřit ke stejnému kořeni)
kalonga velký
zvon QL
kalonya mohutně zvoní QL
kořen: kil, dělí/volí
(QL má kořen kili,
který už jasně předjímá budoucí kil, dělí - význam je okraj /propasti, ale
třeba i
džbánu/.
Od toho je dovozen kilin, zvon /o tvaru/ - to jest průřez propasti, ale i
určitého typu džbánku. A od toho je
odvozeno kilinkele, klinkání malého zvonku, i kalonga, kalonya, pro sytější
zvuk velkého zvonu. Vše
zcela logické :).
kalpa nádoba
na vodu, vědro Et/QL
kalpa nabírá (váží) vodu, nabíráním vylévá Et
kulpa obsahuje QL s Quenovou úpravou
kořen: kalap, nádoba na vodu
kalta, min.č. kalante svítí (Et); rozsvěcí QL
kalya ozařuje
Et
kořen: kal, světlo
kamate, základ slova kamat-, min.č. kamante krmí, dává najíst QL
kořen: viz předpona ka-;
mat, jí
kambe dlaň,
hrst (užívalo se i o ruce vůbec) Et
kořen: kab, drží v dlani
kame, základ slova kam-,
min.č. kamne hodí se k něčemu, ladí s něčím, shodne se VT 44 (l);
přijímá
VT 47:21
kamta přizpůsobuje,
upravuje (aby se věci k sobě hodily) VT 44 (l)
ókame, základ slova ókam- přizpůsobuje
se, je tolerantní, snáší někoho VT 44 (l)
kořen: kam, hodí, se, ladí,
přijímá (souvisí s kab?)
kamillo vlčí
mák QL
kamilot červený jetel QL
kampilosse šípková růže QL
kampin šípek (plod) QL
kořen: kam, červený
(můžeme
si představovat, že jde o týž kořen, obdobný slovanskému červený = krásný)
kamo beran
PE 16
kořen mi není znám
kampilosse šípková
růže QL
kampin šípek (plod) QL
kořen: kam, červený
kanasta čtvrtina
VT 48:11
kořen: kanat, čtyři (pravděpodobně
souvisel s kořenem kat, tvaruje, podobně jako nel, tři (v QL ovšem dosud čtyři :) souvisí s
hranami a špicemi)
kane, základ
slova kan-, min.č. nejspíš kanne rozkazuje, vyžaduje co PM 361-2 (u Q. uveden jen význam,
ale podoba slovesa je z kontextu velmi pravděpodobná);
odvažuje se (Et-jazyk
neuveden)
(pro
odlišení "odvažuje se" by bylo myslím logické využít nepřeložené
"kanya" z WPP)
káno (nižší) velitel, pův. herald PM 362
kanwa oznámení, později pedevším: rozkaz PM 362
káne odvaha, chrabrost Et
kanya odvážný, smělý Et
kořen: kan, křičí
rozkaz/odvažuje se
(souvislost
není nikde výslovně uvedena, ale je normální, mnoho kořenů vyústilo ve slovesa předmětová i
podmětová)
kanga přede
QL
kořen: kanga, tká, přede
kankale smích
QL
kankale malina žlutý narcis QL
kořen: kak, chechtá se
káno (nižší)
velitel, pův. herald PM 362
kořen: kan, křičí
rozkaz/odvažuje se (pozn. viz kane)
kanta 1.
tvaruje Et kat
-kanta přípona: tvarovaný (např. lassekanta) Et
kořen: kat, tvaruje
kanta 2.čtyři Et
kantea čtvrtý VT 42:25
kantil (základ slova
kantild-) čtverec, čtyřúhelník
(odvozeno podle vzoru neltil, trojúhelník, Et)
kanasta čtvrtina VT 48:11
kořen:
kanat, čtyři (pravděpodobně souvisel s kořenem kat, tvaruje, pozn. viz
kanasta)
kanu olovo
QL
kanuva olověný QL
kanwa oznámení,
rozkaz PM 362
kořen: kanu, olovo
kanya odvážný,
smělý Et
kořen: kan, křičí
rozkaz/odvažuje se (pozn. viz kane)
kape, základ slova kap-
min.č. kampe tryská, skáče QL
kapanda skok QL
kapta poleká, vyplaší, přít.č. QL
kořen: kap, skáče
kár (základ slova kas-) (pravděpodobněji kás, základ kar-) hlava Et (úprava PE14, VT 49:17)
karrea síťka do vlasů VT42
kassa přilba
Et
kastea hlavy se týkající, hlavní QL
kastol přilba WPP
kořen (nejpravděpodobněji):
kas, hlava
kar, základ slova kard- dům, stavení Et
kare, základ slova kar-,
min. č. karne dělá, vyrábí,
staví Et, WJ 371
karasta staví WPP
karasse pevnost, stavba obklopená hradbami WPP
karma nástroj
WPP
karme umění UT
karna vyrobený, postavený (odvozeno z
vinkarna-uzdravený MR 408)
kořen: kar, tvoří
karakse zubatý
horský hřeben, hradba ostrých špic Et
karka ostrý zub, tesák SA, Et
karkara zubatý
QL
karkane řada zubů
Et
karakse zubatý hřeben, hradba ostrých špic Et
karkapolka kanec QL kořen: pol, fyzická síla
karakasarma velká pila
QL kořen:
sar, vyrývá
kořen: karak, velký ostrý zub
karma nástroj WPP (též helma, PM 260, nedoporučeno, beztak je to už gondorština)
kořen: kar, tvoří
karmalin oranžový
QL krn kořen:
(s)mal, žlutý
kořen: karan, červený
karme umění
UT 396
kořen: kar, tvoří
karna vyrobený,
postavený MR (dle "vinkarna", 408)
kořen: kar, tvoří
karne červený Et
karnimírie jeřáb (zřejmě poetický opis, "červených drahokamů") PP
kořen: karan, červený
karon, základ slova karonn- vrána
QL
kořen není uveden, nejspíš
zvukomalebný
karpa, min.č. karampe trhá podle kořene z QL (též mluví, WPP,
nedoporučeno)
karpa ústa jako celek (rty, zuby, jazyk, ústní
dutina, patro) WPP
karpale trhání, škubání, vyškubnutí, vykroucení,
vymknutí, ošizení QL
karpalima vychytralý, zrádný QL
karpan přadeno QL
kořen: karap, škube
("ústa"
z WPP nejsou výslovně uvedena jako související, slova pro jazyk a mluvení jsou
však odvozena
od nich, nikoli naopak, takže souvislost existovat může. WPP 126)
karrea síťka
do vlasů VT 42:12 kořen: reb, síť
kořen: kas, hlava
kasar trpaslík WJ 388
slovo cizího původu
kás (základ slova kar-)
(pravděpodobnější verze než Et kár, základ kas-) hlava PE14, VT49:17
kassa přilba
Et
kastea hlavy se týkající, hlavní QL
kastol přilba WPP
kořen (nejpravděpodobněji):
kas, hlava
kata, ka vzadu
VT 43/z/
kořen není znám, teorie viz
ka
kauka ohnutý,
shrbený, hrbatý QL
kauko hrbáč QL
kauma skrýš
(přirozená i umělá) proti větru, slunci, dešti, střelám...;
často
užíváno i ve významu "štít" WPP
kaune hrob QL
kaure strach
QL
kaurea bázlivý
QL
kave, základ slova kav-,
min.č. kanwe klaní se (Quen podle QL kawin)
koa umělá
skrýš, přístřeší, kůlna, (malý) dům, příbytek obecně WPP, MR 250
kave, základ slova kav-,
min.č. kanwe klaní se (Quen podle QL kawin)
kořen: kaw, krčí se, skrývá
se, bojí se
keket, základ slova kekeht-
bažant
QL (-kt-)
kořen: kek, kvoká
ké asi
VT 42:38, 49:19, 27
kenai dejme tomu, že VT 49:19
kenasit, kenasta možná VT 49:19
kořen: ek/ke, možná
kele, základ
slova kel- teče, proudí, kořen z Et
kelma koryto vod. toku, průliv, kanál Et
kelume proud, tok
Et
kelusse silný horský pramen; proud sladké
vody do moře VT 49:30
ehtele
(vzniklo z et-kele) pramen Et
kořen: kel, běží (především o
vodě), teče
kelva živočich
S
kořen není znám, ale může
souviset s předchozím, živočichové jsou
charakterizováni
schopností pohybu
kén, základ slova kem-
půda,
zem Et
kemina, kemna hliněný Et/VT
45 (rukopis
špatně čitelný, obě varianty v q. možné)
kemnaro, též kentano hrnčíř
Et (kentano viz tan) kořen: tam/tan, vyrábí
kořen: kem, hlína
kenai dejme
tomu, že VT 49:19
kenasit, kenasta možná VT 4919
kořen: ek/ke, možná
kene, základ slova ken-
vidí MC
ken zrak, vidění
dle
apakenya, terkenya, MR 216
kenda pozoruje čistě pro informaci, čte VT 41:5,
WPP
kendele obličej VT 49:21
kenta vidění, dívání se VT 39:23 (dle ósanwekenta = sdílení myšlenek,
doslova pravděpodobně: vidění myšlenek, nahlížení do mysli)
kořen: ken, vidí
kerta runa
(znak určený k tesání do kamene) WJ 396
kořen: kir, řeže, seká, krájí
(slovo samo je převzato přes sindarštinu)
kese, základ slova kes- pátrá
po něčem, prozkoumává něco (např. i knihu) za účelem
nalezení čehosi WPP
kesta hledá něco, pátrá po něčem WPP
kesya vyvolává hledání, zájem; zajímá se o něco WPP
ekkese, základ
slova ekkes- zjišťuje, snaží se vyzkoumat (co) WPP
kořen: kes, pátrá, zkoumá
keule obnova
VT 48:8, zápis není úplně jasný
keura obnovený VT 48:7-8, zápis není úplně jasný
keuran nový Měsíc VT 48:7 kořen: ran, toulá se, bloudí
keuranar první den po slunovratu (nejspíš zimním) VT
48:7
kořen: nar, oheň
keuta obnovuje, občerstvuje VT 48:7
kéva nový, obnovený VT 48:7
quea zelenina WPP
kořen: kew, čerstvý, živý
(rostlinným životem)
kile, základ
slova kil- dělí, kořen z Et, zřejmě i ve smyslu
volby: "Dělím
věci
na ty, které si vyberu či nevyberu." HKF navrhuje:
kile volí
kilta dělí
kilya průsmyk, rokle, hluboká puklina v zemi Et,
MR 89
kilme volba MR 214
kořen: kil, dělí/volí
kilapi červenka
QL
kořen není moc jasný, s
největší pravděpodobností byl zvukomalebný (cvrliká), možná byl ki
kilinkele klinkání
malého zvonku QL
kořen: kil, dělí/volí (výklad
viz kalonga)
kilin sklo
WPP
kilintír, kilintilla zrcadlo WPP kořen: tir, sleduje, střeží
WPP 37 uvádí, že pro
"sklo" neexistovalo praelfské slovo; "kilin" bylo
vynalezeno ve Valinoru
(a může souviset s kil přes
džbánky a skleněné zvonky, viz kalonga)
kilme volba MR 214, PM 339
kilya průsmyk, rokle, hluboká puklina v zemi Et,
MR 89
kořen: kil, dělí/volí
kime, základ slova kim- dbá,
věnuje pozornost GL
kořen mi není znám, ale
není důvodu aby nebyl kim, dbá, věnuje pozornost :)
kire, základ slova kir-
plachtí
MC
kirise, základ slova
kiris- seká, rozsekává (kořen z Et)
kirisse zářez, zásek, sečná rána, strž, průrva, příkop,
puklina v zemi Et
kirka srp Et; též seká srpem, sklízí podle QL
(podle
Et by "seká srpem" mohlo být kirihta)
kirma kus, podíl (kýmsi odvozené slovo)
kirya loď (se špičatou přídí) SA, Et
kiryamo, kiryaquen,
kiryando námořník UT
8, WJ 372, WPP kořen:
kwen, osoba
(odvozený
od kwe, mluví)
kiryatan stavitel lodí SA kořen: tam/tan, vyrábí
kořen: kir, řeže, seká,
krájí, užíval se též o lodích se špičatou
přídí, "poltících" vodu
kita předpokládá
VT 49:19
kořen: ek/ke, možná
kitya šimrá QL
kityale šimrání
QL
kityalea lechtivý, citlivý, citlivě reagující QL
kořen: kit, šimrá
koa umělá skrýš, přístřeší, kůlna, (malý) dům; příbytek obecně
WPP, MR 250
kořen: kaw, krčí se, skrývá
se, bojí se
koimas "chléb (k zachování)
života", lembas PM 404 kořen: mbas, vaří/peče
koina živý QL
koire předjaří
PP
koirea živý
PM 399, QL
koite, základ slova koisi- živá bytost, živý tvor QL
koisimatwa (= mimbematwa) masožravý
QL kořen:
mat, jí
koivie život VT 49:41
(další
příbuzná slova viz kui)
kořen: koy/kuy, ožívá,
probouzí se
kole, základ slova kol- nese, nosí PP
kolindo nositel PP
kolka bedna, krabice QL
kolla nošený, obnošený; kus oblečení MR 385
kollo plášť SA, WJ 410
(Je
pravda, že dle poznámky v MR může to vše být "kolla", ale to by nám
pak neumožňovalo rozlišit mezi pláštěm a kusem oblečení obecně, které je i
logické: kolla, s koncovkou příd. jm., zpodstatnělé "nošený" a kollo,
s koncovkou podst.jm., konkrétně "plášť".)
kóle pasivita, trpělivost, pasívní osoba QL
kóleva pasívní
QL
kólema těžkost
QL
kólemaina trpělivý
QL
kólo břemeno VT 39:10
kořen: kol, nese
kolosta okurka
QL
koluke cedník,
síto QL
kolwa tenký, úzký QL
kořen: kolu, cedí (úprava
a sjednocení dvou kořenů "kolo" z QL je moje)
"kolo 2" znamenal dlouhý
úzký vrcholek, odtud ta okurka
kombe shromáždění,
sbírka WPP
komya sbírá WPP
okome, základ slova okom- shromažďuje WPP
okombe shromáždění, sbírka WPP
kořen: kom, shromažďuje
koro je kulatý, kutálí se,
kořen z QL
korin kruhové uzavřené prostranství Et
korma prsten
PP
korna kruhový, kulatý Et
korne bochník QL
koron, základ slova
korn- koule
(i kulatý kopec) SA, Et
koromindo kopule, dóm
Et kořen:
min, jeden, první
koranar sluneční rok PP
kořen: kor, kulatý
korko vrána
Et karka/korka
kořen: korok, kráká
kosta má spor Et kot
kos, základ slova kost- spor, předmět sporu, zákrok zákona QL
kosima sporný QL
kotse nepřátelství VT 45
kotumo nepřítel
Et
kotya nepřátelský Et
kořen: koth, spor
kote, základ slova kotsi- ořech, oříšek QL
kotsea ořechový QL
kotsivoite ořechy plodící QL
kottule, kottulwe líska QL
kořen: kot, ořech
kotse nepřátelství
VT 45
kořen: koth, spor
kotsea ořechový
QL
kotsivoite ořechy plodící QL
kottule, kottulwe líska QL kořen: tul, blíží se (a z něj odvozené tulwe, tyč)
kořen: kot, ořech
kotumo nepřítel
Et
kotya nepřátelský Et
kořen: koth, spor
kú luk (vyskytuje se jak ve jméně Belega
Lučištníka, tedy pro luk
válečný,
tak v Et v sousedství výrazu pro srp a srpek měsíce, tedy také pojmenování
tvaru)
kořen: ku3, oblouk
kuile život Et
kuina živý
Et
kuiva probouzí se (odvoz. z kuivie)
kuivea probouzející se Et
kuive, kuivie probuzení Et
kuivie lankasse hranice mezi životem a smrtí, nebezpečí života VT 42:8
kořen: lan, okraj, hranice
ekkuita probouzí (někoho)(Quen podle VT 27)
(další
příbuzná slova viz koi)
kořen: koy/kuy, ožívá,
probouzí se
kukua holubice Et/ VT 45
kořen: ku, vrká
kulda, kulina rudozlatý,
ohnivé barvy Et
kořen: kul, (rudo)zlatý
kulpa obsahuje QL kulp-
kořen: kulup, obsahuje
kulu rudý
nebo zlatý kov QL
(podle Et je pozdější verze snad kulo nebo kullo, základ slova kulu-, kullu-
- záznam byl proškrtán a
jediné, co zbylo, je slovo kullo, označené jako archaické)
kulda, kulina rudozlatý,
ohnivé barvy Et
kuluina oranžový
Et
kuluin, základ slova
kuluind- zlatá
rybka QL
kuluma pomeranč
Et
kulumalda nepřeložené slovo ze SA mal, které HKF odhaduje
na pomerančovník (jsou ale i jiné možnosti)
pokud je druhé slovo
"alda", kořen je ala, šíří se, roste, je požehnaný
kulusta zlatá mince
QL
kořen: kul, (rudo)zlatý
kúma Prázdnota Et
kumna prázdný
Et
kořen: kum, prázdný
kumba obtížený
břemenem, naložený QL
kumbe mohyla, hromada Et kub, též náklad, QL
kume, základ slova kum-,
min.č. pravd. kúme n. kumbe vrší na hromadu QL
kořen: kum, vrší
kumna prázdný Et
kořen: kum, prázdný
kumpo hromada QL
kořen: kup, hrb
kúna ohne
se, ohýbá se MC
kúna ohnutý, zatočený (HKF dle předchozího)
kořen: ku3, oblouk
kundu kníže Et, WPP
kořen: kundu, kníže
kupta hrbí se, je hrbolatá (o cestě) ap. QL
kuptulo velbloud
QL
kumpo hromada QL
kořen: kup, hrb
kurwe technická dovednost, vynalézavost PM 360,
někdy až magická či zlovolná (jiné jazyky v
Et, PP)
kořen: kuru, technická
dovednost
kyerme modlitba UT 215
kořen není uveden
lj
lá ne,
vůbec ne, naopak, v otázkách: snad ne Et
s osobním
zájmenem může sloužit místo opakovaného slovesa ve větě, kde druhé
ze sloves je v záporu
latyare nečinnost,
podle VT 42 (lakare)
kořen:al/la,
pravý opak
lahta překračuje,
překonává, vyniká WPP
kořen:la3, překračuje,
překonává, vyniká (který možná souvisí s kořenem lan, hranice)
laika ostrý, přesný, pronikavý
(podle Et laik) (pravd. především o smyslech)
(podle některých pramenů i
"zelený", nedoporučeno, existuje nekolidující slovo)
laike přesnost, pronikavost zraku Et
kořen: laik, ostrý
(asi ovlivněný
jak ayak, ostrý, tak lay, žije, vzkvétá)
laime stín (chládek) Et (day)
laira stinný
Et (day)
leo stín (předmětu) Et (day)
kořen: day, stín (spíše
příjemný)
laiqua zelený SA, Et (layak) a jinde
laique zelená rostlina, zelenina WPP
laire léto PP, WPP
lairus, základ slova lairust- měděnka VT41:10
kořen: lay, žije, vzkvétá, s
rozšířením na layak, zelený
laira stinný Et (day)
kořen: day, stín (spíše
příjemný)
laire léto PP, WPP
lairus, základ slova
lairust- měděnka VT
41:10
laisi, laito mládí,
síla, nový život QL
kořen: lay, žije, vzkvétá, s
rozšířením na layak, zelený
laita chválí
koho, žehná komu PP
laitale chvála UT 166
kořen není uveden, jedna z
možností je lay, žije, vzkvétá, s významem "přeje život".
laito, laisi mládí,
síla, nový život QL
kořen: lay, žije, vzkvétá
laive mast,
kosmetický olej Et
lipsa mýdlo Et
kořen: (g)lib, mast
laiwa churavý,
nemocný, necítící se dobře Et sliw
kořen: sliw, churavý
lake, základ
slova lak-, min.č. lanke polyká (Quen podle kořene v Et)
kořen: (s)lak, polyká
lala směje
se PM; též zurčí, štěbetá, žvatlá QL
lalle, základ slova
lalli- oblázek QL
(lala může znamenat i popírá,
Et, nedoporučeno. Bez výčitek svědomí bych pro
význam "popírá" použila nedoložené láquete /podle vzoru maquete/.)
kořen: lal, směje se, zurčí, žvatlá, štěbetá
lalme, alalme jilm Et
kořen: ala, šíří (se), roste, je požehnaný, rozšířený na lalam
(souvislost
viz WPP 146)
lalta uhladí,
pohladí (přít.č.) QL
latwa hladký (QL)
kořen: lat, hladký
láma rozléhající
se zvuk, ozvěna Et; může znamenat i hlásku
PE 18
laman čtyřnohý živočich, savec WJ 416
lamandar, základ slova
lamandarr- pastýř (dobytka) QL
lamanwa přízemní, zvířecký, velmi hloupý QL
lamáre stádo QL
lámare, základ slova
lámar- shlukuje
se do stáda QL (záznam není zcela přehledný)
lámina rozléhající se Et
lamma zvuk
Et též: neartikulovaný zvířecí
zvuk WJ 416
lamya zní Et
kořen: lam, zvuk
lamba jazyk
v ústech WJ 394, Et
lambe jazyk, řeč
WJ 394, Et
lambele fonetika VT 39:15
kořen: lab, líže, hýbe
jazykem
lámina rozléhající
se Et
lamma zvuk
Et též: neartikulovaný zvířecí
zvuk WJ 416
lamya zní Et
kořen: lam, zvuk
lanat tkanina,
útek Et
lanne tkanina, látka Et
lanwa tkalcovský stav Et
lanya tká
Et
kořen: lan, tká
landa (1,
příd. jm.) široký Et
lango široký meč, příď lodi Et
kořen: lad, široký plochý
landa (2) podst.jm. hranice VT42:8
(nedoporučeno, pro hranici existuje mnoho dalších slov)
lane, základ slova
lan- lemuje VT42:8 ,
jako podst. jm. /základ slova lani-/: lem
lanka,
lankasse rozhraní, náhlý okraj VT42:8
kuivie-lankasse nebezpečí života VT42:8
lantalka hraniční kámen VT42:8
kořen: lan, okraj, hranice (který
může být odvozený od lan, tká)
langa překračuje,
přeplouvá, přechází WPP
langa přívoz, brod, most, křižovatka, příčné břevno
WPP
lange tak, že to překonává vše, extrémně WPP
kořen:la3, překračuje,
překonává, vyniká (který možná souvisí s kořenem lan, hranice)
lango široký
meč, příď lodi Et; krk WPP (krk má alternativy)
kořen: lad, široký plochý
lanka, lankasse rozhraní,
náhlý okraj VT42:8
kuivie-lankasse nebezpečí života VT42:8 kořen: koy/kuy, ožívá,
probouzí se
kořen: lan, okraj, hranice
lanko, základ slova lanku-, mn.č. lanqui hrdlo Et
kořen: (s)lak, polyká
lanne tkanina,
látka Et
kořen: lan, tká
lanqua náhoda,
štěstí QL
lanqua natrefí na, náhodou nalézá, získá se štěstím
(QL lnqn)
kořen: lanku (úprava moje),
nečekaně najde či chytí
lanta padá
PP, Et (dat)
lante pád S
kořen: dat, padá
lantalka hraniční
kámen/sloup VT 42:8 kořen: tal, podpírá
kořen: lan, okraj, hranice
lante pád
S
kořen: dat, padá
lanwa (1)
podst. jm. tkalcovský stav Et,
(2)
příd. jm. mající hranice, konečný, definovaný, VT 42:8
lanya tká
Et (též ohraničuje, VT 42:8, nedoporučeno)
hísilanya cár mlhy WPP
kořen: lan, tká
lapa balí,
obvazuje, zavíjí QL
lapil obvaz, pruh látky, splývající roucho QL
kořen: lap, halí, balí
lapatte, základ slova lapats-
králík,
zajíc QL
lapatil mládě králíka nebo zajíce QL (-tl-)
kořen odhaduju na lop,
běží skokem (srv. lopeta)
lapil obvaz,
pruh látky, splývající roucho QL
kořen: lan, tká
lapu fouká,
letí ve větru (pravděpodobný pozdější tvar doloženého
hlapu,
MC)
lápula vanoucí, letící ve větru MC
kořen neuveden
lapsa líže,
saje Et lab
lapse nemluvně
Et
lave, základ slova lav-, min.č. láve lízne (přít.č.) Et lab
kořen: lab, líže, hýbe
jazykem
lapumba, alapumba buben
QL
viz
alapumba
lár délková
míra, asi 5 km (pův. přestávka, která se po této
vzdálenosti
na pochodu dělala) UT 285
kořen neuveden, slovo je možná
pozdního a cizího původu
(ale jistě si můžeme
představovat i lad, široký, plochý...)
lar tuk,
bohatství VT 45
lárea tučný, vydatný, bohatý VT 45
larma sádlo nebo tučné maso, zejména vepřové VT 45
laru tuk QL
larúva mastný QL
kořen: lar, tuk
lára plochý
Et (dal)
kořen: lad, široký, plochý
lárea tučný,
vydatný, bohatý VT 45
kořen: lar, tuk
larka, alarka rychlý Et
alako hlučný nebo rychlý let, divoký vítr Et
alqua labuť Et
kořen: lak, rychlý, nebo
odvozené alak
larma sádlo
nebo tučné maso, zejména vepřové VT 45
laru tuk QL
larúva mastný QL
kořen: lar, tuk
lasir naopak
VT 49:17-18
kořen: al/la, pravý opak; si,
toto, teď, tady
lasse list
Et, ucho Et
(Tolkien
vyvětluje, že elfí uši měly tvar listu)
(starý duál-zřejmě praelfština: lasú, souč.
snad -ssu)
lassea listnatý QL
lasselanta podzim
Et dat, PP
lasta slyší
Et
lasta sluch, slyšení, naslouchání Et
kořen: las, list
lat, základ slova latt- chlopeň,
dvířka, víko QL
láta otevřený VT 41:5
late, základ slova
lat- leží otevřený, kořen z Et
latina otevřená, volná, nezalesněná, vymýcená (o
krajině) Et
latya otevírá WPP
latil klíč, návrh HKF
lattin okno QL
kořen: lat, otevřený
nezalesněný
latta řemen, řemínek,
tětiva Et (může znamenat i jáma, propast, pro
kterou ale máme i další slova Et dat)
kořen: lath, řemínek
lattin okno
QL
kořen: lat, otevřený,
nezalesněný
latúken cín
QL
latukenda cínový QL
kořen neuveden
latwa hladký
QL
lalta uhladí, pohladí (přít.č.) QL
kořen: lat, hladký
latya otevírá
WPP
kořen: lat, otevřený
nezalesněný
latyare nečinnost,
zdržení se činu, podle VT 42:33 (lakare)
(bližší vysvětlení úpravy viz tyar)
kořen:al/la, pravý opak; kořen: kyar, činí
lauka teplý Et
laukima vyzařující teplo, o osobách:
laskavý, srdečný (podle QL lúsima a
novějšího kořene pro teplo)
kořen: law, teplý
laukien, základ slova laukiend-
zeleninová
zahrada QL
kořen: law, rostlinný život
laume cožpak
ne? naprosto ne!
