Tvůrce webu je i pro tebe! Postav třeba web. Bez grafika. Bez kodéra. Hned.
wz

 

           Byl jednou jeden básník,

který někdy kolem svých třiadvaceti let sedl

a napsal pár textů v krásně znějícím jazyce, jemuž sám nerozuměl.

Pak strávil zbytek života tím, že se snažil ho prozkoumat,

a protože byl profesionální lingvista, do značné míry se mu to podařilo.

Jeden lidský život však byl příliš krátký na tak monumentální úkol

a tak po něm i přesto zbyl jen zlomek jazyka,

mámivý svou krásou a svůdný tím, co ještě nebylo odhaleno.

           To je, s trochou nadsázky, vše, oč tu běží.

 

           Studovat jazyk znamenalo i seznámit se s národem, který ho používal,

a s jeho historií. Tak byly sepsány příběhy, které ho proslavily. Má mnoho fanoušků po celém světě a protože jsou mezi nimi i lingvisté, jazyk se stal předmětem vědeckého zkoumání, zcela seriózního a uznávaného.

           To nicméně není tím, čím se zabývám já. Nejsem vědec, jsem jen amatérský učitel jazyků, a pokouším se zájemcům pomoci k tomu, aby quenijštinu mohli normálně používat.

           Má taková snaha, vedle onoho seriózního vědeckého zkoumání,

vůbec své opodstatnění?

           Rozhodně ano, a to ze dvou důvodů.

           Prvním je ten, že quenijština byla od počátku koncipována jako nejkrásnější jazyk na světě. Ba víc: i sami mocní obyvatelé rajských končin, demiurgové jejího světa, odložili svůj vlastní jazyk, aby ji převzali. Byla koncipována jako jazyk vysoce zvukomalebný, který při poslechu evokuje živé obrazy i v tom, kdo mu nerozumí.

A nedá se nic dělat, tyto záměry se zdařily.

Má takový jazyk zůstat jen předmětem vědeckého zkoumání? To by se míjel účelem.

 

           Druhým je ten, že elfové v našem světě opravdu žijí. Ne jako zvláštní rasa či živočišný druh, jistě. Dokonce tomu ani nevěřím v nějakém mystickém slova smyslu.

Ale subkulturou mezi lidmi nepochybně jsou. Jsou nadprůměrně inteligentní, silně empatičtí a vysoce kreativní. Trochu se stydí za svůj idealismus a touhu po dobru

a kráse, ale nedokážou se jich tak úplně vzdát.

Toho posledního bodu si všimněte. Jinými slovy, jsou na tom tak trochu jako český národ za Rakouska. Chybí jim národní hrdost. Ale dejte jim jazyk... a kdo ví.

 

           I jazyk sám má mnoho společného s češtinou té doby. Mnoho bylo zapomenuto (nebo, chcete-li, zemřelo s autorem) a už se nám to nikdy nepodaří objevit. Narážíme stále znovu na omezenou gramatiku i slovní zásobu

a mnohé z pokusů, kterými se pokoušíme to překlenout,

budoucí mluvčí jazyka budou cítit jako nevhodné a budou si o nás vyprávět vtipy.

Nicméně, právě díky podobnému úsilí se čeština začala používat. A jakmile se začala používat, už žádné berličky nepotřebovala. Ožila a naprosto už nezáleželo na tom,

že se lišila od své vlastní historie. Stal se z ní jazyk, s nímž pracovali Čapek a Skácel

a o kterém Eisner napsal Chrám i tvrz.

           To se může stát znovu.

           A nezapomeňte: v ráji už se dávno nemluví hebrejsky!

 

 

 

 

 

 

 

Poděkování

 

Především děkuji Mistrovi za nádherný jazyk, jakož i komunitě tolkienovských lingvistů za to, že ho zkoumají, oživují a publikují k němu materiály.

 

Zvláštní poděkování patří Helgemu Fauskangerovi, který kdysi vytvořil přehledný a praktický (a dnes již dávno zastaralý a opuštěný) kurs quenijštiny, který jsem byla schopna pochopit, jakož i za bezmeznou trpělivost a gentlemanský přístup v dobách, kdy jsem si s ním jako začátečník dopisovala. Kéž se deprese jeho osamělému norskému ostrůvku vždy na hony vyhýbají!

 

Můj velký dík také Quenduluinovi.

Za jeho lásku k jazyku. Za zodpovědný a pečlivý přístup,

který se nebojí v případě potřeby spojit s kreativním nadhledem.

Tento slovník vděčí za mnohé naší dlouhaleté radostné spolupráci.

Žel, nedá se tak úplně označit za slovník Laisi-Quen, jak jsem doufala, neboť Quenduluin už v posledních letech nemá tolik času zabývat se quenijštinou aktivně. Zpracoval však redakci slovní zásoby z roku 2012, je autorem látky o kořenech

 a poskytl mi mnoho jazykových rad a vysvětlení.

Na druhou stranu, věnovala jsem hodně pozornosti tomu,

abych převzala všechna jen trochu myslitelná slovíčka z jeho Česko-quenijského slovníku. Čtenář má jistě právo nebýt maten stále dalšími osobními výběry jednotlivých autorů, ale dostat do ruky něco, co je bude

aspoň trochu sjednocovat.

Metoda výběru

 

            Při práci s Tolkienovými materiály snadno zjistíte, že jazyk po celý život měnil a vylepšoval, což často vedlo k nakupení stejně vypadajících slov s nejrůznějšími významy. Aktivně používat jazyk tak, aby v něm dostala místo všechna zároveň, je zhola nemožné. Byť i jen vytvořit slovník, kde by byla zapracována úplně všechna quenijská slovíčka, která Tolkien kdy vytvořil, je špatně představitelné. I při snaze o co nejširší záběr se člověk zákonitě dostane do bodu, kdy ví, že některá slova autor škrtl, jiná sice ne, ale v pozdějších textech je evidentně nahradil jinou verzí, zatímco u mnoha dalších tohle můžeme jen s větší či menší jistotou odhadovat.

            Základní verze quenijského výběru, tak jak jsem ji začala zpracovávat kolem roku 1998, se řídila metodou vytvořit základ pro aktivní používání jazyka. Některá slova byla vypuštěna, některá z nich nahrazena slovy sice ze starších zdrojů, ale s ničím nekolidujícími. Nebylo možno brát ohledy na všechny jemné lingvistické nuance, které autora - vedle celé řady dalších důvodů - k neustálému přepracovávání vedly. Ty zájemce jistě najde v celé řadě vědeckých prací na toto téma. Pokoušet se ale sestavit slovník jen z těch nejdokonalejších výsledných podob některých slov by znamenalo získat slovní zásobu nedostatečnou, vzájemně nekompatibilní a tak jako tak velmi rozdílné kvality, protože různé myšlenky jsou autorsky dotaženy různě daleko.

            Chápu ale, že čtenář se potřebuje něčeho zachytit, i když se snaží jen vyluštit náhodný quenijský text, který celkem libovolným způsobem napsal někdo jiný. A autor, který se snaží napsat quenijský básnický text, potřebuje výběr synonym (ideálně o různém počtu slabik :). Proto byl slovník v dnešní podobě významně rozšířen.

            Pokud tak dochází ke kupení stejně znějících slov, záleží na tom, v jakém vztahu jsou k sobě jejich významy. Někdy jde o slova s týmž základním významem, z nichž jedno je podstatné jméno, jedno přídavné jméno, jedno sloveso, podobně jako v angličtině (příslovce quenijština často nerozlišuje vůbec a použije přídavného jména). Někdy jde o slovo, jehož původní základní význam se postupně rozšířil v celé spektrum zdánlivě nesouvisejících významů. Někdy jde o pravá homonyma: slova, vzniklá z různých prakořenů, jejichž pozdější výslovnost splynula. Taková slova mají v jazyce své místo a bylo by chybou snažit se je nějak omezovat (i když pravá homonyma elfové často vytřídili sami, o tom v Tolkienových poznámkách záznamy jsou). Mnoho dalších slov ale vzniklo kupříkladu tak, že Tolkien citem vytvořil vlastní jméno, které se mu zvukově líbilo, a pak strávil léta tím, že se snažil "zjistit", jak jméno vzniklo. Někdy měl řadu variant se zcela různými významy. Někdy zavrhl všechny, protože neuspokojily jeho lingvistický perfekcionismus. Někdy popsal několik řádek jemnými variantami jediného slova a nenamáhal se škrtnout ty, které nezvolil (zejména ve WPP). Slova, která v procesu tvorby vznikla, jsou však "doložená" Tolkienova quenijská slova, sama o sobě přinejmenším hláskoslovně bezchybná (jejich problémem  v očích autora mohlo být například to, že prošla méně pravděpodobným etymologickým vývojem) a každopádně často při aktivním používání jazyka víc než potřebná.

            Zatímco někteří autoři preferují jazyk v podobě z Pána prstenů a pozdější a pečlivě zvažují chronologii zdrojů a jiní naopak milují kouzelně znějící, avšak nepropracovaný jazyk Tolkienova mládí, já přihlížím nejprve k tomu, nakolik slovo potřebujeme, za druhé k tomu, nakolik dojde jeho použitím k řetězícím se kolizím, které by vyřadily třeba deset dalších použitelných slov, a teprve potom ke stáří zdroje. Stáří zdroje je ukazatel jen velmi orientační. QL, jeden z nejstarších pramenů, mnohdy pracuje s kořeny, které přetrvaly až do zdrojů z doby vydání Pána prstenů nebo pozdějších, a někdy dokonce obsahuje slova, která mnoho let nebyla zmíněna, ale pak se vynořila jako samozřejmost v textech z konce Tolkienova života.

            Pokud jde o rozšíření slovní zásoby (v rámci mého pojetí tedy zamýšlené především jako pasívní) o některá kolidující slova, snažím se vždy více či méně doporučit k aktivnímu užívání to, které koliduje nejméně a je ve slovní zásobě nejpotřebnější. (Nepokouším se vyjmenovat naprosto všechny kolidující případy. Pro takový účel doporučuju wordlisty Helgeho Fauskangera, který naopak nechává stranou mnoho použitelných slovíček z doby QL, ale snaží se uvádět všechna slova, která mají dva či více různých významů.)

            Slova spíše (nebo zcela) nedoporučená odlišuji menším písmem. Není to jediný případ, kdy používám menšího písma, slouží také k zaznamenání delších vysvětlivek a v části quenijsko-české k zapsání příbuzných slov mimo svůj abecední pořádek. Na správném místě abecedy je najdete větším písmem ještě jednou.

 

Prameny

 

            QL: The Qenya Lexicon, nejstarší, ale v mnohém /někdy po drobných úpravách/ kompatibilní slovník.  Některá slova jsou převzata i z jeho dvojčete, Gnomish Lexiconu (GL). Nicméně i zde je mou prioritou vytvořit použitelnou slovní zásobu. O úpravy se pokouším především u slov, která by v ní jinak chyběla. U synonym, kterých je už i beztoho dostatek, si všímám především těch, která zařadil do svých slovníků už Quenduluin. Pokud slovíčko není nutně třeba a přitom je sporného tvaru nebo kořeny kolidují, jakož i v několika případech odvozenin jasně vytvořených o mnoho později lidmi :), není QL citován. 

            Et:  poměrně obsáhlý  etymologický slovník  ("Etymologies") z The Lost Road ("Ztracená cesta" - sborník   starších,   většinou nedokončených prací či starších  verzí publikovaných příběhů). Je o dost novější než QL a zřejmě zůstal v užívání poměrně dlouho (jak se dovozuje m.j. z toho, že některé poznámky jsou už psány propiskou...). Obsahuje poměrně velký díl dostupné slovní zásoby. Jeho nevýhodou je zkratkovitost, v níž se někdy vyznal jen autor sám, a mnohavrstevné opravy, které se špatně luští. Proto byly vydány ještě dva díly VT (45 a 46) s jeho opravami. Et je uspořádán abecedně na základě praelfských kořenů, z nichž slova vznikla. Pokud se kořen od slova liší tak výrazně, že by se slovo špatně hledalo, je uveden hned u značky pramene.

            FS: Součástí sbírky The Lost Road je Firíelina píseň, jejíž quenijština se poněkud liší od všech ostatních dokumentů. Některá slova však jsou s doloženými kompatibilní... a některá se vyskytují pouze tam, ale vhodně doplňují slovní zásobu.

            FCL: Mistrovy vánoční dopisy vlastním dětem. Použito jen ve výjimečných případech.

            UT: Nedokončené příběhy

            PP: Pán prstenů

            S: Silmarillon, SA: dodatky k témuž, které jsou určeny spíš pro povšechnou orientaci a často tudíž velmi nepřesné! Snažím se je vytřídit, jak jen možno, a prosím nespoléhejte na ně...

            WPP = PE 17. Obsáhlý Tolkienův glosář k Pánu prstenů, Words, Phrases and Passages in Various Tongues in The Lord of the Rings. Většina slov se dá najít ve slovníčku na konci nebo u příslušných kořenů; některá jsou ale uvedena i u kořenů příbuzných nebo právě opačných významů. Obsahuje několik tvůrčích vrstev a je nedokončený. Některá v něm započatá témata autor později rozpracoval v mnohem ucelenějších a podrobnějších traktátech, publikovaných ve sbírkách:

            MR: Morgoth`s Ring

            PM: Peoples of Middle-Earth

            WJ: The War of the Jewels

            SD: Sauron Defeated

 

            Zkratky VT a PE odkazují na časopisy, postupně publikující materiály z Tolkienovy pozůstalosti. VT 43 a 44 publikují překlady obecně známých modliteb, uvádím tedy někdy v závorce odkaz na ně (o=Otče náš, z=Zdrávas Maria, g=Sláva Otci i Synu, stp=Pod ochranu tvou, l=loretánská litanie), protože může dát představu o významu slova. Modlitby se vyskytují ve více postupně opravovaných verzích, ale pokud je některé slovo pěkně odvozeno od nekolidujícího nebo jinde doloženého kořene, jsou citovány i starší verze. VT 45 a 46, jak už zmíněno, obsahují opravy k Et a znamenaly žel místy nutnost pozměnit už vžitá slova. U VT 43-46 nenajdete číslo stránky, protože v modlitbách se slova hledají snadno a opravy k Etymologiím zachovávají jejich abecední řazení.

            Slova, převzatá přes průkopníka jazyka Helgeho Fauskangera (nebo jím dotvořená), jsou značena zkratkou jeho jména HKF. MC je báseň Markirya, publikovaná na jeho stránkách Ardalambion. Tolkien napsal během svého života několik verzí, ta publikovaná je pozdní a do značné míry kompatibilní s jinými pozdními zdroji. Má autorský překlad (velmi básnický) bez podrobnějšího autorského výkladu. Kde koliduje význam slov s jinými zdroji, dá se velmi často předpokládat, že je to díky básnickému překladu. Tak například loikolíkuma, přeložená jako "svíce u mrtvého", se dá ve světle WPP (kde tento kmen znamená "chybný, nedostatečný") velmi dobře vidět prostě jako "špatně hořící/skomírající svíčka" a je myslím ukvapené pouze na základě MC soudit, že "loiko" je další výraz pro "mrtvolu". Samozřejmě, vrhá to určitý stín i na slova z MC, která se nevyskytují v jiných zdrojích, ale bude zřejmě jen dobře, když s tím budeme počítat.

            Protože některé knihy obsahují i mnoho jiného než lingvistického materiálu (a součástí každého článečku jsou obsáhlé poznámky, takže vlastně hledáte slovíčka na dvou místech zároveň), uvádím tam, kde je to třeba a zároveň aspoň trochu možné, i čísla stránek, odkazující k těmto edicím: HarperCollins 1993 (UT), 1994 (MR, WJ), 1997 (PM). V Pánu prstenů najdete slova (pokud nejsou součástí nějakého poetického díla typu Namárie) hlavně v dodatcích - především o kalendáři a o písmu (kde slovíčka tvoří názvy písmen v abecedě).

            Vše kromě SD, FCL, PE (s výjimkou 12/QL a 17/WPP) a  starších čísel VT než 39, jsem četla a za překlady jsem zodpovědná :).

 

Kořeny

 

            Zmínila jsem uspořádání slov ve slovnících podle prakořenů. Tolkien viděl své jazyky v historické perspektivě, což mimo jiné znamená, že hodně pracoval s původními praelfskými slovy a jejich vývojem zejména ve dva jazyky, které zpracoval podrobně, totiž quenijštinu a sindarštinu.  Jsou tyto kořeny pro nás důležité? Ano, velmi, protože Tolkien nám nikde nezanechal žádnou přehlednou učebnici svých jazyků, a dokonce ani žádný slovník, který by systematicky zachytil slovní zásobu včetně všech změn kmenových souhlásek při skloňování, způsobů tvoření minulého času a podobně. S kořeny slova ale pracoval často, a z nich jsou tyto věci často (ne žel vždy) odvoditelné.

            Druhou výhodou je možnost dotváření nových slov. Kořeny jsou nesmírně plastická záležitost. Nepředstavujme si jen předpony a přípony: existuje několik různých způsobů, jak bylo možno pozměnit kořen sám, a jejich vzájemnou kombinací plus nejrůznějšími předponami a příponami (které často vedly k hláskovým změnám) má každý z kořenů hojný potenciál pěkných a nestejně znějících slov, která z něj mohla vzniknout. Někdy je využit autorem samotným, někdy ale existuje možnost (zodpovědně a nejlépe v koordinaci s ostatními uživateli jazyka) chybějící slova dotvořit. Více o tom v šesté lekci Učebnice.

            Kořeny skýtají možnost nahlédnout do významu slova. Překládat z angličtiny slovník není totéž jako překládat souvislý text. Je dobře známo, že některá anglická slovíčka mají patnáct i víc různých českých významů a který z nich zvolit, když chybí kontext? Myslel autor skutečně všechny? Tolkien byl mistr vyjadřování a měl velmi obsáhlou slovní zásobu, takže dokáže často naznačit zamýšlený obsah slova volbou jemně odstíněného výrazu - někdy je však překladatel nutně na pochybách, a tam v některých případech může kořen leccos naznačit.

            Konečně, sledovat vývoj slova a jeho významů je samo o sobě fascinující. Ne ovšem vždy možné. Stejně znějící kořeny s dvěma nebo i více různými významy nejsou žádnou výjimkou.     Co s nimi v případech, kdy Tolkien nikde nenapsal, proč to tak bylo? Nemůžeme vědět, protože v tom byl sám nevyzpytatelný. Někdy zpracoval významovou souvislost, která by nám ani nenapadla (viz kořen mbar ve WPP: bydlím = jsem někde zakotvený >  pevnost, ustavenost > osud...). Jindy s rozhodností prohlásil, že kořeny byly dva nezávislé s různým významem. (Proč vlastně? Asi je nutno si představovat, že taková slova nevznikla v době bezprostředně po procitnutí elfů a došlo k jejich vzniku v oddělených skupinách, které se ale následně opět spojily.) Konečně o některých napsal, že vznikla nezávisle, avšak podobnost slov měla významný vliv na to, jak byl cítěn jejich význam.

            Protože mi ale -v situaci, kde se předpokládá jediný původní jazyk - proces významových proměn téhož prakořene připadá jako mnohem přirozenější a obvyklejší než vznik dvojic i trojic stejně znějících kořenů s úplně odlišným významem, předpokládám stejný prakořen všude tam, kde je to jen trochu myslitelné, a často uvádím jako význam kořene slovo, které je v sobě všechny obsahuje (ne tedy slovo, které je jako překlad kořene doslovně autorsky doložené, anebo v některých případech ne všechna ta slova, ale jedno, které postihuje souvislost mezi nimi). Můžete mi tedy věřit podstatně víc pokud jde o podobu kořene - překlady významů už jsou můj autorský příspěvek, i když promyšlený.

            Ale ani ohledně podoby kořene mi nemůžete věřit bezvýhradně, protože autorské cítění kořenů také prošlo mnoha proměnami. V tomto smyslu beru jako autoritu Quenduluinův Kořenovník a přejímám úpravu kořene, pro kterou se rozhodl (někdy v mírné variantě v mezích těch, které uvádí jako rovnocenné). Neuvádím ale už původní podobu kořene ve starších zdrojích, a vůbec jsou moje údaje proti Kořenovníku stručnější a zjednodušené (například tím, že autorské varianty kořene - s g nebo bez něj na začátku, zakončení na s nebo r a podobné - shrnuju do jednoho zápisu). Na druhou stranu, najdete tu i údaje o slovech, která Kořenovník neuvádí (tam se snažím čerpat přímo z pramenů, které většinou odpovídají pramenům slova).

            Údaje o kořenech, stejně jako o pramenech, najdete v části quenijsko-české. Jste-li na pochybách, vyhledejte si slovíčko vždy tam.

              

"Zpravidelňování" a apokryfy

 

            Mezi současnými lingvisty je módní upravovat slova ze starších zdrojů směrem k větší pravidelnosti jazyka. Jednu dobu jsem sledovala tento trend s nadšením, ale značně mě zchladilo přečtení traktátu Eldarin Hands, Fingers and Numerals, který mi připomněl, co jsem celou dobu měla vědět: Mistr netvořil umělý jazyk, nýbrž jazyk sice fiktivní, avšak historický. O nějaké pravidelnosti se mu ani nesnilo - nepravidelnosti zapracovával zcela záměrně a jako organickou součást věci. Proto jsou zmíněny některé návrhy na zpravidelnění, ale ponechávám na čtenáři, zda se k nim přikloní.

            Na druhou stranu, u mnoha slov je pravděpodobné, že by později byla autorem přepracována určitým způsobem, kdyby se k textu ještě vrátil a nezačal místo něj rovnou tvořit další. To platí samozřejmě nejvíc u QL. Některé změny (záměna kt za ht, vsunutí i do koncového tl, dl) jsou pro lingvisty takovou samozřejmostí, že je ani nevyznačuju kurzívou (v takových případech ale uvádím původní slovo z QL v závorce). Některá hláskové změny z QL, ale i z Et, HKF vědecky rozebírá a vyvrací jakožto opuštěný autorský koncept. Já je uvádím tak, jak jsou v pramenech, a je na vás jak a co nastudujete a budete či nebudete používat. Koncové -i u  slovesných tvarů s největší pravděpodobností znamená sloveso, které ve třetí osobě j.č. končí na e, ve všech ostatních i + zájmennou koncovku (Tolkien alternativně píše -in, což je koncovka první osoby, s překladem slovesa v první osobě, ale často to ve svých poznámkách prostě krátil.) V několika případech ale takový výklad není možný, protože by výsledný slovní základ končil na souhláskovou skupinu, která by neumožňovala vytvoření některého dalšího tvaru. Tam je většinou možno zahrát věc do autu zakončením na -a.

            Zrovna tak nejsou kurzívou vyznačena slova, kde kvůli kompatibilitě s pozdějšími zdroji měním y za i ve dvojhlásce (výslovnost by to nijak neměnilo, jde jen o různý způsob zápisu). Jinak jsou úpravy slov a odvozená slova značeny kurzívou. Většina odvozených slov pochází z autorské dílny někoho jiného (svá vlastní odvozená slova uvádím většinou až v Apokryfech). Uvedená slova jsou však odvozena podle dobře doložených pravidel a lze je myslím užívat bez výčitek svědomí.

            Moje příspěvky kurzívou tvoří z převážné většiny holé slovesné kmeny, které byly ve slovnících uvedeny jen jako praelfský kořen, z něhož další slova vznikala. Protože většina původních prakořenů má slovesný význam, je v nich uložen zlatý poklad jednoduchých sloves, jejichž výslednou podobu autor už nedotvořil. Je doloženo mnoho sloves, která skutečně přešla do quenijštiny v nezměněné podobě. V mnoha případech ale dostala příponu (většinou -ta nebo -ya). Na vypsané prakořeny, i když jsou hláskoslovně s quenijštinou kompatibilní, se tedy nedá tak úplně pohlížet jako na doložená slova.

            Na druhou stranu, odvozeniny víceméně nesporné (např. základní slovesný tvar od jiného tvaru, použitého v textu) kurzívou vyznačeny nejsou.

 

Výslovnost:

 

samohlásky: Quenijština má jen jedno i, psáno i, a z toho plyne, že nezměkčuje předchozí hlásku (tedy nečteme Earenďil, Ňimrodel!). To, co se píše y, je obyčejné j. (V sindarštině je situace kolem měkkého i stejná, ale y je skutečně tvrdé y, tedy německé ü.) Dvě  samohlásky za sebou se taktéž čtou skutečně jako dvě samohlásky, nesplývají ani se nemění, kromě dvojic s i nebo u na konci - ty se čtou jako dvojhláska (Earendil se tedy čte, jak psáno, nikoli Érendil! Útěchou nám budiž, že to autor sám často nedodržoval...) Dvě tečky nad samohláskou znamenají upozornění pro Angličana, že samohláska se neredukuje, a Čech je tedy může s výhodou ignorovat (což v tomto slovníku činím :).

souhlásky: Dvě stejné souhlásky za sebou se skutečně čtou, zdvojeně nebo prodlouženě. To, co se píše c, je obyčejné k (jméno Celeborn, působící tak vznešeně s "c", je tedy ve skutečnosti Keleborn!). W se čte anglicky, a to i jako součást kw (psaného qu). H a y/j se užívají jako "měkčidla". L před y/j by mělo  být měkčené a L mezi souhláskou a e/i,  nebo na konci slova po  e/i také aspoň trochu.

souhláskové skupiny: hw (čteno jako něco mezi f a anglickým w... prostě foukněte), hy (čteno jako ch až š, š se blíží zejména před e a i, ale v Gondoru četli vždy š), hl (více či méně měkké l), ht (čteno cht tvrdě či měkce podle pravidel německého "ichlautu" a "achlautu"), nw (labializované n, všechny hlásky, za nimiž je w, se čtou rty nastavenými na anglické w), ny (blíží se našemu ň), hr (neznělé, avšak vibrované r - blíží se našemu ř), ty (čteno jako něco mezi  ť a č, v Gondoru č) ng (nosové n - pokud v něm na počátku slov uvádím g v závorce, během historie se ng měnilo v n).

Abych předešla zoufalství při pokusu o výslovnost některých souhláskových skupin, naznačuju možnou (nikoli však čistou a spíše gondorskou než quenijskou) výslovnost přímo u jednotlivých slovíček. Líný čtenář nebude úplně mimo, pilnější bude za vodou, protože si samosebou přečetl výše uvedený text :)). Pokud jste tedy pilným čtenářem, moje oslí můstky s přehledem ignorujte...

Přízvuk: v  dvojslabičných slovech vždy na  první slabice. V delších  slovech  na  předposlední   slabice,  pokud    dlouhou samohlásku,  dvojhlásku  nebo  krátkou  samohlásku  před více než jednou souhláskou. Pokud má  pouze krátkou samohlásku před jednou či žádnou souhláskou,  je přízvuk na třetí slabice  od konce. (To je  výslovnost  třetího   věku.  Pro  útěchu  českému čtenáři poznamenávám,  že po  dlouhé  věky  ve Valinoru  měla quenijština přízvuk spořádaně vždy na první  slabice! Jenže, žel, th vymizelo až těsně před Exilem... Ale často tam přízvuk i beztak vyjde :).

Tento slovník byl ze škaredého fonetického přepisu převeden na kompromisní variantu, která zachovává "českou" variantu k, ale spoléhá na čtenáře, že "y" bude číst "j" a "qu" "kw" (ne "kv"). Všechny způsoby, fonetické i latinizované, sám Tolkien střídavě používal. Až si zafixujete správnou výslovnost, pište samozřejmě, jak vám libo... nejlépe v tengwar, tam všechny problémy odpadnou! :)

 

 

X

 

Méně jisté prvky + své "kreativní" lingvistické úlety zpravidla řeším kurzívou.

Jakmile uvidíte v textu slovníku kurzívu, zbystřete pozornost a buďte opatrní!!!

 

 

Slovník česko-quenijský

A

 

 

a (spojka)                                                       ar; knižně též možno -ye, připojené k 2. slovu dvojice,                                              zejména u "poetických párů" (Slunce-Měsíc, nebe-země, moře-                                                  pevnina, voda-oheň...) nebo u vlastních jmen dvojic (Beren-Lúthien)

a navíc, a co víc; též příště                           ente

a také (zejména ve výčtech)                         lze použít i ukazovacího zájména "ta"

abeceda                                                          tengwanda

aby                                                                 vazba infinitivu na -ie s 3.p., viz 4. lekce

                        Návrh pro případ, kde by takto utvořená věta byla špatně srozumitelná: anai                            = ana i „k tomu, že“ = „aby“.

agónie, bolestná smrt                                    qualme, (zvlášť bolestná: unquale)

ahoj (doslova "zdar, buď zdráv", méně formální pozdrav, ale zdvořilost je pro elfy něco jako hobby, takže přiřazení k našemu "ahoj" je velmi orientační)                                alla

            (další viz "pozdrav")

ach! ó! (může vyjadřovat radost i žal a asi i neutrální pocity)                                 ai!                              

ale                                                                  nan

alej                                                                 aldeon, základ slova aldeond- QL

alkohol                                                           viz "víno"

altán                           nejblíže je asi "ampano" = "dřevěná stavba", přičemž pro "kůlnu" se používá jiné slovo (koa)

anděl                                                              m: ainu, ž: aini

ano                                                                 ná, náto = "je (tomu tak)", pro minulost v

min.čase "né" atd.

ano, ba, vlastně (zdůrazňovací částice na počátku věty, angl. indeed)                   e         

a přece, ale přece                                           a-nanta, ananta

archa, hausbót, obytná loď                            markirya

artefakt (výrobek)                                         tamna

              (rodinná relikvie)                            atamir

atmosféra, vzduch                                         vilya

asi                                                                 

ať, kéž (=nechť se stane)                              nai

au! (také běda! a br!)                                    orro! horro!

až, když                                                         íre

až do (místně i časově)                                 tenna

 

B

 

ba, ano, vlastně (zdůrazňovací částice na počátku věty, angl. indeed)                   e

ba, co víc, dokonce                                                                                                   yea     

babička                                                          haruni QL

babí léto (vlákno)                                                      filume, základ slova filumi- QL

bačkora                                  pokud hledáte slovo pro "domácí obuv", mohlo by posloužit "patinka", pantoflíček

bádá                                                               viz "zkoumá"

bahno, bláto                                                   lukso, základ slova luksu-  QL

 bažina                                                             luksor QL

bachratý, tělnatý, tlustý, objemný, neskladný                     pulwa, pulpa QL

báje, legenda, pověst                                     nyarie  QL

bál                                                                              pro "slavnost" slova existují, že se na nich tančilo, nepochybujte

balí, halí, obklopuje                                                  vaita

balí, ukládá na místo                                     poko (evtl. poke, základ slova pok-) (kořen z QL)

balí, zavíjí, obvazuje                                     lapa QL

balík (snad, ale především pytel)                 poko QL

balón, plynový vak                                        pusulpe  QL

balvan, kámen (velký)                                  on, základ slova ond- QL

balzám, mast                                                 laive

baňka                                                             viz "džbán"

barbar                                                            kalimbo QL (může souviset s "neosvíceností". Používá se i pro

obry, troly a podobné rasy.)

hravan (dosl. ten, jehož duše není dominantní nad tělem. Používalo se pro všechny lidi s vyjímkou Edain, později se však hranice poněkud otevřela.)

barbarství                                                      kalimbarie QL

bard                                                                lindimaitar (dosl skladatel nebo hudebník),                                                                        nyarnamaitar (vypravěč). Existuje několik doložených slov od základního                                                slova "maitar", umělec. Pravděpodobně by šlo bez problému vytvořit další,                                                                    například "lírimaitar" pro skladatele zpívaných eposů (srv. "báseň").

barevný, -barevný                                         quilea, -quilea, -quila   QL

barevně porušený, špinavý                            púrea

barva                                                              quile  QL

barvený (jasných barev), zdobený, vyšívaný    quilin  QL

barví, krášlí, zdobí                                        quilya  QL

bavlna  (též vlákno, pavučina)                      líne QL

báseň (nepochybně zpívaná)                         líre, základ slova líri-  (píseň s důrazem na text)

                                   lirilla QL (píseň, zpívaná báseň)

lirit, liritta QL (zpívaná i psaná báseň)

básník                                                            někdy se používá samotné "maitar", umělec, nedoporučeno.                                                             Možnosti viz "bard".

batoh                                                              viz "pytel" a "břemeno"

bázeň cítí                                           ruke (základ slova ruk-) (pojí se s koncovkou -llo u bázeň

                                                           budícího předmětu)

       (ve smyslu posvátné/uctivé bázně):                  aista

         budí                                                       ruhta (vysl. ruchta)

bázlivý                                                           kaurea QL

bažant                                                            keket, základ slova kekeht- QL (kt)

bažina                                                            luksor QL

bdělý (ostražitý)                                            tirinwa  QL

bdící (nespící)                                                           kuiva QL (koiva), upraveno podle Et

bedna, truhla                                                  kolka QL

běda! (také au! a br!)                                    orro! horro!

běh, závod v běhu                                          yuro  QL, norme, norie

běh způsobuje, k běhu přiměje, jede na zvířeti                    norta

beletrie                                                          viz "vyprávění"

bělost                                                             ninquisse

   bělí                                                              ninquista (velmi volně podle QL)

   bělavý                                                         ninquinke (použití koncovky zdorbnělin pro neúplné barvy je

doloženo pro modrou ve VT 48)

beran                                                              kamo

bere si, dostává, přijímá,  vyžaduje, stojí      tuve, základ slova tuv-, min.č. túve  (kombinace QL a PP,

kde by Aragorn místo "Nalezl jsem!" volal doslova "Dostal jsem,      přijal jsem /jako dar/!" což by se docela hodilo.)

bez                                                                 ú (pojí se s 2.p. prostým, konc. -o)

                                               lze použít též přípony "nemající", např: -lóra, enka, -vilte (QL), předponu téhož                                              významu nek-, evtl. sloveso "nemá", pene, pen-

bez (šeřík)                                                     sarko PE 16 (koliduje s výrazem pro "maso" z QL, ale tento                     trochu příliš latinizující výraz Mistr zřejmě sám později opustil ve prospěch "hráve" /a "hroa"/)

bezpečný, chráněný                                       varna

   bezpečí                                                          varnasse

bezpečný, jistý, pevný, dobře připevněný    tanka

běží  (podle kořene z QL o živých tvorech i věcech/strojích)         nore, základ slova nor- WPP

   dobrý běžec (příd. jm.)                                                                     nórima

běží dál, běží hladce a vrčí                           nornoro, min. č. nornoronte n. nornóre  QL

běží nebo teče, hladce                                               linya (sloveso) QL (jako podst. jm. tůňka)

běží                                                                yure základ slova yur-

běží (o lidech)                        loquo, min.č. lonque QL, možná lze upravit na: loque, základ sl. loku-

běží, cválá (o zvířatech)                                lopo QL (pokud upravíme na lope, základ slova lop-,                                                               min.č. bude asi lompe)

běží, hopká (např. o králíkovi), jde mimochodem (o koni)            lopeta QL

běží, o čase                                                    lúta  QL

běží, vede (o cestě)                                       mene, základ slova men- VT 47

bičuje                                                             viz "bije"

bídu, má                                                         oito (možná lze upravit na oita), min.č. oionte QL

   v bídě, bez prostředků, o cosi připravený, opuštěný         úna

bílý, bledý, studený                                       ninque

     bíle září                                                       ninquita, min.č. ninquinte

     bělost                                                           ninquisse

        bělí                                                                    ninquista (velmi volně podle QL)

bílý jako oblaka                                             fána

        jako sníh                                                lossea

bije, pleská, tluče (např. křídlo), (angl. "batter")                 palpa

bije, především mečem, bojuje, zabíjí           make, základ slova mak-, min.č. máke i manke                                                                                               (doporučený manke)

bije (uhodí), plochou dlaní                           piltya, min.č. paltye (vysl. přibl. pilča) podle QL (pilty-)

bije, vykonává tělesný trest                          paimeta (QL) (týká se vykonávání jakéhokoli trestu. Tělesný trest specificky /podst. jm./ je "paimesta" a je možné, že v tomto významu se používal i jako sloveso.)

bije, bičuje, maluje pruhy, řeže na pruhy, stahuje z kůže, loupe kůru, trhá                       ripta QL

bitva                                                               podle srovnání s jinými jazyky lze zřejmě použít "ohta", i když význam, uvedený pro q., je "válka"

bitva, řež, masakr                                          makka

bivak, přístřešek, skrýš, také štít                  kauma

bláto, bahno                                                   lukso, základ slova luksu-  QL

blaženost , prosperita, požehnání                 almie, almare

bleděmodrý (jako obloha)                             helwa

bledne (dosl. šedne)                                                  sinta

bledý, bílý, studený                                       ninque

bledý, nezdravé barvy, trpící nevolností, nemocný leuke QL

bledý, nezřetelný, matný                               néka

bledý, plavý                                                   marya, malwa

bledý (asi do běla)                                         iska QL

blesk                                                                          íta, tinde (znamená bílý záblesk, což koneckonců odpovídá. Pro blesk jako takový, přírodní jev, zřejmě zatím slovo nemáme.)

blízko                                                             tange  QL

blízký                                                             tanga  QL

blíží se, přichází                                            tule, základ slova tul-, min.č. tulle

bližší (něčemu, než mluvčí)                         amna, ambena

blokuje, zastavuje, ucpává                            tape, základ slova tap-, min.č. tampe

bloudí, toulá se                                              ranya

bloudění, toulání                                           ráne

bludný, toulavý                                             ránea

blýská se                                                        ita (srv. "blesk". Íta, ita se používalo o pronikavém světle, a

především o světle elfích očí. Tinde je bílý/stříbrný záblesk, ale tine, tin- znamená třpytí se jemným stříbrným světlem a je vhodné jen pro drahokamy a především hvězdy.)

bobule                                                            melpo QL

bod, místo                                                      men

bod, tečka, drobné znaménko                       tikse

bodá                                                               nasta, erka

bohatství, zdar, prospěch                              alma

          totéž + požehnání, blaženost               almie, almare

          j.č. (jeden konkrétní zdar atd.)                       alme

bohatství, tuk (původní význam je zřejmě tuk)  lar

bohatý, požehnaný, mající štěstí                  herenya

bohatý, prosperující, hojný, požehnaný        alya

bochník                                                          korne QL, též mastakorne (QL) a kormasta

bojí se                                                            ruke (základ sl. ruk-) (pojí se s koncovkou -llo u strach

                                                           budícího předmětu)

boj, válka                                                       ohta       (vysl. ochta)

bojovník                                                                    ohtatyaro  (vysl. přibl. ochtačaro)

ohtar (dolož. u Númenorejců, UT, spec. název hodnosti: ten, kdo            je  plně vycvičen k boji,  ale dosud není rytířem - možná zhruba                        náš "panoš")

                 (mečem)                                       makar

bojový pokřik, pobídka                                 siule

bojový útvar pevně sevřený, lis, dav, tlačenice                   sanga

bojuje, vede válku                                         ohtatyare, základ slova ohtatyar-, min.č. ohtatyáre n.                                                                           ohtatyarne

                                                         (pojí se s příponou -nna u toho, proti komu je boj veden)

bojuje (mečem), dává rány (obecně), zabíjí             make, základ slova mak-, min.č. máke i manke                                                                                               (doporučený manke)

bok, kyčel                                                      oswe QL

   po boku                                                           ara (pravd. se musí pojit s podst. jm.)

   (další možnosti viz "přítomný")

bolák, nádor                                                   welet, základ slova weleht- QL (welekt-)

bolavé místo, bolák, vřed                                          sistye podle QL (sist, základ slova sisty-)

bolavý, otlačený, opruzený                           sastya  QL        (vysl. přibl. sasča)

bolavý, zanícený                                           sistina QL

bolest                                                             naikele

     ostrá                                                             naike

     velmi zlá                                                      nwalme

     zejména způsobená záměrně; zlý čin obecně      ongwe

     či žal způsobuje (předmětu ve 3. p.)           naia, min.č. náye QL

bolestivý                                                        naikelea

     silně (tělesně i duševně)                             naika

bolí                                                                ongo    QL (pravděpodobně lze upravit na onga)

bolí, působí bolest ži žal (předmětu ve 3. p.)                       naia, min.č. náye QL

bolí, mučí                                                                  nwalya

borovice (nebo jedle)                                    súke, aiquaire QL

borovice                                                                         hóre, základ slova hóri QL (koliduje se slovem pro "impuls" z Et)

bortí se, klouže dolů, naklání se, padá          talta (zákl.sl. též talat-, min.č. taltane i talante)

boří                                                                kromě obecnějších slov jako "rake" by asi bylo

možno použít předpony ka- (způsobuje, že se něco děje) -- katalta

boule, hrouda, hrudka, zauzlenina                tolos, základ slova toloss-  QL

boule, hrbol                                                   pulme QL

bouře, hukot bouře                                        raumo

bota, lehčí (mokasín)                                    hyapa QL   (vysl. přibl. šapa)

         těžká                                                                 saipo QL

br! (také au! a běda!)                                    orro! horro!

brada                                                              venta  QL

bradavka, struk                                              tyetse QL

brambory                                                       kemmas (podle UT, idiom drobných trpaslíků)

brána                                                              ando

     velká                                                            andon (základ slova andond-)

brání                                                              nejbližší slovo varya, "chrání". Původní význam kořene je

ale "zvedá", z toho "zachraňuje".

bratr   (pokrevní)                                           onóro (dosl. "sourozenec)

                                                                       toron, základ slova torn-

             (bratr přísahou, druh)                       otorno

            (důvěrné rodinné slovo)                    hanno, základ slova hannu-

bratrství (především přísahou)                     otornasse

              (pokrevní, odvozené slovo)             onórasse

brázda, řádek na zahradě QL;

      Et též  okraj, lem, hranice                       ríma

brloh, ležení, tábořiště                                  kaila Et

brnění                                                            viz pancíř, kyrys

brnká                                                              tinga, quingi QL (pravděp. lze upravit na quinga)

brnkající, pulsující, zvučný                          salamba QL

   (brnkání)  hra na strunný nástroj                    salme   QL

brnk!                                                              tinge, tango

brod, křižovatka, přechod, průchod              tarna QL

   brodí se, jde přes                                           tara QL

brož, špendlík                                                tankil

bručí, reptá, vrčí (o psech)                            nurru

brzy, zanedlouho                                           rato

břečka, tající sníh                                          tiquilin, základ slova tiquilind-

břečťan                                                          etil QL

břeh, pobřeží                                                 hresta           (vysl. přibl. řesta)

břeh, pobřeží, oblázkové                               sarnie, arahte (vysl. arachte)

břemeno, náklad                                            kólo

                                     též: kumbe QL  (další význam hromada, mohyla, Et)

  obtížený břemenem, naložený                       kumba  QL

břemeno (možná jen přeneseně), dluh, provinění    lukasse

břevno příčné, příčník, rozpěra, závora        hwarma (hw vysl. něco mezi u a f)

břicho, tlusté tělo                                          famba  QL

bříza                                                               silwin QL

      stříbrná (Hodkův č/a slovník bradavičnatá)                 silqueléni  QL

buben                                                             alapumba, lapumba (QL)

buben (menší), bubínek                                            tompa  QL

   tamburína                                       tontil   QL (tontl) (může znamenat i činel, ale ten má i speciální slovo)

bublá, tiše                                                      viz šelestí

bublinka                                                         pumpole  QL

  bublina, puchýř, měchýř                                pumpo  QL

bubnuje                                                          tompo, min.č. tompone QL (evtl. tompa)

budka, přístřeší, kůlna                                   koa

budoucí                                                          ellúmea

  budoucnost                                                     ellúme

budova, stavba                                               ataque (další viz "stavba")

buď - nebo                                                     var - var (evtl. hya - hya: viz "var" v části Q-Č)

buk                                                                 feren, ferne  (základ slova fern-, mn.č. ferni)

  bukvice                                                           ferna

  bukový                                                            ferinya

burcuje, vzrušuje, způsobuje silné pohnutí  walta

buší kladivem                                                namba

    (zejmě velkým:                                           tarama, kořen z QL)

buší, ková, taví                                              tama (kořen z QL)

bydlí                                                              mare, základ slova mar-

býk                                                                 mundo (zřejmě úmyslně shodné s "čumák, výčnělek")

            tarukko, tarunko ("rohatý") QL

bylina, léčivá rostlina                                   asea

býložravý, vegetariánský                              lausimatwa QL

bystrý, ostrovtipný                                        finwa QL

   bystrost, schopnost pronikavého úsudku               finie, náve  QL

bystrý, o smyslech                                        laika

   bystrost, pronikavost smyslů                        laike

bystřina, prudký tok                                      ulda

být (spíš aktuálně)                             ná, základ slova na, min.č. né, náne, bud. nauva, předpřít. ané (základ slova ane-) (tvary, začínající a, Tolkien příliš nevysvětlil, toto je jedna z možností výkladu. V každém případě označují minulost.)

       (především jako sponové                            ume - není (též záporné pomocné sloveso),

       sloveso a pro srovnávání)                                                   úme - nebyl, noveji též úne

        (spíše nadčasově)                 ye - je, úye, ua, ui - není, yéva - bude, úva - nebude, uie - nebyl

                                                           (není jasné, zda "je" nebylo časem opuštěno, ui ale platí)

       (existuje, je, nechť  je, stvořitelské slovo z Ainulindale,

        užito  pak i  jako podst.  jm. označující stvořenou

        skutečnost. Nemělo by se užívat o Jediném, ale

          Tolkien ho většinou tak používal :))           ea, min. č enge, bud.č. euva, předpřít éye nebo časteji engie

bytost                                                             eala (užívalo se téměř výhradně o bytostech čistě duchovních)

            (pro kterou je přirozené žít v těle)    mirroanwe

            (živý tvor)                                         koite, základ slova koisi- QL

bývalý                                                            yalúmea, yárea

 

 

C

 

cedník, síto                                                    koluke  QL

   (cedí, snad:                                                 kolwe, základ slova kolu-  podle QL)

celý                                                                quanda QL                                                                

cennost                                                          míre

cenný, drahocenný                                        mirwa

cenný, důležitý                                              valda  QL

   je to cenné, důležité, záleží na tom               vilde, základ slova vild- QL

   (kde "to" je podmět)

centrum                                                         ende

cesmína                                                                     erkasse, piosenna QL

cesta, dráha, směr, čára                                 tie

     rovná čára, silnice                                    tea

cesta, putování                                              lenda

cestuje, postupuje                  lelya (může znamenat i "je atraktivní" s min.č.léline), lenna, min.č. vždy lende

cetka, ozdůbka                                               netil

cihla, dlaždice            (keramická)                          telar

cíl (cesty, života...)                                       mente

      (při střelbě)                                             mequa QL

      (obecně: to, k čemu napínáme své síly)  met, základ slova meht- QL (-kt-)

cinká                                                              timpa podle GL a QL

cín                                                                  latúken  QL

cínový                                                            latukenda QL

citát, rčení, přísloví                                       eques, základ slova equess-

cítí hmatem                                                   tenya   QL

   cit, hmat, vnímání, pocit                               tende   QL

   cit (v obou významech)                                tendile  QL

   citlivý; sentimentální                                                tendilea  QL

   citlivý, vnímavý                                            tentima  QL

citlivý, citlivě reagující, lechtivý                 kityalea  QL (vysl. přibl. kičalea)

cítí, duševně                                                  fele, základ slova fel- (min.č. pravd. felle)

   cit, hnutí                                                     felme

cit silný, vzrušení, pohnutí                           walme

    cítí silné pohnutí, je vzrušený                       walya

    způsobuje silné pohnutí, vzrušuje, burcuje   walta

cizí země                                                                   ettele (přesný jazyk neuveden)

cizí, z cizí země                                            ettelea

co, který                                                         ya (v němž: yasse atd.)

                                                                    pro vztažné věty s podmětem v 1. pádě lze použít i prostý určitý člen, i

co, kdo                                                           man?

co je?                                                             mana?

cop, lokna, pramen vlasů                              finde

cožpak ne? (též naprosto ne!)                                   laume

cpe, tlačí, nutí                                                nire, základ slova nir-, min.č. ninde

ctí                                                                   aista (dosl. cítí bázeň, ale základ se užíval i v pozdravu, a to i

pozdravu vyšší bytosti, určeném bytosti nižší)

cuchá, splétá                                                  fasta

cválá, běží (o zvířatech)                                lopo  QL (pokud upravíme na lope, základ slova lop-,                                                               min.č. bude asi lompe)

 

Č

 

čaj                                                                  tyé (vysl. přibl. čé) QL

čára, stezka, dráha, směr                               tie

čára, řada, série                                             téma

čára přímá, silnice                                                    tea

čas                                                                  lúme

     určitá doba                                                          

časový, časný, dočasný, pomíjivý                lúmia  QL (nověji snad spíše lúmea)

čas květu, rozkvět, nejlepší léta                    lotóre  QL

časný, ranní                                                   arinya

část, kousek (malý)                                       min. základ slova mind- (QL)

část, díl (odvozené slovo, viz kire)               kirma

   při dělení na stejné části, zejm. o měsíci v roce  asta

často                                                              rimbo

častý, četný                                                    rimba

čeká, návrh                                        lúmare, základ sl. lúmar-, dosl. "pobývá v čase", ve smyslu

"vytrvá", srv. termare)

čelist                                                              anka

čelo                                                                timbare

čenich                                                            mundo (též jakýkoli výčnělek; býk)

čep, pant                                                        peltas, základ slova peltaks-

   otáčí se v pantu, obchází, objíždí, vrací se    pele, základ slova pel-, min. č pelle

čepel, radlice                                                 hyanda     (vysl. přibl. šanda)

  (především meče)                                                     maika (dosl. "ostrá")

černý, temný, chmurný, ponurý                    morna

černota                                                           mornie

čerpá                                                              viz "nabírá"

čerstvý                                                           loite QL

červ                                                                wembe, wembil  QL

   červík                                                             teste  QL

červenohnědý, rezatý                                    russa

červenka                                                                    kilapi QL

červený                                                          karne

       ohnivě                                                     narwa

       vínově                                                     mirukarne QL

       ruměný                                                   roina

červený, měděný, ruměný                 aira (koliduje s některými výrazy pro"svatý", avšak pro svatý se dá využít i "nový objev" airea /VT 43/

čest prokazuje (zejména darem)                   hane, základ slova han- (kořen z VT 43)

čestný                                                            nejblíže asi "faila", viz tamtéž

češe, myká vlnu                                             peque, základ slova pequi-, min.č. penque QL

četný, častý                                                    rimba

čí                                                                    mava

čich (smysl)                                                   nuste  QL

čichá, očichává                      nuvu, min.č. núve QL (lze asi upravit na: nuve, základ slova nuv-)

čichnutí                                                          nupte  QL

čilý, čiperný                                                  tyelka  (vysl. přibl. čelka)

čin, skutek                                                      tyar, základ slova tyard-, podle Et  (vysl. přibl. čar)

   činitel, konatel                                              tyaro (vysl. přibl. čaro)

               Úprava prvního výrazu je pokračováním Tolkienovy úpravy příbuzných slov v témže odstavci.

činel                                                               tontilla QL

číslo                                                               nóte

číslovka                                                         nótesse

čistý, umytý, vypraný                                   alluva QL, soina QL

čistý, upravený, uklizený                              poika

čistí                                                                poita, min.č. poine  QL

číše, mísa                                                       salpa  QL

člověk                                                            Atan

                                               (ve starších dobách jen o příslušnících Tří rodů Přátel elfů)

                                                                       m:hildo, ž: hilde, mn.č. hildi (o všech)

                 (význam přibližně stejný: druhorozený, následovník)

                                               (v elfím užití možno též specifická slova:

                                               engwa - k nemocem náchylný, fírima /m:-o,ž:-e/ - smrtelný)

                                                           (možno též "firya"; jako příd. jm. znamená "lidský")

člun                                                                lunte, základ slova lunti-

(ční, vyčnívá                                                  munda, volně dle kořene v Et)

čte (též dívá se, pozoruje)                             kenda, henta

čte                                                                  tengwa

čtyři                                                               kanta

       čtvrtý                                                          kantea

       čtrnáct                                                         kanque

       čtvrtina                                                       kanasta

       čtverec, čtyřúhelník                                    kantil, základ slova kantild- (slovo odvozené po vzoru                                                                                                                                          trojúhelníku z Et)

čudlík, držadlo, kulatá klika, knoflík a vůbec jakýkoli funkční umělý výčnělek  tolma

čumák, rypák, zvířecí nos (též: mys, býk)               mundo

 

D

 

daleko                                                            háya, haiya

   daleký, vzdálený                                           haira

      velmi vzdálený                                                    ekkaira, avahaira

   daleko odtud                                                  vaháya, vahaiaya

   velmi daleko/ ještě dále za něco/ něčím    ambella

   dál                                                               hai podle WPP (sindarské hae, vysl. - na rozdíl od q. ae - hai)

    daleko široko (i jako předpona)                            palan

dalekohled: přesně tento význam má název pokročilejší elfí vymoženosti, palantír

další (ostatní)                                                                        eksa, ten druhý: ekse

         (následující)                                         neuna

         (také: támhleten)                                  enta

dáma, urozená žena                                       panna: arwen, pro vdanou ženu slovo nedoloženo - arnis?

dar                                                                  anna

dárce                                                              anto (dárkyně ante) (anto souzní s "ústa", příb. s "mate")

darem (ale i jinak) prokazuje čest                hane, základ slova han- (kořen z VT 43)

datel                                                               tambaro

dav, množství osob                                       rimbe

dav, tlačenice, lis, pevně sevřený bojový útvar       sanga

dává (někomu)                                              anta (min.č. antane, předmin. ánie)

                                   (obdarovaný se pojí s koncovnou -n nebo -nna, může být ale i ve 4. pádě a dar v sedmém,                                            jako v české vazbě "obdaroval jsem ho něčím")

dávno                                                             yáresse, yalúmesse, andanéya

dávný                                                             yárea, yalúmea

dbá na co, věnuje pozornost čemu                kime, základ slova kim- GL

dcera                                                              selde, yelde, yende (záznam byl opraven na "yende", ale                                                                                                                 koncovka -iel u mnoha jmen zůstala, stejně jako -ien)

dědeček                                                          haru QL

dědic                                                              aryon, haryon

                                                                                                       (slovo "princ" je v Et 3ar ještě přiřazeno k                                                                           "harjon", ale vzhledem k k lepšímu rozlišení ar-yon, "syn krále",                                                              zatímco har-yon by byl "syn majetku, bychom možná měli zvážit změnu)

dědičný klenot                                               atamir

definovaný, konečný, ohraničený                 lanwa VT 42 (stejné slovo jako podst. jm. existuje od jiného                                                               kořene pro tkalcovský stav)

dech                                                               súle

dechne, zavane                                              hwesta (hw vysl. něco mezi u a f)

dechnutí, závan, vánek                                              hwesta

dejme tomu, že                                              kenai

dějiny                                                             lúmequentale, lúmenyáre

   dějepisný, historický                                     lúmequentalea

děkuje                                                            hanta

      děkuji, dík                                                  hantan, hanta

      díkůvzdání                                                  hantale

dělá, tvoří, staví                                            kare, základ slova kar-

dělá, způsobuje, koná                                    tyare, základ slova tyar- podle Et a dalších zdrojů

dělí                                                     kile základ slova kil-, kořen z Et; HKF navrhuje kilta, viz volí)

            na stejné díly                                                 etsate, základ slova etsat-,min.č. etsante

děloha (člověka)                                            móna VT39 (z)

děloha, lůno, dutina                                       súma

démon                                                            rauko

den (24 hodin)                                              

den, sluneční světlo                                       aure;  áre (Et: are) základ slova pravd. ári/ari-

den (12 hodin od úsvitu do soumraku)         arya

den (doba denního světla)                             arie

deset                                                                          quainen (=kompilát podle více zdrojů, především                                                                              následujícího :)

     desátý                                                          quainea

desítková soustava                                        maquanotie (dosl. počítání na prstech :D)

děsí, někoho                                                  ruhta (vysl. ruchta)

děsí se                                                            ruke, základ slova ruk- (pojí se s koncovkou -llo u hrůzu

                                                                                                                       budícího předmětu)

děsivý                                                            rúkima

deska (dřevěná, též kus obložení, parketa ap.)         pano

           (dřevěná velká, zejm. velkého stolu)            palasar

despotický, mocný, velitelský                      túrea

déšť, jemný                                                   miste

      krásný (zvonící)                                      timpe QL

      mrholení                                                  timpine   QL

       (o počasí) s častými jemnými deštíky    timpinea QL

      velmi jemný, též rosa                              rosse

      (silný viz "lije")

dětský, dětinský                                            winima

děvče, děvčátko                                             viz "dívka"

devět                                                              nerte

   devátý                                                            nertea

   devatenáct                                                     nerteque

diakritické znaménko                                               tehta

díl (odvozené slovo, viz kire)                                    kirma

   při dělení na stejné části a k zvláštnímu účelu, zejména o prostoru a čase, především měsíc v roce asta

díra, trhlina, otvor, ústí                                 assa

díra = otvor ven, výpusť, úniková cesta, únik          uswe  QL

díra, jáma, výkop, štola                                 sat, základ slova sapt-  QL,

díra, jáma                                                      latta

díra, dutina                                                    unque

dír(k)a, propíchnutá či vyvrtaná                   terra

diskutuje, debatuje, rozmlouvá         artaquete, základ slova artaquet- (podle sind. athrabeth)

dítě                                                                 hína, mn.č. híni

   malé, jen 5.pád                                               hina, hinya

                 selda (selde nebo yende  dcera, seldo nebo yondo syn)

   nedorostlé, od narození                                  wine, winike, winke, základ slova vždy končí na i-

   dítě, mládenec                                                winyamo

   děťátko, kojenec                                            lapse

   dítě vlastní                                                  onna

       mé dítě, 5. pád                                            onya

dívá se, pozoruje                                                       kenda

dívá se na                                                       yene, základ slova yen-, min.č. pravd. yente

dívka, panna (od narození do svatby)           wende

dívka, dívenka (dospívající)                         nette (později už jen důvěrné slovo pro sestru)

divočina                                                         ravanda

divoch (=kdokoli mimo Edain)                    hravan  (vysl. přibl. řavan)

                         (příbuzné se slovem hráve, syrové n. živé maso - pravděpodobně

                               jde tedy o souhrnné označení všech osob, jejichž "fea" není

                               dominantní nad tělem)

divoký, prchlivý                                            verka

divoký, nezkrocený                                       ráva  (homonymum je říční břeh, příbuzný se slovem ramba,                                                                                           zeď- tedy jakási hradba, poutající... divokou... řeku :)

divoký, dravý                                                ravin QL

dlabe, hloubí                                                  unka

dlabe, vyřezává, opracovává, tvaruje                       venta QL

   dlabaný člun                                                              vene QL

dlaň (do misky), hrst; ruka od zápěstí          kambe

     (plochá)                                                       paltya  QL

dlaždice (kamenná), tesaný kámen               ambal

dlaždice (keramická), cihla                          telar

dlouhý                                                            anda

dlouhý a hubený, rovný, úzký                       lenwa

dlouho                                                            andave

dluh, provinění                                              lukasse

   dlužník, provinilec                                        lukando

dme se, tloustne, otéká                                  tiuya

dme se, nadouvá se, nabývá                          pulwe, základ slova pulu-, min.č. púle QL

dnes                                                               siar, siare

do, dovnitř                                                     mir, minna (nebo koncovka -nna)

do, dokud, až do                                            tenna

dobrodiní, milost, požehnání                        mána (podst. jm.)

   dobrý (prostý zla)                                       mána

               (např. o duchovních bytostech nebo duších, které prošly očištěním po smrti. Není doklad použití ve smyslu            "převážně dobrý, i když má drobné chyby". Tam by zřejmě patřila jiná slova, např. faila, ušlechtilý.)

            (o věcech), též užitečný, vhodný, šikovný               mára (2. st. arya, 3. i arya)

         je to z mého pohledu dobré, líbí se mi to                    nás mára nin

    dobro                                                            márie, mane (QL)

    dobře                                                             mande; vande (dosl. hezky, správně) (oba QL)

dobrý den                                                       viz "pozdravy"

dobrý k jídlu, chutný                                     matsa QL

dobrý, pěkný                                                  alima

dobrá práce!                                                  alakarna

dobře řečeno!                                                alaquenta

dobrý den                                                       viz "pozdrav"

dobývá                                                           v případě úspěšného dobývání lze použít apaitya, dobytí apaire

dočasný, časový, časný                                 lúmia QL (nověji asi spíše lúmea)

dohromady dává, skládá                               pare, základ slova par- (kořen z Et)

            sbírá, shromažďuje                            komya

            shromažďuje                                      hosta

dohromady, společně                                    uo (samostatné příslovce) (+ předpony o-/2/ a yo- /více/)

dojde pro, sežene někoho                              tulta

dojde až k, dorazí, přichází (vše přít.č.)                   tene, základ slova ten-                      

dokonalý                                                                    ilvanya

dokonce, ba i                                                             yea

dokončuje, naplňuje, završuje                                  quanta

dokončuje, provádí povrchovou úpravu, zdobí        finta

dokořán otevírá, rozprostírá, rozšiřuje                     palya

                                               (se)                             palwe, základ slova palu-

dokud, až do                                                  tenna

dole, vespod                                                  nún

dolů, pod, dospod                                          undu

doléhá, tíživě nebo tísnivě                                        lumna

doložený, známý, jistý                                  sinwa

domov (příbytek větší rodiny)                                  mar

            (sídliště, vlast)                                                          már

            (rodné místo či místo známé a ztracené či z nutnosti opuštěné)      mélamar

dopis                                                              teket, základ slova tekett- QL

doprostřed                                                     endenna

dorazí, přichází, dojde až k (vše přít.č.)       tene, základ slova ten-

dosáhne, natahuje se                                     rahta QL (rakta) (vysl. rachta)

dospělý, muž                                                 veaner

   dospělý, mužný, plný síly                             vea

dostatek, hojnost, vše, co je třeba                             fáre, farme

dostatečný                                                     fárea/farea

dost, dostatečně                                             faren

dostává                                                          nete, základ slova net-, min.č. nente    QL

dostává, nalézá, přijímá, bere si, vyžaduje, stojí     tuve, základ sl. tuv-, min.č. túve QL a PP

dosud                                            er (QL, překlad nejistý /angl. "still"/. Též "sám" a "jen")

                           lze také utvořit připojením koncovky k ukazovacímu zájménu, např. tenna

došek                                                                                     tupse

dotýká se, cítí hmatem                                                                     tenya  QL

dotýká se, cítí (hmatem), hladí, zachází s čím, umí zacházet s čím           mahta (vysl. ch)

(v některých pramenech též vládne mečem, bojuje)

dotýká se                                                       appa

(do)týká se (přeneseně)                                 ape, základ slova ap-

dotýká se, šátrá, hledá po hmatu                   tapi  QL, návrh na úpravu: tapa

doufá                                                              máme pouze slovo "naděje", estel (bližší viz naděje)

doupě, tábořiště, místo odpočinku                kaila

doušek                                                           yulda (PP), suhto (Et)

doutná                                                            yule, základ slova yul- (kořen z Et)

doutnání, žár                                                  yulme, Et - ve WJ pitka, ale i pro tu máme jiné slovo, takže budeme-li                                                                                          chtít, můžeme všechna příbuzná slova z Et zachovat)

dovednost (technická dovednost, vynalézavost, někdy až magická či zlovolná)  kurwe, ve složeninách kuru-

   (zručnost i obratnost)                                    finie QL

dovedný, zručný, šikovný                             maite (mn.č. maisi, příp. i maiti)

dovnitř                                                           mir, minna

dovoluje, povoluje                     lave, základ slova lav-, min.č. pravd. láve (stejně znějící slovo znamená "lízne")

    s dovolením (koho)                                                  lenéme (+ 2.p.)

dráha, směr, cesta, čára                                             tie

drahocenný                                                    mirwa

drahokam, kámen, kov                                  sinko, základ slova sinku-, mn.č. sinqui  QL

drahokam, klenot, cennost                            míre

drahokam, třpytivý                                        miril, základ slova mirill-

drak, plaz, ještěr                                            lóke

dráp, hák, záchytka                                       atsa

dráp, spár, pařát                                             rakka,nappa

    drápatý                                                           rakkalepta

dravec, predátor                                            laman raustea  QL

dravý pták menší než orel                             fion, základ slova fion i fiond-

dráždí, svědí                                                  itisya  QL

drobek                                                            mie

drobný, malý                                                 titta, pitya

   drobný trpaslík                                           pikinauko, attalya

drolí se                                                           ruksa

drolící se                                                        ruksala

drsný, násilný, trhající                                  naraka

drtí                                                                 male, základ slova mal-, min.č. mále  QL

drůbež, 1 kus, především slepice                 poroke

druh, odrůda, přirozenost                              nostale QL

druhý                                                             attea, atya, též následující, další: neuna

   ten druhý                                                       ekse

družiník (dosl. "věrný")                                sarto

držadlo, ucho nádoby                                    ampa (PP, Et hák, další možný význam podle  QL ank)

držadlo jednolité, nejlépe kulaté                  viz "čudlík")

drží, objímá, zdržuje                                     hape, základ slova hap- (podle Et a WPP)

drží co (uchopuje, uchvacuje, svírá)                        mapa (min.č. QL nampe, návrh: mampe)

                                                                       (nampe je pravidelný min.č. od napa, uchopuje prsty)

drží se čeho, lpí na, vytrvává při                  himya

  držící se čeho, lpějící na čem                        himba

dře se, otročí                                                  móta

dřevo      materiál                                          tavar

   dřevěný                                                          taurina

dřevo,     nezpracované, 1 kus                       runda (hrubý kus dřeva, kyj)

           tvarované, 1 kus                                 pano (parketa, kus dřev. obložení ap.)

           palivové                                              turu QL

           hořící, 1 kus                                        yulma (Et; ve WJ toto slovo znamená pohár)

dřevěná budova, síň                                      ampano

dřevěná lávka                                                sarapenda QL

dřevěný sloup                                                samna

     místnost, komnata                                                sambe (ložnice kaimasan, základ slova kaimasamb-)

     tesař, stavitel, řemeslník                          samno

dříme, spí lehčím spánkem:                          lore, základ slova lor-, min.č. lóre QL

dřímota, lehčí spánek                                    lóre

dříve, kdysi                                                   

     ten (dřívější)                                                yana

     dřívější dny                                                 yáre

     dřívější časy                                                yalúme

     "bylo, nebylo"                                             yasse, yalúmesse, yáresse

     starodávný, starobylý                                  yára

dub                                                                 norno

  dubový                                                           nornea QL

duha                                                   helyanwe ("nebeský most"); též iluquinga, "vesmírný luk", QL

duch (v přeneseném smyslu - duše, charakter, svědomí)    óre (bližší viz charakter n. svědomí)

duch, duše (žijící v tělesné bytosti)                          fea

                                někdy též: faire (původní význam "záře" - v tom smyslu, že duše je světlem

        svého "domu", těla, a vyzařuje z něj - u elfů viditelně :))

duchovní bytost                                                         eala (pův. význam pouze bytost)

                i duch zemřelého, ale zcela dobrá(ý):      manu (v případě zemřelého i prošlý Mandosem)

                a samozřejmě podle stupně moci:                        Vala, Maia

   podoba, kterou na sebe berou duchovní bytosti    fana

důl, jeskyně, podzemní příbytek                   felko

důl                                                                  sinquele QL

   drahokam, kámen, kov                                  sinko, základ slova sinku-, mn.č. sinqui  QL

důležitý, cenný                                              valda  QL

důležitý, závažný                                          valdea  QL

důležitý (životně), nutný                               vildima  QL

   je to důležité, záleží na tom (kde "to" je podmět)             vilde, základ slova vild- QL (s ohledem na                                                                                                   minulý čas by snad šlo upravit na vilda)

dům (typ stavby, dosl. "řemeslně vytvořený domov")        martaman, martan (základ sl. martam-)

dům (malý), přístřeší, i kůlna; příbytek obecně a metaforicky                  koa

dům (větší), obydlí, síň                                 mar, základ slova mard-, nebo marda

dům (velký), domov, příbytek větší/širší rodiny     mar

dupe, vydupává                                             vatta

dusí se, zejména topí se    quoro, min.č. quonde  QL (asi by šlo upravit i na: quore, základ slova quor-)

  udušený, utopený                                quorin   QL

dusí, topí (jiného)                              quosta, min.č. quóre nebo quostane  (Quen z výběru v QL)

dusivý kouř nebo mlha                      quonda   QL

duše                                                   indo (sídlo vůle), óre (sídlo svědomí, charakter), fea

                                                           (samostatný element, bydlící v těle)

dutina                                                             unque

dutina, lůno                                                   súma

dutina ústní                                                    matu  QL

dutý                                                                unqua, též: ronta QL

     hloubí dutinu                                               unka

     dutý válec                                                    pirinumbe  QL

důvěra, naděje                                               estel (bližší definice viz "naděje")

důvěrný                                                          oholima

důvod, prapříčina, motiv                   tyasta (podle QL kasta a podkořene tyar- v Et kar)

důvtip                                                            náve QL

dužina                                                            maru

dva                                                                 atta

   druhý                                               neuna (dosl. "následující"), attea

dvanáct                       yunque; též: rasta (odv. podle Et, možná specielní slovo pro "tucet")

dveře                                                              fenna

   dvířka, chlopeň, víko                                 lat, základ slova latt- QL                             

dvojitý                                                           atwa, tanta

     zdvojuje                                                       tatya    (vysl. přibl. tača)

dvojčata                                             (podle Et lze možná použít i o sourozencích)             onóni

     jedno z dvojčat, též "z dvojčat", příd.jm.                                                           onóna

dvůr, nádvoří (uzavřené prostranství)          panda

       (kruhový)                                                korin

       (uvnitř živého plotu, může znamenat i živý plot sám)             pelto

dýchá                                                             súya

dychtí po čem                                                milya

dychtivý vyrazit                                            mína

dýka, nůž                                                       sikil

dýka                                                               naika (zpodstatnělé "bolestivý", GL)

dým, výpary                                                  usque

dým, dusivý                                                   quonda QL

džbán, džbánek, karafa, baňatá láhev           ulma  QL

džber                                                              kalpa

 

 

 

E֍

 

elf                                                       muž: quendu, žena: quendi, kdokoli: quende

                                                           mn.č.: m: quendur, ž: quendir, všeob.: quendi

elfský                                                             quenderin, quenderinwa

   (týkající se Vznešených)                            eldarinwa

emigruje, opouští sídliště                             lenweta, min.č. lenwente

energie, vitalita, síla (dospělého člověka, zejm. muže)      vie

                                 (též sval a šlacha)         tuo

epidemie, morová rána                                             quolúvie  QL

etymologie                                                    quettasundolie

existuje, nechť existuje                                 ea

        (též stvoření jako celek, vesmír)

exteriér, vnějšek                                            etse

extrémně, tak, že to překonává všechno       lange

extrémní, strašný, tragický, nesnesitelný                 naira QL

 

 

 

F

 

 

facka, pohlavek, plácnutí                                          piltye QL (pilt, základ slova pilty-)

   facku dá, uhodí, zejména plochou dlaní (přít.č.)   piltya, min.č. paltye QL (pilty-) (vysl. přibl. pilča)

fantazie                                                          intjale  (vysl. přibl. inčale), nause

fialka                                                             helinille  QL

fialový do růžova                                          helinquila QL

           do modra                                            helinwa  QL

filosofie/věda                                                Nolme

fíkovník (též platan)                                     mapalin   QL (celé heslo)

             fíkovník:                                              m. wilwarinda (=motýlovitý)

                                                                                      m. tarukka (=rohatý)

                                                                                      m. rámavoite (=křídlatý)

"finty" dobrého řemeslníka, know-how        fintaler (=nepravidelné mn.č.)

flétna, píšťala                                                simpa, simpina QL (též rotse, což je i tenká rourka, QL)

flétnista, pištec                                              simpetar

fonetika                                                         lambele

fouká                                                              sure, základ slova sur-; též súya, dosl. dýchá

fouká, letí ve větru                                        (h)lapu (neznělé l časem přešlo v obyčejné)

      vanoucí, letící ve větru                                       (h)lápula (neznělé l časem přešlo v obyčejné)

                      (vysl. neznělé l! nověji asi spíše lapu, lápula)

foukne, odfoukne, (od)frkne (přít.č.)            puse, základ slova pus-, min.č. púse QL

 fouknutí, odfouknutí (od)frknutí                             pusse  QL

fouknutí, dechnutí, závan                                         hwesta (hw vysl. něco mezi u a f)

 foukne, dechne, zavane                                hwesta

 

 

 

 

 

G

 

gejzír, horký pramen                                     welme QL

gesto; charakteristický rys, gesto nebo výraz          lenge

gestikulace s ustáleným významem (pozdrav, varování atp.)         mátengwie

girlanda, věnec, koruna                                 rie

gong                                                               tombo LT

graciézních pohybů, ohebný, štíhlý, útlý      terene

gramatika včetně pravopisu                          tengwesta

 

 

 

H

 

 

had                                                                 ango (základ slova angu-, mn.č. angwi)

had, plaz                                 leuka (mírně koliduje, pokud ovšem nesouvisí, s výrazem pro chorobnou bledost)

hádá, odhaduje, předpokládá                        intya

hádá se, má spor                                            kosta (důraz je zřejmě spíše na existenci problému než na vnější                                                                         jeho projevy, příbuzná slova proto viz "spor")

háj                                                                  viz "les"

hájí                                                                 pro některé významy je nejblíže asi tiuta, viz tamtéž

hák                                                                 ampa

hák, dráp, záchytka                                       atsa

halda, hromada                                              kumpo  QL

halí, balí, obklopuje                                      vaita

halí, zahaluje, skrývá, zastiňuje                    halya

halí (jako závojem)                                       vasarya

handluje                                                         quapa, min.č. quampe QL

harfa                                                              ngande

     malá                                                             ngandelle

     hra na harfu                                                 ngandele

     hraje na harfu                                              nganda

     harfeník                                                       ngandaro

hatí, maří, překáží                                         hranga

hausbót, obytná loď, archa                            markirya

havěť, drobné zvíře, lovná zvěř                    laman rausima

hází, letí, žene se                                           ripe, základ slova rip-, min.č. rimpe

hbitý, čilý, pohyblivý                                    tyelka

hedvábí                                                          samin, základ slova samind-  QL

hedvábný                                                          saminda, saminwa  QL

hejno (malých ptáků), roj                             imbile  QL

helma                                                             kassa, kastol; harpa

hemží se, rojí se                                             imbita (podle QL)

herold, hlasatel                                              terkáno

hezký (sličný, též světlovlasý)                     vanya

hezký (pěkně tvarovaný)                               terenwa

hezký, dobrý                                                  alima

hezky, dobře, správně                                               vande

hezky řečeno!                                                alaquenta

hezoučký, upravený, roztomilý                    netya                                                             

hierarchie, řád                                                           heren

historie                                                          lúmequenta (historie, chronologický přehled) (Et lu!)

                                                                       lúmequentale   (historie)

                                                                       lúmenyáre      (historické vyprávění)

historický                                                                  lúmequentalea

hlad                                                                saike, základ slova saiki-  QL

  hladový                                                           saiqua  QL

  má hlad                                                           saita, min.č. sanye   QL (pravděpodobně by se mělo                                                                                používat v neosobní vazbě, to jest nejspíš saita nin = mám hlad)

  moří někoho hlady                                         saitya   QL min.č. saiksine

                                                                                    (lze použít i v neosobní vazbě saitya                                                                                                               nye/nin = umírám hlady. Pád Mistr nespecifikoval.)

hladina                                                           pravděpodobně je možno použít obecnějšího slova pro "povrch", palme

hladí, dotýká se, cítí hmatem, zachází s čím, umí zacházet s čím              mahta (vysl. ch)

(v některých pramenech též vládne mečem, bojuje)

hladí, dotýká se dlaní                                    palta (koliduje s podst. jm. "police")

hladí, pohladí, uhladí                                    lalta QL

hladí, uhlazuje, žehlí                                     pasta

hladí, hojí, utišuje                                         linta  QL

hladký                                                            pasta, passa, latwa QL

hlas                                                                óma

hlasatel, herold                                              terkáno

hláska                                                            tengwe

hláska, zvuk                                       (h)lón, základ slova (h)lon- (neznělé l časem přešlo v obyčejné)

hláska, zvuk, rozléhající se zvuk, ozvěna     láma

hlášení, podává; vypráví                               nyare, základ slova nyar-

hlava                                                  nejpravděpodobnější verze je kás nebo kas, základ slova kar-

     kulatá hlava, kopeček                                          nóla

     od hlavy k patě                                         telmello talmanna   (dosl. od přikrytí k základům)

     hlavice kopí nebo šípu, špice, výběžek, úhel      nasta, nehte (vysl. přibl. nešte)

hlavový, hlavní                                              kastea  QL

hlavní                                                             héra

hle!                                                                ela! en!

hledá                                                              saka, min.č. sáke QL

hledá něco, pátrá po něčem                           kesta

hledá po hmatu, šátrá                                    tapi  QL, návrh na úpravu: tapa

hlídkuje, střeží, hledí na                               tire, základ slova tir-, min.č. tirne

    strážní věž                                                    tirion

hlídka                                                             tirisse nebo tiris, základ slova tiriss-   QL

hlína                                                               kén, základ slova kem-

hliněný                                                           kemina/kemna (rukopis špatně čitelný, obě varianty možné)

hlodavec, krysa, potkan                                nyano (VT 46 uvádí jako nejisté alternativní čtení                                                                           nyarro). Kořen njad-, uvedený u tohoto slova v Et, znamená                                                                               "hryže, hlodá", ale v Q. by dal njar-, což je (také v Et)                                                                                     bohatě využitý kořen pro vyprávění. Pokud měl pro elfy významovou                                                                                       podobnost (není nemožná), vedoucí ke slovní hříčce, pravděpodobně                                                                                         použili nějakou složitější podobu slovesa než holý kořen.

hloh                                                    ehtar, pinehtar, pipinehtar podle QL (vysl. přibl. eštar a.p.)

     hložinka                                                    piopin, pipin QL

hloubí (dutinu)                                              unka

hloubí, utváří                                                 venta  QL

     tvar, opracování                                           venie, venwe QL

     malá loď, zřejmě dlabaná z kmene             vene QL

hloubí, kope                                                   sapa, min.č. sampe QL

hloupý (nemoudrý)                                       alasaila

       (stupidní, na úrovni zvířete)                  lamanwa QL

hlubina, hluboké údolí                                  tumbale

hluboký                                                          núra, tumna

hluk                                                                yalme

hlupák, nešika (pravd. o příslušnících jiných rodů)   auko (podle QL auk)

hmat                                                               tende QL

hmatá                                                             viz "dotýká se"

hmatatelný, hmotný                                      ronda

hmota (pojem)                                                          erma, též možno: orma (hodně podobné

                                                                                                       orme-hněv, spěch, násilí)

hmota, zejména v souvislosti s tělem           (=hroa, hrondo)                        hrón

hmota (masa), kus                                         tiuma QL (ty)

hmotný, hmatatelný                                      ronda

hmyz (drobný, obtížný, 1 kus)                                  itse QL

  hmyzí štípnutí                                                itis, základ slova itiss-  QL

hned, promptně, rychle, hbitě                       ferya (podle sind. slova z WPP - u q. uvedeno jen stejně znějící sloveso)

hnědý (tmavě), snědý                                    varne

   červenohnědý, rezatý                                    russa

hněv, spěch, násilí                                         orme

hněv                                                               rúse

   hněvivý, rozhněvaný                                     rúsea

   hněvá se                                                         ursa

hněte, hnětením změkčuje                             maksa, podle Et masag

hnije, kazí se                                                 queletya, min.č. queleksine    QL

  hniloba, rozklad                                             queleksie  QL

hnisá                                                              sistya podle QL (odvozeno z příčestí + p.j.bolák, vřed)

   hnisající, zanícený                                        sistina QL

hnízdo orlí                                                     sornion

            včelí, úl                                              nierwes, základ slova nierwest- QL

hnůj, výkaly                                                   múko  QL

   kálí                                                                 muhta, min.č. múke QL (mukta) (vysl.muchta)

hnus, odpor                                                    náse

hnus, odpor (mírně smíšený s hrůzou)         yelma

hnus, odpor cítí                                             yelta

hnusí si, odpor cítí k                                     feuya

hnusný, odporný, až děsivý                           yelwa

hnusný, odporný                                            násea

hnusný, odporně špinavý                              muqua QL

hnusný, odporný, zapáchající, nečistý          saura

hobit                                                              perian, základ slova periand- (pravd. převzato ze sindarin)

hodina, časový úsek, čas                               lúme

               (neznamenala nikdy přesně určenou časovou jednotku, ale dá se použít k určení přesného okamžiku "v hodinu,       kdy", i rozdělit den zhruba na úseky oběma stranám známé a říkat pak "v hodinu první, druhou...")

hodí se k něčemu, ladí s něčím, shodne se; přijímá            kame, základ slova kam-, min.č. kamne

                                                           (pro jemnější odlišení významů lze evt. využít autorova váhání nad                                                                                  minulým časem a ve významu "přijímá" používat kamme, min.č. kambe)

hodně (u počitatelných slov)                        olli QL

hodně (u látkových a abstraktních slov)       olda   QL

                                            další evtl. viz "hojný" a "mnoho"

hoch, mládenec, syn                                      yondo

hojí, hladí, utišuje                                         linta  QL

hojný, ve velkém množství, velmi veliký                úvea

               (hojný, oplývající může být též úmea, nedoporučeno, koliduje s jedním ze slov pro "zlý")

hojnost, velké množství                                úve

hojnost, dostatek, vše, co je třeba                 fáre

hojnost, bohatství, požehnání                       viz "bohatství"

holubice                                                         kukua

holý, nahý                                                      helda (též falka, QL)

hopká (jako králík), o koni: jde mimochodem                    lopeta, min.č. lopetáne QL

hora                                                                oron, základ slova oront-

     vrchol hory                                                  orto

     osamělá, kruhová                                        tolmen QL

horko, je                                                        sahta  QL (vysl. sachta)

horko,tropické                                                           torquele QL

horký                                                             saiwa QL

horký, žhnoucí                                               torqua QL

horolezec                                                       retto

hoří, žhne                                                       urya

  hořící                                                             urwa  QL

hořký                                                             sára

hořlavý                                                          tustima  QL

hostina, oslava                                                          merende nebo meren, základ slova merend-

houba (rostlá i na mytí)                                hwan, mn.č. hwandi (hw vysl. něco mezi u a f)

               typu holubinka, mochomůrka                       telumbe QL

houpe se (pasívně), visí                                linga

housenka                                                        ulumpingwe

housle                                                            salaquintil QL (salaquintl)

houževnatý, tuhý, nepoddajný                      norna

hovězí dobytek, 1 kus obecně (též vůl)        yakko  QL

   kráva                                                              yaksi  QL

   býk                                                              tarukko, tarunko, QL

                                                                       (další viz býk)

hra, sport                                                       tyalie    (vysl. přibl. č)

(týká se hraní si, hry, sportu i hry na hudební nástroje)

   hraje si, hraje  (i na hud. nástroj)                           tyale, základ slova tyal-)

hra na strunný nástroj                                   salme   QL

       na harfu                                                     ngandele

       na flétnu                                                    simpisse QL

hrad, pevnost (kamenná budova)                              sarne (VT 46 čte "kamenité místo")

hrad, pevnost (bezpečné místo pro majetek)           arta

hrad, pevnost, opevněná stavba                                karasse

hrad, pevnost či město s vysokou centrální věží      minasse

hradba, zeď                                                    ramba

hradba s příkopem                                         ossa QL

   hrazené město                                               osto

   hrazená vesnice nebo samota                                   opele

hrách, lusk                                                     orivaine   QL

hraje si, hraje  (sportovní hru, deskovku i na hud. nástroj)             tyale, základ slova tyal-

hrana, rozhraní, náhlý okraj (např. útesu)                                                   lanka, lankasse

hranatý                                                           nelqua QL

hranice                                                                           landa (nedoporučeno, koliduje se slovem pro "široký")

hranice, plot                                                  yonwa

hranice, okraj, lem                                        réna

hranice, okraj, lem Et; QL též

        brázda, řádek (na zahradě), řada, série       ríma

hraničící, sousedící                                       rímenoite    QL

hraniční kámen/sloup                                               lantalka

hrb                                                                 tumpo, základ slova tumpu-

hrbatý, shrbený                                              kauka  QL

hrbáč                                                              kauko, základ slova kauku-   QL

hrbí se, je hrbolatá (o cestě) ap.                    kupta QL (podmětem je cesta)

hrbol, boule                                                   pulme QL

hrdina, ušlechtilý muž                                  kallo

hrdina, bohatýr                                              astaldo

hrdlo                                                              lanko, základ slova lanku-, mn.č. lanqui

hrnčíř                                                             kemnaro, kentano

hrob                                                               kaune QL

hrobka                                                            noire, základ slova noiri-

hrom, hluk bouře, bouře                                raumo

hromada, mohyla                                          hahta (vysl. hachta), (též náklad) kumbe QL

  hromada                                                          kumpo  QL

  vrší na hromadu                               kume, základ slova kum-, min.č. pravd. kúme n. kumbe  QL

hrot, špice, trojúhelník, klín                         nasta

         špice, výběžek, úhel, klín                     nehte

hrouda, hrudka, boule, zauzlenina                tolos, základ slova toloss-  QL

hroutí se, propadá se                                     atalta (min č. ataltane i atalante)

hrozný, hrozivý                                             rúkima

hrozný, tragický, extrémní, nesnesitelný     naira

hrst, dlaň (do misky); ruka od zápěstí          kambe

hruď                                                               ambos, základ slova ambost-

hruška (ale i jablko)                                      marin

hrůza                                                              osse

hrůzu cítí                                                       ruke základ slova ruk- (pojí se s koncovkou -llo u hrůzu

                                                                                                                      budícího předmětu)

       (ve smyslu posvátné bázně):                             aista

         budí                                                       ruhta (vysl. ruchta)

hryže                                                              viz "hlodavec"

hřeben (kohoutí)                                            pehte, základ slova pehti- (vysl. přibl. pešte)   QL pekte

       (na česání)                                                 pequil, pequen (základ slova pequenn-)   QL

       (horský, vlny, dračí i kohoutí)                  quin, quine

            hřeben mající                                                quinna

       (horský, též "krk, vaz")                             akse 

       (horský, zubatý)                                        karakse

       (vlny)                                                         winge

hřebík                                                            takse

hřejivý, hřející, o osobách: laskavý, srdečný                       laukima (podle QL)

hříva, vlající vlasy, válečný oř                     mairu  QL

hubený a dlouhý; úzký; rovný                      lenwa  QL

hudba                                                             lindele

hudebník, skladatel                                       lindimaitar

hůl, poutnická                                                vandil  QL (vandl)

hůlka tenká, jehlice                                       pirin, základ slova pirind-  QL

hůlka, proutek, klacek                                   olwen GL

huňatý                                                            aule (může znamenat i "vynález", ale pro ten máme jiné slovo)

hurá                                                                alayambo!

husa                                                               ván

hustý, kompaktní, robustní                           tiure  QL (ty)

hvězda                                                           él, mn.č. éli (poetické slovo), elen (běžné slovo)

hvězda, mrkající                                            tingilinde

hvězda, hvězdě podobná bílá jiskra              tinwe

hvězda, drobná, též třpytivá kapka rosy apod.         titinwe  QL

hvězdář                                                          elendil, meneldil

hvězdnatý                                                      lintitinwe

hvězdný                                              elda (příslušník "hvězdného lidu", pouze), elenya

hvězdám podobný                                         elvea

hvězdné světlo                                               Ilma, silme

hvozd                                                             taure

hvozdem porostlý                                          taurea

hýbe se                                                           leve, základ slova lev-, min.č. nejasný (zkuste léve)

hýbe se, pohybuje se, přesunuje se, zvedá se (o velkých a těžkých věcech)   rume, základ slova rum-

hyne, uvadá, ubývá, slábne, vytrácí se         quele, základ slova quel-, min.č. quéle Et, QL

hýždě, zadek                                                  hakka GL

 

 

CH

 

chaloupka (dřevěná stavba, možná lehčí než chalupa)                    ampano

                  (menší domek, přístřeší, kůlna)                                     koa

                  (jedna místnost ze dřeva)                                                           sambe

                                               další viz "dům"

chaluha                                                          earuile

chamraď (odvozeno z výrazu pro lovnou zvěř)              rausime

chamtivost, nenasytnost                                milme

chamtivý, nenasytný                                     milka

chápe, rozumí, rozumí něčemu, ví co a jak, umí s něčím zacházet                        hanya

chápavý, inteligentní                                     handa

charakter, srdce, svědomí                             óre

                                   (ora nin karitas = cítím, že bych to měl udělat; órenya quete nin = srdce mi říká)

                                            "Srdce" je univerzální překlad, známe též větu: "Měla v sobě ušlechtilé óre                                                            Vanyar," kde je slovo spíše ve významu duch či charakter než svědomí.

                                     (Óre znamená i "stoupání", to je původní význam, ale pojetí - nebo přenesený                                               význam - "srdce" jasně převážilo.)

                                      (Jedna z elfích teorií je, že jen ti nejmoudřejší ze smrtelníků jsou schopni                                                                     rozlišit mezi impulsy "óre" a Melkorovými. I když nemusí odpovídat pravdě, asi odpovídá tomu, jak                   elfové "óre" cítí, a je potřeba mít na paměti, že dokonce ani "svědomí" - smrtelníka - možná není                        stoprocentně výstižný překlad.)

chce, přeje si                                                 mere, základ slova mer-, min.č.merne

chechtá se                                                      kake, základ slova kak-, min.č. kanke

chlad                                                              ringe, základ slova ringi-

chladno je, mrzne                                          nique, základ slova niku-

chladný                                                          ringa

chladný, také bledý, bílý                               ninque

chládek, stín                                                  laime

chlap, dospělý silný muž                              veo

chlap, pořádný                                               nerdo

chlap jak hora (spíše hovorový nebo dětský výraz)             tolyo

chlapec, syn                                                   yondo

chléb, pečivo (konkrétní kus)                       masta

chléb, pečivo (obecně, jako materiál)          massa

         (cestovní chléb, lembas, v q. doslova "chléb /k zachování/ života": koimas)

chlebodárkyně (t.j. elfí královna)                 massánie

chlípnost                                                        maile

chlípný                                                           mailea

chlopeň, dvířka, víko                                    lat, základ slova latt- QL

chlup, vlas, velmi jemný (též nit nebo provázek)                           filma  QL

chlup, vlas                                         fine, zákl. sl. fini-; též tila nebo til, zákl. sl. till-, QL /til(n)/

chlupatý, ochmýřený                                     tilinya  QL

chmurný, ponurý, temný, černý                   morna

chmýří, prachové peří a podobný materiál    lintye (podle QL lint-y)

chňapnutí psa, kousavá poznámka                narko (podle QL)

chobot                                                            výraz pro slona, andamunda, znamená doslova "dlouhý čumák"

chodidlo                                                                    tallune, základ slova talluni-

chochol                                                          quasilla  QL

   z peří                                                                      pilinquasilla  QL

chová se, vystupuje                                       lenga

chrání                                                             varya

chráněný, bezpečný                                       varna

chrastí, třísky a podobný materiál na podpal                       tusture QL

chrpa                                                              menelluin

chtivost, žádost                                             maile

chtivost, nenasytnost                                     milme

chtivý, žádostivý                                           mailea

chtivý, nenasytný                                          milka

chudoba                                                         oise, oiste  QL

chudý                                                             oika   QL

chudý je, má nedostatek                                           oito, min.č. oionte   QL, asi by šlo upravit na oita

    ochuzuje, ožebračuje, přivádí na mizinu    oista  QL

chudý, bez prostředků, o cosi připravený, opuštěný            úna

churavý, nemocný, necítící se dobře             laiwa

churavý, nezdravý, chřadnoucí                     quolima    QL

churavý, náchylný k nemocem                     engwa

chuť (smysl)                                                  tyavasta QL

chuť, vkus                                                      tyáve, mn.č. tyáver (vysl. přibl. čáve)

chuť, "buket"                                                 tyausta            QL

     chutná (vnímá chutí)                                   tyave, základ slova tyav-, min.č. pravd. tyambe

chutný, dobrý k jídlu                                     matsa  QL

chválí, vyvyšuje                                            olta  QL; velitya  QL (vysl. přibl. veliča)

                                            (Quen navrhuje jednotné pravidelné sloveso olta s minulými časy oltane pro "vyvyšuje,                                                       chválí", olonte pro "zvětšuje, množí" a óle pro zvětšuje se, množí se")

chválí koho, žehná komu                              laita

chvála                                                            laitale

chvěje se, třese se                                          papa, min.č. pampe  QL

  chvění                                                             pampile  QL

chvěje se, třepetá se, kýve se, šelestí            quasa, min.č. quasse QL

  převislá n. skloněná větvička, chochol,

                         střapec apod.                        quasilla QL

chvíle                                                 časový úsek obecně (i čas obecně) je "lúme". S označením jako                                                             malý, krátký by pravděpodobně bylo možno ho použít.

chyba                                                             loima

chybí (někomu)                                             pene, základ slova pen-, podmětem je ten, komu něco chybí

chybný, nedostatečný                                    loika

chybný čin                  loikare (evtl. odlišit loikare - nepovedená práce, loityare, chybný čin, bližší viz tyar)

chycený do sítě, zapletený, pokrytý spletí (např. stromů)              rembina

chýše (malý dům, kůlna, přístřeší)               koa

chytá, drží, uchopí (přít.č.)                                       mapa (min.č. QL nampe, návrh: mampe)

                                                                       (nampe je pravidelný min.č. od napa, uchopuje prsty)                                                 (další viz "loví)"

chytne, vzplane (o palivu nebo jiných věcech, přít.č.)            turya, min.č. tustine QL

chytrý (inteligentní, především v abstraktních oborech)                isqualea QL

       (inteligentní, chápavý, také v praktických záležitostech)                    handa

       (bystrý)                                                   finwa QL

       (lišácký, mazaný)                                   ruskuite

 

 

I

 

 

impuls, cit                                                     felme

  impuls těla                                                      hroafelme (hr vysl. přibl ř)

  impuls ducha                                                  feafelme

impuls též                                                                  hóre    (zřejmě prudký - příbuzné se slovy

                                                                                   horme, naléhavý spěch

                                   hortale, pobízení, urychlování, horta

                                                                                   pobízí, uvádí do chodu, vypouští k letu )

impulsívní                                                     hórea

individuálnost; semeno, zárodek                              erde

inkoust                                                                       móro, saramór

instruuje někoho, svěřuje n. nařizuje někomu něco             peanta  QL

inteligence (především v abstraktním myšlení)      isquale QL

inteligence (také praktická)                                      handasse

inteligentní (především v abstraktním myšlení)      isqualea QL

inteligentní, chápavý (i prakticky)                                handa

inteligentní, bystrý, ostrovtipný                   finwa QL

invalida                                                          quolimo  QL

 

 

 

 

 

J֍

 

 

já:                                           přípony ke slovesu  -n, před další příponou: -nye

                                               samostatný základ pro pádové koncovky: ni, zdůrazněný: inye

jablko (ale i hruška: plod, zvaný "malvice")        marin, základ slova marind-

jádro                                                              viz "semeno", "příčina" a "střed"

jak                                                                  manen

jako                                                                            ve; tak jako: síve

jáma (propast)                                               nejblíže asi: yáwe (též kaňon, průrva apod.)

                                                                          Též latta, nedoporučeno, koliduje s jediným výrazem pro řemínek.

jáma, díra, výkop, štola                                 sat, základ slova sapt-  QL

jantar                                                                         malikon, základ slova malikond- QL

jantarový                                                       malikondea  QL

jaro                                                                tuile

jasně, mluv!                                                   queta quenya!

                                                           (především znamená "vyjádři se slovy, ne gesty, mimikou či narážkami")

jasno, slunečné počasí, čistá obloha             kalle QL

jasný, zářivý                                                  kalima

jasný (např počasí), vyrovnaný, vznešeně klidný (angl."serene") kalaina QL

javor                                                              maite (jeden ze stromů "s rukama". Podle stejně znějícího slova                                                              "zručný" by základ slova mohl být mais- nebo maisi-)

jazyk (v ústech)                                             lamba

         (řeč)                                                      quenya

         (řeč, jen ve spojení s určitým národem, který ji užívá)          lambe

jde (pěšky)                                                     vanta

jde, postupuje, cestuje         lelya (může znamenat i "je atraktivní" s min.č. léline), lenna (min.č. vždy lende)

je                                                                    ná (další viz být)

jé!                                                                  yé!

jed                                                                  sangwa

jed, jedovatost                                                           (h)loire (neznělé l časem přešlo v obyčejné)

jedovatý                                                         (h)loirea (neznělé l časem přešlo v obyčejné)

jede na zvířeti, přiměje k běhu                     norta (zvíře je ve 4. p.)

jeden, pouze jeden, sám                                  er  (podle QL též může znamenat "jenom")

jeden, ojedinělý                                             mine

jedenáct                                                         minque

jediný, nežijící v manželství                         erya (překlad "single" jako "nežijící v manželství" není                                                                                 jednoznačný, ale připadá mi u tohoto slova pravděpodobný)

jedle (nebo borovice)                                    súke, aiquaire  QL

jedlý                                                                          mátima

jednou (v budoucnosti)                                 enyáre, ellúmesse

jednou (v minulosti)                                     nea, néya

jehla                                                                           nelma  QL

jehlice, tenká hůlka                                       pirin, základ slova pirind-  QL

   jehlice na pletení (mn.č.)                             pirindi quitimar QL

jehličnan                                                        vine, vinne QL

jehně                                                              eule QL

jeho, její (přípona k podst. jm)                     -rya, samostatné (zdůrazněné): senya

jehož, jejíž                                                     yava

jejich (přípona k podst. jm.)                         -nta

jemný, přesný                                                tereva

jemný, něžný, mírný, tlumený                      moika GL

jemný, krásný, krásně znějící                       linda

jen                                                                  er QL (též "jeden, sám" viz výše)

jenž, který, kdo                                              je, pl. ji

                                                                       (ten, který) tai

                   co                                                ya

            (používá se hlavně s pádovými koncovkami - ve  vztažných větách stačí "i")

jeřáb (strom)                                                 orofarne (základ slova možná orofarni-)

jeskyně                                                          felya

     podzemní příbytek, důl                            felko

     i klenutý strop či celá síň, zevnitř           rondo

     malá jeskyně nebo tunel                          rotto, rótele

     přírodní i umělý podzemní příbytek         hróta

jestliže                                               qui (lze použít i ke/ké, ale to je lepší zachovat pro význam "možná")

jestřáb (a vůbec jakýkoli dravý pták menší než orel :))             fion, základ slova fion- i fiond-

ještě (též "víc, navíc" a "vzhůru")                ambe

ještěr, drak, plaz                                                        lóke

jetel červený                                                  kamilot

jezdec, jezdkyně, rytíř                                   roquen

jezero  (i jezírko)                                          ailin

        jezírko, tůň, kaluž (?) (angl. "pool")        linya, nende

        jezírko průzračné, studánka                     liquilla QL

        jezero či jezírko horské, studené             ringwe (může znamenat i jinovatku)

        hluboké jezero, tůň či řeka                       lóne

        jezírko s lekníny                                       nénuvar  QL

jezevec                                                           oryat, základ slova oryak-

ježek (návrh Quen)                                        erkando

jho                                                                  yanta (může znamenat i most, pro ten ale máme i slovo yanwe)

                                                                    mate, základ slova mat-, min.č. mante

jídlo teplé, vařené maso                                            apsa (Et, přesný jazyk neuveden)

jídlo, potravina                                              matil  QL (matl); matso

jídlo (denní, též čas jídla)                             mat, základ slova matt-  QL

jih                                                                  hyarmen  (vysl. přibl. šarmen)

     jižní                                                               hyarmenya

jilm                                                                alalme, lalme (základ slova alalmi-, lalmi-)

jinovatka                                                        ringwe QL (může znamenat i horské jezero/jezírko)

jiný (doslova "následující")                                      neuna

jiný, odlišný                                                 hyana

jírovec (kaštan koňský)                                 mavoisi, alda mavoite QL

jiskra  (bílá, hvězdě podobná, nebo přímo hvězda)                      tinwe

   jiskří                                   tintina (nebo tintine, zákl. sl. tintin-), min.č. pravd. vždy tintinne

jistý, pevný, bezpečný                                   tanka

jistý, známý, doložený                                  sinwa

jistě (kýmsi odvozené slovo, lze užít jako zdůrazněné "ano")                 tankave 

jitro (poeticky)                                              amaurea, artuile

jméno                                                             esse

   jméno, dává někomu                                                 esta

jméno, též výkřik, zvolání                            yáma QL

 

 

 

K

 

 

k, pro, neboť                                                  an, ana (též na, ale to je lépe přenechat tvarům slovesa "být")

k, do, na (něco i něčem)                                přípona -nna

kadeř, prstýnek kučeravých vlasů, vlasy       lokse Et

kadeř, pramen vlasů, cop                              finde

kadeř, pramen vlasů (lesklá)                         silque  QL (sili a slkl)

kachel, keramická dlaždice, cihla                 telar

kachna                                                           quá  QL

kálí                                                                 muhta QL (mukta) (vysl. muchta)

kalich, číše, mísa                                                      salpa  QL

kaluž (možná)                                                linya, nende (angl. "pool")

kam                                                                manna

kamarád; dychtivý student, milovník oboru           m: nildo, nilmo,   ž: nilde

kámen (materiál), skála                                ondo

   jeden, zřejmě větší (balvan)                      on, základ slova ond- QL

      kamenný (možná tesaný z 1 kusu)          onwa   QL

      kamenný památník, pomník                   ondole  QL

   menší                                                          sar, základ slova sard-

      kamenný (možná o stavbách)                 sarna

      kamenné stavení, pevnost                        sarne (VT 46 čte "kamenité místo")

kámen, drahokam, kov                                  sinko, základ slova sinku-, mn.č. sinqui  QL

kámen tvarovaný, dlaždice                           ambal

kámen korunní (klenby), špice věže, závěr, završení díla               telma

kameník, umělecký, sochař                          ondomaitar

kanál, průliv, koryto vodního toku               kelma

kanec                                                             karkapolka  QL

kaňka, skvrna                                                motto

kaňon, průrva, propast                                  yáwe

kapalný, tekoucí                                            sírima

kape                                                               lipta QL (lipte)

kapka                                                             limba

  kapička                                                           lipte QL

kapradí                                                           filque, filinque QL

kapuce, přikrytí                                             telme

karafa                                                             ulma  QL

kaše, ovesná                                                  polesse QL

kašle                           tyosto (pravd. lze upravit na tyosta), min.č. tyostone  QL    (ty vysl. přibl. č)

  kašel                                                            tyos, základ slova tyoss-     QL

kaštan koňský (jírovec maďal)                     mavoisi, alda mavoite QL

      kaštanovník jedlý                                    mavoisi tapatenda  QL

katastrofa, zkáza, zhouba, naprostý konec    quelme QL

kazí, mění k horšímu, umenšuje, zbavuje slávy, snižuje                minu QL

kazí, ničí                                                        hasta

kazí se, hnije                                                 queletya, min.č. queleksine  QL   (ty vysl. přibl. č)

každodenní                                                    ilaurea

každý                                                             ilya (příd.jm.), ilquen (podst.jm., jen o osobách), illi

kbelík, nádoba k vážení vody                                   kalpa

kde                                                                 masse

kdekoli, tu a tam                                           rísimande  QL

kdo, co            ?                                                         man

kdo, který, jenž                                              ye, pl. yi (+ lze připojovat pádové koncovky)

kdokoli, pokud kdo                                       aiquen

kdy                                                                 malúme

kdykoli                                                          quie

kdysi, dávno                                                  yáresse, yalúmesse

když (v časovém, nikoli podmínkovém významu)                   íre

kel (dosl. tesák, velký zub)                           karka  

keř                                                                  tussa

kéž                                                                 nai

klábosí, klevetí, tlachá, vede prázdné řeči   nyata QL

klacek, kláda                                                 "runda" znamená prostě "neopracovaný kus dřeva".                                                           Pravděpodobně spíš kládu nebo kyj, nikoli klacek: Tolkien spojuje se                                                                                      slovem Grond, což byl původně Melkorův palcát. Klacku je zřejmě                                                                                      nejblíže slovo z GL, olwen

klade, umisťuje, upevňuje, zasazuje na místo (zejm. o dřevě)       panya, min.č. panne

kladivo                                                           namba

     kladivem buší                                              namba

     (možná veliké)                                         tartan, základ slova tartam- QL

     malé, ťukající                                           petil QL (petl)

klaní se                                                          kave, zákl. sl. kav-, min.č. kanwe (podle QL kawin)

klaní se, slouží, poslouchá                            nure, základ slova nur- (přesný jazyk neuveden)

klape (o zvuku kroků)                                   pata, min.č. patte  QL

klape, rachotí                                                 patakata  podle QL (patakta a pataktatapakta)

                                                        (pokud budete chtít použít kánoničtější verzi, kt se musí změnit v ht, čteno cht)

klapot, rachot                                                patake   QL

klapající, rachotící                                        patakanda QL

klenba, klenutá síň

           zejm. nebesa                                                   telume

           nad Valinorem či Manweho obydlí               telluma

           jen zevnitř (také jeskyně)                              rondo

klenot, drahokam, drahocennost, poklad      míre

klepe, ťuká, ťukne (přít.č.)                           pete, základ slova pet-, min.č. pente

klepe                                                              tamba

klepne (přít.č.)                                               tame, základ slova tam-, min. č. tamne

klepátko                                                         tambaro (původně datel)

klesá, zapadá                                                 núta

klesání, zapadání                                           núme

klesání, svah                                                  pende

klevetí, klábosí, tlachá, vede prázdné řeči   nyata QL

klíč, návrh HKF                                             latil

klid, odpočinek, nehybnost, neměnnost       rue   QL

  klidný, pokojný, nehybný, neměnný           rua   QL

klid, ticho, odpočinek                                   quilde    QL

  klidný, tichý, nehybný                                quilda    QL

   je v klidu, nehýbe se, je potichu, odpočívá     quildi (nejlepší možnost asi je upravit na "quilda") QL

klidný, vyrovnaný, vznešeně pokojný,

   též jasný (např. o počasí)(angl. serene)     kalaina  QL

klid, vyrovnanost (další významy viz výše)      kalaine  QL

kliď se!  z cesty! odejdi (do vyhnaneství)!             heka! (též s koncovkami t pro j.č, l pro mn.č)

klika,kulatá (a vůbec jakýkoli funkční umělý výčnělek)    tolma

klín, hlavice kopí

    (nebo šípu), trojúhelník, špice                   nasta, nehte

klisna/kobyla                                                 lopsi QL

kloub                                                              lequet, základ slova lequett- QL

klouže dolů, naklání se, padá, bortí se          talta (základ slova též talat-, min.č. taltane i talante)

klubko, role apod.                                         tolupe  QL

   na klubko navíjí, roluje                                 tolwe, základ slova tolu- QL

kmen (stromu), trup                                      pulko QL

kmen (stromu)                                               telko, základ slova telku-, mn.č. telqui

kmen (národ)                                     hos, základ slova host-; pouze kmen: hostar   obojí QL

kniha                                                              parma

kníže                                                              kundu

knoflík (dost možná), určitě kulatá klika a jakýkoli funkční umělý výčnělek                   tolma

know-how, "finty" dobrého řemeslníka        fintaler (=nepravidelné mn.č.)

kňourání, mňoukání                                      miule

koberec (heslo špatně čitelné, původní význam možná "podestýlka")                    farma

kobyla/klisna                                                 lopsi QL

kočka                                                             meoi  QL

kohout                                                            tokot

kohoutek, hejsek (možná původně obyčejný kohout, význam tomu odpovídá)                 peksiporoko,                                                  kmen peksiporoku-, mn.č. peksiporoqui, podle QL (peksiporoku)

kojenec                                                          lapse

kojí                                         tyete, základ slova tyet-, min. č. tyente (kořen z QL)(ty vysl. přibl. č)

kokořík                                                          quinquenna  QL

kolem                                                             os (kořen z Et)

koleno                                                            lokka  (podle QL)

kolo (od vozu)                                               quirin QL

koloběh; věk (14 400 slunečních let) Et

       kůra, slupka, vnější kruh QL                  randa

koloběh ročních období, jeden vegetační rok                      loa

kolouch, mládě vysoké                                 opole  QL

kolovrat (též točna, otáčivý stůl)                  querma

komár (a podobný drobný obtížný hmyz, 1 kus)                             itse QL

komnata, místnost (především dřevěná, podpíraná sloupy)                       sambe

kompaktní, hustý, robustní                           tiure   QL (ty)

končí, ukončuje, něco (jako aktivní činitel)  telya

           uzavírá (jako poslední v řadě)                       tele, základ slova tel-,  min.č. pravd. telle

konec                                                             mente, metta

konec naprostý, zkáza, zhouba                     quelme  QL

konečně!                                                        yallume

konečný, poslední                                         tyelima

konečný, ohraničený, definovaný                 lanwa VT 42 (stejné slovo jako podst. jm. existuje od jiného                                                               kořene pro tkalcovský stav)

konečný, dočasný, časový, časný                  lúmia QL (nověji asi spíše lúmea)

konejší, utěšuje, hojí, hladí                           linta

konvalinka                                                     quiquilla  QL

konzervuje (nakládá, suší, ap.)                     tarqua, min.č. tarque   QL

  konzervovaný; jako podst.j: sušené maso      tarquin  QL

kope, hloubí                                                   sapa, min.č. sampe  QL

kopec                                                             ambo, tundo (základ slova tundu-)

           kulatý (též koule)                               koron, základ slova korn-

kopeček, kulatá hlava                                    nóla

kopí                                                                ehte, základ slova ehti-

kopie                                                              quanta emma ("úplný obraz"), quantemma

kopiník                                                          ehtyar     (vysl. přibl. echčar)

kopule, dóm                                                   koromindo (další viz "klenba")

korálek, panenka oka                                    sehte, základ slova sehti- QL

koruna, věnec, girlanda                                 rie

korunovaný                                                    rína

koryto vodního toku, kanál, průliv                           kelma

kořen, základ                                                 talma, sundo (základ slova sundu-)

kořen rostliny (zejména jedlý)                     sulka

kořist                                                             rauna  QL

kosa                                                               salka QL

kosí (Quenův návrh podle QL)                      salahta (vysl. salachta)

kost                                                                akso MC

košile, tunika                                                 laupe QL

kotel, měděný                                                tambin, základ slova tambind-  QL

             (může znamenat i měděnou minci)

koule, kulatý kopec                                       koron, základ slova korn-

koupe se, myje se (v lázni)    sovo (nebo možná upravit na sove, zákl. sl. sov-), min.č. sóve QL

   koupel, lázeň                                                 saune  QL

   koupel, očištění                                             sovalle QL

koupe (někoho v teplé vodě, zahřívá, opečovává)    lauka (návrh podle QL s užitím slova pro "teplý" z Et)

kouř, výpary                                                  uskque Et

kouř, dusivý                                                   quonda QL

kouše                                                             nake, základ slova nak-, min.č. nanke

   kousnutí                                                         nahta (vysl. nachta) může znamenat i "zabíjí", "omezuje" a                                                                                                 "utlačuje", ale ta se dají přece jen vyjádřit jinak

   kousavá poznámka, chňapnutí psa                narko  QL (nark)

kout, zákoutí                                                  winka QL

kouzlo                                                            lúke

      okouzluje (i v dosl. smyslu, užitím vrozených schopností elfa/maiar)                 luhta (vysl. luchta)

kov                                                                 tinko; původně měď: rauta stejné slovo znamená v QL                                                                                   "loví", zatímco kov/měď je beztak trochu diskutabilní slovo :)

kov, kámen, drahokam                                  sinko, základ slova sinku-, mn.č. sinqui  QL

ková (dosl. buší kladivem)                           namba

ková, buší, taví                                              tama (kořen z QL) (na tame, tam- nelze upravit s ohledem na                                                                    tame, "klepne"  a "tamba" klepe z Et. Museli bychom tame, tam- brát jako                                                                    "klepne" a tamba jako "klepe, buší, ková, taví")

kovadlina                                                       onin, základ slova oninn-  QL

kovárna                                                          tamin, základ slova taminn- QL

kovář, řemeslník                                           tano, tamo

    kovář                                                              sintamo

koza                                                               nyéni  QL

kožešina                                                         vóre, základ slova vóri- QL

   kožešinový                                                    vórina QL

   kožešině podobný, "jako kožíšek"                vóriva QL

kožešina, kůže, pokožka                               helma

krade                                                              naqua, min.č. nanque    QL

kradmost, tajnůstkářství, tajemství              fóle QL

kraj                                                                viz "království" a "okraj"

krájí (uřezává si, ukrajuje si)            hókirise (základ slova hókiris-) WJ 366/8, základ slova Et kiris

krajka, síťovina                                             raima, raime

     vyrábí krajku                                                raita

     do krajky/umělecké síťky vpletený             raina

král (určitého území)                                    aran

     král králů                                                      ingaran

     (nejvyšší představitel rodu)                     táro, jeho žena tári

     hodnost krále                                            aranus (základ slova aranuss-), aranusse

                   královny                                      táris (základ slova táriss-), tárisse

kralování, vláda                                             aranie, turindie

královského rodu; vládnoucí                        turinoite QL

království, země, (ohraničené) území              arda (Arda = Země); turmen

králík, zajíc                                                   lapatte, základ slova lapatsi- QL

   mládě králíka nebo zajíce                             lapatil QL (-tl-)

kramaří, handluje, vede výměnný obchod      quapa, min.č. quampe   QL

kramář, podomní obchodník                                     quampo QL

kramářské zboží                                                        quampa  QL

  koupě (výhodná), uzavřený obchod,

   výsledek smlouvání                                               quapta QL

krása                                                              vanie, vanesse

krásně znějící                                                            linda

krásný, milý, touženíhodný                          írima   (íre = touha)

krásný, dobrý, pěkný                                     alima

krásný, pěkně tvarovaný                               terenwa

krásný (QL také bezchybný, nepokažený)               vanima

krásný, světlý, světlovlasý                            vanya (význam "světlovlasý" je prvotní, název klanu pochází od                                                                     Noldor, kteří obdivovali zlatovlasé Vanyar :))

krásný (o výrobku)                                        míra, mirya (mirima nedoporučeno, má výborný starší význam,                                                               ale tím není vše ztraceno, protože WPP má pro "opravdu velmi krásný                                                               /umělecký výrobek/" ještě alternativu mimírima :)

krásný, vynikající, obdivuhodný (o uměleckém díle)  mairea (nedoporučeno) (příbuzné se sindarským mae a názvem                                                                maiar, takže se nedá tak úplně pominout, plést se to ale bude, protože                                                                               alternativa maira, QL, je jediným slovem pro "přehnaný, přílišný)

krásný je, působí esteticky, přitahuje               lelya (může znamenat i "cestuje"), min.č. léline; teta, min.č. téne QL