kořen: al/la pravý opak,
ugu/umu, negativní kořen
laupe košile,
tunika QL
kořen: lap, halí, balí
laure zlaté
světlo SA, UT, Et (glaw)
laurea zlatě zářící, zlaté barvy PP
kořen:lawar, zlaté světlo,
odvozený od law, teplý
lausimatwa býložravý,
vegetariánský QL kořen: mat, jí
laute, základ slova
lauti- rostlina, zejm. zelenina
QL
laukien, základ slova
laukiend- zeleninová zahrada QL
kořen: law, rostlinný život
lave, základ slova lav-, min.č. láve 1.lízne
(přít.č.) Et lab
lamba jazyk v ústech WJ,Et
lambe jazyk, řeč
WJ,Et
kořen: lab, líže, hýbe
jazykem
lave, základ slova lav-
2.povoluje, poddává se,
dovoluje, poskytuje privilegium Et (dab)
órave, základ slova órav- uděluje milost, slitovává se VT 44 (l)
kořen:
dab: povoluje, dovoluje
le/lé s
WPP
kořen neuveden; le- byla univerzální částice s mnoha různými významy
lehta propouští, uvolňuje, zmírňuje Et; volný VT 41:17
kořen: lek, povoluje,
uvolňuje
lelta posílá
VT 47:21
lelya, lenna
(min.č. v obou případech lende) cestuje, postupuje WJ 363, VT 45
("lelya"
může znamenat i "je atraktivní")
lenda cesta, putování WPP
kořen: led, cestuje
lelya, min.č. léline je
krásný, atraktivní, působí esteticky, přitahuje WPP
(tentýž význam má i
jednoznačné "teta" z QL)
kořen: del, krásný
lemba pozadu (vzadu)
zanechaný Et
lemya zůstává, zdržuje se VT 45
kořen: leb, zdržuje (se),
zůstává pozadu
lempe pět
Et
lempea pátý
VT 42:26
lemnar pětidenní týden (valinorský) Et
kořen: lemen, pět
lemya zůstává,
zdržuje se VT 45
kořen: leb, zdržuje (se),
zůstává pozadu
lenda cesta,
putování WPP
kořen: led, cestuje
lenéme (+2.p.) se
svolením (koho) SD
kořen: lek, povoluje,
uvolňuje
lenga chová
se, vystupuje WPP
lenge gesto; charakteristický pohled, gesto nebo rys WPP
kořen: pravděpodobně lenge,
způsob (jakým se cosi dělá) (čtení WPP
není úplně jisté)
lenna, lelya (min.č. v obou případech lende) cestuje, postupuje WJ 363, VT 45
(min.č.lende
znamená též "odcestovalý", Et linna)
("lelya" může
znamenat i "je atraktivní")
kořen: led, cestuje
lenka pomalý
QL
lenka zvolňuje, zpomaluje Et/VT 45
(ve skutečnosti uvedeno jako
varianta "lehta", t.j. uvolňuje, povoluje
- rozlišení významu ve smyslu povoluje si, zvolňuje tempo
je můj návrh vzhledem k "pomalý"z QL)
lenquelénu pavouk sekáč QL kořen: leku, kloub, spoj
lenwe, základ slova lenu- protahuje (se), natahuje QL
lenwa hubený a dlouhý; úzký; rovný QL
kořen: len: je dlouhý,
pomalý, táhne se
lenweta, min.č. lenwente opouští
sídliště, emigruje WPP
kořen: led, cestuje
leo stín
(předmětu) Et (day)
laime stín (chládek) Et (day)
laira stinný
Et (day)
kořen: day, stín (spíše
příjemný)
lepekan, lepente prsteník
VT 47:10, 48:5 kořen:
kanat, čtyři
en, támhle/v budoucnosti/znovu; ta, to/tam atp.
lepenel, lepende prostředník VT 47:10 kořen: (e)ned, střed/enel,
vprostřed
lepetas, základ slova
lepetass- ukazovák VT 47:10 kořen: tas, ukazuje
lepinka malíček VT 47:10
lepse, leper prst Et, VT 47:10
lepsile úponek QL
lepta zahnutý (jako úponek) QL, sloveso: sbírá prsty VT 47:10
leptafinya zručný, dovedných prstů WPP kořen: phin, šikovnost
leptenta ukazuje
prstem VT 49:24 kořen: ten/tenge, směr, ukazuje, znamená
kořen: lep, prst
lequet, základ slova lequett-
kloub QL
lenque úd, končetina QL (lenk, lenq-)
lequeta, min.č. lequente spojuje,
sesazuje, splétá, roubuje (podle QL lekte, min.č.
lequente)
lenquelénu pavouk sekáč QL
kořen: leku, kloub, spoj
léra svobodný
o osobách VT 41:5
lérina nestřežený, nikomu nepatřící o věcech VT41:5
lerta smí
VT 41:6
lerya propouští, osvobozuje VT41:5
kořen: ler, svobodný
lesta míra
(obecně) FS
lestanen s mírou, přiměřeně FS
kořen neuveden
leuke bledý,
nezdravé barvy, trpící nevolností, nemocný
QL
kořen: předpokládám že
sliw, churavý (v QL je u tohoto slova kořen lewe)
leve, základ slova lev- hýbe
se, pohybuje se PE16
kořen mi není znám
lia plete,
splétá, ovíjí QL
lia pavoučí nebo jemná nit Et slig
liante pavouk Et slig
liantasse vinná réva QL
líne pavučina Et slig; též vlákno, bavlna, QL
kořen: slig, vlákno/li, mnoho
lie lid (jakéhokoli mluvícího rodu) Et
kořen: li, mnoho
líko, základ slova líku- vosk MC
líkuma vosková svíčka MC
kořen není znám, snad liku,
průhledný?
lilótea s
mnoha květy VT 42:18 kořen: loth, květ
kořen: li, mnoho
lilta tančí
Et
kořen: lilit, tančí
limba kapka Et
limpe, základ slova
limpi- nápoj Valar Et, LT specielní elfí nápoj
lipte malá kapička QL
lipta kape QL
lipil malá sklenka QL
kořen: lib, kape
líme příliš
VT 26
kořen mi není znám (může
jím být následující - lim - nebo li, mnoho)
lime, základ slova lim-, min.č. líme spojuje, propojuje, váže, QL +VT 47:6
limen řemen, pásek QL
limil řetěz QL
limna snop QL
kořen: lim, váže
limpa útlý,
křehký, slabý (klesající, svěšený) WPP
kořen: nip, malý a slabý či
zranitený (odvozeno od nik, malý)
limpe, základ slova limpi-
nápoj Valar Et,
LT specielní elfí nápoj
kořen: lib, kape
lin- předpona:
mnoho Et
linyenwa starý, věkovitý Et
kořen: li, mnoho
linda zpívá Et (glin) (důraz
zřejmě na melodii), hraje hudbu, zpívá
beze slov (WJ 382) (původně o hudbě vody)
lin, základ slova
lind- tón (korespondence)
linda pěkně znějící, jemný, krásný Et
linde (QL též
lindelin) popěvek, melodie SA, Et (glin)
lindele hudba
Et
lindelea melodický, zpěvný QL
lindimaitar skladatel, hudebník WPP kořen: ma3, ruka
lindo zpěvák, zpěvný pták
lindelokse štědřenec převislý ("zlatý déšť") QL
(vyskytuje se
v QL v mnoha postupných
úpravách od této
"zpívající vlásky"
přes
"lindelohte"="zpívající (hroznovité)
květy"
po to, co by v nejaktuálnější q. znělo asi "lindelosse")
kořeny: lokh, vlnité vlasy/loth, květ/viz "losse"
linta utišuje, hojí, hladí QL
lintye chmýří, prachové peří (a podobný materiál)
(QL-lint-y)
linya (1)kaluž (? angl "pool"), tůňka,
jezírko Et
(2)
(sloveso) hladce běží či teče QL
kořen: lin, pěkně zní,
zejména o vodě
líne pavučina
Et slig; též bavlna, QL
kořen: slig, vlákno/li, mnoho
linga visí,
houpe se Et (gling)
kořen: gling, visí
lingwe ryba
Et (asi větší, viz hala)
lingwilin, základ slova
lingwiling- úhoř
podle QL ingwilin
lingwilla spirála, závit QL
kořen: liw, (velká) ryba
linque mokrý Et
kořen: liku/linku, průhledný
linta 1.
rychlý PP
2.
(sloveso) utišuje, hojí, hladí QL
lintie rychlost
lintie, lintienen rychle WPP (dosl. rychlost, s rychlostí)
lintye chmýří, prachové peří (a podobný materiál) (QL-lint-y)
linya (1)kaluž
(? angl "pool"), tůňka, jezírko Et
(2) (sloveso) hladce běží či teče QL
kořen: lin, pěkně zní, zejména
o vodě
(na slovech z
QL lze pozorovat, jak se význam kořene šířil směrem k hebkosti i k rychlosti)
linyenwa starý,
věkovitý (věkem se neměnící) Et
kořen: li, mnoho;
yen, (dlouhý) rok
lipil sklenka
(na "kapku" nápoje) QL
lipsa mýdlo
Et
lipta kape
QL
lipte kapička QL
kořen: lib, kape
liquilla průzračné
jezírko, studánka QL
liquilta průsvitný QL
liquis základ slova
liquist- průhlednost, průzračnost QL
liquistea průhledný QL
liquitil rampouch
QL (liquitl)
kořen: liku/linku, průhledný
lire, základ slova lir- zpívá
(důraz zřejmě na text), recituje Et lir/glir
líre, základ slova
líri- píseň (s důrazem na text) PP, význam zpřesněn
podle Et
lirilla píseň, zpívaná báseň QL
lirit, liritta zpívaná i psaná báseň QL
lirulin skřivánek MR 238/252 kořen: lin, pěkně zní, zejména o vodě
kořen: lir, zpívá, recituje
liske rákosí
QL
kořen: liske, rákosí
lisse sladký PP, Et
lis základ slova
liss- med
Et
lisse (podst. jm.) sladkost, něha, přízeň VT 43 (z)
kořen: lis, sladký
litse písek Et (možná i popel, sind. lith)
kořen: lit, písek
líve nemoc Et sliw
laiwa churavý, nemocný, trpící nevolností Et sliw
kořen: sliw, churavý
lo od,
působením (koho) VT 49:24
kořen: lo, od
loa růst, rostlinný život, střídání ročních
období PP, PM 126, QL
loite čerstvý QL
loita občerstvuje QL
kořen: law, rostlinný život
ló noc,
jedna, zřejmě nikoli úplně temná Et (do3)
(ló
může znamenat i "od", nedoporučeno)
lóme,
základ slova lómi- Noc, čas noci, noční stíny SA, Et (do3) a
jinde
lómelinde slavík
Et (do3)
lómin stín, odstín QL
lóna temný
Et (do3)
kořen: do3, noc
lohte hroznovité
květenství QL (lokte)
kořen: loth, květ
loika chybný,
nedostatečný WPP
loikare chybný čin WPP kořen: kar/kyar, dílo/čin
(evtl. odlišit loikare
- nepovedená práce, loityare, chybný čin, bližší viz tyar)
loima chyba WPP
kořen: loy, chyba, nedostatek
loire pravděpodobný pozdější tvar hloire,
jed, jedovatost WPP
loirea pravděpodobný pozdější tvar hloirea, jedovatý WPP
loite čerstvý QL
loita občerstvuje QL
(též chybuje, WPP, nedoporučeno -
lze použít jasnější odvozeninu typu loikare, loityare)
kořen: law, rostlinný život
loke, základ slova lok-
ohýbá (se) SA (možná o hadím pohybu vůbec) WPP: zahýbá, ohýbá se, kroutí
se
lokin ohnutý WPP
lóke plaz, ještěr, drak SA, Et
lokka koleno (podle QL, kde od oqo, ohýbá se, oqi, had, je odvozeno okka, koleno)
kořen: lok, ohýbá se, svíjí
se
lokse vlasy,
kadeř Et
kořen: lokh (možná odvozený
od předchozího a znamená vlnité vlasy)
lomba tajný
QL
lome, základ slova lom-,
min.č. lombe skrývá, skrývá se QL
lóme, základ slova
lómi- Noc,
čas noci, noční stíny SA, Et (do3) a jinde
lómelinde slavík
Et (do3) kořen: lin, pěkně zní, zejména o vodě
lómin stín, odstín QL
lóna temný Et (do3)
kořen: do3, noc
lón, základ slova lon- zvuk, hláska VT 48:29 (pravděpodobný pozdější tvar slova
hlón)
kořen: (s)lon, zvuk
londe mořská
stezka, vjezd do přístavu Et; přístav SA
kořen: lod, mořská stezka,
vjezd do přístavu
lóne hluboké
jezero, tůň či řeka VT 48:28
kořen: lon, vodní plocha
(kořeny lod a lon
jsou pravděpodobně příbuzné)
lópa kůň či klisna/kobyla QL
lopeta hopká (jako králík); o koni: jde
mimochodem QL
lopo (nebo upravit na
lope, základ slova lop-) běží,
cválá (o zvířatech) QL
lopsi klisna/kobyla QL
kořen: lop, běží skokem
loque, základ slova loku-, min.č. lonque běží
(o mluvících bytostech) QL (loquo)
kořen: loku, běží po dvou
- lóra (přípona) nemající,
bez- VT 45
kořen: lo, od
lóre dřímota,
lehčí spánek Et
lorda ospalý QL
lorna spící Et (= příčestí, z toho sloveso:
lore, základ slova lor- dříme, spí /též v QL/)
olorda zasněný
QL
kořen: lor/los, dřímota,
lehčí spánek
losse květenství,
množství drobnějších květů
(nejčastěji bílých) Et, přen. sníh VT42:18
též růže, LT2 Lós, také možno losille
(=zdrobnělina téhož, ale s ničím nekoliduje)
kořen: (go)los, sníh
losta kvete VT42:18
lotarwa, 2.p. lotarvo,
jinak základ lotarw- květinová
zahrada QL kořen:
taras, problém/překážka
(v
QL tada, překážka)
lóte květ (jeden, velký) PP, Et, QL
lilótea s mnoha květy VT42:18
lotelle jednotlivý květ květenství podle QL (lotella)
lotóre čas květu, rozkvět, nejlepší léta QL
lotórea vzkvétající QL
lotse květ (jeden, malý) VT42:18
olóte všechny květy na jedné rostlině VT42:18
kořen: loth, květ
lú určitý čas, stanovená
doba Et
lúmia časový,(do)časný
lúmequentale, lúmenyáre historie Et kwet
lúmequentalea historický tamtéž
lúta (o čase) běží QL
lútima prchavý, pomíjivý podle QL
kořen: lu, plynutí času
luhta okouzluje,
očarovává Et
lúke kouzlo
Et
kořen: luk, magie, okouzlení
luime záplava,
příliv VT 48:23
luita zaplavuje VT 48:23
kořen: duy, proudí, zaplavuje
luine modrý PP a pozdější prameny
luininke namodralý VT 48:18
lúle modrý kámen, safír QL
lúlea safírový QL
kořen: luy, modrý
luita zaplavuje VT 48:23
kořen: duy, proudí, zaplavuje
luke, základ slova luk- vleče,
(namáhavě) táhne WPP
lukando dlužník, provinilec VT 43 (o)
lukasse dluh, provinění VT 43 (o)
luke sliz QL (lúke, zkráceno kvůli odlišení od
lúke, kouzlo)
lukima slizký QL (lúkima, viz "luke")
lukso, základ slova
luksu- bláto QL
luksor bažina QL
lunka těžký nákladní vůz WPP
lutil lepidlo, lepivá hmota QL (lutl)
kořen: luk, vleče, namáhavě
táhne
lúke kouzlo
Et
luhta okouzluje, očarovává Et
kořen: luk, magie, okouzlení (možná
částečně souvisí s předchozím
a
s omezující silou magie)
lúle modrý
kámen, safír QL
lúlea safírový QL
kořen: luy, modrý
lumba šerý,
ponurý WPP, též unavený VT 45 (srv. násl. slova)
lumbe šero, stín
Et
lumbo mrak (tmavý) MC
lumbule těžký stín
PP
lumna těžce doléhá, tísnivě cloní oblohu Et dub
lumna těžce doléhající, tíživý, obtížný,
zlověstný Et dub
lúre zamračené počasí QL
lúrea temný, zamračený QL
kořen: dub, těžce doléhá
lúme čas Et; časový úsek,
hodina WPP
lúmia (nověji asi lúmea) časový, časný, dočasný QL
lúmequentale,
lúmenyáre historie
Et kwet kořen:
kwe, mluví, nyar, vypráví
lúmequentalea historický
tamtéž kořen: kwe, mluví
kořen: lu, plynutí času
lumna těžce doléhá, tísnivě
cloní oblohu Et dub
lumna těžce doléhající, tíživý, obtížný, zlověstný
Et dub
kořen: dub, těžce doléhá
lunga těžký Et
kořen:
lug, těžký
lunka těžký
nákladní vůz WPP
kořen: luk, vleče, namáhavě
táhne
lunte člun Et
lutta,
min.č. lúte pluje, plave, QL, základ slova i Et
kořen: lut, plave, pluje
lúre zamračené
počasí QL
lúrea temný, zamračený QL
v QL jsou tato slova uvedena
jako příbuzná "lumbo", i když těžko říct, zda je tím míněn
kořen: dub, těžce doléhá
lussa šeptá
Et slus
lusse šepot Et slus
kořen: slus, šeptá
lusta 1.
pustý, prázdný Et (má alternativu v
"kumna")
2. teplá
voda, (sloveso) koupe někoho v teplé vodě
(přeneseně
pravděpodobně zahřívá, opečovává)
(Pro
příjemnou teplotu má Et slovo lauka, proto jsem příbuzné "lúsima"
převedla na tento kořen,
viz tamtéž. Zda převést i ostatní slova, rozhodněte sami.)
kořen: lus, pustý, prázdný
kořen
v QL lusu: pečuje o, zahřívá, koupe v teplé vodě
lúta běží
(o čase) QL
lútima prchavý, pomíjivý (podle QL luksima)
kořen: lu, plynutí času
lutil lepkavá
hmota, lepidlo QL (lutl)
kořen: luk, vleče, namáhavě
táhne
lutta, min.č. lúte
pluje, plave, QL, základ slova i Et
kořen: lut, pluje, plave
lúva oblouček, luk PP (doloženo jen jako
pojmenování zahnuté nožičky tengwar)
kořen: lu, oblouk, ohyb
mt
ma tázací částice na začátku věty (zda?)
PM 357
man kdo? co? PP (další viz tamtéž)
maquete, základ slova
maquet-, min.č. maquente ptá se PM 403
kořen: ma, tázací částice
má (duál mát, pl. jen máli kvůli kolizím s jinými slovy) ruka (obecné slovo, bez paže, včetně zápěstí) PP, Et
mahta dotýká
se, cítí hmatem, hladí, používá co, zachází s čím, umí zacházet s čím Et
(v
některých pramenech i vládne mečem, bojuje)
maika ostrý (zejmě o mečích a podobném nářadí) SA;
též čepel, zejména meče VT 39:11
mainen ručně WPP
maita umělecky vytváří WPP
maitale proces umělecké tvorby WPP
maitar umělec WPP
maite (mn. č. maisi,
řípadně i maiti) šikovný, zručný Et (též přípona -ruký) WPP
makar bojovník (mečem) PP
make, základ slova mak-,
min.č máke i manke vládne mečem, bojuje, zabíjí VT 39:11, QL
make, základ slova mak-,
min.č. pouze máke zabíjí, QL
(doporučeno upravit na maka, min.č.máke)
makil meč
Et
makka zabíjení, řež QL
málime zápěstí VT 47:6
mantil rukavice
QL (mantl)
mapa (min.č. QL, nampe,
návrh: mampe)
uchopuje, uchvacuje, svírá Et/QL
maqua "celá ruka": 5, duál maquat 10, VT
47:10
v běžné mluvě se často
užívalo ve významu "ruka"
na
rozdíl od "kambe" (ruka do misky, otočená vzhůru, nabízí či přijímá)
je
"maqua" ruka natočená dolů, aby něco uchopila
maquanotie desítková soustava VT
47:10
mára šikovný do ruky, dobrý (o věcech) Et
marihta zápěstí
QL (marikta)
mavoisi, alda
mavoite "strom s rukama"-
jírovec maďal) QL
mavoisi tapatenda kaštanovník setý (jedlý) QL
kořen: ma3, ruka
(+ příbuzné kořeny mag,
zachází s něčím rukama, map, drží rukou, may, umělecky vytváří)
mahalma trůn WJ 399, UT 317
slovo cizího původu
mahta dotýká se, cítí hmatem, hladí,
používá co, zachází s čím, umí zacházet s čím Et
(v
některých pramenech i vládne mečem, bojuje)
kořen: ma3, ruka
mai příliš QL (v pozdějších spisech často "dobře")
maile chtivost, žádost (nečistá) Et
mailea žádostivý (angl. lustful) Et
maira přehnaný, přílišný QL
milka chtivý, nenasytný Et
milme touha, nenasytnost Et
milya dychtí po čem Et
kořen: may, příliš
maia vynikající,
obdivuhodný (především
coby tvůrce) WPP
(užíváno
především o méně mocných příbuzných Valar)
kořen: may, umělecky vytváří (rozumí se rukama)
maika ostrý,
pronikavý SA; čepel (zejm. meče) VT 39:11
kořen: mak dává rány
(především mečem) (asi ovlivněný kořenem (g)ayak, ostrý)
maile chtivost, žádost
(nečistá) Et
mailea žádostivý (angl. lustful) Et
maira přehnaný,
přílišný QL (ve WPP obdivuhodný,
vynikající, ale pro
to máme mnoho jiných slov)
kořen:
may, příliš
maina vynikající
výrobek, rodinná památka WPP
maia vynikající, obdivuhodný (především coby
tvůrce) WPP
(užíváno především o méně mocných příbuzných
Valar)
maire vynikající umělecká tvorba nebo dílo WPP
mairea vynikající, obdivuhodný, krásný (o uměleckém
díle nebo
tvorbě, zejména přesahujících schopnosti elfů) WPP
...a
dále viz maita (i když příbuznosti slov byly zřejmě několikrát změněny)
kořen: may, umělecky vytváří (rozumí se rukama)
mainen ručně WPP
kořen: ma3, ruka
maira přehnaný,
přílišný QL (ve WPP obdivuhodný,
vynikající, ale pro
to máme mnoho jiných slov)
mairu hříva, vlající vlasy; válečný oř QL
kořen: may, příliš
maita umělecky vytváří
WPP (může znamenat i
"hladový", VT 39:11,
nedoporučeno,
má alternativu)
maitale proces umělecké tvorby WPP
maitar umělec WPP
maite (mn. č. maisi,
příp. i maiti) šikovný, zručný Et přípona: -ruký WPP
maite, podst. jm. javor PE 16
kořen: may, umělecky vytváří (rozumí se rukama)
maivoine silná
až přílišná touha QL
maivoita, min.č. maivóye silně až přehnaně touží po QL
kořen: may, příliš
maiwe racek Et miw
kořen: miw, kvílí
make, zákl. sl. mak-, min.č máke i manke dává
rány, vládne mečem, bojuje, zabíjí VT 39:11, 47, QL
(doporučený min.č. je
manke)
make, zákl. sl. mak-, min.
č. máke zabíjí QL (návrh: přít. čas pro odlišení
upravit na "maka")
makar bojovník (mečem) PP
makil meč
Et
makka zabíjení, řež QL
kořen: mak, dává rány
(především mečem)
maksa hněte, hnětením změkčuje, podle Et,
masag
maksa měkký, poddajný Et masag
makse těsto
Et masag
kořen: masag, hněte, odvozený
od mbas, vaří, peče
mal ale,
nýbrž, naproti tomu VT 43 (o)
kořen: nejistý. Podle jedné z
teorií autorů VT 43 by to mohl být ma3, ruka + zkrácené -llo,
tedy "z ruky, mimo ruku" -- "on the other hand" --
naproti tomu. Jsou i jiné možnosti.
malaqua měkký,
poddajný QL
kořen: m(b)al, drtí
malda zlatý
nebo žlutý WPP (může značit i zlato samo, Et)
maldorne mallorn
WPP
kořen: oron, vysoký strom
(odvozený od or, vzhůru)
kořen: (s)mal, žlutý
male, základ slova mal-, min.č. mále drtí,
mačká QL
amalda něžný QL
ambal tesaný kámen, dlaždice Et
malo, zálkad. sl.malu-, mn.č.
malwi mol QL
malaqua měkký, poddajný QL
malle (dlážděná) ulice Et, QL a jinde
kořen: m(b)al, drtí
málime zápěstí VT 47:6
kořen: ma3, ruka
malikon, základ slova
malikond- jantar QL kořen: gonod, skála
malikondea jantarový QL
malina žlutý Et
mallen ze zlata Et smal (mírně
sporný záznam, lepší je asi používat "maltava")
malo, základ sl. malu-,
mn.č. (má ho?) malwi pyl Et smal
malta
zlato (kov) PP
malwa plavý, bledý Et smal
malda zlatý nebo žlutý WPP, zlato Et
maldorne mallorn WPP
malinorne mallorn
UT 168
kořen: oron, vysoký strom (odvozený od or, vzhůru)
kořen: s(m)al, žlutý
malle (mn.č. maller) ulice nebo
silnice, dlážděná Et, QL a jinde
kořen: m(b)al, drtí
mallen ze zlata Et smal (mírně sporný záznam, lepší
je asi používat "maltava")
malo, základ slova malu-, mn.č. malwi (1) pyl Et smal
kořen: s(m)al, žlutý
(2)
mol QL
kořen: m(b)al, drtí
málo přítel Et
kořen: mel, miluje
mallo odkud? (pravidelná odvozenina)
kořen: ma, tázací částice
malta zlato
(kov) PP
malwa plavý, bledý Et smal
kořen: s(m)al, žlutý
máma ovce WJ 395
mavardo nebo mavar, základ slova
mavard- pastýř ovcí QL
kořen: maw, bečí
mamil maminka
UT 191
kořen: am/mam, matka
man kdo,
co? PP,PM 357
mallo odkud?
(zřejmě odvozenina, ale pravidelná)
mana co je? PM 395
man-an proč HKF
manen jak PM 395
manna kam? (zřejmě odvozenina,
ale pravidelná)
mano čí? (zřejmě odvozenina, ale
pravidelná)
kořen: ma, tázací částice
mána (též manna, VT 43 /z/)
požehnaný, dobrý, svatý Et, FS
(o
duchovních bytostech nebo duších zemřelých, které prošly Mandosem)
jako
podst. jm.: požehnání, milost, dobrodiní VT 49:41
manaite, manaquenta požehnaný VT
49:10,41, VT 44 /stp/ kořen: kwe/t/,mluví
manar konečný šťastný osud (očištěné duše)
mande dobře
QL
mánata žehná (slovem i činem) VT 49:39, WPP
mane dobro QL
manu duch zemřelého nebo duchovní bytost, zcela dobrá
Et
kořen: man, dobrý/prostý zla
mando vězení
Et mbad, MR 350
kořen: mbad, vězení
manen jak PM 395
kořen: ma, tázací částice
manka obchoduje Et
mankale směna,
obchod Et
mankar kupec
podle
Et (v Et "makar", kolidovalo by s
"bojovník")
kořen: mbakh, vyměňuje
manna kam? (pravidelná odvozenina)
mano od koho? (pravidelná odvozenina)
kořen: ma, tázací částice
mantil rukavice QL (mantl)
mantele železná rukavice QL
kořen: ma3, ruka
manya máslo QL (též jedna z mnoha verzí slova pro "žehná",
nedoporučeno)
kořen: man, dobrý/prostý zla
mapa (min.č. QL nampe, návrh: mampe) uchopuje,
uchvacuje, svírá Et/QL
mapta loupí QL
maptale loupež (s užitím násilí) QL
amapta znásilňuje (evtl. i násilím zajímá, unáší)
QL
kořen: map, drží (rozumí se
rukou)
mapalin (= palapapte) platan
nebo fíkovník QL (celé heslo)
platan: m. fatsevoite
(=zcuchaný)
m. varivoite (=cizokrajný)
fíkovník: m. wilwarinda
(=motýlovitý)
m. tarukka (=rohatý)
m. rámavoite (=křídlatý)
kořen: ma3, ruka;
pal, širý, otevřený
mapta loupí QL
maptale loupež (s užitím násilí) QL
kořen: map, drží (rozumí se
rukou)
mar domov,
příbytek větší rodiny FS, SA, WPP
kořen: m(b)ar, je
usazen/stanoven
maqua "celá ruka": 5, duál maquat 10 VT
47:10
v běžné mluvě
se často užívalo ve významu "ruka"
na
rozdíl od "kambe" (ruka do misky, otočená vzhůru, nabízí či přijímá)
je
"maqua" ruka natočená dolů, aby něco uchopila
maquanotie desítková
soustava
kořen: ma3, ruka; kwa, celý, úplný; not, počítá
maquete, základ slova maquet-, min.č. maquente ptá se PM 403
kořen: ma, tázací částice;
kwe/t/, mluví
már sídliště,
vlast WPP
mare, základ slova mar- bydlí
PP, UT 317 (dle UT též "je ustálen, pevně dán")
mar, základ slova mard-,
nebo marda obydlí, dům WPP, "síň" PP
mardo obyvatel QL
markirya hausbót, obytná loď, archa MC
masto vesnice QL
mélamar domov, vlast (rodné místo či místo známé a
ztracené) WPP
armaro, asambar, asambaro soused VT 48:20
kořen: m(b)ar, je
usazen/stanoven
mára užitečný,
vhodný, dobrý (o věcech) Et
(2.
st. arya, 3. st. i arya, WPP)
márie dobro WPP (například v přáních dobrého na rozloučenou:
namárie, márienna)
nás mára nin je to z mého pohledu dobré, líbí se mi to VT
49:30
kořen: mag, zachází s něčím
(rozumí se rukama)
maranwe osud,
poslání Et
(zlý
osud, z téhož kmene,s předponou u = umbar)
Et
marta ten, jehož
osud je zpečetěn, někdo ve stavu
předsmrtné
euforie, ev. šílený Et
martya osudem předurčuje Et
mar, základ slova mard-,
nebo marda obydlí, dům WPP (v PP básnicky "síň")
mare, základ slova
mar- bydlí
PP, UT 317 (dle UT též "je ustálen, pevně dán")
marde síň PP
mardo obyvatel QL
martan, základ slova martam-; martaman dům WPP
kořen: m(b)ar, je
usazen/stanoven
marihta zápěstí
QL (marikta)
kořen: ma3, ruka + násilný
pohyb
marilla perla
QL
kořen: mar, perla (možná
odvozeno od mir, drahokam)
marin malvice
QL
marinne, marinde ovocný strom QL
maru dužina QL
marka míza,
šťáva zralého ovoce, vlhkost, výron, mokvání (QL mark)
marqua šťavnatý, vlhký, mokvavý (QL)
kořen: mar, zralý (související
s mag, dobrý?)
markirya hausbót,
obytná loď, archa MC
kořen: m(b)ar, je usazen/stanoven
marqua šťavnatý,
vlhký, mokvavý (QL)
kořen: mar, zralý (související
s mag, dobrý?)
marta (příd.jm.)
ten,
jehož osud je zpečetěn, někdo ve stavu
předsmrtné euforie ev. šílený Et
marta (sloveso) stane se, přihodí se podle QL mart- (doporučený je tento význam,
"osudem předurčuje" má alternativu)
marta, martya osudem předurčuje Et, WPP
martan, základ slova martam-;
martaman dům (dosl.