                                                                       (min.č. lelya ve významu cestuje je "lende")

krasopis, písařské umění                               tehtele QL (tektele)

krasopisně píšící, pěkného rukopisu             tehtamaite  (návrh dle QL tektamaqua)

krášlí, barví, zdobí                                        quilya  QL

krátký                                                            sinta

kráva                                                              yaksi  QL, GL yakse (základ slova yaksi- ?)

krb (poeticky, dosl. "srdce domova")    hon-maren (nověji asi spíše "maro" či "marwa", ale není to                                               nutné a starý Mistrův poněkud univerzální pád lze myslím ponechat. Trochu                                                             archaicky bychom i my třeba řekli, že "krb je domovu srdcem"...)

krev                                                                serke; yár, základ slova yar-

krev sražená nebo prolitá ve větším množství, kaluže krve                       mear, základ slove meas- QL

krk                                                                 yat (základ slova yaht-) (vysl. yacht-)

   krk, vaz (též horský hřbet)                         akse (WPP)

krmí, dává najíst                                           kamate, základ slova kamat-, min.č.kamante QL

      zvřatům                                                      nesta  QL

krmivo, potrava                                             nes, základ slova nest- QL

krmení (činnost)                                            nesta  QL

krok, téměř metrový                                     ranga (též délková míra)

   o krocích: je slyšet, klape                             pata  QL

kromě                                                 hequa (také enga, FS, ale to je verze jazyka, o níž nevíme, nakolik platí)

kroupa                                    v Et je slovo bez překladu, s významem "ledová kapka": helkelimbe

kroutí (zkroutí, prudce), trhne, škubne (něčím)       rihta

           (sebou); snaží se                                 rike, základ slova rik-

kroutí se, ohýbá se, zahýbá, (plazí se, svíjí se)        loke, základ slova lok-, min.č. pravd. lonke

krtek                                                              noldare  QL

kruh                                                               rinde

kruhový                                                         rinda

krutý                                                              nwalka

krutost, pomstychtivost                                paimene  QL

kryje                                                              tupe, základ slova tup-, min.č. pravd. tumpe                  

kryje, zastřešuje                                            tope, základ slova top-, min.č. tompe

kryje, zastiňuje                                              telta

   přikrytí, kapuce (ale asi i střešní krytina, střecha)           telme

krysa, potkan (hlodavec obecně)                 nyano   Et, zatím stále ještě neopraveno na nyarro

                       bližší viz "hlodavec"

krystal                                                            viz "křišťál"

kryt, přístřešek                                              kauma (Neznamená podzemní stavbu, jen provizorní ochranu                                                                          proti počasí či šípům. Používalo se i pro štít.)

křehký (subtilní), útlý, štíhlý                                    ninde

křehký (subtilní), útlý. slabý, svěšený, shrbený       limpa

křehký, měkký, poddajný                              malaqua QL              

křemen:                                                         se srdcem z křemene = sinkahonda

       (podle QL je obrat poetický, neboť "sinko" je jakýkoli kámen, drahokam, dokonce i kov)

kření se, šklebí se, usmívá se zeširoka         mirtya (vysl. přibl. mirča), min.č. mirtine QL

křídlo                                                             ráma

křičí, volá                               óta  QL, yame, základ slova yam-, min.č. yáme nebo yambe QL

křik, hluk                                                       yalme

křišťál                                                            sintil  QL (sintl)

Mohlo by znamenat i "krystal", v angl. stejné slovo. Příbuzná slova znamenají jiskření, třpytivé kapky rosy ap. a je tedy o malinko pravděpodobnější, že jde o cosi třpytivého a bezbarvého :).

křivda (jde o obecnější slovo: zlý čin)         útyare (podle VT 43 /o/, úkare)

křivý                                                              hwarin (vysl. něco mezi u a f)

    příčné břevno, závora                                   hwarma

křivý, nesprávný                                            raika

kříží, jde přes                                                tara, min.č. táre QL

    křižovatka, přechod, průchod, brod          tarna QL

    kříž                                                            tarwe QL

který, co                                                         ya

který, kdo, jenž                                              ye, pl. yi

                                                   (používá se také určitý člen "i" a také ten je doložen s pádovou koncovkou)

                                                                       (ten, který) tai

kůl, sloup                                                       samna (zřejmě podpíral stropy dřevěných staveb),

                                                                       talka (=znamení, např. lantalka, hraniční kůl)

kulatý, je; kutálí se                            koro, kořen z QL. možná: kore, základ slova kor-, min.č. korne

kulatý, klenutý                                              korna

     kulaté uzavřené prostranství                                   korin

     kulatá hlava, kopeček                                  nóla

     kruhový                                                       rinda

kůlna, přístřeší, přístřešek                            koa

kůň (jezdecký)                                                                      rokko

   válečný oř (též hříva, vlající vlasy)                                  mairu  QL

kůň nebo kobyla/klisna (kobyla/klisna má i spec. slovo)    lópa QL

kupa, hromada                                               kumpo  QL

kupec                                                             mankar  (podle Et makar) (další viz obchod)

kůra, slupka, vnější kruh QL;

   koloběh; věk (14 400 slunečních let) Et     randa

kůra zemská                                                  palúre

kuře                                                                porokelle  QL

kus, podíl                                                       kirma (někým odvozené slovo)

kus, hmota                                                     tiuma QL (ty)

kus hovězího dobytka, vůl                            yakko QL

kutálí se; je kulatý                             koro, kořen z QL. možná: kore, základ slova kor-, min.č. korne

kůže (i kožešina)                                           helma

kůže, vydělaná                                               alu QL

kváká                                                             quaqua   QL

kvete                                                              losta

květ, jeden, velký                                          lóte, lotte

      jeden, malý                                                          lotse, mn.č. lotser

     všechny květy na jedné rostlině               olóte

     jeden květ květenství                               lotelle (podle QL lotella)

     květenství, množství drobnějších květů,

     ale většinou jen bílých:                                              losse

     květenství, hroznovité                              lohte (QL lokte)

     s mnoha květy                                          lilótea

květinová zahrada                                         lotarwa, 2.p. lotarvo (ostatní pády s w) QL

květ (čas květu), rozkvět, nejlepší léta          lotóre QL

   kvetoucí, vzkvétající                                     lotórea QL

květovaný                                                      lótequilin QL

květy, ledové                                                 niquis (ze dvou variant ve WJ vybrána tato, aby niquesse mohla                                                             být sněhová vločka, kterou také podle WPP je)

kvičí, mluví vysokým hlasem                       quíni, min.č. quíne nebo quínine QL

kvílení, mňoukání                                                     miule

kvílení, úpění                                                 yaime HKF dle MC

kvílí, úpí (odvozené slovo)                            yaita

kvílící, úpící                                                  yaimea

   o větru                                                           suiva QL

kvůli, pro                                                       an, ana, (+ nedoporučené na)

kyčel, bok                                                      oswe QL

kýchne (přít. č)                                              hote, základ slova hot-, min.č. hontye  QL

   kýchnutí                                                         hontye (podle QL hont, základ slova honty-)

   kýchnutí hlasité                                             hontosse QL

kyj (kus neopracovaného dřeva)                    runda

kyne, nadouvá se, nabývá                             pulwe, základ slova pulu-, min.č. púle QL

kyrys                                                              ambosse podle QL (ambasse)

kyselý                                                            naksa  QL

kytice, svazek                                                anquin QL

 

 

L

 

 

labuť                                                              alqua

ladem ležící, neobdělaný                              falin QL

ladí s něčím, hodí se k něčemu, shodne se; přijímá            kame, základ slova kam-, min.č. kamne

ladoňka, modrý zvonek                                 quille  QL

láhev                                                              olpe   QL

    baňatá                                                        ulma  QL

lahodně znějící, jemný, krásný                     linda

lakomý                                                           nejbíže je asi "chamtivý"

láme                                                               hate, základ slova hat-, min.č. hante

láme, rozbíjí, o něco připravuje                    rake, základ slova rak-, min.č. pravd. ranke

            (toto slovo není doloženo v základním tvaru ani přesném překladu, známe pouze ve dvou                odvozeninách:                                     

   polámaný, rozbitý (podle tvaru možná "rozbíjený", týká se ztroskotané lodi)   rákina

   (o slabice) neúplný, ochuzený                                                                              rakina

lampa                                                             kalma

   lampář (výrobce lamp)                                 kalmatan

lapis lazuli                                                     ningon, základ slova ningond-  QL

láska, hluboké přátelství                               melme

laskavý, srdečný (o věcech: vyzařující teplo)   laukima   (podle QL, kde je výraz tohoto přeneseného významu odvozen od slova teplý koncovkou -ima. Pro teplý je ale použit novější výraz z Et)

laskavý, vlídný, něžný                                  amalda (QL)

láskyplný, milující                                        méla

lastura, mušle                                                hyalma (vysl. přibl. šalma)

látka, tkanina                                                 lanne

látka (pruh látky), obvaz, splývavé roucho   lapil QL

lávka, prkenná                                               sarapenda  QL

lázeň, koupel                                                 saune  QL

lázeň, očištění                                                           sovalle QL

léčí, hojí, hladí, utišuje                                 linta  QL

léčí, ulevuje, utěšuje, pomáhá                      asya

   léčivá bylina                                                              asea

led                                                                  helke

ledový                                                            helka

ledové květy                                                  niquis  (ze dvou variant ve WJ vybrána tato, aby niquesse mohla                                                             být sněhová vločka, kterou také podle WPP je)

ledňáček                                                                    halatirno nebo halatir, základ slova halatirn-

legenda, báje, pověst                                     nyarie QL

lehký, vzdušný, jemně větrný                       vilina  QL

lechtá                                                             kitya   QL       (ty vysl. přibl. č)

  lechtání                                                          kityale   QL

  lechtivý, citlivý, citlivě reagující                 kityalea   QL

leknín                                                             ailinion       podle QL (ailinon)

    žlutý                                                           nénu  QL

lem                                                                 lane, základ slova lani-

lem, okraj, hranice                                        réna Et reg

lem, okraj, hranice, podle QL též brázda, řádek na zahradě, řada, série                ríma

lembas                                                           koimas ("chléb života"); lerembas (cestovní chléb)

lemuje (o území i oblečení, pokud jde o pevný okraj)                    lane, základ slova lan-

lepivý                                                 híma (podle praelfského slova z Et - je ale také možné, že                                                                   abstraktnější "himba" pokrývalo oba významy - viz lpí)

lepkavá hmota, lepidlo                                  lutil QL (lutl)

lepší, výborný                                                arya

les, mohutný - hvozd                                     taure

     menší                                                        al, základ slova ald- podle GL a QL

     lesnatá krajina                                          tavasta QL     

lesk, vzhled                                                   ilke QL

lesklý, stříbrný                                              tinda

       záblesk                                                                tinde

leskne se, bíle; vypadá, připadá někomu       ilka, min.č. alke (druhý význam + min.č. QL ilke, ilk-)

                 stříbrně                                         tine, základ slova tin, min.č. tinne

lesnatý (porostlý hvozdem)                          taurea

leštěný                                                                            runda (nedoporučeno, koliduje s pěkným slovem pro kyj, které se                                                                   stalo součástí jména některých slavných zbraní nejen Morgothových)

let, hlučný nebo rychlý                                 alako

let (např. kopí), let střemhlav nebo jiný rychlý pohyb přímou čarou         hatse QL

letí ve větru                                                   (h)lapu (neznělé l časem přešlo v obyčejné)

   letící ve větru                                                (h)lápula (neznělé l časem přešlo v obyčejné)

letí, vznáší se                                                 wile, základ slova wil-, min.č. wille

letí, plachtí                                                    ramya

letí, střemhlav                                               sore, základ slova sor-, kořen z Et

letí, hází, žene se                                           ripe, základ slova rip-, min.č. rimpe

            Jedním z překladů je slovo "fling", které kromě šesti významů, znamenajících házení a vrhání něčeho, má i sedmý, znamenající vrhnout se, vyřítit se někam. Nechávám čtenáři na posouzení, zda "ripe" znamená pouze "vrhá se" nebo je myšleno stejně široce jako "fling".

letící, spěchající                                            rimpa

léto                                                     laire (může znamenat i báseň, pro tu je ovšem mnoho dalších slov)

   léta, nejlepší, rozkvět, čas květu                lotóre QL

   babí léto, vlákno                                         filume

lev                                                                  rá, základ slova ráv-

     lvice                                                          ravenne    QL

levý                                                                hyarya (vysl. přibl. šarja)

     levoruký                                                       hyarmaite

     levá ruka                                                       hyarma   

leze, o hadovi? (dosl. ohýbá se, svíjí se)       loke, základ slova lok-

leze, šplhá                                           rete, základ slova ret-, min.č. nejspíš rente (kořen z WPP) 

   (horo)lezec                                                    retto

leží                                                                 kaita, min.č. kaine nebo keante                                

lež                                                                  furu          GL

     lže, skrývá                                                   fure, základ slova fur- (nebo hure, hur-)  GL/QL

     lhář, prolhaný                                              fúrima  ("lhář", možná též s koncovkami o,e pro m/ž) GL

                                                                                         (počáteční h pravděpodobné u všeho, zejména později)

líbá                                                                 mique, základ slova miku-, min.č. minque  QL

líbání                                                             miquile  QL

líbí se (mluvčímu, který je podmětem)         nile, základ slova nil-, min.č. nille (kořen z Et)                       

lid (jakéhokoli mluvícího rodu)                               lie

lid, pokolení, země určitého lidu                  nóre

lidé, druhorozené děti Jediného                    viz "člověk"

lidský ("smrtelnický", ne ale "smrtelný", význam je opravdu "human"))                firya

  (jako podst. jm. znamená "smrtelník, člověk")

lije                                                                 ulya, min.č. ulyane

lije se                                                     ulwe, základ slova ulu-, min.č. ulle (evtl. ulya, min.č. ulle)

                        (asi i ve smyslu silného deště)

    lijící se, zaplavující, proudící                                  úlea

    záplava, potopa                                            ulunde

lilie (nebo vůbec velkokvětá květina)          indil

lilie (mohla by být zlatohlavá)                      narwe   QL

                                                                          (původně, v QL, jde o lilii vonnou, od narda - voní. Jenže v Et už se slova                                                      změnila  a narwa = ohnivý. Proto nemusíme slovo pro lilii opouštět,                                                                                       takovýchhle proměn významu stejně znějících slov najdeme u Tolkiena spousty)

lis, dav, tlačenice, pevně sevřený bojový útvar                   sanga

   lisuje, tlačí                                                    sanga (kořen z Et)

líska                                                               kottule, kottulwe QL

list                                                                  lasse

    drobný lístek                                             pat, základ slova papt-  QL

    list, zejména v knize                                 patil  podle QL patl

listnatý                                                                      lassea QL

listoví                                                            olassie

liška                                                               rusko, základ slova rusku-, mn.č. rusqui

lišácký, mazaný                                             ruskuite

lítost, žal                                                        niére  GL (nyére)

lízne      lave, základ slova lav-, min.č. láve, koliduje se slovem pro "dovoluje, povoluje, poskytuje privilegium)

líže, saje                                                        lapsa

líže, vylizuje, srká, upíjí                               salpa

loď (se špičatou přídí)                                  kirya

    loďka, člun                                                    lunte

    malá, nejspíš dlabaná z kmene                                 vene QL

    obytná                                                            markirya

lok                                                                  viz "doušek" + následující hesla

loket                                                               óleme  QL

lokna (výrazy většinou znamenají spíš "pramen vlasů")     viz "kadeř"

loni (evtl. loňský rok)                       yenya (ale pozor, yén je valinorský rok, 144 slunečních , s čímž Et                                              ještě nepočítá: tam je yén přeložen "rok", jak se to i podle PP mnohdy                stává :).                                                                           Kdybychom měli aplikovat výklad kalendáře z PP, dostali bychom "yaloa" nebo                                                            "loaya")

louč, pochodeň, hořící dřevo             yulma (koliduje s výrazem pro pohár, ale pro ten máme i jiná slova)

louka u vody, zavlažovaná pláň                    nanda

          pastvina                                                           nessele

          travnaté prostranství                           palis, základ slova palist-

loupe, oškrabuje                                            rara, min.č. rande   QL

loupe kůru, trhá, řeže na pruhy, stahuje z kůže, maluje pruhy, bičuje        ripta QL

loupež, krádež                                                           pilwe QL

loupež (s užitím násilí)                                 maptale  QL

loupežník, zloděj                                           pilmo QL

loupí                                                              mapta QL

loutka, panenka                                             toli QL

lov, hon, pronásledování                               roime

loví, pronásleduje                                          roita

loví (i o zvířatech); vyhubí                           rauta, min.č. ráve QL

                                                            (možná i rausta, odvozeno z výrazu pro predátora: laman raustea)

   lovná zvěř, drobná zvířata, havěť              laman rausima QL

loví, do sítě                                                    remba

ložnice                                                           kaimasambe nebo kaimasan, základ slova kaimasamb-

lpí na čem, drží se čeho, vytrvává při čem                          himya

   lpějící na, držící se čeho, vytrvávající při čem                    himba

luk                                                                  lúva, kú,                    

                 (lúva doloženo jen jako pojmenování zahnuté nožičky tengwar s poznámkou, že jde jen o tvar, ne o nástroj

ke střílení,  kú jak ve jméně Belega Lučištníka, tedy pro luk válečný, tak v Et v sousedství výrazu pro srp a srpek měsíce, tedy také pojmenování tvaru)

            (lovecký)                                           quinga

lůno, dutina, vnitřek                                      súma

lůno, děloha    (člověka)                                móna VT39 (z)

luňák, jestřáb, sokol                                      fion, základ slova fion i fiond-

lupič, zloděj                                                   pilmo QL

lusk (hrachu)                                                 orivaine  QL (lusku obecně se říkalo "pochva", vaine)

lvice                                                               ravenne

lže, skrývá                                                     fure, základ slova fur-, hure, základ slova hur-  GL/QL

 

 

 

 

 

M

 

 

má, je spojen s                                               same, základ slova sam-, min.č. sáme

má, vlastní                                                                 harya

            Druhý z výrazů je těsněji spojen s majetkem, takže je možné, že ten první by byl tím, co se užívalo např. o   dětech, kdy elf řekl nikoli"mám", ale "jsou mi přidány", "jsou se mnou", "žijí v mém domě".

   nemá, postrádá (co)                                                  pene, základ slova pen-,  min.č. pravd. penne

   nemající, postrádající (co)                            penya (nebo pomocí přípon jako -vilte)

má rád (přátelsky nebo ze zájmu např. vědeckého)         nile, základ slova nil-, min.č. nille (kořen z Et)

            (silný osobní cit, ne nutně milostný)                   mele, základ slova mel-, min.č. méle

maceška                                                         helin, základ slova helinn- QL

mačká, drtí                                                    male, základ slova mal-, min.č. mále QL

maják                                                             kalmindon

majetek, úděl, osud                                                   heren

majetek, zboží                                               armar

magie, tajné učení (zastaralé slovo)             ingole

magie, temné umění                                      n(g)úle

            magie ve smyslu přirozených schopností maiar, evtl. elfů viz "kouzlo"

mák                                                                fúmelot QL

mák vlčí                                                         kamillo QL

                                                           (překlad anglických slov ohledně přesného druhu máku je matoucí, ale                                                                   vzhledem k tomu, že jeden mák má být "květem spánku" a druhý červený                                                                          - podle pravděpodobně opuštěného kořene pro červenou barvu - připadá mi                                                              takovéto rozlišení významu celkem pravděpodobné :))

malátnost, ochablost, slabost, vyčerpanost              quinquele QL

malátný, ochablý, vyčerpaný                                    quinqua

            (příbuzná slova a přesnější rozlišení významů viz "mdlý")

malíček                                                          lepinka; níke

malina (nebo ostružina)                                piukka  QL

mallorn                                                          malinorne, maldorne

malvice (plod typu jablko, hruška)               marin

malý, drobný                                                 níka, titta, pikina, pinke, pia, pitya  (ty vysl. přibl. č)

malý (a slabý nebo zranitelný)                     nimpe

maminka                                                        mamil

maminka/ moje maminka (dětská slova)     emme/emya

manžel                                                           verno, podle oprav k Et venno

manželka                                                       vesse

manželský pár                                               veru (při skloňování se používají tvary duálu)

manželství, svatba                                         veryanwe

manželství, uzavírá                                       vesta (další viz "přísaha")

máry, tác apod.                                              tulma  QL

máslo                                                             manya  QL

maso (syrové, i živé - angl. "flesh")                         hráve (vysl. přibl. ř), mimbe (QL)

           vařené (může znamenat i jiné teplé jídlo)       apsa

         tučné, zejména vepřové, nebo sádlo                larma

         sušené                                                               tarquin

         kousek masa                                                     mindil (QL mindl)    

masožravý                                                     koisimatwa, mimbematwa (obojí QL)

mast                                                               laive

mastný                                                           larúva QL

matka                                                             amil, amme

      maminka                                                     mamil

      má matko                                                   amya

matný, nezřetelný, bledý                               néka

mávnutí, trhnutí, rychlé zatřepání                rinke

mdloba                                                           fansa QL

   omdlévá, usíná, je omámený                     fanta, min.č. fantane nebo fante QL

mdlý, vyčerpaný, splihlý, svěšený, shrbený, slabý, apatický              quinqua QL

               vyčerpanost, slabost, ochablost, malátnost                          quinquele QL

mdlý, ochablý, neživý (přen. např. o uměleckém díle)                      quinquelea  QL

meč                                                                makil

      vládne mečem, bojuje                             make, základ slova mak-

                 krátký, široký:                              eket

                 široký:                                          lango

                 mohutný:                                      falquan QL

med                                                                lis, základ slova liss-

   plástev medu                                                          nehtele QL (-kt-, čteno cht)

medovina (zázračná), nektar, nápoj Valar          miruvore

medvěd                                                          morko

         (pravděpodobný je též eufemismus matli = "med-jed", pojídač medu, viz Et lis)

měď                                                               tambe QL, urus, základ slova urust- VT 41

    leštěná                                                           kalarus, základ slova kalarust-

    měděnka                                                       lairus, základ slova lairust-

    měděný                                                         tambina QL

    měděná mince nebo kotel                            tambin, základ slova tambind-  QL

měchýř, puchýř, bublina                               pumpo  QL

měkký                                                            musse

měkký, nenásilný, slabý                                milya (koliduje s milya, dychtí, pro které nemáme jiný výraz)

měkký, poddajný                                           maksa

měkký, poddajný, křehký                              malaqua  QL

mele                                                               mule, základ slova mul-, min.č. múle  QL

měl bych (dosl. cítím, že bych měl)             óra nin (+infinitiv)

melodický, zpěvný                                        lindelea QL

melodie, popěvek                                          linde

melodie                                                          lindelin QL

méně                                                              mis     

mění se                                                          ahya  (vysl. přibl. aša)

mění se, proměňuje se, střídá se                   virya, min.č. virne i virinye

   Ahya je přeloženo "change" a je součástí věty, v níž znamená "mění se". Virya má i formu mění (jiného): vista (která koliduje s jedním ze slov pro vzduch, snad postradatelným.)

mění k horšímu, zmenšuje, snižuje              minu (QL)

měsíc (v roce)                                               asta (může znamenat i "díl" při dělení rovným dílem, ale užití                                                                          slova jako "měsíc v roce" je nejobvyklejší)

   lunární měsíc                                                 ránasta

Měsíc (těleso)                                               Isil (je zván též Rána, Tulák, díky svým občasným zmizením)

měsíční světlo                                               isilme

město (hrazené)                                             osto

           (s vysokou centrální věží)                  minasse

metr (96,5 cm), doslova "krok"                                ranga

mez                                                                viz "hranice"

mezi (různými objekty, např. řeka mezi horami)                (dvěma) imbe, (mnoha) imbi, imíka

                                                                                   imbit (mezi dvěma, samostatné příslovce)

mezi (podobnými objekty)                                                   enel

míč                 snad by šlo použít kóma, QL, pravděpodobný význam je prostě /konkrétní/ "koule", ale viz angl. :)

            ještě o něco pravděpodobnější je použití "pusulpe" u všech míčů, které mají uvnitř vzduch

míchá                                                             quirna, min.č. quinde     QL

míle, dlouhá (5000 skoro metrových "kroků")     lár

milost (přízeň vůči někomu, doslova sladkost)       lisse

milost, dobrodiní, požehnání                                    mána (podst. jm.)      

milost uděluje, slitovává se                                      órave, základ slova órav-

milovaný muž                                               melindo

milovaná žena                                               melisse

milováníhodný, krásný                                 írima, melima

milovaný                                                       melin, melda

miluje (o silném citu, ne nutně milostném)         mele, základ slova mel-

milující (spíše neživé předměty, zejména vědní obory), přátelský (k druhým)                 nilda

milující, láskyplný                                        méla

milý, dobře známý                                        moina

   blízkou osobu, s níž si tykám, lze též důvěrně oslovit slovem "tyenya", dosl. "moje ty"

milý, krásný, touženíhodný                          írima, melima

milý, vlídný, srdečný                                    viz "laskavý" (a "milující" :))

                                                           o slovech, přeložených "gentle" lze také uvažovat, ale tam je to                             ošidné, "gentle" nemusí znamenat nic gentlemanského, pouze alternativní označení jisté míry                                        zranitelnosti, tlumenosti, mírnosti, které jejich překladem jsou také. Jedná se o slova moika                             a milya (druhé z nich nedoporučeno, koliduje se slovem pro "dychtí")

miminko                                                        lapse

mimochodem, jde (o koni)                           lopeta QL

mimo, kromě                                                 enga, hequa

mince, zlatá                                                   kulusta  QL

       stříbrná                                                   telpilin  QL

minstrel                                                         viz "bard"

minulost                                                                    vanwie

       dřívější dny                                            yáre

       dřívější časy                                           yalúme

minulý, odcestovalý, zmizelý, ztracený       vanwa

mír                                                                 ruin  QL (nebo raine, VT 44, mírně koliduje se slovy pro krajky                                                                                                    a krajkářství)

míra (obecně)                                                lesta

   s mírou                                                           lestanen

mírný, tlumený, jemný, něžný                      moika GL

míří na                                                           mehte, min.č. mekente QL (-kt)

mísa, číše                                                       salpa QL

místnost, komnata (příbuzné s "dřevěný sloup")     sambe

místo (určité, nikoli ve smyslu prostor - angl. "spot")       men

místní název                                                  nómesse

míza, šťáva zralého ovoce, výron, mokvání, vlhkost                      marka QL (mark)

míza, pryskyřice                                            suhte, základ slova suksi-   (vysl. suchte)

na mizinu přivádí, ochuzuje, ožebračuje      oista  QL

mládenec, chlapec, syn                                  yondo

mládí                                                             nése, nesse (podle QL též: zeleň, pastva)

mladistvý, kypící mládím (angl. "youthful")            nessima

mládí, síla, nový život                                  laito, laisi QL

mladý, svěží, veselý                                      nessa

mléko                                                             ilin, základ slova ilim-  QL

  mléčný                                                            ilimba QL

mlha (lehká)                                                  hísie; híse, základ slova hísi- (híse nedoporučeno, má jiné                                                                                                                        možné a zároveň sporné významy)

     (hustší)                                                     hiswe

      cár mlhy                                                  hísilanya

mluví, říká                                                                 quete, základ slova quet-, min. č. quente

  mluví prázdné řeči, tlachá, klevetí             nyata QL

mluvící (=schopný mluvit), výmluvný        quetsa, quetsima QL

mlýn                                                              mulmin  QL

mlynář                                                           mulmar  QL

mne, tře                                                          warra (podle QL ware, war-, dovolila jsem si                                                            zvukomalebně přidat r, abych to odlišila od ware, zradí)

mnoho (u počitatelných slov)                       olli QL

mnoho (u látkových a abstraktních slov)     olda   QL

mnoho (stojí-li samostatně)                          olte QL (olt)

mnoho- (předpona)                                       lin-

množí (se), zvětšuje (se)                               olto (min.č. množí se óle, množí olonte)

                                            (Quen navrhuje jednotné pravidelné sloveso olta s minulými časy oltane pro "vyvyšuje,                                                       chválí", olonte pro "zvětšuje, množí" a óle pro zvětšuje se, množí se")

množství                                                        hosta

    osob, dav                                                               rimbe

    velké množství, hojnost                            úve

mnozí                                                             užívá se zvláštní množné číslo, končící na -li (místo -r).                                          Použití je zřejmě dosti volné, často nahrazuje něco, co bychom cítili jako téměř                                              všezahrnující výpoveď.

mňoukání, kňourání                                      miule

moc (vrozená)                                                           melehte

moc, panství, vítězství                                  túre

     pán, vítěz                                                  turo, tur

mocný (od přírody)                                       melehta

mocný, mohutný                                           taura

mocný, velitelský, despotický                      túrea

Mocnost                                                         Vala

moc má nad čím, ovládá co, vládne čemu               ture, základ slova tur-,  min.č.  turne

                                                                                   vala (pouze o Valar)

moc (autoritu) na úrovni Valar mající                     valya

močí (totéž slovo jako "prší")                       miste (QL)

modlitba                                                                    kyerme; arkande (přesnější význam viz dále)

modlí se, volá k někomu (o pomoc)                         hyame, základ slova hyam-, min.č hyáme n. hyambe      

modlí se, vztahuje k někomu ruce v prosbě arka                               

modrý                                                            luine, ve složeninách -luin

světle (nebesky)                                helwa

světle a/nebo do šeda:                       vinde/vinda (záznam v Et nejistý)

namodralý                                          luininke

modrozelený                                                  ninwa  QL

    lapis lazuli                                                    ningon  QL

modřín                                                           fine (stejné slovo: vlas)

                                                                                         pimpevinne QL

mohutný, veliký                                            velike QL

mohutný, mocný                                           taura

mohyla, hromada (QL též náklad)                kumbe

mohyla, hromada                                          hahta

mohyla, kopec                                               tundo, základ slova tundu-

mokasín ("lehčí obuv")                                 hyapa QL

mokrý                                                            linque, miksa

mokrý, vodnatý                                             nenda, néna, nenya

mokvání, vlhkost, výron, míza, šťáva zralého ovoce                      marka QL (mark)

   mokvající, mokvavý, šťavnatý                                                      marqua QL    

mol (může případně znamenat i nočního motýla)     malo, základ sl. malu- mn.č.malwi     QL (stejně znějící slovo                                                                                  s jinou etymologií existuje pro "pyl", ale při použití v mn.č. snad                                                                                     nebezpečí záměny nehrozí :)

morový, nakažlivý                                        quolúva  QL

morová rána, epidemie                                 quolúvie  QL

moře                                                              ear

     rozbouřené                                                   haloisi QL

mořská řasa nebo jiná plazivá rostlina         uile

     mořská řasa spec.                                         earuile

mosaz                                                            kalas, základ slova kalass- QL

   mosazný                                                        kalaska, kalassina QL

most, spoj, pevninská šíje                             yanwe

most, jho                                                                   yanta

   lávka, dřevěná                                            sarapenda QL

motiv, příčina, nejzákladnější důvod            tyasta podle QL (vysl. přibl. časta)

motivován/vnitřně tažen je (něco dělat),      horya

            pouští se s vervou (do něčeho)

motýl                                                             wilwarin, základ slova wilwarind-

   noční evtl. viz "mol"

moudrost, dlouhé studium, hlubší vědění moudrých i učených     n(g)óle

moudrost, tajné učení                                                n(g)olwe

     (tajné učení, magie, zastaralé slovo            ingole)

moudrý, učený                                               n(g)óla, istima

moudrý                                                                      saila, saira

  nemoudrý                                                       alasaila

moucha (nebo jiný obtížný hmyz, 1 ks)              itse

mouka                                                            pore

  jemná                                                           mulma  QL

   ovesná                                                         polenta

možná                                                            ke, ké, kenasta, kenasit

mrak (tmavý)                                                lumbo

    (světlý viz "oblak")

   mračí se (dosl. zlověstně cloní oblohu, o mraku), tíživě doléhá                      lumna

   zamračené počasí                                           lúre  QL

mrak, temný stín (možná nepřirozeně temný)   ungo

upadá do mrákot                                            fanta QL

mramor                                                          alas, základ slova alast- QL

   mramorový                                                     alasta QL

   mramoru podobný                                          alaska QL

mráz                                                               nikse

mrholení                                                                    timpine QL

mrká, mžourá                                                tihta            (vysl. přibl. tišta)

mrká, dává znamení, naznačuje                    hiuta

mrká (o hvězdě)                                            tingilya

mrtvola                                                          quelet, základ slova quelets-

mrtvolný                                                        qualmea  QL

mrtvý

     bolestnou smrtí                                        qualin, qualina

     přirozenou smrtí                                                  firin

mrzne, je zima (neosobní, o počasí)             nique, základ slova niku-

mrzne (někdo)                                        hilke (základ slova hilk-, zmrzlý halkin, min.č. halke?)  QL

mstitel                                                                       paimar, pairemo  QL

mučí, bolí                                                                  nwalya

mučení                                                           ungwale

mudrc                                                            ingólemo (pouze ti nej-,nej- ve Valinoru)

                                                                                   ingolmo, nolmo

                                                                                   istar, istyar   (vysl. přibl. isčar)

můj                                                     (přípona k podst. jm.) -nya (samostatné) ninya

muka, utrpení                                                nwalme

mumlá (a podobné tiché zvuky)                   viz "šelestí"

můra                                                              viz "motýl"

musí                                                               mauya v neosobní vazbě se 3.p.:

                                                                                   (mauya nin, musím, mauya len, musíte)

mušle                                                             hyalma (vysl. přibl. šalma)

může (fyzicky, má dost sil, netrpí omezeními)                               pole, základ slova pol-

          (má možnost)                      eke, základ slova ek- , min.č. enke (eke nin mohu, eke lyen můžete atd.)

                                                     (lze použít i ve významu "je mi dovoleno", ale pro ten existuje i lerta, smí)

          (má dovoleno)                                     lerta

          (dovede)                                              hanya

muž  (jakéhokoli mluvícího rodu, dospělý)             nér, základ slova ner-

     velký a silný                                             nerdo

     též (se zdůrazněním mužné síly):             veaner

     (zřejmě ve smyslu "chlap")                     veo (= přípona -we ve jménech)

mužíček                                                         nerke

mužíček, panáček                                          tolipin QL

mužnost, vitalita, energie, mužský pohlavní úd                              vie

mužná vitalita, energie                                 veasse

mužný, dospělý, zdatný                                vea

mužský, samčí                                               hanuvoite (pravd. "mající mužské/samčí vlastnosti),

                                                                       hanwa (pravd. "muži/samci náležející")

my (přípona ke slovesu)

  my dva, ty a já                                             -lve, -lwe

  my, včetně tebe                                           -lme

  my, mimo tebe                                                        -mme

   (samostatný základ pro pádové koncovky)

  my                                                                me

  my dva                                                         met

mýdlo                                                            lipsa

                                                                       poime, základ slova poimi-  QL

   mýdlová pěna                                             poimine  QL

myje                                                               zákl. sl. allu-, 3. os.možná allo, min.č. allune QL

myje se, koupe se (v lázni, v teplé vodě)        sovo (možná lze i sove, zákl. sl. sov-), min.č. sóve QL

myká vlnu, češe                                             peque, základ slova pequi-, min.č. penque  QL

mys                                                                mundo (též čumák, výčnělek, býk); nortil

mysl, představivost                                       isima, síma

mysl                                                               sanar, sáma

myslí                                                              sana

myšlenka                                                       sanwe, (ósanwe: 2 osobami sdílená při přenosu myšlenek)

myš                                                                viz "krysa"

mytí                                                               allume QL

mžourá, mrká                                                tihta (vysl. přibl. tišta)

 

 

 

 

 

 

 

N

 

 

na, do, ale i "na povrch"                                přípona -nna 

na, o, co se týče, v návaznosti  pa, pá (vyjadřuje lehký dotekový kontakt. Pro význam "na" spíše nedoporučena.)

na- (u barev)                          používá se přípona zdrobnělin -inke (doložena pro "namodralý") 

nabírá kapalinu (nebo naběračkou vylévá)              kalpa

nabývá, nadouvá se                                       pulwe, základ slova pulu-, min.č. púle QL

nad                                                                 or

nad (nesrovnatelně vysoko nad, možná i daleko za)                       han

            (užito o Jediném vůči všemu stvořenému)

nadání (na)                 myslím, že by se dalo použít "handele" s 3.p. gerundia (podst. jm. slovesné,                                                         odvozené koncovkou -ie od základního slovesného tvaru bez samohláskové koncovky)

naděje, důvěra                                               estel  (definice z WJ: "stav mysli, kdy je pokojná,                      cílevědomá, nedá se snadno odradit, odvrátit od svého cíle či strhnout k zoufalství."

                          definice z MR: "očekávání dobrého, které, i když je nejisté, má nějaký podklad ve známých skutečnostech, ... tomu lidé říkají naděje a my -amdir-" = sind., q. snad  amatire, "to je -vzhlížení-. Existuje však ještě jeden druh naděje, který má hlubší základ. Není ničena děním ve světě, neboť nepramení ze zkušenosti, ale z naší přirozenosti a původu. Pokud jsme opravdu děti Jediného, On nestrpí, aby ho někdo připravil o to, co mu patří, ani jakýkoli nepřítel, ba ani my sami. To je nejhlubším základem -estel-.")

nádhera, sláva, záře                                       alkar, alkare

   nádherný, slavný                                           alkarinqua

nadměrný                                                       maira (skupina slov, která vytváří od kořene mai- slova pro                                                                                       cennost a krásu je novější -a krásná-, ale má mnoho alternativ)

nádoba na vodu                                             kalpa

       na jídlo i pití (číše, mísa)                       salpa  QL

       na pití                                                     sungwa     pohár: súlo

nádor, bolák                                                   welet, základ slova weleht- QL (welekt-)

nadouvá se, nabývá                                       pulwe, základ slova pulu-, min.č. púle QL

nádrž                                                  jména nádrží na světlo z LT naznačují, že bylo použito slova linya

                                                                          (nebo si to alespoň můžeme představovat :)

nadšení, vzrušení                                           inwalme

nadvláda, moc, panství, vítězství                 túre

nádvoří (jakékoli uzavřené prostranství)       panda

nafukuje                                                         pusulta, min.č. pusúle  QL

náhoda, okolnost                                           ambarma

náhoda, štěstí                                                 lanqua QL

náhodou nalézá, natrefí na, získává se štěstím        lanqua QL

nahoru (též "navíc, nadbytečný" a "ten nadbytečný")                     amba

náhrdelník                                                     firinga  GL

náhrobek (a kamenný památník vůbec)        ondole

nahý, holý          falka QL, helda (též "parka", "parne" WPP, nedoporučeno, "parka" je dobré slovo pro "suchý")

nachází                                                          hire, základ slova hir-

nachází (možná použito v přeneseném smyslu),

přijímá, bere si, dostává, vyžaduje, stojí                             tuve, základ slova tuv-, min.č. túve

nachází náhodou, natrefí na, získává se štěstím      lanqua QL

nákaza, mor                                                   quolúvie QL

nakažlivý, morový, zhoubný                         quolúva   QL

náklad, břemeno (též hromada, mohyla Et)             kumbe  QL

    obtížený břemenem, naložený                                          kumba  QL

nakládaný, sušený, konzervovaný obecně                tarquin QL

   sušené maso                                                           tarquin QL

nakládá, suší, solí, konzervuje                                  tarqua, min.č. tarque QL

nakládá, zle s kým, ponižuje, poškozuje koho         naitya (vysl. přibl naiča), min.č. naiksine QL

naklání se, padá, bortí se, klouže dolů,         talta (základ slova též talat-, min.č. taltane i talante)

nakloněný, sklopený, svažující se                talta

nakloněný, svažující se (dolů)          penda (podle jiných jazyků též přeneseně, nakloněn tomu něco udělat)

                                      (vzhůru)                  ampenda, ambapenda

náklonnost                                                     viz "má rád"

nálada (=dlouhodobější vyladění osobnosti, zaměření mysli, zájem            inwis, základ slova inwist-

            (vyjadřuje sklony a talenty, které u elfa v současné etapě jeho dlouhého života nabývají převahy)

naladěná (o struně) (jinak napjatý, pevný)   tunga

naléhavost                                                     horme

nalévá                                                            viz "nabírá"

nalézá                                                            viz "nachází" a "bere"

naložený, obtížený břemenem                      kumba QL

namáhavý, pracný, nesnadný, obtížný          urda

namodralý                                                     luininke

námořník                                                       kiryamo, kiryaquen, kiryando

naopak                                                                       lasir (jsou i další možnosti, např. úsie, úsir)

                                                           (doporučena spíše verze lasir, slovo je neutrální a "zlověstné" ú nepotřebuje)

naopak, naproti tomu, ale                                         nan

nápadný, význačný, podezřelý                      minda

napájí, dává napít                                         kasuke (odvozenina moje)

napjatý, pevný                                               tunga

naplňuje, završuje, dokončuje                      quanta

nápoj                                                              sukse (zřejmě někým odvozené slovo)

naproti tomu, ale, na druhou stranu              nan

naplňuje                                                         quate, základ slova quat-, min.č. quante

napřed                                                            viz "nejprve"

napříč, křivý                                                  hwarin (hw vysl. něco mezi u a f)

náraz, rána                                                                 taran, základ slova taramb-, nebo tarambo QL

narážka, náznak, šeptanda, podezření           navillo  QL

narcis, žlutý                                                               kankale malina QL

národ, kmen                                                   hos, základ slova host- QL

narození, narozeniny                                     nosta QL

nářek, žalozpěv                                             naire

naříká                                                             naina

nařizuje n. svěřuje někomu něco, instruuje někoho    peanta QL

nashledanou                                                   viz "pozdravy"

násilí, spěch, hněv                                         orme

násilný, drsný, trhající                                              naraka

následně, proto, tedy                                     etta, epetai, potai

následník, potomek                                       neuro

následník, dědic, princ                                  aryon

                                                                                         (slovo "princ" je v Et 3ar ještě přiřazeno k                                                                         "harjon", ale vzhledem k k lepšímu rozlišení ar-yon, "syn krále",                                                               zatímco har-yon by byl "syn majetku", bychom možná měli zvážit změnu)

následuje                                                       hilya

   následovník  (užito  jako název lidského rodu)       hilde,  hildo, mn.č. vždy hildi (+příp. -hildi)

naslouchá                                                       lasta

naslouchání, slyšení, sluch                           lasta

nástroj (k práci)                                             tamma

náš (přípona k podst. jm.) (jedna z variant)

   "nás dvou", tvůj a můj                                -lva, -lwa

   pokud oslovený je součástí "my"               -lma

   pokud není                                                  -mma

      (samostané)                                             menya

natahuje se, dosáhne                                     rahta QL (rakta)

natahuje, prodlužuje                                      taita

natahuje, protahuje (se)                                lenwe, základ slova lenu- QL

natažený, prodloužený                                  taina

natažení, prodloužení                                    taile

nátlak, donucení                                            mausta

natrefí na, náhodou nalézá, získává se štěstím        lanqua QL

navíc, ještě                                                    ambe

navíc, nadbytečný; ten navíc; vzhůru           amba

navíc, a co víc, příště                                    ente

navíjí na klubko, roluje                                 tolwe, základ slova tolu-  QL

navoněný                                                       nardilea   QL

návrat                                                             entulesse

návrší                                                             viz "kopec"

navždy                                                                       oiale

naznačuje, mrká                                            hiuta

náznak, šeptanda, podezření, narážka           navillo  QL

náznak, vodítko                                             nauma  QL

název místa                                                   nómesse

názorový obrat, změna rozhodnutí                walwiste

nazývá (pojemnovává)                                  esta                

ne                                                       ui, uito (dosl. "není", pro jiné časy než přítomný nutno zřejmě upravit)

ne, vůbec ne, naopak, v otázkách: snad ne?!                                  

                                                                                         (lze k němu též přímo připojit osobní zájméno a použít místo                                                                                              opakovaného slovesa ve větě, kde druhé sloveso je v záporu)

ne- před slovesem pro oznamovací a tázací věty                            viz "není"

ne! pro rozkaz a odepření rozkazu                                                         vá!

  (též s  osobními koncovkami v případě  osoby, která odmítá něco udělat)

ne- před slovesem, pro rozkaz a odepření rozkazu                          áva, avá

                                                                                              (áva tule = nechoď sem! ávan tule = nepřijdu!)

ne! (citoslovce nesouhlasu nebo nespokojenosti)                           fó!

ne! v žádném případě! naprosto ne! (též cožpak ne?)                     laume

ne navždy                                                      ullume

nebe (obloha)                                                helle, fanyare; jasné: kalle QL

nebe (nad atmosférou)                                  Ilmen

nebesa                                                            menel

   nebeský                                                           meneldea

nebesa pouze v hodně přeneseném smyslu, místo přebývání Jediného                  Erumande (!)

nebezpečí                                                       rakse (nebo upravit na rukse?)

nebezpečí, ohrožení života                           kuivie-lankasse

nebo                                              hya (vysl. přibl. ša) (evtl var, QL, nedoporučeno, pozn. viz část Q-Č)

neboť                                                             an

nebozez, vrták                                               teret, základ slova tereht- QL (-kt-)

něco                                                               qua (ma nedoporučeno, je to důležitý prvek tázacích vět)

nečestný, opovrženíhodný                            faika

nečinnost                                                       latyare (podle WPP lakare)

nečistý, zapáchající, odporný                       saura

nečistý, poskvrněný                                      vára

nedostatek, chudoba                                      oise, oiste QL

nedostatek, chyba                                          loima

nedostatečný                                                  ufárea

neduživý, náchylný k nemocem                   engwa

nehet                                                              nyelet, základ slova nyeleks-

nehezký                                                         úváne, úvánea (ani hezký, ani ošklivý - ten, jemuž krása chybí)

                                                                                              (jinak viz ošklivý)

nehotový                                                        ilkarna QL

nehýbe se, je potichu, odpočívá        quildi  QL (nejspíš quilde, základ pro přít.č. quild-, pro min.č. quildi)

nehybný, tichý                                               quilda  QL

nehybnost, ticho, odpočinek                         quilde  QL

nehybnost, odpočinek, setrvávání                 rue  QL

nehybný, klidný, pokojný                             rua  QL

něha vůči někomu, přízeň, sladkost (asi i fyzická, rozhodně v přeneseném smyslu)        lisse

nechutná, nelíbí se (předmětu ve 3.p.)                     nasa QL (nasa nin = nechutná mi)

nechuť k, nenávist                                         tévie  QL

nejjasnější/velmi jasný                                 ankalima (z kalima - jasný)

                                                                          Podobně se tvoří i další slova, označující velkou míru vlastnosti, nebo                                                                           superlativy. Superlativ bývá zpravidla spojen s nějakým upřesněním                                                                                 (skupiny, mezi kterou vyniká.)

nejprve                                   yesta, yestasse  (odvozené slovo od doloženého "yesta", začátek)

někdo, určitá osoba                                       quén/quen, základ slova quen-

někdo, neurčitý podmět, "člověk" (resp. elf)    quen, mo

několik, někteří                      jeden z případů, kdy lze využít skupinového množného čísla (viz "mnozí")

nekonečný ustavičný, věčný                         oiala

nektar, nápoj Valar                                        miruvore (spíš medovina) limpe (spíš víno)

nelíbí se, nechutná (předmětu ve 3.p.)                     nasa (evtl. upravit na nase, základ slova nas-) QL

                                                                                                       (nasa nin = nechutná mi, nelíbí se mi)

nemá, postrádá (co)                                       pene, základ slova pen-,  min.č. pravd. penne

   nemající, postrádající (co)                            penya

neměnný, nehybný, pokojný                                     rua  QL

  neměnnost, nehybnost, klid, odpočinek     rue  QL

nemluvně                                                       lapse

nemoc (jako stav, kdy se někdo necítí dobře)    líve, quáme  QL

nemoc, upoutanost na lůžko                         kaimasse

nemoc zejména nakažlivá                             quolu  QL

    epidemie, morová rána                             quolúvie  QL

nemocný                                                        quolina, quolda   QL

nemocný, churavý                                         laiwa

nemocný, upoutaný na lůžko                        kaimassea

nemocný, trpící nevolností                           quámea, quamba   QL

nemocný, trpící nevolností,  bledý, nezdravé barvy                        leuke QL

nemocný, je                                                   quolo QL (možná quole, základ slova quol-)

nemocný, je, je mu špatně, zvrací                quama, min.č. qáme QL

               Nemocný ve smyslu upoutanosti na lůžko může být i kaila, nedoporučeno (je to slovo pro tábořiště, brloh, ležení, místo odpočinku).

nemožnost (naprostá, zásadní)                     únat

němý                                                              úpa

nenasytnost                                                    milme

nenasytný                                                      milka

nenávidí, nemá v oblibě                                teve, základ slova tev-, min.č. tempe nebo téve QL

nenáviděný                                                    tevin  QL

nenávist, nechuť k                                         tévie QL

nenávist                                                         tempe

není                                                                viz "být"

neobdělaný, ležící ladem                              falin QL

neochotný (podst.jm.)                                   avar

nepočítaný                                                     únótea, únóte

nepoddajný, tuhý, houževnatý                      norna

nepoddajný, tuhý                                           tarya

nepohnutý                                                      rúya  QL

nepokrytý, nezahalený                                  úfanwea

nepopsatelný, nevýslovný                             únyárima

nepřátelský                                                    kotya   (ty vysl. přibl č)

nepřátelství                                                    kotse

nepřítel (někdo, s nímž mám spor)               kotumo

             (někdo, kdo mi dělá věci, jichž se bojím)               rukindo; více: ruhtalie

nerost, ruda/ kámen, kov                               sinko, základ slova sinku-, mn.č. sinqui QL

nese, nosí                                                       kole, základ slova kol-, min.č. kolle n. kóle

neskladný, objemný, tlustý, tělnatý              pulwa, pulpa QL

nesnadný, nešikovný, obtížný                       hraia

   nesnadno, obtížně (předpona)                       hrai-

nesnadný, obtížný, namáhavý, pracný          urda

nesnadný, nešikovný (o věcech), trapný       auqua QL

neskrytelný                                                    úfantima

nesmrtelný                                                     ilfirin

nesnesitelný, tragický, strašný, extrémní     naira

nespočetný                                                     únótima, avanóte

nestvůra                                                         úvanimo, ulundo, urko

nešika, hlupák (o příslušnících jiných rodů)  auko (podle QL auk)

nešikovný (o věcech), trapný, nesnadný       auqua QL, hraia

nešikovný (o lidech)                                     úmaite

netík                                                               eldasilque QL

netopýr                                                          quildare  QL

neúplný                                                          penya

neustálý                                                         vorima

nevázaný                                            blízko významem je asi "ráva", nezkrocený, nezkrotný

nevěsta                                                           indis

nevolník, otrok                                              mól

nevolnost; nemoc jako stav, kdy se necítíme dobře                        líve, quáme

nevolností, trpící                                           laiwa (Et), quámea n. quamba QL

   nevolností trpí                                                        quama, min,č, qáme  QL

nevydrží, zradí, ošidí, selže, zklame, přít.č.      ware, zákl. sl. war-, min.č. pravd. wáre (kořen z Et)

      (vysl. něco mezi u a v! rozlišuje význam proti vare, zachraňuje!)

nevyslovitelný (tabu)                                    avaquétima

nevyslovitelný (jazykolam), také nevýslovný         úquétima

nevýslovný, nepopsatelný                             únyárima

nezahalený, nepokrytý                                  úfanwea

nezalesněný, vymýcený (o kraji)                  latina

nezapočítaný                                                 aunotea

nezdravý, chřadnoucí                                    quolima QL

nezkažený                                                      alahasta

nezřetelný, matný, bledý                               néka

než (ve srovnávání)                                       epe  (doslova před)

něžný, jemný, mírný, tlumený                      moika GL

něžný, laskavý, vlídný                                   amalda QL

nic                                                                  munta

ničí, kazí                                                        hasta

ničí, nikomu nepatřící, nestřežený               lérina

nit, pavoučí nebo velmi jemná                     lia

nit, k šití                                                        nemba  QL

nit, tenká (též obecně o čemkoli tenkém: vlas, provázek...)          filme QL velmi jemná: ipsin

nitro (jádro, střed)                                         ende

         (dutina, lůno)                                        súma

         (centrum duševního života)                 zkuste "indo" nebo "óre"

nízko položený, nízký, hluboký                    tumna

noc (jasná)                                                              (=jedna noc)

     obecnější výraz pro noční tmu, noční dobu   lóme, základ slova lómi-

     (temná)                                                                       huine, fuine

noha, zvířecí (stará noldorština)                  poto, mn.č. poti (Quen navrhuje mn.č.potor)

noha (od kotníku dolů)                      tál, základ slova tal- (duál: talwi QL, podle HKF spíše: talu)

   jeho noha                                                       talya

noha (od kotníku nahoru, také kmen stromu)          telko, základ slova telku-, mn.č. telqui

nohy do o (doslova jako luk) mající osoba              quingatelko (jde o nelichotivé označení skřeta, nevíme,                                                                                                          zda je možné ve zdvořilé konverzaci...)

normální, zákonný, podle pravidel                           sanya

nos                                                                 nengwe, základ slova nengwi-

   (pouze mluvící bytosti)                              súne  QL

     nosový                                                      nengwea

nositel, ten, kdo nese                                     kolindo

nosítka, máry, tác                                          tulma QL

nošený, obnošený, kus oblečení                    kolla                                      

nouze, potřeba (dosl. tlak)                            maure, sangie

má nouzi, nedostatek                                    oito (možná by šlo: oita), min.č. oionte   QL

nový                                                               vinya, sinya

nový, čerstvý                                                 kéva

   nový Měsíc                                                    keuran

(do)nucení, nátlak                                         mausta

nutí                                                                mauya

nutí, tlačí někoho někam, i fyzicky                          nire, základ slova nir-, min.č.ninde

nutný, (životně) důležitý                               vildima  QL

nůž, dýka                                                                   sikil

nýbrž, naproti tomu                                       mal

nýt (podst. jm.)                                              tanka (jako sloveso znamená "upevňuje", jako příd.jm.                                                                                                        "upevněný")

O

o, na, co se týče, v návaznosti                       pa, pá (vyjadřuje lehký dotekový kontakt)

ó  ach! (může vyjadřovat radost i žal a asi i neutrální pocity)                               ai!