řemeslně vytvořený domov) WPP
kořen: tam/tan, vyrábí
martya, marta osudem předurčuje Et, WPP
kořen: m(b)ar, je
usazen/stanoven
marya světlý,
plavý, bledý Et
kořen: mad, bledý, plavý
mase, základ slova mas-, min.č. máse vaří
QL
massa chléb jakožto materiál WPP
masta peče
Et
masta chléb
PM, Et (= konkrétní bochník, WPP)
maswa propečený, vyzrálý QL
koimas "chléb (k zachování) života",
sind. lembas
massánie chlebodárkyně (elfí královna) PM kořen: an/ana/na, do/ směrem k
kořen: mbas, vaří, peče
masto vesnice
QL
kořen: m(b)ar, je
usazen/stanoven
maswa propečený,
vyzrálý, měkký QL
kořen: mbas, vaří, peče
mate, základ slova mat-, min.č. mante jí Et
mat, základ slova
matt- jídlo (denní), doba jídla QL
matil QL (matl), matso (PE 16) jídlo (potravina)
mátima, matsima jedlý
WPP, QL
matli medvěd,
eufemismus podobně jako v češtině: mat-lis
"med-jed" (viz Et lis)
kořen: lis, sladký
matsa chutný, dobrý k jídlu QL
matso (PE 16), matil QL (matl)
jídlo (potravina)
matu dutina ústní QL
kořen: mat, jí
mauya nutí Et; v neosobní
vazbě se 3.p.: musí VT 45
(mauya nin, musím, mauya len,
musíte)
maure potřeba
Et
mausta donucení, nátlak Et
kořen: mbaw, tlak, nucení,
nátlak
mava čí?
(pravidelná odvozenina)
kořen: ma, tázací částice
mavardo nebo mavar, základ slova mavard- pastýř ovcí QL
kořen: maw, bečí
mavoisi, alda mavoite "strom s
rukama"- jírovec maďal QL
mavoisi tapatenda kaštanovník setý (jedlý) QL
kořen: tapi, šátrá; ten, dotýká se, cítí hmatem
kořen: ma3,ruka
mear, základ slova meas- krev
sražená nebo prolitá ve větším množství, kaluže krve QL
kořen: meh, kane
mequa střed
cíle QL
mehte, min.č. mekente míří na QL (-kt)
met, základ slova meht- meta, cíl, účel (na obecnější rovině) QL
(-kt-)
v QL je uveden kořen meke, je
asi krokem na cestě ke kořeni met, konec
mele, základ slova mel-,
min.č. méle miluje Et (znamená
silné pouto rodinné, přátelské i milostné)
méla milující, láskyplný VT 39:10
mélamar domov,
vlast (rodné místo či místo známé a ztracené) WPP
kořen: m(b)ar, je usazen/stanoven
melda, melin milovaný Et
melima milováníhodný, krásný Et
melindo milovaný muž
Et
melisse milovaná žena Et
melme láska
Et
kořen: mel, miluje
melpo bobule
QL
kořen neuveden
men bod,
místo Et
ména oblast
Et
mene, základ slova men- běží, vede (o cestě) VT 47:11
mína (1., příd.jm.) dychtivý vyrazit VT 39:11
(2., sloveso) touží někam jít či dojít VT
39:11
métima poslední
MC
metta konec
PP
metya ukončuje
Et
menel nebesa PP, MR 387-8
(Tar-menel skutečná,
Nur-menel klenba nad Valinorem)
menelluin chrpa (text k ilustracím, Tolkien v.r.) kořen: luy, modrý
menta 1. posílá (někoho někam) VT 41:6
2. poselství, zpráva VT 41:5
mente špička, konec (v souvislosti s předchozím i
cíl) Et
kořen: men, bod, místo, směr,
cíl
meoi kočka
QL
kořen: miw, kvílí
mere (základ slova mer-, min.č. merne) chce,
přeje si Et
meren (základ slova
merend-), merende hostina, oslava
Et
merya slavnostní, sváteční Et
meryale svátek, slavnost Et
kořen: mer, chce, přeje si
métima poslední MC
metta konec
PP
metya ukončuje
Et
kořen: met, konec
mi (evtl. imi), (lze též spojit s určitým členem v mí) v, uvnitř
Et, WPP
mir, minna do, dovnitř
Et
mitya vnitřní
Et
imíka mezi (skupinou) VT 43 (z)
kořen: im(bi), v, uvnitř,
dovnitř
mie drobek
PE 13
kořen mi není znám
miksa mokrý Et
kořen: misik, mokrý
mile, základ slova mili- semeno QL
milin semínko, zrno QL
millo olej PE 13
kořen: mil, semeno
milka chtivý, nenasytný Et
milme touha, nenasytnost Et
milya dychtí po čem Et (VT 45 zmiňuje ještě slovo milya - pravděpodobně,
aspoň v jedné verzi, od jiného kořene - které znamená
měkký, nenásilný, slabý. Nedoporučeno.)
maile chtivost, žádost (nečistá) Et
mailea žádostivý (angl. lustful) Et
kořen: mil(ik), nenasytnost,
zlá touha
mimbe maso
QL
mindil kousek masa QL (-dl-)
mimbematwa masožravý (=koisimatwa) QL kořen: mat, jí
kořen: mim, maso
mimírima opravdu
velmi krásný (o uměleckém díle) WPP
kořen: mir - usmívá se, je
krásný jako drahokam, je umělecky cenný
mína (1.,
příd.jm.) dychtivý vyrazit VT 39:11
(2.,
sloveso) touží někam jít či dojít VT 39:11
kořen: men, bod, místo, směr,
cíl
minasse pevnost
či město s vysokou centrální věží VT 42:24
min, základ slova mind- část, kousek QL
minda výjmečný, slavný,
podezřelý Et
minde věžička VT 42:24
mindon vysoká, osamělá věž S, VT 42:24
kalmindon maják UT
mine jeden
Et
mini (snad by šlo použít jako mine, základ
slova min-) osaměle stojí, vyčnívá, kořen z Et
minque jedenáct
Et
minya první
SA, PM, Et, význačný VT42:24, WT 380
kořen: min, jeden, první
minna, mir do,
dovnitř Et
kořen:
im(bi), v, uvnitř, dovnitř
minu umenšuje,
snižuje, zbavuje slávy, mění k horšímu QL
kořen zřejmě minu, malý,
zmenšuje
minya první
SA, PM, Et, význačný VT42:24, WT 380
eteminya význačný, slavný VT42:24
kořen: im(bi), v, uvnitř,
dovnitř
mintya připomínající,
vybavující mnoho vzpomínek QL
mintye, min.č.mantye
připomíná (předmětu ve 3.os.): mintye min, vzpomínám si QL
kořen zřejmě mintyi,
připomíná
mique, základ slova miku-, min.č. minque líbá QL
mique polibek
QL
miquelis, základ slova
miqueliss- něžný (sladký) polibek PE 16 kořen: lis, sladký
miquile líbání
QL
miquilitse lehký polibek QL
kořen: miku, líbá
mir, minna do,
dovnitř Et
mitya vnitřní Et
mitta vstupuje
QL
mirroanwe bytost, pro níž je přirozené mít tělo MR 350
kořen: im(bi), v, uvnitř,
dovnitř
míra cenný,
krásný WPP
míre cennost, především klenot,
drahokam WPP, Et
mimírima mimořádně krásný (o uměleckém díle) WPP
miril, základ slova
mirill- třpytivý drahokam Et mbiril
mirilya třpytí se
Et mbiril
mirwa cenný WPP
mirya cenný, (protože) krásný (o uměleckém díle)
WPP
marilla perla QL
miri (pravd. mire, základ slova mir-) usmívá
se QL
mire, mirin úsměv
QL
mírea usměvavý
QL
mirilla slabý úsměv
QL
mirmila perlivý
QL
mirmille zasmání
QL
mirtya zeširoka se usmívá, kření se, šklebí se
(angl. grin) QL
mirima svobodný Et (WPP mimořádně krásný, o uměleckém díle, ale to
má mnoho alternativ i synonymum mimírima)
mirmila perlivý
QL
mirmille zasmání
QL
kořen: mir - usmívá se, je
krásný jako drahokam, je umělecky cenný
mirroanwe "vtělený" - bytost,
pro níž je přirozené mít tělo MR 350
kořen: sraw, tělo, maso
kořen: im(bi), v, uvnitř,
dovnitř
mirtya zeširoka se usmívá, kření se, šklebí se (angl.
grin) QL
pro toto slovo odvozuje Quen
specielní příbuzný kořen: mirit
miru víno QL
mirukarne vínově červený QL kořen: karan, červený
miruva vínu podobný, vinný QL
miruvore medovina (nejspíše zázračná) PP, WJ 399
(nektar,
nápoj Valar QL) (druhá část slova je nejspíše
cizího původu)
mirwa
cenný WPP
mirya cenný, (protože) krásný (o uměleckém díle)
WPP
kořen: mir - usmívá se, je
krásný jako drahokam, je umělecky cenný
(včlenění mirima je můj
návrh, ve skutečnosti má v Et jiný kořen, mis, toulá se;
ten ale koliduje s
kořenem pro mírný déšť a jinde se pokud vím nevyskytuje)
mis méně
PE 14, převzato přes HKF
kořen mi není znám, mohl by ale souviset s QL
minu, malý, zmenšuje
mista šedý WPP (též toulá se, nedoporučeno, ale je příbuzné s mirima, svobodný)
miste jemný déšť Et mizd; jako
sloveso též: vyměšuje se, QL
kořen: mis, vlhkost, mrholení
mitta vstupuje
do QL, vkládá do VT 43:30
mitya vnitřní Et
kořen: im(bi), v, uvnitř,
dovnitř
miule mňoukání,
kňourání Et
meoi kočka QL
maiwe racek Et miw
kořen: miw, kvílí
mo někdo
VT 49:19
kořen: mo, osoba, někdo
móa ovce
QL
kořen: maw, bečí
moika mírný, tlumený, jemný,
něžný GL
moina známý, milý
Et
kořen: moy, známý, milý (u
prvního ze slov mi kořen není znám, takže souvislost není doložena)
mól otrok,
nevolník Et
móta otročí, dře Et
móna děloha (člověka) VT 43 /z/
kořen: mó, těžká práce
móre/more, základ slova mori- tma, temnota (korespondence + Et)
mordo stín, nejasnost, poskvrna Et
morilanta soumrak QL kořen: dat, padá
morilinde slavík Et kořen: lin, krásně zní
morna,
more černý, chmurný, ponurý, temný Et
mornie černota, tma PP
móro inkoust PE 16
kořen: mor, černý
morko medvěd Et
kořen: morok, medvěd,
odvozený z mor, černý
morna černý,
chmurný, ponurý, temný Et
mornie černota, tma
PP
móro inkoust PE 16
kořen: mor, černý
móta otročí,
dře Et
kořen: mó, težká práce
motto skvrna Et
kořen: mboth, louže, tůňka
muhta, min.č. múke vyprazdňuje se, kálí QL (mukta)
múko hnůj, výkaly
QL
muqua odporně špinavý QL
mut, základ slova muht- odporná špína QL (-kt-)
kořen: muk, kálí
muile tajnost,
utajení Et
muina skrytý, tajný Et
kořen: muy, tajný
mule, základ slova mul-, min.č. múle mele QL
mul, základ slova
muld- jemný
prášek QL
mulda práškový, práškovitý QL
mulma jemná mouka
QL
mulmar mlynář
QL
mulmin mlýn
QL
múko hnůj,
výkaly QL
kořen: mul, mele
munda ční, vyčnívá podle kořene
z Et mbud
mundo čumák, nos, mys (Et); býk (korespondence)
kořen: mbud, vyčnívá
munta nic
PE 14
kořen mi není znám
muqua odporně
špinavý QL
kořen: muk, kálí
musse měkký VT 39:17
kořen není uveden
mut, základ slova muht- odporná
špína QL (-kt-)
muhta, min.č. múke vyprazdňuje se, kálí QL (mukta)
múko hnůj, výkaly
QL
muqua odporně špinavý QL
kořen: muk, kálí
n 5
ná (min.č. né, předmin. anaie, záporný min.č. úne) je
PP, Et, WPP, VT 43 ;"ano,
je tomu tak": QL
nat,
základ slova natt- věc
Et (+QL)
natto věc, záležitost QL
naite, anwa pravdivý VT 49:28, Et
kořen:
an/na, je
na, ana, an k, pro
Et (minimálně "an" též "neboť")
kořen: an/ana/na, směrem k,
do
nai kéž
PP
kořen:
an/na, je
naia, min.č. náye způsobuje bolest, žal (předmětu, pravd. ve
3.p.) QL
naika silně
bolestivý nebo (duševně) bolestný WPP
(též
zpodstatnělé: dýka, GL)
naike ostrá bolest
Et
naikele bolest
Et
naikelea bolestivý
Et
naiko, naikando pachatel zlého činu VT 43 /z/
naina naříká
Et
naique zlý čin, provinění VT 43 /z/
naiquea zlý, bolest způsobující VT 43 /z/
naiquete, zákl. sl.
naiquet-, min.č. naiquente rouhá
se, proklíná WPP kořen: kwe/t/, mluví
naire nářek, žalozpěv Et
naira tragický, strašný, extrémní, nesnesitelný
QL, WPP
další
viz nie
naitya, min. č.
naiksine zahanbuje, poškozuje, ponižuje, zle
nakládá s, QL
kořen:
nay, bolest
naite pravdivý
VT 49:28
kořen:
an/na, je
naha (velmi
pravděpodobně) řehtá
(srv. WJ 401)
kořen:
na3, řehtá
náha úzký
WPP (nijak zvlášť doporučeno, máme alternativu)
kořen:
nakh, úzký, tenký
nahta kousnutí
Et (též
útlak WPP a zabíjí VT 49:24, obojí má alternativu)
nake, základ slova nak-,
min.č. nanke kouše Et
naksa kyselý
QL
kořen:
nak, kouše
nakka, anakka úžina,
soutěska, průsmyk WPP (příb. s náha, nahta WPP)
kořen: nakh, úzký, tenký
nalláma ozvěna Et lam
kořen:
lam, zvuk
n(g)alta lesklý odraz (od
drahokamu, skla, leštěného kovu či vody)
PM 347
kořen:
ngal, lesk, odlesk
namárie pozdrav
na rozloučenou (smysl: "měj se dobře") PP
kořen:
an/na, je; mag, zachází s něčím (rozumí se rukou)
namba kladivo Et
namba buší kladivem Et
kořen:
ndam, buší (zejména kladivem)
náma soud,
úsudek; touha (pravd
ve smyslu vykonat to, co je správné) VT 41:13
name, základ slova
nam- usuzuje,
soudí VT 41:13
námie (jeden určitý) úsudek n. touha VT 41:13
namna výnos, ustanovení, zákon MR 258
námo soudce WJ 402, též někdo PM 340,
nedoporučeno
kořen:
nam, soudí
ná, nán, nan ale,
naopak, naproti tomu Et, FS
(nan, základ slova nand- může být též
údolí, korespondence, moc nedoporučeno)
nan- předpona: zpátky Et
nantyare, základ slova
nantyar- odčiní/-ňuje, podle WPP nankare
nanwe odliv VT 48:26
kořen:
ndan, zpět
nanda louka
u vody, zavlažovaná pláň Et nad
nande údolí UT 253
nando údolí WPP
kořen:
nad, louka, údolní niva, zavlažovaná pláň
nanga je
nachlazený, má rýmu (nejspíš o smrtelnících) QL
kořen:
nanga, rýma
nanquenie odpověď
VT 26 kořen:
kwe, mluví
nanquerna obrácený nazpět VT 49 kořen: kwer, otáčí se
nantyare, z. sl. nantyar- (min.č.
pravd. -áre i -arne) odčiňuje, podle WPP nankare (bližší viz
tyar) k: kar/ kyar, tvoří/činí
nanwe odliv VT 48:26
nanwene, základ slova
nanwen- vrací se WPP kořen: men, bod, místo, směr,
cíl
kořen: ndan, zpět
napane, základ slova napan- přidává
WPP
kořen: an/ana/na, směrem k,
do; pan, umisťuje
nápat palec
a ukazovák na ruce VT 48:5
nape, základ slova nap-.
min.č. pravd. nampe sbírá či uchopuje dvěma prsty, palcem
a
ukazovákem VT 47:20
nápo palec na ruce VT 47:10
nappa dráp, spár, VT 47:20
kořen: nap, rychle
uchopuje/sbírá prsty
naqua, min. č. nanque krade
QL
naquar zloděj QL
kořen: naku, krade
nár, náre plamen,
oheň Et
narquelion
podzim VT 40
narta zapaluje VT 45
narwa ohnivě červený Et
kořen: nar, oheň
naraka trhající,
drsný, násilný Et
kořen: narak, trhá, rve
narda voní
QL (též uzel,
Et, ne moc doporučeno)
nardile vůně QL
nardilea navoněný QL
kořen: narad, voní
narka trhá Et/ VT 45
narka (příd. jm.) podrážděný, špatně naložený QL
naraka trhající, drsný, násilný Et
narko chňapnutí psa, kousavá poznámka QL (nark)
nartya zahořklý
podle QL narkye
kořen: narak, trhá, rve
n(g)armo vlk Et
n(g)auro vlkodlak
Et, WPP
naule vlčí vytí Et
kořen:
ngaram,vlk
narquelion podzim
VT 40 (v kalendáři Imladris Narquelie = říjen)
kořen:
kwel, slábne, vadne, zmírá
narta zapaluje
VT 45
narwa ohnivě
červený Et
narwe lilie zlatohlavá (volně podle QL
- tam jde o
lilii vonnou a je to od "narda" kořen: narad, voní)
kořen: nar, oheň
nasa nelíbí se, nechutná
(předmětu ve 3. p.): nasa nin = nechutná mi QL
náse hnus, odpor QL
násea hnusný, odporný QL
naswa ošklivý QL
kořen: nath, nelíbí se,
nechutná
nasse (1) podstata,
skutečné bytí WPP
kořen: an/na, je
nasse (2) osten, trn Et (pro odlišení máme ještě erka)
nasta píchá, dává žihadlo Et
nasta hlavice kopí/šípu, trojúhelník, špice, klín
Et snat
kořen: (s)nas, případně snat,
špice
naswa ošklivý
QL
kořen: nath, nelíbí se,
nechutná
nat, základ slova natt- věc Et/QL
natto věc, záležitost QL
kořen: an/na, je
natse síť Et
kořen: nat, váže
nattire, základ slova nattir- pohrdá
někým VT 44 (stp)
kořen: dat, padá;
tir, sleduje, střeží
nauka zakrslý WJ 413
"i v dospělosti menší
než ostatní podobného druhu a navíc tuhý, pokroucený či znetvořený"
nauko trpaslík Et, WJ
kořen: nuk, zakrnělý
(pravděpodobně příbuzný s nu, dolů)
nauma náznak, vodítko QL (příb.
s nauta 2, viz dále)
naule vlčí
vytí Et
kořen: ngaw, vyje
nause představivost Et
naus, základ slova naust- podezření QL
naustavilte (příd.jm.) mimo podezření QL
kořen: naw, tuší, odhaduje,
podezírá
nauta 1.
svázaný, vázaný (povinností) Et
kořen: nut, váže
nauta, min.č. náve 2. tuší, odhaduje, podezírá QL
naus,
základ slova naust- podezření QL
naustavilte (příd.jm.) mimo podezření QL
nause představivost Et
navillo náznak, šeptanda, podezření, narážka QL
náve bystrost, schopnost pronikavého úsudku QL
nave, základ slova
nav-, min.č. asi náve usuzuje, považuje za VT 42:33
kořen: naw, tuší, odhaduje,
podezírá
nea, néya jednou
(v minulosti) VT 49:31
andanéya dávno, v mýtické minulosti VT 49:31
kořen:
an/na, je; ya,
tam/tehdy
nehta zbavuje
(někoho něčeho), odebírá (někomu něco) WPP
nehte úhel WPP hlavice kopí, špice, výběžek, klín
UT 282
může znamenat i plástev
medu, VT 45, a
jde v podstatě o pravé homonymum, i když VT 45 uvádí kořen neg, nikoli ne3. Bez kolize ve významu
"špice (atp.)" zůstává zatím nasta.
kořen: nek,
špice/dělí/připravuje o
nehtele plástev
medu QL (-kt-),
Doporučeno, je zdrobnělinou téhož, s ničím
nekoliduje a je v QL pod stejným kořenem (nehe) jako nier.
kořen:
ne3, včela
néka matný,
nezřetelný, bledý MC
kořen není uveden
nekel trn
WPP
kořen: nek,
špice/dělí/připravuje o
nelde tři Et
neldea, nelya třetí
VT 42:25, WJ 380
neltil, základ slova neltild- trojúhelník
Et
kořen: nel/neled, tři
nelet, základ slova nelk-
zub Et
nelqua hranatý QL
kořen: nelek, zub
nelle potok
Et
kořen: nen, voda
nelma jehla QL
kořen: nem, šije
nelqua hranatý
QL
kořen: nelek, zub
neltil, základ slova neltild- trojúhelník Et kořen: til, roh, výčnělek
nelya, neldea třetí WJ 380, VT 42:25
kořen: nel/neled, tři
nemba nit
QL
neme, základ slova nem-,
min.č. néme šije QL
nelma jehla
QL
kořen: nem, šije
nén, základ slova nen- voda Et
nenda vodnatý, mokrý Et
nende jezírko, (kaluž?) Et
nénu žlutý leknín QL
nénuvar jezírko s lekníny QL
nelle potok Et
kořen: nen, voda
nengwe, základ slova nengwi- nos Et
nengwea nosový
Et
kořen: nengu, nos
nénu žlutý leknín QL
nénuvar jezírko s lekníny QL
kořen: nen, voda
nér, základ slova ner-
muž
(jakéhokoli mluvícího rodu, dospělý) Et
nerdo pořádný chlap VT 47:33
nerea mužný, silný, odolný, statečný QL
nereaine statečnost srdce QL
nerke mužíček VT 47:33
nernehte bojový klín (vojenský útvar) UT 282 (koncovka dle WPP)
kořen:
nek, špice/dělí/připravuje o
kořen: ner, muž
nerte devět Et
nertea devátý
VT 42:25
kořen: neter, devět
nese, základ slova nes-
pase se
QL
nése, nesse mládí
Et; zeleň, pastva QL
nessele pastvina QL
nessa mladý
Et; též svěží, veselý (dle kořene ve VT 47:32)
nessima mladistvý (angl. youthful) Et
nes, základ slova
nest- krmivo, potrava QL
nesta 1.krmení (činnost) QL 2.krmí QL
kořen: neth, mladý, svěží,
veselý
nete, základ slova net-, min.č. nente dostává
QL
netil ozdůbka, cetka VT 47:33
nette dospívající dívenka, později už jen důvěrně
sestra
(ve VT 47 je několik vzájemně
si odporujících teorií, převzaté
nejvíce odpovídá ta ze str. 32-33)
netya upravuje (se), zdobí (se) VT 47:33
kořen: net, dostává (spojení
mezi nete a netil je můj návrh)
slovo nette je spojeno s
mnoha teoriemi a možná souvisí i s kořenem neth
neuma past Et snew
kořen: snew, zaplétá
neuna druhý
Et
neuro následník, potomek Et
kořen: ndew, následuje
neve, základ slova nev- zkouší,
podniká WPP
kořen: ndeb, zkouší, pouští
se do
néya, nea jednou
(v minulosti) VT 49:31
kořen: an/na, je; ya, tam/tehdy
n(g)alta lesklý odraz (od
drahokamu, skla, leštěného kovu či vody) PM 347
kořen:
ngal, lesk, odlesk
Nosové n (ng) na
počátku slova v pozdějších dobách přešlo v n. Uvádím proto většinu slov na obou
místech abecedy. Zachovalo se ale pravděpodobně např. ve zvukomalebných
slovech, souvisejících s hrou na harfu:
nganda hraje na harfu Et
ngandaro harfeník
Et
ngande harfa Et
ngandele hra na harfu
Et
ngandelle malá harfa
Et
kořen: ngan/nganad, hraje na
struny
n(g)armo vlk Et
n(g)auro vlkodlak
Et, WPP
naule vlčí vytí Et
kořen: ngaw/ngaram, vytí/vlk
n(g)óla moudrý,
učený Et
n(g)óle vědomosti, dlouhé studium WJ 383, Et;
WPP:
hlubší vědění moudrých či znalých
n(g)olme věda, vědní odvětví PM 360
n(g)olmo učenec, mudrc PM 360
n(g)olwe moudrost, tajné učení Et
ingole zastaralý význam: tajné učení, magie Et,
později znamenalo spíše
tradiční vědění (WJ 383) a s velkým I vědu/filosofii jako celek (PM 359/60)
ingólemo slavný mudrc z valinorských dob PM 360
ingolmo mudrc/znalec tajného učení WJ 383
(ngoldo =
Noldo)(nověji všechna slova začínají n- místo ng-)
kořen: ngol, moudrost,
učenost
n(g)úla temný,
záhadný WPP
n(g)úle temné umění, magie WPP
kořen: ngul, tajná a
podezřelá učenost
ní pod
(čím), pokud se to nedotýká WPP
kořen: ndi, pod (pokud se to
nedotýká)
nie, níre slza Et
niena, min.č. nienne pláče QL (nyéna)
nienie pláč
QL (nyenye)
nieninque sněženka Et kořen: niku, mrzne/je bílý
niére žal
QL (nyére)
kořen: nay, bolest
ney, slza
(alternativní k části nay a volně do sebe přechází)
nier včela
QL
nierwes, základ slova
nierwest- včelí hnízdo,
úl QL kořen:
wed, spojení?
nehte plástev medu VT 45 (může
znamenat i úhel, hlavice
kopí, špice atp. a jde v podstatě o pravé homonymum, i když VT 45 uvádí kořen neg, nikoli
ne3. Nicméně nehte ve významu "špice" má alternativy.) K
užívání doporučeno
nehtele plástev medu QL (-kt-),
které je
zdrobnělinou téhož, s ničím nekoliduje a je v QL pod stejným kořenem (nehe)
jako nier.
kořen: ne3, včela
níka malý
(ale šikovný) VT 48:18
níke malíček VT 48:5
kořen: nik, malý (ale
šikovný)
nikse mráz WJ 417
nique, základ slova
niku- je chladný (o počasí) WJ 417 (nique = je
zima, mrzne)
nique sníh
Et
niquetil, základ slova niquetild- sněhová čepice QL, vrchol hory s věčným
sněhem WPP
niquesse sněhová vločka WPP
niquilis jemný sníh QL
niquis ledové květy WJ 417 (též niquesse, což je
vzhedem k tvarům
ledových květů krásné a přiléhavé slovo, ale bylo uchováno pro sněhovou
vločku, pro niž se hodí zase díky lehkosti a ve WPP jí také je)
niquissea sněhový, zasněžený QL
niquista sněží
QL
ninque bílý
Et, také studený WPP
ninquita, min.č. ninquinte bíle září Et
ninquisse bělost Et
kořen: niku, mrzne/je bílý
nile, základ
slova nil-, min.č. pravd. nille má
rád, podle Et a j. Vždy
uvedeno jen jako koncovka. Může
znamenat přátelství rovného s rovným, přívržence, ale též "milovníka"
věci nebo oboru, horlivého studenta, a jistě tedy také někoho,
kdo se o dané osobě i věci/předmětu touží co nejvíc dozvědět:
WJ 410, 412.
nilda milující (zejména věc či obor studia), přátelský (k
osobě) Et
nildo, nilmo přítel
Et
nilde přítelkyně Et
nilme přátelství
Et
kořen: n(d)il, miluje čistě
přátelsky nebo svůj obor
nimpe
malý a slabý či zranitelný VT 48:18
kořen: nip, malý a slabý či
zranitelný (odvozeno od nik, malý)
ninde útlý, štíhlý (+křehký?) Et
kořen: nin(d), útlý až křehký
ningon lapis lazuli
QL kořen:
gonod, skála
kořen: ninu, modrozelený
ninque bílý
Et, také bledý, zsinalý n. studený WJ 417
ninquita, min.č.
ninquinte bíle září Et
ninquisse bělost Et
ninquista bělí (podle QL nikte>nikta a slov z Et)
kořen: niku, mrzne/je bílý
ninwa modrozelený QL
ningon lapis lazuli
QL
kořen: ninu, modrozelený
nique, základ slova niku- je chladný (o počasí) WJ 417
(nique = je zima, mrzne)
nique sníh
Et
niquetil, základ slova
niquetild- sněhová čepice
QL, vrchol hory s věčným sněhem WPP
kořen: til, výběžek,
výrůstek, chlup
niquesse sněhová vločka WPP
kořen: kwes, pero
niquilis jemný sníh QL kořen: lis, sladký
niquis ledové květy WJ 417 (též niquesse, což je vzhedem
k tvarům
ledových květů krásné a přiléhavé slovo, ale bylo uchováno pro sněhovou
vločku, pro niž se hodí zase díky lehkosti a ve WPP jí také je)
niquissea sněhový, zasněžený QL
niquista sněží
QL
kořen: niku, mrzne/je bílý
níra vůle WPP
nire, základ slova nir-, min.č.
ninde tlačí, nutí určitým směrem VT 41:17; opírá
se o Et
(lze
užít v duševním i tělesném smyslu)
nirme akt vůle, rozhodnutí WPP
nirwa podhlavník, tvrdý polštář Et
avanir rozhodnutí odmítnout VT 39:23
kořen: nid, tlačí
nis, nisse (základ slova vždy niss-) žena
(mluvícího rodu) Et
kořen: nis, žena
nísima vonný UT 167
kořen: nis/nus/nes, čichá
niswa vlhký
(o počasí) podle QL (noswa)
niswe vítr, přinášející déšť (jihozápadní) podle
QL (noswe)
níte vlhký, orosený Et
nitso vlhkost podle QL (notso)
kořen: ney, slza (alternativní
k části nay a volně do sebe přechází)
nó před
(časově), za (místně) VT 49:32
nollo už (návrh HKF)
noa předešlý VT
49:34
noa ré, noa včera VT
49:34, 20
kořen: no, před/za
nó, základ slova nów- představa,
pojem Et (variantou je noa se stejným slovním základem,
nedoporučeno vzhledem ke slovům pro "předchozí" a "včera")
nause představivost Et
nauta,
min.č. náve tuší, odhaduje, podezírá QL
atd. viz tamtéž
kořen: naw, tuší, odhaduje,
podezírá (Et má ale spec. kořen now,
myslí)
noire, základ slova noiri- hrobka
UT 166
kořen není uveden,
pravděpodobně souvisí s nu, dolů
nóla kulatá
hlava, kopeček Et
noldare krtek QL
kořen: ndol, kulatý
n(g)óla moudrý,
učený Et
n(g)óle vědomosti, dlouhé studium WJ 383, Et;
WPP:
hlubší vědění moudrých či znalých
n(g)olme věda, vědní odvětví PM 360
n(g)olmo učenec, mudrc PM 360
n(g)olwe moudrost, tajné učení Et
ingole zastaralý význam: tajné učení, magie Et,
později znamenalo spíše
tradiční vědění (WJ 383) a s velkým I vědu/filosofii jako celek (PM 359/60)
ingólemo slavný mudrc z valinorských dob PM 360
ingolmo mudrc/znalec tajného učení WJ 383
(ngoldo
= Noldo)(nověji všechna slova
začínají n- místo ng-)
kořen: ngol, moudrost, učenost
nómesse místní
název VT 42:17 kořen:
es, pojmenovává
kořen: nom, místo
nór pevnina WPP
nóre země (určitého lidu), lid, pokolení WJ 413,
Et, WPP
norna houževnatý, tuhý, nepoddajný WJ 413
norno dub Et (dóron); též někdy trpaslík WJ 413
norsa obr Et
kořen: (n)dor, houževnatý,
tuhý, nepoddajný, pevný, stálý
nore, základ slova nor- běží
WPP (lze asi použít o živých tvorech i věcech/strojích, viz QL)
nórima rychlý nebo silný jako běžec VT 49:29
norme běh, závod WPP
nornoro, min.č. nornóre nebo nornoronte běží dál, hladce běží a vrčí QL (lze asi
upravit na nornore, nornor-)
norolle vůz, vozík GL
norta jede na (zvířeti) WPP
kořen: nor, běží
norna houževnatý,
tuhý, nepoddajný WJ 413
nornea dubový QL
norno dub Et (dóron); též někdy trpaslík WJ 413
kořen: (n)dor, houževnatý,
tuhý, nepoddajný, pevný, stálý
nornoro, min.č. nornóre nebo
nornoronte běží dál, hladce běží a vrčí
QL (lze asi upravit na -nore,
-nor-)
norolle vůz, vozík GL
kořen: nor, běží
norsa obr
Et
kořen: (n)dor, houževnatý,
tuhý, nepoddajný, pevný, stálý
norta jede na (zvířeti), přiměje k běhu WPP
kořen: nor, běží
nortil mys
VT 47:28
kořen: (n)dor, pevný atp.;
til, roh, výčnělek
nose, základ
slova nos- rodí se, stává se čím, na základě
odvozenin podle QL
(v QL
uvedeno nó, nóte, není jisté, o jaké tvary se jedná)
nosse rod, klan, rodina PM 320, Et
nostari rodiče PP
nostale druh, odrůda QL
nostalen mára od
přirozenosti dobrý
nosta rodí, způsobuje porod QL
nosta porod, zrození, narozeniny QL
kořen: on/no, rodí (se)
note (základ slova not-)
počítá Et
onote (základ slova onot-) spočítá
Et
nóte číslo
Et
nótesse číslovka VT 48:14
nótima počitatelný WPP
nótina počítaný FS
kořen: not, počítá
nu pod
(čím) PP
kořen: un/nu, dolů
nuhta zastavuje, nechává zakrnět,
nenechává růst či pokračovat WJ 413
kořen: nuk, zakrnělý
(pravděpodobně příbuzný s nu, dolů)
nuine mohutná
řeka se sklonem k záplavám VT 48:30
nukumna ponížený
GL kořen
pravd. ku3, oblouk
nu pod (čím)
PP
nuhta zastavuje, nechává zakrnět, nenechává růst či
pokračovat WJ 413
núme zapadání, klesání (korespondence)
númen západ (světová strana) PP, Et
númenya západní FS, Et
nún dole, vespod
Et
nuquerna obrácený (vzhůru nohama) PP
núra hluboký
Et
kořen:
un/nu, dolů
nure, základ slova nur- slouží, poslouchá, klaní se (kořen z Et)
nurta ukrývá S
nurtale ukrytí S
núta zapadá, klesá, Et; též sklání
se QL
noire hrobka
UT
kořen: un/nu, dolů
nulla, nulda tajemný
(možná až obskurní) Et (dul)
kořen: (n)dul, skrývá
n(g)úla temný,
záhadný WPP
n(g)úle temné umění, magie WPP
kořen:
ngul, tajná a podezřelá učenost
núme zapadání,
klesání (korespondence)
númen západ (světová strana) PP,Et
númenya západní FS, Et
kořen: ndu, klesá, odvozený
od nu, dolů
nún dole,
vespod Et
núra hluboký
Et
kořen: un/nu, dolů
nupte čichnutí QL
kořen: nis/nus/nes, čichá
nuquerna obrácený
(vzhůru nohama) PP kořen: kwer, otáčí se
núra hluboký Et
kořen: un/nu, dolů
nure, základ slova nur- slouží,
poslouchá, klaní se (kořen z
Et)
kořen: ndur, klaní se,
odvozený od nu, dolů
nurru bručí,
reptá, vrčí (o psech) QL (nuru)
nurru nebo nur, základ
slova nurr- vrčení, stížnost QL
nuru smrt (stav nebo pojem) Et
(v QL má tento tvar sloveso
"vrčí, reptá" a je to původním výkladem jména Vali smrti.
Laisi navrhuje pro vrčení
přidat zvukomalebné r jako v podst. jm., Quen navrhuje upravit
na nure, základ slova nur-,
ale sloveso je použitelné i v původní podobě s bud.č. pravděpodobně
nuruva nebo nurúva)
kořen: nur(r), vrčí
nurta ukrývá
S
nurtale ukrytí S
kořen není uveden, ale
pravděpodobně souvisí s nu, dolů
nuru smrt
(stav nebo pojem) Et
kořen: ngur, smrt
nuste čich (smysl) QL
nus, základ slova nust- pach (neutrální slovo) QL
kořen: nis/nus/nes, čichá
núta zapadá,
klesá, Et; též sklání se QL
kořen: ndu, klesá, odvozený
od nu, dolů
nute, základ slova nut-
váže Et
núte uzel, pouto Et
nauta svázaný, vázaný (povinností) Et
kořen: nut, váže
nuvu (nebo upraveno na nuve, základ slova nuv-), min.č. núve čichá, očichává QL
nupte čichnutí
QL
nuste čich (smysl) QL
nus, základ slova
nust- pach (neutrální slovo) QL
kořen: nis/nus/nes, čichá
nwalka krutý Et
nwalme utrpení, muka PP
nwalya bolí, mučí Et
kořen: ngwal, mučí
nyanda pohádka
nebo říkanka pro děti QL
kořen: nyar, vypráví
nyano krysa Et, NEopraveno podle VT 46, kde je uvedeno nejisté
alternativní čtení "nyarro"
(K opravě nedošlo, aby se slovo nepletlo s
následujícím heslem, samozřejmě
ale není ani po opravě tak docela nepoužitelné.
Dvě
r by vznikla, pokud by slovo bylo vytvořeno příponou -ro; existují
i další možné přípony a některé možné kombinace zatím
v
seznamech doložených hláskových změn nejsou.)
Kořen slova je hryže, mohlo by tedy při
troše dobré vůle označit jakéhokoli hlodavce.
kořen: nyad, hlodá, hryže
nyare (základ slova nyar-)
vypráví,
podává zprávu Et
nyáre vyprávění, příběh, historie Et
nyarie báje, legenda, pověst QL
nyarna vyprávění, příběh Et
nyarnamaitar vypravěč, tvůrce příběhů WPP
kořen: mai, umělecky tvoří
nyanda pohádka nebo říkanka pro děti QL
nyata vede prázdné řeči QL
kořen: nyar, vypráví
nyasa škrábe
QL
nyas, základ slova
nyast- škrábnutí, vrub, značka QL
kořen: nyath, škrábe
nyata vede
prázdné řeči, tlachá, klevetí QL
nyatil prázdné řeči, klevety QL (-tl-)
kořen: nyat, tlachá (pravděpodobně odvozený od nyar, vypráví)
nyele,
základ slova nyel- zvoní, vydává lahodný
zvuk, kořen z Et
nyelle zvon
Et
nyello zpěvák Et
kořen: nyel, zvoní, vydává
lahodný zvuk
nyelekka onyx
PE 15
nyelet, základ slova
nyeleks- nehet PE 15
kořen: nyelek, nehet
nyéni koza
QL
kořen: nyen, mečí
oH
o-, ó- předpona:
setkání, spojení dvojího WJ 367
oholima důvěrný WPP
omentie setkání (dvou osob) WJ 367
kořen: wo, setkání/spojení
dvojího
oa, oar pryč
(oa na ot. kde?
i kam?, oar na ot. kam?) WJ 366, WPP
kořen: aw/wa, pryč z pohledu
mluvčího
oholima důvěrný
WPP
kořen: wo, setkání/spojení dvojího;
khol, zavírá
ohta válka
Et kot
kořen: koth, spor
ohtatyare, základ slova
ohtatyar- bojuje, vede válku (LR ohtakare, základ slova upraven
podle Et kar, blíže viz "tyar")
(min.č. ohtatyáre nebo
ohtatyarne) (proti
komu: pojí se s příponou -nna)
1.ohtatyaro, 2.ohtar bojovník Et kar (1), UT 282 (2) kořen(1): kar/kyar,
tvoří/činí
(ohtar doloženo v
užívání Númenorejců, a to
jako označení toho, kdo je plně
vycvičen
k boji, ale ještě není rytířem - možná tedy zhruba na úrovni našeho
"panoš")
ohte, základ slova oks-
vejce QL
kořen: oho, houká, volá
oi vždy,
stále, věčně Et
oia věčně, věčný, navždy trvající Et/VT 46
oiala věčný, nekonečný, neustávající WPP
oiale, oiave věčně PP,
WPP (podle Et
může znamenat i věčnost, nedoporučeno)
oialea věčný WPP
oio (často jako
předpona) věčně PP, S a jinde
oira věčný
Et
oire věčnost
Et
kořen: oy, neustálý, věčný
oika chudý QL
oise chudoba
QL
oista ochuzuje, ožebračuje, přivádí na mizinu QL
oito (možná lze upravit na oita), min.č.
oionte má nedostatek QL
kořen: oy, chudý
oio (často jako předpona) věčně
PP, S a jinde
oira věčný
Et
oire věčnost
Et
kořen: oy, neustálý, věčný
oise chudoba QL
oista ochuzuje, ožebračuje, přivádí na mizinu QL
oito (možná lze upravit
na oita), min.č. oionte má nedostatek QL
kořen: oy, chudý
ókame, základ slova ókam- přizpůsobuje
se, je tolerantní, snáší někoho VT 44 (l)
kořen: wo, setkání/spojení
dvojího; kam, hodí se, ladí, přijímá
okome, základ slova okom- shromažďuje WPP
okombe shromáždění, sbírka WPP
kořen: kom, shromažďuje
(z
WPP se nezdá, že by byl použit kořen wo, spíš jde o opakování samohlásky na začátku
kořene)
óla (přít.č. prostý možná ole, základ slova ol-) viz "olos"
kořen: lor/los, dřímota,
lehčí spánek
olda mnoho (u látkových a abstraktních slov) QL
olde velmi
QL
óleme loket
QL
olet, základ slova
olek- předloktí
QL
kořen: ol, mnoho
LT 1 (heslo Lokte)
uvádí zajímavou etymologii, kde "olo" znamená špice. Odtud výraz pro loket, ale také pro číslovku tři (a
tedy "mnoho", t.j. "více než dva").
olka (především)
zlý, (ale i) špatný (i nekvalitní) WPP
kořen: ok, zlý, špatný
ollo od
VT 49:24
kořen: lo, od
olli mnoho
(u počitatelných slov) QL
olda mnoho (u látkových a abstraktních slov) QL
olde velmi QL
olta vyvyšuje, chválí QL
olto (min.č. zvětšuje se óle,
zvětšuje olonte) zvětšuje
(se), množí (se)
(Quen
navrhuje jednotné pravidelné sloveso olta s minulými časy oltane pro
"vyvyšuje, chválí", olonte pro "zvětšuje" a óle pro
"zvětšuje se")
olte mnoho (stojí-li samostatně) QL (olt)
kořen: ol, mnoho (poznámka
viz óleme)
olme viz
yolme
kořen: yol, zapáchá
oloire velká
záplava VT 42:9-10
oloiya rozvodňuje se VT 42:9-10
kořen: (s)log,mokrý
olos, základ slova olor- sen
UT, Et (Znamená sen v bdělém stavu, na kterém mohou mít
podíl jak vzpomínky, tak představivost. Musí to být jasná
vize, se všemi podrobnostmi. Dále musí být dobrá, s
ryze uměleckým cílem, nesmí se užívat k oklamání či ovládnutí
někoho - definice z UT 396)
olosta snový UT 396
olorda zasněný
QL
óla (přít.č. prostý možná ole, základ slova
ol-) zdá se (někomu) UT
(překlad ovšem nepřesný, viz
definice "olos", ale
zaprvé pro sny ve spánku slovo nemáme, zadruhé je slovo pro sen zcela zřetelně příbuzné se slovem lore, spí, ať si k tomu Tolkien později dovymyslel
cokoli - a za třetí, čím to nahradit? je v něčí mysli?
napadá někoho? nejspíš v čas polospánku možného i v běhu?) 396
kořen: lor/los, dřímota, lehčí spánek
olóte všechny
květy na jedné rostlině VT 42:18
kořen: loth květ
olpe láhev QL
kořen není znám
olosse sníh
(poeticky) Et (golós)
kořen: (go)los, sníh
olta vyvyšuje, chválí QL
olto (min.č. zvětšuje se óle, zvětšuje
olonte) zvětšuje (se), množí (se)
(Quen navrhuje jednotné
pravidelné sloveso olta s minulými časy oltane pro
"vyvyšuje, chválí", olonte pro "zvětšuje" a óle pro
"zvětšuje se")
olte mnoho (stojí-li samostatně) QL (olt)
kořen: ol, mnoho (poznámka
viz óleme)
olva rostlina S
olwa větev
Et (gólob)
olwen větev, hůl, klacek GL
kořen: olva a olwa jsou
kolidující slova, neboť dle etymologických zákonitostí by se olba, vzniklá z kořene (g)olob,
větev, musela vyvinout v totéž slovo, olva. HKF naznačuje, že patrně skutečně jde o totéž slovo. Pokud je
tomu tak, výraz pro rostlinu už má alternativy. V archaické koncepci na úrovni LT má kořen olo (špice,
z čehož vznikl jak loket, tak tři/mnoho) i význam "pučí, roste" a je dokonce příbuzný kořeni loho,
z čehož vznikla slova pro květ (později loth a příbuzné).
(LT 1, heslo Lokte)
óma hlas
PP, Et a jinde
óta křičí QL
kořen: oho, houká, volá
omba tvrdý QL
kořen: gonod, skála
omentie setkání
(dvou osob nebo skupin) PP
omenta setkává se s, potkává (odvozeno z téhož)
kořen: wo, setkání/spojení
dvojího; men, bod, místo, směr, cíl
ompa vpřed
VT 49:12
apa, epe předložka i předpona: po,
později (časově), před (místně) VT 49:18, 44:26, 36 (apa může znamenat také ale,
VT 49:15, nedoporučeno)
apaken prorocký vhled do budoucnosti MR 216
ape, základ slova ap- (do) týká se, v přeneseném smyslu VT 44:26,
36
appa dotýká se VT 44:26, 36
kořen: ap dotýká se (hlavně v
přeneseném smyslu)
ondo kámen
(materiál), skála UT 459, SA, Et (gond)
on, základ slova
ond- kámen, balvan - jeden QL
ondomaitar sochař WPP
kořen: may, umělecky vytváří (rozumí se rukama)
onwa kamenný
QL
omba tvrdý
QL
ondole kamenný památník QL
onin, základ slova
oninn- kovadlina
QL
ontano zedník, evtl. sochař WPP (ontamo)
kořen: gonod, skála
ongo bolí
QL (pravd. lze upravit na onga)
ongwe bolest, zejm. způsobená záměrně, obecně zlý
čin WPP
olka zlý, špatný WPP
kořen: ok, zlý, špatný
onna stvoření Et, syn/dcera
WPP
onóna (1) příd.jm. "z
dvojčat" (2) dvojče WJ 367
onóne (evtl. onóre) sestra
(pokrevní) Et
onóro bratr Et
onta
(min.č. óne, ontane) zplodí, stvoří Et (přít.č.)
onya mé dítě UT 174
kořen: on/no rodí (se);
wo, setkání/spojení dvojího
onote, základ slova onot- spočítá
kořen: not, počítá
onta (min.č. óne, ontane) zplodí, stvoří Et (přít.č.!)
ontar (duál ontaru) rodič
kořen: on/no rodí (se)
ontano zedník,
evtl. sochař WPP (otnamo)
kořen: gonod, skála;
tam/tan, vyrábí
onya mé
dítě UT 174
kořen: on/no rodí (se)
ópa ústa
(ústní otvor) WPP
kořen: op, ústa
opele vesnice
nebo samota, hrazená Et
kořen: pel, peles, ohrazuje
opole kolouch,
mládě vysoké QL
kořen není znám
or nad Et
kořen: or/ro, vzhůru
órave, základ slova órav- uděluje
milost, slitovává se VT 44 (l)
kořen:
wo, setkání/spojení dvojího; dab, povoluje, dovoluje
óre duch,
charakter, srdce, svědomí VT 41:11, 13
ora/ore (tvar prostého přít. času je
nejistý) táhne, má někoho k něčemu, vnitřně VT
41:13
(ora nin karitas = cítím, že bych to měl udělat; órenya quete nin
= srdce mi říká)
"Srdce"
je univerzální překlad, známe též větu: "Měla v sobě ušlechtilé óre
Vanyar,"
kde je slovo spíše ve významu duch či charakter než svědomí.
(Óre znamená i "stoupání", to
je původní význam, ale pojetí - nebo přenesený význam - "srdce" jasně
převážilo.)
(Jedna z elfích teorií je, že jen ti
nejmoudřejší ze smrtelníků jsou schopni rozlišit mezi
impulsy "óre" a Melkorovými. I když nemusí odpovídat pravdě, asi
odpovídá tomu, jak elfové "óre"
cítí, a je potřeba mít na paměti, že dokonce ani "svědomí" -
smrtelníka - možná není stoprocentně výstižný
překlad.)
orikon vřes QL
kořen: or/ro, vzhůru
orivaine lusk,
hrách QL
kořen: way, halí;
red, sije
orko (základ slova orku-, mn.č. orqui) skřet Et, WJ 390
kořen: ruk, děsí (se)
(převzato přes sindarštinu)
orma hmota MR 406
kořen není uveden
orme spěch,
násilí, hněv Et (gor)
orna spěšný, asi i: ukvapený Et (gor) (též vysoký, WPP, nedoporučeno, je dost
alternativ)
kořen: gor, pud, ukvapenost,
násilí
orne strom
(vysoký) WPP
kořen: oron, vysoký strom,
(odvozený od or, vzhůru)
oro- předpona:
vzhůru WPP
orofarne (základ slova
možná orofarni-) jeřáb (strom) WPP
kořen: pharan, jeřáb, odvozený
od phar, dosahuje, ujde celou cestu, stačí; or/ro, vzhůru
oron, základ slova
oront- hora Et
oronta příkrý
QL
orosta povýšení, vzestup QL
orta, min.č. ortane zvedá WPP
orta, min.č. oronte zvedá se WPP
ortírie ochrana VT 44 (stp)
kořen: tir, sleduje, střeží
orto, orotinga vrchol hory Et, VT 47:29
kořen:
ing, nejvyšší
orya, min.č. oronye zvedá
se WPP
oryat, základ slova
oryak- jezevec QL
orikon vřes QL
kořen: or/ro, vzhůru
orro! horro! citoslovce
bolesti, hrůzy či znechucení VT 45
kořen: 3or/gor, není moc
ujasněný
orya, min.č. oronye zvedá se
WPP
oryat, základ slova
oryak- jezevec
QL
kořen: or/ro, vzhůru
os- předpona:
okolo Et
osteke,
základ slova ostek- popisuje VT 26
ossa hradba s příkopem QL
osto město (hrazené) Et, MR 350, WJ 414
kořen: os, okolo
ósanwe myšlenka
(zřejmě společná, sdílená) MR 415
(stať
v MR pojednává o sdílení myšlenek)
kořen: wo, setkání/spojení
dvojího; sam, myslí, uvědomuje si
oselle sestra
(přísahou), družka Et thel
kořen: wo, setkání/spojení
dvojího; theles, sestra
ossa hradba
s příkopem QL
kořen: os, okolo
osse hrůza Et (gos)
kořen: gos, hrůza
osteke, základ slova ostek- popisuje
VT 26
kořen: os, okolo;
tek, píše, dělá značky
ostime směs,
sloučenina VT 39:9
kořen: wo, setkání/spojení
dvojího; druhý kořen neuveden
osto město
(obklopené hradbami) Et, MR 350, WJ 414
ossa hradba s příkopem QL
kořen: os, okolo
oswe bok,
kyčel QL
kořen: os nezávislého, avšak
neujasněného významu
óta křičí
QL
kořen: oho, houká, volá
otorno bratr
přísahou, společník Et tor
otornasse bratrství (přísahou) Et tor
kořen:
wo, setkání/spojení dvojího; toron, bratr
otso sedm
SA, Et
otsea sedmý
VT 42:25
otsola sedmidenní týden GL
kořen: otos, sedm
ovesta smlouva,
dohoda (dvou stran) Et wed
kořen: wo, setkání/spojení dvojího; wed, spojení
p q
pa, pá "v dotekovém
kontaktu" předložka: na, o (co se týče)
VT 44:36, 49:12
též: "dotýkaje se jeden
druhého", v návaznosti: yéni pa yéni = na věky věků (VT 43 g)
pan od (časově) VT 49:18
kořen:
ap, dotýká se (hlavně v přeneseném smyslu)
pahta zavřený,
soukromý VT 39:23
pahtie (vnitřní) uzavřenost VT 39:23
aquapahtie naprostá uzavřenost VT 39:23
kořen:
pak, zavírá
paime pomsta,
trest, rána osudu QL
paimeta ukládá či vykonává trest QL
paimesta trest, zejména tělesný QL
paimene pomstychtivost, krutost QL
paimar, pairemo mstitel
QL
paitya, min.č.