ó (starobylá částice oslovení)                                                                                              a!           

oba                                                                 yúyo

občerstvuje                                                    loita QL (stejné slovo v pozdějších zdrojích "chybuje". Oba                                                              kmeny se udržely až do poslední doby /loa je v PP/, obě slova jsou                                                                                     přibližně stejně šikovná a přibližně stejně nahraditelná :)

občerstvuje, obnovuje                                               keuta

občerstvený, nový                                         kéva

obdivuhodný                                                  viz "krásný" (o výrobku), "šlechetný" (o osobě)

obchází, obíhá, objíždí, otáčí se v pantu, vrací se    pele, základ slova pel-, min. č pelle

obchoduje s čím                                                        manka

obchodník, kupec                                           mankar podle Et

obchod (směna)                                             mankale

     obchod (výměnný) vede, kramaří, handluje                   quapa, min.č. quampe   QL

     obchodník podomní, kramář                                                       quampo QL

            kramářské zboží                                                                   quampa  QL

     obchod (uzavřený), koupě (výhodná),

               výsledek smlouvání                                                           quapta QL

obíhá, objíždí, obchází, otáčí se v pantu, vrací se    pele, základ slova pel-, min. č pelle

obilí, úroda                                                    yausta  QL

objemný, neskladný, tlustý, tělnatý              pulwa, pulpa QL

objímá, drží, zdržuje, zadržuje                      hape, zákl.sl. hap-, min.č. hampe (podle Et a WPP)

obkličuje, opásává                                         quilta,  min.č. qalte QL

obklíčený, opásaný                                        qualta QL

obklopuje, balí, halí                                      vaita

oblak (bílý)                                                    fanya

oblak; podoba, kterou na sebe berou duchovní bytosti        fana

oblast                                                             ména

oblázek                                                          lalle, základ slova lalli- QL

oblázkový břeh                                                          sarnie, arahte QL (vysl. arachte)

oblázkový štěrk, hromady kamení                araka QL

oblečení (1 kus), též příd.jm. nošený, obnošený       kolla

obléká                                                            vaimata  QL

obléká, halí, zastiňuje                                   halya

oblečený                                                        halda

obleva, tání, rozbředlý sníh                          tiquilin, základ slova tiquilind-   QL

oblíbený (osoba, obor studia a.j.)                 nilin (příčestí odvozeného, ale pravděpodobného slovesa nile)

obličej                                                            anta (stejné slovo: dává), kendele, yéma

obloha                                                            helle, fanyare

    bez mráčku                                                kalle QL

oblouček                                                        lúva

oblouk, luk                                                   

obluda                                                            ulundo, úvanimo, urko

obnažuje, svléká                                            helta

obnošený, nošený, kus oblečení                    kolla

obnovuje, uzdravuje                                      envinyata

   obnovený, uzdravený                                 vinkarna, envinyanta

obnovuje, občerstvuje                                               keuta

   obnovený, občerstvený                                  keura (záznam není úplně jistý)

   obnova                                                           keule (záznam není úplně jistý)

obr                                                                 norsa

obrácený                                                        querna

           (hlavou dolů)                                         nuquerna

            (nazpět)                                                nanquerna

obratnost, šikovnost                                                  finde

     obratný, šikovný                           finya  

obraz                                                              emma: obraz

                                                                          indemma: obraz v mysli

                                                                        quantemma: přesný detailní obraz viditelné věci, kopie

obsahuje                                                                    kulpa   QL (kulpe)

obtěžuje, trápí, činí potíže                            (podle nold., jedna z možností)  tarasta

obtížný, nesnadný, nešikovný                       hraia

   obtížně, nesnadno (předpona)                       hrai-

   obtíže činí, překáží                                        hranga

obtížný, nesnadný, namáhavý, pracný          urda

obvazuje, balí, zavíjí                                     lapa  QL

obvaz, pruh látky, splývající roucho                            lapil  QL

obvyklý, normální, podle pravidel, zákonný                       sanya

obvyklý, přirozený; obvykle                         senwa (též senya, nedoporučeno, koliduje se zdůrazněným                                                                               zájménem jeho/její - ač jen odvozené, zapadá zatím do systému)         

obydlí (obecně), přístřeší, přístřešek, i kůlna                      koa

           (dům)                                                              mar, základ slova mard-, nebo marda

           (větší rodiny)                                                 mar

                                    další viz "stavba" a "dům"

obyvatel                                                         mardo QL

ocas                                                                pimpe QL (pint, základ slova pimp-)

    visící ocas, střapec apod.                          pimpilin  QL

oceán                                                             earon

ocel                                                                yaisa  GL

očichává, čichá                            nuvu (nebo upraveno na nuve, základ slova nuv-), min.č. núve QL

očištění                                                          sovalle QL

   očišťuje                                                         sovalna  QL

   očistný                                                           sovalwa  QL

od (ve smyslu pohybu)                                             přípona: -llo, samostatné: ollo, ho/va

                                                           (pravděpodobně mají podobný význam jako předpony od stejných kořenů:                                                                          va pohyb od mluvčího, ho pohyb od někoho jiného směrem k mluvčímu)

                                                                       (též lo/ló, už hodně nadbytečné a koliduje se slovem pro noc + násl.)

od (ve smyslu původu nebo pachatele činu)            přípona: -o (nahrazuje koncové a), lo

od (časově)                                                                pan

odbývá (odvádí opravdu hodně špatnou práci)        saukare, základ slova saukar-

              (odvádí nedostatečnou/nepovedenou práci)           loikare, základ slova loikar-

                                                                                   (min.č. pravd. -káre i -karne u obou výrazů)

odcestovalý                                                   lende

odcestovalý (v přen. významu), minulý, zmizelý, ztracený                       vanwa

odčiňuje                                                         nantyare (podle WPP nankare)

odděluje (pro zvláštní účel či majitele - o čase a prostoru)         sati (pravd. sate, zákl. sl. sat-, min.č. sante)

   soukromý, k zvláštnímu účelu                   satya

         (jinak viz odřezává)

odfukuje, foukne (přít. č.), frká                    puse, základ slova pus-, min.č. púse QL

   odfouknutí, fouknutí, frknutí                        pusse QL

odhad, předpoklad, myšlenka                       intya     (vysl. přibl. inča)

odhaduje, předpokládá                                  intya

odhaduje, tuší, podezírá                                nauta, min.č. náve  QL

odhalený (i přen.)                                          helda

odhaluje (i přen.), svléká                                          helta

odhalení, otevření, rozvíjení                         pantie  QL

odchází (fyzicky)                                          auta (min. čas  oante, předmin oantie)

                                                                       (může znamenat i vynalézá, pravé homonymum, které by mohlo                                                                        být odlišeno alespoň pravidelným minulým časem, autane)

        přeneseně: mizí (euf. umírá)                vanya, min.č.vanne

                                                                       auta, min.č. váne, předmin. avánie (nedoporučeno)

                                                                    (obě možnosti kolidují s jinými slovy, vanya méně, neboť auta,                                                                                          vynalézá/odchází, jsou také slovesa, ke všemu už dvě homonymická,                                                                             zatímco vanya, sličný, světlovlasý, je přídavné jméno se                                                                                                      záměrnou slovní hříčkou na jméno Vanyar)

                   ztracený, zemřelý, minulý:                       vanwa

odkládá, opouští, vylučuje                            hehta       (vysl. přibl. hechta)

odkud?                                                           mallo  (odvozeno běžnou koncovkou)

odliv (nebo příliv)                                         sóla QL

odliv                                                              nanwe

odmítá, zakazuje                                           avaquete, váquete (základ slova avaquet-, váquet-)

odmítnutí, rozhodnutí proti                          avanir

odnímá, zbavuje (někoho něčeho), odebírá (někomu něco)                        nehta

odolný, trvající, vytrvalý                              voronwa

odolnost, trvanlivost, vytrvalost                   voronwie

odplácí (zlé i dobré, obojí zlým i dobrým :)            paitya, min.č. paisine QL (vysl. přibl. paiča)

            Protože ale všechna příbuzná slova znamenají trest nebo něco horšího, je možné, že má spíše negativní             konotace :)

odpočinek, mír                                              sére

                 (též este - to se  však přestalo užívat pro méně

                    vznešené účely než jako jméno příslušné Vali)

odpočinek, nehybnost, ticho                         quilde  QL

odpočinek, nehybnost, setrvávání                 rue  QL

odpočívá                                                        sere, základ slova ser-, min.č. sende;

            quildi (též: nehýbe se, je potichu) QL (snad by šlo                               upravit na "quilda")

odpočívající, v klidu                                                 senda; quilda  QL

odpor (mírně smíšený s hrůzou)                   yelma

odpor cítí                                                       yelta

odpor cítí k                                                                feuya

odporný                                                                     yelwa

odporně špinavý                                            muqua QL

odporný, zapáchající, nečistý                       saura

   odporný čin vykonává nebo odvádí velmi špatnou práci      saukare, z.sl. saukar, min.č. saukarne/saukáre

   odporná špína                     mut, zákl. sl. muht- (vysl. mucht) QL soa (zákl. sl. pravd. sow-)

odpouští                                                         avatyare, základ slova avatyar-

odpověď                                                        nanquenie

odpovědnost, vina                                                     tyarma  podle QL (karma)

odraz, lesklý (od drahokamu, skla,

       leštěného kovu či vody)                         nalta (dříve ngalta)

odrůda, druh, přirozenost                              nostale QL

odřezává                                                                    aukirise základ slova aukiris-

odtamtud                                                       talo

odtud                                                              silo

odvaha                                                           verie, káne

odvažuje se                                                    verya; kane, základ slova kan- (Et, jazyk neuveden)       (jako kmen v PM též:                         rozkazuje, vyžaduje co)

               (verie, verya naznačuje velmi smělé až šílené, nebo i prchlivé činy)

            (kane navrhuji ponechat pro "rozkazuje" a jako "odvažuje se" využít nepřeložené "kanya" z        WPP)

odvážný                                                                     verya, kanya (též: smělý)

ohebný, pružný, graciézních pohybů, štíhlý, útlý                terene  QL

oheň                                                               úr

oheň, plamen                                                 nár, náre

     jen plamen                                                velka QL

     oheň, posvátný, v mystickém n. přeneseném významu    QL

oheň může být ještě ruine, mírně koliduje se slovem pro "mír" a příbuznými

ohniště                                                           doloženo je tvoření pomocí slova místo, -men (ruimen), s ostatními slovy                                                                         pro oheň to jistě také není vyloučeno

ohnivě červený                                              narwa

ohnivě rudý, šarlatový                                  saquila  QL

ohnivý                                                            uruite, úruva

     (rozlišení, QL: uruite: žhavý, mající oheň, úruva: ohni podobný, urwa: hořící)

     hoří, žhne                                                  urya

ohnutý                                                            lokin (zatočený), kúna (skloněný), rempa (do háku)

                                                                       (jako úponek) lepta QL shrbený: kauka QL

ohrada                                                            pelma  QL

ohraničený, konečný, definovaný                 lanwa (stejné slovo jako podst. jm. existuje od jiného                                                                           kořene pro tkalcovský stav)

ohraničuje                                                                      lanya (nedoporučeno, koliduje se slovem pro "tká")

ohrazuje, oplocuje                                         pele, základ slova pel-, min.č. pelle  QL

            (nebo: pelta, zachovalo by se tak odlišení pele ve významu obchází, otáčí se, vrací se))

ohrazený, oplocený                                       pelin  QL

ohřívá                                     ve významu "ohřívá, peče na slunci" má WPP "asta" - nepříliš doporučeno, je to                                           měsíc v roce, i když jako sloveso by se to možná sneslo

                                                            ve významu "ohřívá, koupe v teplé vodě, opečovává" by se pravděpodobně dalo                                     použít slovo pro "teplý", "lauka" tak jak to QL dělá s jiným kořenem (lusta)

ohýbá se, ohne se                                          kúna

ohýbá se, zahýbá, kroutí se (svíjí se? plazí se?)        loke, základ slova  lok-, min.č. pravd. lonke

ochablý, splihlý, svěšený, shrbený, slabý, mdlý, apatický                          quinqua  QL

ochablost, malátnost, slabost, vyčerpanost                                      quinquele QL

ochablý, neživý, mdlý  (v přeneseném smyslu, např o uměleckém díle)               quinquelea  QL

ochmýřený, chlupatý                                     tilinya QL

ochrana (někoho významně mocného či vznešeného)         ortírie

            ochranu/útočiště hledá, u někoho     ruke, základ slova ruk- (pojí se s koncovkou -nna)

                                                           (základní význam je "bojí se")                                                        

            další viz "chrání" a "bezpečí"

ochuzuje, ožebračuje, přivádí na mizinu      oista  QL

     další varianta viz "láme"

ochuzený, cosi nemající                                penya

okno                                                               lattin QL

oko (živé)                                                      hen, základ slova hend-, mn.č. hendi, duál hendu)

oko úpletu                                                      quintye  QL (quint, základ slova quinty-)

okolnost                                                         ambarma

okouší                                                            viz "chuť"

okouzluje, okouzlí                                         luhta (vysl. luchta)

                                            (jde o výklad jména Lúthien, takže se jedná především o použití vrozených schopností                                                       elfů/maiar, nicméně účinky krásy samé zahrnuje v nemalé míře :)

okraj, lem, hranice                                        réna

okraj, lem, hranice Et; QL též

   brázda, řádek (na zahradě), řada, série                  ríma  QL

okrajové oblasti                                             rimu  QL

okřídlený                                                                   rámavoite QL; wilda  QL

okurka                                                            kolosta QL

olej                                                                 millo

olovo                                                              kanu  QL

olověný                                                          kanuva QL

olše                                                                usulwe  QL

omamuje n. uspává někoho       fane, zákl. sl. fan-, min.č. fanne, podle QL (odvoz. z následujícího)

omdlévá, je omámený, usíná                        fanta, min. č, fantane nebo fante QL

omezený, zpožděný, zadržovaný                  hampa

omezuje, zdržuje, zadržuje, objímá               hape, základ slova hap- (podle Et a WPP)

omyl                                                              viz "chyba"

on, ona, ono                                                   -rye, -s

        (samostatný základ pro pádové koncovky)    (osobní) se, (neosobní) sa

         (další osoba ve větě, kde se už mluvilo o jednom "on")        hye,  evtl. hé  (neosobní) hya

         (zdůrazněné)                                         erye

oni     (přípona ke slovesu)                           -nte, -lte

           (zdůrazněné)               patrně nedoloženo. Ente moc nedoporučeno, koliduje nejméně s jedním dalším                                                 slovem, elte je asi lepší volba.

onen (z minulosti)                                         yana

onyx                                                               nelekka

opakování, ustavičné a únavné                     vorongandele

opakovaný, ustavičný                                               vorima

opakuje (říká znovu)                                     enquete, základ slova enquet-, min.č. enquente

opakuje, zdvojuje                                          tatya

opaluje, praží, smaží                                     sisi (pravd. sise, základ slova sis-) min.č. sisse    QL

   pražený, vyprahlý, sežehnutý, připálený     sisin  QL

opásává, obkličuje                                         quilta,  min.č. qalte QL

opásaný, obklíčený                                        qualta QL

opeření (např. šípu)                                       pilintele  QL

opět                                                                ata

opírá se o, tlačí někoho/něco někam                        nire, základ slova nir-, min.č. ninde

oplácí (zlé i dobré, ale možná především zlé)   paitya, min.č. paisine QL (vysl. přibl. paiča)

opora, podpěra                                               tulko, základ slova tulku-, mn.č. tulqui

opovrhuje, čím                                               faika (kořen z Et spay)

opotřebovaný, starý                                       yerna

opotřebovává                                                 yerya

oplocený                                                        pelin

opovrženíhodný                                                        faika (v příbuzných jazycích i význam nekvalitní)

opovrženíhodný, na odplivnutí                     retima QL

opouští, odkládá, vylučuje                            hehta

opouští, nechává na holičkách                      awarta (Et, jazyk nejistý)

opracovává, vyřezává, dlabe, tvaruje                       venta QL

   opracování, tvar                                            venie, venwe QL

opuštěný, bez prostředků, o cosi připravený            úna (další viz osamělý)

oranžový                                                        kuluina, karmalin QL

orel                                                                sorno; soron (základ slova sorn-, mn.č. sorni)

orlí hnízdo                                                                 sornion QL

orosený, vlhký                                               níte

oře (v tomto významu QL, jako roztíná dolož. i jinde)   hyare, zákl. sl. hyar-, min.č. hyande (vysl. přibl. šare)

ořech, oříšek                                                  kote, základ slova kotsi- QL

   ořechový                                                     kotsea QL

   ořechy plodící                                            kotsivoite QL

osamělý                                                                     eressea, erinqua

osamělý, opuštěný                                         erda  QL

oslava, hostina                                               meren, merende, obojí má další tvary od kořene merend-

osm                                                                tolto, toldo

osmý                                                              toltea, toldea

osmahnutý, vyprahlý, sežehnutý                  sisin QL

osoba                                                             viz "někdo"

osobní, vlastní, soukromý                             véra

ospalý                                                            lorda QL

ostatní                                                            eksa

  ten druhý (podst. jm.)                                    ekse

osten, trn                                                        nasse, erka (nasse též podstata, skutečné bytí)

ostražitý                                                         tirinwa QL

ostrov                                                             tolle, v názvech tol

ostružina (nebo malina)                                piukka  QL

ostrý, pronikavý, přesný                               aika (spíš v přeneseném významu

"dobrý,  avšak strašlivý",  nebo o věcech, které zároveň budí úctu - např. vrchol hory), též: dobrý, avšak nebezpečný/strašlivý

                                   laika (pravděpodobně hlavně o smyslech)

                                                                       maika (o čepelích, zejména meče)

                                                                       tereva (zejména, ale nejenom, o jehlách a drobnějších nástrojích)

osud                            umbar, základ slova umbart- (zlý - angl. "doom"); maranwe (i poslání)

    ten, jehož osud je zpečetěn, "fey" (zasvěcený smrti, ve stavu

    euforie před smrtí, bláznivý až druhotně)                                             marta (příd.jm.)

                 přen. z majetek, úděl                                                       heren

                 osudem předurčuje                                                          martya (evtl. marta, nedoporučeno)

                 přihodí se, stane se                                                          marta (sloveso)

                 rána osudu, trest, pomsta                                                 paime QL

                 definitivní šťastný úděl očištěné duše                            manar (evtl. mande, nedoporučeno, znamená prostě "dobře")

osvětluje                                                        kalya

osvobozuje                                                    lerya, etelehta

ošidí, zradí, selže, zklame, nevydrží, přít.č.      ware, zákl. sl. war-, min.č. pravd. wáre (kořen z Et)

      (vysl. něco mezi u a v! rozlišuje význam proti vare, zachraňuje!)

ošizení, vyškubnutí, vymknutí                      karpale  QL

ošklivý                                                                       úvanima (důraz na odchylku od původního řádu stvoření)

                                                                       naswa  QL (důraz na osobní vkus)

                                                                       úváne, úvánea (ani hezký, ani ošklivý - ten, jemuž krása chybí)

        nelíbí se, nechutná (předmětu ve 3. pádě)        nasa QL

oškrabuje, loupe                                            rara, min.č. rande QL

otáčí se v pantu, obchází, objíždí, vrací se    pele, základ slova pel-, min. č pelle

  otáčí se, otočí se (přít.č.)                            quere, základ slova quer-

  otočí se, prudce (přít.č.)                                          rike, základ slova rik-

  otáčí/otáčí se (nejspíš delší dobu)              pire, základ slova pir-, min.č. píre QL

      rychle (víří)                           pirpire, základ slova pirpir-, min.č. pirpinde nebo pirpirinte QL

otálí                                                            lenda (nedoporučeno, je to jediné slovo pro cestu s nějakým cílem)

                                                                          blízké významem je lemya, zůstává, zdržuje (se)

otec                                                                atar

     táta                                                               atto

     můj otče                                                       atya

otéká                                                              tiuya

otevřený                                                         panta, láta

otevřený, leží /o kraji/                                   late, základ slova lat-

otevřený, nezalesněný, holý, vymýcený (o kraji)  latina

otevírá                                                           latya

otevírá, rozvíjí, rozestírá                              panta

otevírá  se, vychází, vzchází                         etere, základ slova eter,- (přesný jazyk neuveden)

otevření, rozvíjení, odhalení                         pantie  QL

otevírá doširoka, rozprostírá, rozšiřuje        palya

                                               (se)                 palwe, základ slova palu-

otevřený                                                         panta

otevřený, volný (o krajině)                           latin(a)

otevřenost                                                      latie

otočí něčím, náhle a rychle, zkroutí to, trhne tím                rihta

    otočí se, trhne sebou, snaží se                                             rike, základ slova rik-, min.č. rinke

otrok, nevolník                                              mól

otročí, dře se                                                  móta

otvor                                                              assa (další viz "díra")

otýpka, kytice, svazek                                   anquin QL

ovce                                                               máma

ověnčený                                                       rína

oves                                                               pole, základ slova poli-  QL

  ovesný                                                         polina   QL

  ovesná kaše                                                 polesse  QL

  ovesná mouka                                              polenta  QL

ovíjí, plete, splétá                                          lia QL

ovíjí, balí, obvazuje, zavíjí                           lapa QL

ovládá co (ve smyslu moci), vládne čemu, podmaňuje si co        ture, základ slova  tur-, min.č. turne

          (ve smyslu schopnosti zacházet s něčím)      mahta (vysl. machta)

       (mahta též hladí, dotýká se, cítí hmatem, zachází s čím) (v některých pramenech též vládne mečem, bojuje)            

ovoce (1 kus)                                                 yáve

ovocný strom                                                 marinne, marinde

ozařuje                                                           kalya

ozdoba (především výšivka)                         quiltasse QL

             (šperk, klenot)                                  míre

       zdobí, barví, krášlí                                 quilya

    zdobí, provádí povrchovou úpravu a dokončovací práce vůbec             finta

ozdobený, barevný, vyšívaný                                   quilin QL

ozdůbka, cetka                                               netil     

oznámení, později především rozkaz           kanwa

ozvěna                                                           nalláma, nallama

ožebračuje, ochuzuje, přivádí na mizinu      oista  QL

(o)žení se, uzavírá sňatek                              viz "přísaha"

 

 

P

 

packa                                                             viz "noha"

padá                                                               lanta

     pád                                                            lante

padá, bortí se, klouže dolů, naklání se          talta (základ slova též talat-, min.č. taltane i talante)

     propadá se, hroutí se                                atalta, min č. ataltane n. atalante                

     pád, zhroucení                                          atalante, atalantie

pahorek                                                          viz "kopec"

pahýl                                                              tolbo (může znamenat i palec na noze, nedoporučeno)

pach (nepříjemný)                                         holme/olme/yolme; holwe

   silný                                                               angol

pach (neutrální slovo)                                   nus, základ slova nust- QL

pachatel zlého činu, provinilec                     útyarindo (podle VT 43 /o/ úkarindo)

pak                                                                 san

palác, zámek                                                  túrion, základ slova túriond- QL

palec                                                              tiute, základ slova tiusi- QL (ty),

            na ruce:                                                 nápo

            na noze:                                                taltol

palec a ukazovák na ruce                              nápat

palice                                     existuje slovo pro mohutné kladivo, viz "kladivo", a též "kyj", který                                                                                          přešel do názvu dvou slavných palcátů

palivové dříví                                                turu

pálí, spaluje                                                               usta  QL

palma                                                             paltyalda  QL (vysl. přibl. palčalda)

palouk u vody, zavlažovaná pláň                  nanda

          pastvina                                                           nessele

          travnaté prostranství                           palis, základ slova palist-

paluba                                                            s největší pravděpodobností by bylo použito stejné slovo jako pro                                                               podlahu a obytnou plošinu ve větvích stromu: talan, zákl. sl. talam-

památka rodinná (krásně vyrobený předmět)                      maina

                             (dědičný klenot)                                       atamir

pancíř nebo drátěná košile                            ambosse podle QL (ambasse)

panel, kus dřevěného obložení ( a jakýkoli kus opracovaného dřeva, především v podlaze)            pano

pán (vládce)                                                   heru

paní                                                                heri    (hérinke - mladá dáma)

panna                                                             wende, vende

     panenství                                                  wéne, wenesse, wendele (nebo s "v")

        (možné jsou oba tvary,  užívám staršího s w, aby bylo možné užívat i vene: tvaruje, loďka QL)

            panna s věncem na hlavě                   rielle

    panenka, loutka                                         toli       QL

    panáček, mužíček                                      tolipin    QL,   

     malá panenka                                           tolipinke  QL

panenka oka, korálek                                    sehte, základ slova sehti- QL

panoš (hodnost v númenorejské armádě, plně

vycvičená osoba, která se ještě nestala rytířem - slovo znamená "bojovník")                         ohtar

panování, moc nad něčím, vítězství             túre

     pán, vítěz                                                  turo, tur

     panuje čemu, ovládá co, podmaňuje si co     ture, základ slova tur-, min.č. turne  

pant, čep                                                        peltas, základ slova peltaks-

   otáčí se v pantu, obchází, objíždí, vrací se    pele, základ slova pel-, min. č pelle

pantoflíček, střevíc                                       patinka  QL

papír                                                              hyalin

paprsek světla                                                alka

   sluneční                                                         arma

parketa (jakýkoli kus opracovaného dřeva, především v podlaze)             pano

parlamentář, prostředník, vyjednávač          enelmo

pár                                                                  užívá speciální množné číslo, duál

pařát, spár, dráp                                             rakka,nappa

páří se, rozmnožuje se, plodí (biologicky)   puhta, min.č. púke QL (pukta)

pás                                                                 quilta  QL

pásek, řemen                                                 limen QL

pase se                                                           nese, základ slova nes-   QL

                                               (lze použít i jako "pase, krmí zvířata", ale tam je asi lepší následující slovo)

pase (krmí zvířata)                                        nesta QL

pasivita, trpělivost, výdrž, pasívní osoba                 kóle  QL

pasívní                                                           kóleva  QL

past                                                                neuma

pastva, zeleň QL; mládí                                nése, nesse

pastvina                                                         nessele     QL

pastýř (ovcí)                                                  mavar, základ slova mavard- QL

       (dobytka)                                                            lamandar, základ slova lamandarr-  QL

páteř                                                               ekko (VT 46 slovo je špatně čitelné)

       krční páteř, krk, vaz, přeneseně horský hřeben             akse (WPP)

pátrá někde po něčem, prozkoumává něco

(i knihu) za účelem nalezení něčeho            kese, základ slova kes-, min.č. kense

    (předmětem je především prozkoumávaná oblast/věc)

pátrá po něčem, hledá něco                           kesta

pátrá po něčem, snaží se něco vyzkoumat    ekkese, základ slova ekkes-

pátý                                                                lempea

pavouk                                                           liante

         sekáč                                                     lenquelénu QL

pavučina                                                                    líne  (též bavlna, QL)

     (zřejmě temná, možná nadpřirozeně temná)       ungwe

     pavoučí nebo jemná nit                                        lia

paže                                                               ranko, základ slova ranku-, mn.č. ranqui

pec                                                                 urna QL

peckovice   (plod typu třešeň, švestka, meruňka...)             pio QL

peče                                                               masta

  pečivo, chléb (konkrétní kus)                     masta

  pečivo, chléb (obecně, jako materiál)        massa

  vypečený, dobře propečený, zralý, vyzrálý                        maswa QL

pečuje o co, pozornost věnuje čemu, dbá na co                   kime, základ slova kim- GL

pečuje o někoho                                            snad by se dalo použít lusta, QL, nebo                                                                                                                            nějaká jeho alternativa, viz tamtéž

pěkný (sličný, též světlovlasý)                     vanya

pěkný (pěkně tvarovaný)                              terenwa

pěkný, dobrý                                                  alima

  pěkně, dobře, správně                                 vande

  pěkně řečeno!                                              alaquenta       

pěna, tříšť                                                      falle

pěna, hřeben vlny                                          winge

pěna, mýdlová                                                           poimine QL

pění  (o vlnách)                                             falasta

peníze: mince zlatá                                       kulusta  QL

                        stříbrná                                   telpilin  QL

pere: s největší pravděpodobností lze použít allu  (nejspíš allo, zákl. sl. allu-) (myje, vydělává kůži) QL

perla                                                               marilla QL

perlivý                                                           mirmila  QL

pero  ptačí                                                      quesse

      na psaní                                                   tekil   (stopa pera n.štětce:    tekko)

      ozdobné                                                               pilinquasilla  QL

      pružina                             pravděpodobně by se dalo použít slovo lingwilla QL , jehož základním                                         významem je spirála, ale používalo se možná i pro předměty, vzniklé zavíjením a navíjením

peří prachové, chmýří, a podobný materiál             lintye (podle QL lint-y)

peřina             se možná neužívala, zato ale máme slovo pro polštář, přímo odvozené od slova pro peří: quesset,                                                                                                         základ slova pravd. quessek-

pes                                                                 huo

     (fena možná huoni, podle QL, kde je ale koncovka připojena k jinému kořeni)

     lovecký (angl. "hound")                              huan

     honící                                                           ronyo, roa

     divoký; šakal                                               savar  QL

pěst                                                                quár/quáre (základ slova quar-) (přednostně užíváno o ruce                                 sevřené k práci, nikoli boji: kolem nástroje, a někdy dokonce i kolem psacího náčiní)

pěstuje, šíří (se), rozrůstá se                         ala (kořen z QL + WPP)

pěšina                                                            tie

pět                                                                  lempe

petlice, přezka, spona, úchytka                     tangwa

pěvec                                                             lindo (další evtl. viz "bard")

pevnina                                                          nór

pevninská šíje, most, spoj                             yanwe

pevninská šíje, úzká                                      yatta

pevnost (kamenná budova)                           sarne (VT 46 ale čte: "kamenité místo")

pevnost, zabezpečená budova                       arta

pevnost, opevněná stavba                             karasse

pevnost či město s vysokou centrální věží               minasse

pevnost věžní, mocná věž                             turko

pevný, napjatý                                               tunga

       připevněný, bezpečný (fyzicky)            tanka

       věrný, (vy)trvalý                                    sanda

       silný, nepohnutelný                                tulka

       hmotný                                                   ronda

píce, krmivo, potrava                                    nes, základ slova nest- QL

píchá, bodá, dává žihadlo                              erka, nasta

pije                                                                 suke, základ slova suk-, min.č. pravd. sunke;

                                                                       yule, základ slova yul-

                                                        (suke je starší, ale od základu yul je mnoho cenných slov pro žhavé uhlí apod.)

    (upíjí, srká, vylizuje)                                salpa

pila                                                                 sarma  QL

     velká                                                            karkasarma  QL

pilný                                       snad by se - také s přihlédnutím k výrazu "lakare", nečinnost, dalo uvažovat o                                                                     nějaké odvozenině od slovesa "dělá, tvoří", kare (např. kárima, jejíž základní                                                                 význam by byl tvůrčí, činorodý)

pilíř, sloup                                                     tarma

pilník, škrabka                       rasta QL (stejné slovo je pro "tucet", pravd. o téhož základu, viz "randa".                                                                   Pokud bychom chtěli odlišit, mohli bychom zkusit možná přidat -r, rastar, "škrabač")

písař                                                      tehtar (návrh dle QL tektar, kde ale význam je spisovatel)

   písařské umění, krasopis                            tehtele QL (tektele)

písek                                                              tyusse

písek  (později i popel? sind. lith je totéž slovo)       litse

píseň                                                              linde (písnička, melodie, ptačí zpěv)

                                                                       lirilla (QL), líre (zpívaná báseň)

píská                                                              sipi (nejspíš sipe, základ slova sip-), min.č. simpe  QL

pískání                                                           simpisse QL

píše                                                                teke, základ slova tek-, min.č. tenke

                 též: sara, min.č. sáre (pův. význam vyřezává, ryje, vyškrabuje, řeže pilou)

   pěkně píšící, pěkného rukopisu                  tehtamaite  (návrh dle QL tektamaqua)

písmeno (Feanorovo, obecně takové, které je vhodné k psaní štětcem nebo perem)       tengwa

     hláska                                                                                           tengwe

     diakritické znaménko                                                                  tehta

     abeceda                                                                                        tengwanda

     gramatika včetně pravopisu                                                        tengwesta

písmeno - před vynálezem tengwar              sarat, základ slova saraht-

                                                           (QL: prkno. Obojí je od základu "ryje, vyškrabuje, řeže, vyřezává")

     psaní                                                         sarme

písmeno určené výhradně k tesání do kamene     kerta

písmo, pravopis ("způsob zápisu", writing system)            tenkele

píšťala, flétna                                                simpa, simpina QL (též rotse, také tenká rourka, QL)

pištec, flétnista                                                          simpetar QL

piští, mluví vysokým hlasem                        quíni  QL, min.č. quíne nebo quínine

   pištění, vysoký tón                                        quíne  QL

   pištící                                                             quínea  QL

pitka                                                               yulme

pivo, nápoj (kýmsi odvozené slovo)              sukse

placatý                                                                       viz "plochý"

plácne                                                            piltya, min.č. paltye QL (pilty-) (ty vysl. přibl. č)

plácnutí, facka, pohlavek                              piltye QL (pilt, základ slova pilty-) (ty vysl. přibl. č)

pláč                                                                nienie QL (nyenye)

pláče                                                              niena, min.č. nienne   QL (nyéna)

plachta                                                           velunte  QL

plachtí, pluje                                                 kire, základ slova kir-

plachtí, letí                                                    ramya

plachý, bázlivý                                              kaurea  QL

plamen, oheň                                                 nár, náre

plamen                                                           velka  GL

               Rudý plamen též runya/rúnya, nedoporučeno, runya koliduje se slovem pro stopu a pro plamen máme dostatek   jiných slov)

plandá, visí                                                    linga

pláň, plocha                                                   palo, základ slova palu-, mn.č. palwi  QL

pláň                                                                palume, palante QL

pláň zavlažovaná                                           nanda

plástev medu                                                 nehtele QL (-kt-, čteno cht)

plaší/vyplaší                                                  kapta  QL

plášť                                                              kollo  (Je pravda, že dle poznámky v MR může i plášť být                                                                                   "kolla", ale to by nám pak neumožňovalo rozlišit mezi pláštěm a kusem                                                                          oblečení obecně, které je i logické: kolla, s koncovkou příd. jm.,                                                                                 zpodstatnělé "nošený" a kollo, s koncovkou podst.jm., konkrétně "plášť".)

platan (též fíkovník)                                     mapalin  QL (celé heslo)

             platan:                                                  m. fatsevoite (=zcuchaný)

                                                                          m. varivoite (=cizokrajný)

plave, pluje                                                    lutta, min.č. lúte QL

plavý, bledý                                                   malwa, marya

plaz, drak, ještěr                                            lóke

plazí se (o hadovi), svíjí se, kroutí se, ohýbá se, zahýbá    loke, základ slova lok-, min.č. pravd. lonke

pláž                                                                viz "pobřeží"

ples                                                    rozhodně lze použít "oslava", "merende", na níž tanec jistě nechyběl

pleso (horské jezírko, studené)                     ringwe (znamená též "jinovatka") (další viz "jezero")

plete, splétá, ovíjí                                          lia QL

          splétá, spojuje, sesazuje, roubuje       lequeta, min.č. lequente (podle QL lekte, min.č. lequente)

plete z proutí                                                 viz "tkadlena"

pleš                                                                falkasse QL

plešatý                                                                       falkassea QL

plete (na jehlicích)                                        quitya, min.č. quintye QL (quity-)

  pletací, na pletení                                           quitima   QL

  pletací jehlice                                                 pirindi quitimar  QL

  pletený, pevně spojený                                   quitin  QL

  oko úpletu                                                       quintye  QL (quint, základ slova quinty-)

plive                                                               piuta

plně, cele, dokonale                                      aqua

plní                                                                quate (základ slova quat-, min.č. quante)

plní, naplňuje, završuje, dokončuje              quanta 

plný                                                                quanta

plný po okraj, s plnou pusou                         penquanta

plod                                                                yáve

plodí (nese plody)                                         yave, základ slova yav-, min.č. pravd. yambe QL

               (QL uvádí min.č. yáve, ale to by se zbytečně pletlo s běžným slovem pro plod, ovoce)

      (má potomky, též ve smyslu "stvoření")  onta (min.č. óne i ontane)

plodí, rozmnožuje se (biologicky)                puhta, min.č. púke QL (pukta)

plocha, rovina, pláň                                       palo, základ slova palu-, mn.č. palwi  QL

plochý                                                            lára

plochý, rovný                                                paluva, palwa, palanka  QL

plošina (obytná), podlaha                             talan, základ slova talam-

plot (ohrada)                                                  pelma

plot (živý), plocha uvnitř živého plotu         pelto

pluje, plachtí                                                 kire, základ slova kir-

pluje, plave                                                    lutta, min.č. lúte QL

pne se (po čem), ovíjí, plete, splétá              lia   QL

po (časově), před (místně)                            apa, epe (když se elfi dívali do budoucnosti, měli ji před sebou.

                                                                          V případě slov jako epesse /přezdívka, obdržená později než jméno/, kde se                                                               budoucnost stala minulostí, to může být poněkud matoucí :))

po, na, o, co se týče, v návaznosti                 pa, pá (vyjadřuje lehký dotekový kontakt)

                                                                                         (yéni pa yéni = léta v návaznosti na další léta = na věky věků)

po (určitou dobu)                                          ter

pobídka, povzbuzení, bojový pokřik                        siule

pobízí, uvádí do pohybu, vypouští k letu    horta

pobízení, urychlování                                      hortale

pobřeží                                                           hresta

    oblázkové                                                  arahte (vysl. arachte) QL (arakte)

pobřeží /s vyššími vlnami/, čára příboje          falasse

pocit, cit, vnímání, hmat                                           tende  QL

pocta                                                              nejblíže asi orosta, "povýšení, vzestup"

počasí pěkné, jasná obloha                           kalle

            zamračené                                         lúre

            (obecné slovo zřejmě zatím neznáme, takže nejspíš např. "podívám se na oblohu", viz tamtéž)

počátek                                                          yesta

počítá                                                             note, základ slova not-

     spočítá (přít.č.)                                                     onote základ slova onot-

počítaný                                                         nótina

počítatelný                                                     nótima

pod (čím)                                                       nu; pokud se to nedotýká: ní

       (co)                                                         undu

poddává se, dovoluje, povoluje                    lave, základ slova lav-, min.č. pravd. láve

poddaný je, komu                                          nure, základ slova nur-, přesný jazyk neuveden

poddajný, měkký                                           maksa

poddajný, měkký, křehký                              malaqua QL

podestýlka, koberec                                      farma (heslo špatně čitelné a nejisté)

podezřelý, výjmečný, slavný                        minda

podezírá, odhaduje, tuší                                nauta, min.č. náve QL

podezření                                                       naus, základ slova naust-  QL

   mimo podezření (příd.jm.)                            naustavilte  QL

   podezření, náznak, šeptanda, narážka        navillo  QL

podhlavník, tuhý polštář                               nirwa

podle, podél, po                                             někteří používají téra, dosl. přímý

podíl, kus                                                       kirma (kýmsi odvozené slovo)

podlaha, obytná plošina                                talan, základ slova talam-

   (Může označovat i zem samu jako cosi, po čem se chodí, podobně jako my říkáme někdy podlaze "zem".)

podlý, opovrženíhodný, nízký, nečestný      faika

podmaňuje si co, vládne čemu, ovládá co     ture, základ slova tur-, min.č. turne

podnět                                                            viz "impuls"

podniká, zkouší                                             neve, zákl. sl. nev-, navržený min.č. néve

podnos, tác, také máry                                  tulma QL

podoba, podobnost (něčemu)                                    veasta  QL

podobá se něčemu, připomíná něco              vealta  QL

        hodně                                                        avealta QL

podobný                                                         víka

        hodně                                                        avíka QL

podobně nebo stejně                                      véla

podpěra                                                          tulko, základ slova tulku-, mn.č. tulqui

podpora, přítomnost, blízkost                       penasta  QL

podporující, přítomný, stojící po boku        (příd. jm.) penanwa  QL, (podst. jm.) astarindo/artarindo

podrážděný, špatně naložený                        narka QL

podstata, skutečné bytí                                  nasse (může znamenat i osten, trn, ale pro to máme i erka)

podzemní přirozené i tesané obydlí              hróta   (vysl. přibl. řóta)

podzim (jako celek)                                      lasselanta, narquelion (narqelie později jméno pro říjen)

podzim (počátek)                                          yávie  (čas plodů)

podzim (závěr, přechod v zimu)                   quelle (čas uvadání)

pohádka, báje, legenda, pověst                     nyarie QL

pohádka nebo říkanka pro děti                      nyanda QL

pohání, pobízí                                                horta (způsobuje, že běží co nejrychleji)

   pohánění, pobízení                                        hortale

pohání, jede na zvířeti                                   norta (způsobuje, že běží)

pohár                                      súlo, základ slova súlu- (Et); yulma PP (Et: yulma = pochodeň)

               (doporučuju pohár i pochodeň převzít z Et, získáme navíc celý kořen s několika slovy)

pohasíná, pomalu se vytrácí                         fifire, základ slova fifir-

pohladí                                                           viz "hladí"

pohlavek, facka, plácnutí                                          piltye QL (pilt, základ slova pilty-)

pohled (krátký i dlouhý)        yendo (též yesta, nedoporučeno, koliduje s jediným slovem pro "počátek")

pohnutý, vzrušený                                         awalda

    pohnutí, silný cit, vzrušení                                      walme

    cítí silné pohnutí, je vzrušený                       walya

    způsobuje silné pohnutí, vzrušuje, burcuje   walta

pohotově, připravený, po ruce                      ferima, ferina (o věcech určitě, zda se to dá použít i o osobách,                                                                                                      není jasné)

pohrdá kým/čím (bez ohledu na důvod)       nattire, základ slova nattir-                          

pohrdá, kým/čím (oprávněně)                       faika (jen kořen z Et)

pohrdání, výsměch                                        yaiwe

pohroma, zkáza, zhouba, naprostý konec     quelme QL

pohybuje se plynule, běží, točí se                 noro kořen z QL (o živých tvorech i věcech/strojích)

         běží dál, běží hladce a vrčí                              nornoro, min.č. nornoronte nebo nornóre  QL

                 další viz "hýbe se"

pohyblivý, rychlý                                          tyelka (vysl. přibl. čelka)

pochodeň, louč                                              yulma (Et)

            (doporučuju pohár i pochodeň převzít z Et, získáme navíc celý kořen s několika slovy)

pochva, lusk                                                  vaine QL

pochvala                                                        laitale

pojmenovává                                                 esta

poklad, drahocennost                                    harma

  totéž plus drahokam, klenot                          míre

poklad tajně hromaděný, naloupený, dračí   foa QL

poklad, pokladnice                                            harwe  (též "zranění". Pro poklad i truhlu už máme jiná slova.)

poklesává, visí                                               quiqui, min. č. quinque  QL (nejspíš quique, základ                                                                                    quiqu-, bud.č. quikuva)

poklice, víko, přikrytí, kapuce                      telme

            na pantech                                          lat, základ slova latt- QL

pokoj, mír                                                      viz "klid"

pokoj, komnata                                              sambe

pokožka, kůže, rouno, kožešina                    helma

pokřik, bojový, k povzbuzení                       siule

        vítězný                                                      yello

pokušení                                                        úsahtie (evokuje zkoušku ohněm)

                                                insangare (indo sangare: tlak /jen vnitřní?/ jednat sám proti sobě)

pole, hrazené                                                 peler

         oseté                                                              resta (nedoporučeno, koliduje s potřebným slovem pro pomoc a                                            pomocníky. Jednou bylo použito i ve smyslu "trh", což někteří vykládají jako "rozsévání".)

poleká, vyplaší (přít.č.)                                 kapta

poletující, třepetající se                                wilwa

polévka                                                          sulpa QL

polibek                                                           mique  QL

   lehký                                                              miquilitse QL

   něžný                                                             miquelis, základ slova miqueliss-

police                                                             palta  QL

poloviční, rozpůlený                                     perina

polovina                                                         perta, peresta

polštář (péřový)                                                        quesset, základ slova pravd. quessek-

     tuhý polštář nebo podhlavník                      nirwa

polyká, Quenův návrh:                                  lake, základ slova lak-, min.č. lanke (podle kořene v Et)

pomáhá, ulevuje, léčí                                    asya

pomáhá, zachraňuje                                      resta, min.č. rése QL

     pomocník                                                  restar HKF

pomalý                                                           lenka QL

pomeranč                                                       kuluma

   pomerančovník (odhad HKF na základě SA mal)             kulumalda

pomíjivý, prchavý                                          lútima  (podle QL)

pominulý, ztracený                                       vanwa

pomník, památník (kamenný)                       ondole

pomsta, trest, rána osudu                              paime QL

pomstychtivost, krutost                                paimene   QL

pomstí se (ale i odplatí dobrým, příp. zlým za dobré)      paitya, min.č. paisine QL (vysl. přibl paiča)

   mstitel                                                        paimar  QL

ponížený                                                        nukumna

    ponižuje, zahanbuje, zle nakládá s, poškozuje                 naitya (vysl. přibl. naiča), min. č. naiksine QL

ponurý, temný, černý                                    morna

popel, písek                                                   litse (Et = písek, doplněno podle sind. lith)

popěvek, melodie                                          linde

popisuje                                                         osteke, základ slova ostek-, min.č. ostenke

popírá                                                                             lala (nedoporučeno, koliduje s dobře doloženým  slovem pro                                                                                    libozvučný smích. Bez výčitek svědomí bych použila nedoložené láquete,                                                                    ost. tvary viz quete.)

poraní (přít.č.)                                                           harna

porod, zrození, narozeniny                           nosta

porovnává                                                      víkana  QL

porovnávání (s něčím)                                  víkele  QL

porozumění, vědomosti                                hande

posiluje (se), sílí                                           antorya

posilnění                                                        antoryame

posiluje, potvrzuje (např. výpověď), utěšuje           tiuta    QL

posílení, posila, potvrzení, útěcha, úleva                 tiutale  QL

posílá

       pro někoho                                              tulta

       někoho někam                                        menta, lelta

  poselství                                                      menta

poskvrna, nejasnost, stín                               mordo

poskvrna, skvrna                                           vakse

   poskvrňuje                                                     vahta

poskytuje privilegium                                   lave, základ slova lav- (stejné slovo "lízne")

poslání, osud                                                  maranwe

poslední                                                         métima, tella, též: telda (což je ale v QL: přístřeší mající)

poslední, konečný, závěrečný                       tyelima

poslouchá (naslouchá, slyší)                         lasta

poslouchá, slouží, klaní se                            nure, základ slova nur- (přesný jazyk neuveden)

posměch, pohrdání                                        yaiwe

postel                                                             kaima

     ležení v posteli, nemoc                               kaimasse

     upoutaný na lůžko, nemocný                      kaimassea

postrádá, nemá (co)                                       pene, základ slova pen-, min.č. pravd. penne

   postrádající, nemající (co)                            penya

postřehne, všimne si (přít. č.)                                   tunta QL

   postřeh, všímavost; pozorování                    tunto QL

posunková řeč                        hwerme (hw vysl. něco mezi u a f), (běžná gestikulace): mátengwie

posuzuje, soudí, považuje za                        name, základ slova nam-, min.č. namne                             

posvátný (o věcech)                                      ainima

posvěcuje                                                       airita, min.č. airitáne

                                   další viz "svatý"

pošetilý, nemoudrý                                       alasaila

poškozený, pokažený                                    hastaina

poškozuje, ponižuje, zle nakládá s               naitya (vysl. přibl. naiča), min. č. naiksine QL

potápí se                                                        tume, základ slova tum-

poté                                                                epeta, epta

potěšuje, posiluje, potvrzuje (např. výpověď)       tiuta    QL

potíž (návrhy Quenovy podle staré noldorštiny:)      taras, tarasse

potíže činí, trápí (podle staré noldorštiny)              tarasta

potíže činí, překáží (něčemu)                                   hranga

potkan, krysa                                     nyano   Et, zatím stále ještě neopraveno podle VT 47 na nyarro

     (bližší viz "hlodavec")

potok                                                              nelle

potom                                                            epeta, epta

potomek, vnuk                                               indyo

potopa                                                            ulunde

potravina                                                       matil  QL (matl)

potrava                                                           matso

potřeba (podst. jm.), nutnost, nouze                         maure, sangie

potvrzuje (např. výpověď), posiluje, utěšuje           tiuta    QL

potvrzení, posílení, posila, útěcha, úleva                 tiutale  QL

poušť                                                             erume

pouští, propouští, uvolňuje, zmírňuje                      lehta

pouští na svobodu, osvobozuje                                 lerya

pouští se s vervou (do něčeho),                    horya     

        je motivován/vnitřně tažen (něco dělat)

poutá, váže                                                    nute, základ slova nut-, min,č, pravd. nunte

   pouto, uzel                                                  núte

       svazuje, zajišťuje, zbavuje svobody          avalerya

poutá, zejména (ale nejenom) řetězem         lime, základ slova lim-, min.č. líme QL

používá                                                          yuhta (podle Et yuk)

používá co, zachází s čím, umí zacházet s čím, dotýká se, hmatá, hladí    mahta

                                                                                         (v některých pramenech též vládne mečem, bojuje)

povaha, charakter, svědomí                          óre

povaha, "srdce" jako sídlo vůle, někdy též rozhodnutí (samo o sobě)        indo

povaha, vžitá (též vůle Jediného)                 indóme

považuje (něco za něco), posuzuje, usuzuje             name, základ slova nam-, min.č. namne

                                                                                   nave, klad slova nav-, min.č. asi náve

povedený                                                       alakarna

pověst, báje, legenda                                     nyarie QL

povídá                                                            viz "mluví"

povídá jen tak, naprázdno, klevetí                nyata

povídá si s někým                                         viz "rozhovor"

povinen ("vázaný povinností")                     nauta

povodeň, příliv                                              luime

povolává, svolává                                          yale, základ slova yal-, min.č. yalle

povolává, posílá pro někoho, sežene ho        tulta

povoluje, dovoluje                             lave, základ slova lav-, min.č. pravd. láve (stejné slovo "lízne")

povoluje, uvolňuje                                        lehta

povrch                                                            palme

     zemská kůra                                             palúre

povýšení, vzestup                                          orosta  QL

povzbuzení, pobídka                                     siule

pozadu zanechaný                                         lemba

pozdrav (na uvítanou, angl. "hail",

význam cca "má úcta"

- ovšem míněno velmi vážně!)                aiya

               totéž + přání dobrého:                           alla

pouze přání dobrého:                              alasse (dosl. "radost")

            vítej/te!                                              alatulya, alatúlie                                           

                                                                          mande omenatine (podle sind.)

            (na rozloučenou, angl. "farewell"

               - význam, bez ohledu na sporné

nuance překladu, "Měj se dobře")                       namárie

            odcházejícímu:                                     márienna ("směřuj k dobrému")

            odpověď někdy:                                                  hara máriesse ("zůstávej v dobrém") (WPP)

šťastnou cestu!                                  alamene

poznání, vědomosti                                       ista, istya

pozoruje, střeží                                              tire, základ slova tir-

pozoruje, ale nestřeží; čte                             kenda

pozornost věnuje čemu, dbá na co                kime, základ slova kim- GL

pozpátku                                                        nanquerna

požehnání, milost, dobrodiní                        mána

požehnání, blaženost, zdar, bohatství           almare

   požehnaný                                                  almárea

   požehnaný, vzkvétající, bohatý, hojný                  alya

požehnaný (ve smyslu dobrý, svobodný od zla)                  aman, mána/manna

            (např. o duchovních bytostech nebo duších, které prošly očištěním po smrti)

požehnaný (nad kým bylo vysloveno požehnání)   manaquenta

požehnaný                                                     manaite

práce

     konaná s radostí, nejblíže                        karme (tvorba, umění), tanwe (řemeslo)

     otrocká                                                     mótie (standartní gramatický tvar následujícího)

pracuje (tvoří, staví)                                     kare, základ slova kar-

        (tvoří, vyrábí)                                        tane, základ slova tan-

        (otročí, dře)                                           móta

pracný, namáhavý, nesnadný, obtížný          urda

práh                                                                fenda

prach                                                              asto

prales, hvozd                                                 taure

pramen                                                           ehtele (vysl. echtele)

  silný horský pramen, též proud sladké vody do moře                   kelusse

pramen horký, gejzír                                     welme

pramen vlasů                                                 viz "kadeř"

prapor, standarta (pův. tyč)                           tulwe  QL

prase                                                              polka  QL

     divoké                                                         karkapolka  QL

praská                                                            viz "puká"

prášek (jemný)                                              mul, základ slova muld-  QL

    práškovitý                                                    mulda  QL

pravdivý, skutečný                                        anwa, naite

pravidelný, podle pravidel, zákonný, normální       sanya

pravidlo, zákon                                              sanye

praví, pravil                                                   viz "prý"

pravopis plus gramatika                                tengwesta

pravopis, písmo ("způsob zápisu", writing system)            tenkele

pravý (ten, co je napravo)                             forya

   pravoruký                                                   formaite

   pravá ruka                                                   forma

prázdnota                                                       kúma

prázdný                                                          kumna

prázdný, pustý                                                           lusta (alternativní významy viz tamtéž)

praží, smaží, opaluje                                     sisi (pravd. sise, zákl. sl. sis-), min.č. sisse    QL

   pražený, vyprahlý, sežehnutý, připálený  sisin QL

predátor                                                         lama raustea QL

prchavý, pomíjivý                                          lútima  (podle QL)

princ, dědic                                                    (h)aryon (Et se ve významu "princ" přiklání spíš

                                                                                         k "haryon", možná bylo později upraveno)

princ                                                              turillo QL

princezna                                                                   aranel; turille QL

prkno (jakýkoli kus opracovaného dřeva, především v podlaze)    pano

prkno specielně                      sarat, základ slova saraht-  QL (vysl. cht) (Totéž slovo existuje pro

                                                           písmeno před Feanorovými tengwar, ale obojí je od základu "vyškrabovat, řezat")

   prkenný                                                       saratwa  QL

pro (nebo směrem k)                                     an, ana, na

problém                                                         viz "potíž, potíže"

pro někoho, v něčí prospěch                        

probouzí se                                        kuiva (odvozeno z kuivie, probuzení)(min.č.pravd. kuimbe)

   probouzí (někoho)                                         ekkuita (Quen podle VT 27)

probuzení                                                       kuive, kuivie

probouzející se                                              kuivea

proč                                                                man-an (návrh HKF)

prodává                                                          viz "obchod"

prodloužení, natažení                                    taile

prodloužený, natažený                                  taina

prodlužuje, natahuje                                      taita

prohledává, prozkoumává něco (i knihu) za účelem nalezení něčeho  kese, základ slova kes-, min.č. kense

procházka                                                      vanta

prokletý                                                         húna

proklíná                                                         húta, min.č. húne nebo huntane

proklíná, rouhá se                                          naiquete, základ slova naiquet-                   

prolamuje se                                                  terhate, základ slova terhat-, min.č. terhante

prolhaný                                                        fúrima GL (později asi húrima)

proměňuje se, střídá se, mění se                   virya, min.č. virne i virinye

pronásleduje, loví                                                     roita

pronásledování, lov                                       roime

proniká                                                          tere, základ slova ter- (kořen z Et)

pronikavý, ostrý, přesný                               laika (pravděpodobně hlavně o smyslech)

                                                                       tereva (pravděpodobně zejména o nástrojích)

propast, bezedná (angl. "abyss")                   undume

propast, průrva, kaňon, hluboký záliv           yáwe

propečený, vypečený, zralý, vyzrálý            maswa QL

propichuje, provrtává                                       Et má kořen tere-, jehož význam je "proniká" a jsou od něj                                                                                   odvozena slova jako "nebozez" nebo "propíchnutá či vyvrtaná dírka". Dá                                                                    se myslím uvažovat o slovesu "terta", propichuje, provrtává

propojuje, spojuje, váže                                lime, základ slova lim-, min.č. líme QL +VT 47

propouští na svobodu, osvobozuje                lerya

propouští, uvolňuje, zmírňuje                                   lehta

prorocký (do budoucnosti)                                       apakenya

         (vhled do věci, osoby)                          terkenya

prorocká schopnost, vhled:                           apaken, terken

prosakování, prosakující tekutina, mokvání, vlhkost, míza, šťáva zralého ovoce marka QL (mark)

prosátý, přebraný                                          siltina QL

   prosívá, přebírá                                          silta, min.č.salte    QL (silt-)

prosí; prosba, žádost; prosím, račte                         iquista QL

   (pokorně, snažně) prosím                          iquin QL (nemá jiné osoby)

    vztahuje ruce v prosbě, naléhavě žádá     arka

prospěch, prosperita, zdar, bohatství                        alma

      totéž plus požehnání, blaženost                  almie, almare

      j.č. (jeden konkrétní zdar atd.)                    alme                                                             

prostranství uzavřené                                    panda

                 kruhové                                                    korin

                 uvnitř živého plotu (může znamenat i živý plot)                       pelto

prostor, dosl. prázdnota (před stvořením světa)     kúma

prostředek, střed                                            ende

   prostřední                                                                  endea, en(d)ya

prostředník (prst)                                          lepenel, lepende

prostředník, vyjednávač, parlamentář          enelmo

protáhne se (někudy), je tenký                      file, základ slova fil-    podle QL

protahuje (se), natahuje                                lenwe, základ slova lenu- QL

protahuje, prodlužuje, natahuje                    taita

protažení, prodloužení, natažení                   taile

protažený, prodloužený, natažený                taina

proto, tak                                                       tanen, talo

proto, následně, tedy                                     epetai, etta, potai

proudí, teče                                                   kele, základ slova kel-, min.č. nejspíš kelle (kořen z Et)

proud                                                             kelume

   proud sladké vody do moře                                      kelusse (též silný horský pramen)

proudící, lijící se, zaplavující                                   úlea

proutek, výhonek, pupen                               tuima

provázek (především řemínek)                     latta

         (velmi tenký, též jemný vlas, chlup, nit)      filma QL, jemné vlákno též ipsin

provinění, zlý čin                                          útyare (podle VT 43 /o/ úkare)

   provinilec, pachatel zlého činu      útyarindo (podle VT 43 o úkarindo), naiko, naikando VT 43

   proviňuje se, páchá zlý čin                           útyare, základ slova útyar- (podle VT 43 úkare)

provinění, dluh                                              lukasse

   provinilec, dlužník                                        lukando

provinilec, z hlediska vztahů (někdo, kdo mi dělá věci, jichž se bojím)               rukindo;

                                                                                              více provinilců (obecně): ruhtalie

provrtává                                                       viz "propichuje"

prozkoumává něco (i knihu) za účelem nalezení něčeho    kese, základ slova kes-, min.č. kesse ?

prst                                                                 lepse, leper

   prst na noze                                                taltil, základ slova taltill-

   prsty mající                                                -tenda    QL

      šátrajících prstů, dlouhoprsťácký              tapatenda  QL

   prsty sbírá                                                   lepta

      sbírá či uchopuje dvěma prsty, palcem a ukazovákem  nape, zákl. sl. nap-. min.č. pravd. nampe

   prstem ukazuje                                           lepenta

prsten                                                             korma

prsteník                                                          lepekan, lepente

prší                                                                 viz "déšť" (a "lije")

prudký (příkrý)                                              aiqua

prudký (spěšný, rázný)                                  orna

pruh                                                               rimpe  QL

   pruhovaný                                                      rimpina  QL

   pruhy maluje, na pruhy řeže, trhá, stahuje z kůže, loupe kůru, bičuje     ripta QL

průhlednost, průzračnost                               liquis, základ slova liquist- QL

   průhledný                                                               liquistea   QL

   průzračné jezírko, studánka                       liquilla QL

průchod, přechod, brod, křižovatka              tarna QL

průliv, průplav, koryto vodního toku           kelma

průlom                                                                       terhatie (standartní odvozenina od terhate, prolamuje se)

průrva, strž, kaňon, hluboký záliv                yáwe

průrva, strž, příkop, puklina v zemi, zářez, zásek, sečná rána        hyatse, kirisse

průsmyk, rokle, hluboká puklina v zemi       kilya

průsmyk, úžina, soutěska                              nakka

průsmyk, strž, útes, mocný zásek                 falqua QL

průsvitný                                                       liquilta   QL

průtrž mračen, potopa                                               ulunde

pružina                                                           viz "pero"

první, přední; vrchol, nejvyšší bod                           inga

první, význačný                                             minya

    význačný, slavný                                             eteminya

prý                                                                 nejblíže je asi "jak pravil/praví" (archaické uvedení citátu):                                                 eque (stejné pro oba časy, může specifikovat mluvčího,

                                                           a to jen připojeným zájmenem nebo vlastním jménem, které je za slovesem.)

pryč                                                    au (na ot. kam?) oa (na ot. kde? i kam?), oar (na ot. kam?)