paisine odplácí
QL
apaire vítězství QL
kořen: pay, odplácí
palan vzdálenost,
zdaleka WPP (předpona) daleko a široko Et
palanka rovný, plochý QL
palante, palume pláň QL
palasar, základ slova
palasard- velký
stůl QL
kořen:
pravděpodobně sar, kámen
palda široký VT 47:8
paliste nebo palis,
základ slova palist- travnaté prostranství QL
palla široký, rozlehlý Et; daleko za WPP
palme povrch Et
palo, základ slova palu-,
mn.č. palwi pláň, plocha QL
palta police QL
paltya dlaň QL
paltyalda palma QL
paluva,
palwa, palanka rovný, plochý QL
paluhta stůl
QL
palúre zemská kůra Et
palwe
(základ slova palu-), palya doširoka otevírá, rozprostírá,
rozšiřuje Et
(dá se brát: palwe "se", palya
"(něco) jiného")
piltya,
min.č. paltye uhodí plochou dlaní QL
piltye facka, pohlavek QL (pilt, pilty-)
palapapte = mapalin,
bližší viz tamtéž kořen: pravděpodobně pap,
třese se
kořen: pal, širý, otevřený
palpa bije,
tluče (zejména křídly) Et
kořen: palap, bije, tluče
palta police
QL (též dlaň, VT 47:8
nedoporučeno, lze použít paltya)
palta (sloveso) hladí, dotýká se dlaní VT 47:9
paltya dlaň QL
paltyalda palma
QL kořen:
ala, šíří (se), roste, je požehnaný
paluva, palwa,
palanka rovný, plochý QL
paluhta stůl
QL
palume pláň QL
palúre zemská kůra Et
palwe (základ slova
palu-), palya doširoka otevírá, rozprostírá, rozšiřuje Et
(dá se brát: palwe "se", palya
"(něco) jiného")
kořen: pal, širý, otevřený
pampile chvění QL
pampila, pampilea třesoucí se
QL
pampine zemětřesení
QL
kořen: pap, třese se
pan od
(časově) VT 49:18
kořen: ap, dotýká se (hlavně
v přeneseném smyslu)
panda uzavřené
prostranství Et
kořen: pad, uzavřené
prostranství
pano kus
tvarovaného dřeva (prkno, deska, parketa, obložení...) Et
kořen: pan, umisťuje
panta otevřený
Et
panta rozvíjí, rozestírá, otevírá Et
pantie rozvíjení, otevírání, odhalení QL
kořen: pat, rozestírá
panya, min.č. panne umisťuje,
zasazuje, upevňuje na místo Et
(především
o dřevě)
pano kus
tvarovaného dřeva (prkno, deska, parketa, obložení...) Et
ampano dřevěná budova, síň Et
empanya sází (o rostlině) VT 27
kořen: pan, umisťuje
papa, min.č. pampe třese
se QL
pat, základ slova papt- drobný lístek QL
patil list, zejména v knize QL (patl)
pampile chvění QL
pampila, pampilea třesoucí se
QL
pampine zemětřesení
QL
kořen: pap, třese se
pare, základ slova par-
skládá, dává dohromady, kořen z Et; učí se, WPP
(významy
si zas až tak moc neodporují :)
parma kniha
PP, Et (též
kůže či kůra, spojeno se slovem parna, "holý",
WPP, nedoporučeno: máme helda a helma)
kořen: par, skládá/učí
se/kůže, kůra
parka suchý Et (též nahý, WPP, nedoporučeno)
kořen: parak, suchý
passa, pasta
hladký WPP, Et
pasta uhlazuje, žehlí WPP
kořen: path, hladký
pat, základ slova papt-
drobný
lístek QL
patil list, zejména v knize QL (patl)
kořen: pap, třese se
pata, min.č. patte klape (o zvuku kroků) QL jde WPP,
WJ 387
patakata klape, rachotí, podle QL patakta a pataktatapakta)
(pokud
budete chtít použít kánoničtější verzi, kt se musí změnit v ht, čteno cht, čímž
přijdeme o zvukomalebnost)
patake klapot, rachot QL
patakanda klapající, rachotící QL
patinka střevíc, pantoflíček QL
kořen: pat, klape
pe u
QL
peanta svěřuje
někomu něco, instruuje někoho, nařizuje někomu něco QL
peanwa přítomný, stojící po boku, podporující QL
penasta přítomnost, blízkost, podpora QL
kořen: pe, u
pé zavřená
ústa WPP; ret VT 39:9
pempe ret WPP
kořen: penge, ret
pehte, základ slova pehti- hřeben (kohoutí) QL (pekte)
peksiporoko, základ slova
peksiporoku- (mnč. -qui) kohoutek,
hejsek QL
(není vyloučeno,
že bylo užíváno i pro obyčejného kohouta, význam by odpovídal :)
kořen: porok, drůbež
kořen: pek, chochol,
hřeben
pele základ slova pel-, min.č. pravd. pelle obchází, objíždí, otáčí se kolem pevného bodu, vrací se
Et
peler pole (hrazené) Et
opele vesnice nebo samota (hrazená) Et
pelin oplocený
QL
pelma ohrada
QL
pelta ohrazuje, oplocuje Quen podle QL
(pele, min.č. pelle)
peltas,
základ slova peltaks- čep, pant (dosl."otáčivý hřebík")
Et
pelto živý plot, plocha uvnitř živého plotu QL
kořen: pel, otáčí se kolem
pevného bodu, a pravděpodobně příbuzné pel, peles, ohrazuje
pelekko sekera
QL
pelehta, min.č. pelenke n.
pelehtane seká QL (pelekta)
kořen: kořen není uveden, pelek?
peler pole
(hrazené) Et
pelin oplocený
QL
pella za (v pohledu do dálky -
angl. "beyond") PP
(implikuje "za hranicemi, hradbou,
překážkami" WPP)
pelma ohrada
QL
pelta
ohrazuje,
oplocuje Quen podle QL (pele,
min.č. pelle)
peltas, základ slova
peltaks- čep, pant (dosl."otáčivý hřebík") Et
pelto živý
plot, plocha uvnitř živého plotu QL
kořen: pel, otáčí se kolem
pevného bodu, a pravděpodobně příbuzné pel, peles, ohrazuje
penasta přítomnost,
blízkost, podpora QL
kořen:
pe, u
penda
svažující se, nakloněný Et, podle jiných jazyků též
přeneseně, nakloněn tomu něco udělat
pende svah (dolů)
Et
kořen: ped, svah
pene, základ slova pen-, min.č. pravd. penne nemá, postrádá
WPP
penya postrádající něco VT 39:6,8
kořen:
pen, postrádá
penga špulí
VT 39:11
penquanta plný po okraj, s plnou pusou VT 39:11
kořen: penge, ret
penta zobák, zřejmě datlovitých
ptáků QL
pete,
základ slova pet-, min.č. pente ťuká, ťukne (přít.č.) QL
petil kladívko QL (petl)
kořen: pet, ťuká
penya postrádající něco VT 39:6, 8
kořen: pen, postrádá
peque, základ slova peku- , min.č.
penque češe, myká vlnu QL
pequil hřeben
QL
kořen: peku, češe
perian, základ slova periand- hobit PP (pravděpodobně sindarské slovo)
perina poloviční
Et
perta, peresta polovina VT 48:11
perya půlí
Et
kořen: per, půlí
pete, základ slova pet-, min.č.
pente ťuká, ťukne QL
petil kladívko
QL (petl)
kořen: pet, ťuká
pia malý
WPP
kořen: pey, malý
pika stará
noldorština: tečka, malé místečko Et
pike, základ slova pik-,
min.č. pravd. pinke zmenšuje se, ubývá MC
píkala ubývající, zmenšující se MC
pikinauko drobný trpaslík WJ 389 kořen: nuk, zakrnělý
pikina, pinke malý WPP
pitya malý WPP
kořen: pik, drobný, malinký
pilin, základ slova pilind- šíp Et
pilintele opeření
QL
pilinquasilla ozdobné péro, chochol QL
kořen: pil, peří
pilmo lupič,
zloděj QL
pilwe loupež QL
kořen:
pilu, krade, loupí
piltya, min.č. paltye uhodí plochou dlaní
QL (pilty-)
piltye facka, pohlavek QL (pilt, základ slova pilty-)
kořen: pilit, úder plochou
dlaní
pilwe loupež
QL
kořen: pilu, krade, loupí
pimpe ocas
QL (pint, základ slova pimp-)
pimpilin visící ocas, střapec apod. QL
pimpina táhnoucí se
QL
pimpevinne modřín QL (kořen
druhé části slova není uveden)
pipta, min.č. pipente splývá v záhybech, visí, vleče se
Quen podle QL (pipte)
kořen: pip, splývá, vleče se
pinehtar, pipinehtar hloh
QL
pio peckovice QL melpo
piopin, pipin hložinka QL
piosenna cesmína QL
pipinehtar, pinehtar hloh QL
kořen: ek, hrot (kořeny
ostatních rostlin se nedají určit)
kořen:
piw (viz další strana)
piukka ostružina nebo malina QL
piuta plive
Et
kořen: piw, plive (souvislost naznačena v QL,
kde kořen piw ještě neznamená "plive", ovšem u peckovic je dobře představitelná
a není nemožné, že ji autor měl při tvorbě pozdějšího slova na mysli)
pipta, min.č. pipente splývá
v záhybech, visí, vleče se Quen podle QL
(pipte)
kořen: pip, splývá, vleče se
pire, základ slova pir-, min.č. píre otáčí/ otáčí se QL
pirpire, základ slova
pirpir-, min.č. pirpinde nebo pirpirinte otáčí se rychle, víří QL
pirin, základ slova
pirind- tenká
hůlka, jehlice QL
pirindi quitimar pletací jehlice, QL quityi
pririndea válcovitý
QL
pirinumbe dutý válec
QL
kořen: pir, otáčí se
pirya sirup,
šťáva Et
kořen: pis, šťáva
pitya malý
WPP
kořen: pik, drobný, malinký
piukka ostružina
nebo malina QL
piuta plive
Et
kořen:
piw, plive (poznámka viz pio)
po, pó před
(místně), po (časově) VT 49:12
póna vpřed VT 49:12
ponte záda; to,
co je vzadu QL
kořen: ap, dotýká se (hlavně
v přeneseném smyslu)
poika čistý,
upravený, uklizený Et, QL
poita, min.č. poine čistí
QL
poitya, min.č.
poiksine uklízí
QL
poime, základ slova
poimi- mýdlo
QL
poimine mýdlová pěna
QL
kořen: poy, čistí, uklízí
poko pytel,
balík QL
poko (nebo
poke, základ slova pok-) balí, ukládá QL
kořen: pok, ukládá
polda silný,
svalnatý Et
poldore fyzická síla Et
pole, základ slova pol-,
min.č. pravd. polle (1) může,
fyzicky VT 41:6
polka prase
QL
pole, základ slova
poli- (2, ale podle WPP příbuzné) oves QL
polina ovesný
QL
polesse ovesná kaše
QL
polenta ovesná mouka
QL
kořen: pol, fyzická síla
póna vpřed
VT 49:12
ponte záda; to, co je vzadu QL
kořen: ap, dotýká se (hlavně
v přeneseném smyslu); an/ana/na, směrem k, do
pore mouka Et
kořen: por, mouka
poroke drůbež (1 kus) QL
porokelle kuře
QL
kořen: porok, drůbež
poto noha (zvířecí) - Et, stará
noldorština. Slovo quenijštině hláskoslovně vyhovuje, jen místo mn.č. poti , uvedeného v Et,
by quenijština pravděpodobně měla potor.
kořen: pot, zvířecí noha
potai následovně,
proto VT 49:12
kořen: ap, dotýká se(hlavně v
přeneseném smyslu); ta, to/tam atp.; i, určitý člen
puhta, min.č. púke plodí,
rozmnožuje se (biologicky) QL pukta
(jako podst. jm. znamená
jeden pohlavní styk, PE 13, převzato přes HKF)
kořen: pu3, plodí, rozmnožuje
se
pulko trup.
kmen stromu QL
pulme boule, hrbol QL
pulwa, pulpa tlustý, tělnatý, objemný, neskladný QL
pulwe, základ slova
pulu-, min.č. púle nadouvá se, nabývá QL
kořen: pulu, nadouvá se,
nabývá
pumpo bublina,
puchýř, měchýř QL
pumpole bublinka
QL
kořen: pup, bublina
púrea špinavý,
barevně porušený MC
kořen není uveden (ale pur
je volný)
puse, základ slova pus-, min.č. púse odfukuje,
foukne (přít.č.), (od)frkne QL
pusse odfouknutí, fouknutí, frknutí QL
pusulta, min.č.
pusúle nafukuje
QL
pusulpe plynový vak, balón QL
kořen: puth, nafukuje
pusta zastavuje,
zaráží, zastavuje se, přestává Et
pusta tečka za větou, zastávka, přestávka Et
putta tečka za větou Et
kořen: pus/put, zastavuje se
q z
qua něco
VT 45 (jen kořen, zmíněný jako součást q. ilqua)
VT 45 má samostatný kořen kwa
= něco. Nicméně nevidím důvod, proč by zde nemohlo jít o kwa = úplný. Ilqua
znamená všechno. Pokud spojíme dva kořeny, z nichž "il" znamená
"všechno" a "kwa" "úplný", význam
"všechno" to určitě mít bude... (VT 45 neuvádí kořen kwa = úplný,
který je rozpracován ve WJ 392, kde je možná tato myšlenka v pozadí věci.)
quainen deset (kompromis mezi Et kainen a
VT42 quain)
quainea desátý
VT42:25
kořen: kway, deset, odvozený z kořene kwa, úplný
quaqua kváká QL
quá kachna
QL
quáke žába
VT 47:36
quáko vrána WJ 395 (nedoporučeno, máme dvě lepší
slova)
kořen: kwa kváká
(VT 45 uvádí kořen jako kwæ
a nazačuje souvislost s kwe, mluví)
qualme agónie,
(bolestná) smrt Et
qualin mrtvý (bolestnou smrtí) Et
qualma smrtelný, smrtonosný QL
qualmea mrtvolný
QL
kořen: kwal, bolestná smrt
qualta opásaný
QL
kořen: kwilit, pás
quáme nemoc,
nevolnost Et
quama, min.č. qáme je
nemocný, je mu špatně, zvrací QL
quámea, quamba nemocný, trpící nevolností QL
kořen: kwam nevolnost
quanda celý
QL (omo, ompi)
quanta plný
Et; též naplňuje, završuje, dokončuje WPP
quanta emma, quantemma "úplný obraz", kopie WPP
quate
(základ slova quat-, min.č. quante) naplňuje WJ 392
-inqua (přípona) -plný WJ 415
(možné
též -unqua - používala se hlavně v případě věcí těžkých, neskladných, ošklivých
nebo nedobrých)
aqua plně, cele, dokonale WJ 392
anquin kytice, svazek QL
kořen: (a)kwa, úplný (+ odvozené kořeny kwan, kwat)
quapa, min.č. quampe handluje QL
quampo kramář, podomní obchodník QL
quampa kramářské zboží QL
quapta uzavřený obchod, výhodná koupě, výsledek
smlouvání QL
quapta, min.č. quapante vyměňuje QL
quaptale výměna QL
kořen: kwap, smlouvá
quár (nebo quáre), základ slova quar- ruka (pěst jako nástroj práce, vč. psaní,
ne boje) Et, WPP
(uvádí se ve výkladu jm.
Celebrimbor)
kořen: kwar, svírá/pěst
quarda zlý
QL
quarka zvrhlý, zvrácený QL
kořen: kwar, který byl pravděpodobně v Et nahrazen kořenem skwar (> hwarin).
Proto není
vyloučeno, že bychom slova měli používat v podobě hwarda, hwarka.
quasa, min.č. quasse
chvěje se,
třepetá se, kýve se, šelestí QL
quasilla převislá n. skloněná větvička, chochol,
střapec ap. QL
quesse pero PP, Et
kořen: kwath, chvěje se
quate, základ slova quat-, min.č. quante naplňuje
WJ 392
quanta plný, úplný, naplňuje, završuje (Et, WPP)
aqua plně, cele, dokonale WJ 392
anquin kytice, svazek QL
kořen: (a)kwa, úplný (+
odvozené kořeny kwan, kwat)
quea zelenina
WPP
kořen: kew, čerstvý, živý
(rostlinným životem)
quele, základ slova quel-, min.č. quéle uvadá,
ubývá, slábne, vytrácí se Et, též hyne QL
quelie uvadání, vytrácení se, ubývání PP
quelet, základ slova
quelets- mrtvola
Et
quelehte zdechlina
QL (quelekte)
queleksima zkažený, v rozkladu QL
queleksie rozklad, hniloba QL
queletya, min.č.
queleksine kazí se,
hnije QL
quelle konec podzimu, čas uvadání PP
quelme zkáza, zhouba, naprostý konec QL
kořen: kwel, slábne, vadne,
zmírá
quén, základ slova quen-
někdo,
určitá osoba (též jako přípona) WJ 361 372
quen někdo, neurčitý podmět WJ 361 (i jako přípona -quen)
quendi: první
mluvící plemeno, elfové j.č. quende WJ 361, Et
muž: quendu, mn.č. quendur, žena: quendi,
mn.č. quendir MR 229
quenya řeč PM 399,WJ 361, 374
kořen: kwe, mluví, a odvozený
kwen, osoba
quere, základ slova quer-, min.č. querne otáčí se, obrací se VT 49:20
querma kolovrat, točna, otáčivý stůl WPP
querna obrácený PP
kořen: kwer, otáčí se
quesse pero
PP, Et
quesset, základ slova pravd.
quessek- polštář Et
kořen: kwes, pero
quete, základ slova quet-,
min.č. quente) říká, mluví Et
quetta slovo Et
quettasundolie etymologie VT 26 kořen: sud, základ
quenta vyprávění Et
quentaro vypravěč
Et
quentale výčet, historie Et
quenya řeč PM,WJ 361, 374
queta quenya! mluv jasně! (zejména srozumitelnými slovy, ne gesty, mimikou
či narážkami) WPP
quentele věta, slovní obrat QL
quentea slovní
QL
quetsa, quetsima mluvící (=schopný mluvit), výmluvný QL
kořen: kwe, mluví, a odvozené
kwet stejného (jen jednoznačnějšího) významu
qui jestliže VT 49:19
quie kdykoli VT 49:19
kořen: kwi, předpokládá
(který může a nemusí souviset s ke/ek, možnost)
quilda tichý,
nehybný QL
quilde ticho, odpočinek QL
quildi (snad by šlo upravit na quilda) odpočívá, nehýbe se, je potichu QL
quildare netopýr
QL
kořen: kwilid, klid
quile barva QL
quilea barevný, -barevný QL
quilin jasných barev, ozdobený, vyšívaný QL
quilinoite vyšívaný QL
quille, základ slova
quilli- zvonek modrý, ladoňka QL
quiltasse vyšívání QL
quilya barví, zdobí, krášlí QL
kořen: kwil, barva/ozdoba
quilta pás QL, jako sloveso (min.č. qalte): opásává,
obkličuje QL
qualta opásaný QL
kořen: kwilit,pás
(nic v QL
nenaznačuje, že by kořeny souvisely, ale odvození slovesa od kořene příponou
-ta je častá záležitost
a pás rozhodně byl jednou z prvních ozdob...)
quiltasse vyšívání QL
quilya barví, zdobí, krášlí QL
kořen: kwil, barva/ozdoba
quinga luk
(lovecký) Et
quingatelko osoba s nohama do o, skřet PP/SD kořen: telek, noha stonek,
kmen
quingi (pravd. lze upravit
na quinga) brnká na struny QL
kořen: kwi(n)g, brnká
quíni, min.č. quíne nebo quínine
mluví vysokým
hlasem, piští QL
quíne pištění
QL
quínea pištící
QL
kořen: kwín, piští
quin, quine hřeben
(horský, vlny, dračí i kohoutí) WPP
quinna mající hřeben WPP
kořen: kwin, horní hrana
quinqua splihlý, svěšený, shrbený, slabý, mdlý,
apatický QL
quinquele slabost, vyčerpanost, ochablost, malátnost
QL
quinquelea mdlý,
ochablý, neživý (přen. např o uměleckém díle)
QL
quinquenna kokořík QL
quiqui visí, poklesává QL
quiquilla konvalinka QL
kořen: kwikwi, visí, je
ochablý
quirna, min.č. quinde míchá QL
quirme smetana
QL
quirin kolo (od vozu) QL
quindil vřeteno, káča QL (quindl)
kořen: kwir, roztáčí
quisi (evtl. quise, základ slova quis-), min.č. quisse nebo
quíse šeptá QL
quisquiri (pravděpodobně quisquire, základ slova
quisquir-) šelestí, šumí, tiše
bublá atp. QL
quisquirinde šum, šelestění atp. QL
quisquirinda šumící atp. QL
(vše možno též v
úpravě quirquiri, quirquisi a příslušné odvozeníny)
(minulý čas:
quisquiri: quisquíre, quirquisi: quirquisse)
kořen: kwis, šelestí
quitya, min.č. quintye plete
(na jehlicích) QL (quity-)
quitima na pletení
QL (pirindi quitimar=pletací jehlice)
quintye oko úpletu
QL (quint, základ slova quinty-)
quitin pletený, pevně spojený QL
kořen: kwit, plete
quolo (možná quole, základ
slova quol-) je nemocný QL
quolima nezdravý, chřadnoucí QL
quolimo invalida
QL
quolina, quolda nemocný
QL
quolu nemoc (zejm. nakažlivá) QL
quolúva nakažlivý, morový QL
quolúvie epidemie, morová rána QL
kořen: kwol, nemoc, nákaza
quoro (možná quore, základ slova quor-), min.č. quonde dusí
se, zejména topí se QL
quorin udušený, utopený QL
quosta, min.č. quóre nebo
quostane dusí, topí
(jiného) QL
quonda dusivý kouř nebo mlha QL
kořen: kwod, dusí (se)
r 7
rá (předložka) pro
někoho, v něčí prospěch VT 43 (z)
(dotyčný
je, stejně jako v češtině, ve 3.p.)
kořen: pravděpodobně
ad/ar/as, vedle
rá, základ slova ráv-
lev
Et
ravenne lvice QL
(a dále viz
rav)
kořen: raw, divoký
rahta natahuje
se, dosáhne QL (rakta)
ranko,
základ slova ranku-, mn.č. ranqui paže
Et
ráma křídlo
PP ,Et
arka vztahuje ruce v prosbě, naléhavě žádá VT 43
(z)
kořen: rak, natahuje se,
dosáhne
raika křivý,
nesprávný Et
kořen: rayak, křivý (možná
příbuzný rik, násilný pohyb)
raima, raime krajka,
síťovina VT42:12, 28
raina do krajky/umělecké síťky vpletený VT 42:11
(též usměvavý, WPP, nedoporučeno)
kořen: ray, krajka, (umělecká) síťovina (kořen
pro úsměv je též ray)
raine mír
VT 44
(může mít souvislost s raina,
úsměvavý, jak autor VT předpokládá,
ale taky se starším kořenem ru3 (> rue, ruin], což mi
připadá pravděpodobné
(i když vyloučeno není ani to, že platí obojí). V druhém případě
si pak můžeme vybrat, jestli se přiklonit ke staršímu kořeni pro jasnější
odlišení od krajek a síťování, nebo dbát o to, aby bylo vše nové. Ale
modlitby z VT 43 a 44 jsou samy o sobě v dost "plovoucím stavu".)
kořen: ru3, mír
raita vyrábí krajku VT42:12 (též usmívá se, min. č. reante, nedoporučeno)
karrea síťka do vlasů VT42:12
kořen: ray, krajka, (umělecká) síťovina
rake, základ slova rak-
(min.č. pravd. ranke) slovo, které známe pouze ze dvou tvarů:
rákina zlomený, rozbitý, možná lámaný (o
ztroskotané lodi) MC
rakina ochuzený (o neúplné slabice) VT 39
rakse nebezpečí VT 44 (stp)
kořen: rak, láme (ve
skutečnosti nevíme, zda jde o dva kořeny, láme/natahuje se, dosáhne, zvlášť
když se jejich významy setkávají ve slovech jako rakka, dráp, spár...)
rakka dráp,
spár, pařát SD
rakkalepta drápatý SD
kořen: rak, natahuje se,
dosáhne
raksa smyk
nebo nízké vozidlo na kámen a jiný těžký materiál WPP
kořen není uveden (rak, láme, by u těžby kamene
nebyl tak úplně vzdálený)
rakse nebezpečí VT 44 (stp)
kořen: rak, láme (pozn. viz
rake
Aspoň podle teorie
autorů VT. Člověk by čekal spíše ruk, ale koneckonců, to, co ohrožuje, může právě proto i
zlomit. O blízkosti kořenů "rak" a "ruk" viz též
"rúkina".)
rama
(evtl. rame, základ slova ram-), min.č. ráme řve,
troubí, hlasitě zní QL
rambe
řev, hluk QL
kořen: ram, hluk
(může souviset
s kořenem ram, křídlo, motiv hřmotu křídel velkých ptáků
je autorův
oblíbený)
v QL je ráma,
křídlo, naopak odvozeno od rak, natahuje se, dosáhne,
takže
QL kořen ram je zcela volný pro
významy, související s hlukem
ráma křídlo PP, Et
rámavoite okřídlený QL
ramya letí, plachtí Et
kořen: ram, křídlo (pozn. viz
rama)
ramba stěna,
zeď, hradba SA, Et
ráva (2) břeh, zejména říční Et (nedoporučeno)
kořen: rab, stěna
rambe řev,
hluk QL
kořen: ram, hluk (pozn. viz
rama)
ramya letí,
plachtí Et
kořen: ram, křídlo (pozn. viz
rama)
ránasta lunární
měsíc (Rána, Tulák, je jedno z jmen Měsíce)
kořen: ran, toulá se, bloudí
randa kůra,
slupka, vnější kruh, oběh QL; koloběh; věk (14 400 slunečních let) Et
rara,
min.č. rande loupe, oškrabuje QL
rasta (2) škrabka, pilník QL
kořen: rad, loupe, oškrabuje
ráne toulání,
bloudění Et
ránea bludný, toulavý Et/VT 46
ránasta lunární měsíc (Rána, Tulák, je jedno z jmen
Měsíce)
kořen: ran, toulá se, bloudí
ranga krok,
délková míra (přibližně metr) UT 285
kořen není uveden
rangwe sáh,
délková míra Et
ranko, základ slova
ranku-, mn.č. ranqui paže Et
kořen: rak, natahuje se,
dosáhne
ranya toulá
se, bloudí Et
ráne toulání, bloudění Et
ránea bludný, toulavý Et/VT 46
ránasta lunární měsíc (Rána, Tulák, je jedno z jmen
Měsíce)
kořen: ran, toulá se, bloudí
rara, min.č. rande loupe,
oškrabuje QL
rasta
(2) škrabka, pilník QL
kořen: rad, loupe, oškrabuje
rasse roh
(zejm. na živém zvířeti, ale i hora) Et
kořen: ras, vyčnívá
rasta (1) dvanáct
(PE 14 yurasta=24+ Et kořen rásat=12) (pravděp. rasta = tucet, viz yunque)
(VT42 uvádí, že pro "tucet" bylo
speciální slovo)
kořen: rasat, dvanáct
(2)
škrabka, pilník QL
kořen: rad, loupe, oškrabuje
rate, základ slova rat-, min.č. pravd. rante překonává, vyniká WPP
kořen: ar, lepší, vznešený
rato brzy, zanedlouho FCL
kořen neuveden
rauko démon Et
kořen: ruk, děsí (se)
raumo hluk
bouře, bouře MC
kořen nejspíš raw,
divoký
rauna kořist QL
rausime chamraď QL
rauste lov,
pronásledování kořisti (i predátorem) QL
rauta, min.č.ráve loví, vyhubí (i o zvířatech) QL rava
laman raustea predátor
QL
laman rausima lovná zvěř, drobná zvířata, havěť QL
ráva divoký, nespoutaný,
nezkrocený, svobodný Et, WPP
(ráva může znamenat i říční
břeh, Et ramba, nedoporučeno)
ravanda divočina VT 46
ráve řev
MC
rávea řvoucí
MC
rá,
základ slova ráv- lev Et
ravenne lvice QL
kořen: raw, divoký
ré den (24 hodin) PP
rehta (možný
novější tvar "resta" z QL, viz tamtéž)
rehtie záchrana WPP
kořen v QL red, ve WPP rek,
zachraňuje, pomáhá
rembe síť (lovecká) VT 42:12
remba loví do sítě VT 42:12
rembina zapletený, chycený do sítě VT 42:12, pokrytý spletí (např.
stromů) WPP
kořen: reb, síť (lovecká)
rempa ohnutý,
do háku Et
kořen: rep, ohnutý
réna okraj,
lem, hranice Et
kořen: reg, okraj
rentye slina
QL (rent, základ slova renty-)
kořen: retye, slina
rere, základ slova rer-, min.č. rende sije
Et
kořen: red, sije
resta pomáhá, přichází na pomoc,
zachraňuje a jako podst. jm.: příbuzní (držící
při dotyčném) QL;
může znamenat i "oseté pole" (VT 46)
(jednou
Tolkien použil i ve významu "trh" VT 49:39, etymologie nejistá)
réro, rendo/resse příbuzný m./ž. QL
rendole příbuzenství QL
restar pomocník HKF
kořen v QL red, pomáhá, ve
WPP má podobu rek a odvozeno je rehtie, záchrana
rete, základ slova ret-, min.č. nejspíš rente leze, šplhá (kořen z WPP)
retto horolezec WPP
kořen: ret, šplhá
rie koruna Et, též věnec, girlanda WPP
rína korunovaný Et
rielle dívka, ověnčená ke slavnosti PM 347
kořen: rig, věnec
rihta trhne, náhle rychle
zkroutí či s něčím pohne Et
rike, základ slova rik- z(a)kroutí se, otočí se (?), snaží se WPP
rinke trhnutí, rychlé zatřepání, mávnutí Et
marihta zápěstí
QL
kořen: rik, násilný pohyb
rille třpyt
Et/VT 46
rilma třpytivé světlo Et
rilya třpytí se Et/VT 46
kořen: ril, třpyt
ríma okraj, lem, hranice Et; QL
též brázda, řádek (na zahradě), řada, série
rimu okrajové oblasti QL
rímenoite sousedící, hraničící QL
rísima rozptýlený, všudypřítomný, všeobecný QL
rísimande tu a tam, kdekoli QL
kořen: rim, hranice, brázda
rimba častý,
četný Et
rimbe dav, množství osob UT 318, Et
rimbo často (návrh)
kořen: rim, oplývá
rímenoite sousedící, hraničící QL
kořen: rim, hranice, brázda
rimpa spěchající, letící Et
rimpe pruh
QL
rimpina pruhovaný QL
ripe, základ slova rip-, min.č. rimpe žene
se, letí, hází, v Et kořen + příčestí
ripta trhá,
stahuje z kůže, loupe kůru, řeže na pruhy, maluje pruhy, bičuje QL
kořen: rip, násilný pohyb v
přímé čáře
rimu okrajové
oblasti QL
kořen: rim, hranice, brázda
rína korunovaný
Et
kořen: rig, věnec
rinde kruh
Et
rinda kruhový Et
kořen: rin, kruh
ringa studený MC
ringe chlad
Et
rin, základ slova
ring- rosa QL
ringwe jinovatka QL, horské jezero či jezírko
Et/VT 46
kořen: ringi, chlad
ripe, základ slova rip-, min.č. rimpe žene
se, letí, hází, v Et kořen + příčestí:
rimpa spěchající, letící Et
rimpe pruh
QL
rimpina pruhovaný QL
ripta trhá,
stahuje z kůže, loupe kůru, řeže na pruhy, maluje pruhy, bičuje QL
kořen: rip, násilný pohyb v přímé čáře
rísima rozptýlený, všudypřítomný,
všeobecný QL
rísimande tu a tam, kdekoli QL
kořen: rim, hranice, brázda
rista řízne,
řeže, poltí Et
rista zářez, rozseknutí Et
kořen: ris, poltí
roa pes
VT 47:35-6
kořen: graw, vrčí
roime pronásledování,
lov, lovení Et/VT 46
kořen: roy, honí
roina ruměný Et
kořen: roy, ruměný
roita pronásleduje
Et
roime pronásledování, lov, lovení Et/ VT 46
ronyo honící pes
Et
kořen: roy, honí
rokko kůň (rychlý, jezdecký) SA, Et a
jinde
roquen jezdec (jezdkyně), rytíř UT, WJ 372
kořen: rok, kůň
róma, romba
roh (i hudební nástroj) WJ 400 (romba také
trubka)
kořen: rom, troubí
rómen východ SA, Et
rómenya východní
Et
kořen: or/ro, vzhůru
ronda pevný,
hmotný WPP
kořen: (s)ron, hmota
rondo jeskyně,
klenutý strop i celá síň zevnitř WJ 414, Et
kořen: rod, klenba v pohledu
zevnitř
ronyo honící pes
Et
kořen: roy, honí
ronta dutý QL
rotse tenká rourka nebo píšťala QL
róta roura QL
rotto malá jeskyně či tunel PM 365
kořen: rot, dutý
roquen jezdec
(jezdkyně), rytíř UT 282, WJ 372
kořen: rok, kůň
rosse rosa PM, Et
kořen: ros, vodní tříšť
róta roura QL
rotse tenká rourka nebo píšťala QL
rotto malá jeskyně či tunel PM 365
kořen: rot, dutý
rua nehybný,
klidný, pokojný QL
rue odpočinek, nehybnost, setrvávání QL
ruin mír QL
rúya nepohnutý
QL
kořen:
ru3, mír
(V
pozdějších pramenech se možná kořen změnil na rai-, doloženo je ale jen raine,
mír, VT 44 /g/, zbylá bychom museli dotvořit a těžko povědět, jak. Navíc tento
kořen může znamenat ještě krajku, síť a úsměv, z čehož jsem zatím doporučila
krajku a související slova, neboť nemají alternativu. Ve WPP se naopak
vyskytuje ruy s novým významem ohně, prozatím nedoporučeným, neboť má
alternativy. Jde o slova:
ruimen ohniště
ruina hořící,
žhnoucí, ohnivý
ruine oheň
ruive,
aparuive požár
kořen ruy,
plane)
ruhta děsí WJ 415
ruhtalie škůdci VT 43 (o)
ruke, základ slova ruk-,
min.č. pravd. runke děsí se, cítí
hrůzu WJ 415 (pojí se s koncovkou -llo u hrůzu budícího předmětu)
též:
svěřuje se něčí ochraně VT 44 (stp, s konc.-nna)
rúkima strašlivý
WJ 415
rúkina vyděšený, zmatený, (o vojsku:)
rozptýlený, v nepořádku MC
(výklad
je značně básnický, v básni Markirya se výraz týká nebes a je přeložený
"shattered". Jako nejpravděpodobnější možnost mi připadá, že to mělo
být "rákina" a pak to buď někdo po Mistrovi špatně přečetl, jako už
tolikrát, nebo on sám se upsal, nebo možná nechtěl tak brzy opakovat slovo a
pak už to nedořešil. Nicméně ruke má v jeho pojetí široký význam, když může
znamenat i "pod ochranu tvou se utíkáme" nebo být součástí výrazu pro
"toho, kdo se proti mě provinil".) (O blízkosti kořenů rak- a ruk- v autorově
cítění vypovídá i rakse, nebezpečí, ve VT 44 /stp/.)
rukindo škůdce VT 43 (o)
kořen: ruk, děsí (se)
ruksa drolí
se MC
ruksala drolící se MC
kořen není uveden
(nicméně,
nedivila bych se, kdyby byl "ruk". Je užit ve spojení "nebesa
skloněná k drolícím se vrchům",
vše apokalyptická vize. Buď překlad, nebo samo rozšíření kořene, může být
básnické. Co kdybychom použili např.
"hroutící se"?)
(WPP uvádí "ruksa"
jako jednu z variant odvozeniny od kořene (u)ruth, hněv, takže bychom mohli mít i vrchy pukající vzteky, ale není to moc
pravděpodobné, ve WPP jde o přídavné jméno -"rozlícený"- a je uvedeno s variantou ruska - taky nedoporučeno,
koliduje s kmenem pro "zrzavý" - a velmi blízké synonymum "rozhněvaný, hněvivý",
rúsea, které je použitelné. Řádek mi připadá, jako jeden z mnoha ve WPP, jako zkoušení "které odvozeniny
by byly myslitelné" před konečnou revizí.)
rume, základ slova rum-
zvedá se, pohybuje se, přesouvá se (o velkých a těžkých věcech) MC
kořen není uveden
runda hrubý
kus dřeva, kyj Et
kořen: (g)rud, kyj
runya stopa
(mluvící bytosti i zvířete) Et (runya/rúnya může znamenat
i žhnoucí /PM 366/ nebo plamen, nedoporučeno, pro obojí
máme
dostatek jiných slov)
kořen: run, chodidlo (nebo
dlaň)
rúse hněv
WPP
rúsea hněvivý, rozhněvaný WPP
kořen: (u)ruth, hněv
rusko, základ slova rusku-, mn.č. rusqui liška PM 353
ruskuite lišácký, mazaný VT 41:10
russa zrzavý VT 41:10
russe zrzavá hlava nebo kožešina VT 41:10; rez Et
kořen: rus, rezatý
ruve, základ slova ruv-, min.č. rúve puká, podle kořene z QL a
následujícího slova
rúvina puklý
QL
kořen: rub nebo ruw (QL
ruvu), puká
rúya nepohnutý QL
kořen: ru3, mír
si
Sá posvátný
oheň QL
saiwa horký QL
sahta je horko
QL
kořen: sa3, žár
saike, základ slova saiki- hlad
QL
saiqua hladový
QL
saita, min.č. sanye má hlad
QL (v neosobní vazbě)
saitya, min.č. saiksine moří někoho hlady (v neosobní vazbě
"trpí hlady") QL
kořen: sayak, hlad
saila moudrý
VT 41:13 (v
podobě alasaila, nemoudrý)
kořen:
say, chápe
saipo těžká
bota QL
kořen: skyap/sayap, obuv
saira moudrý
VT 46
kořen: say, chápe
saiqua hladový QL
saita, min.č. sanye má
hlad QL (zřejmě by se mělo používat v neosobní vazbě, nejspíš
se 3.p.: saita nin = mám hlad)
saitya, min.č.
saiksine moří někoho hlady (v neos. vazbě "trpí
hlady") QL
kořen: sayak, hlad
saiwa horký
QL
sahta je horko
QL
sahtie žár,
vedro, životní zkouška (odvozeno z předchozího a
následujícího, i když nutno
podotknout, že Tolkien uvádí dvě různé etymologie jiné než tato :)
úsahtie pokušení VT43 (o)
Sá posvátný oheň QL
saquila ohnivě rudý, šarlatový QL
kořen: sa3, žár
saka, min.č. sáke hledá QL
kořen: sak, hledá
sakkate, základ slova sakkat-, min.č. sakkante rve ve dví, roztrhne SD (uveden jen min.č.)
kořen: skat, láme
salahta kosí,
Quen podle QL
kořen: salak, tráva
salamba brnkající,
pulsující, zvučný QL
kořen: sal, hudba strun
salanka seno,
Quen podle QL
salankoa seník,
Quen podle QL kořen:
kaw, krčí se, skrývá se, bojí se
kořen: salak, tráva
salaquintil housle QL (salaquintl) kořen: kwín, piští
kořen: sal, hudba strun
salka kosa
QL
salkasse senoseč Quen podle QL (silkesse)
salque tráva Et
salahta kosí, Quen podle QL
salanka seno Quen podle QL
salankoa seník Quen podle QL
kořen: salak, tráva
salme hra
na strunný nástroj QL
salamba brnkající, pulsující, zvučný QL
salquin viola
QL
salaquintil housle
QL (salaquintl)
kořen: sal, hudba strun
salpa líže
(vylizuje), srká, upíjí Et
(QL rozlišuje salpa, min.č.
salpane, jednou upije, usrkne, a sulp/a/, min.č. salpe, líže, vylizuje, srká,
upíjí.)
salpa číše, mísa QL
sulpa polévka QL
kořen: salap, srká, vylizuje
salque tráva
Et
kořen: salak, tráva
salquin viola QL kořen: kwín, piští
kořen: sal, hudba strun
sáma mysl
VT 39:23
sana myslí odvozeno z následujícího
sanar mysl, rozum
VT 41:13
sanwe myšlenka VT 39:23
kořen: sam, myslí, uvědomuje
si
sambe pokoj,
komnata Et stab
samna dřevěný sloup Et stab
samno tesař, stavitel, řemeslník Et
kořen: stab, tesařská práce
same, základ slova sam-, min.č. sáme je spojen s, má Et/WPP
kořen: sam, je spojen (může
být původním významem kořene sam, myslí, uvědomuje si)
samin, základ slova samind-
hedvábí QL
saminda hedvábný
QL
kořen není uveden
samna dřevěný sloup Et stab
samno tesař, stavitel, řemeslník Et
kořen: stab, tesařská práce
sampa rýč QL
kořen: sap, kope
sana myslí (odvozeno z
následujícího)
sanar mysl, rozum
VT 41:13
sanwe myšlenka VT 39:23
sanwekenda nahlížení do mysli WPP
sanwe-menta mentální vzkaz, poselství WPP
kořen: sam, myslí, uvědomuje
si
sanda pevný, věrný, trvalý Et
stan
sandastan hradba štítů UT 282
sanye pravidlo, zákon Et stan
sanya pravidelný, zákonný, normální Et stan
kořen: stan, upevňuje,
rozhoduje
sanga
lis, dav, tlačenice, pevně sevřený bojový útvar WPP, Et stag
(v Et též sloves. kořen, lisuje)
sangie nouze,
potřeba VT 44 stp
insangare tlak
(jen vnitřní?) jednat sám proti sobě, pokušení VT 43 o
kořen: stag, stlačuje
sangwa jed Et sag
sára hořký
Et sag
kořen: sag, jed
sanka rozdvojený,
rozštěpený Et stak
kořen: stak, štěpí, vkládá
sanwe myšlenka VT 39:23
sanwekenda nahlížení do mysli, čtení myšlenek
WPP kořen:
ken, vidí
sanwe-latya oboustranná volná telepatická
komunikace VT 39:23 kořen: lat, otevřený
sanwe-menta mentální vzkaz, poselství WPP kořen: men, bod, místo, směr,
cíl
kořen: sam, myslí, uvědomuje
si
sanya pravidelný,
zákonný, normální Et stan
sanye pravidlo, zákon Et stan
kořen: stan, upevňuje,
rozhoduje
sapa, min.č. sampe kope,
hloubí QL
sat, základ slova sapt- díra, jáma
QL
kořen: sap, kope
saquila ohnivě
rudý, šarlatový QL
kořen: sa3, žár
sára hořký Et sag
kořen: sag, jed
sara 1.
tuhá suchá tráva Et star
kořen: star, tuhý
jako sloveso, min.č.
sáre 2. řeže
pilou QL; též vyškrabuje, ryje, vyřezává,
později
i píše WJ 396
saramór inkoust PE 16 kořen: mor, černý
sarat písmeno (kromě Feanorových tengwar) WJ 396
sarat, základ slova
saraht- prkno
QL
saratwa prkenný
QL
sarapenda dřevěná lávka QL
pokud je druhý kořen ped, svah, je míněna asi klenutá
lávka, ne prkno přes potok
sarma pila
QL
sarme psaní VT 39:8
kořen: sar, vyrývá (a
možná vposledu sar, kámen)
sar, základ slova sard-
malý
kámen PP, Et
sarda tvrdý VT 39:17
sarna kamenný
Et
sarne kamenné stavení, pevnost Et
(VT
46 čte "kamenité místo")
sarnie oblázkový břeh UT 463
kořen: sar, kámen
sarma pila QL
sarme psaní VT 39:8
kořen: sar, vyrývá
sarta věrný,
loayální WPP
sarto věrný přívrženec, družiník WPP
kořen: satar, věrný
sastya bolavý,
otlačený, opruzený QL
sistina hnisající,
zanícený, bolavý QL
sistya hnisá
podle QL (odvozeno z příčestí + p.j.bolák, vřed)
sistye bolavé místo, bolák, vřed podle
QL (sist, základ slova sisty-)
kořen: sisit, je obolavělý, hnisá
sat, základ slova sapt-
díra,
jáma QL
kořen: sap, kope
sati (možná sate, základ slova sat-) odděluje (pro zvláštní účel či majitele, o čase a
prostoru) VT 42:20
satya soukromý, k zvláštnímu účelu VT 42:20
asta měsíc v roce
PP
etsate, základ slova etsat- dělí na stejné díly VT 48:11
kořen: sat, dělí, odděluje
saune lázeň
QL
sausa horká voda
QL
sovalle očištění
QL
sovalna očišťuje
QL
sovalwa očistný
QL
kořen: sow, koupel
saura odporný,
zapáchající, nečistý Et thus
saukare, základ slova
saukar- vykonává odporný čin,
odvádí velmi špatnou práci WPP
(min.č. pravd. -áre i -arne) (pro odporný čin doporučuji změnit na sautyar-, viz
rozlišení Et kar)
soa odporná
špína WPP
kořen: thus, smrdutý (možná
příbuzný thú, dýchá)
sáva šťáva Et
kořen: sab, šťáva
savar divoký
pes, šakal QL
savanda smečka psovitých šelem QL
kořen: saw, psovitá šelma (původně pravd. zvuk štěkání nebo vytí)
save, základ slova sav- věří
(informaci), se 4. p. v existenci něčeho VT 49:27
kořen: sab, věří
sehte, základ slova sehti- oční
panenka; korálek QL
kořen: se3, oko (v QL je od tohoto kořene odvozeno i hendi, oči)
selda, o, e dítě,
syn, dcera Et
kořen: seled, dítě
seler, základ slova sell- mn.č. selli sestra
Et thel
kořen: theles, sestra
selma vůle,
utkvělá představa WJ 319 (ϸelma)
estel víra, naděje WJ 318-19, PP, MR 320
kořen: stel, zůstává pevný
sene, základ slova sen- uvolňuje,
propouští, nechává volný průběh (pravd. jen kořen z VT 49:35)
senya, senwa obvyklý, přirozený VT 49:35 (senya lépe nechat pro
zájmenný význam, ač odvozený)
kořen: sen, nechává volně
senya jeho,
její (odvozené slovo)
kořen: sa, on, ona, ono
sere, základ slova ser-,
min.č. sende odpočívá Et
sére odpočinek, mír Et
senda odpočívající, v klidu Et
(Et
má i pravé homonymum sere =má rád ve smyslu přátelského vztahu, s odvozeninami
serme a sermo pro kamarádku a kamaráda+ koncovkou -ser pro přítele dané
věci/osoby, která se ale ve jménech moc nevyskytuje. Zřejmě elfové toto slovo,
tak jako další pravá homonyma, dost málo užívali.)
kořen: sed, odpočívá
serinde (þerinde) vyšívačka, švadlena
(přeloženo jako "žena jehly") PM 333
kořen: pravděpodobně ther (souvisí s ter,
proniká?)
serke krev SA, WPP
kořen: serek, krev
sí, sin teď PP, Et
siar, siare dnes VT 43 o kořen:
ar (později as), sluneční teplo, den
silume teď VT 49:18
símen tady
FS
sina tento VT49:18
sinen takto VT 49:18
sinome, sís, sisse zde, na tomto místě PP, VT 49:18
sinya nový
Et
sír, sira sem VT 49:18
síte takovýto VT 49:18
kořen: si, toto, teď, tady
sikil dýka,
nůž Et
kořen: sik, nůž (pravděpodobně něco jako "šmik")
sile, základ slova sil-
září
(bíle) PP
silma stříbrný, stříbrně svítící Et
silme stříbrné či hvězdné světlo PP, Et
silque lesklá kadeř
QL srkr
silqueléni stříbrná bříza (bříza bradavičnatá) QL
silwin bříza QL
kořen: sil, září (bíle)
silta (1)
síto QL
(2) silta sloveso, min.č.
salte přebírá, prosívá,
převívá QL (silt-)
siltina prosátý, přebraný QL
kořen: silit, sije, třídí
silume teď
VT 49:18 kořen:
lu, plynutí času
kořen: si, toto, teď, tady
síma, isima mysl,
představivost VT 49:16
ista, min.č. sinte, inf. síve ví, umí (intelektuálně) Et, VT 41:6
kořen: is/si, ví, zná
simpa, simpina píšťala QL
simpetar pištec QL
simpisse pískání QL
sipi
(nejspíš sipe, základ slova sip-, min.č. simpe) píská
QL
kořen: sip, píská
símen
tady FS kořen: men, bod, místo, směr, cíl
sin teď
Et
sina tento UT 305
sinome na tomto místě PP
sinya nový
Et
kořen: si, toto, teď, tady
sinde, sinda světle
či stříbrošedý WJ 383, PP
sinta, min.č.sintane bledne
Et thin
sinye večer
Et thin
kořen: thin, šedý, bledý, špatně viditelný
sinen takto
VT 49:18
kořen: si, toto, teď, tady
singe sůl QL
singwa slaný
QL
kořen: singi, sůl
sinkahonda se srdcem
z křemene PP kořen:
khon, srdce
sinko, základ slova
sinku-, mn.č. sinqui drahokam,
nerost, kov QL
sinquele důl
QL
sinquevoite drahokamy zdobený QL
sinquina kovový, kovové barvy/charakteru QL
sinquita zdobí (se) šperky VT 40, použito v básni
bez překladu
sintamo kovář WPP
kořen: sinik, drahokam, nerost, kov
sinome na
tomto místě PP kořen: nom, místo
kořen: si, toto, teď, tady
sinquele důl
QL
sinquevoite drahokamy zdobený QL
sinquina kovový, kovové barvy/charakteru QL
sinquita zdobí
(se) drahokamy VT 40, použito v básni bez překladu
kořen: sinik, drahokam, nerost, kov
sinta (1) krátký Et stinta
kořen: stin, krátký
sinta (2, sloveso, min.č.sintane) bledne Et thin
kořen: thin, šedý, bledý, špatně viditelný
sintil křišťál QL (sintl)
kořen: sinit, třpytí se, jiskří (mohl by souviset se sinik,
drahokam, nerost, kov,
a vysvětlovat původ tohoto kořene.
V QL má kořen sntyn, ale ty je velmi blízké ky)
sintamo kovář WPP
kořen: sinik, drahokam, nerost, kov; tam/tan vyrábí
sinwa známý,
jistý, doložený WPP
kořen: is/si, ví, zná
sinya nový Et
kořen: si, toto, teď, tady
sinye večer
Et thin
kořen: thin, šedý, bledý, špatně viditelný
sipi (nejspíš sipe, základ slova sip-, min.č. simpe) píská QL
kořen: sip, píská
siqui (pravd. sique), základ slova siku-, min.č. síque vzdychá
QL
siquile vzdychání
QL
siquilisse smuteční vrba QL
kořen: siku, vzdychá
sir, sira sem
VT 49:18
kořen: si, toto, teď, tady
sire, základ slova sir-
teče
Et
síre, sír, sire,
sirya řeka Et, WPP
siril říčka Et
sírima tekoucí, kapalný QL
kořen: sir, teče
sisi (pravd. sise, základ
slova sis-), min.č. sisse opaluje, praží, smaží QL
sisin vyprahlý, sežehnutý QL
kořen: sis, ožehne
sís, sisse tady
VT 49:18
kořen: si, toto, teď, tady
sistina hnisající,
zanícený, bolavý QL
sistya hnisá podle QL (odvozeno z příčestí +
p.j.bolák, vřed)
sistye bolavé
místo, bolák, vřed podle QL (sist, základ slova sisty-)
kořen: sisit, je obolavělý, hnisá
síte takovýto
VT 49:18
kořen: si, toto, teď, tady
siule pobídka,
bojový pokřik Et
kořen: siw, burcuje, pobízí
síve tak jako VT 43 (o)
kořen: si, toto, teď, tady
soa (základ slova nejspíše sow-) odporná
špína WPP
kořen:
thus, smrdutý (možná příbuzný thú, dýchá)
soika žíznivý
VT 39:11
kořen: sok/suk, pije
solme vlna
QL
solor příboj Et
solosse vlnobití
QL
sóla příliv (nebo odliv) QL
solta vlní se, zvedá se a klesá QL (solto)
kořen: sol, vlní se
sóma stav
(něčeho) QL
kořen: nepříliš jasný. QL
uvádí só, který svým významem (spolu, dohromady) je možná
předchůdcem nebo vzdáleným
příbuzným sam, je spojen s (pokud nejde o dva kořeny stejného
znění, přičemž só, spolu, je z
nich první a slovo sóma patří ke druhému, jehož význam není uveden)
songa ústní
dutina WPP
kořen: songo, ústní dutina
(sore,
základ slova sor- letí střemhlav, kořen
z Et thor)
soron (základ slova
sorn-, mn.č. sorni), též: sorne, sorno
orel Et a.j.
sornion orlí hnízdo QL
kořen: thor, letí střemhlav
sovo (nebo: sove, základ slova
sov-), min.č. sóve myje se, koupe se (v
lázni) QL
sovalle očištění
QL
sovalna očišťuje
QL
sovalwa očistný
QL
kořen: sow, koupel
sú zvuk
větru QL
súle dech Et thú, duch PP
súlime vítr QL
súne lidský nos
QL
súre, základ slova súri- vítr PP
súya dýchá Et thú
kořen:
sú/thú, fouká
suhte, základ slova suksi- pryskyřice QL
súke jedle nebo borovice QL
suksina pryskyřičný, s pryskyřicí QL
kořen: suk, pryskyřice
suhto doušek
Et
suke, základ slova suk-,
min.č. pravd. sunke pije Et
sukse nápoj (odvozené slovo)
súlo,
základ slova súlu- pohár Et
sungwa nádoba na pití Et
soika žíznivý
VT 39:11
kořen: sok/suk, pije
súke jedle
nebo borovice QL
suksina pryskyřičný, s pryskyřicí QL
kořen: suk, pryskyřice
súle dech
Et thú, duch PP
súlime vítr QL
susúlima větrný QL
súne nos mluvící bytosti QL
(nosní dírky duál sunwi, QL, jedna dnes
snad súno)
kořen: sú/thú, fouká
sulka kořen,
zejm. jedlý Et suluk
kořen: suluk, kořen (zejména
jedlý)
súlo, základ slova súlu- pohár Et
kořen: suk, pije
sulpa polévka
QL
kořen: QL uvádí slpl, který je i základem slova salpa a v Et je
uveden jako salap
pravděpodobně jde o variantu
(sulup)
súma dutina,
nitro MC
kořen není uveden
sundo, základ slova sundu-, mn.č. sundur kořen, základ (i přen.,vč. kořenu slova) Et sud
kořen: sud, základ
súne nos
mluvící bytosti QL
(nosní dírky duál sunwi,
QL, jedna dnes snad súno)
kořen: sú/thú, fouká
sungwa nádoba
na pití Et
kořen: suk, pije
súre, základ slova súri-
vítr PP
sure, základ slova sur- fouká WPP
kořen: sú/thú, fouká
suse, základ slova sus-
syčí,
kořen z Et
kořen: sus, syčí
susúlima větrný QL
súya dýchá Et thú
kořen: sú/thú, fouká
t 1
ta to
(samostatné) Et, lze použít i ve významu "a
také" WPP, tak
(tím způsobem) VT 49:12
tá tehdy VT 49:11
tai ten, který VT 49:12
talle takhle WPP
talo proto VT 49:11
talume tehdy, tenkrát VT 49:11
tama ta věc, záležitost VT 49:11 (nedoporučeno, koliduje s
"ková")
tana tamten
Et
tanen tak VT 49:11
tanome tam (na otázku kde?,
protiklad k "tady") VT 49:11
tar, tára tam (na
otázku kam?) Et, VT 49:11 (tára nedoporučeno, koliduje se "vznešený")
tás, tasse tam (na otázku kde?) VT 49:11
etta proto VT 49:12
kořen: ta, tamto, tam, tehdy
tá! pst!
PE 13
kořen mi není znám
tai ten,
který VT 49:12
kořen: ta, tamto, tam, tehdy
taile prodloužení,
natažení Et
taina prodloužený, natažený Et, QL
taita prodlužuje Et
teta, min.č. téne přitahuje, je atraktivní QL
tie cesta, čára, směr, stezka, kurs PP, Et te3
kořen: te3, natahuje
taira vznešený
(archaické slovo) QL
kořen: ta3/r, ční do výšky
taite takový
VT 49:11
kořen: ta, tamto, tam, tehdy
take, základ slova tak-, min.č. tanke připevňuje
Et
takse hřebík
Et
tangwa úchytka, spona, přezka, petlice Et
tanka pevný, upevněný, jistý Et
tankave jistě (zřejmě odvozené slovo)
tankil brož, špendlík Et
kořen: tak, pevný
tál základ slova tal- noha (od kotníku dolů) Et (duál:
talwi QL, nověji asi spíše: talu)
talan, základ slova
talam- podlaha, obytná plošina Et, PP
(Může označovat i zem samu jako
cosi, po čem se chodí, podobně jako my říkáme někdy podlaze "zem".)
talma základ, kořen Et
tallune chodidlo Et
taltil, základ slova taltill- prst na noze VT 47:10
taltol palec na noze VT 47:10
talya jeho noha WPP
kořen:
tal, podpírá
talka kůl,
sloup VT 42:28
kořen: tak, pevný (alespoň dle
teorie autorů VT)
talle takhle
(dosl. "jako támhleto") WPP
kořen: ta, tamto, tam, tehdy
tallune chodidlo
Et
kořen: tal, podpírá
talo proto
VT 49:11
kořen: ta, tamto, tam, tehdy
talma základ, kořen Et
telmello talmanna od hlavy až k patě Et (-llo = od, z, -nna =
do)
kořen: tal, podpírá
talta (základ sl. také talat-), min.č. taltane i talante svažuje se, naklání se klouže dolů Et, WPP
talta nakloněný, sklopený, svažující se Et
talta sklon, svah
Et
kořen: talat, naklání se,
klouže dolů
taltil, základ slova taltill- prst
na noze VT 47:10
kořen: tal, podpírá;
til, výběžek, výrůstek, chlup
taltol palec
na noze VT 47:10 kořen: tol, převyšuje okolí
talya jeho noha WPP
kořen:
tal, podpírá
talume tehdy,
tenkrát VT 49:11 kořen: lu, plynutí času
kořen: ta, tamto, tam, tehdy
tama ta
věc, záležitost VT 49:11 (nedoporučeno, koliduje s "ková")
kořen: ta, tamto, tam, tehdy
tama buší, ková,
taví, kořen z QL (též "ta věc", VT 49, nedoporučeno)
tame, základ slova tam-,
min.č. tamne klepne (přít.č) Et
tamba klepe
Et
tambaro klepátko
Et (původně možná datlovitý pták)
tambe měď QL (nebo: tak jako, VT 43 o)
tambina měděný QL
tambin, základ slova
tambind- měděná mince
nebo kotel QL
tamin, základ slova taminn- kovárna QL
tamma nástroj WPP
tamna umělý, vyrobený; výrobek WPP
tamo řemeslník, zejména kovář WPP
kořen: tam, buší
tamen tam; tím směrem VT 49:33 kořen: men, bod, místo, směr,
cíl
tamin, základ slova taminn- kovárna QL
tamma nástroj WPP
tamna umělý, vyrobený; výrobek WPP
tamo řemeslník, zejména kovář WPP
kořen: tam, buší
(ve WPP má tento kořen význam
"vyrábí" a kde nejde o kováře, navrhuju jeho převedení na
"tan" kvůli
kompatibilitě s jinými prameny)
tampa ucpávka Et
tampo studna QL
kořen: tap, staví hráz (v QL jde o kořen tmpm a znamená
pouze "staví")
tamuril tis
QL
kořen není uveden
tana ukazuje,
znamená MR 385
tanna znamení MR 385 (též támhleten, viz níže)
kořen: tan, znamená, odvozený z
"ta", tamto, tam, tehdy atp.
tana tamten Et
tanen tak, proto VT 49:11
kořen: ta, tamto, tam, tehdy
tane, základ slova tan-
vyrábí,
tvoří, kořen z Et
tano řemeslník, kovář Et
tanwe řemeslo, výrobek, vynález, stavba Et
kořen: tan, vyrábí (který WPP má jako "tam")
tanga blízký podle QL (v orig. je též tange)
tange blízko, u
QL
kořen: tanga, dotýká se, sousedí
tangwa úchytka,
spona, přezka, petlice Et
tanka pevný, upevněný, jistý Et
tankave jistě (odvozené slovo)
tankil brož, špendlík Et
take,
základ slova tak-, min.č. tanke připevňuje Et
takse hřebík
Et
kořen: tak, pevný
tanna znamení
MR 385 (může
znamenat i "tam": ta+-nna)
kořen: tan, znamená, odvozený z "ta", tamto, tam, tehdy
atp.