                                                           lze také použít ara, mimo, i v těsném spojení s osobním                                                                                                        zájménem: Arse = On/ona je pryč.

pryskyřice                                                      suhte, základ slova suksi-     QL (vysl. suchte)

  pryskyřičný, s pryskyřicí                            suksina  QL

přadeno                                                          karpan  QL

   přede, stáčí                                                 kanga QL

přání, touha                                                   íre

     jedno konkrétní                                        námie (též 1 úsudek)

přátelský, milující (druhý z výrazů platí spíše pro neživé předměty, zejména vědní obory)                         nilda

přátelství                                                       nilme

            hluboké a silné                                  melme

pře, předmět pře, zákrok zákona                   kos, základ slova kost-  QL

pře se, hádá se, má spor                                kosta

přebírá, prosívá                                             silta, min.č. salte   QL (silt-)

   přebraný, prosátý                                       siltina  QL

(přece), a přece, ale přece                             a-nanta, ananta

před (časově), za (místně)                           

před (místně), po (časově)                apa, epe (když se elfi dívali do budoucnosti, měli ji před sebou.

                                                                          V případě slov jako epesse /přezdívka, obdržená později než jméno/, kde se                                                               budoucnost stala minulostí, to může být poněkud matoucí :))

        (místně)                                                 pó/po

předešlý, včera                                              noa

předjaří                                                          koire

předloktí                                                        olet, základ slova olek-  QL

předmět, věc (hmotná)                                  nat, základ slova natt-

předmět, záležitost                                        natto QL

přední (hlavní)                                              héra

            (slavný, význačný)                            eteminya

předpokládá                                                   kita

předpokládá, odhaduje                                  intya  (vysl. inča)

předpoklad, odhad, myšlenka                       intya  (vysl. inča)

 

předpony:

     bez                                                                             ava-

     daleko a široko                                                        palan-

     dolů                                                                            undu-

     k (3.p.)                                                                       ana-

     kolem                                                                         os-

     mnoho                                                                       lin-

     navíc                                                                                         na-

     ne (o něčem zakázaném)                                        ava-

     ne (s názvukem něčeho zlého, nebo též chybějícího) ú-

     ne (pravý opak)                                                       al-, ala-, il-

     okolo                                                                         os-

     po, později                                                                               apa-, epe-

     pod (čím)                                                                  no-

     první, přední                                                             ing-

     skrz                                                                            ter-

     snadno                                                                       as- asa-

     spojení     (většinou pouze 2)                                               o-, ó

          (více)                                                     yo

     támhle                                                                        en-

     těžko                                                                                         hrai-    

     ustavičně                                                                   vor-, voro-

     v minulosti                                                                ya-

     v budoucnosti                                                          en-

     věčně, věčný, věčnost                                             oi, oio-

     vedle toho, venku                                                    ar-

     ven                                                                             et-

     vše                                                                              il-

     vzhůru                                                                       am-, oro-

     vznešený                                                                   ar-, ara-

     vysoký, vysoce postavený                                     or-

     támhle                                                                        en-

     z, pryč                                                                        au- (směrem k mluvčímu)

                                                                                         hó- (viděno nezávislým pozorovatelem)

     zakázané                                                                   ava-

     znovu                                                                         en-, at-, ata-

     zpátky                                                                        nan-

     způsobit, že se stalo (před slovesa)                      ka-

 

předpověď v sobě obsahující, prorocký       apakenya

   schopnost předpovědi (i jednorázová)       apaken

představa, pojem                                           nó, základ slova nów-

představivost                                                 intyale  (vysl. přibl. inčale), nause

představivost, mysl                                       isima, síma

předurčuje osudem                                        martya, marta

přehnaný, přílišný, velmi silný (např. o touze)                    maira QL

přechází (odchází od místa či skupiny na/k jiné,                hótule, základ slova hótul-, min.č. hótulle                              vnímané mluvčím jako "naše", jinak by se

               nedalo použít základu tule, přichází)

přechází, kříží, jde přes                                 tara QL

   přechod, brod, křižovatka, průchod           tarna QL

přechází, přeplouvá, jde přes                        langa

  přívoz, brod, most, křižovatka, příčné břevno   langa

               (langa a zejména příbuzné lango, krk, mírně koliduje s lango, široký meč, který je ale příbuzný s landa, široký)

přeje si, touží po, chce                                  mere, základ slova mer-, min.č. merne

překáží            (čemu)                                              hranga

   s překážkou, ucpaný, zablokovaný            tapta

překračuje, překonává, vyniká                      lahta, ráta

přemýšlí, přemílá si něco v hlavě (dosl. přežvykuje)       tyustyuhta (min.č. tyustyúke) QL (tyustyukta)     (jinak viz "myslí")

přes, křížem                                                   arta (staré slovo z LT2, které koliduje s dvěma dalšími, ale žel asi                                                                       nemá jednoznačnou alternativu. Sindarská verze je potvrzena ještě v MR)

přesný, pronikavý, ostrý                               laika (pravděpodobně hlavně o smyslech)

                                                                       maika (o čepelích, zejména meče)

přesný, jemný                                                tereva

přesnost, ostrost (smyslů)                             laike

přestává, končí, uzavírá (jako poslední v řadě)       tele, základ slova tel-,  min.č. pravd. telle

            ukončuje, uzavírá (jako aktivní činitel)                                  telya

přestává, zastavuje, dává si pauzu                            hauta

přestává, zastavuje (se), zaráží                     pusta

     přestávka, zastavení, tečka za větou           pusta

     tečka za větou                                              putta

přestávka na pochodu, po 5 km                                lár (též odpovídající délková míra)

přesto, a přece, ale přece                               a-nanta, ananta

převrácený, tvrdošíjný

(podle příbuzných jazyků;  pův význam je "křivý")                         hwarin

převrácený (hlavou dolů)                              nuquerna

přezdívka, (čestné) přízvisko                                   epesse

přezka, spona, petlice, úchytka                                 tangwa

přežvýkaná píce                                            tyus, základ slova tyuks- (ty vysl. přibl. č) QL

  přežvykuje, přemílá si něco v hlavě             tyustyuhta (min.č. tyustyúke) QL (tyustyukta)

při (někom)                                                   as- před osobní zájméno

příběh, vyprávění                                          quenta, quentale; nyáre, nyarna

příboj                                                             solor

příbuzní (držící při dotyčném), příbuzenstvo  resta QL (též sloveso, pomáhá)

   příbuzný m./ž.                                            réro/resse QL

   příbuzenství                                                rendole  QL

   příbuzný skrze sňatek                                vestanoina QL

příbytek                                                         viz "domov" a "dům"

příčina, motiv, nejzákladnější důvod            tyasta (podle QL kasta)(vysl.přibl. časta)

příčka žebříku, schod, stupeň                                   tyelle

přidává                                                           napane, základ slova napan-

přidává k, zvětšuje, prokazuje čest (zejména darem)          hane, základ slova han- (kořen z VT 43)

příď lodi, široký meč                                    lango

přihodí se, stane se (přít.č.)                          marta podle QL mart- (doporučený je tento                                                                                                                            význam, "osudem předurčuje" má alternativu)

přichází, dojde až k, dorazí (vše přít.č.)       tene, základ slova ten-

přichází, blíží se                                                        tule, základ slova tul-, min. č. tulle

příjmení                                                                     viz "přezdívka"

přijímá; hodí se k něčemu, ladí s něčím, shodne se            kame, základ slova kam-, min.č. kamne

                                                                  (pro jemnější odlišení významů lze evt. využít autorova váhání nad minulým časem a ve významu "přijímá" používat kamme, min.č. kambe)

přijímá, dostává, bere si, stojí, vyžaduje   tuve, základ slova tuv-, min.č. túve  kombinace QL a PP

                                                                                    (viz "bere")   

   přijatelný                                                    túvima QL

příkop s hradbou                                           ossa QL

příkop, puklina v zemi,  průrva, strž, zářez, zásek, sečná rána       hyatse, kirisse

příkrý, strmý                                                 aiqua, oronta QL

     příkrost, strmost                                          aiquale QL

přikrytí, krytina, kapuce                               telme

přikrývá                                                         tupe, základ slova tup-, min.č. pravd. tumpe       

                zastiňuje                                        telta

                zastřešuje                                       tope, základ slova top-, min.č. tompe

přikrývka (pův. vlněná)                                 toalle  podle QL (oalle)

přílba                                                             kassa, kastol; harpa

přilepený                                                                   híma (podle praelfštiny); lpějící, vytrvávající: himba

příliš                                                              akka, líme, mai  QL (koliduje s pozdějším dobře doloženým                                                                     kořenem pro dobro a krásu, ale dává užitečné slovo pro přehnaný, přílišný)

přílišný, přehnaný, velmi silný (např. o touze)                    maira  QL

příliv, záplava                                                           luime

příliv (a pravděpodobně i odliv)                   sóla  QL

přiměřeně, s mírou                                        lestanen

přímý, správný                                              téra

přináší, vede, táhne                                       tuke, základ slova tuk-

připadá někomu, vypadá; bíle se leskne       ilka, min.č. alke QL (ilke, ilk-)

připálený, osmahnutý, vyprahlý                   sisin  QL

připevňuje, upevňuje                                     take, základ slova tak-, min.č. tanke

připomíná něco, podobá se něčemu              vealta QL

připomíná si                                                  enyale, základ slova enyal-, min.č. enyalle

 

přípony:

         dívčí jméno:                                                         -wen

         jako                                                                        -víke

         mužské jméno (ne výhradně!):                         -we

         někdo                                                                     -quen

         nevlastnící, svobodný od                                   -vilte  QL

         nevlastnící, beze-                                                - lóra

         nevlastnící, o něco připravený                          - enka

         plný                                                                        -inqua

         přítel                                                                      -ndil (dil) (někdy i nil),

         ruký                                                                       -maite

         služebník                                                              -ndur  (dur)

         syn                                                                         -ion

         tvarovaný                                                             -kanta

         vhodný k něčemu                                                -ima

               (pokud se prodlouží kmenová samohláska: schopen něčeho)

         vlastnící                                                                -arwa, -voite

         zlomky                                                                  -sta

         ženská koncovka:                                                -isse

 

připravený o něco, bez prostředků, opuštěný           úna

připravený, po ruce                                       ferima, ferina (o věcech určitě, o osobách není jisto, a                                                                                       každopádně by to byla zřejmě připravenost pro někoho jiného)

připravuje (rychle, hned)                              ferya

přirozenost, druh, odrůda                              nostale QL (nostalen mára - podle pozdější gramatiky                                                                                                                       asi spíše nostalenen = od přirozenosti dobrý)

přísaha, smlouva, svazek                              vanda, vére

přísahá, uzavírá smlouvu, svazek                             vesta (bere si koho + 4.p.) (evtl verya, nedoporučeno,                                                                                                          znamená "odvažuje se" :), ale pojí se s koncovkou -nna)

     smlouva, kontrakt                                    vesta, ovesta (zřejmě 2 stran)

     akt přísahy sám o sobě, svatba                            vestale

přísloví, rčení, citát                                       eques, základ slova equess-

přístav, malá zátoka                                      hópa

přístav, vjezd do přístavu, mořská stezka    londe, londie

přístaviště, přístřeší, útočiště                        hopasse

přístřeší mající                                              telda QL (též: poslední, WJ)

přístřeší, přístřešek                                       koa

příšera                                                            úvanimo, ulundo, urko

příště, navíc                                                   ente

přitahuje                                                         teta  QL

přitahuje svou krásou                        lelya (může znamenat i "cestuje"), min.č. léline; teta, min.č. téne QL

                                                                       (min.č. lelya ve významu cestuje je "lende")

přítel, blízká osoba  (nikoli ve smyslu milostném)        meldo (m)/melde (ž), málo

                                 (ve smyslu milostném viz "milovaný")

    kamarád; dychtivý student, milovník oboru            nildo, nilmo,  (ž)  nilde

přítomnost, blízkost, podpora                       penasta  QL

přítomný, stojící po boku, podporující         penanwa  QL

přivádí                                                           tulta

přivádí na mizinu, ochuzuje, ožebračuje     oista  QL

přízemní, zvířecký, velmi hloupý                 lamanwa  QL

přízeň, něha, sladkost (asi i fyzická, rozhodně v přeneseném smyslu)      lisse

přizpůsobuje, upravuje (aby se věci k sobě hodily)                        kamta

přizpůsobuje se, je tolerantní, snáší někoho                                    ókame, základ slova ókam-

přízrak                                                                       ausa

přízvisko                                                        epesse

"přiženěný" (nebo přivdaný), a vůbec příbuzný skrze sňatek                     vestanoina QL

psanec, vyhnanec,                                         hekil (též s koncovkami o, e pro m. a ž.)

   někdo ztracený, zbloudilý nebo osamělý             

pst!                                                                 tá!

ptá se                                                             maquete, základ slova maquet-, min.č. maquente

pták                                                                wilin, základ slova wilinn-  QL

    zpěvný                                                       lindo (též jakýkoli pěvec)

    drobný                                                       aiwe, filit, základ slova filik-

pučí, raší                                                        tuia

půda, hlína                                                     kén, základ slova kem-

puchýř, měchýř, bublina                               pumpo  QL

puká                            ruve, základ slova ruv-, podle QL (srv. násl. slovo) (min.č. nejspíše rúve)

  puklý                                                            rúvina  QL

puklina v zemi, rokle, průsmyk                    kilya

puklina v zemi,  průrva, strž, příkop, zářez, zásek, sečná rána       hyatse, kirisse

půlí                                                                perya

pulsující, brnkající, zvučný                          salamba  QL

pupen, výhonek                                             tuima

pustý, prázdný                                               lusta

putuje a příbuzná slova                                 viz "cestuje" (evtl. "toulá se")

pyl                                                      malo, základ slova malu- (stejně znějící slovo s jinou etymologií                                                                                    existuje je pro "mola", ale pyl naštěstí nemůže mít množné číslo)

pytel                                                               poko QL

 

 

R         

racek                                                              maiwe, základ slova maiwi-

račte, prosím                                                 iquista

radlice,  čepel                                                hyanda (vysl. přibl. šanda) (význam "radlice" podle QL)

radost, veselí                                                 alasse

rád je, raduje se                                            alase, základ slova alas- (kořen z Et)

                                                           (HKF navrhuje alasta, ale to koliduje s "mramorový")

rád má (ve smyslu silného citu rodinného, přátelského i milostného)        mele, základ slova mel-, minč. méle

   (ve smyslu přátelské náklonnosti i zájmu, zejména studijního) nile, zákl. sl. nil-, min.č. nille (kořen z Et)

      nemá                                nasa (kde podmětem je neoblíbené, dotyčná osoba předmět ve 3.p.)

rachotí, klape                                                 patakata  podle QL (patakta a pataktatapakta)

                                                        (pokud budete chtít použít kánoničtější verzi, kt se musí změnit v ht, čteno cht)

rákosí                                                             fen, základ slova feng- (1 rostlina) QL liske (porost) QL

ramena, šíře ramen, též záda                        aldamo QL

rampouch                                                       liquitil QL (liquitl)

rána (zranění)                                                harwe (též poklad, pokladnice, pro ty ale máme jiná slova)

   raněný                                                            harna

rána, náraz                                                                 tarambo; taran, základ slova taramb-  QL

rána osudu, trest, pomsta                              paime  QL

   rány dává (zejména mečem), bojuje, zabíjí          make, základ slova mak-, min.č. máke i manke                                                                                               (doporučený manke)

ranec (cosi zabaleného)                                poko QL

          (zavazadlo)                                          kólo

ráno                                                                arin, poeticky také: artuile, amaurea

   ránní, časný                                                   arinya

rasa                                                                viz "druh, odrůda"

raší, klíčí, vyráží                                           tuia

rčení, citát, přísloví                                       eques, základ slova equess-

reptá, bručí, vrčí                                            nurru

ret                                                                  pempe (evtl. pé, duál peu)

   rty, zavřená ústa                                        

réva, vinná                                                     liantasse QL

rez; rezatá hlava nebo kožešina                    russe

rezatý                                                             russa

robustní, kompaktní, hustý                                       tiure  QL

roční období (propojená v rok), růst, rostlinný život                      loa

rod, lid, pokolení, země určitého lidu          nóre

rod, klan, rodina                                            nosse

rodí, způsobuje porod                                   nosta QL

rodí se, stává se čím                                      nose, základ slova nos-, podle QL a odvozenin

     porod, zrození, narozeniny                         nosta QL

rodič                                                              nostar, ontar (duál ontaru); m. ontaro, ž. ontare, ontaril

roh                                                      tarka, rasse, rasko (zejména na živém zvířeti, ale i o horách)

                                                                       róma  - i hudební nástroj

          špice (o tvaru)                                                 tilde

          hudební nástroj, mohutný a s hlubokým zvukem      tumbe QL

rohatý                                                            (zvíře) tarukka QL (tvar, zejména Měsíce) tilion

roj, hejno                                                       imbile  QL

rok                                                                 koranar (dosl. "sluneční kruh")

    (běh ročních období)                                 loa

    valinorský, 144 slunečních let                  yén

rokle, kaňon, průrva, hluboký záliv              yáwe

rokle, průrva, příkop, puklina v zemi, zářez, zásek, sečná rána      hyatse, kirisse

rokle, průsmyk, hluboká puklina v zemi       kilya

rokle, průsmyk, úžina, soutěska                   nakka

rokle, průsmyk, útes, mocný zásek               falqua QL

role, klubko                                                   tolupe  QL

roluje, navíjí na klubko                                 tolwe, základ slova tolu-  QL

rosa, velmi jemný déšť                                 rosse

roste                                                               tuita, min.č. túye (min.č. QL, nedoporučený)

    rozrůstá se, šíří (se), pěstuje                          ala (kořen z QL + WPP)

rostlina                                                          olva

    dlouhá plazivá                                           uile

rostlina, zelenina                                           laute, základ slova lauti-; laique; quea

roubuje, spojuje, sesazuje, splétá                 lequeta, min.č. lequente (podle QL lekte, min.č. lequente)

rouhá se, proklíná                                          naiquete, základ slova naiquet-        

roucho, šaty                                                   vaima QL

roucho, splývavé (též pruh látky, obvaz)      lapil

roura                                                              róta QL

rourka, píšťala                                               rotse QL

rovina, pláň, plocha                                       palo, základ slova palu-, mn.č. palwi  QL

                      zavlažovaná                                         nanda

rovný, přímý, správný                                   téra

       hubený a dlouhý; úzký                           lenwa QL

       plochý                                                     paluva, palwa, palanka  QL

rozbíjí                                                            viz láme         

rozbředlý sníh, obleva                                   tiquilin, základ slova tiquilind-   QL

rozbředlý, tající                                             tiquilindea  QL

rozbřesk, velmi časné jitro, kdy ještě svítí hvězdy              tindóme

rozděluje                                                        nejblíže asi "dělí" a "dává"

rozdvojený, rozštěpený                                 sanka

rozestírá, rozvíjí, otevírá                              panta

rozhněvaný, hněvivý                                     rúsea

rozhodnutí (pův. "srdce" jako sídlo vůle, též povaha)     indo

                   (též úsudek, touha)                                    námie

     oficielní                                                                namna

     rozhodnutí Jediného                                             indóme

     akt vůle                                                                 nirme

     rozhodnutí odmítnout                                          avanir

     myšlenkový obrat, změna rozhodnutí                   walwiste

rozhovor (debata)                                         artaquetie (podle sind. athrabeth, MR)

                (pro obyčejné povídání ve 2/více osobách by snad šlo použít o/yoquetie)

rozhovor v myšlenkách                                 ósanwekenta

rozhraní, náhlý okraj                                     lanka, lankasse

      nebezpečí života                                         kuivie lankasse

rozjiskří (koho, co)(přít.č.)                           tinta

rozkaz, oznámení                                          kanwa

rozkazuje, vyžaduje                                       kane, základ slova kan-, přesné tvary neuvedeny

                                                                       (blíže viz "odvažuje se")

rozklad, hniloba                                            queleksie QL

rozkvět, čas květu, nejlepší léta                    lotóre QL

rozléhající se                                                 lámina

rozlehlý                                                         palla

rozlamuje                                                      terhate, základ slova ter hat-, min.č. terhante

rozmnožuje se, plodí (biologicky)                puhta, min.č. púke QL (pukta)

rozmrzá, rozpouští se, taje                                        tique, základ slova tiku-, min.č. tinque QL (tiqui)

    rozpouštění, tání                                                      tiquile  QL

rozprášený (o vodní tříští)                                       timpina

rozprostírá, rozšiřuje, otevírá doširoka /se   viz rozšiřuje

rozptyluje se, rozptyluje, rozfoukává            winta

rozptýlený, všudypřítomný, všeobecný         rísima   QL

rozptýlený, v nepořádku, zmatený, zničený (o vojsku)      rúkina (sporné slovo, výklad v části q/č)

rozsudek, výnos                                             namna

rozsvítí, zapálí                            tinta (dosl. rozjiskří /hvězdy/), narta (zapálí), kalta, min.č. kalante  (QL)

rozšiřuje, rozprostírá, doširoka otevírá: "se"  palwe, základ slova palu-, min.č. palune

                                         "(něco) jiného"      palya

roztíná, oře                                                    hyare, základ slova hyar- (vysl. přibl. šare)

roztrhne (přít.č.)                                            sakkate, základ slova sakkat-,  min.č. sakkante

roztržitý, snivý, zasněný                               fanórea QL

rozumí něčemu, je zručný v práci s něčím    hanya

     porozumění, znalosti                                    hande

     rozumějící, inteligentní                           handa

rozum                                                            handele

       rozum, mysl, též                                     sanar

       inteligence                                              handasse

rozumný, moudrý                                          saila

rozvíjí, rozestírá, odhaluje                            panta

rozvíjení, otevření, odhalení                         pantie  QL

rozvodněná horská řeka, záplava                  oloire

rozvodňuje se                                                oloiya

ručně                                                              mainen

ruda, nerost/ kámen, kov                               sinko, základ slova sinku-, mn.č. sinqui QL

rudý nebo zlatý kov                                       kulu    QL

rudozlatý, ohnivé barvy                                kulda, kulina

ruka (od zápěstí dolů)                                   má, duál mát, mn.č. jen máli (kvůli kolizi s jinými slovy)

            (Pokud zástup elfů zvedá každý jednu ruku, použije se j.č., pokud obě, duál.)

            ....ale většinou se užívalo:                    kambe, dlaň

            ... nebo též                                            maqua, "celá ruka": 5, duál maquat 10

                                                                                         v běžné mluvě se často užívalo ve významu "ruka"

                                                                          na rozdíl od "kambe" (ruka do misky, otočená vzhůru, nabízí či přijímá)

                                                                          je "maqua" ruka natočená dolů, aby něco uchopila

    pro ruku, sevřenou kolem nástroje (vč. psacího náčiní) existuje též slovo quár/quáre (základ slova quar-)

   ručně                                                              mainen

rukavice                                                         mantil  QL (mantl)

     železná (případně dlouhá) rukavice            mantele QL

ruměný (angl. "ruddy")                                 roina

runa (písmeno, vhodné k tesání do kamene)      kerta

růst (podst. jm.), rostlinný život, rok ve smyslu běhu ročních období         loa

růže                                                                losse (QL, později bílé květenství)

                                                                       losille (zdrobnělina téhož, ale s ničím nekoliduje)

růže šípková                                                  kampilosse  QL

rve, trhá                                                         narka

     trhající, násilný, drsný                                naraka

rve, trhá, stahuje z kůže, řeže na pruhy, loupe kůru, maluje pruhy, bičuje ripta QL

ryba                                                                lingwe

     malá                                                          hala

   zlatá rybka                                                     kuluin, základ slova kuluind-  QL

   stříbrná rybka                                                telpingwe  QL

rýč                                                                  sampa  QL

rychle                                                             lintie, lintiénen

rychlost                                                          lintie

rychlý                                                                        linta, larka, alarka

rychlý nebo silný v běhu                               nórima

rychlý, pohyblivý                                          tyelka (vysl. přibl. čelka)

ryje, vyškrabuje, vyřezává,                           sara, min.č. sáre

   později i píše (pův. řeže pilou)                  (sara znamená i suchou trávu)

rýma s kašlem (pravd. u smrtelníků)                       hototyosse (QL)

rýmu má, je nachlazený (o smrtelnících)     nanga QL

rys, charakteristický, vč. gest a výrazů; gesto obecně         lenge

rytíř, dosl. jezdec                                          roquen

         šlechtic                                                 arquen, aráto

 

 

 

 

 

 

 

Ř

 

 

řád, hierarchie                                                           heren

řada, série, čára                                             téma

řada, řádek na zahradě, brázda, série, čára, okraj, lem, hranice                  ríma QL

řasa (oka)                                                                  tille  QL

        (mořská)                                                earuile

řeč (mluva, jazyk)                                         lambe (většinou ve spojení s konkrétním národem), quenya

řečiště, průliv, průplav                                  kelma

řehtá, kůň (velmi pravděpodobně)                naha (srv. WJ 401)

řeka                                                                síre, sír, sire, sirya

     říčka                                                             siril

     řeka, která se pravidelně rozvodňuje         hloa (neznělé l!)

                    (hl většinou přešlo v l, zde ale rozlišuje význam proti loa, růst.                         Podle poznámky nicméně vymizelo s celým slovem :)

            záplava, způsobená rozvodněnou horskou řekou     oloire (nevymizelo díky předponě)

     řeka mohutná, se sklonem k záplavám       nuine

     hluboká řeka, tůň či jezero                          lóne

řemen, řemínek, tětiva                                  latta

řemen, pásek                                                 limen QL

řemeslo, výrobek, vynález                            tanwe

řemeslník, kovář                                           tano, tamo

           ková                                                       tama QL

           kovárna                                                  tamin QL

řetěz                                                               limil QL

řev                                                                  ráve

řev, troubení                                                  rambe QL

řezbář, tesař                                                   tautamo (evtl. tautano)

                                                                          podle příbuzných slov je "tano" více řemeslníkem                                                                 než "tamo", odvozený od "buší, ková"

řez, zásek, zářez, seknutí                              rista

řeže, řízne, poltí                                            rista

řeže, pilou                                                      sara, min.č. sáre QL (sara znamená též suchou trávu)

řeže na pruhy, trhá, stahuje z kůže, loupe kůru, maluje pruhy, bičuje        ripta QL

říká, mluví                                                     quete, základ slova quet-, min.č. quente

říkanka nebo pohádka pro děti                      nyanda QL

říše                                                                 viz království

řve, troubí, hlasitě zní                                   rama, min.č. ráme QL           (evtl. lze upravit na rame, základ slova ram-)

řve, křičí                                            yame, základ slova yam-, min.č. yáme nebo yambe     

řvoucí                                                            rávea

 

 

 

S

 

s (předložka)                                                 le, lé; (předpona): as-

            ve smyslu "mající, vlastnící, ovládající něco" možno též příd.jm. arwa s 2. p.

sádlo nebo tučné maso, zejména vepřové    larma

safír, modrý kámen                                       lúle QL

safírový                                                         lúlea QL

sáh (délková míra)                                        rangwe

sahá (natahuje se, dosahuje)                         rahta QL (rakta)

sahá, hmatá, hladí, zachází s čím, umí zacházet s čím        mahta (vysl. ch)

               (v některých pramenech též vládne mečem, bojuje)                        

sahá, šátrá, hledá po hmatu                           tapi  QL, návrh na úpravu: tapa (tape, tap- nelze použít)

saje, líže                                                        lapsa

sál                                                                  možná, že tento význam nejlépe vystihuje poetický                                                                                                        výraz z Namárie: oromar, základ slova oromard- ("vznosná síň")

sálá, vyzařuje (příjemné) teplo         lusta QL (koliduje s "pustý, prázdný", které ale má                                                                                                    alternativy. Návrh na úpravu podle novějšího kořene: lauka)

sám, jeden                                                     er

     sám zůstává, zbývá                                  ere, základ slova er-, min.č. ére QL

     samota                                                      eresse

samec (zvířete i mluvící bytosti)                             hanu

     samčí                                                           hanwa (nejspíš "samci náležející"),          

                                                                          hanuvoite (nejspíš někdo, kdo má samčí vlastnosti)

samice                                                           ini (doufejme)

     samičí                                                       inya (nejspíš "samici náležející")

                                                                       inimeite (nejspíš někdo, kdo má samičí vlastnosti)

                 (celé heslo v Et od hanu=samec dále je dosti nepřehledné)     

samota (osamělost)                                       eresse

samota nebo vesnice, hrazená                       opele

savec ("čtyřnohé zvíře")                               laman, základ slova lamn- i laman-

sází rostlinu                                                   empanya, min.č. empanne

sběř, chamraď                                               rausime  QL (odvozeno z výrazu pro lovnou zvěř)

sbírá                                                               komya, okome, základ slova okom-

   sbírka, shromáždění                                                  kombe, okombe

sbírá prsty                                                      lepta

sbírá či uchopuje dvěma prsty, palcem a ukazovákem     nape, základ sl. nap-, min.č. pravd. nampe

sečte                                                               onote, základ slova onot-

sedí                                                                hame, základ slova ham-, min.č. hamne

            (též možno hare, základ slova har-, ale je v tomto významu nejisté a znamená zároveň zůstává)

    dřepí                                                                          hake, základ slova hak-, min.č. hanke  

sedm                                                              otso

   sedmý                                                             otsea

seká, krájí                                          kirise, základ slova kiris-, min.č. pravd. kirisse (kořen z Et)

seká, roztíná, (+QL:) oře                               hyare, základ slova hyar-, min.č. hyande

   sečná rána, zářez, zásek, strž, průrva, příkop, puklina v zemi     hyatse, kirisse

seká, poltí, řeže                                             rista                                       

seká sekerou                          pelehta, min.č. pelenke n. pelehtane QL (pelekta) (vysl. pelechta)

            kosou                                                      salahta (Quen podle QL)

            mečem                                                                make, základ slova mak-, min.č. manke

            srpem (HKF dle Et)                                kirihta

sekáč (druh pavouka)                                    lenquelénu QL

sekera                                                            pelekko QL

   válečná                                                          tuakka QL s otazníkem (autorským)

seknutí, rozseknutí                                        kirisse

   zásek, zářez                                                   rista

selhává, uvadá, ubývá, slábne, vytrácí se                 quele, základ slova quel-, min.č. pravd. quelle

selže, zradí, ošidí, zklame, nevydrží, přít.č.      ware, zákl. sl. war-, min.č. pravd. wáre (kořen z Et)

      (vysl. něco mezi u a v! rozlišuje význam proti vare, zachraňuje!)

sem                                                                sír, sira (též někdy símen, může znamenat i "tady")

semeno, zárodek, individuálnost                  erde

semeno                                                          mile, základ slova mili-  QL

semeno, zrno                                                             milin                                                 

sen                                                                 olos (evtl. olor), základ slova vždy olor-; evtl olore, QL

                                                           (Znamená  sen v bdělém stavu, na kterém mohou mít

            podíl jak vzpomínky, tak představivost. Musí to být jasná

                                                           vize, se všemi podrobnostmi. Dále musí být dobrá, s ryze

                                                           uměleckým cílem, nesmí se užívat k oklamání či ovládnutí

                                                           někoho  - definice z UT)

     snový                                                        olosta UT

     (o tomto druhu snu: napadá někoho, přichází někomu:  óla + 3.p.)

sen (snad ten obyčejný, ve spánku)                          fanwe QL

(WPP má též sen - lóre, nedoporučeno, lepší mu ponechat význam "spánek")

seno (Quenovy návrhy podle QL:)                salanka

   seník                                                           salankoa

   senoseč                                                       salkasse

sentimentální, citlivý                                    tendilea  QL

série, řada, čára                                             téma, ríma QL (ríma též lem, okraj, hranice,            

                                                                       (brázda, řádek na zahradě, řada, série)

seřizuje, přizpůsobuje, upravuje (aby se věci k sobě hodily)                     kamta

sesouvá se, svažuje se, naklání se, klouže dolů       talta (základ slova také talat-), min.č. taltane i

talante

sesazuje, spojuje, splétá, roubuje                 lequeta, min.č. lequente (podle QL lekte, min.č. lequente)

sestra                                                             onóne/onóre (pokrevní), seler (mn.č. selli)

       sestra přísahou, družka                          oselle

       důvěrné slovo, dříve též dospívající dívka        nette

setkání                                                           omentie (2 osoby), yomentie (více osob)

            (WJ má v druhém případě yomenie, ale i pokud to není překlep, yomentie by mělo být také možné :)

setkává se s, potkává                                     (y)omenta (odvozeno z předchozího)

setrvávání, odpočinek, nehybnost                 rue  QL

sever                                                              formen

severní                                                           formenya, forna

sežehne (přít.č.), smaží, praží, opaluje         sisi (pravd. sise, základ slova sis-) min.č. sisse    QL

   sežehnutý, pražený, vyprahlý, připálený     sisin  QL

sežene, přivede, dojde pro                            tulta

shlukuje se (např. do stáda)                          lámare, základ slova lámar- QL (záznam není zcela přehledný)

shoda                                                             inquile QL (další viz "stejný")

shodne se, hodí se k;  přijímá                                   kame, základ slova kam-, min.č. kamne

                                   (pro jemnější odlišení významů lze evt. využít autorova váhání nad minulým                                                                           časem a ve významu "přijímá" používat kamme, min.č. kambe)

shrbený, hrbatý                                              kauka  QL

shrne, zakončí (přít.č.)                                  telya

shromažďuje                                                 hosta, yale, základ slova yal-, min.č. nejspíš yalle

shromažďuje, sbírá                                       komya

shromáždění, sbírka                                      kombe, okombe

shromážděný                                                 hostaina

schod, stupeň míry i na žebříku                    tyelle (vysl. přibl. čelle)

sídliště, vlast                                                 már

sídlo, příbytek větší rodiny                           mar

sídlo vladaře, zámek, palác                           túrion, základ slova túriond-                                                

sije                                                                 rere, základ slova rer-, min.č. rende

silnice, přímá čára                                         tea

silnice nebo ulice, dlážděná                                      malle (mn.č. maller)

síla, fyzická                                                               poldore

                                                                       tuo (též sval, šlacha, vitalita)

silný, svalnatý                                               polda

silný, pevný, vytrvalý                                   tulka

silný velmi (např. o touze), přehnaný, přílišný                    maira QL

síň, dům, obydlí                                            mar, základ slova mard-, nebo marda

   dřevěná                                                          ampano

   klenutá, zejména podzemní                                      rondo

   vysoká                                                        viz sál

sirup, šťáva                                                    pirya

síť                                                                  rembe (lovecká), natse

    chycený do sítě, zapletený, pokrytý spletí (např. stromů)                      rembina

síťka do vlasů                                                karrea

síťovina, krajka                                             raima, raime

síto                                                                 silta  QL

situace                                                           viz "okolnost, náhoda"

skáče, tryská                                                  kape, základ slova kap- min.č. kampe QL

     skok                                                             kapanda QL

skáče                                                              halta, min.č. halle QL

     skok                                                             haloite  QL

skáče, hopká (kratšími skoky, např. králík),

     (o koni): jde mimochodem                                      lopeta QL

skála, kámen (jako materiál)                        ondo

skála, balvan                                                  on, základ slova ond- QL

skála ostrá (dosl. "tesák")                             karka

skála, útes (nebo sráz)                                   aiko

   skalnatý, o pobřeží                                        aikuvoite QL

skládá, dává dohromady                               pare, základ slova par-, kořen z Et (podle alternativního výkladu                                                                                            základu slova "kniha" z WPP může znamenat také "učí se                                                                                                   z knih" - ale "skládá" potřebujeme o něco víc)

skladatel, hudebník                                       lindimaitar

sklání se, zapadá, klesá                                 núta (ve významu "sklání se" QL)

sklenice                                                         hyelma

sklenka ("na jednu kapku")                           lipil QL

sklep    (dosl. "podzemní příbytek, tesaný či přírodní")        hróta

sklízí, seká srpem (HKF dle Et)                    kirihta

                   kosou (Quen podle QL)              salahta

sklizeň, žně                                                    yávan QL

sklo                                                                hyelle (vysl. přibl. šelle), kilin

sklon, svah                                                     talta

sklopený, nakloněný, svažující se                talta

skok                                                               haloite, kapanda  (obojí QL)

skrček                                                            nauko

skrýš (přirozená i umělá), přístřešek, často užíváno i ve významu štít                  kauma

skrytý, tajný                                                  muina; foina QL

skrytý, zahalený, zastíněný                           halda

skrývá, lže                                                     fure, základ slova fur-, hure, základ slova hur-  GL/QL

skrývá, zahaluje, zastiňuje                            halya

skrývá, skrývá se                                           lome, základ slova lom-, min.č. lombe QL

skrývá, ukrývá                                               nurta

   ukrytí, skrytí                                                  nurtale

skrývá pod sebou                                           untupe, základ slova untup-, min.č. untumpe

skrz                                                                ter, tere

skřet                                                               orko, základ slova orku-, mn.č. orqui

skřivánek                                                                   lirulin

skutek, čin                                                      tyar, základ slova tyard- (podle Et kar)

skutečný, pravdivý                                        anwa

skvrna, kaňka                                                motto

skvrna, špína                                                 vakse

slábne, zmenšuje se, ubývá                           pike, základ slova pik-, min.č. pravd. pinke

slábne, vytrácí se                                                      quele, základ slova quel-, min.č. pravd. quelle

slábnutí, vytrácení se                                    quelie

slabý (protože malý)                                     nimpe

slabý, svěšený, shrbený, klesající, útlý, křehký       limpa

slabý, mdlý, vyčerpaný, splihlý,

      svěšený, shrbený, apatický                     quinqua QL

      vyčerpanost, slabost, ochablost,

       malátnost                                                quinquele QL

       mdlý, ochablý, neživý

       (přen. např o uměleckém díle)               quinquelea  QL

       slabý je, umdlévá, visí, poklesává          quiqui, minč. quinque  QL (pravděpodobně quinque,                                                                                základ slova quinqu-, bud.č. quinkuva)

   další viz útlý, křehký

sladký                                                                        lisse

sladkost, též v přeneseném smyslu, něha, přízeň     lisse

slaný                                                              singwa  QL

sláva, nádhera (především záře, Et.)            alkar, alkare

  slávy zbavuje, snižuje, umenšuje, mění k horšímu                       minu QL

slavík                                                             lómelinde, morilinde, poeticky též tindómerel

slavnost, stanovený čas                                 asar

slavnost, hostina                                            merende nebo meren, základ slova merend-

slavnost, svátek                                             meryale

slavnostní                                                      merya

slavný, výjimečný, podezřelý                       minda

slavný, zářivý                                                alkarinqua

slepice (dosl."kus drůbeže", ale ženskou koncovku má, s mužskou koncovkou

               a významem "kohout", byť přeneseným, se na jiném místě vyskytuje,

               a jednou u toho JRRT "slepice" uvedl, i když to zase škrtl :)))        poroke QL

slib                                                                 viz "přísaha"

sličný, světlovlasý                                         vanya (další výrazy viz hezký, pěkný, krásný atp.)

slimák (návrh)                                                           sulpor :D

slina                                                               rentye QL (rent, základ slova renty-)

slitovává se, uděluje milost                          órave, základ slova órav-

sliz                                                                 luke  QL lúke

 slizký                                                               lukima QL lúkima

               (od dlouhého ú bylo upuštěno, aby zůstal prostor pro lúke, kouzlo... a tedy i Lúthien)

slon                                                                andamunda

sloup, pilíř                                                     tarma

     dřevěný, podpírající strop                        samna

     kůl                                                            talka  (hraniční lantalka)

slouží                                     virtye, základ slova virty-, min.č. vartye  QL    (vysl. přibl. virče)

slouží, poslouchá, klaní se                            nure, základ slova nur- (kořen z Et)

slovo                                                              quetta

   slovní obrat, věta                                           quentele    QL

   slovní                                                             quentea     QL

sluha                                                              vartyo  QL             (vysl. přibl. varčo)

sluch, slyšení, naslouchání                           lasta

slunce                                                            Anar

sluneční světlo, den                                                  áre, aure

slunovrat: první den po slunovratu, pravděpodobně zimním          keuranar

slupka, kůra, vnější kruh QL;

   koloběh; věk (14 400 slunečních let) Et        randa

služba                                                            vartyane  QL           (vysl. přibl. varčane)

slyší, naslouchá                                             lasta

slyšení, naslouchání, sluch                           lasta

    slyšitelný (snadno)                                       asalaste

slza                                                                níre, nie

smaží, praží, opaluje                                     sisi (pravd. sise, základ slova sis-) min.č. sisse    QL

   pražený, vyprahlý, sežehnutý, připálený     sisin  QL

smečka psovitých šelem                               savanda  QL

směje se (libozvučně)                                   lala (v QL též švitoří, žvatlá, zurčí)

                                                                          lala může znamenat i "popírá", nedoporučeno, koliduje s dobře doloženým                                                                     slovem pro libozvučný smích. Bez výčitek svědomí bych pro význam                                                                                       "popírá" použila nedoložené "láquete", ost. tvary viz quete.)

              (chechtá se)                                                 kake, základ slova kak-, min.č. kanke

smělost                                                          verie

smělý                                                             verya

směna (bez peněz) i obchod                          mankale

směňuje (bez peněz), handluje                     quapa, min.č. quampe  QL

směr, stezka, kurs                                          tie

směs, sloučenina                                                       ostime

smetana                                                         quirme    QL

smí                                                                 lerta

smích                                                             kankale QL

    zasmání                                                         mirmille  QL

smlouva, kontrakt                                         vere, vesta, (2 stran): ovesta

     přísahá, uzavírá smlouvu, svazek            vesta

     akt přísahy sám o sobě, svatba                vestale

smrt                                                               nuru (toto slovo jako jediné označuje smrt

                                                                          jako stav či pojem - ostatní výrazy jako událost)

     přirozená                                                  faire (též záře, duše "vyzařující z těla" a svobodný)

                                                                       fírie, effírie (dosl. "vydechnutí")

     bolestná smrt, agónie                               qualme

     (zvlášť bolestná)                                       anquale, unquale

smrtelný (člověk)                                          fírima (též zpodstatnělé, a lze i s koncovkou o/e pro muže/ženu)

                        (smrtelníkům se říkalo i "firya", může být použito i jako příd. jm. "lidský")

smrtelný, smrtonosný                                   qualma    QL

smyk nebo nízké vozidlo na kámen a jiný těžký materiál   raksa

snad, možná                                                   ke, ké

snadno (předpona)                                         as- (před t,p,k,qu,s), asa-

   snadno viditelný                                            askénima

snáší někoho, je tolerantní, přizpůsobuje se            ókame, základ slova ókam-

snaží se, usiluje                                             rike, základ slova rik-, min.č. rinke

            (původní význam má asi něco společného se škubáním sebou, viz rihta, škubne něčím)

snědý, tmavohnědý                                       varne

sněhový, zasněžený                                       niquissea QL

snění (denní)                                                 fanóre QL

sněžení, slabé, sněhový poprašek                 is, základ slova iss- QL

sněženka                                                        nieninque ("bílá slza")

sněží                                                              niquista  QL, hrisya

sní                                                                  existuje vazba óla + 3.p. (óla nin = sním o), kde podmětem je sen                                                                                        typu "olos", bližší viz tamtéž

sníh (poeticky, názvuk na bílé květy)           olosse (někdy se dokonce použilo i samotné losse)

   sněžný, sněhobílý                                          lossea

sníh                                                                nique

  jemný                                                              niquilis  QL

  sněhová pokrývka                                          hrisse

  zasněžený horský vrchol                                hristil

  zasněžený horský vrchol nebo sněhová čepice      niquetil, základ slova niquetild- QL

  sněhová vločka                                niquesse (může znamenat i ledový květ, ale pro ten je i jiné slovo)

sníh tající, obleva                                          tiquilin, základ slova tiquilind-

snivý, roztržitý                                              fanórea QL

snižuje, umenšuje, zbavuje slávy, mění k horšímu              minu QL

snový                                                             viz "sen" (s vysvětlením, o jaký druh snu se jedná)

snop                                                               limna QL

sochař, umělecký kameník                           ondomaitar

sochař (někdy), ale především zedník          ontamo

sokol (a jakýkoli dravý pták menší než orel)                       fion, základ slova fion i fiond-

solí, suší, nakládá, konzervuje                      tarqua, min.č. tarque QL

   solený, sušený, konzervovaný                      tarquin QL

   solené maso                                                   tarquin QL                                                 

soudce                                                           námo

soudí, usuzuje, považuje za                          name, základ slova nam-, min.č. namne;

                                                                       nave, klad slova nav-, min.č. asi náve

soud, úsudek, touha                                       náma

           1 určitý úsudek nebo přání                 námie

soukromý, k zvláštnímu účelu                      satya

soukromý, osobní, vlastní                             véra

soukromý, střežený, zavřený                        pahta

   nestřežený, nikomu nepatřící                     lerina

soumrak, padání šera                                    mórilanta QL                                    

soumrak, stmívání                                         undóme

soumrak nebo svítání                                    yúale, yúkale

sourozenci (podle WJ pouze dvojčata)         onóni

           (jedno z dvojčat, WJ:                         onóna, též příd.j. "z dvojčat")

                                   další viz bratr, sestra

soused                                                            asambar, asambaro, armaro

sousedící, hraničící                                       rímenoite QL

soustruh                                                         terendil QL (terendl)

soutěska, průsmyk, úžina                              nakka

sova                                                               hó QL

spaluje, pálí                                                   usta  QL

spánek, hluboký                                            fúme QL

             lehčí spánek, dřímota                                   lóre

spár, sdráp, pařát                                           rakka, nappa

spěch, násilí, hněv                                         orme

     spěšný (i ukvapený? angl. "hasty")          orna

spěch, naléhavý (jasně odlišené slovo)        horme

     pobízení, urychlování                              hortale

     pobízí, uvádí do chodu, vypouští k letu   horta

     impuls                                                       hóre

     impulsívní                                                hórea

spěchá, žene se, letí, hází                              ripe, základ slova rip-, min.č. rimpe

spěchající, letící                                            rimpa

spěšný, ukvapený                                          orna (viz výše)

spí, hlubokým spánkem                                fume, základ slova fum-, min.č. fumbe QL

                                                                        (alternativní min.č. fúme, nedoporučeno)

       lehčím spánkem:                                    lore, základ slova lor-, min.č. lóre QL

            spící                                                   lorna

spirála, závit   (snad i pružina apod.)                        lingwilla QL

spisovatel (dosl. vypravěč)                           nyarnamaitar

splaší (někoho)                                              kapta

            (párové sloveso "kape, kap-" neznamená "splaší se", ale rovnou "tryská, skáče")

splétá, plete, ovíjí, pne se po                                    lia QL

splete se, udělá chybu                                               viz "chyba", "chybný"

splývá v záhybech, vleče se, visí                              pipta, min.č. pipente  Quen podle QL (pipte)

     splývající, vlekoucí se, visící                  pimpina  QL

spočítá (přít.č.)                                              onote, základ slova onot-

spočitatelný                                                   nótima

spoj, most, pevninská šíje                                         yanwe

spojuje, propojuje, váže                                lime, základ slova lim-, min.č. líme QL +VT 47

spojuje, sesazuje, splétá, roubuje                 lequeta, min.č. lequente (podle QL lekte, min.č. lequente)

spolehlivý, stálý ve slovu, věrný                  voronda

spolu, dohromady                              uo (samostatné příslovce) (+ předpony o-/2/ a yo- /více/)

spona, přezka, petlice, úchytka                     tangwa

spor, předmět sporu, zákrok zákona             kos, základ slova kost-  QL

spor má, hádá se                                            kosta

sporný                                                            kosima  QL

sport, hra, hra na hudební nástroj                 tyalie

spravedlivý, štědrý, šlechetný                      faila

správný, přímý                                              téra

správný, zákonný, normální                          sanya

správný (ve smyslu hodící se k danému účelu, šikovný); dobrý     mára

spřízněný skrze manželství, "přiženěný"                 vestanoina  QL

sráz, útes                                                        aiko, základ slova aiku-, mn. č. aiqui QL

sráz, náhlý okraj, rozhraní (i v přeneseném smyslu)                                  lanka, lankasse

pro kolmý sráz jsou pravděpodobně využitelná i všechna slova znamenající původně "zásek": falqa, hyatse, kirisse

srazí, nechá zkysnout (též v případech,

    kdy  cosi způsobí,  že ti  tuhne v  žilách

    krev)                                                            tiuru QL (ty)

sražený, zkyslý                                              tiurda  QL (ty)

srdce                                                              fyzické: hón, hon (základ slova hond-) QL, hondo QL

                                                                       indo (přeneseně, sídlo vůle)

                                                                       sinkahonda - se srdcem z křemene

                                                                       óre (ve smyslu charakteru, svědomí, ale i citu)

                                                                                   (bližší viz "svědomí")

srdečný, laskavý (o věcech: sálající, vyzařující teplo)        laukima podle QL (lúsina, převedeno na                                                                                    novější základ slova o stejném významu)

srká, líže, vylizuje, upíjí                               salpa

srp (podle QL možná též seká srpem, sklízí)            kirka

            seká srpem, Quenův návrh podle Et:                           kirihta (vysl. kirichta)

srst                                                                 viz "kožešina"

stačí                                                               farya, min.č. farne nebo farinye

stádo                                                              lamáre QL

   shlukuje se do stáda                                   lámare, základ slova lámar- QL (záznam není zcela přehledný)

stahuje z kůže, trhá, řeže na pruhy, loupe kůru, maluje pruhy, bičuje        ripta QL

stále, dosud                                              er (QL, překlad nejistý /angl. "still"/. Též "sám" a "jen")

stále, ustavičně                                              voro

stálost, stálá kvalita, trvanlivost                   voronwe

stálý, stálé kvality, trvanlivý                        voronwa

stálý, ustavičný (Et); věrný (UT, nedoporučeno)          vórima

stálý, spolehlivý, věrný                                 voronda

stálý, loayální, věrný                                     sarta

standarta, prapor (pův. tyč)                           tulwe QL

stane se, přihodí se (přít.č.)                          marta podle QL mart- (doporučený je tento                                                                                                                            význam, "osudem předurčuje" má alternativu)

starý, dávný                                                   yárea, yalúmea

starý, dlouhaletý (např. o přátelství); starobylý                              yára

starý (věkem, ale s léty se neměnící)           linyenwa

starý, opotřebovaný                                       yerna (v nold. jen o věcech)

  zestárne, opotřebuje se                                yerya (v nold. jen o věcech)

    (starý o lidech bylo v noldorštině "léty nemocný", q. neuvedeno: snad yengwa)

statečný, mužný, silný, odolný                     nerea QL

   statečnost srdce                                            nereaine QL

statek, hrazený (nebo hrazená vesnice)        opele

stav (tkalcovský)                                           lanwa

stav (něčeho)                                                 sóma QL

stává se čím, rodí se                                      nose, základ slova nos- podle odvozenin z QL 

                                                                       (v QL uvedeno nó, min.č. nóte)

stavba                                                            kar, základ slova kard-; (též jakýkoli výrobek: tanwe)

     dřevěná                                                     ampano

     kamenná                                                   sarne (VT 46 ale čte: "kamenité místo")

     menší dům, přístřeší, kůlna                     koa

stavba, dům                                                   ataque

stavba, opevněná                                           karasse

       další viz dům, pevnost, hrad

staví, tvoří, dělá                                            kare, základ slova kar-, min.č. karne

   postavený, vyrobený                                     karna

   staví                                                               karasta

stavitel, tesař                                                 samno

stavitel lodí                                                   kiryatan

stehno                                                            tiuko

stejný                                                             inqua QL

    na vlas podobný                                            inquavíka QL

    totožný                                                           iminqua QL

(v QL jsou tato dvě slova nejdřív jako iminqua na vlas podobný, inquavíka totožný, posléze spojena, aby obě znamenala totéž; toto rozlišení je moje na základě doslovného překladu inquavíka = "stejnému podobný")

stejně nebo podobně                                      véla VT 49

stěna, zeď, hradba                                         ramba

   skalní stěna, sráz                                           aiquasse QL

stezka (mořská), vjezd do přístavu, přístav             londe

       (horská, úzká, též strž, QL i vodopád)              aksa (doporučeno užívat jen ve významu "vodopád" :)

       (dráha, směr, čára, kurs)                        tie

stěžeň                                                             tyulma (vysl. přibl. čulma)

stěží (předpona)                                            hrai-

   stěží viditelný                                                hraikénima

stín, šero, hluboké                                         lumbe

           hodně hluboké                                    lumbule

           hodně hluboké, temnota (asi jako v přízračném Taur-nu-Fuin)              huine, fuine

     nadpřirozeně temný stín nebo mrak        ungo

     stín, nejasnost, poskvrna                          mordo

     stín předmětu                                           leo

     chládek                                                     laime,    stinný:     laira

     stín, odstín                                                lómin QL   stinný: lómina

stíní, kryje (před světlem i zrakem)             halya

stíní, kryje, zastřešuje                                               telta

stížnost, vrčení                                              nur, základ slova nurr- QL

stlačuje, lisuje                                                           sanga

stmívání                                                         undóme

sto                                                                  v pozdější době užíváno slovo tuksa, veletucet

stojí, osaměle; vyčnívá          mini, kořen z Et. snad by šlo použít jako mine, základ slova min-

stojí, trčí do výšky                                        tyule, základ slova tyul-, min.č. tyúle podle QL (tyulta,                                                                                   min. tyúle) (vysl. přibl. čule)

stojí                                                                tare, základ slova tar-, min.č. tarne (doložen jen min.čas)

stojí (má cenu), vyžaduje, bere si, přijímá, dostává       tuve, základ slova tuv-, min.č. túve  QL a PP

stonavý                                                          engwa

stonek, noha, kmen                                       telko, základ slova telku- mn.č. telqui

stopa (otisk nohy zvířecí i mluvícího tvora)        runya

stoupající (o svahu)                                       ambapenda, ampenda

   stoupání (svahu)                                            ampende

stoupenec, podporovatel, ten, kdo stojí někomu po boku                astarindo, artarindo  WPP

stožár, tyč, prapor                                          tulwe QL

stožár, stěžeň                                                 tyulma  (vysl. přibl. čulma)

studna                                                            tampo QL

strach                                                             kaure  QL

     ustrašený, bázlivý                                    kaurea QL

strach má                                                       ruke, základ slova ruk- (pojí se s koncovkou -llo u strach

                                                                                                        budícího předmětu)

           budí                                                     ruhta (vysl. ruchta)

            další viz "hrůza", evtl. "odpor"

strašlivý, nebezpečný                                    rúkima

     o dobrých věcech                                                 aika

strašný, tragický, extrémní, nesnesitelný                 naira QL

stráž, hlídka                                                   tirisse nebo tiris, základ slova tiriss-  QL

       drží                                                             tire (základ slova tir-, min.č. tirne)

       strážní věž                                                  tirion

strká (tlačí něco někam)                               nire, základ slova nir-, min.č. ninde

          (umisťuje něco někam)                       panya, min.č. panne

           (do kapsy nebo zavazadla)                 poko (evtl. poke, základ slova pok-) QL

strmý, příkrý                                                 aiqua, oronta QL

     strmost, příkrost                                           aiquale QL

strnad                                                             ammale, ambale

strom  (důraz na košatost)                            alda

           (důraz na výšku)                                 orne

            (mohutný)                                          táva

           (ovocný)                                             marinne, marinde  QL

     stromy porostlý                                        aldarwa

     stromy stíněný                                          aldea QL

     pokrytý spletí stromů (od základu zapletený, chycený do sítě) aldarembina

     vrchol stromu                                           aldinga

struk, bradavka                                              tyetse QL

strž, skalní římsa, úzká stezka (též: vodopád, QL)              aksa

               (doporučeno užívat především ve významu "vodopád", pro ten nemáme jiné slovo)

strž, průrva, kaňon, hluboký záliv                                        yáwe

strž, průrva, příkop, puklina v zemi, zářez, zásek, sečná rána        hyatse, kirisse

strž, útes, průsmyk, mocný zásek                                         falqua QL

střapec, visící ocas apod.                                                      pimpilin  QL

střapec, chochol, převislá n. skloněná větvička                   quasilla QL

střed                                                               ende

   střední                                                            endea, en(d)ya

střecha                                                           tópa

     zastřešuje                                                     tope, základ slova top, min.č. tompe

     kryje                                                            tupe, základ slova tup-, min.č. pravd. tumpe

     došek                                                              tupse      

střevíc, pantoflíček                                       patinka  QL

střeží                                                              tire, základ slova tir-, min.č. tirne

stříbro                                                            telpe

     stříbrný (ze stříbra)                                     telemna, telpina

     stříbrně lesklý                                             tinda

     stříbrně zářící                                              silma

     stříbrné světlo                                             silme

     stříbro "světelně", protiklad laure              ilsa QL

     stříbrná mince                                             telpilin  QL

     stříbrná rybka                                              telpingwe  QL

střídá se, mění se, proměňuje se                   virya, min.č. virne i virinye

střiž                                                                toalúme   podle QL

studánka n. jezírko, průzračné                      liquilla  QL

studený                                                                      ringa

       i bílý                                                                               ninque

studium, dlouhé, moudrost, hlubší vědění moudrých i učených                 n(g)óle

stůl                                                                             paluhta QL (vysl. paluchta)

    velký                                                                          palasar, základ slova palasard-  QL

    otáčivý (též točna a kolovrat)                                   querma

stupeň (míry, schodiště, žebříku)                             tyelle (vysl. přibl. čelle)

stvoření (=tvor), vlastní dítě                                     onna

     tvoří, plodí                                                           onta (min.č. óne i ontane)

suchý                                                                          parka

sušený, nakládaný, konzervovaný obecně                tarquin QL

   suší, solí, nakládá, konzervuje                               tarqua, min.č. tarque QL

sůl                                                                              singe  QL

svah (dolů), klesání                                                   pende, talta

     vzhůru                                                                  amban, ampende

sval, šlacha, tělesná síla, vitalita                              tuo

svalnatý, silný                                                                       polda

svatba, obřad přísahy                                                vestale, veryanwe

svátek, oddělený čas                                                 asar

svátek, slavnost                                                         meryale

   sváteční, slavnostní                                                   merya

svatost                                                                       aire

svatý                                                                          aina, airea, o věcech: ainima, o nižších                                                                                                        mluvících bytostech, podst. jm.: m: aimo, ž: aime

                                                                       ve smyslu charakteru viz též "dobrý"

svatyně, posvátné místo                                            yána, ainas

svazuje, zajišťuje, zbavuje svobody                         avalerya

svazuje, váže                                                             nute, základ slova nut-

   svázaný, vázaný (povinností)                                               nauta

svazek, kytice                                                            anquin QL

svažující se vzhůru                                                   ambapenda, ampenda

svažující se dolů, nakloněný                         penda (podle jiných jazyků též přeneseně, nakloněn tomu něco udělat)

svažující se, sklopený, nakloněný                                        talta

svědek                                                                       astarmo

svědí, dráždí                                                              itisya  QL

svědomí, srdce, duch, charakter                               óre       

           (ora nin karitas = cítím, že bych to měl udělat; órenya quete nin = srdce mi říká)

                                            "Srdce" je univerzální překlad, známe též větu: "Měla v sobě ušlechtilé óre                                             Vanyar," kde je slovo spíše ve významu duch či charakter než svědomí.

                                     (Óre znamená i "stoupání", to je původní význam, ale pojetí - nebo přenesený                  význam - "srdce" jasně převážilo.)

                                      (Jedna z elfích teorií je, že jen ti nejmoudřejší ze smrtelníků jsou schopni                                        rozlišit mezi impulsy "óre" a Melkorovými. I když nemusí odpovídat pravdě, asi odpovídá tomu, jak elfové             "óre" cítí, a je potřeba mít na paměti, že dokonce ani "svědomí" - smrtelníka - možná není stoprocentně       výstižný překlad.)

svěřuje někomu něco, instruuje někoho,

  nařizuje někomu něco                                             peanta QL

svěšený, shrbený, klesající, slabý, útlý, křehký       limpa

svěšený, shrbený, splihlý,

       vyčerpaný, apatický, slabý, mdlý                      quinqua QL

      vyčerpanost, slabost, ochablost,

       malátnost                                                                 quinquele QL

       mdlý, ochablý, neživý

       (přen. např o uměleckém díle)                               quinquelea  QL

       svěšený je, visí, poklesává, umdlévá, je slabý  quiqui, minč. quinque  QL (pravděpodobně                                                                                            quinque, základ slova quinqu-, bud.č. quinkuva)

svět (Země + evtl. přilehlá část vesmíru)                Ambar, Arda

       (všechno, co jest)                                               ilúve, Ea (bližší viz "vesmír")

světlo                                                                         kala (Et), kále (MC)

     sluneční                                                                   áre, aure

     hvězdné                                                                   ilma

     měsíční                                                                    isilme

     stříbrné či hvězdné                                                  silme

        stříbrně svítící                                                         silma

     zlaté                                                                         laure

        zlatě svítící                                                              laurea

     třpytivé                                                                    rilma

     svítidlo                                                                    viz "lampa"

           další možnosti viz "záře"

světlovlasý                                                                vana

světlý                                                                         kalina

světlý, světlovlasý, sličný (angl. "fair")                   vanya

světlý, plavý, bledý                                                   marya

svěžest, mládí, zeleň                                                 wén

svěží, mladý, veselý                                                  nessa (VT 47)

    mladistvý (angl. "youthful")                                    nessima

svěží, světlezelený                                                    wenya

svíčka (vosková)                                                       líkuma

svíjí se? plazí se? ohýbá se, zahýbá, kroutí se          loke, základ slova lok-,  min.č. pravd. lonke

svírá, uchopuje, uchvacuje                                       mapa (min.č. QL nampe, návrh: mampe)

                                                                       (nampe je pravidelný min.č. od napa, uchopuje prsty)

svítání                                                                        ára (další možnosti viz "ráno", "východ slunce")

svítí                                                                           kala QL/UT; kalta Et (v QL je kalta "rozsvěcí")

   chvějivým světlem                                                 tintila

   jemným stříbrným světlem                                               tine, základ slova tin-, min.č. tinne

   stříbrným světlem (především o hvězdách a Měsíci)       sile, základ slova sil-, min.č. pravd. sille

               další možnosti viz "září"

svítilna, lampa                                                          kalma

svléká                                                            helta

svoboda                                                                     fairie QL

     osvobozuje, propouští na svobodu              lerya

     svobody zbavuje                                          avalerya

svobodný                                                       léra, mirima, faire QL (faire též záře, duše                                                                                                                              "vyzařující z těla" a přirozená smrt)

svobodný, nežijící v manželství, jediný       erya (význam "svobodný" ve smyslu nežijící v manželství není

                                                                                            z anglického "single" úplně jednoznačný, ale je pravděpodobný,                                                                                            též vzhledem k jménu "Nevěsty"/Erinti)

svobodný, divoký, nezkrocený                     ráva

se svolením (koho)                                        lenéme (plus 2.p.)

syčí                                                     suse, základ slova sus-, min.č. pravd. súse nebo susse (kořen z Et)

syn                                                                 seldo, yondo

   můj synu                                                        yonya

sýr                                                                  tiur, základ slova tiurd-  QL (ty)

 

 

 

Š

 

šachta                                                             viz "štola"

šakal, divoký pes                                           savar  QL

šarlatový, ohnivě rudý                                  saquila QL

šaty                                                                vaima QL (další viz roucho)

šátrá, hledá po hmatu, dotýká se                   tapi  QL, návrh na úpravu: tapa

šedý                                                               mista, hiswa

     světle nebo stříbrošedý                            sinde, sinda

     světle nebo modrošedý                            vinde/vinda Et (záznam nejistý)

šelestí                                                            viz "šeptá"

šelma                                                             nejblíže je asi "predátor", laman raustea

šepot                                                              lusse

šeptá                                                   lussa; quisi  QL (evtl. quise, zákl.sl. quis-, min.č. quisse/quíse)

  šelestí, šumí, tiše bublá atp.                                   quisquiri  QL, pravd. quisquire, zákl. sl. quisquir-

  šelestění, šum atp.                                       quisquirinde    QL

  šelestící, šumící atp.                                   quisquirinda QL

            (vše možno téř v úpravě quirquiri, quirquisi a příslušné odvozeniny)

            (min. čas: quisquiri: quisquíre, quirquisi: quirquisse)

šeptanda, podezření, náznak, narážka           navillo  QL

šero či stín hluboké                                       lumbe

           hodně hluboké                                    lumbule

           hodně hluboké, temnota (asi jako v přízračném Taur-nu-Fuin)              huine, fuine

šerý, ponurý                                                   lumba, huiva QL

         šerý, chmurný, ponurý, temný může znamenat i morna (zákl. význam "černý")

šest                                                                 enque

  šestý                                                                enquea

šije                                                                 neme, základ slova nem-, min.č. néme  QL

šíje, pevninská (též most a spoj)                  yanwe

                          úzká                                     yatta

            jinak viz "krk"                                              

šikmý                                                             viz "nakloněný"

šikovnost: zručnost i obratnost                     finie QL

          (technická dovednost, vynalézavost, někdy až magická či zlovolná)      kurwe

šikovný, zručný                                             maite (mn.č. maisi i maiti)

         zručný i obratný                                   finya

šikovný stejně na obě ruce                            ataformaite

šílený (dosl. ve stavu předsmrtné euforie; pův. ten, jehož osud je zpečetěn)        marta

šíp                                                                  pilin, základ slova pilind-

šípková růže                                                  kampilosse      QL

    šípek (plod)                                                  kampin, základ slova kampinn-       QL

široký                                                             landa, alanda, palda

               též možno yána a yanda, nedoporučeno, yána je jediné slovo pro svatyni

   rozlehlý                                                          palla

široko daleko (předpona)                              palan

šíří (se), pěstuje, rozrůstá se                         ala (kořen z QL + WPP)

   šíře ramen, ramena, záda                           aldamo QL

šklebí se, kření se, usmívá se zeširoka         mirtya (vysl. přibl. mirča), min.č. mirtine QL

škrábe, loupe                                                 rara, min.č. rande QL

škrábe, drápe                                                 nyasa QL

               (původní význam hlubokých paralelních škrábanců tlapou nějaké šelmy se dá předpokládat i u rve, trhá,              stahuje z kůže, řeže na pruhy, loupe kůru, maluje pruhy, bičuje       ripta QL)

škrabka, pilník                       rasta QL (stejné slovo je pro "tucet", pravd. o téhož základu, viz "randa".                                                                   Pokud bychom chtěli odlišit, mohli bychom zkusit možná přidat -r, rastar, "škrabač")

škrábnutí, vrub, značka                                 nyas, základ slova nyast- QL

škubne, rychle stočí či s něčím pohne          rihta (vysl. richta)

     totéž sám sebou, zkroutí se, otočí se; snaží se   rike, základ slova rik-, min.č. pravd. rinke

     (všechno přít.čas)

     rychlé zatřepání či škubnutí                     rinke

škůdce (někdo, kdo mi dělá věci, jichž se bojím)             rukindo; obecné označení pro více takových: ruhtalie

škubání, trhání, vyškubnutí, vymknutí, ošizení       karpale  QL

šlacha, sval, tělesná síla, vitalita                  tuo

šlechetný, štědrý, spravedlivý                      faila

šlechtic                                                                      arquen

šlechtic, pán, král                                                      arato/aráto

špatný (původní význam křivý, přen. nesprávný)     raika

       (opovrženíhodný, podle nold. i nekvalitní)       faika

špatný, nevhodný, zlověstný (nikoli morálně zlý)       úmara

špatný především morálně ale i nekvalitní              olka

špatný morálně, zlý                                                   ulka, quarka (pozn. ke quarka viz Q-Č)

špatně, obtížně (např. viditelný), předpona              hrai-

špendlík, brož                                                            tankil

šperk, klenot, drahokam, drahocennost, poklad       míre

špice o jakémkoli útvaru či území, úhel, hlavice šípu nebo kopí               nasta, nehte (vysl. nešte)

špice, roh                                                       tilde

     špičatý, rohatý                  tilion (především jméno Měsíce, ale gramaticky odpovídá obecnému slovu)

špička, konec                                                 mente

špína, odporná                       mut, základ slova muht-  QL (vysl. mucht-); soa, základ slova pravd. sow-

špiní, poskvrňuje                                           vahta

špinavý, ušmudlaný, barevně pokažený        púrea

špinavý, poskvrněný                                     vára

     poskvrna, skvrna (např. krvavá)                 vakse

špinavý, odporně                                           muqua QL

šplhá, leze                                           rete, základ slova ret-, min.č. nejspíš rente (kořen z WPP) 

špulí pusu                                                      penga

šrám, ale především sečnou ránu (hlubokou) a mnoho dalšího mohou znamenat kirisse, hyatse (viz "seká")

šťastný (mající štěstí, dlouhodobě), bohatý, požehnaný    herenya, též asi almárea

             (radující se, veselý)                                     alassea

    "jé, to je ale štěstí!"                                                 "yé mána!"             

šťáva                                                              sáva

šťáva, sirup                                                    pirya

šťáva (zralého ovoce), míza, výron, mokvání, vlhkost       marka QL (mark)

šťavnatý, vlhký, mokvavý                                                    marqua QL

štěbetá, zurčí, směje se, žvatlá                     lala QL

štědrý, šlechetný,  spravedlivý                     faila

štědrost, velkorysost                                     antarie (QL anarie přizpůsobené novějšímu výrazu pro"dává")

štěstí, náhoda                                                 lanqua QL

štěstí, radost                                                  alasse

štíhlý, útlý, QL též: ohebný, graciézních pohybů                teren, terene

štíhlý, útlý, subtilní, křehký                          ninde

štípnutí, hmyzem                                          itis, základ slova itiss- QL

štít (bojový)                                                   turma

                                                                       též "kauma" (pův. jakákoli skrýš)

    výčnělek štítu                                                tolmen QL

štít horský                                                      viz "roh" a "vrchol"

štola, výkop, jáma, díra                                 sat, základ slova sapt-  QL

šumění listí                                                    eske

šumí, šelestí, tiše bublá atp.                          viz "šeptá"

švestka (nebo jiná peckovice)                       pio QL

švitoří, žvatlá, zurčí, směje se                      lala  QL

švadlena, vyšívačka ("žena jehly")               serinde

švestka (strom)                                                             aipio (GL) (znamená i třešeň, QL plod, GL i strom. Možná by                                                                                                    bylo lepší ponechat ji pro ten význam)

 

 

T

 

ta, ten, to (určitý člen, ve vztažných větách funguje jako "ten, který")                      i

tabák (především rostlina, zřejmě i produkt)                      alanesse, alenesse

tábořiště, doupě, místo k odpočinku             kaila

tabule (především velký stůl, ale etymologicky slovo "tabuli" odpovídá)      palasar, základ slova palasard-  QL

tác, máry, nosítka                                          tulma  QL

tady                                                                símen, sinome, sís, sisse

tah (např. ryb či ptáků)                                 halme 

táhne (v jiných jazycích i: vede, přináší)     tuke, základ slova tuk-, min.č. tunke

táhne mě to něco dělat

            - jsem tomu nakloněn                                                                       óra nin

            - jsem silně motivován, pouštím se do toho s vervou         horyan

táhnoucí se (jako vlečka)                              pimpina QL

taje, rozpouští se                                           tique, základ slova tiku-, min.č. tinque  QL (tiqui)

    tání, rozpouštění, obleva                           tiquile  QL

    tající, rozbředlý                                         tiquilindea  QL

tajemství, tajnůstkářství, kradmost              fóle QL

tajnost, utajení                                               muile

tajnůstkářský                                                 fólima

tajný, skrytý                                                  muina, foina QL, lomba QL

     (o němž je zapovězeno mluvit)               avaquétima

     i temný, šerý, možná až obskurní            nulla, nulda

     zcela temný a záhadný                             n(g)úla

tajné učení, moudrost                                               n(g)olwe

tajné učení, magie (zastaralé slovo)                         ingole

tak, proto                                                       tanen

tak jako                                                          síve

také                                                                yando QL

takhle, takto                                                   talle, sinen

takový                                                            taite

takovýto                                                         síte

támhleten                                                       enta

tam (na otázku "kde")                                   tanome, tás, tasse

tam (na otázku "kam")                                  tar, tamen, (také tanna, nedoporučeno, koliduje se "znamení")

tamburína                                                      tontil   QL (tontl)

tamten (tamta, tamto)                                               tana

tančí                                                               lilta

tání, rozpouštění, obleva                               tiquile  QL

táta                                                                 atto, tata

   táto                                                                 atya

tato                                                                 sina

taví, ková, buší                                              tama (kořen z QL)

taví se, taje, rozpouští se                               tique, základ slova tiku-, min.č. tinque  QL (tiqui)

                                                                       příbuzná slova viz taje

teče nebo běží, hladce                                               linya (sloveso) QL (jako podst. jm. tůňka)

teče                                                                sire, základ slova sir-, min.č. nejspíš sirne

                                                                       kele, kel-, kořen z Et, teče, proudí (min.č. nejspíš kelle)

  tekoucí, kapalný                                          sírima

tečka, malé znaménko                                   tikse

       za větou                                                     putta

tedy, proto, následně                                     etta, epetai, potai

teď                                                                 sí, sin, silume

tehdy                                                              tá, talume

tehdy, jednou (v budoucnosti)                      enyáre

technická (ale i zlovolná) dovednost                        kurwe

telepatie (rozhovory v myšlenkách, pro elfy celkem přirozená záležitost) je rozlišena podle aktivní účasti:

   nahlížení do mysli, čtení myšlenek (někomu, kdo se aktivně nebrání): sanwekenda

   mentální vzkaz, poselství:                                                                      sanwe-menta

   oboustranná volná telepatická komunikace:                                          sanwe-latya

tělnatý, tlustý, objemný, neskladný              pulwa, pulpa QL

tělesný, hmatatelný, hmotný                         ronda

  tělesný impuls                                             hroafelme

tělo                                                                 hroa     (vysl. přibl. řoa)

temná noc, hluboká tma                                huine, fuine

temnota (nadpřirozená)                                            ungwe (též -temná- pavučina)

temnota, tma                                                 móre/more (základ slova mori-), mornie

temný, černý, chmurný, ponurý                    morna

temný                                                             lóna

temný, zamračený                                         lúrea

temný (nadpřirozeně temný) mrak nebo stín           ungo

    (obyčejný temný mrak je "lumbo")

    (další možnosti viz "stín" a "tma")

temný, záhadný                                             n(g)úla

   temné umění, magie                                      n(gúle)

ten (určitý člen)                                             viz "ta"

tento                                                               sina

tentýž                                                             iminqua

tenký, hubený                                                filima QL

   tenký je, protáhne se                      file, základ slova fil-  kořen QL: fili (min.č. by byl nejspíš fille)

tenký, úzký                                                    kolwa QL

teplý                                                               lauka

   teplo vyzařující                                          laukima   podle QL (lúsima, přizpůsobeno novějšímu kořeni)

tesák (zub) (přeneseně: ostrá skála)             karka

tesák (dýka)                                                   sikil

tesaný kámen, dlaždice                                 ambal

tesař, stavitel, řemeslník                                           samno

tesař, řezbář                                                   tautano WPP (tautamo)

těsto                                                               makse

tětiva, řemínek, řemen                                  latta

těžký  (váhou)                                               lunga

   těžký nákladní vůz                                        lunka

těžký, obtížný, nesnadný, nešikovný                        hraia

   nesnadno, obtížně (předpona)                       hrai-

těžký, nesnadný, obtížný, náročný, pracný   urda

  těžce doléhající, tíživý, zlověstný                          lumna

  těžce doléhá, tísnivě cloní oblohu                          lumna

  těžkost                                                         kólema    QL

  těžkosti způsobuje, překáží                         hranga

ticho, klid, odpočinek                                   quilde    QL

tichý, nehybný                                               quilda    QL

   je potichu, odpočívá, nehýbe se,                   quildi (pravd. quilde, z. sl. pro přít.č. quild-) QL

tis                                                                   tamuril QL

tíživý                                                             lumna

tká                                                                  lanya

     tkalcovský stav                                                     lanwa

     tkanina, útek                                             lanat

     tkanina, látka                                            lanne

tkadlena; ustavičně tkající                            vaire

                                                           (sloveso od téhož kořene podle Tolkienovy poznámky v Et

                                                                          vymizelo -  ale podle VT42  by evt. přece  jen mohlo existovat,

                                                           hlavně pro pletení z proutí. WPP naznačuje, že by mohlo mít podobu                                                                                          were, wer-, problém není dořešen)

tlačí, lisuje                                                    sanga (kořen z Et)

tlačí (tělesně i přeneseně, ve smyslu nátlaku), opírá se o                        nire, základ slova nir-, min.č. ninde

tlačenice, dav, lis, pevně sevřený bojový útvar                   sanga

tlachá, klábosí, klevetí, vede prázdné řeči   nyata QL

tlak, nouze, potřeba                                       sangie

tlak, nátlak                                                     mausta

tloustne, otéká                                               tiuya

tlumený, mírný, jemný, něžný                      moika GL

tlupa (ozbrojená), vojenský oddíl, vojsko                hosse  QL

tlustý, tučný                                                   tiuka

    tlusté tělo, břicho                                      famba QL

    tlusťoch                                                     fambo QL

tlustý, tělnatý, objemný, neskladný              pulwa, pulpa QL

tma, temnota                                                 more/móre, základ slova mori-

tma, temnota, černota                                               mornie

tma, hluboký stín                                          lumbe, lumbule

tma, temná noc                                              huine, fuine

tma, noční (o jasné noci) (asi i přen.)           lóme

tmavý (o pleti, vlasech), tmavohnědý, snědý           varne

                        jinak viz "temný"

to                                                                    (samostané) ta ("i", určitý člen, viz "ta")

točí se, běží, plynule se pohybuje (o živých tvorech i věcech/strojích)   nore, základ slova nor-

běží dál, běží hladce a vrčí                                                               nornoro  QL

točna, otáčivý stůl, kolovrat                         querma

tok                                                                  kelume

tolerantní je, přizpůsobuje se, snáší někoho            ókame, základ slova ókam-

tón                                                                  lin

topí se, dusí se                       quoro, (evtl. upravit na: quore, základ slova quor-) min.č. quonde  QL

  udušený, utopený                                         quorin   QL

topí, dusí (jiného)                                          quosta, min.č. quóse QL

topol                                                              tyulusse (vysl. přibl. čulusse)

toto                                                                sina

touha, přání                                                   íre

      (též možno touha náma, 1 přání námie, znamená i soud, úsudek)

touha silná až přílišná                                               maivoine QL

touha, nenasytnost                                         milme

    chamtivost                                                    maile

touha, pohlavní                                              yére

toulá se, bloudí            ranya (též mista, nedoporučeno, koliduje s "šedý", ale je příbuzné "mirima", svobodný)

toulání, bloudění                                           ráne

toulavý, bludný                                             ránea

toulec                                                             vainole QL

touží po, přeje si, chce                                   mere, zákl. sl. mer-, min.č. merne (též yesta, nedoporučeno, je                                                                         to jediné použitelné slovo pro "začátek")

touží /silně až příliš/ po                                maivoita, min.č. maivóye QL

touží, baží po čem                                         milya

touží někam jít či dojít                                  mína (též příd. jm., dychtivý vyrazit)

tragický, strašný, extrémní                           naira QL

trápí, činí potíže    (podle Et stará noldoština)                   tarasta

trápí, způsobuje bolest či žal (předmětu ve 3.p.)                 naia, min.č. náye QL

trapný, nesnadný, nešikovný (o věcech)        auqua QL

trasa, dráha, směr, čára, kurs, stezka                        tie

tráva                                                               salque

     suchá, tvrdá                                              sara (v QL též sloveso, řeže pilou)

travnaté prostranství, trávník                                   paliste nebo palis, základ slova palist- QL

trčí do výšky, stojí zpříma, zdvíhá se           tyule, základ slova tyul-, min.č. tyúle podle QL (tyulta,                                                                                   min. tyúle) (vysl. přibl. čule)

trest, pomsta, rána osudu                              paime QL

   trest, zejména tělesný                                               paimesta  QL

trestá: trest ukládá či vykonává                    paimeta  QL

trh                                                                                    resta (koliduje se slovem pomoc, pomocníci, pokud s ním                                                                                  nesouvisí, nedoporučeno, alternativy viz obchod/slavnost)

trhá, řeže na pruhy, stahuje z kůže, loupe kůru, maluje pruhy, bičuje        ripta QL

trhá                                                                narka

     trhající, násilný, drsný                             naraka

trhá, škube                                                     karpa, min.č. karampe (význam podle QL)

(slovo samo doloženo ve WPP s významem "mluví", nedoporučeno)

    trhání, škubání, vyškubnutí, vykroucení, vymknutí, ošizení       karpale QL

trhne něčím, náhle rychle něčím pohne, zkroutí to či otočí                        rihta

    trhne sebou, snaží se                                                                       rike, zákl. sl. rik-, min.č. rinke

    trhnutí, rychlé zatřepání, mávnutí                                                   rinke

trn, osten                                                        erka, nasse (nasse též podstata, skutečné bytí)

trn                                                                  nekel

trojúhelník                                                                 neltil, základ slova neltild-

trojúhelník, špice, klín, hlavice kopí n. šípu          nasta

trol                                                                 hruo (podobné rasy obecně viz "barbar")

troubení                                                         róma (róma je i nástroj, roh)

troubení, řev                                                  rambe QL

troubí, řve                                                      rame, základ slova ram-, min.č. rambe QL

troud, třísky na podpal                                  tusture  QL

trpasličí, zakrslý  ("i v  dospělosti menší než ostatní podobného

     druhu a navíc tuhý, pokroucený či znetvořený")   nauka

trpaslík                                               kasar, nauko, norno (norno znamená "houževnatý" a označuje i dub)

       drobný                                                     pikinauko, attalya

trpělivost, výdrž, pasivita, pasívní osoba     kóle   QL

trpělivost                                                       kólemaine QL

trpělivý                                                          kólemaina   QL

trubka, roura                                                  róta QL

trubka tenká, rourka, píšťala                         rotse QL

trubka jako hudební nástroj, roh                   romba, hyóla

trubka (tuba, s hlubokým zvukem), mohutný roh                tumbe QL (viz též "roh")

truhla, bedna                                                  kolka QL

truchlení, žal                                                 niére     QL (nyére) (+evtl další slova od základu nai-a nie-)

trůn                                                                mahalma

trup, kmen stromu                                         pulko QL

trus, hnůj                                                       múko QL

trvající, trvanlivý, vytrvalý                           voronwa

tryská, skáče                                                  kape, základ slova kap-, min.č. kampe QL

tře, mne                                                          warra (podle QL ware, war-, dovolila jsem si                                                            zvukomalebně přidat r, abych to odlišila od ware, zradí)

třepotavý, poletující                                      wilwa

třese se                                                           papa, min.č. pampe QL

    třas, chvění                                                   pampile  QL

    třesoucí se                                                    pampila, pampilea  QL

    zemětřesení                                                  pampine  QL

třešeň (plod)                                                  aipio QL

tři                                                                   nelde

     třetí                                                                          nelya, neldea

třísky na podpal, troud                                  tusture  QL

tříšť, mořská pěna                                         winge

třpytí se                                                         rilya, mirilya

     třpytivý                                                        itila

     třpytivé světlo                                             rilma

     třpyt, lesk                                                    rille

     zatřpytí se, zajiskří (přít.č.)                        tine, základ slova tin-, min.č. tinne

     třpytivá kapka rosy, drobná hvězdička apod.                  titinwe  QL

tu a tam, kdekoli                                           rísimande  QL

tuhý, nepoddajný, houževnatý                      norna

tuhý, nepoddajný                                           tarya

"tuhnutí [krve v žilách]" způsobuje              tiuru  QL(ty)

tuk                                                                  laru QL

   tuk, bohatství                                              lar

   tučný, vydatný, bohatý                               lárea

   tučný, mastný                                             larúva QL

   tučné maso, zejména vepřové, nebo sádlo larma

   tučný, tlustý                                                tiuka

ťuká, ťukne (přít.č.)                                      pete, základ slova pet-, min.č. pente

tunel nebo malá jeskyně                               rotto

tunika, košile                                                 laupe QL

tůň, jezírko, možná i kaluž                           linya, nende

tůň, jezero či řeka, pokud jsou hluboké        lóne

tupý                                                                ilaika QL

tuší, odhaduje, podezírá QL; snad i myslí     nauta, min.č. náve

tvar, opracování                     venie, venwe  QL (též kanta, viz dále, ale koliduje se slovem pro "čtyři")

  pěkně tvarovaný                                            terenwa  QL

tvárný, měkký                                                           maksa

tvaruje                                                           kanta

     především hloubí, vydlabává, ale i vyřezává, opracovává                        venta QL

     tvarovaný                                                  kanta, -kanta (např. lassekanta)

tvoří, staví, dělá                                            kare, základ slova kar-, min.č. karne

     vyrábí                                                                    tane, základ sl. tan-, min.č. nejspíš tanne (kořen z Et)

     (stvořitelsky), též plodí                            onta

            tvor, stvoření, vlastní dítě                    onna

     tvoří umělecky                                         maita

(může znamenat i "hladový", nedoporučeno, má alternativu)

            umělecká tvorba jako proces               maitale

tvrdošíjný, převrácený (dle příbuzných jazyků: pův. význam je napříč, křivý)                  hwarin

                                                                       též taryalanka (dle sind. tarlanc)

tvrdý                                                              omba QL, sarda

tvůj, váš (zdvořilá forma)                             (přípona k podst. jm.)   -lya

ty, vy (zdvořilá forma)                                  (přípona ke slovesu)   -lye

                                                                       (samostatný základ pro pádové koncovky) le/lye

                                                                       (zdůrazněná forma)   elye

tyč; prapor, standarta                                    tulwe QL

týden (valinorský, pětidenní)                        lemnar

          (pozdější, šestidenní)                          enquie (mn.č. enquier)

          (sedmidenní)                                      otsola GL

tyčka                                      nejblíže je asi pirin, základ slova pirind-, tenká hůlka, jehlice QL

týká se                                                           ape, základ slova ap-

tykadlo                                                           tentil QL (tentl)

 

 

U

 

u, v bezprostřední blízkosti, po boku                       ara (pravd. se musí pojit s podst. jm.)

u, po boku                                                      pe

u, poblíž                                                         tange  QL

ubližuje, poškozuje, ponižuje, zle nakládá s            naitya (vysl. přibl. naiča), min. č. naiksine QL

úbočí, svah vzhůru                                        amban

ubývá, uvadá, slábne                                     quele, základ slova quel-, min.č. pravd. quelle

   ubývání                                                          quelie

ubývá, zmenšuje se                                       pike, základ slova pik-, min.č. pravd. pinke 

   ubývající, zmenšující se                                           píkala

ucpává, blokuje, zastavuje                            tape, základ slova tap-, min.č. tampe

     ucpávka, zátka                                               tampa

     ucpaný, zablokovaný, s překážkou               tapta

uctivá bázeň                                                  áya

   úctu (hlubokou) cítí vůči                              aista

   úcta, uctívání                                                 aistale QL

   úctyhodný, uctíváníhodný                             aistalea QL

účast, přítomnost, blízkost, podpora            penasta  QL

učenost, dlouhé studium                               n(g)óle (spíše hlubší poznání)

                                                                       n(g)olwe (spíše "secret  lore", tajné učení)

                                                           (+ zastaralé slovo ingole "tajné učení, magie")

     učený, moudrý                                          n(g)óla, istima

     učenec, mudrc                                          istyar

     učí se, návrh HKF                                    n(g)olya

     učí se čtením knih (také "skládá", což vlastně není tak významově daleko :)  pare, základ slova par-

     učí jiného, návrh Laisi                             n(g)olta

     učitel, mistr, návrh Laisi (doloženo jako učenec, mudrc)                                 n(g)olmo

úd                                                                   lenque (QL lenk, lenq-)

úděl, osud, majetek                                       heren

udělaný                                                          viz "dělá"

   pracně, s námahou                                         urukarin

uděluje privilegium, dovoluje, povoluje      lave, základ slova lav-, min.č. pravd. láve

                                                                                                       (stejně znějící slovo znamená "lízne")

             milost            , slitovává se                          órave, základ slova órav-

úder, rána, náraz                                            taran, základ slova taramb-, nebo tarambo QL

         plochou dlaní                                        piltye QL (pilt, základ slova pilty-)

údolí                                                              nande, nando, evtl. nan, základ slova nand- (nan = ale)

     hluboké (pod nebo mezi horami)             tumbo, základ slova tumbu- (též hlubina): tumbale

     hluboké, oddělující vysoké svahy                       imbe (slovo znamená též prostě "mezi" a může označovat také                                                                                                sporné hraniční území, zemi nikoho)

                                                           další možnosti viz "rokle"

udušený, utopený                                          quorin QL

uhasíná, uvadá, slábne, vytrácí se                            quele, základ slova quel-, min.č. nejspíš quelle

   uhasínání, uvadání                                     quelie

úhel, špice, výběžek, hlavice kopí nebo šípu                       nasta, nehte (vysl.přibl. nešte)

uhlazuje, hladí, pohladí                                 lalta QL

uhlazuje, žehlí                                                           pasta

uhlík, žhavý                                                   júla

uhodí plochou dlaní                                      piltya, min.č. paltye  QL

úhoř                                                               lingwilin (základ slova lingwiling-)  podle QL

ucho                                                   lasse (Tolkien v Et vysvětluje, že elfí uši měly tvar listu), později lár,                                                    základ slova lar- (koliduje s délkovou jednotkou, dlouhou mílí)

ucho nádoby, držadlo, možná i ucho zvířete   ampa (PP, Et hák, další možné významy podle QL ank/unk)

uchopuje, uchvacuje, svírá                            mapa (min.č. QL nampe, návrh: mampe)

                                                                       (nampe je pravidelný min.č. od napa, uchopuje prsty)

uchopuje či sbírá dvěma prsty, palcem a ukazovákem  nape, základ slova nap-. min.č. pravd. nampe     

uchovává, sleduje, střeží                                           tire, základ slova tir-, min.č. tirne

uchyluje se (pod něčí ochranu)                     viz "útočiště"                                                

úchytka, spona, přezka, petlice                      tangwa

ukazovák                                                       lepetas, základ slova lepetass-, tassa

ukazuje, znamená                                          tana

ukazuje                                                          tea, min.č. tenge

ukazuje, je někam nasměrován                     tenta, min.č. tentane i tenante (min.č. tenante                                                                                                        možná platí pro význam "je někam nasměrován", odhad autorů VT 49)

ukazuje, prstem                                             leptenta

uklizený, upravený, čistý                              poika

uklízí                                                             poitya (vysl. přibl. poiča), min.č. poiksine

ukončuje                                                        metya (vysl.přibl. meča), telya

                                                                                   další viz "uzavírá"

ukrajuje si                                                      hókirise, základ slova hókiris-

ukrutnost, mučení                                         ungwale

                 odporný čin obecně                      sautyar, základ slova sautyard- (podle Et saukar)

ukrývá                                                            nurta

   ukrytí                                                                         nurtale

úkryt, přístřešek, přeneseně štít                    kauma

ukvapený, spěšný                                          orna

úl, včelí hnízdo                                              nierwes, základ slova nierwest- QL

úleva, útěcha                                                 asie

ulevuje, utěšuje, pomáhá                              asya

ulice nebo silnice, dlážděná                          malle (mn.č. maller)

                    hlavní (možná pouze ta v Oxfordu)  teamalle

ulita, mušle                                                    hyalma (vysl. přibl. šalma)

ulizuje, upíjí, srká, vylizuje                          salpa

umdlévá, visí, poklesává                               quiqui, minč. quinque  QL (pravděpodobně quinque,                                                                                základ slova quinqu-, bud.č. quinkuva) 

umělec (používá se někdy zkráceně pro "básník")                         maitar

umělý, vyrobený; výrobek                            tamna

umění, tvoření, dílo                                       karme

    umělecky vytváří                                      maita

    umělecká tvorba jako proces                       maitale

umenšuje, zbavuje slávy, snižuje, mění k horšímu              minu QL

umí, spíše dovednost                                     hanya

        spíše vědomost                                      ista (min.č. sinte nebo isinte, infinitiv síve)

umí zacházet s čím,  zachází s čím, cítí hmatem, dotýká se, hladí            mahta (vysl. ch)

(v některých pramenech též vládne mečem, bojuje)

umírá (přirozenou smrtí)                             fire, základ slova fir- (dosl. vydechuje)

      (ostatní možnosti viz "smrt")

umírněně (doloženo jako "přiměřeně, podle míry")                        lestanen

umisťuje, upevňuje, zasazuje na místo (zejm. o dřevě)          panya, min.č. panne

úmysl, rozhodnutí (též srdce, povaha)         indo

            rozhodnutí, akt vůle                          nirme

unáší, zajímá násilím (při loupeži), znásilňuje   amapta QL (nejběžnější překlad angl. ravish je znásilňuje)

únava, ochablost, malátnost, slabost, vyčerpanost                                                  quinquele QL

unavený, ochablý, splihlý, svěšený, shrbený, slabý, mdlý, apatický                      quinqua  QL

unavený, splihlý, svěšený, shrbený, slabý, útlý, křehký                                         limpa

unavený                                                         lumba (znamená též šerý, ponurý, ale dobře ladí s příbuznými                                                                                                  slovy o čemsi, co "tíživě doléhá")

uniká, nachází cestu ven                               uswe, základ slova usi-, min.č.usse nebo úse QL

únik, úniková cesta, výpusť, otvor ven            uswe  QL

úpění                                                              yaime HKF dle MC

     úpějící                                                       yaimea

úpí                                                                     yaita  (odvozené slovo)

upevňuje, ustavuje                                                    tulka  QL

upevňuje, připevňuje                                     take, základ slova tak-, min.č. tanke

   upevněný, pevný, jistý                                  tanka

upevňuje, zasazuje na místo (zejm. o dřevě)               panya, min.č. panne

     sází rostlinu                                                 empanya, min.č. empanne

upíjí, srká, líže, vylizuje                               salpa

úplně, dokonale, jako celek                          aqua

uplyne (doba)                                                viz "běží"

úponek (dosl. prstíček)                                             lepsile QL

upravený, čistý, uklizený                              poika QL

upravuje se, zdobí se                                     netya

upravuje, přizpůsobuje něco něčemu                       kamta

úroda, obilí                                                    yausta QL

urychlování, pobízení                                               hortale

úředník, správce (dosl. "služebník krále")    arandur

usíná, je omámený, omdlévá                        fanta QL

(uspává někoho                                             fane, kmen fan-, min.č. fante podle QL)

úsměv                                                            mire, mirin  QL

   slabý, lehký                                                   mirilla  QL

usměvavý                                                      mírea  QL, raina

usmívá se                                           miri QL, pravděpodobně: mire, z.sl. mir-, raita, min.č. reante

                                                           (raina a raita nedoporučeno, kolidují se slovy pro krajku a výrobu z ní, jsou však                                                         výkladem některých jmen, končících na -raen)

usmívá se zeširoka, kření se, šklebí se         mirtya (vysl. přibl. mirča), min.č. mirtine QL

ústa                                                                anto (pravé homonymum se slovem "dárce" od jiného kořene.                                              Elfové možná právě proto málo užívali... z toho důvodu tolik dalších slov. :)                               

     ústní otvor                                                   ópa

        (jeho okraje jsou rty, pempi, j.č. pempe)

     zavřená ústa, rty                                          

     ústní dutina                                                  matu QL, songa

     ústa jako celek (rty, zuby, jazyk, ústní dutina, patro)                karpa (významově spíše souvisí než                                                                                                                                      koliduje s kořenem "karpa", trhá z QL)

ustanovení, výnos, zákon                              namna

ustavičný, nekonečný, věčný                        oiala

ustavičný, opakovaný                                    vorima

ustavičně, vždy                                              voro

ústí řeky                                                         etsir

ustupuje                                                         viz "poddává se"

úsudek, též touha                                           náma

      jeden konkrétní                                       námie

      schopnost pronikavého úsudku                           náve  QL

usuzuje, soudí, považuje za                          name, základ slova nam-, min.č. namne;

                                                                       nave, klad slova nav-, min.č. asi náve

ušlechtilý, spravedlivý, štědrý                                  faila

ušlechtilý muž, hrdina                                              kallo

utajení, tajnost                                                          muile (příbuzná slova viz "tajemství")

útek, tkanina                                                  lanat

útes, sráz                                                        aiko, základ slova aiku-, mn.č. aiqui QL

útes, strž, průsmyk, mocný zásek                             falqua QL (a další viz "sráz")

utěšuje,  posiluje, potvrzuje (např. výpověď)          tiuta    QL

útěcha, úleva,  posílení, posila, potvrzení                tiutale  QL

útěšný, utěšující, ulehčující                                      tiusima  QL

útěcha, úleva                                                 asie

utěšuje, ulevuje, pomáhá                              asya

utírá, tře, mne                                                warra (podle QL ware, war-, dovolila jsem si                                                            zvukomalebně přidat r, abych to odlišila od ware, zradí)

utišuje, hojí, hladí                                         linta QL

utlačuje, sužuje                               nahta (ne příliš doporučené slovo, může mít ještě význam "kousnutí" a "zabíjí")

utlačuje, tlačí, lisuje                                      sanga

utlačuje, podmaňuje, nutí                             mauya

(utlačuje), ponižuje, poškozuje, zle nakládá s naitya (vysl. přibl. naiča) min. č. naiksine QL

útlak                                                               sangasse (odvozené slovo)

útlý, štíhlý (subtilní)                                     ninde

útlý, subtilní, slabý, svěšený                         limpa

útočiště, přístaviště, přístřeší                        hopasse

útočiště hledá, u někoho                               ruke, základ slova ruk- (pojí se s koncovkou -nna)

                                                           (základní význam je "bojí se")

utopený, udušený                                                      quorin QL

utrpení                                                           nwalme

     mučení                                                         ungwale

     bolí, mučí                                                    nwalya

     krutý                                                            nwalka

uvadá, ubývá, slábne, vytrácí se                   quele, základ slova quel-, min.č. pravd. quelle

   uvadání, ubývání atd.                                                quelie

uvádí do pohybu, vypouští k letu, pobízí    horta

uvnitř, v                                                         mi, imi, s urč. členem: mí

uvažuje, přemílá si něco v hlavě (dosl. "přežvykuje)          tyustyuhta QL (tyustyukta)

uvolňuje, zmírňuje, propouští                                  lehta

uzavírá, končí (jako aktivní činitel)             telya

                        (jako poslední v řadě)                       tele, základ slova tel-,  min.č. pravd. telle

uzávěr, zátka, ucpávka                                  tampa

uzavřené prostranství                                    panda

     kruhové                                                         korin

uzavřenost (vnitřní)                                      pahtie  (vysl. pachtie)

     naprostá                                                       aquapahtie

     uzavřený                                                      pahta

uzdravuje                                                       envinyata   (dosl. obnovuje)

uzdravený, obnovený                                    vinkarna, envinyanta

uzel, pouto                                                     núte (též narda, ne moc doporučeno, koliduje s "voní")

území, království                                          arda

úzký                                                               arka; náha (nepříliš doporučeno, koliduje s pěkným a vpodstatě                                                                                                     doloženým apokryfem pro "řehtá")

    též hubený a dlouhý, rovný                       lenwa QL

    též tenký                                                    kolwa QL

                                                                   nollo (návrh HKF)

úžas (dosl. uctivá bázeň)                               áya

   úžas (hraničící s uctivou bází) cítí            aista

úžina, soutěska, průsmyk, úzký průchod      nakka, anakka

užitečný, dobrý, vhodný                                mára (2. st. arya, 3. st. i arya)

 

 

 

V

 

 

v (předložka)                                                 mi, imi, s urč. členem: mí

   (přípona)                                                     - sse, mn.č. -ssen (doložena pro údaje místní i časové)

vada, chyba                                                    loima

vadne (chladem)                                            hesta QL

vadne, slábne, vytrácí se                               quele, základ slova quel-, min.č. pravd. quelle

   uvadání atd.                                                   quelie

vak, pytel                                                       poko

   vak plynový, balón                                     pusulpe QL

válec, dutý                                                     pirinumbe, róta - obojí QL

   válcovitý                                                        pirindea  QL

válka                                                              ohta     (vysl. ochta)

  válku vede   ohtatyare, min.č. ohtatyáre n. ohtatyarne - u slova, značícího proti komu: příp. -nna

vane                                                               viz "fouká"

vánek, závan, dechnutí                                  hwesta   (vysl. něco mezi u a f)

vánek, jemný                                                 víle QL

vanoucí, letící ve větru                                 (h)lápula (neznělé l časem přešlo v obyčejné)

var                                                                  použití slova welet, weleht-, odvozeného od slova wele (QL), je                                                                           sporné, protože angl. "boil" může znamenat i "bolák" a vzhledem

                                                                          k doplnění slovem "nádor" může být míněno především v tomto významu;                                                                       možná by bylo praktičtější odvozené welie

vaří                                                                mase, základ slova mas-, min.č.máse  QL

vaří se                                                            wele, základ slova wel-, min.č. welle QL

váš, tvůj (zdvořilá forma)                             viz "tvůj"

váže                                                               nute, základ slova nut-

     svázaný, vázaný (povinností)                      nauta

váže, spojuje, propojuje                                lime, základ slova lim-, min.č. líme QL

váží (vodu)                                                    kalpa

včela                                                              nier QL

     úl, včelí hnízdo                                             nierwes, základ slova nierwest- QL

včera                                                              noa ré, noa

vdává se                                                         viz "přísaha"

věc                                                                 engwe

     předmět                                                    nat, základ slova natt-

            výrobek                                                     tanwe

     záležitost                                                                  natto QL

večer                                                              sinye

      (západ slunce, přeneseně též západ)      andúne

večírek, oslava, hostina                     meren, merende, obojí má další tvary od základu merend-

věčně; věčný, nekonečně trvající                 oia

věčný, nekonečný, ustavičný                        oiala

věčný                                                             oira, oialea

věčně                                                             oiale, oiave; i jako předpona: oio

věčnost                                                          oire

    na věky věků                                             yéni pa yéni (yén = 144 slunečních let)

věda/filosofie                                                Ingole

vědění (tradiční), ve starších dobách až tajné učení, magie                       ingole

věda, vědní obor                                            nolme

vede                                                               tulya; mittanya

vede, běží (o cestě)                                       mene, základ slova men-

vede, táhne, přináší                                       tuke, základ slova tuk-, min.č. pravd. tunke

vědec, učenec, mudrc                                    nolmo

   znalec tajného učení, mudrc                      ingolmo

   slavný mudrc z valinorských dob              ingólemo

vědec, učenec                                                istyar, istar

vědění (hlubší) moudrých či znalých,

    vědomosti, studovanost                            nóle

vedle, u, po boku                                           ara  (pravděpodobně se musí pojit s podst.jm.)

vědomosti                                                      ista, istya (vysl. přibl. isča)

  vědomosti mající, učený, moudrý                 istima

  ví, též umí, např. číst                                     ista, min.č. sinte nebo isinte

  učenec                                                             istyar, istar

vědomosti, porozumění (spíše praktické)    hande    

vědomosti, studovanost

   hlubší vědění moudrých či znalých                       nóle

vedro, tropické                                              torquele QL

vedro, je                                                         sahta

   vedro, žár, životní zkouška                         sahtie (odvozeno ze sahta, je horko, a úsahtie, pokušení)

vejce                                                              ohte (vysl. ochte), základ slova oksi- QL

věk (dosl. "koloběh", 100 valinorských let, 14 400 slunečních)                 randa

     na věky věků                                                yéni pa yéni (yén = 144 slunečních let)

věkovitý                                                         linyenwa

velbloud                                                         kuptulo; ulumpe nebo ulun, základ slova ulump- (vše QL)

velebí                                                             viz "vyvyšuje, chválí"

veletucet (144); v pozdějších dobách sto                 tuksa  QL

veliký, rozlehlý                                             alta, úra, hoa

    hodně veliký, ohromný                                haura

veliký, mohutný                                            velike  QL

velitel (nikoli hlavní; původně hlasatel)                  káno

velitelský, despotický, mocný                      túrea

velkorysost, štědrost                                     antarie (QL anarie přizpůsobené novějšímu výrazu pro"dává")

velmi, do značné míry                                  velikse  QL

velmi                                                             olde   QL

velmi četný, velmi veliký                             úvea

velké množství                                              úve

velryba                                                           fanto (část jména lodi v UT)

ven                                                                 et

venku                                                             ava, ette (jazyk není přesně uveden)

venku, /těsně/ vedle (jen místně), po boku  ara

věnec, girlanda, koruna                                 rie, ria

vepř                                                                polka

   (zejména) vepřové tučné maso nebo sádlo                       larma

věrnost, loayalita                                           astar

věrný, stálý, spolehlivý                                 voronda

věrný, trvalý, pevný                                      sanda

věrný, loayální                                              sarta

   věrný následovník, člen družiny                   sarto

veřejný, neuzavřený, nikomu nepatřící        lerina

věří (informaci), se 4.p. v existenci něčeho save, základ slova sav- (min.č. pravd. sáve)

            (Nedá se použít ve vazbě "věřím někomu". Autorsky doložena je tato krkolomná věta: Savin Elessar ar náne   aran Ondóreo = Věřím, že Elessar opravdu             existoval a byl králem Gondoru. Věřím Elessarovi by se naproti tomu řeklo např.: Savin Elessarno quetie, věřím tomu, co E. říká.)

veselí, radost                                                 alasse

veselí, oslavy                                     meren, merende, obojí má další tvary od základu merend-

veselý, svěží, mladý                                      nessa

vesmír (v dosl. smyslu: "veškerenstvo")      illu, ilúve, (jen stvořená skutečnost) Ea

vesnice                                                           masto QL

vesnice nebo samota (hrazená)                     opele

věta, slovní obrat                                           quentele   QL

větev                                                              olwa

     převislá n. skloněná větvička,

     chochol, střapec apod.                              quasilla  QL

větrný                                                            vailima

   silně                                                            vanwavoite  QL

   jemně                                                          vilina

vězení                                                            mando

vězeň na nucených pracech, otrok, nevolník                       mól

vězní, zbavuje svobody                                 avalerya

věž (vysoká, osamělá)                                   mindo(n)

       (mocná, věžní pevnost)                          turko

       (strážní)                                                  tirion

věžička                                                           minde

vhled (zejména do druhého)                         terken

     vhled mající                                             terkenya

    (obojí v rámci elfích nadpřirozených schopností, ale slovo je etymologicky použitelné i pro normální vhled)

vhodný, užitečný, šikovný, dobrý                 mára

                                                                    ista (min.č. sinte nebo isinte, infinitiv síve)

ví, rozumí, umí s něčím zacházet                 hanya

víc, navíc (též "ještě")                                   ambe

vidí                                                                kene, základ slova ken-, min.č. kenne

     vidění, zrak                                               ken

     vidění, dívání se                                       kenta

     vidění do druhého, vhled                         terken

     vidění do budoucnosti, schopnost předpovídat   apaken

     vidění do mysli, sdílení myšlenek                       ósanwe kenta

     vidění, mentální obraz                             indemma

viditelný                                                        kenima

      (snadno: askénima, obtížně: hraikénima)

vichřice                                                          vanwa

víko, přikrytí, kapuce                                    telme

víko, chlopeň, dvířka                                    lat, základ slova latt- QL

vina, odpovědnost                                         tyarma   podle QL (vysl. přibl. čarma)

viník, provinilec, pachatel zlého činu          útyarindo (podle VT 43 /o/ úkarindo)

vinná réva                                                      liantasse  QL

víno                                                                miru QL; (zázračné) limpe základ slova limpi- QL

    vinný, vínový                                                mirúva  QL

    vínově červený                                              mirukarne  QL

    "jeden druh vína" (zejmě nepříliš silného)     ulme  QL

    (mohlo by také znamenat "druh vína" - před názvem)

viola                                                               salquin

vír                                                                  hwinde (vysl. něco mezi u a f)

víří                                                                 hwinya

visí, houpe se (spíše pasívně)                                   linga

visí, vleče se, splývá v záhybech                  pipta, min.č. pipente  Quen podle QL (pipte)

     visící, vlekoucí se, splývající                                  pimpina  QL

visí, poklesává                                               quiqui, minč. quinque  QL (nejspíš quique, základ                                                                                                quiqu-, bud.č. quikuva) 

     splihlý, svěšený, shrbený,

            slabý, mdlý, apatický                           quinqua QL

vitalita, tělesná síla, sval, šlacha                  tuo

vitalita, mužnost                                           vie

vítězství, dobytí                                            apaire QL

vítězství, ovládnutí čeho, panství, moc        túre

     vítěz, pán                                                     turo, tur

vítr                                                                 súre (základ slova súri-), vaile, vaiwa, vaiwe,

                                                                                   súlime (QL)

    divoký, též prudký let                               alako

     (jemně) větrný, vzdušný, lehký               vilina QL

     (silně) větrný                                             vanwavoite  QL

     zvuk větru                                                 sú QL

      vítr, přinášející déšť (jihozápadní)         niswe podle QL

vkládá do, vstupuje do                                  mitta  QL

vkus, chuť                                                      tyáve (mn.č. tyáver)

vládce                                                            turo, tur (další evtl. viz "pán" nebo "král")

vládne čemu, ovládá co, podmaňuje si co     ture, základ slova tur-, min.č. turne

vládne, mocí způsobí (pouze o Valar)          vala

vládnoucí; královského rodu                        turinoite QL

vlákno, jemné                                                ipsin

            jemné; též vlas, chlup, nitka             filme

            pavoučí                                              lia

                        další viz "nit"

vlas                fine, z.sl. fini- (nepříliš doporučeno,znamená též modřín); též til, základ slova till-, QL /til(n)/

     tenký                                                         filma QL (též chlup, nitka apod.)

vlasy                           finde (pramen, lokna, cop), findesse (všechny na 1 hlavě), lokse (též kadeř)

     zcuchané                                                   fasse

     vlající, též hříva (a přen. válečný oř)      mairu  QL

     vlasatý, - vlasý                                         finda

vlast, sídliště                                                 már (další viz "domov")

vlastně, ba, ano (zdůrazňovací částice na počátku věty, angl. indeed)       e         

vlastní, má                                                     harya

     vlastnící co, vládnoucí čemu                      arwa (dle poznámky s 2.p., pravd. -o genitiv)

vlastní, soukromý, osobní                             véra

vlaštovka                                                                   tuilindo

vlhký, orosený                                               níte

vlhkost                                                           nitso   podle QL (notso)

vlhký (o počasí)                                             niswa   podle QL (noswa)

   vítr, přinášející déšť (jihozápadní)                niswe podle QL (noswe)

vlhkost, mokvání, výron, míza, šťáva zralého ovoce                      marka QL (mark)

   vlhký, mokvající, mokvavý, šťavnatý                                          marqua QL

vlídný, laskavý, něžný                                  amalda QL

vlk                                                                  n(g)armo

     vlčí vytí                                                       naule

     vlkodlak                                                       n(g)auro

vlna (na vodě)                                               solme   QL

     vlnobití                                                         solosse QL

     vlní se, pohybuje se nahoru a dolů              solta  QL

     hřeben vlny, pěna                                         winge

vlna (zpěněná)                                               falma

vlna (ovčí)                                                    

   vlněný                                                            toa

vločka, sněhová                                             niquesse (slovo může znamenat i ledový květ)

vnějšek, exteriér                                            etse

vnější země                                                   ettele

     z vnějších zemí, cizí                                ettelea

vnímání                                                                     tende  QL

vnímavý                                                         tentima  QL

vnitřní                                                            mitya   (vysl. přibl. miča)

vnuk, potomek                                               indyo

voda  (užívá se  o jezírcích,  jezerech a  menších

          řekách,  ale i  materiálu jako takovém)         nén, základ slova nen-

     vodnatý, mokrý                                           nenda

  horká, v lázni                                               sausa  QL

  vodní tříšť, mrholení                                   timpine  QL

    z vodní tříště, bohatý na vodní tříšť            timpinea  QL

vodopád                                                         aksa QL (Et: strž, skalní římsa - mají mnoho alternativ)

                                                                       lantasíre (dle sindarského lanthir)

vodítko, náznak                                             nauma

vojsko, oddíl, tlupa (ozbrojená)                    hosse QL

volá, křičí                               óta, yame, základ slova yam-, min.č. yáme nebo yambe     obojí QL

volá k někomu (o pomoc), modlí se                         hyame, základ slova hyam-, min.č. hyáme n. hyambe      

volání, vítězný pokřik                                   yello

volba                                                              kilme

volí (úprava HKF):                                        kile, základ slova kil- (viz dělí)

volný, uvolněný                                             lehta

volný, svobodný o lidech                              léra n. lehta VT 3/41, mirima Et, faire QL

volný, zadarmo, k volnému použití, o věcech        lérina

voní                                                                narda   QL

vonný                                                             nísima

vosk                                                               líko

voskovice                                                      líkuma

vousy                                                             fanga

vozík                                                              norolle GL

vpřed                                                              ompa, póna

vrabec                                                            imbilinke (podle QL imbilink)

vrací se                                                          entule, základ slova entul-;

                                                                       nanwene, základ slova nanwen-

vrací se, otáčí se v pantu, obchází, objíždí   pele, základ slova pel-, min.č. pelle

vrána                                                              korko; karon, základ slova karonn- QL