(v případě druhého z významů pak sám druhý z
kořenů:)
tano řemeslník,
kovář Et
kořen: tan, vyrábí (který WPP má jako "tam")
tanome tam
(na otázku kde? protiklad k "tady") VT 49:11
kořen: ta, tamto, tam, tehdy; nom, místo
tanta
dvojitý Et
(může znamenat i harfa, hraje
na harfu, nedoporučeno)
kořen: at/tat, znovu
tanwe řemeslo,
výrobek, vynález, stavba Et
tapi hledá
po hmatu, šátrá QL (zdálo
by se, že to nemůže znamenat nic jiného než tape,
základ tap-, ale viz následující heslo... snad by šlo upravit na
"tapa" podle mavoisi tapatenda)
kořen: tapi, šátrá
tape, základ slova tap-, min.č. tampe zastavuje,
blokuje Et
tampa ucpávka Et
tampo studna QL
tapta zablokovaný, s překážkou VT 39:17
kořen: tap, staví hráz (v QL jde o kořen
tmpm a znamená pouze "staví")
tar tam
(na otázku kam?) Et
kořen: ta, tamto, tam, tehdy
tara,min.č. táre
kříží,
jde přes QL
tarna křižovatka, přechod, průchod, brod QL
tarwe kříž QL
kořen: tar, kříží
tarama buší, kořen z QL
tarambo rána, náraz
QL
tartan, základ slova
tartam- kladivo (nejspíše velké) QL
kořen: taram, silná rána
tára vznešený
SA, Et, WJ 417 (též
"tam", VT 49, nedoporučeno)
táro (1) král (nejvyšší představitel rodu) Et (2)
vysoko VT 27
tári královna
PP ,Et
tárie výška
PP
kořen: ta3/r, ční do výšky
tarambo rána,
náraz QL
kořen: taram, silná rána
taras,
tarasse potíž (podle Et stará
noldorština)
tarasta obtěžuje, trápí, činí potíže (podle Et st. noldorština)
(ve WPP je "taras"
použito jako jedna z variant slova pro "pevnost" v překladu Barad Dûr/Taras
Lúna.
To samozřejmě nijak nekoliduje, pevnost se
skládá z mnoha překážek. Co když se ale Nepřítelově pevnosti říkalo prostě jen Temný problém :D?)
tarasse hloh (především coby neprůchodné křoví) QL
tarwa zahrada QL
kořen: taras, problém/překážka
v QL má kořen
podobu "tada" a přiřazení k Et "taras" není explicitní
tare, základ slova tar-, min.č.
tarne stojí WPP (použit jen minulý čas)
astarindo podporovatel, ten, kdo stojí někomu po boku
WPP
astarmo okolostojící, svědek WPP
tári královna
PP, Et
tárie výška
PP
kořen: ta3/r, ční do výšky
tarka roh Et
tarukka
rohatý QL
tarukko, tarunko býk QL
kořen: taru, roh
tarma sloup SA, UT 166
kořen (pravděpodobně): ta3/r,
ční do výšky
tarna přechod,
průchod, brod QL
kořen: tar, kříží
táro (1) král (nejvyšší představitel rodu) Et
(2) vysoko VT 27
kořen: ta3/r, ční do výšky
tarqua, min.č. tarque konzervuje (nakládá, suší, solí) QL
tarquin konzervovaný; jako p.j: sušené maso QL
kořen: taraku, suší
tartan, základ slova tartam-
kladivo
(nejspíše velké) QL
kořen: taram, silná rána
tarukka rohatý
QL
tarukko, tarunko býk QL
kořen: taru, roh
tarwa (2.p. tarvo, jinak základ tarw-) zahrada QL tada
kořen: taras,
problém/překážka
v QL má kořen
podobu "tada" a přiřazení k Et "taras" není explicitní
tarwe kříž
QL
kořen: tar, kříží
tarya tuhý,
nepoddajný Et
kořen: tarag, tuhý
tasar, tasare vrba SA, Et
kořen: tathar, vrba
tás, tasse tam
VT 49:11
kořen: tamto, tam, tehdy
tassa ukazovák
VT 48:5
kořen: tas, ukazuje
tatya (1,
sloveso) zdvojuje Et
(2, číslovka, druhý, WJ 380 -
doporučeno spíš attea, VT 42:25)
tanta dvojitý Et
kořen: at/tat, znovu
taura mohutný,
mocný Et tur
kořen: tur, mocný
taure velký
les, hvozd SA, Et tawar
taurea hvozdem porostlý PP
taurina dřevěný
Et
tautano řezbář, tesař WPP (tautamo) tam/tan, vyrábí
táva mohutný strom WPP
tavar dřevo (materiál) Et
tavasta lesnatá krajina QL
kořen: tawar, dřevo
tea přímá
čára, silnice Et;
sloveso, min.č. tenge ukazuje, naznačuje, znamená VT 43:38
teamalle hlavní ulice (možná pouze ta v Oxfordu) QL
kořen: m(b)al, drtí
tengwa písmeno
WJ, Et
tengwe hláska
WJ
tengwanda abeceda
Et
tengwesta gramatika včetně pravopisu WJ, Et
kořen: ten/tenge, směr,
ukazuje, znamená
v
některých pramenech patří tengwa a příbuzné pod následující kořen
Quen
poznamenává, že v těchto slovech mohou oba kořeny splývat
tehta znaménko
(diakritické) PP
tehtamaite pěkného rukopisu (návrh dle QL tektamaqua)
tehtar písař (návrh dle QL tektar, kde ale význam je spisovatel)
tehtele krasopis, písařské umění QL (tektele)
teke, základ slova tek- píše
Et
teket, základ slova
tekett- dopis QL
tekil pero (na psaní) PM 318, Et
tekko stopa pera nebo štětce, pokud není znamením
délky Et
osteke,
základ slova ostek- popisuje VT 26
kořen: tek, píše/dělá značky
telar cihla,
dlaždice PE 13, 16
kořen: tes, význam
neuveden
tele, základ slova tel-, min. č. pravd. telle přestává, končí, uzavírá (jako poslední v
řadě) WJ 411
telda mající přístřeší QL; poslední WJ 411
tella poslední, zadní Et
telle zadní voj či partie Et
telma závěr, završení díla (např. korunní kámen
klenby) WJ 411
telme kapuce, přikrytí Et
telta kryje, zastiňuje Et
telume klenba, zejména nebeská WJ 399,Et
telluma klenba nad Valinorem či
Manweho obydlí PP
telya končí, uzavírá (koho, co) WJ 411
kořen: tel, končí, uzavírá,
završuje, zastřešuje
telemna stříbrný PP, Et kyel
kořen: kyelep, stříbro
telko, základ slova telku-, mn.č. telqui noha,
stonek, kmen PP, Et
kořen: telek, noha stonek,
kmen
tella poslední,
zadní Et
telle zadní voj či partie Et
telluma klenba nad Valinorem či Manweho
obydlí PP
telma závěr, završení díla (např. korunní
kámen klenby) WJ 411
telme kapuce, přikrytí Et
telmello talmanna od hlavy k patě Et (-llo=od,-nna=do)
telta kryje, zastiňuje Et
telume klenba, zejména nebeská WJ 399, 411,Et
kořen: tel, končí, uzavírá,
završuje, zastřešuje
podle WJ 399 je tellume ve
skutečnosti cizí (valinorské) slovo, přizpůsobené quenijštině podle podobného (quenijského)
telume
telpe stříbro
SA, UT, Et kyelep
telemna stříbrný PP, Et kyelep
telpina stříbrný QL/Et
telpilin stříbrná mince QL
telpingwe stříbrná
rybka QL
kořen: kyelep, stříbro
telta kryje,
zastiňuje Et
telume klenba, zejména nebeská WJ 399, 411, Et
telumbe houba typu holubinka, muchomůrka QL
telya končí, uzavírá (koho, co,
jako aktivní činitel) WJ 411
kořen: tel, končí, uzavírá,
završuje, zastřešuje
téma řada,
série, čára PP, Et
tea přímá čára, cesta Et
téra přímý, správný LR, Et te3
někteří
též užívají jako: podle, podél, po, vpřed
kořen: te3, natahuje
-tenda prsty mající QL
tapatenda šátrajících prstů, dlouhoprsťácký QL
tende hmat, cit, vnímání, pocit QL
tendile cit (v obou významech) QL
tendilea citlivý; sentimentální QL
tentil tykadlo QL (tentl)
tentima vnímavý
QL
tenya dotýká se, cítí hmatem QL
kořen: ten dotýká se, cítí
hmatem
tene, základ slova ten- přijde,
dorazí, dojde až k VT 49:23 (pravděpodobně
později opraveno na mene, men-, ale to
je lepší zachovat pro význam "běží, vede" o cestě)
tenna až do, až po
(co) PP
kořen: ten/tenge, směr,
ukazuje, znamená
tengwa písmeno WJ 396, Et; sloveso: čte VT 49:48
tengwe hláska
WJ 394-6
tengwanda abeceda
Et
tengwesta gramatika včetně pravopisu WJ 394, Et
tenkele pravopis, písmo ("způsob zápisu",
writing system) Et
kořen: ten/tenge, směr,
ukazuje, znamená nebo tek, píše, dělá značky
Quen
poznamenává, že slova jsou odvoditelná od obou kořenů a že by se v nich
mohly
oba kořeny setkávat
tenna až do, až po
(co) PP
tenta, min.č. tentane i
tenante ukazuje, je někam
nasměrován VT 49:23 (min.č. tenante možná
platí pro význam "je někam nasměrován", odhad autorů VT 49)
hententa zahlédne (přít.) VT 49:24
leptenta ukazuje prstem VT 49:24
kořen: ten/tenge, směr,
ukazuje, znamená
tentil tykadlo
QL (tentl)
tentima vnímavý
QL
tenya dotýká se, cítí hmatem QL
kořen: ten, dotýká se, cítí
hmatem
téra přímý,
správný LR, Et te3
někteří
též užívají jako: podle, podél, po, vpřed
kořen: te3, natahuje
tere, základ slova ter-
proniká,
kořen z Et
ter, tere skrz
UT,Et
terendil soustruh
QL (terendl)
terene štíhlý, útlý Et, QL též ohebný, graciézních
pohybů
terenwa pěkně tvarovaný QL
teret, základ slova
tereht- nebozez, vrták QL (-kt-)
tereva jemný, přesný Et + ostrý, pronikavý (vč. zvuku) QL
terfantie životní zkouška (dosl. něco jako
"odhalení skrz naskrz") VT 43 o
(Autorsky zavrženo, možná ve
fázi, kdy se "fanta" mohlo týkat jen Valar nebo
maiar, na což se tento slovník neomezuje, viz fanta.) kořen: phan/span,
halí/vnímá zahaleně
terhate, základ
sl.terhat-, min.č. terhante rozlamuje, prolamuje se LR, Et skat kořen: skat, láme
terkáno herald PM 362 kořen: kan, křičí
rozkaz/odvažuje se
termare, základ slova
termar- vydrží,
vzdoruje doposledka ("skrz" všechno) UT 317
kořen:
m(b)ar, je usazen/stanoven
terra propíchnutá či vyvrtaná dír(k)a VT 46
teste červík
QL
kořen: ter, proniká
teta, min.č. téne přitahuje,
je atraktivní QL
kořen: te3, natahuje
teve, základ slova tev-, min.č. tempe nebo téve nenávidí,
nemá v oblibě QL
tevin nenáviděný
QL
tévie nechuť k, nenávist QL
tempe nenávist QL
kořen: tephe, nenávidí
tie cesta, čára, směr,
stezka, kurs PP, Et te3
kořen: te3, natahuje
tihta mrká,
mžourá MC
kořen není uveden
tikse tečka,
bod, drobné znaménko Et
kořen: tik, tečka
tilde roh, špice Et, zejména malá, jemná a
ostrá WJ 417
tilion rohatý, špičatý Et (v
podstatě 2. pád mn.č., asi jako bychom básnicky řekli "/ostrých/
rohů..."
nortil mys VT 47:28
til, základ slova
till- 1 vlas QL til(n)
tille řasa
QL
tilinya chlupatý, ochmýřený QL
tilma výčnělek, výrůstek VT 47:28
kořen: til, výčnělek,
výrůstek, chlup
timbare čelo
PE 14
kořen mi není znám
timpa zvoní,
cinká LT 1
timpi zvoneček
LT 1
timpe jemný déšť QL
timpine mrholení QL
timpinea z vodní tříště, plný vodní tříště, (o
počasí) s častými jemnými
deštíky QL
kořen: tip, zvuk jemného
deště
(lepší
je představit si kořen v podobě tipi)
tinda lesklý,
stříbrný Et
tinde záblesk Et
tindóme rozbřesk, kdy ještě svítí hvězdy SA,Et
(domo)
kořen:
dom, špatně viditelný
tine, základ slova
tin- třpytí se, září jemným stříbrným světlem Et,
WPP
tingilinde mrkající hvězda Et
tingilya mrká (o hvězdě) Et/VT 45
tinta rozjiskří, zanítí (přít.č.) SA, MR 388
tintila svítí chvějivým světlem WPP
tinwe jiskra (bílá - zejm. hvězda) MR 388, Et
kořen: tin, jemně stříbrně se
třpytí
tinga brnká Et
tinge, tango brnk!
Et
kořen: tingi, brnká
tingilinde mrkající
hvězda Et
tingilya mrká (o hvězdě) Et/VT 45
kořen: tin, jemně stříbrně se
třpytí
tinko kov PP, Et
kořen: v Et tinko
Quen poznamenává,
že v něm mohou splývat kořeny tin a tiku
tinta rozjiskří,
zanítí (přít.č.) SA, MR 388
tintila svítí chvějivým světlem WPP
tintine, základ slova
tintin- (evtl. tintina) jiskří Et
tinwe jiskra (bílá - zejm. hvězda) MR 388,Et
titinwe drobná hvězdička, třpytivá kapka rosy apod.
QL
kořen: tin, jemně stříbrně se
třpytí
tiqui (pravděpodobně. tique, základ slova tiku-), min.č.
tinque rozpouští
se, taje QL
tiquile rozpouštění, tání QL
tiquilin, základ slova
tiquilind- obleva,
rozbředlý sníh QL
tiquilindea tající, rozbředlý QL
kořen: tiku, zvuk kapající
vody
tire, základ slova tir-
sleduje, střeží
Et; též uchovává QL
tirion strážní věž
Et
tirisse nebo tiris,
základ slova tiriss- stráž, hlídka QL
tirinwa bdělý
QL
ettirno zvěd, podle sind. ethir
nattire, základ slova nattir- pohrdá někým VT 44 (stp)
ortírie ochrana VT 44 (stp)
kořen: tir, sleduje, střeží
titta malý,
drobný Et
kořen: tit, malý, drobný
tiuka tlustý, tučný Et
tiuko stehno
Et
tiuma kus, hmota
QL (ty)
tiure hustý, kompaktní, robustní QL
tiuru nechá
zkysnout, srazí (též
v případech, kdy cosi způsobí, že ti
tuhne v žilách krev) QL (ty)
tiurda zkyslý
QL (ty)
tiur, základ slova
tiurd- sýr
QL
tiute, základ slova
tiusi- palec
QL (ty)
tiuta posiluje, potvrzuje (např. výpověď),
potěšuje QL
tiutale posílení, posila, potvrzení, útěcha,
úleva QL
tiusima útěšný, utěšující, ulehčující QL
tiuya tloustne, otéká Et
kořen: tiw, tlustý, silný
tó vlna
(ovčí) Et
toa vlněný
Et
toalle (vlněná) přikrývka podle QL (oalle)
toalúme střiž
podle QL kořen: lu, plynutí času
kořen: tow, ovčí vlna (v QL
má podobu ow)
tokot kohout
PE 16
kořen mi není znám
tole, zákl. sl. tol-, min.č. možná tolle vyčnívá, převyšuje okolí (výškou, ale i mohutností)
kořen
z VT 47:28
tolbo pahýl; palec na noze/ na ruce (dětské slovo)
VT
47:28,10
(v
jedné z variant znamená viz tolyo, nedoporučeno)
tolle (tol
spíše jen v názvech, když tak základ slova toll-)
ostrov s příkrými břehy S, VT 47:28
tolma umělý funkční výčnělek, knoflík, kulatá
klika VT 47:28
(v jedné z variant má podobu tolba,
nedoporučeno)
tolmen výčnělek (bojového štítu), osamělá kruhová
hora QL
tolos, základ slova
toloss- boule, hrouda, hrudka, snad i knoflík QL
tolwe, základ slova
tolu- navíjí na klubko, roluje QL
tolupe role, klubko vlny apod. QL
tolyo (dětské slovo) chlap jak hora; palec na noze/ na ruce VT
47:10
kořen: tol, mohutně ční nad
okolí
toldo, tolto
osm
VT 48:6, Et
toldea, toltea osmý
VT 42:31, 25
kořen: tolod/tolot, osm
toli panenka,
loutka QL
tolipin panáček, mužíček QL
tolipinke malá panenka
QL
kořen v QL toli, panenka
tolle (tol spíše jen
v názvech, když tak základ slova toll-) ostrov s příkrými břehy S, VT 47:28
tolma umělý funkční výčnělek, knoflík, kulatá
klika VT 47:28
(v jedné z variant má podobu tolba,
nedoporučeno)
tolmen výčnělek (bojového štítu), osamělá kruhová
hora QL
kořen:
men, bod, místo, směr, cíl
tolos, základ slova
toloss- boule, hrouda, hrudka, snad i knoflík QL
kořen: tol, mohutně ční nad
okolí
tolto, toldo osm
Et, VT 48:6
toltea, toldea osmý
VT 42:25, 31
kořen: tolod/tolot, osm
tolwe, základ slova tolu- navíjí
na klubko, roluje QL
tolupe role, klubko vlny apod. QL
kořen: tolu, roluje
tolyo (dětské slovo)
chlap jak hora;
palec na noze/ na ruce VT 47:10
kořen: tol, mohutně ční nad
okolí
tombo gong
LT 1
tompa menší buben QL
tontil tamburína QL (tontl)
tontilla činel QL
kořen: QL rozlišuje tombo
(gong) a tompo (všechna ostatní)
evidentně
jsou ale všechny zvukomalebné
tope, základ slova top-, min.č. tompe zastřešuje,
přikrývá Et
tópa střecha
Et
kořen: top, zastřešuje, kryje
toron, základ slova torn- bratr Et
kořen: toron, bratr
torqua sálající
žárem QL
torquele tropické vedro QL
kořen: tor, vypéká
tuakka válečná
sekera QL
kořen: twak, válečná sekera
tuia raší
Et
tuile jaro (lze užít i o úsvitu: artuile) PP, Et
tuilindo vlaštovka Et kořen: lin, pěkně zní,
zejména o vodě
tuima pupen, výhonek Et
tuita, min.č. túye roste
QL (protože
QL ještě neuvádí "tuia", snad by bylo lepší pro
tento případ nepravidelný min.č. pominout)
kořen: tuy, raší
tuke, základ slova tuk-
táhne Et (v jiných jazycích také vede, přináší)
kořen: tuk, táhne, přivádí,
přináší
tuksa veletucet
(144) QL; v pozdější době sto PE 14
kořen: tuk, Quen definuje
jako druhou mocninu základu číselné soustavy
těžko
říci zda je totožný s předchozím, logiku by to mělo
tule, základ slova tul-,
min.č.tulle přichází,
blíží se (k mluvčímu) PP, Et
tulma máry (že
by i nosítka?); tác QL
tulta posílá (nebo dojde) pro, dává příkaz přijít
Et
tulwe tyč; prapor, standarta QL
tulya vede VT 43 (o)
kořen: tul, blíží se
tulka
pevný, silný, nepohnutelný, vytrvalý
Et; jako sloveso: upevňuje, ustavuje
QL
tulko, základ slova
tulku-, mn.č. tulqui podpěra Et
kořen: tuluk, pevný, silný
tulma máry (že by i nosítka?); tác QL
tulta posílá (nebo dojde) pro, dává příkaz přijít
Et
tulwe tyč; prapor, standarta QL
tulya vede VT 43 (o)
kořen: tul, blíží se
tume, základ slova tum- potápí
se PE 16
kořen mi není znám, ale
pravděpodobně tub, hluboký
tumbe tuba,
mohutný roh QL
kořen v QL tumu, jiný než
následující, ale nejspíš aspoň příbuzný
tumbo, základ slova
tumbu- hluboké údolí pod nebo mezi kopci SA, Et
a jinde
tumbale hlubina, hluboké údolí WPP
tumna hluboký, nízký, nízko položený Et
kořen: tub, hluboký
tumpo hrb Et
kořen: tumpo, hrb (souvisí
s následujícícm?)
tunda vysoký
Et
tundo, základ slova
tundu- kopec, mohyla Et
kořen: tun, kopec
tunga napjatý,
pevný (o struně: naladěná) Et
kořen: tug, sval, šlacha
tunta zpozoruje,
postřehne, všimne si (přít. č.) QL
tunto postřeh, všímavost; pozorování QL
kořen: tun, postřehne (může
souviset s tun, kopec)
(můžeme také
předpokládat, že pozdější autorskou variantou je "hententa", tím
ovšem přijdeme o slovo pro "postřeh")
tuo sval,
šlacha, vitalita, tělesná síla Et
tunga napjatý, pevný Et
kořen: tug, sval, šlacha
tupe, základ slova tup-, min.č. pravd. tumpe kryje
PP
tupse došek Et
túpele střešní krytina QL
kořen: tup, kryje
ture, základ slova tur-
vládne čím n. čemu,
ovládá, podmaňuje si co WPP, Et
túre panování, moc nad čím, vítězství Et
túrea mocný, velitelský, despotický WPP
turille princezna QL
turillo princ QL
turinoite královského rodu; vládnoucí QL
túrion, základ slova
túriond- zámek,
palác QL
turko (velká) věž, věžní pevnost WPP
turmen království, říše WPP kořen: men, bod, místo, směr,
cíl
turo, tur pán, vítěz Et
taura mocný
Et
antoryame posilnění VT 39:8
kořen: tur, mocný
turu palivové dříví QL
turwe, základ slova
turu-, min.č. tunde zapaluje QL (označeno jako archaické
slovo)
turya, min.č.
tustine vzplane (přít.č.) QL
tusture troud, třísky na podpal QL
tustima hořlavý
QL
kořen: tus, chrastí, palivo
turma štít Et
kořen: turum, štít
tussa keř Et
tusture troud, třísky na podpal QL
tustima hořlavý
QL
kořen: tus, chrastí, palivo (souvislost
Et a QL je můj odhad)
tuve, základ slova tuv-, min.č. túve nalézá
PP; podle QL pravděpodobně i dostává, přijímá,
vyžaduje,
stojí
túvima přijatelný QL
kořen: tuw, přijímá
tyalie sport, hra (v obojím
slova smyslu) Et
tyale, základ slova
tyal- hraje
(si) (i na hudební nástroj) Et
kořen: tyal, hra
tyare,
základ slova tyar- způsobuje, dělá podle
Et kar
tyar, základ slova tyard- skutek, čin
podle Et kar
tyaro činitel, konatel Et kar
tyarma odpovědnost, vina podle QL (káma)
tyasa, min.č. tyáse zkouší, vybírá QL
tyasta
příčina, motiv, nejzákladnější důvod podle
QL (kasta)
(kořen je v Et předělávaný a
nedokončený, důslednější rozlišení na kar- tvoří a tyar- činí je moje. VT 43 - to jest Modlitby - má se
zlověstnou předponou ú: úkare, jednat zle, úkare, zlý čin a úkarindo, pachatel zlého činu. WPP má nankare, odčiní,
ale VT 43 avatyare, odpouští...)
tyasta (sloveso), min.č.
tyasante podrobuje zkoušce QL
kořen: kyar, činí
tyave, základ slova tyav-, min.č. pravd. tyambe vnímá
chutí Et kyab
tyáve (mn.č. tyáver) chuť, vkus MR (215-16)
tyausta chuť, buket QL
tyé čaj QL
kořen: kyab, chuť
tyelima konečný,
závěrečný Et kyel
kořen: kyel, postupně ustává
tyelka rychlý,
pohyblivý Et kyelek
kořen: kyelek, čiperný
tyelle stupeň
(míry i na schodech/žebříku) PP, WPP
kořen: kyel, postupně ustává
tyete, základ slova tyet- kojí
(kořen z QL)
tyetse bradavka, struk QL
kořen: tyet, kojí
tyosto (pravd.lze upravit na tyosta), min.č. tyostone kašle QL
tyos, základ slova
tyoss- kašel
QL
kořen: tyos, kašel
tyuhta, min.č. tyúke nebo tyunke žvýká QL (tyukta)
tyus, základ slova
tyuks- přežvýkaná píce QL
tyustyuhta, min.č.
tyustyúke přežvykuje, přemílá si něco v hlavě QL
(-kt-)
kořen: tyuk, žvýká
tyulta, min.č. tyúle vztyčuje,
staví, staví se QL
z toho navržena k užívání dvě slova:
tyule, základ slova tyul-, min.č. tyúle stojí zpříma, zdvíhá se, trčí do výšky
tyulta, min.č.
tyultane vztyčuje,
zdvíhá do vzpřímené polohy
tyulma stěžeň Et
tyulusse topol
Et
kořen: tyul, stojí zpříma
tyusse písek
PE 16
(mírně koliduje s kořenem pro
žvýkanou píci, ale umožnil by nám ponechat "litse" pro
"popel"...)
kořen mi není znám
tyus, základ slova tyuks- přežvýkaná
píce QL
tyustyuhta, min.č.
tyustyúke přežvykuje, přemílá si něco v hlavě QL
(-kt-)
(pokud jste nenašli některé
slovo z QL od ty-, zkuste ti-)
kořen: tyuk, žvýká
uJ
ú- předpona:
ne- s názvukem něčeho zlého Et (gú)
též:
někoho deprivovaného či o něco připraveného VT 39:14
ú předložka: bez (pojí
se s 2.p.,konc. -o) VT 39:14
úfantima neskrytelný
WPP
úfanwea nepokrytý WPP
kořen:
phan/span, halí/vnímá zahaleně
ufárea nedostačující FS
kořen: phar, dosahuje, ujde
celou cestu, stačí
ui, uito ne VT 49:28 (dosl. "není", pro
jiné časy než přítomný nutno zřejmě upravit)
kořen: ugu/umu, ngativní
kořen
(ugu je původně výrazem
ošklivosti, umu ne, ale často se nedají rozdělit; v Et má umu skoro
stejně negativní nádech jako ugu,
ačkoli ume už znamená prostě "není")
uile dlouhá
plazivá rostlina, zejména mořská řasa (spec.