                                                                        (též quáko, ale to je lepší nechat žábě)

vrata                                                               viz "brána"

vrba                                                                tasar, tasare

     smuteční                                                       siquilisse QL

vrčí                                                                yarra

    (o psech), přeneseně: reptá                          nuru, min.č. nurúne

(Nuru je v pozdějších pramenech "smrt", ale v QL je sloveso nuru původním výkladem jména vali smrti. Laisi navrhuje pro vrčení přidat zvukomalebné r jako v podst. jm., Quen navrhuje upravit na nure, základ slova nur-, ale to máijinýmožný význam a sloveso je použitelné i v původní podobě s bud.č. pravděpodobně nuruva nebo nurúva)

    vrčení, stížnost                                             nurru; nur, základ slova nurr- QL

vrchol, ostrý                                                   aikale

            může být i plochý                              inga

     vrchol hory                                                  aikasse, ingor, orto, orotinga

       s věčným sněhem                                        hristil, niquetil

(niquetil, ale pravděpodobně obě slova, mohou podle QL zřejmě znamenat i sněhovou čepici)

     vrchol stromu                                              aldinga

vrší na hromadu                         kume, základ slova kum-, min.č. pravd. kúme n. kumbe QL

vrtá                                                                Et má kořen tere-, jehož význam je "proniká" a jsou od něj                                                                                   odvozena slova jako "nebozez" nebo "propíchnutá či vyvrtaná dírka". Dá                                                                    se myslím uvažovat o slovesu "terta", propichuje, provrtává

vrták, nebozez                                                           teret, základ slova tereht- QL (terekt-)

vrub, škrábnutí, značka                                 nyas, základ slova nyast-

vřed, bolák, nádor                              welet, základ slova weleht- QL (welekt-) (vysl welecht-)

vřes                                                                orikon QL

vřeteno, káča                                                 quindil   QL (quindl)

vřídlo, horký pramen                                    welme QL

vstupuje do, vkládá do                                  mitta  QL

všechno (celek)                                             ilqua

všechno (před podst. jm. znamená "každý" a chová se jako příd.jm.)     ilya

všemocný                                                      ilúvala

vševědoucí                                                     iluisa

všichni, všechno (zpodstatnělé)                    illi

všichni (o osobách, dosl. "každý", zpodstatnělé)                 ilquen

všimne si (přít. č.), postřehne                                   tunta QL

   všímavost, postřeh; pozorování                    tunto QL

všude, tu a tam, kdekoli                                rísimande QL

všudypřítomný, všeobecný, rozptýlený         rísima  QL

vtělená bytost (taková, pro níž je přirozené žít v těle)     mirroanwe

vůl, kus hovězího dobytka                            yakko  QL

vůle                                                                níra

  akt vůle, rozhodnutí                                        nirme

  vůle, utkvělá představa                                   selma (WJ ϸelma)

  Jediného                                                          indóme

vůně                                                               nardile      QL

vůz, vozík                                                      norolle   GL

vůz, těžký nákladní                                       lunka

vůz (nízký) nebo smyk na kámen a jiný těžký materiál      raksa

vy, ty (zdvořilá forma)

       (přípona ke slovesu)                               -lye

       (samostatný základ pro pádové koncovky)  le, lye

       (zdůrazněná forma)                                elye

vybavuje si, připomíná si                              enyale, základ slova enyal-

vybavuje si cosi mu připomíná         mintye, min.č. mantye, QL(mintye nin, připomíná mi, vzpomínám si)

výběr                                                              kilme

výběžek, úhel, špice, hlavice kopí nebo šípu                       nasta, nehte (vysl.přibl. nešte)

 

vybírá, zkouší                                                           tyasa, min.č. tyáse QL

vyčerpaný, splihlý, svěšený, shrbený, slabý, mdlý, apatický                                  quinqua QL

vyčerpanost, slabost, ochablost, malátnost         quinquele QL

vyčnívá, stojí osaměle                                   mini, kořen z Et, snad tedy mine, základ slova min-

vyčnívá, ční                                                                           munda (podle kořene z Et mbud)

vyčnívá, převyšuje okolí (výškou i mohutností)    tole, z. sl. tol-, min.č. nejspíš tolle (kořen z VT 47)

výčnělek, výrůstek                                                                tolma

výčnělek (bojového) štítu, osamělá kruhová hora               tolmen  QL

výčnělek, mys, čumák, býk                                                  mundo

vydechuje, přen. umírá (přirozenou smrtí)                          fire, základ slova fir-

vydrží, vzdoruje doposledka ("zůstává skrz")                     termare, základ slova termar-

vyhnanec                                                                   hekil (případně muž: hekilo, žena: hekile)

výhonek, pupen                                             tuima

vyhošťuje, vyhání                                         auhorta

vyhošťuje, opouští                                        hehta (vysl. přibl. hešta)

vyhrazuje, odděluje pro zvláštní účel či majitele (o čase a prostoru)         sate, základ slova sar-, min.č. sante

východ (světová strana)                                rómen

   východní                                                        rómenya

             (slunce)                                             ambaron (základ slova ambarón), anaróre

             Orient                                               Ambaróne

východ, únik, úniková cesta, výpusť, otvor ven         uswe  QL

vychází, odchází                                            ettule, základ slova ettul-, min.č. ettule

vychytralý, lišácký                                        ruskuite

vychytralý, zrádný                                        karpalima  QL

vyjednávač, parlamentář, prostředník          enelmo

výjimečný, slavný, podezřelý                       minda

výkaly, hnůj                                                   múko QL

výkop, štola, jáma, díra                                 sat, základ slova sapt-  QL

výkřik, zvolání, jméno                                  yáma QL

vylizuje, líže, srká, upíjí                               salpa

vylučuje, odkládá, opouští                            hehta (vysl. přibl. hešta)

vyměňuje                                                       quapta, min .č quapante QL

   výměna                                                          quaptale QL

vyměšuje se                                                   miste (QL) (totéž slovo znamená "prší")

vymezený, ohraničený, konečný, definovaný          lanwa  (stejné slovo jako podst. jm. existuje od                                                                                                                  jiného kořene pro tkalcovský stav)

vymknutí, vyškubnutí, ošizení                      karpale  QL

výmluvný, mluvící (=schopný mluvit)         quetsa, quetsima  QL

vymýcený, nezalesněný (o kraji)                  latina

vynalézá, vymýšlí, dává vzniknout              auta (může znamenat též "odchází", pravé homonymum, které by                                                                mohlo být odlišeno pravidelným minulým časem "autane")

   vynález                                                          aule

   vynález, výrobek                                                       tanwe

   vynalézavost (technická, ale i zlovolná)                  kurwe

vynechává, odkládá, opouští                         hehta (vysl. přibl. hešta)

vyniká, překonává, překračuje                      lahta (vysl. lachta)

vynikající, lepší                                             arya (stejně zní i jedno ze slov pro "den")

výnos, zákon, ustanovení                              namna

vypadá, připadá (někomu); bíle se leskne    ilka, min.č. alke QL (ilke, ilk-)

výpary, dým                                                  usque

vypečený, dobře propečený, zralý, vyzrálý              maswa QL

vypouští k letu, uvádí do pohybu, pobízí    horta

vyprahlý, osmahnutý, sežehnutý                  sisin  QL

vyprahlý, žíznivý, s otevřenou pusou           fauka

výprask                                                          paimesta   QL

výprava, cesta, putování                               lenda

vypráví                                                          nyare (základ slova nyar-)

     vyprávění, příběh, historie                                      quenta, nyáre

     vyprávění, příběh                                        nyarna

    báje, legenda, pověst                                    nyarie QL

    pohádka nebo říkanka pro děti                     nyanda QL

     vypravěč                                                      quentaro

     vypravěč, tvůrce příběhů                            nyarnamaitar

výpusť, úniková cesta, únik                          uswe  QL

vyrábí, tvoří                                       tane, základ slova tan-, min.č. nejspíš tanne (kořen z Et)

  vyrábí, tvoří, staví                                       kare, základ slova kar-, min.č. karne (také: staví)

              vyrobený, postavený                                      karna

              výrobek, vynález                                            tanwe

              umělý, vyrobený; výrobek                             tamna

výraz, charakteristický, vč. gest a rysů; gesto obecně         lenge

výron (ve smyslu prosakování), mokvání, vlhkost, míza, šťáva zralého ovoce     marka QL (mark)

vyrovnaný, vznešeně pokojný,

   též jasný (např. o počasí) (angl. serene)    kalaina  QL

vyrovnanost (další významy viz výše)                        kalaine  QL

(výřečný), výmluvný, mluvící (=schopný mluvit)              quetsa, quetsima  QL

vyřezává, ryje, vyškrabuje                            sara, min.č. sáre

   později i píše (pův. řeže pilou)                  (sara znamená i suchou trávu)

vyřezává, dlabe, hloubí, opracovává, tvaruje                       venta  QL

výsměch                                                                                yaiwe

vysoko                                                                                               táro (též "král")

vysoký (tělesně i v přeneseném smyslu, vznešený)            halla

             (převážně v přeneseném smyslu, vznešený)            tára

                        (--- tar - titul ve jménech králů, táro - král, tári - královna)

             (tělesně)                                                                               tunda

                        (též orna, WPP, nedoporučeno, znamená i "spěšný, ukvapený", pro což, na rozdíl od "vysoký",                                          nemáme alternativní slova)

vystavěný, vytvořený                                    karna

výstupek, oblý                                                           tolos, základ slova toloss-

      funkční (knoflík, klika atp.)                       tolma

      na štítu                                                        tolmen

vystupuje, chová se                                       lenga

vysvobozuje                                                  etelehta

vyšívačka, švadlena ("žena jehly")               serinde

vyšívaný, zdobený, jasných barev                quilin  QL

vyšívaný                                                        quilinoite QL

   výšívání                                                         quiltasse  QL

výška                                                              tárie

vyškubnutí, vymknutí, ošizení                      karpale  QL

vytí, vlčí                                                        n(g)aule

vytrácí se, ubývá, uvadá, slábne                   quele, základ slova quel-

  vytrácení se, uvadání atd.                              quelie

vytrácí se pozvolna, pohasíná (dosl. zřejmě "postupně zmírá")     fifire, základ slova fifir-

vytrvalý, trvanlivý                                         voronwa

vytrvalost, trvanlivost, stálá kvalita             voronwie

vytrvalý, pevný, silný                                   tulka

vytrvává, vydrží                                            termare, základ slova termar-

vytrvává při, drží se čeho, lpí na čem           himya

vytrvávající při, lpějící na čem                     himba

vyvyšuje, chválí                                            olta  QL; velitya  QL

                                   (Quen navrhuje jednotné pravidelné sloveso olta s minulými časy oltane pro "vyvyšuje,                                                       chválí", olonte pro "zvětšuje, množí" a óle pro zvětšuje se, množí se")

   též: přidává k, zvětšuje, prokazuje čest (zejména darem)            hane, základ slova han- (kořen z VT 43)

vyzařuje světlo                                              faina

výzkum, pátrání                                            minasurie

význačný, slavný                                           eteminya

vyzrálý, zralý, dobře propečený                   maswa QL

vyžaduje, stojí, bere si, přijímá, dostává       tuve, z.sl. tuv-, min.č. túve  kombinace QL a PP

vzadu, za (možná i ve smyslu "za někým, jako podpora")              ka, kata, kana

vzadu, za (místně), před (časově)                

vzadu zanechaný                                           lemba

vzdálenost, zdaleka, jako předpona: daleko široko             palan

vzdálený                                                        haira

vzdává se, ustupuje, dovoluje, uděluje privilegium lave, základ slova lav-, min.č. pravd. láve    

vzdělání, vědomosti                                      ista, istya, n(g)óle

   vzdělanec, učenec, mudrc                          istyar, istar, n(g)olmo

   vzdělaný, učený, moudrý                           istima                                    

vzduch, atmosféra                                         vilya, vilma

vzduch jako materiál                                     vista (může znamenat i "mění". Obě kolidující slova mají méně                                                                                                    přesné alternativy.)

vzdušný, jemně větrný, lehký                       vilina  QL

vzdychá                                                         siqui, min.č. síque   QL (možná sique, základ slova siku-)

vzdychání                                                      siquile   QL

vzestup, povýšení                                          orosta

vzhled, lesk                                                   ilke QL

vzhůru (též "navíc, nadbytečný" a "ten navíc")                   amba

vzhůru, nespící                                              viz "bdící"

vzkvétající                                                     lotórea  QL

vzkvétající, bohatý, hojný, požehnaný         alya

vznáší se, létá                                                wile, základ slova wil-, min.č. wíle

vznešený                                                        tára, arta (oba výrazy mohou mít i jiné významy), aráta

                                   (pokud bychom hledali hodně poetický výraz, lze též použít taira, které je už v QL označeno                                    jako archaické a s ničím nekoliduje)

vznešená či vysoce postavená osoba            arquen

vznešený, velebný, majestátní                      varanda

vzplane (o věcech, přít.č.)                             turya, min.č. tustine QL

vzpomíná si (na)                                           enyale, základ slova enyal-, min.č. enyalle

vzpomínka                                                     enyalie

  plný vzpomínek, svázaný s mnoha vzpomínkami             mintya QL

vzrušení, nadšení                                           inwalme

vzrušený, pohnutý                                         awalda

    vzrušení, pohnutí, silný cit                           walme

    je vzrušený, cítí silné pohnutí                       walya

    vzrušuje, burcuje, způsobuje silné pohnutí   walta

vztyčuje                                 tyulta, min.č. tyultane podle QL (tyulta, tyúle) (vysl. přibl. čulta)

vždy                                                               illume

   provždy, věčně                                           oi

vždycky, stále, ustavičně                              voro, vor

 

 

W

wistarie                                                          helilohte QL helilokte (vysl.helilochte)

 

 

 

Z

 

 

z, ven z                                                                                              et (s koncovkou -llo)

z, od, pryč (směrem ke mně, k nám)                                                ho

z, od, pryč (z hlediska nezávislého pozorovatele)                           va

            (další možností je neutrální koncovka -llo)

za (místně), před (časově)                                                               

za (místně, též možná ve smyslu morální podpory)                                   ka

za (v pohledu do dálky, zejména za hranicemi, překážkami)           pella

za (daleko za)                                                palla (jako příd, jm. znamená "široký, rozlehlý")

za (daleko za něčím, co je samo o sobě daleko)                              haila

za (nesrovnatelně daleko za, možná ale spíše vysoko nad)             han

            (užito o Jediném vůči všemu stvořenému)

zábava (hra, sport)                                                                            tyalie

zábava (oslava, tancovačka)              meren, merende, obojí má další tvary od kořene merend-         

zabíjí, bojuje (zejm. mečem), dává rány      make, základ slova mak-, min.č. máke i manke                                                                                               (doporučený manke)

zabíjí                                                              make, základ slova mak-, min.č. pouze máke QL

                                                                    (kvůli jasnějšímu odlišení doporučeno upravit na maka, min.č. máke)

                                                                          (Bylo postupně objeveno několik slov pro zabíjení, následně se však                                                                                ukázalo, že kolidují ještě hůře - např. "nahta" znamená "kousnutí" a ještě                                                                        "utlačuje", proto se vracím k základu, jehož význam je od autorových                                                                                        nejstarších zdrojů jednoznačný.)

zabíjení, řež                                                                          makka QL

záblesk                                                           íta, tinde

zablokovaný, s překážkou                             tapta

začátek                                               yesta (pravděpodobně by šlo použít i jako sloveso, začíná)

záclona, závoj                                                fanwa

záda (též ramena, šíře ramen)                       aldamo QL

záda                                                               ponte

zadarmo, nikomu nepatřící                           lerina

zadek                                                             hakka GL

zadní, poslední                                              tella

zadní voj, zadní partie                                   telle

zadrnčí  (jako tětiva, přít.č.)                         tinga

zadržuje, zdržuje, omezuje, objímá               hape, základ slova hap- podle Et a WPP

   zadržovaný, zpožděný, omezený                  hampa

záhadný, temný                                             n(g)úla

zahaluje, zastiňuje                                         halya

     zahalený, zastíněný                                     halda

zahanbuje, ponižuje, poškozuje, zle nakládá s          naitya (vysl. přibl. naiča), min.č. naiksine  QL

zahání                                                            auroita

zahlédne (přít.č.)                                           hententa

zahnutý                                                          lokin (zatočený), kúna (skloněný), rempa (do háku)

                                                                       (jako úponek) lepta QL

zahořklý                                                         nartya   podle QL (vysl. přibl. narča)

zahrada                                                          tarwa (2.p. tarvo, jinak základ slova tarw-)

    květinová                                                                              lotarwa QL

    zeleninová                                                                             laukien, základ slova laukiend-  QL

zahýbá, ohýbá se, kroutí se (svíjí se? plazí se?)       loke, základ slova lok-, min.č. pravd. lonke

zachází s čím, umí zacházet s čím, hladí, dotýká se, cítí (hmatem)           mahta (vysl. ch)

(v některých pramenech též vládne mečem, bojuje)

zachraňuje, pův. zvedá                                  vare, základ slova var- (kořen z Et)

zachraňuje, přichází na pomoc, pomáhá      resta QL

   záchrana, pomoc                                           rehtie

               (rehtie je novější slovo z WPP a protože "resta" může mít i jiné významy, je možné, že Tolkien zamýšlel slovo   "zachraňuje, pomáhá" modifikovat na - nedoložené - rehta)

záchytka, hák, dráp                                       atsa

zájem, zaměření mysli                                  inwis, základ slova inwist-

               (vyjadřuje sklony a talenty, které u elfa v současné etapě jeho dlouhého života nabývají převahy)

zájem o něco, silný (např. o celoživotní předmět studia); též náklonnost, přátelství    nilme

zájem nebo hledání vyvolává; zajímá se o něco      kesya

zajíc, králík                                                               lapatte, základ slova lapatsi- QL

   mládě zajíce nebo králíka                                         lapatil QL (-tl-)

zajímá násilím (při loupeži), unáší, znásilňuje   amapta QL (nejběžnější překlad angl. ravish je znásilňuje)

zajišťuje, svazuje, zbavuje svobody                         avalerya

zakazuje, odmítá                    avaquete, váquete, základ slova ava/váquet-,  (min.č. -quente-)

základ, kořen                                                 talma, sundo

zákon                                                                         aksan (původní význam "On řekl", t.j. Eru -

                                                                                                        užívá se tedy o nezměnitelných zákonech zvl. morálních)

zákon, pravidlo                                                         sanye

   zákonný, normální, podle pravidel                           sanya

zákon, výnos, ustanovení                                          namna

  zákrok zákona, spor, předmět sporu                       kos, základ slova kost-  QL

zakončení (díla, např. korunní kámen klenby)         telma

zakončuje, provádí povrchové úpravy, zdobí           finta

zákoutí, kout                                                             winka QL

zakrnět nechává, zastavuje růst                                nuhta (vysl. nuchta)

zakrslý, trpasličí                                                       nauka

zalesněný (ne nutně uměle), mající stromy                 aldarwa

   stíněný stromy                                                       aldea QL

záleží na tom, je to důležité, má to cenu                  vilde, základ slova vild-  QL

  (kde "to" je podmět, ten, komu záleží, nejspíš předmět ve 3.p.)

záliv, hluboký, též strž, průrva, kaňon                     yáwe

            (mělký záliv viz zátoka)

zámek, palác                                                             túrion, základ slova túriond-  QL

zamračeno, zamračené počasí                      lúre QL

zamračený, temný                                         lúrea QL

zanedlouho, brzy                                           rato

zanechaný za sebou                                       lemba

zanícený, bolavý                                           sastya  QL (vysl. přibl. sasča)

zanítí, rozjiskří (přít.č.)                                tinta

západ slunce (přen. i svět. strana)                andúne

západ (svět. strana)                                       númen

   západní                                                          númenya, núna, andúna

zapadá, klesá, sklání se                                 núta  (význam "sklání se" QL)

   zapadání, klesání                                           núme

zápach (nepříjemný)                                     holme/olme/yolme; holwe

   silný                                                              angol

   zapáchá                                             yolo (snad yole, zákl. sl. yol-), min.č. yóle nebo yolle QL

zapáchající, nečistý, odporný                       saura

zapaluje                                                         narta (určitě by šlo též urta) 

zápěstí                                                           marihta  (vysl. přibl. marišta)   QL (marikta); málime

záplava                                                          ulunde

záplava (rozvodněnou horskou řekou)         oloire

   rozvodňuje se, zaplavuje                              oloiya

záplava, příliv                                                           luime

   zaplavuje                                                       luita

zaplavující, lijící, tekoucí                             úlea

zaplétá, cuchá                                                                       fasta

zapletený, chycený do sítě, pokrytý spletí (např. stromů)  rembina (pokrytý spletí stromů: aldarembina)

zaráží (činnost, růst)                                                             nuhta (vysl. nuchta)

zaráží, zastavuje (se), přestává                                             pusta

zárodek, semeno                                                       erde

záře, sláva, nádhera                                                   alkar, alkare

   zářivý, slavný                                                            alkarinqua

záře, duše, přirozená smrt, svoboda                          faire

září                                                                               faina

     (bíle)  (též vypadá, připadá někomu)                 ilka, min.č. alke (druhý význam + min.č. QL ilke, ilk-)

     (stříbrně)                                                              sile, základ slova sil-, min.č.pravd sille

     (jemným stříbrným světlem)                               tine, základ slova tin-, min.č. tinne

     (bělostí)                                                                ninquita, min.č. ninquinte QL

zářez, zásek, sečná rána, puklina v zemi, průrva, strž, příkop     hyatse  (vysl. přibl. šatse), kirisse

zářez, zásek                                                               rista

zasadí (přít.č.) rostlinu                                             empanya, min.č. empanne

        věc na místo, zejm. o dřevě                              panya, min.č. panne

zase, znovu                                                                ata, enet

zasmání                                                                     mirmille QL

zasněný                                                          olorda QL

zasněný, roztržitý                                          fanórea QL

zasněžený, sněhový                                       niquissea QL

zastavuje, zastavuje se, zaráží, přestává        pusta

     zastavení, zastávka, tečka za větou            pusta

     (pouze tečka za větou je putta)

zastavuje se, přestává, dává si pauzu                                   hauta

zastavuje, nechává zakrnět, nenechává růst či pokračovat  nuhta (vysl. nuchta)

zastavuje, blokuje, ucpává                                                    tape, základ slova tap-, min.č. tampe

zastiňuje, kryje                                              telta

zastiňuje, zahaluje, skrývá                            halya

zastřešuje, přikrývá                                       tope, základ slova top-, min.č. tompe

    kryje, přikrývá                                              tupe, základ slova tup-, min.č. pravd. tumpe

    došek                                                            tupse     

zástup, množství osob                                   rimbe

zástup, tlačenice, lis, pevně sevřený bojový útvar               sanga

zátka, ucpávka                                               tampa

zátoka (malá), přístaviště, přístav                hópa

     (hluboká viz "záliv")

zatřepání (rychlé), trhnutí, mávnutí             rinke

zatýká, zajišťuje, svazuje, zbavuje svobody                        avalerya

závan, dechnutí, vánek                                                         hwesta

   zavane, dechne                                                                      hwesta

závan větru (nejspíše silnější)                                              vangwe WPP

zavazadlo, břemeno, náklad                                                 kólo

závažný, důležitý                                                                  valdea  QL

závěr, završení díla, korunní kámen nebo špice věže          telma

závěrečný                                                                              tyelima

zavíjí, balí, obvazuje                                                            lapa  QL

zavírá                                                             holta

zavírá se                                                        holya

zavírá (se)                                                      avalatya  (vysl. přibl. avalača)

závit, spirála   (snad i pružina)                      lingwilla QL

závod (v běhu), běh                                       norme, norie, yuro                                                    

závoj                                                                                                 vasar

závoj, záclona (doloženo jen v silně přeneseném významu)          fanwa

závora, příčné břevno                                                           hwarma   ("hw" vysl. něco mezi u a f)

završuje, dokončuje, naplňuje                                              quanta

završuje, uzavírá, ukončuje (jako aktivní činitel)               telya

                                             (jako poslední v řadě)              tele, základ slova tel-, min.č. pravd. telle

završení díla, závěr, korunní kámen nebo špice věže          telma

zavřený                                                                                  holla

zavřený, soukromý                                                               pahta    (vysl. pachta)

zázrak                                                                                                elmenda

zbabělý                                                                                  kaurea QL

zbavuje (někoho něčeho), odebírá (někomu něco)              nehta (jako podst. jm. spíše ale s koncovkou                                                                                                                                -e, znamená úhel, špice)

zbavený něčeho, připravený o něco, bez prostředků, opuštěný   úna

zběsilost                       poměrně hodně blízko je orme, "hněv, spěch, násilí"   (příd. jm. orna)                    

zboží, majetek                                                                       armar

zbloudilá osoba, psanec, vyhnanec                                      hekil (příp. -o,-e)

zbývá                                                                                     ere, základ slova er-, min.č. ére QL

zcela                                                                                      aqua

zda (tázací částice na počátku věty)                                     ma

zdaleka, vzdálenost, jako předpna: daleko široko               palan

zdá se někomu (spíše napadá někoho, u snů typu olos, viz tamtéž)                      óla (nejspíše se 3.p.)

zdar, bohatství, prospěch, požehnání, blaženost                  almie, almare

zdar, bohatství, prospěch                                                      alma

     j.č. (jeden konkrétní zdar atd.)                                           alme

zdárný, prosperující, bohatý, hojný, požehnaný                  alya

zdechlina                                                                               quelehte  QL (-kt-) (vysl. kwelechte)

zdobí, dokončuje, provádí povrchovou úpravu                    finta

zdobí se, upravuje se                                                            netya

zdobí, krášlí, barví                                                                quilya  QL

   zdobený, jasných barev, vyšívaný                                        quilin  QL

zdržuje, zadržuje, omezuje, objímá                                      hape, základ slova hap- podle Et a WPP

zdvojuje, zdvojnásobuje                                                                   tatya (vysl. přibl. tača)

zedník                                                                                    ontano (podle WPP ontamo)

zeď, hradba                                                    ramba

zeje, zívá                                                       yanga

zeleň, svěžest, mládí                                     wén

zeleň, pastva, mládí                                      nése, nesse

zelenina, zelená rostlina                    laute, základ slova lauti- QL (též lauke, QL, nedoporučeno, lépe ponechat pro                                                                                      "teplo"); laique; quea

zelený                                                            laiqua (podle některých pramenů též laika, nedoporučeno,                                                              koliduje se slovem pro "bystrý, přesný" /o smyslech/, i když je samozřejmě asi                                                              přesnějším vysvětlením slovní hříčky se jménem Legolas)

     žlutozelený, svěží                                     wenya

"zelený", bledý, nezdravé barvy, trpící nevolností, nemocný         leuke QL

zem  půda, hlína                                            kén, základ slova kem-

            (Zem jako cosi, po čem se chodí, může být označeno také slovem talan /základ talam-/,

               podlaha, podobně jako my říkáme někdy podlaze "zem".)

     pevnina                                                     nór

     patřící určitému lidu                                nóre  (může znamenat i rod, pro který je i samost. slovo nosse)

      království                                                  arda

     příbytek, země                                          mar

Země, svět                                                     Arda, ambar

     zemská kůra                                                palúre

zemětřesení                                                   pampine  QL

zesiluje, posiluje (se), sílí                                         antorya

zesilnění, posilnění                                          antoryame

zhroucení, pád                                               atalante, atalantie

          hroutí se, propadá se                              atalta, min č. ataltane nebo atalante

zhroucený                                                      atalantea

zima                                                   hríve (vysl. přibl. říve) (z kalendáře Imladris, čas, kdy sněží)

                                                           hesin, z. sl. hesinn- QL (alternativní název, čas, kdy nic neroste)

zima (chladno) je, mrzne                                                      nique, základ slova niku-

získává se štěstím, natrefí na, náhodou nalézá                    lanqua QL

zívá, zeje                                                                               yanga

zítra                                                                                       enwa QL

zjišťuje, zkoumá (za účelem nalezení něčeho, které je předmětem)  ekkese, základ slova ekkes-

zkažený, pokažený, poškozený                                             hastaina

zkažený, hnijící, v rozkladu                                                 queleksima QL

zkažený, zvrhlý, zvrácený                                                    quarka QL (pozn. viz Q-Č)

zkáza, zhouba, naprostý konec                                             quelme QL

zkáza, zlý osud                                                                      umbar, základ slova umbart-

zklame, zradí, ošidí, selže, nevydrží, přít.č.      ware, z. sl. war-, min.č. pravd. wáre (kořen z Et)

      (vysl. něco mezi u a v! rozlišuje význam proti vare, zachraňuje!)

zkoumá:

      pátrá někde po něčem, prozkoumává něco

(i knihu) za účelem nalezení něčeho                                    kese, základ slova kes-, min.č. kense

    (předmětem je především prozkoumávaná oblast/věc)

    pátrá po něčem, snaží se něco vyzkoumat                                   ekkese, základ slova ekkes-

zkouší, podniká                                                         neve, zákl. sl. nev-, navržený min.č. néve

zkouší, podrobuje zkoušce                                        tyasta (sloveso),min.č. tyasante QL 

zkouší, snaží se                                                         rike, základ slova rik-, min.č. rinke

zkouší, vybírá                                                            tyasa, min.č. tyáse QL

zkouška životní, žár, vedro                                       sahtie (odvozeno ze sahta, je horko, a úsahtie, pokušení)

zkouška životní (dosl. něco jako odhalení až na dřeň)    terfantie

zkroutí se, otočí se, škubne sebou (přít.č.); snaží se            rike, základ slova rik-, min.č. rinke

zkroutí, otočí, škubne něčím jiným(rychle a náhle)                        rihta

zkysnout nechá, srazí (též v případech, kdy 

         cosi způsobí,  že ti  tuhne v  žilách krev)                              tiuru QL (ty)

   zkyslý, sražený                                                                  tiurda  QL(ty)

zlámaný, zlomený                                                                 viz "láme"

zlato (kov zlaté nebo rudé barvy)                                         kulu QL

                                               (podle Et je pozdější verze snad kulo nebo kullo, základ slova kulu-, kullu-

                                                    - záznam byl proškrtán a jediné, co zbylo, je slovo kullo, označené jako archaické)

  (ryzí)      kov                                    malta    (zlatý v tomto smyslu, "ze zlata", bude tedy 2.p.: maltava)

                                                                          (záznam v Et není úplně jasný, ale víme s jistotou, že "laurea" to být nemá)

                 zlaté světlo                                                           laure

                 zlatý (světelně)                                                    laurea

                 zlatorudý, ohnivé barvy                                       kulda, kulina

                 zlaté nebo žluté barvy, též zlato samo                               malda

               (Tato varianta staví celou logiku barev a kovů na hlavu, neboť se "malda" stává univerzálním slovem,                použitelným pro cokoli "zlatého", ať je to barva nebo kov. Ale kdoví, možná právě proto časem vzniklo.

                S ničím nekoliduje a pro básníky ho ponechávám.)

zlatá mince                                                                            kulusta

zlatá rybka                                                                            kuluin, základ slova kuluind- QL

"zlatý déšť", štědřenec převislý     lindelokse (též -hte, -sse) QL (kte upraveno na hte, čti chte)

zlo                                                                                         ulko, základ slova ulku-, mn.č. ulqui

zloděj                                                                                    naquar  QL

zloděj, lupič                                                                          pilmo QL

zlomený, zlámaný                                                                 viz "láme"

zlověstný, špatný, nevhodný (nikoli morálně zlý)                        úmara

zlý                                                                                         ulka, olka; úmea (koliduje s "hojný")

                                                                                              quarda QL (pozn. viz Q-Č)

     s názvukem na "těžkopádný" (i když jde původně o jiný kořen) hrua, hrúya

zlý (bolest způsobující)                                                        naiquea

      zle nakládá s, poškozuje, ponižuje, zahanbuje               naitya QL  (vysl. přibl. naiča)

zlý čin, zejména bolest, způsobená záměrně                                   ongwe

     (může znamenat jak "zlý čin" tak "bolest")

zlý čin                                                                                   útyare

zlého činu se dopouští                                                          útyare, základ slova útyar-

                                                                                   (obojí dle VT 43 úkare)

                                   zvlášť zlý čin viz "odporný"

zmenšuje, snižuje, mění k horšímu                                      minu (QL)

zmenšuje se, ubývá                                                               pike, základ slova pik-

   zmenšující se, ubývající                                                        píkala

změna názoru nebo rozhodnutí                                                     walwiste

zmírňuje, uvolňuje, propuští                                                lehta (vysl. přibl. lešta)

zmizelý, ztracený, minulý, odcestovalý                               vanwa

zmrzlý                                                                                   halkin QL

zná, ví, umí (např. číst)                                 ista, min.č. sinte

znamená                                                        tea, min.č. tenge

znamená, ukazuje                                          tana

znamení                                                                     tanna

znaménko, především diakritické                            tehta

známý, milý                                                  moina

známý, jistý, doložený                                  sinwa

znásilňuje (možná i násilím zajímá, unáší)       amapta QL

zní                                                                  lamya

   pěkně znějící                                                 linda

znovu                                                             ata, enet

zobák, zřejmě hlavně datlovitých ptáků             penta  QL

zpátky (předpona)                                         nan-

zpívá                                                              linda (důraz zřejmě na melodii); hraje

                                                                              hudbu, zpívá písně beze slov

                                                                       lire, základ slova lir- (důraz zřejmě na text)

     zpěv, melodie                                           linde

     zpěvný pták                                              lindo

     zpěvák                                                      lindo, nyello

zplodí, stvoří (přít.č.)                                    onta, min.č. óne, ontane

zpomaluje, zvolňuje                                      lenka

                                                                       (ve skutečnosti uvedeno jako varianta "lehta", tedy "uvolňuje,                                                                      povoluje" - rozlišení významu je můj návrh vzhledem k dalším pramenům)        

zpozoruje, postřehne, všimne si (přít. č.)     tunta QL

zpožděný, zadržovaný, omezený                  hampa

zpráva, poselství                                           menta

     zprávu podává (i vypráví)                        nyare, základ nyar-

způsobuje, koná, dělá            tyare, základ slova tyar- podle Et a dalších zrojů (vysl. přibl. čare)

zradí, ošidí, selže, zklame, nevydrží přít.č.      ware, z.sl. war- , min.č. pravd. wáre (kořen z Et)

      (vysl. něco mezi u a v! rozlišuje význam proti vare, zachraňuje!)

            (další možností od téhož kořene je awarta, jazyk podle Et není zcela jistý)

zrádný, vychytralý                                        karpalima  QL

zrak, vidění                                                    ken

zralý, vyzrálý, dobře propečený                   maswa QL

zranění                                                                       harwe

zraňuje                                                           harna (jak příd.jm. znamená "raněný")

zrcadlo                                                                       kilintír, kilintilla

zrno, semínko                                                milin  QL

zrození, porod, narozeniny                           nosta QL

zručný, šikovný                                             maite (mn.č. maisi, příp. i maiti)

                                                                       arimaite, leptafinya

zrzavý                                                                        russa

   zrzavá hlava nebo kožešina                                               russe

ztracený, zmizelý, minulý, odcestovalý, mrtvý                   vanwa

zub    v ústech                                                           nelet, základ slova nelk-

           ostrý tesák                                                      karka

                             řada zubů                                                  karkane

                                   zubatý hřeben, hradba ostrých špic              karakse

zubatý                                                                                    karkara QL

zurčí, švitoří, směje se, žvatlá                      lala QL

zuřivost                                                          aha (dále viz "hněv")

zůstává                                                           hare, základ slova har-, min.č. háre nebo hande

zůstává při, lpí na, drží se čeho                    himya

zůstává (pozadu)                                           lemya

zůstává sám, zbývá                                       ere základ slova er-, min.č. ére QL

zvadlý                                                            hessa QL

zvedá, zachraňuje                                                     vare, základ slova var- (kořen z Et)

zvedá se (staticky), stojí zpříma, trčí do výšky         tyule, základ slova tyul-, min.č. tyúle podle QL                                                                               (tyulta, min. tyúle) (vysl. přibl. čule)

zvedá do vzpřímené polohy, vztyčuje                      tyulta, min.č. tyultane podle QL (tyulta, tyúle)                                                                         (vysl. přibl. čulta)

zvedá se                                                                     orta, min.č. oronte; orya, min.č. oronye

zvedá                                                                         orta, min.č. ortane

zvedání (se)                                                               óre (anaróre - východ slunce)

            (lze zřejmě použít s předponou am- "vzhůru-zvedá", a to nejspíš zvedá se i jiného)

zvedá se, pohybuje se, přesouvá se (o velkých a těžkých věcech)  rume, základ slova rum-

zvěd                                                                           ettirno (podle sind. ethir)

zvětšuje (se), množí (se)                               olto  QL (min.č. množí se óle, množí olonte)

       zveličuje, vyvyšuje, chválí                    olta; velitya  QL (vysl. přibl. veliča)

                                            (Quen navrhuje jednotné pravidelné sloveso olta s minulými časy oltane pro "vyvyšuje,                                                       chválí", olonte pro "zvětšuje, množí" a óle pro zvětšuje se, množí se")

zvětšuje, přidává k, prokazuje čest (zejména darem)          hane, základ slova han- (kořen z VT 43)

zvíře (čtyřnohé)                                             laman, základ slova lamn- i laman-

     drobné, lovné, "havěť"                                 laman rausima QL

     dravé, predátor                                             laman raustea  QL

     jakýkoli živočich                                      kelva

zvířecký, na úrovni zvířete                           lamanwa QL

zvolání, výkřik, jméno                                  yáma QL

zvolňuje, zpomaluje                                      lenka

                                                                       (ve skutečnosti uvedeno jako varianta "lehta", rozlišení významu                                                                                        je můj návrh vzhledem k dalším pramenům)

zvoní,  zpívá, lahodně  zní                             nyele, základ slova nyel-  (kořen z Et)

   zvon                                                                           nyelle

zvoní, cinká                                                   timpa  LT 1

   zvoneček                                                        timpi  LT 1

zvoní mohutně                                               kalonya QL

   velký zvon                                                     kalonga QL

zvonek modrý, ladoňka                                 quille, základ slova quilli-  QL

zvrací                                                             quama. min.č. qáme  QL

zvrhlý, zvrácený                                            quarka QL  (pozn. viz Q-Č)

zvuk                                                               (h)lón, základ slova hlon-

     (zejména neartikulovaný zvířecí zvuk)                   lamma

     rozléhající se zvuk, ozvěna                                      láma

zvyk                                                               haime

 

 

 

Ž

 

 

(žába noldorsky kabr, kabor - q možná: haltar, dosl. "skokan")

žába, doložené slovo:            quáke (jeden čas quáko znamenalo vránu, ale pro tu nyní máme i jiné slovo)

žádost, chtivost                                             maile

   žádostivý                                                      mailea

žalář                                                               mando

žal                                                                  niére  GL (nyére)

žal či bolest způsobuje (předmětu ve 3. p.) naia, min.č. náye QL

žalozpěv, nářek                                             naire

žár                                                                  úre  (též yulme, Et - ve WJ pitka, ale pro tu máme jiné                                                                                  slovo, takže budeme-li chtít, můžeme všechna příbuzná slova zachovat)

žár, vedro, životní zkouška                            sahtie (odvozeno ze sahta, je horko, a úsahtie, pokušení. U                                                                                  "sahtie" je deklarována jiná etymologie, ale je to zároveň pravidelná                                                                               odvozenina "sahta" a evokace významu je nevyhnutelná :)

žasne  (dosl. cítí uctivou bázeň)                   aista

žehlí, uhlazuje                                                           pasta

žehná (komu), chválí (koho)                         laita

žehná                                                  mánata (též manya, nedoporučeno, koliduje s krásným slovem pro máslo)

železo                                                            anga

            surové, v houskách                                        yeren

     železný                                                         angaina

žena (jakéhokoli mluvícího rodu)                nís, nisse (základ slova vždy niss-)

ženský, samičí                                                           viz "samice"

žene se, spěchá, letí, hází                              ripe, základ slova rip-, min.č. rimpe

žene (např. zvíře), jede na zvířeti                 norta

ženich                                                            ender

žení se                                                            viz "přísaha"

žhavý                                                             uruite

žhavý uhlík, doutnající dřevo                       yúla

žhne                                                               urya

žhnoucí, horký                                               torqua QL

židle                                                               hamma

žihadlo, dává                                                 nasta

živočich                                                         kelva

život                                                               kuile, kuivie, koivie

     živý                                                              koina QL, koirea, kuina

     živá bytost, živý tvor                                  koite, základ slova koisi- QL

     nebezpečí života                                          kuivie-lankasse

život (konkrétní); životní prostředí, okolí                                                                                                  (konkrétního lidu)                             vehte

     životopis                                                      vehtequentale

život rostlinný, růst, běh ročních období, rok          loa

žíznivý                                                                       soika

žíznivý, vyprahlý, s otevřenou pusou                       fauka

žlutozelený, svěží                                                     wenya

žlutý                                                                          malina

žlutý nebo zlatý                                                         malda

žně                                                                             yávan QL

žvatlá (též zurčí, švitoří, směje se)                                      lala QL

žvýká                                                 tyuhta, min.č. tyúke nebo tyunke  (vysl. přibl. čuchta) QL (tyukta)

   žvanec                                                                       tyus, základ slova tyuks- QL

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


           

 

 

 

 

 

Slovník  quenijsko-český

 

 

a  #

aha                                                                 zuřivost PP

                                   kořen není znám

ahya                                                               mění se PM 395

                                   kořen: khya, jiný

ai!                               ach! ó! atp. (může vyjadřovat radost i žal a asi i neutrální pocity) PP, QL a.j.

   aiya                                                                pozdrav na uvítanou PP ("má úcta", viz dále)

   aika                                                                ostrý (pravděpodobně o věcech, které

                                                                              zároveň budí úctu, např. hory) Et;

                                                                          nebezpečný, strašlivý (o dobrých věcech) PM 347

  aikale                                                              (ostrý) vrchol  Et

  aikasse                                                            (ostrý) vrchol hory Et (v QL též borovice)

  aiko, základ slova aiku-                                             sráz, útes QL

     aiqua                                                                                příkrý Et

      aiquaire                                                                           jedle či borovice QL

      aiquale                                                                             strmost QL

      aiquasse                                                                          sráz, skalní stěna QL

   áya                                                                                   posvátná/uctivá bázeň  PM 363

   aiya                                                                                  pozrav na uvítanou PP (zřejmě tedy něco jako "má úcta"!)

   aipio                                                                                 třešeň (plod)  QL

                               viz též "aina" a odvozeniny

                         kořen: (g)aya, ctí/ ayak, ostrý (jejich významová souvislost je myslím doložena PM 347)

                               příslušnost ai! aipio a pozdravu ke kořeni aya je uvedena v QL

ailin                                                               jezero, jezírko Et

  ailinion                                                            leknín (podle QL-ailinon)

                        kořen: ay, zkrácený z (g)ayar, moře; lin, pěkně zní, zejména o vodě

aimo, ž: aime                                                 svatý muž/žena QL

  aina                                                                 svatý  Et, WJ 399, S

  ainas                                                               chrám, svatyně WPP

  ainima                                                             svatý (o věcech) WPP

  ainu, ž: aini                                                     anděl  Et, WJ 399, S

                               a dále viz "aire"

                                   kořen: (g)aya, ctí

aipio                                                               třešeň (plod)  QL (dle GL i strom, a to třešeň i švestka)

                                    kořen: (g)aya, ctí; piw, plive (pozn. viz pio)

aiqua                                                              příkrý Et

  aiquaire                                                           jedle či borovice QL

  aiquale                                                            strmost QL

  aiquasse                                                          sráz, skalní stěna QL

                                   kořen: ayak, ostrý

aiquen                                                            kdokoli, pokud kdo  WJ 372

                                   kořen "ai" z tohoto slova není znám; kwen, osoba, odvozený z kwe, mluví

aira                                                                 červený, ruměný, měděný (Et gay) kořen: gay, ruměný;

                                                                         příp. svatý (PM 363, viz výše)

aire                                                                 svatost, někdy též snad užívané jako                                                                                               "svatý"

                                                         ...viz Namárie. Ale mohlo se říci též pravidelnější "aira". To je                                                                                                        příbuzné s "aika", zatímco "aina" je ovlivněno jazykem Valar,                                                                             PM. Jenže "aira" se zřejmě málo užívalo pro souzvuk                                                                                                       s výrazem pro "zrzavý", viz dále - proto asi to "aire" v Namárie.

                                                                          Nejvhodnější je proto od tohoto kořene:

  airea                                                                svatý VT 43:14

  airita, min.č. airitáne                                                 posvěcuje VT 32:7, převzato přes HKF

  aista                                                                hrozí se Et gayás (zřejmě ve smyslu posvátné bázně)

  aistale                                                             úcta, uctívání QL

  aistalea                                                           úctyhodný, uctíváníhodný QL

                                   kořen: (g)aya, ctí

aiwe                                                               ptáček  Et, UT 401, SA

                                   kořen: aiwe, ptáček

akka                                                               příliš PE 13:108, převzato přes HKF

                                   kořen mi není znám

aksa                                                                úzká stezka, strž, Et; QL: vodopád

                        (doporučeno užívat jen ve významu "vodopád :) - pro ten nemáme jiné slovo)

                                   kořen: ak, úzký, těsný

aksan                                                              rozkaz, pravidlo, zákon (neměnitelný, zvl. morální) WJ 399

                                                                       (původní význam v jazyce Valar je "On řekl" - rozumí se Eru)

                                   slovo cizího původu

akse                                                                krční páteř, přen. horský hřeben WPP 92

                                   kořen: akas, hřeben/krční páteř

                                            (myslím, že je příbuzný s ak, úzký)

akso                                                               kost MC

                                   kořen není znám, ale ak/akas je pravděpodobný

al-, ala-                                                          předpona: pravý opak Et a jinde

                                                                       (podle Et vznikla z lá stejně jako il-)

   alasaila                                                                            pošetilý, nemoudrý  VT41:13

                                   kořen: al/la, pravý opak

ala                                                                  šíří (se), rozrůstá se, pěstuje (kořen z QL + WPP 100)

  alda                                                                                  strom PP, Et (galad) a mnohá jiná místa

   aldamo                                                                            šíře ramen, ramena, záda QL

  alakarna                                                          dobře udělaný, dobrá práce! WPP kořen: kar, tvoří

  alalme, lalme  (základ slova alalmi-, lalmi-)             jilm Et 

  alamene                                                                           šťastnou cestu WPP

  alaquenta                                                                        dobře řečeno! WPP

  alatulya, alatúlie                                                            vítej/te! WPP

  alayambo!                                                                       hurá! QL

  alapumba                                                                        buben QL

  alasse                                                                               radost, veselí  Et galás

                                                           další viz alya

                                   kořen: ala, šíří (se), roste, je požehnaný (souvislost doložena WPP 100)

alako                                                              hlučný/rychlý let, divoký vítr Et, VT 45

  alqua                                                                               labuť   UT 265, SA

                                   kořen: alak, odvozený z lak, rychlý

alalme, lalme  (základ slova alalmi-, lalmi-)           jilm Et

                                            kořen: ala, šíří (se), roste, je požehnaný (souvislost doložena WPP 146)

alamene                                                         šťastnou cestu WPP

                                   kořen: ala, šíří (se), roste, je požehnaný; men, cíl

alanda, landa                                                 široký QL, Et

                                   kořen: lad, široký, plochý (i když u prvního slova vliv ala- není nepravděpodobný)

alanesse, alenesse                                          tabák (především rostlina, zřejmě i produkt) WPP

                                                                                  kořen: nis/nus/a zde zrovna nes, čichá    

   alapumba, lapumba                                       buben QL  kořen není uveden, mohl by být pub

   alaquenta                                                       dobře řečeno! WPP kořen: kwet, mluví

                                   kořen: ala, šíří (se), roste, je požehnaný

alarka, larka                                                   rychlý  Et lak

                                   kořen: alak, odvozený z lak, rychlý

alasaila                                                          pošetilý, nemoudrý  VT 41:13 kořen say, chápe

   saila                                                                                moudrý  odvozeno z předchozího

                                   kořen: al/la, pravý opak

alase, základ slova alas-                               raduje se, je rád (podle Et gala)

   alasse                                                             radost, veselí  Et galás; ve VT 45:26 užito jako pozdrav

kořen: alas, odvozený z ala, šíří (se), roste, je požehnaný (dolož. v Et, kde mají oba kořeny podobu s počátečním g)

alas, základ slova alast-                                mramor QL

  alaska                                                              mramoru podobný QL

  alasta                                                              mramorový QL

                                   kořen nejistý

alatulya, alatúlie                                            vítej/te! WPP kořen: tul, blíží se

   alayambo                                                       hurá! QL kořen: yam, volá

   aldamo                                                           šíře ramen, ramena, záda QL

   alda                                                                strom  PP, Et (galad) a mnohá jiná místa

      al (3.p. alden)                                                les (Laisi podle GL a QL)

     aldarwa                                                           stromy porostlý, stromy mající Et 3ar

     aldeon, základ slova aldeond-                      alej QL

     aldea                                                               stromy porostlý ("stromy stíněný") QL

     aldinga                                                            vrchol stromu VT 47:28 kořen: ing, nejvyšší

   alenesse, alanesse                                          tabák (především rostlina, zřejmě i produkt) WPP

                                                                                                          kořen: nis/nus/a zde zrovna nes, čichá

   alima                                                              dobrý, pěkný WPP

                                   kořen: ala, šíří (se), roste, je požehnaný

alka                                                                paprsek světla Et

  alkar, alkare                                                    záře, sláva, nádhera SA, Et, PP

  alkarinqua                                                       zářivý, slavný SA, Et, WJ 412

                                   kořen: akal, odvozený z kal, světlo

alla                                                                 buď zdráv! zdravím! WPP

                                   kořen: ala, šíří (se), roste, je požehnaný

allu (pravděpodobně allo, základ slova allu-)          myje QL

  allume                                                             mytí

  alluva                                                              čistý QL

  alu                                                                                    vydělaná kůže QL

                                   kořen: alu, čistí

alma                                                               zdar, bohatství, prospěch Et (gala) (WPP růst, rostlina                                                                                                            souvisí, ale nedoporučeno, pro ty máme i jiná slova)

  alme                                                               jeden konkrétní zdar atd. WPP

  almie, almare                                                totéž plus požehnání, blaženost Et (gala)

  almárea                                                          požehnaný Et (gala)

                                   kořen: ala, šíří (se), roste, je požehnaný

alqua                                                              labuť SA, UT 265

                                   kořen: alak, odvozen z lak, rychlý

alta                                                                 veliký, rozlehlý  Et (alat)

                                   kořen: alat, veliký

                              (v Altariel, quenijském jménu Galadriel, není užito toto slovo, ale varianta slova n(g)alta)

alu                                                                     vydělaná kůže QL

                                   kořen: alu, čistí

alya                                                                vzkvétající, bohatý, hojný, požehnaný Et (gala);                                                                    též: žehná (např. práci), způsobuje, že něco vzkvétá WPP

  alima                                                                               dobrý, pěkný WPP 

  alla                                                                                   buď zdráv! zdravím! WPP         

  alma                                                                                 zdar, bohatství, prospěch Et (gala)

  almie, almare                                                                  totéž plus požehnání, blaženost Et (gala)

  almárea                                                                           požehnaný Et (gala)

                                   kořen: ala, šíří (se), roste, je požehnaný

amalda                                                           něžný, vlídný, laskavý  QL

                                   kořen není uveden, ale pravděpodobný je m(b)al, drtí (srv. malaqua)

aman                                                              požehnaný, svobodný od zla SA, WJ 399

                                   kořen: man, dobrý/prostý zla

amapta                                                           znásilňuje (možná i násilím zajímá, unáší) QL

                                   kořen: map, drží

am-                                                                předpona: vzhůru  Et

  amaurea                                                          jitro (básnicky) MC kořen: ur, žár

  amba                                                               vzhůru Et; WPP též: nadbytečný, (ten) navíc

  amban                                                                              svah vzhůru Et

  ambapenda, ampenda                                                                  svažující se vzhůru Et

  ambaron, Ambaróne                                                      východ slunce, Východ (Orient) Et

  ambe                                                                                víc WPP

  ambo                                                                                kopec WPP

  ambos, základ slova ambost-                                       hruď PE16

  amorta                                                                             zvedá se MC

                                   kořen: am(ba), vzhůru

ambal                                                             tvarovaný kámen, dlaždice Et mbal

                                   kořen: m(b)al, drtí

ambale, ammale                                                        strnad Et smal

                                   kořen: (s)mal, žlutý

amban                                                            svah vzhůru, úbočí Et

  ambapenda, ampenda                                     svažující se vzhůru Et

                                   kořen: am(ba), vzhůru

ambar                                                             osud; svět (země + z ní viditelné) PP, WPP, Et

    ambarma                                                                  okolnost, náhoda VT 26

                                   kořen: m(b)ar, je usazen/stanoven

ambaron, Ambaróne                                      východ slunce, Východ (Orient) Et

  ambe                                                               víc, ještě (navíc) WPP

  ambena, amna                                                blíže (něčemu než mluvčí) WPP

  ambo                                                               kopec WPP

  ambos, základ slova ambost-                         hruď PE16

    ambosse                                                           pancíř, kyrys QL (ambasse)

                                   kořen: am(ba), vzhůru

amil, amme                                                   matka  Et, MR 217

   amya                                                               má matko WPP

                                   kořen: am/mam, matka

amna, ambena                                               bližší (něčemu, než mluvčí) WPP

   amorta                                                        zvedá se MC

                                   kořen: am(ba), vzhůru; or, vzhůru

ampa                                                  hák PP, Et (gap) (podle QL ank/unk možná též ucho nádoby/zvířete)

                                   kořen: gap, hák (Et)

                                                           v QL má slovo podobu ank, anq-,kořen anqua a příbuzné unk, unq-, kořen unqun,

                                                                                         významy chytá na hák, držadlo nádoby, ucho zvířete

ampano                                                          dřevěná stavba, dřevěná síň  Et pan

                                   kořen: pan, umisťuje /pravděpodobně ve spojení s am(ba), vzhůru/

an, ana, na                                                      k, pro  PP, Et a jinde

                                                                          minimálně "an" také: neboť  (Namárie)

   ana-                                                                předpona: k  Et

                                   kořen: an/ana/na, směrem k,do

anakka, nakka                                                úžina, soutěska, průsmyk WPP

                                   kořen: nakh, úzký, tenký

a-nanta/ananta                                               a přece, ale přece FS, Et ndan

                                   kořen: ndan, zpět

an-                                                                  předpona: velmi, nejvíce

   angol                                                                               silný zápach

   ankalima                                                                         nejjasnější, opravdu hodně jasný S

   anquale                                                                            agónie, velmi bolestná smrt VT 45

   antorya                                                                            posiluje (se) VT 39:8

                                   kořen byl podle VT 45:36 "n" v různých variantách

Anar                                                               slunce  Et, SA, UT a mnohá jiná místa

  anaróre                                                            východ slunce Et oro

                                   kořen: nar, oheň

anda                                                               dlouhý  Et, PM 321

  andave                                                            dlouho PP

  andamunda                                                     slon  Et mbud kořen: mbud, vyčnívá

  andanéya                                                         dávno, v mýtické minulosti VT 49:31 kořen: an/na, je

                                                                                                                                                                        ya, tam/tehdy

                                   kořen: anad, dlouhý, odvozený z an/ana/na, směrem k, do

ando                                                               brána PP, Et

  andon, základ slova andond-                          velká brána Et

                                   kořen: an/ana/na, směrem k,do

andúne                                                           západ slunce, přeneseně i západ PP, Et, a jinde

                                   kořen: ndu, klesá, odvozený z nu, dolů

anga                                                               železo  PP, Et, SA a jinde

  angaina                                                            železný Et

                                   kořen: anga, železo

ango, mn.č. angwi, základ pro skloňování j.č. pravd. angu-           had Et

                                    kořen: angu, had

angol                                                              silný zápach Et ñol

                                   kořen: viz předpona an-; yol, zapáchá

anka                                                               čelist  Et

                                   kořen: nak, kouše

anna                                                               dar PP, Et

  anta                                                                   dává  Et, FS; WPP též: doplňuje, přidává; jako podst. jm.: obličej Et

  anto, ante                                                                        dárce, dárkyně Et; anto též ústa, PP (kořen: mat, jí)

  ando/n                                                                             brána/velká brána Et

                                            kořen: an/ana/na, směrem k, do

 

anquale                                                          agónie, velmi bolestná smrt VT 45 kwal

                                   kořen: viz předpona an-; kwal, bolestná smrt

anquin                                                            kytice, svazek QL

   quanta                                                                                            úplný, plný, naplňuje (Et, WPP)

   quate                                                                               naplňuje WJ 392

   aqua                                                                                plně, cele, dokonale, WJ 392

                                   kořen: (a)kwa, plný, úplný

                                            (v QL má aqa příbuzný význam "dává dohromady",                                                                                                přesto je pravděpodobně užito i an, do/směrem k)

anta (min.č. antane, předmin. ánie)    dává  Et, FS; WPP též: doplňuje, přidává;

                                                                          jako podst. jm.: obličej Et (nedoporučeno)

  anto, ante                                                        dárce, dárkyně Et; anto též ústa, PP (ale to je                                                                                                        odvozeno od jiného slova, totiž "mate", jí, a má alternativu)

  antarie                                 štědrost, velkorysost (QL anarie přizpůsobené novějšímu výrazu pro "dává")

                                            kořen: an/ana/na, směrem k, do

antorya                                                           posiluje (se) VT 39:8 (odvozeno z následujícího)

   antoryame                                                      posilnění VT 39:8

                                   kořen: viz předpona an-

                                                                               u druhé části není znám, ale mohl by být příbuzný tur, mocný

anwa                                                              skutečný, pravdivý Et