mořská řasa: earuile) Et
kořen: uy, plazivá rostlina
ulda prudký
tok, horská bystřina Et
úlea lijící, zaplavující, proudící Et
ulma džbán, džbánek, karafa, baňatá láhev QL
ulme jeden druh vína (že by ne příliš
silného?) QL
(mohlo by také znamenat "druh
vína" - před názvem)
ulunde záplava, potopa Et
ulwe, základ slova ulu-,
min.č. ulle lije se
QL, Et
ulya, min.č. ulyane lije
Et
kořen: ul, lije
ulka zlý QL, VT 43 (o)
ulko, základ slova ulku-,
mn.č. ulqui zlo VT 43 (o)
kořen: uk, hnusný
ullume ne
navždy FS
kořen: ugu/umu, negativní
kořen; lu, plynutí času
ulma džbán, džbánek, karafa,
baňatá láhev QL
ulme jeden druh vína (že by ne příliš silného?) QL
(mohlo by také znamenat "druh
vína" - před názvem)
kořen: ul, lije
ulumpingwe housenka
QL
ulumpe nebo ulun, základ
slova ulump- velbloud QL
kořen: ulum, velbloud
ulunde záplava,
potopa Et
kořen: ul, lije
ulundo nestvůra Et
kořen: ulug, strašný, ohavný
ulwe, základ slova ulu-, min.č.
ulle
lije se QL, Et
ulya, min.č. ulyane lije Et
kořen: ul, lije
umbar osud
(zvl. neblahý) Et mbarat
kořen: ugu/umu, negativní
kořen; m(b)ar, je usazen/stanoven
úmara špatný, nevhodný, zlověstný (nikoli morálně zlý) VT 49:15
kořen: ugu/umu, negativní
kořen; mag, zachází s něčím (rukou)
ume není;
záporné pomocné sloveso Et
kořen:
ugu/umu, negativní kořen
úmea zlý Et; hojný,
oplývající VT 48:32 (oba významy mají alternativy)
kořen: ugu/umu, negativní
kořen; ub/um, oplývá
úna opuštěný,
bez prostředků, o cosi připravený VT 39:14
únat věc nebo čin naprosto nemožná(ý) VT
39:14 an/na, je
kořen: ugu/umu, negativní
kořen
undóme soumrak,
stmívání PP
kořen: dom, špatně viditelný
(+ nejspíš un/nu, dolů)
undu dolů,
pod, dospod (též jako předpona) PP, Et
undume propast MC
untupe, základ slova
untup-, min.č. pravd. untumpe skrývá
pod sebou PP kořen: tup, kryje
kořen: un/nu, dolů
ungo mrak,
temný stín Et
kořen: ungu, nepřirozená temnota
ungwale mučení Et ngwal
kořen: ugu/umu, negativní
kořen; ngwal, mučí
ungwe hluboké
šero, temnota Et, později
(dodatky k PP) pavučina,
pravděpodobně nadpřirozená, temná
kořen: ungu, nepřirozená
temnota
unka hloubí
Et
unque dutina
PP ,Et
unqua dutý Et
kořen: unuk, dutý
únótea, únóte nepočítaný
VT 39:14, WPP
únótima nesčetný
PP
kořen: ugu/umu, negativní
kořen; not, počítá
unque dutina PP, Et
unqua dutý Et
kořen: unuk, dutý
unquale (zvlášť)
bolestná smrt, agónie Et kwal
kořen: ugu/umu, negativní
kořen; kwal, bolestná smrt
únyárima nevýslovný,
nepopsatelný WJ 370
kořen: ugu/umu, negativní
kořen; nyar, vypráví
uo (samostatné příslovce) spolu,
dohromady WPP
kořen: wo, setkání/spojení
dvojího
úpa němý
WPP
kořen: ugu/umu, negativní
kořen; op, ústa
úquétima nevýslovný
i nevyslovitelný (jazykolam) WJ 370
kořen: ugu/umu, negativní
kořen; kwe, mluví
úra veliký,
rozlehlý Et
kořen: ur, rozlehlý
úr oheň Et
úre žár
PP
urna pec QL
uruite, úruva ohnivý
Et
urwa hořící QL
urya hoří, žhne Et, je horký WPP
usta pálí, spaluje QL
kořen: ur, žár
urda pracný,
namáhavý, nesnadný, obtížný WPP
kořen: gur, nesnadný,
těžkopádný
urko nejstarší slovo pro jakoukoli obludu, později: skřet WJ 300
kořen: ruk, děsí (se)
urna pec
QL
kořen: ur, žár
ursa hněvá
se, hněv WPP
kořen: (u)ruth, hněv
uruite, úruva ohnivý Et (podle QL významové rozlišení:
uruite: žhavý, mající oheň, úruva: ohni
podobný)
kořen: ur, žár
urus, základ slova urust-
měď VT
41:10
kořen: rus, rezatý
urwa hořící QL
urya hoří, žhne Et, je horký WPP
kořen: ur, žár
úsahtie pokušení
VT 43 (o)
kořen: ugu/umu, negativní
kořen; stag, stlačuje
úsie, úsir naopak
VT 49:8, 18 (doporučena
spíše verze lasir, slovo je neutrální a
"zlověstné" ú nepotřebuje)
kořen: ugu/umu, negativní
kořen; si, toto, teď, tady
usque dým,
výpary Et
kořen: usuk, kouř
usta pálí,
spaluje QL
kořen: us, hoří
usulwe olše QL
kořen není uveden
uswe, základ slova usi-, min.č. úse nebo usse uniká,
nachází cestu ven QL
uswe otvor ven, výpusť, úniková cesta, únik QL
kořen: uth, cesta ven
útyare,
základ slova útyar- dělá něco zlého
útyare zlý čin
útyarindo provinilec
(vše podle VT 43 /o/,
úkare, úkarindo, základ přizpůsoben rozlišení v Et kar)
kořen: ugu/umu, negativní
kořen; kar/kyar, tvoří/činí
úváne, úvánea nikoli
krásný VT 39:14
úvanima ošklivý, nestvůrný VT 39:14, WPP
úvanimo nestvůra Et (ban), WPP
kořen: ugu/umu, negativní
kořen; ban, krásný, neporušený
úvea hojný,
velmi četný, velmi veliký Et ub
úve hojnost, velké množství Et ub
kořen: ub/um, oplývá
úye, bud.č. úva, min.č. uie není
Et
kořen: ugu/umu, negativní kořen
v y . w
(počáteční W přecházelo v quenijštině postupně ve V, některá slova
však jsou v pramenech uváděna častěji, nebo pouze, s počátečním W. Proto jsou
zde řazena abecedně bez ohledu na to, kterým V/W začínají)
va z,
od (z hlediska nezávislého pozorovatele) (samostatná předložka) VT 43 (o)
kořen: aw/wa, pryč z pohledu
mluvčího
vá! ne!
(též s osobními koncovkami v případě osoby,
která
odmítá něco udělat) WJ
kořen: ab/ba, aktivní zápor
vaháya daleko
odtud LR a jinde
kořen: aw/wa, pryč z pohledu mluvčího; khay, daleko
vahta špiní,
poskvrňuje Et
vakse skvrna, snad i špína Et
kořen: wa3, znečišťuje
vaile, vaiwe, vaiwa vítr
Et, WPP
vailima větrný
WPP
kořen: wá, way, waw, zvuk
větru
vaima šaty,
roucho QL
vaimata obléká
QL
vaine pochva, lusk
QL
vainole toulec
QL
vaita balí, halí, obklopuje Et/VT 46
vakko kabátec QL
kořen: way, halí
vaire tkadlena
Et; ustavičně tkající VT 39:10
(sloveso
od téhož kořene podle Tolkienovy poznámky v Et
vymizelo
- ale podle VT42:12, 29 by evtl.
přece jen mohlo existovat,
hlavně
pro pletení z proutí. WPP naznačuje, že by mohlo mít podobu were,
wer-, problém není dořešen)
kořen: wey, vine, tká
vaita balí,
halí, obklopuje Et/VT 46
kořen: way, halí
vaiwa, vaiwe, vaile vítr Et, WPP
vailima větrný WPP
vanwa vichřice
QL
vanwavoite (silně) větrný QL
kořen: wá, way, waw, zvuk
větru
vakko kabátec
QL
kořen: way, halí
vakse skvrna,
snad i špína Et
kořen: wa3, znečišťuje
Vala Mocnost S
vala rozhodne,
mocí způsobí (jen ohledně Valar a vyšších bytostí) WJ 404
valya mající moc či autoritu na úrovni Valar Et
(bal)
kořen: bal, moc na úrovni
Valar
valda důležitý,
cenný QL
valdea důležitý, závažný QL
vilde, základ slova vild- záleží na tom,
je to cenné, důležité QL
vildima (životně) důležitý, nutný QL
kořen: balad/bilid, důležitý
valya mající
moc či autoritu na úrovni Valar Et (bal)
kořen: bal, moc na úrovni Valar
walya je
vzrušený, pohnutý WPP
walme vzrušení, silný cit WPP
walta vzrušuje, burcuje WPP
walwiste myšlenkový obrat, změna rozhodnutí WPP
kořen: wis, mění
awalda vzrušený, pohnutý WPP
kořen:
wal, citové hnutí
ván husa
Et
kořen: wán, husa
vana světlovlasý
WPP
kořen: wan, světlý,
světlovlasý
vanda přísaha,
závazný slib, smlouva UT 305
kořen není uveden (wed,
spojení?)
vandil poutnická
hůl QL (vandl)
kořen: bat, jde pěšky
vande dobře (hezky, správně) QL
kořen: ban, krásný,
neporušený
vangwe závan
větru (nejspíše silný) WPP
kořen: wá, way, waw, zvuk
větru
vanie, vanesse
krása WPP
vanima krásný PP, Et (ban) (také správný, QL) (WPP
obojí)
vanya sličný, světlovlasý, světlý WJ 383, Et ban
ilvanya dokonalý WPP
vande dobře (hezky správně) QL
kořen: ban, krásný,
neporušený
vanta jde
pěšky Et bat
vanta procházka Et bat
vandil poutnická hůl QL (vandl)
kořen: bat, jde pěšky
vanwa (1) vichřice
QL
vanwavoite větrný
QL
vangwe
(silnější) závan větru WPP
kořen: wá, way, waw, zvuk
větru
vanwa (2) odcestovalý,
zmizelý, ztracený, minulý PP, WJ 366, Et
vanwie minulost Et
kořen: aw/wa, pryč z pohledu
mluvčího
vanya sličný,
světlovlasý, světlý WJ 383, Et ban
kořen: wan, světlý,
světlovlasý
vanya, min.č. vanne odchází (přeneseně), mizí (euf. umírá) WJ
366, Et
kořen: aw/wa, pryč z pohledu
mluvčího
váquete, základ slova váquet, min.č. váquente zakazuje Et kwet
kořen: ab/ba, aktivní zápor; kwe/t/, mluví
var nebo
QL
var - var buď - nebo PE 15, převzato přes HKF
kořen v QL var, jiný (nelze
určit, zda by měl podobu war nebo bar a v obou případech koliduje s jinými
kořeny. Je možné, že podobným způsobem by šlo použít hya - hya.)
vára špinavý,
poskvrněný Et
vahta špiní, poskvrňuje Et
vakse skvrna, snad i špína Et
kořen: wa3, znečišťuje
vare, základ slova var-
zvedá,
zachraňuje (kořen z Et)
varna bezpečný, chráněný Et (bar)
varnasse bezpečí Et (bar)
varya chrání Et (bar)
kořen: bar, zvedá, zachraňuje
warra mne,
tře (podle ware, war- QL, zvukomalebně upraveno s ohledem na násl. slovo)
kořen: gwar, mne, tře, brousí
o drsný povrch
ware, základ
war-, min.č. pravd. wáre podvádí, zradí, nevydrží, selže, zklame,
kořen z Et
kořen: war, selhává
varna bezpečný,
chráněný Et (bar)
varnasse bezpečí Et (bar)
kořen: bar, zvedá, zachraňuje
varne (tmavo)hnědý,
snědý Et (barán)
kořen: baran, hnědý
vartyane služba QL
vartyo sluha
QL
virtye, základ slova virty-,
min č. vartye slouží
QL
kořen: barat/birit, slouží
varya chrání
Et (bar)
kořen: bar, zvedá, zachraňuje
vasar závoj
VT 42:9-10
vasarya halí /jako/ závojem VT 42:9-10
kořen: wath, stín
vatta dupe,
vydupává (podle Et bat)
kořen: bat, jde pěšky
ve jako PP
vealta připomíná něco, podobá se něčemu QL
veasta podobnost QL
víka podobný
QL
víkana porovnává
QL
víkele porovnávání QL
kořen: be, podobný
vea dospělý,
mužný, plný síly Et
veaner dospělý muž Et kořen: ner, muž
veasse mužná síla
Et
vehte život (konkrétní); životní prostředí, okolí (konkrétního
lidu) WPP
vehtequentale životopis WPP kořen: kwe/t/, mluví
veo muž Et
vie mužnost,
vitalita Et
kořen: weg, životní síla
véla stejně,
podobně VT 49:10
kořen: be, podobný
wele, základ slova wel-, min.č. welle vaří se QL
welet, základ slova
weleht- (var?), bolák, nádor QL (-kt-)
welme gejzír, horký pramen QL
kořen: gwel, var
velike veliký,
mohutný QL/LT 1
velikse velice, do značné míry QL
velitya zvětšuje, zveličuje, vyvyšuje, chválí QL
kořen: belek, veliký
velka plamen GL
kořen: slovo je v LT 1 uvedeno jako jeden z výkladů jména Melkor,
dalo by se tedy
určitě aspoň v jistém smyslu říct, že souvisí s belek, veliký
velunte plachta QL
kořen: welu, rozvíjí (a zřejmě i lut, plave, pluje)
vembe červ QL
kořen: web, červ
vene malá
loďka, zřejmě dlabaná QL
venie, venwe tvar, opracování QL
venta vyřezává, opracovává, tvaruje QL
venta brada
QL
kořen: wen, dlabe, tvaruje
wéne, véne, venesse panenství Et
wende, vende panna Et
kořen: wened, panna
wén zeleň,
svěžest, mládí Et (gwen)
wenya svěží, žlutozelený Et (gwen)
kořen: gwen, svěží, mladý (souvislost se slovy pro panenství
autorem výslovně
popřena, i když k asociaci docházelo)
veo muž
Et
kořen: weg, životní síla
véra osobní,
vlastní PM 340
kořen: weg, životní síla
(i když
výklady koncovky -we, o níž jde především, se střídaly, a na tomto místě v PM
je
uveden jiný kořen: ewe, osoba)
vére přísaha,
smlouva, svazek Et (příbuzná slova viz verno)
kořen: wed, spojení
were, základ slova wer- viz
"vaire"
kořen: wey, vine, tká
verie smělost Et (ber)
verya odvážuje se Et (ber)
verya smělý
Et (ber)
kořen: ber, smělý
verka divoký podle
jiných jazyků zřejmě ve smyslu prchlivý Et (berek)
kořen: berek, divoký,
prchlivý
verno (podle oprav: venno) manžel Et (bes), VT 45
verta dává někomu za manžela/manželku VT 49:45
(může znamenat i bere si, ale
pro to je i jiné slovo, zejm. vesta)
veru (tvary duálu) manželský pár Et (bes) (podle jedné varianty může znamenat i
"manžel", muž, zatímco manželka je veri, VT 49:45)
kořen: bes, manželství
verya odvážuje
se Et (ber)
verya smělý Et (ber)
kořen:
ber, smělý
verya
(2) bere si někoho /za muže, ženu/,
nedoporučeno, ale pojí se s koncovkou -nna VT 49:45
veryanwe manželství, svatba VT 49:44-5 kořen: yat, jho
verno (podle oprav: venno) manžel
Et (bes), VT 45
veru
(tvary duálu) manželský pár Et (bes)
vesse manželka Et (bes)
vesta manželství, smlouva Et (bes)
vesta bere si někoho (+4.p.), skládá přísahu, uzavírá
smlouvu Et (bes)
vestale svatba, obřad přísahy Et (bes)
vestanoina "přiženěný" - příbuzný skrze
sňatek QL
kořen: bes, manželství
vie mužnost,
vitalita Et, též mužský pohlavní úd PE
16
kořen: weg, životní síla
víka podobný QL
víkana porovnává
QL
inquavíka
na vlas podobný QL
kořen: be, podobný
vilda záleží
na tom, je to cenné, důležité QL (vilde, vild-)
vildima (životně) důležitý, nutný QL
valda důležitý, cenný QL
valdea důležitý, závažný QL
kořen: bilid/balad, důležitý
víle jemný
vánek QL
vilina vzdušný, (jemně) větrný, lehký QL
vilya, vilma vzduch, atmosféra PP, QL, Et
wile, základ slova wil-,
min.č. wille létá Et, též vznáší se QL
wilda okřídlený
QL
wilin, základ slova
wilinn- pták
QL
wilwa poletující, třepotající se MC
wilwarin, základ slova
wilwarind- motýl Et
vinde/vinda (záznam
nejistý) světle šedý nebo modrý, šedomodrý Et
winta rozptyluje (se), rozfoukává (se) PM 376
kořen: wil, letí, vznáší se
Et má kořen
win, který Quen přepisuje winid (a který byl pravděpodobně alespoň v jedné
autorské fázi zrušen. Od
něj je odvozeno slovo "winta", které znamená "vytrácí se" -
zřejmě světelně. Nato se v PM objevuje
slovo "winta" ve významu "je rozfoukáván větrem".
Příbuznost citem zůstala, kořen by měl mít
něco
společného se vzduchem (a začínat wi-), přesný tvar kořene a všechna příbuzná
slova jsou asi otevřenou otázkou.
vine, vinne jehličnan
QL
kořen není uveden
winge pěna,
hřeben vlny, vodní tříšť Et, PM 365, 349
kořen:
wig, pěna, vodní tříšť/evtl. snad wil (dle příbuznosti s winta, viz výše)
(autorských
úvah nad tímto slovem bylo mnoho, teorie o příbuznosti s winta je PM 376)
wine, winike, winke, základ
slova vždy končí i-, děťátko,
nedorostlé dítě VT 48:6, 16
winima dětský, dětinský VT 47:26
vinkarna obnovený, uzdravený MR 408 kořen: kar, tvoří
vinya nový S a jinde
winyamo dítě, mládenec VT 47:26
kořen: win, nový/mladý
winka kout,
zákoutí QL
kořen:
wik, koutek
winta rozptyluje, rozfoukává
(se) PM 376
vista vzduch jako materiál Et
kořen viz winge/vinda
winyamo dítě, mládenec VT 47:26
vinya nový S a jinde
kořen: win, nový/mladý
virya, min.č. virne nebo virinye mění
se WPP
(virya může znamenat i
"svěží", příbuzné je vírie, "mládí", to ale obojí má
alternativy)
kořen: wis, mění
virtye, základ slova virty-, min č. vartye slouží QL
vartyane služba
QL
vartyo sluha
QL
kořen: barat/birit, slouží
vista vzduch
jako materiál Et; mění (jiného) WPP
(Obě kolidující slova snad
mají alternativy, mění v "ahya" - o němž nevíme, zda může znamenat
jen doložené "mění se",
nebo i "mění" - a "vzduch" ve vilya s nepatrně posunutým
významem.)
kořen: wis, vzduch
vor-, voro- předpona:
ustavičně Et (bor)
vórima ustavičný, opakovaný (Et, bor) věrný (UT 317, nedoporučeno)
voro vždy,
ustavičně Et (bor)
vorongandele ustavičné úmorné opakování Et (bor)
kořen: ngan/nganad, hraje na
struny
voronda věrný, spolehlivý, stálý ve slovu UT 317
voronwa vytrvalý, trvající, stálé kvality Et (borón)
voronwie
vytrvalost, stálá kvalita, trvanlivost Et
(borón)
kořen: bor a odvozené boron,
vytrvá
vóre, základ slova vóri- kožešina
QL
vórina kožešinový QL
vóriva kožešině podobný, "jako kožíšek"
QL
kořen wor, kožešina
jl
ya co,
který PP (používá se hlavně s pádovými
koncovkami,
doloženo například:)
yasse v němž
PP
kořen: ya, který
yá dříve, před (časem) Et (může znamenat i "když", VT 49, velmi nedoporučeno, má
alternativu)
yallume konečně
FS
yalúme dřívější časy Et
yalúmesse, yáresse kdysi, bylo-nebylo Et
yana ten (dřívější) Et
yára starobylý
Et
yáre dřívější dny
Et
yárea, yalúmea dávný
Et
yenya loni Et
kořen: ya, tam/tehdy
yaisa ocel GL
kořen mi není znám
yaimea úpící,
kvílící MC
yaime úpění, kvílení HKF dle předchozího
yaita úpí, kvílí (odvozené slovo)
kořen neuveden (ale mohl
by být týž jako následující)
yaiwe výsměch,
pohrdání Et
kořen: yay, výsměch
yakko kus
hovězího dobytka, vůl QL
yaksi kráva QL
kořen: yak, hovězí dobytek
yale, základ slova yal-
shromažďuje,
povolává UT 317
kořen: yal, volá, svolává
yallume konečně FS
kořen: ya, tam/tehdy; lu, plynutí času
yalme hluk
Et ngal
kořen: ngyal, mluví příliš
hlasitě nebo nesouvisle
yalúme dřívější
časy Et
yalúmea, yárea dávný Et
yalúmesse, yáresse kdysi, bylo-nebylo Et
kořen: ya, tam/tehdy; lu, plynutí času
yame, základ slova yam-, min.č.
yáme nebo yambe volá
QL
yáma výkřik, zvolání, jméno QL
hyame, základ slova
hyam-, min.č. hyáme nebo hyambe volá k někomu (o pomoc), modlí se VT 43 (z)
kořen:
yam, volá
yana ten (dřívější) Et
kořen: ya, tam/tehdy
yána svatyně,
posvátné místo Et (též
široký, WPP, nedoporučeno)
kořen:
yan, svatyně
yanda široký,
WPP, nedoporučeno
kořen: yan, široký
yando také QL
kořen: ya, z něhož je
odvozeno "a" a "také"
možná - alespoň
ideou - souvisí s příponou -ye a spojkou yo, jejímž kořenem je yu, oba
yanga zeje, zívá Et
kořen: yag, mezera, jáma
yanta jho
Et, most PP
yanwe most, spoj, pevninská šíje Et
yantya připojuje, rozšiřuje PE 15 (převzato přes HKF)
kořen: yat, jho
yár, základ slova yar- krev Et
kořen: yar, krev
yára starobylý Et; starý,
dlouhaletý (např. o přátelství) VT 49:40
yáre dřívější dny
Et
yalúme dřívější časy Et
yárea, yalúmea dávný
Et
yáresse, yalúmesse kdysi, bylo-nebylo Et
kořen: ya, tam/tehdy; lu, plynutí času
yarra vrčí MC
kořen neuveden
yat, základ slova yaht- krk Et
yatta úzká pevninská šíje Et
kořen: yak, krk
(možná je nejen
tento kořen, ale i yak - hovězí dobytek - odvozen od yat, jho)
yáve plod SA, Et
yave, základ slova yav-, doporučený
min.č. yambe nese
plody QL (min.č. v QL yáve)
yávan žně QL
yávie počátek podzimu, čas plodů PP
yausta obilí, úroda
QL
kořen: yab, plod
yáwe strž,
průrva, kaňon, hluboký záliv Et
kořen: yag, mezera, jáma
ye, mn.č. yi kdo,
který, jenž (lze po libosti připojovat pádové
koncovky) VT 47:21
kořen: ya, tam/tehdy
ye (zápor ua/úye, bud.č. yéva, záporný bud.č. úva, min.č.
uie) je FS,
WPP
kořen: ye, je
-ye (připojené k druhému slovu z dvojice, zejména u
"poetických párů" Slunce-Měsíc, nebe-země, voda-oheň, moře-pevnina
atp., knižně) a VT 47:30, 31
kořen: viz yando
yé jé!
WPP
yé mána! to je ale štěstí! WPP
kořen může souviset s dyé, hledí
yea dokonce,
ba i VT 47:31
kořen: viz yando; může dokonce souviset i s
dyé, hledí
yelde dcera
Et (záznam byl
opraven, ale koncovka -iel u mnoha jmen zůstala,
stejně jako -ien)
kořen: yel, dcera
yello volání,
vítězný pokřik Et (gyel)
kořen: gyel, vítězný pokřik
yelme odpor
(s trochou příměsi hrůzy) Et (dyel)/VT45
yelta odpor cítí Et (dyel)
yelwa odporný Et (dyel)
kořen: dyel, odpor, smíšený s hrůzou
yéma obličej
VT 49:21
yendo pohled (krátký i dlouhý) VT 49:21
kořen: dyé, hledí
yén rok
(valinorský, 144 slunečních let) PP, Et
yenya loni Et (ale pozor na význam slova
"yén"! :) kořen: ya, tam/tehdy
kořen: yen, (dlouhý) rok
yende dcera
Et/VT 45
kořen: yende, dcera
yendo pohled
(krátký i dlouhý) VT 49:21
kořen: dyé, hledí
yére pohlavní
touha VT 46
kořen: yer, cítí sexuální touhu
yeren surové
železo v houskách QL
kořen: dyed, železo
yerya obnosí
se, zestárne Et (gyer) (v nold. jen o věcech!)
yerna obnošený, starý Et (gyer) (v
nold jen o věcech!)
(starý o lidech bylo v noldorštině "staletími (yény)
nemocný", q. neuvedeno)
kořen: gyer, opotřebovává se
yesta počátek WPP (též pohled, VT 49, touží, VT
46, obojí nedoporučeno)
kořen: yes/yeset, předchází
yete, základ slova yet-, min.č. pravd. yente dívá se na VT 49:21
yendo
pohled (krátký i dlouhý) VT 49:21
yéma obličej VT 49:21
kořen: dyé, hledí
yo- předpona:
setkání, spojení více než dvou WJ 407
(někdy
se užívá i jako spojka"a" nebo předložka "s", SD)
yomentie setkání (více než dvou osob) WJ 407
(yomenie)
kořen: yo, setkání/spojení více než dvou (+ men, bod, místo, směr
cíl)
yolme zápach
QL
yolo (min.č. yóle nebo
yolle) (nejspíš yole-, základ slova yol-) zapáchá QL
(podle dalších pramenů výslovnost možná
varírovala od yol- přes ol- po hol-, možná dle intenzity
zápachu :))
kořen: yol, zapáchá
yondo syn Et, chlapec WPP
kořen: yon, syn
yonwa hranice,
plot WPP
kořen:
yod, uzavírá
yór možné
čtení slova "krev" dle VT 46
viz yar
yuhta používá, podle kořene z
Et (yuk-)
kořen: yuk, používá
yúyo oba Et
yunque dvanáct VT 47:41
kořen: yu, oba
yule, základ slova yul- doutná,
kořen z Et (WPP: pije)
yúla Et: žhavý uhlík, doutnající dřevo
yulda PP: doušek
yulma Et (angl. brand): hořící dřevo, pochodeň
PP, WJ 416: pohár
yulme Et: žár, doutnání WJ 416: pitka
kořen: yul, pije/ yul, doutná
yunque dvanáct
VT 47:41
kořen: yu, oba (a příbuzné yunuk, dvanáct)
yure, základ slova yur-
běží QL
yuro běh, závod
QL
kořen: yur, běží
Slovník
česko-quenijský/quenijsko-český. Vybrala a uspořádala Laisi Finwen. Redakce:
Quenduluin. Ilustrace:
© Rioli, Marta. Vydalo nakladatelství Spolku
pro ochranu žížal r. 2015 pro svou soukromou potřebu. Neprodejné.
Spolek pro ochranu žížal je ryze imaginární nezisková organizace, jejímž členem se může stát každý, kdo se rozhodne přispívat k ochraně žížal nejrůznějšími dostupnými prostředky, zejména šířením informací o jejich velké užitečnosti. Členové nemají naprosto žádná práva, ale také žádné povinnosti.