                                   kořen: an/na, je

apa, epe                   předložka i předpona: po, později (časově), před (místně) VT 49:18, 44:26, 36                                                                   (apa může znamenat také ale, VT 49:15, nedoporučeno)

  apaken                                                                                            prorocký vhled do budoucnosti MR 216

  apakenya                                                                          prorocký MR 216

  ape, základ slova ap-                                                    (do) týká se, v přeneseném smyslu VT 44:26, 36

  appa                                                                                  dotýká se VT 44:26, 36

                                   kořen: ap dotýká se (hlavně v přeneseném smyslu)

apaire                                                             vítězství QL

  paime                                                                                pomsta, trest, rána osudu QL

  paimar                                                                               mstitel QL

  paitya, min.č. paisine                                                     odplácí QL

                                            kořen: pay, odplácí

apaken                                                           prorocký vhled do budoucnosti MR (dle násl.)

  apakenya                                                          prorocký MR 216   kořen: ken, vidí

  aparuive                                                                            požár (nedoporučeno, pozn. viz ruive) kořen ruy, plane

  ape, základ slova ap-                                       (do) týká se, v přeneseném smyslu VT 44:26, 36

  appa                                                                 dotýká se VT 44:26, 36

                                   kořen: ap dotýká se (hlavně v přeneseném smyslu)

apsa                                                               teplé jídlo, vařené maso Et (jazyk neuveden)

                                   kořen: ap, a mohl by to být týž (jídlo se může jíst až po tepelné úpravě)

aqua                                                               plně, cele, dokonale WJ 392

   aquapahtie                                                     úplná uzavřenost (vnitřní) VT 39:23 kořen: pak, zavírá

   quanta                                                                                           úplný, plný, naplňuje (Et, WPP)

   quate                                                                               naplňuje WJ 392

   anquin                                                                                           kytice, svazek QL

                                   kořen: (a)kwa, plný, úplný

ar                                                                    a  PP a mnohá jiná místa

 ara                                                     u, vedle, v bezprostřední blízkosti Et, též "po boku" VT 43 (z)

                                   Lze také použít jako "pryč, venku, ne doma" i v těsném spojení s osobním                                 zájménem: Arse = On/ona je pryč, venku, není doma. VT 49:23

ar-                                                                     předpona: vedle, mimo Et

                                   kořen: ad/ar/as, vedle

ara-, ar-                                                          předpona: cosi vznešeného PM 344

   arquen                                                                            vznešená či vysoce postavená osoba WJ 372

   aráta, arta                                                       vznešený PM 346

   aráto/arato                                                  šlechtic SA, pán, král WPP

                                   kořen: ar, lepší, vznešený

ára                                                                  svítání Et

                                   kořen: ar (později as), sluneční teplo, den

araka                                                             oblázkový štěrk, hromady kamení QL arak (po "ama")

  arahte                                                             (oblázkové) pobřeží QL arakte (po "ama")

                                   kořen: rak. V QL má ještě význam "vrší na hromadu",

                                            ale pozdější význam "láme" také ladí

aran                                                                král (určitého území) PP, Et, WJ 369

  arandur                                                           služebník krále, úředník, správce (korespondence)

                                                                                                       kořen: ndur, klaní se, odvozený od nu, dolů

  aranel                                                              princezna UT 434

  aranie                                                                          králování, vláda VT 43 (o)

  arda                                                  ohraničené území, království; Arda = Země PP, WJ 402, 413

                                    kořen: ar, lepší, vznešený nebo 3ar, vlastní

áre, (Et: are) (základ slova ári/ari)               den, sluneční světlo WPP, Et

   ára                                                                                   svítání Et

  arie                                                                 den (doba světla všeobecně) Et

  arin                                                                ráno Et

  arinya                                                             časný, ranní Et

   arma                                                                                sluneční paprsek WPP

  arya                                                                                               (1) den (12 hodin od úsvitu do soumraku) Et

                                   kořen: ar (později as), sluneční teplo, den

arimaite                                                         zručný WPP

                                   kořen: ar, lepší, vznešený; ma3, ruka

arka (příd jm.)                                               úzký Et

                                   kořen: ak, úzký, těsný

arka (sloveso)                                                vztahuje ruce v prosbě, naléhavě žádá VT 43 (z)

   arkande                                                          prosba, žádost VT 44 (stp)

                                   kořen: rak, dosáhne

arma                                                               sluneční paprsek WPP

                                   kořen: ar (později as), sluneční teplo, den

armar                                                             majetek, zboží  Et (3ar)

  arwa                                                                                 vlastnící co, vládnoucí čemu Et (3ar)

  -arwa                                                                                 přípona: mající  Et (3ar)

                                   kořen: 3ar, vlastní

armaro, asambar, asambaro                          soused VT 48:20

                                   kořen: ad/ar/as, vedle

arquen                                                           vznešená či vysoce postavená osoba WJ 372

                                       kořen:                 ar, lepší, vznešený

                                            kwen, osoba, odvozený od kwe, mluví

asambar, asambaro, armaro                          soused VT 48:20

                                   kořen: ad/ar/as, vedle; m(b)ar, je usazen/stanoven

arta                                                                 (1) pevnost (bezpečné místo pro majetek) Et (3ar)

                                   kořen: 3ar, vlastní, nebo garat (odvozeno od gar stejného významu)

                                                                       (2) vznešený PM 346

                                   kořen: ar, lepší, vznešený

                                                                       (3) přes, napříč, křížem LT2

                                   kořen není znám

artarindo, astarindo                           stoupenec, podporovatel, ten, kdo stojí někomu po boku WPP

                                   kořen: ad/ar/as, vedle; ta3/r, ční do výšky

artuile                                                            rozbřesk Et tuy

                                   kořen:                 ar (později as), sluneční teplo, den; tuy, raší

arwa                                                               vlastnící co, vládnoucí čemu Et (3ar)

   -arwa                                                              přípona: mající  Et (3ar)

                                   kořen: 3ar, vlastní

arya                                                                (1) den (12 hodin od úsvitu do soumraku) Et

                                   kořen: ar (později as), sluneční teplo, den

                                                                       (2) vynikající, lepší (2. st. k "mára") WPP

                                   kořen: ar, lepší, vznešený

aryon                                                              dědic  Et (3ar) (slovo "princ" je v tomto textu ještě přiřazeno k                                                                    "haryon", ale vzhledem k lepšímu rozlišení ar-yon, "syn krále",                                                                    zatímco har-yon by byl "syn majetku, bychom možná měli zvážit změnu)

                                            kořen: ar, lepší, vznešený nebo 3ar, vlastní

asar                                                                slavnost, stanovený čas  WJ 399

                                   slovo cizího původu

as-                                                                  u, po boku, při (před osobní zájméno) VT 43 /z/

   astarindo                                                                        stoupenec, podporovatel, ten, kdo stojí někomu po boku WPP

   astarmo                                                                           okolostojící, svědek WPP

                                   kořen: ad/ar/as, vedle; ta3/r, ční do výšky

as-, asa-                                                         předpona: snadno (asalaste = snadno slyšitelný,

                                                                                              askénima = snadno viditelný) WPP

  asea                                                                 bylinka, léčivá rostlina  PP

  asie                                                                 úleva, útěcha WPP

  asya                                                                                 ulevuje, utěšuje, pomáhá WPP

                                   kořen: ath, ulevuje, usnadňuje

assa                                                                díra, trhlina, otvor, ústí Et (gas)

                                   kořen: gas, zeje

asta                                                                měsíc v roce PP, (stejná) část VT 42:20, 48:11

                                   kořen: sat, dělí, odděluje

astaldo                                                           hrdina, bohatýr S

                                   kořen: stal, silný

astar                                                               věrnost, loayalita WPP

   astarindo, artarindo                        stoupenec, podporovatel, ten, kdo stojí někomu po boku WPP     

   astarmo                                                       okolostojící, svědek WPP

                                   kořen: ad/ar/as, vedle; ta3/r, ční do výšky

asto                                                                prach Et

                                   kořen: pravděpodobně souvisí s ar (později as), sluneční   

                              teplo, den, který má ve WPP nedoporučenou odvozeninu asta, suší na slunci

asya                                                                ulevuje, utěšuje, pomáhá WPP

                                   kořen: ath, ulevuje, usnadňuje

at-, ata-                                                          předpona: zpět, znovu Et

  ata                                                                   znovu Et

     Atan                                                                               Druhorozený, člověk S

    atta                                                                                dva  Et

     attea                                                                              druhý, VT 42:25

     atwa                                                                              dvojitý Et

  ataformaite                                                  šikovný stejně na obě ruce VT 49:9, 10

                                   kořen: at/tat, znovu; phor, vpravo; ma3, ruka

atalta, min č. ataltane n. atalante                 hroutí se, propadá se Et talat, WPP

  atalante (nebo: -ie)                                                    zhroucení, pád  Et  talat, WPP

                                   kořen: talat, naklání se, klouže dolů

Atan                                                               Druhorozený S; jedno z poměrně neutrálních                                                                        slov, které se v q. dají použít pro člověka (zpočátku se                                                                                 neužívalo o nikom kromě Tří rodů. Univerzálnější                                                                                                           bylo hildo. Později zobecnělo. WJ 386, WPP)

                                   kořen: at/tat, znovu

ataque                                                            stavba, stavení Et tak

                                   kořen: tak, pevný

atar                                                                 otec WJ 402, UT 193

   atya                                                                                můj otče WPP

   atto                                                                                 táta LR, Et

                                   kořen: at, otec

atsa                                                                záchytka, hák, dráp Et (gat)

                                   kořen: gat, hák

atta                                                                 dva Et

  attalya                                                             dvounožec, drobný trpaslík WJ 389 kořen: tal, podpírá

  attea                                                                druhý VT 42:25

  atwa                                                                                  dvojitý Et

                                   kořen: at/tat, znovu

atto                                                                 táta LR, Et

                                   kořen: at, otec

atwa                                                               dvojitý Et

                                   kořen: at/tat, znovu

atya                                                                můj otče WPP

                                   kořen: at, otec

au                                                       samostatné i předpona: z, pryč (z hlediska mluvčího) WJ 365, WPP

  aukirise (základ slova aukiris-)                     odřezává, odkrajuje WJ 365, základ slova Et kiris

                                                                                   kořen: kiris, řeže, seká, krájí, odvozený z kir

                                                                                         (význam vpodstatě totožný, ale užíval se též o lodích se                                                                                                    špičatou přídí, "poltících" vodu)

  aunotea                                                                           nezapočítaný WPP

                                   kořen: aw/wa, pryč z pohledu mluvčího

auko                                                               nešika, hlupák (zřejmě o příslušnících jiných                                                                                               rodů) (podle QL-auk)

  auqua                                                                               nešikovný (o věcech), trapný, nesnadný QL

                                   kořen není znám, avšak aw/wa, pryč z pohledu                                                                                             mluvčího, není vyloučeno. Původní význam slova je totiž                                                                                            "podvrženec", kterým se v elfím prostředí nešika nebo hlupák

                              nutně musel jevit.

aule                                                                vynález  Et (gawa)

  auta                                                           (1) vynalézá,vymýšlí, dává vzniknout Et (gawa)

                                   kořen: gaw, vymýšlí, vynalézá

aunotea                                                          nezapočítaný WPP

                                   kořen: aw/wa, pryč z pohledu mluvčího; not, počítá

auqua                                                             nešikovný (o věcech), trapný, nesnadný QL

                                   kořen není znám (pozn. viz auko)

aure                                                               sluneční světlo, den VT 49:45

                                    kořen: ur, žár

ausa                                                                přízrak VT 42:10

   vasar                                                                               závoj

   vasarya                                                                           halí (jako) závojem

                                   kořen: wath, stín

auta                                                                (1) vynalézá,vymýšlí, dává vzniknout Et (gawa)

                                   kořen: gaw, vymýšlí, vynalézá

auta                                                                (2) odchází (v dosl. smyslu), min.č. oante WJ 365

                                                                    (auta ve významu "vynalézá" mohlo být odlišeno min.č. pravidelným)

                                   kořen: aw/wa, pryč z pohledu mluvčího

                                                                                  (3) odchází (v přeneseném smyslu), min.č. váne, předmin.                                                                                        avánie (nedoporučeno) (WJ 366)

ava                                                                 venku Et

   au                                                    samostatné i předpona: z, pryč (z hlediska mluvčího) WJ 365, WPP

                                   kořen: aw/wa, pryč z pohledu mluvčího

ava-                                                                předpona: bez- Et, ne-(o něčem zakázaném) WJ 370

  ava, min. č. avane                            odmítá, zakázuje WJ 370 (většinou se užívalo spíš avaquete, viz dále)

  áva, avá                                                                   samostatná záporná částice u sloves pro                                                                                                   imperativ a jeho odmítnutí WJ 370

                                                                                   (áva tule! nechoď sem! ávan tule! nepřijdu!)

    avalatya                                                     zavírá VT 41:6 kořen: lat, otevřený, nezalesněný

        latya                                                                           otevírá WPP

    avalerya                                         svazuje, zajišťuje, zbavuje svobody WPP kořen: ler, svobodný

         lerya                                                                           osvobozuje VT 41:5

    avanir                                                            rozhodnutí odmítnout VT 39:23 kořen: nid, tlačí

                                   kořen: ab/ba, aktivní zápor

avanóte                                                          nesčetný Et

                                   kořen: aw/wa, pryč z pohledu mluvčího; not, počítá

avaquete, základ slova avaquet-, min.č. avaquente                         odmítá, zakazuje Et kwet (též váquete)

      avaquétima                                                 nevyslovitelný (tabu)  WJ 370 kořen: kwe/t/, mluví

     avar                                                              neochotný (podst.jm.), ten, kdo

                                                                          odmítl/odmítá rozkaz či radu WJ 371, Et. WPP

                                   kořen: ab/ba, aktivní zápor

avatyare, základ slova avatyar-                    odpouští VT 43 (o)

(min.č. prad. avatyáre i avatyarne)

                                   kořen: aw/wa, pryč z pohledu mluvčího; kyar, činí

avealta                                                           hodně se podobá  QL

  avíka                                                                hodně podobný  QL

                                   kořen: be, podobný

awalda                                                            vzrušený, pohnutý WPP

                                   kořen: wal, citové hnutí

awarta                                                           opouští, nechává na holičkách (Et, jazyk nejistý)

                                   kořen: war, selhává

áya                                                                 uctivá/posvátná bázeň   PM 363

        kořen: (g)aya, ctí

 

 

 

  eV

 

 

 

 

e (zdůrazňovací částice na počátku věty)     ba, ano, vlastně (angl. indeed) VT 45

                                            kořen buď nemá, nebo by jím mohl být následující                                 

ea (min.č.enge, VT 43 g)                              existuje; stvoření jako celek, vesmír WPP, WJ 402

   eala                                                                dosl. bytost, ale užívalo se téměř výhradně o                                                                                               bytostech čistě duchovních MR 165

   engwe                                                                          věc VT 39:12

                                   kořen: enge, existuje

ear                                                                  moře PP, Et a jinde

   earon                                                              oceán WPP

   earuile                                                            mořská řasa Et kořen: uy, plazivá rostlina

                                   kořen: (g)ayar, moře

effírie                                                             přirozená smrt VT 43 /z/  kořen: phir, vydechuje

   ehtele                                                          pramen SA, Et kel  kořen: kel běží (především o vodě), teče

                                   kořen: et, ven/vně

ehte, základ slova ehti-                                 kopí Et

    ehtyar                                                         kopiník Et

    eket                                                                            krátký široký meč UT 284

     ekko                                                                           kopí Et, VT 45 opravuje čtení na páteř

                                   kořen: eket, kopí, odvozený z ek, hrot

ehtar                                                               hloh QL kořen: ek, hrot

eke, základ slova ek-, min.č. enke                může (má možnost) VT 49:20

                                                                    (užívá se v neosobní vazbě se 3. p.: eke nin = je mi možno, mohu)

                                                                          (lze použít i ve významu "je mi dovoleno", ale pro ten existuje i lerta, smí)

                                   kořen: ek/ke, možná

eket                                                                krátký široký meč UT 284

                                   kořen: ek, hrot

ekkese, základ slova ekkes-                          zjišťuje, snaží se vyzkoumat (co) WPP

ekko                                                                           páteř VT 45 (oprava Et z "kopí")

                                                           slovo je samo o sobě nejisté, ale kořen by i zde mohl být ek, hrot

ekkuita                                                                       probouzí (někoho)(Quen podle VT 27)

                                               kořen: et, ven/vně; koy/kuy, ožívá, probouzí se

eksa                                                                           ostatní VT 47:40

   ekse                                                                           (podst. jm.) ten druhý VT 47:40

                                               kořen: kes, ostatní

ela!                                                                 hle! WJ 362

   él, mn.č. éli                                                    hvězda (poetické slovo) Et, WJ 362

   Elda                                                               vznešený elf WJ 362

   eldasilque                                                      netík (druh kapradiny) QL ("elfí /lesklá/ kadeř")

                                                                                   kořen: sil, září (bíle)

   elen                                                                hvězda (běžné slovo pro skutečnou hvězdu) Et, WJ 362

   elenya                                                            hvězdný WJ 362

   elvea                                                                               hvězdný, hvězdě podobný MC

                                            kořen: el!, hle!

ellúme                                                            budoucnost Et ya (předpona en- asimiluje)

    ellúmesse                                                      jednou, v budoucnosti Et ya

    ellúmea                                                         budoucí Et ya

                                   kořen: en, támhle/v budoucnosti/znovu; lu, plynutí času

elmenda                                                         zázrak PE 13 (převzato přes HKF)

                                   kořen mi není znám

elvea                                                              hvězdný, hvězdě podobný MC

                                   kořen: el!, hle!

emma                                                             obraz WPP

    quanta emma, quantemma                                          "úplný obraz", kopie WPP

     indemma                                                                       mentální obraz, vidění WPP

                                   kořen: em, obraz

emme, emya                                                  dětské slovo: maminka, moje maminka

                                            kořen: em, varianta kořene am/mam, matka

empanya, min. č. empanne                           sází (o rostlině) VT 27

                                            kořen: pan, umisťuje, předpona nejistá

en-                                                                  částice či předpona: támhle (Et); znovu (PP)

   en!                                                                  hle! Et

   enquete, základ slova enquet, min.č. enquente       opakuje, říká znovu WPP 

    enta                                                                                támhleten  Et

    ente                                                                                a navíc, a co víc; též: příště VT 47

    entule (základ slova entul-), min.č. entulle             vrací se UT 171, S

    envinyata                                                                      obnovuje, uzdravuje PP

    enwa                                                                              zítra QL

   enyale (základ slova enyal-), min. č. enyalle          vybavuje si, připomíná (si) PP

    enyáre                                                                            tehdy, jednou (v budoucnosti) FS

                                    kořen: en, támhle/v budoucnosti/znovu

ende                                                               střed, centrum Et

       endea, enya, endya                                         střední PP, Et

    enel                                                               mezi (podobnými objekty) VT 47:11

       enelmo                                                          vyjednávač, parlamentář, prostředník VT 47:14

                                   kořen: (e)ned, střed, a odvozené enel, vprostřed

enet                                                                znovu VT 48:25

                                   kořen: en, támhle/v budoucnosti/znovu

ender                                                              ženich Et

                                   kořen: ner, muž

enga                                                               kromě FS

                                   kořen neznámý, že by enge, existuje?

engwa                                                            stonavý S, Et (geng-wa)

                                   kořen: geng, churavý

engwe                                                            věc VT 39:12

                                   kořen: enge, existuje

enque                                                             šest Et

    enquea                                                          šestý  VT 42:25

    enquie                                                           šestidenní týden PP

                        kořen: enek, šest, odvozené z nek, špice/dělí/připravuje o

                              (šest bylo první číslo na nové ruce :), ale to je jen jedna z teorií...)         

enquete, základ slova enquet, min.č. enquente        opakuje, říká znovu WPP  kořen: kwe/t/, mluví

   enta                                                                támhleto  Et; další, ještě jeden VT 47:15

   ente                                                                   a navíc, a co víc; též: příště VT 47:15

                                                                                   kořen: ta, to/tam atp.

   entule, základ slova entul-, min.č. entulle    vrací se UT 171, S

      entulesse                                                        návrat UT 171

                                                                                   kořen: tul, blíží se

   envinyata                                                       obnovuje, uzdravuje PP

      envinyanta                                                                 obnovený, uzdravený MR 405

                                                                                   kořen: win, nový/mladý

   enwa                                                              zítra QL

                        kořen: en, támhle/v budoucnosti/znovu

enya                                                               střední Et   kořen: (e)ned, střed

enyale, základ slova enyal-, min. č. enyalle             vybavuje si, připomíná (si) PP

       enyalie                                                                      vzpomínka UT 317

                                                                                              kořen: yal, volá, svolává

   enyáre                                                                        tehdy, jednou (v budoucnosti) FS 

                                                                                                                      kořen: ya, tam/tehdy

      ellúme                                                                                           budoucnost Et ya

       ellúmesse                                                                                      jednou, v budoucnosti Et ya

       ellúmea                                                                                         budoucí Et ya

                              kořen: en, támhle/v budoucnosti/znovu

epe, apa                                                          předložka i předpona: po, později (časově) před                                                                                               (místně) VT 49, 44:38;

                                                                       epe též: více než (dosl.před) WPP

   epeta, epta                                                     poté VT 49

   epetai                                                             následovně, proto VT 49

                                                                                   kořen: ta, to/tam atp.

                        kořen epe, po, později (časově), před (místně)

                              mohl by být variantou apa a tedy odvozený od ap, dotýká se

eque                                                                           prý; jak řekl/říká (stejné pro oba časy, může                                                  specifikovat mluvčího, a to jen připojeným zájmenem                                                          nebo vlastním jménem, které stojí za slovem) WJ 392

   eques, mn.č. equessi                                   rčení, přísloví, citát   WJ 392

                                            kořen: kwe, mluví

er                                                                    jeden, sám Et;

                                                                                   QL také: jen;  stále/dosud? (angl. "still")

    erda                                                               opuštěný, osamělý QL

    erde                                                               semeno, zárodek Et; individuálnost MR 216

    ere, základ slova er-, min.č. ére                   zůstává sám, zbývá QL

    eresse                                                            samota  Et

    erressea, erinqua                                                      osamělý  S, Et/ VT 42:10

    Eru                                                                                Jediný, Bůh

     Erumande                                                                     nebesa v přeneseném smyslu, místo přebývání Jediného

    erume                                                                            poušť

    erya                                                                               jediný, nežijící v manželství Et

                                   kořen: er, jeden, sám

erka                                                                osten, trn Et

    erka                                                              píchá  Et

    erkasse                                                         cesmína Et

    erkando                                                        ježek (Quenův návrh)

                                   kořen: erek, trn

erma                                                               hmota  MR 406

                                   kořen nejistý

Eru                                                                 Jediný, Bůh

   Erumande                                       nebesa v přeneseném smyslu, místo přebývání Jediného VT 43 /o/

   erume                                                          poušť, pustina  Et

   erya                                                             jediný, nežijící v manželství Et

                                   kořen: er, jeden, sám

eske                                                                šumění listí Et (ezge)

                                            kořen: esek, rákosí (zejména zvukově)

esse                                                                jméno PP, Et, MR a jinde

  esta                                                                 pojmenovává Et

  nómesse                                                                           místní název VT 42:17

  nótesse                                                                                            číslovka VT 48:14

                                   kořen: es, pojmenovává

este                                                                odpočinek  S, WJ 403

                            (odvozené sloveso někdy užívám místo "sere" pro českého čtenáře,

                              avšak v q. "este" se přestalo užívat pro někoho menšího

                              než pro příslušnou Vali - zatímco sindarský ekvivalent

                              se směl použít i o psech, WJ 404)

                                   kořen: sed, odpočívá

estel                                                               naděje, důvěra  PP, MR 320, WJ 318-9

                                                                       (definice z WJ: "stav mysli, kdy je pokojná,

                              cílevědomá, nedá se snadno odradit, odvrátit od svého cíle či strhnout k zoufalství".                                                            Definice z MR: "očekávání dobrého, které, i když je nejisté, má nějaký podklad ve                                                      známých  skutečnostech... tomu lidé říkají naděje a my -amdir-" = sind., q. snad                                                amatire, ambatir, "to je -vzhlížení-. Existuje však ještě jeden druh naděje, který má                                                  hlubší základ. Není ničena děním ve světě, neboť nepramení ze zkušenosti, ale z naší                                                        přirozenosti a původu. Pokud jsme opravdu děti Jediného, On nestrpí, aby ho někdo

                              připravil o to, co mu patří, ani jakýkoli nepřítel, ba ani my sami. To je nejhlubším                                                základem -estel-.")

                                   kořen: stel, zůstává pevný

et-, et                       předpona: ven, z Et, podle VT 45 i samostatná předložka (pojí se s koncovkou -llo

    etelehta                                                      vysvobozuje VT 43 (o)  kořen: lek, povoluje, uvolňuje 

    eteminya                                                     výjmečný, slavný  VT42:24  kořen: min, jeden, první

    etere, základ slova eter-                otevírá se, vychází, vzchází Et (jazyk není výslovně uveden)

    etsat, základ slova etsat-                           dělí na stejné díly VT 48:11  kořen: sat, dělí, odděluje

    etse                                                            vnějšek, exteriér VT 45

    etsir                                                            ústí řeky  Et  kořen: sir, teče

    etta                                                             proto VT 49:12 kořen: ta, to/tam atp.

    ette                                                             venku Et (jazyk není výslovně uveden)

    ettele                                                          vnější země Et (jazyk není výslovně uveden)

    ettelea                                                        z vnějších zemí, cizí Et/ VT 45

    ettirno                                                                        zvěd, podle sind. ethir

     ettule, základ slova ettul-, min.č. ettulle                             vychází, odchází  (základ slova PP, Et)

     ekkese, základ slova ekkes-                                  zjišťuje, snaží se vyzkoumat (co) WPP

     ekkuita                                                                                     probouzí (někoho)(Quen podle VT 27)

                                    kořen: et, ven/vně

etil                                                                 břečťan QL 

                                   kořen: et, který v QL znamená naopak "k sobě,                                                                                                                       dohromady", ale u břečťanu to nijak zvlášť nevadí :)

ettirno                                                            zvěd, podle sind. ethir kořen: tir, sleduje, střeží

ettule, základ slova ettul-, min.č. ettulle      vychází, odchází  (základ slova PP, Et)kořen: tul, blíží se

                                   kořen: et, ven/vně

eule                                                                jehně QL

                                   kořen: ewe, význam není uveden, možná zvukomalebný

 

 

 

 

 

 

 

f e

 

 

faika                                                               opovrženíhodný, nízký, nečestný

                                                           snad i: špatné kvality  Et spay

    (faika                                                         pohrdá čím, pouze kořen   Et spay)

                                   kořen: spay, opovržení

faila                                                               ušlechtilý, spravedlivý, štědrý

                                                           (příbuzné se slovem "fea", pův. význam:

                                                                          mající duši dominantní nad tělem)  PM 352

    faina                                                           vyzařuje světlo Et

    faire                                                           - záře Et;

                                                                       - totéž plus přeneseně duch, duše (bydlící

                                                           v těle - totožné s "fea") MR 250;

                                                                       - přirozená smrt jako událost Et;

                                                                       - svobodný QL

    fairie                                                          svoboda QL

                                   kořen: phay, vyzařuje

falasse                                                            pobřeží /s vyššími vlnami/, čára příboje SA, Et

    falasta                                                           pění MC

    falle                                                                 pěna Et

     falma                                                                            (zpěněná) vlna PP, Et a jinde

                                   kořen: phal, vodní pěna

falin                                                               ležící ladem, neobdělaný QL

   falka                                                            holý, obnažený QL

   falkasse                                                          pleš QL

   falkassea                                                        plešatý QL

                                   kořen: phal (z QL), holý. Kořeny kolidují, ale slova ne a je myslím možné si                                                            představovat, že jsou všechna v konečném důsledku příbuzná, přičemž určité                                                               vodítko ohledně významu by mohl být nabídnout kořen phalak (viz falqua.)

 falle                                                              pěna Et

    falma                                                            (zpěněná) vlna PP, Et a jinde

                                   kořen: phal, vodní pěna

falqua                                                             mocný zásek, průsmyk, strž, útes QL

   falquan                                                           mohutný meč QL

                                   kořen: phalak, seká

famba                                                             břicho, tlusté tělo QL

    fambo                                                           tlusťoch QL

                                   kořen: phab, tlustý

fana                                                                oblak; podoba, kterou na sebe berou bytosti typu Valar,                                                                             maiar WPP

   fane                                                                viz "fanta"

                                   kořen: phan/span, halí/vnímá zahaleně

fanga                                                              vousy Et spanág

                                   kořen: spanag, vousy

fanóre                                                            snění (ve dne) QL

       fanórea                                                               zasněný, roztržitý QL

       fansa                                                       mdloba QL

   fanta, min.č. fantane nebo fante                usíná, je omámený, omdlévá QL

      (z toho odvozeno: fane,  min.č. fanne  uspává, omamuje někoho)

                                                                       WPP má "fanta" ve smyslu "bere na sebe podobu"                                                                                 (=fana, viz výše. Další významy slova explicitně                                                                                 popírá, ale škoda je zahazovat, WPP je místy silně                                                                                 "plovoucí" dokument a sám mívá dvě až tři autorské                                                                varianty téhož.)

            fanto                                                  velryba Quen podle názvu lodě v UT 191. Je původní význam                                                                                                        "obluda jako ze zlého snu?" (viz též QL fandor, obluda)

   fanwa                                                          závoj, záclona WPP

      fanwe                                                       sen QL

   fanya                                                           oblak (bílý) WPP, Et span

      fanyare                                                     obloha MC

                                   kořen: phan/span, halí/vnímá zahaleně

fáre, farme                                                                  dostatek, hojnost, vše, co je třeba Et/VT 46

    farea/fárea                                                    v dostatečné míře, dostatečný  Et/FS

    faren                                                             dost, dostatečně VT 46

    farya, min.č.farne nebo farinye                    stačí Et/VT 46

                                   kořen: phar, dosahuje, ujde celou cestu, stačí

farma                                                             koberec VT 46

(celé heslo bylo špatně čitelné, ale kořen spar znamená "rozprostírá" a původní význam by mohl být "podestýlka")

farme                                                             dostatek, hojnost, vše, co je třeba VT 46

                                   kořen: phar, dosahuje, ujde celou cestu, stačí

fasse                                                               zcuchané vlasy Et

    fasta                                                           cuchá, splétá Et

                                   kořen: phas, zcuchané vlasy

fauka                                                              s otevřenými ústy, žíznivý, vyprahlý Et

                                   kořen: phaw, má otevřená ústa

fea                                                                  duch, duše (žijící v těle) MR 349

    feafelme                                                       impuls duše VT 41:19

                                    kořen: phay, vyzařuje

fele, základ slova fel-                                    cítí (duševně) VT 41:19

   felme                                                                              impuls, cit    VT 41:19

                                    kořen: není uveden; phel?

felko                                                              jeskyně, důl, umělý podzemní příbytek WPP

   felya                                                                               jeskyně Et, WPP též umělý podzemní příbytek či důl

                                   kořen: pheleg/phelek, jeskyně

felme                                                             impuls, cit    VT41:19

   hroafelme                                                                      impuls těla VT 41:19

    feafelme                                                                        impuls duše VT 41:19

                                   kořen: není uveden; phel?

felya                                                               jeskyně Et, WPP též umělý podzemní příbytek či důl

                                   kořen: pheleg/phelek, jeskyně

fen, základ slova feng-                                  rákos (1 rostlina) QL

                                   kořen: pheng, ostří

fenda                                                              práh Et

   fenna                                                              dveře WPP

                                   kořen: phen, vchod

feren, ferne, základ slova fern-, mn.č. ferni             buk  Et

   ferinya                                                          bukový  Et

   ferna                                                                             bukvice Et

                                   kořen: pheren buk

ferima, ferina                                                po ruce, rychle dostupný WPP

                                   kořen: pher, pohotový

ferna                                                              bukvice Et

                                   kořen: pheren buk

ferya                                                              připravuje (bez meškání) WPP

   ferima, ferina                                                                po ruce, rychle dostupný WPP

                                   kořen: pher, pohotový

feuya                                                              cítí odpor k  Et

                                   kořen: phew, oškliví si

fifire, základ slova fifir-                               pohasíná, pomalu se vytrácí MC

                                   kořen: phir, vydechuje

(file, základ slova fil-                                    je tenký, protáhne se,  kořen z QL: fili)

   filima                                                             hubený, tenký QL

                                   kořen: phil, hubený, jemný, tenký

filit, základ slova filik-                                 malý ptáček Et

                                   kořen: philik, ptáček (mohl by souviset)

filma                                                              jemný vlas, chlup, nit nebo provázek QL

   filque, filinque                                              kapradí QL

   filume, základ slova filumi-                          vlákno babího léta QL

   filima                                                                               hubený, tenký QL

                                   kořen: phil, hubený, jemný, tenký

finda                                                                 vlasatý, -vlasý  PM 340

   finde                                                                 lokna, cop, pramen vlasů PM 345, Et spin

   findesse                                                            vlasy na jedné hlavě  PM 345

   fine, základ slova fini- (1)     jeden vlas PM 340, WPP (1 vlas možno též til, základ till-, dle QL)

   fine, základ slova fini- (2)                               modřín  Et spin, QL

                                    kořen: spin, vlas

finie                                                               bystrost, schopnost pronikavého úsudku, šikovnost QL

   finta                                                               provádí povrchovou úpravu, zdobení a dokončovací

                                                                             práce vůbec WPP

   fintaler                                                                 know-how WPP

   finwa                                                              bystrý, ostrovtipný QL

   finya                                                              obratný, šikovný Et

                                    kořen: phin, šikovnost, zručnost, bystrost

fion, základ slova fion- nebo fiond-             jestřáb a vůbec dravý pták menší než orel   Et

                                    kořen: phi, jestřáb/sokol/luňák (alternativy jsou překlad angl. slova hawk)

fire (základ slova fir-)                                   vydechuje, přen.: umírá přirozenou smrtí  MR

   fifire, základ slova fifir-                                                            pohasíná, pomalu se vytrácí MC

   fírie, effírie                                                     přirozená smrt VT 43 /z/

   fírima                                                             smrtelný Et (též jako podst. fírimo,e) WJ 387

   firin                                                                zemřelý (přirozenou smrtí) Et

   firya                                                                                lidský  Et; smrtelník, člověk WJ 387

                                   kořen: phir, vydechuje

firinga                                                            náhrdelník GL

                                   kořen mi není znám

firya                                                               lidský  Et; smrtelník, člověk WJ 387

                                   kořen: phir, vydechuje

                                                                   ne! (citoslovce nesouhlasu nebo nespokojenosti) WPP

                                   kořen: phó/phú, význam týž jako slovo

foa                                                                  utajený poklad, též dračí QL

   foina                                                              tajný, skrytý QL

   fóle                                                                kradmost, tajnůstkářství, tajemství QL

   fólima                                                            tajnůstkářský QL

                                   kořen: pho3, skrývá, tajně hromadí

forma                                                             pravá ruka VT 47:6

  formaite                                                          pravoruký  Et kořen: ma3, ruka

  formen                                                            sever  PP, Et kořen: men, bod, místo, směr, cíl

  formenya                                                           severní Et kořen: men, bod, místo, směr, cíl

  forna                                                                  severní, WPP

  forya                                                               pravý Et

                                   kořen: phor, vpravo

fuine, huine                                                   hluboký stín, temnota, temná noc  SA, Et, QL

                                    kořen: phuy, temná noc, hluboký stín

fúme                                                              hluboký spánek QL

   fume, základ slova fum-, min.č. fumbe         hluboce spí QL (alternativní min.č. fúme, nedoporučeno)

   fúmelot                                                       mák QL kořen: loth, květ

                                   kořen: phum, tvrdě spí

furu                                                                lež GL

   fure, základ slova fur-                                   lže, skrývá  GL/QL

   fúrima                                                            prolhaný, lhář GL

   (vše je velmi pravděpodobné i s počátečním h)

                                   kořen: phur, lže, skrývá

 

 

 

 

 

h9

 

 

hai                                                                  dál podle WPP (sindarské hae, čti hai)

  haila                                                               daleko za něčím, co je samo o sobě daleko WPP

  haira                                                               daleký, vzdálený  Et khaya

  haiya                                                              daleko  Et khaya

                                   kořen: khay, daleko

haime                                                             zvyk Et khim

                                   kořen: khim, lepí se

hahta                                                              hromada, mohyla  Et khag

                                   kořen: khag, hromada

haka                                                               dřepí GL (převzato přes HKF)

   hakka                                                                              zadek GL

                                            kořen: khak (pravděpodobně předchůdce pozdějšího kham), sedí

hake, základ slova hak-, min.č. pravd. hanke      zeje MC (příliš nedoporučeno, kořen neznámý, slovo má alternativu)

                                   kořen není znám

hakka                                                                zadek GL

                                   kořen: khak (pravděpodobně předchůdce pozdějšího kham), sedí

hala                                                                (malá) ryba  Et  skal

   halatirno, halatir (základ slova halatirn-)     ledňáček     Et  skal kořen: tir, sleduje, střeží

                                   kořen: khal/skal, malá ryba

halda                                                              zahalený, ukrytý, zastíněný, stinný Et skal

  halya                                                                                zahaluje, skrývá, zastiňuje Et skal

                                   kořen: skal, halí, stíní

halkin                                                             zmrzlý QL

  hilke, základ slova hilk-, min.č. snad halke              mrzne, někdo  QL

  helke                                                                                led  Et khel

  helka                                                                                ledový  Et khel

  helkelimbe                                      v Et lib bez překladu; předpokládá se kroupa, doslova "ledová kapka"

                                            kořen: khelek, led

halla                                                               vysoký  PP

                                   kořen: khal, vzhůru (odvozený od kal, světlo)

halme                                                             tah (např. ryb či ptáků) LT 1

                        kořen nejistý, ale mohl by souviset s khal/skal, malá ryba

halta, min.č. halle                                          skáče QL

  haloite                                                            skok QL

  haloisi                                                            rozbouřené moře QL

                                   kořen: khal, vzhůru (odvozený od kal, světlo)

halya                                                              zahaluje, skrývá, zastiňuje Et skal

   halda                                                                               zahalený, ukrytý, zastíněný, stinný Et skal

                                   kořen: skal, halí, stíní

hame, základ slova ham-                               sedí Et

  hamma                                                            sedadlo, židle VT 45

                                   kořen: kham, sedí

hampa                                                            omezený, zpožděný, zadržovaný WPP

                                   kořen: khap, objímá, drží

hane, základ slova han-         zvětšuje, přidává k, prokazuje čest, zejména darem  kořen z VT 43

  han                                                                 nesrovnatelně vysoko nad, evtl. daleko za VT 43 /o/

  další příbuzná slova viz "hanta"

                        kořen: han (z VT 43, není uvedeno, zda je míněno 3an), zvětšuje, přidává čest, zejména darem

handa                                                             chápající, inteligentní  Et khan

  handasse                                                        inteligence  Et khan

  hande                                                             vědomosti, porozumění  Et khan

  handele                                                          rozum   Et khan

  hanya                                                                              rozumí, ví, umí s něčím zacházet Et

                                   kořen: khan, chápe

hanno, základ slova hannu-                           bratr (familiérně) VT 47:14

                        kořen nejpravděpodobněji 3an, samec (i když VT 47 uvádí "khan, bratr")

hanta                                                              děkuje QL

  hantan, hanta                                                děkuji, díky QL

  hantale                                                          díkůvzdání UT 214

  hane, základ slova han-                                                           zvětšuje, přidává k, prokazuje čest, zejména darem  kořen z VT 43

  han                                                                                  nesrovnatelně vysoko nad, evtl. daleko za VT 43 /o/

                        kořen: han (z VT 43, není uvedeno, zda je míněno 3an), zvětšuje, přidává čest, zejména darem

hanu                                                               samec (jakéhokoli živočicha, i mluvícího)  Et 3an

  hanuvoite                 mužský, samčí (mající samčí vlastnosti) Et ini (přesný význam nejistý)

  hanwa                       mužský, samčí (samci náležející) Et ini (přesný význam nejistý)

  hannu                                                                              bratr (familiérně) VT 47:14 (evtl. jiný kořen, viz tamtéž)

                                            kořen: 3an, samec

hanya                                                               rozumí, ví, umí s něčím zacházet Et

                                   kořen: khan, chápe

hape, základ slova hap-                                objímá, drží, zdržuje podle Et a WPP

  hampa                                                                              omezený, zpožděný, zadržovaný WPP

                                   kořen: khap, objímá, drží

hare, zákl. sl. har-, min.č. háre n. hande)    zůstává (význam "sedí" z PP je zřejmě básnický překlad)WPP, QL

  hara máriesse                                                 zůstávejte v dobrém, ať se vám dobře daří WPP

  haru                                                                 dědeček QL

  haruni                                                             babička QL

                                   kořen: khad, zůstává

harma                                                               drahocennost, poklad  PP, Et (3ar)

  harwe                                                                                               (1) poklad, pokladnice Et (3ar)

  harya                                                                                   má, vlastní   Et 3ar

  haryon                                                                                               dědic Et

                                                                                                       (slovo "princ" je v tomto textu ještě přiřazeno k                                                                        "haryon", ale vzhledem k lepšímu rozlišení ar-yon, "syn krále",                                                                                          zatímco har-yon by byl "syn majetku, bychom možná měli zvážit změnu)

                                            kořen: 3ar, vlastní

harna                                                              zranňuje Et skar

  harna                                                             raněný   Et skar

   harwe                                                                            (2) zranění Et skar

                                   kořen: skar, trhá, rve

harpa                                                              přilba VT 45

                                   kořen: kharap, přilba (odvozený od kas, hlava?)

harwe                                                              (2) zranění Et skar

                                   kořen: skar, trhá, rve

harwe                                                              (1) poklad, pokladnice Et 3ar

  harya                                                            má, vlastní   Et 3ar

  haryon                                                            dědic Et (slovo "princ" je v tomto textu ještě přiřazeno

                                                                          k "haryon", ale vzhledem k k lepšímu rozlišení ar-yon, "syn krále",                                                                             zatímco har-yon by byl "syn majetku", bychom možná měli zvážit změnu)

                                   kořen: 3ar, vlastní

hasta                                                              kazí, ničí MR (odvozeno z následujícího)

  hastaina                                                         zkažený, zničený MR 254, 408

                                   kořen není uveden

hate, základ slova hat-, min.č. hante            (1) láme Et skat

                                   kořen: skat, láme

                                                              (2) hází, vrhá Et khat, QL (v Et už doloženy jen tvary v jiných                                                                                 jazycích, které daly vznik jménu Hador. Ještě ve VT 49 je však                                                                                         odvozenina:)

   hatal                                                               kopí VT 49:14

   hatse                             let (např. kopí), let střemhlav nebo jiný rychlý pohyb přímou čarou QL

                                   kořen: khat, vrhá/letí

haura                                                              ohromný WPP   

                                   kořen: khaw, obrovský

hauta                                                              přestává, zastavuje, dává si pauzu Et khaw

                                   kořen: khaw, leží

hehta                                                              odkládá, vypouští, vynechává, opouští WJ 365

  heka!                                                              z cesty! kliď se! odejdi!  WJ 364

                                                                        (též s koncovkami: j.č.hekat, mn.č.-l)

  hekil (m -o, ž -e)                                          (někdo) ztracený, zbloudilý, psanec, vyhnanec WJ 365

  hequa                                                                              kromě, nemluvě o WJ 364

                                   kořen: 3ek, oddělený

helda                                                              obnažený, nahý, holý, nic neskrývající

  helma                                                                             pokožka, kůže, rouno, kožešina (obojí Et skel)

  helta                                                                               svléká Et skel

                                   kořen: skel, kůže

helin, základ slova helinn-                            maceška QL

   helinille                                                        fialka QL

   helinquila                                                     růžovofialový QL kořen: kwil, barva/ozdoba

   helinwa                                                         modrofialový QL

   helilohte                                                                   wistarie QL (kt) kořen: loth, květ

                                   kořen: 3el, obloha

helke                                                              led  Et khel

  helka                                                             ledový  Et khel

  helkelimbe                            v Et lib bez překladu; předpokládá se kroupa, doslova "ledová kapka"

                                   kořen: lib, kape

  halkin                                                                            zmrzlý QL

  hilke, základ slova hilk-, min.č. snad halke              mrzne, někdo  QL

                                   kořen: khelek, led

helle                                                               obloha Et 3el

  helwa                                                                              bleděmodrý Et 3el

  helyanwe                                                                        duha Et 3el

                                   kořen: 3el, obloha

helma                                                             pokožka, kůže, rouno, kožešina  Et skel

  helta                                                               svléká Et skel

                                   kořen: skel, kůže

helwa                                                             bleděmodrý Et 3el

  helyanwe                                                       duha Et 3el kořen: yat, jho

                                   kořen: 3el, obloha

hen (mn.č.hendi, duál hendu)                       oko Et khende

   henta                                                                          prohlíží, zkoumá, čte WPP

   hententa                                                         zahlédne (přít.) VT 49:24

                                                                                                       kořen: ten/tenge, směr, ukazuje, znamená

                                   kořen: khen, dívá se

hequa                                                                kromě, nemluvě o WJ 364

                                   kořen: 3ek, oddělený

héra                                                                hlavní Et

  heren                                                              majetek, úděl, osud  Et kher; řád, hierarchie UT 388

  herenya                                                          štěstí mající, bohatý, požehnaný Et kher

  heru, heri                                                       pán (vládce), paní  PM 210, Et kher

  hérinke                                                           mladá dáma  UT 195

                                   kořen: kher, ovládá

hesta                                                              vadne QL

  hessa                                                               zvadlý QL

  hesin, základ slova hesinn-                            zima (neoficielní název, alespoň v Imladris :)) QL

                                   kořen: khes, vadne

hildi (mn.č.)                                                  následovník; jeden z názvů pro lidi Et khil

  (též j.č. s koncovkami o, e)                           (dá se užít i jako přípona)

   hilya                                                                následuje  Et khil

                                   kořen: khil, následuje

hilke, základ slova hilk-, min.č. snad halke              mrzne, někdo  QL

                                   kořen: khelek, led

híma                                                               lepivý (podle Et khim)

  himba                                                             lpějící, vytrvávající při  Et khim

  himya                                                             drží se čeho, vytrvává při, lpí na Et khim

  haime                                                                                            zvyk Et

                                   kořen: khim, lepí se

hína, mn.č. híni                                  dítě SA, WJ 403 (i jako přípona hin, híni, např. Eruhíni)

  hina                                      dítě, malé (jen 5.pád, zejména v podobě hinya, mé dítě WJ 403)

                                   kořen: khin, dítě

hire základ slova hir-                                    nachází PP

                                            kořen: khir, nachází

híse, hísie                                                       lehčí mlha PP, Et khis (híse nedoporučeno, má jiné možné

                                                                                                                                     a zároveň sporné významy)

  hísilanya                                                        cár mlhy WPP kořen: lan, tká

  hiswe                                                             hustá mlha Et khis

  hiswa                                                             šedý     Et khis

                                   kořen: khith, mlha

hiuta                                                               mrká, naznačuje VT 46 ñiw

                                   kořen: ngiw, mrká

(h)lapu                                                           fouká, letí ve větru MC

  (h)lápula                                                        vanoucí, letící ve větru MC

  (nověji asi spíše lapu, lápula)

                                   kořen není uveden. slap?

(h)loa                                                             řeka, která se pravidelně rozvodňuje  VT42:9-10

  (Podle  poznámky po vymizení neznělého l splynulo s loa, vegetační rok, a přestalo se užívat. Pokud ho ale užívat budeme chtít, musíme neznělé l ponechat, neboť rozlišuje význam.)

    oloire                                                                                            velká záplava VT 42:9-10

    oloiya                                                                                           rozvodňuje se VT 42:9-10

                                            kořen: (s)log, mokrý

(h)lón, základ slova hlon-                             zvuk VT 48:29

                                   kořen: (s)lon, zvuk

(h) loire                                                         jed, jedovatost WPP

  (h)loirea                                                          jedovatý WPP

                                   kořen: sloy, jedovatý

(podst. jm.)                                                  sova QL

                                   kořen: oho, houká, volá

ho,                                                             z, od    (směrem k mluvčímu) WJ 368, Et (3ó)

  hókirise, základ slova hókiris-                                    uřezává si, ukrajuje si WJ 366/8, základ slova Et kiris

  hótule, základ slova hótul-, min.č. hótulle                              přechází (odchází od místa či skupiny na/k jiné,                                                                                                              vnímané mluvčím jako "naše", jinak by se nedalo použít                                                                                                  základu tule, přichází) WJ 366

                                   kořen: 3o, z, od, pryč (ne od mluvčího)

hoa                                                                 veliký, rozlehlý WPP

   haura                                                                               ohromný WPP

                                   kořen: khaw, obrovský

 hókirise, základ slova hókiris-                     uřezává si, ukrajuje si WJ 366/8, základ slova Et kiris

                                                                                              kořen: kiris, řeže, seká, krájí, odvozený z kir

                                                                                                       (v podstatě stejného významu, ale užíval se i o lodích)

holla                                                               zavřený WPP

   holta                                                               zavírá WPP

   holya                                                              zavírá se WPP

   oholima                                                                          důvěrný WPP

                                            kořen: khol, zavírá

holme (též holwe), holo                                               viz yolme, yolo

                                   kořen: yol, zapáchá

hon/hón, základ slova hond-; hondo                         srdce (tělesné)  Et khón, QL

  hon maren                                                                "srdce domova", krb LR

                                   kořen: khon, srdce

hontosse                                                         hlasité kýchnutí QL

   hontye                                                            kýchnutí QL (hont, základ slova honty-)

                                   kořen: 3otyo, kýchnutí

hópa                                                               malá zátoka, přístaviště, přístav Et khop

  hopasse                                                          přístaviště, útočiště, přístřeší  Et khop

                                   kořen: khop, útočiště nebo přístav (překlad kořene není uveden)

hóre (1), základ slova hóri-                           borovice QL

                                   kořen není uveden

hóre (2)                                                          impuls (prudký)  Et khor

  hórea                                                               impulsivní Et khor/VT 45

  horme                                                             naléhavost  Et khor

  horta                                                                                vypouští k letu, uvádí do pohybu, pobízí  Et khor

  hortale                                                                             urychlování, pobízení Et khor

  horya                                                                               je motivován/vnitřně tažen (něco dělat), pouští se s                                                                                                        vervou (do něčeho) VT 45

                                   kořen: khor/3or spouští, pobízí

horro! orro!                                                   citoslovce bolesti, hrůzy či znechucení VT 45

                                   kořen: 3or/gor, není moc ujasněný

horta                                                                          vypouští k letu, uvádí do pohybu, pobízí  Et khor

  hortale                                                            urychlování, pobízení Et khor

  horya                    je motivován/vnitřně tažen (něco dělat), pouští se s vervou (do něčeho) VT 45

                                   kořen: khor/3or spouští, pobízí

hosta                                                              velké množství  Et khoth

  hosta                                                               shromážďuje   Et khoth

  hos, základ slova host-                                národ, kmen QL

  hostar                                                              kmen QL

  hosse                                                               vojsko, oddíl, tlupa (ozbrojená) QL

                                   kořen: khot/khoth/khos, shromažďuje bez uspořádání

hote, základ slova hot-, min.č. hontye          kýchne (přít.č.) QL

   hontosse                                                                        hlasité kýchnutí QL

   hontye                                                                            kýchnutí QL (hont, základ slova honty-)

   hototyosse                                         rýma s kašlem (samosebou u smrtelníků) QL kořen: tyos, kašel

                                   kořen: 3otyo, kýchnutí

hótule, základ slova hótul-                            přechází (odchází od místa či skupiny na/k jiné,                                                                                                        vnímané mluvčím jako "naše", jinak by se nedalo použít                                                                                              základu tule, přichází) WJ 366, 368

                                            kořen: 3o, z, od, pryč (ne od mluvčího), tul, blíží se

hrai- (předpona)                                            tuhý, nesnadný, nešikovný (o věci), obtížný WPP

  hraia                                                                nesnadný, nešikovný (o věci), obtížný WPP

  hraikénima                                                     stěží viditelný WPP kořen: ken, vidí

  hranga                                                             překáží (něčemu) WPP

                                    kořen: srag, nesnadný

hráve                                                              maso (syrové, i živé)  MR 349

  hravan                                                             divoch (kdokoli mimo Edain)  WJ 219

                                                                       (pravděpodobně je to vyjádření skutečnosti,

                                                                                          že jejich "fea" není dominantní nad tělem)

                                    kořen: sraw, tělo, maso

hresta                                                             břeh, pobřeží  MC

                                    kořen není znám

hrisya                                                             sněží WPP

   hrisse                                                             napadaný sníh, sněhová pokrývka WPP

   hristil                                                             vrchol hory s věčným sněhem WPP

            (podle významu paralelního slova niquetil v QL asi může znamenat cokoli, co ční do výšky a má něco      společného se sněhem, např. sněhovou čepici)

   hríve                                                              zima  PP

                                    kořen: sris, sníh

hroa, hrondo                                                  tělo  MR 209, WJ 397, 405, WPP

  hroafelme                                                       impuls těla VT 41:19

  mirroanwe                                                                       bytost, pro níž je přirozené mít tělo MR 350

                                   kořen: sraw, tělo, maso

hróta                                                              podzemní příbytek, tesaný či přírodní PM 365

                                   kořen: srot, proráží tunel

hrua, hrúya                                                    zlý WPP

   hruo                                                               trol WPP

                                   kořen: srug, zlý

huan                                                               lovecký pes  Et khug

  huo                                                                 pes   Et khug

  huoni                                                              fena   (podle QL)

                                   kořen: khug, štěká

huine, fuine                                                   hluboký stín, temnota, temná noc VT 41:8, Et, QL

                                            kořen: phuy, temná noc, hluboký stín

húna                                                               prokletý WPP

  húta, min.č. hunte nebo huntane                                               proklíná WPP

                                            kořen: sku/khu, kletba

hure, základ slova hur-  (nebo fure, fur-)     lže, skrývá  GL/QL

   huru/furu                                                        lež GL furu

   húrima/fúrima                                               prolhaný, lhář GL fúrima

   (vše je velmi pravděpodobné i s počátečním h, do kterého f postupně přecházelo)

                                            kořen: phur, lže, skrývá

húta, min.č. hunte nebo huntane                   proklíná WPP

                                   kořen: sku/khu, kletba

hwan, základ slova hwand-                           houba (v obojím smyslu) Et swan

                                   kořen: swad, houba

hwarin                                                            napříč, křivý, možná i převrácený,

                                                                                   tvrdošíjný Et skwar

  hwarma                                                          příčné břevno, závora   Et skwar

  hwarda                                                               zlý QL (quarda)

  hwarka                                                               zvrhlý, zvrácený QL (quarka)

            (pozn. k úpravě quarda, quarka viz tamtéž)

                                   kořen: skwar, křivý

hwerme                                                          posunková řeč   WJ 395

                                            kořen není uveden

hwesta                                                            dechne, zavane  Et swes

  hwesta                                                            fouknutí, závan, dechnutí, vánek PP, Et

                                   kořen: swes, zvuk dechu a větru

hwinde                                                           vír  Et swin

  hwinya                                                           víří  Et swin

                                   kořen: swin, víří

hya                                                                 nebo;  to, něco (jiného, dalšího)  VT 49:14-15

   hyana                                                                              jiný VT 49:14-15

   hye                                                                                  někdo, on (jiný, další) VT 49:14-15

                                   kořen: khya, jiný

hyalma                                                           mušle, lastura  Et syal

                                   kořen: syal, mušle

hyalin                                                             papír PE 16

                                   kořen mi není znám

hyame, zákl. sl. hyam-, min.č. hyáme nebo hyambe                volá k někomu (naléhavě), modlí se VT 43 (z)

                                   kořen: yam, volá

hyana                                                             jiný VT 49:14-15

                                   kořen: khya, jiný

hyanda                                                           čepel, Et syad; též radlice, QL

                                   kořen: syad, roztíná, brázdí

hyapa                                                             lehčí obuv QL

                                                           (Et podle VT 46 uvádí duál hyapat, pobřeží bylo chybné čtení)

   saipo                                                                               (bytelná) bota QL

                                            kořen: skyap/sayap, obuv

hyare, základ slova hyar-, min.č. hyande                 roztíná  Et syad, též: oře QL

  hyatse                                                                           zářez, zásek  Et syad

  hyanda                                                                          čepel Et syad též: radlice QL

                                   kořen: syad, roztíná, brázdí

hyarya                                                            levý   Et khyar

  hyarma                                                           levá ruka VT 47:6

  hyarmaite                                                      levoruký   Et khyar kořen: ma3, ruka

  hyarmen                                                         jih     Et khyar kořen: men, bod, místo, směr, cíl

  hyarmenya                                                     jižní     Et khyar kořen: men, bod, místo, směr, cíl

                                   kořen: khyar, vlevo

hyatse                          zářez, zásek, sečná rána, strž, průrva, příkop, puklina v zemi  Et syad

                                   kořen: syad, roztíná, brázdí

hye                                                                 někdo, on (jiný, další) VT 49:14-15

                                   kořen: khya, jiný

hyelle                                                             sklo   Et khyel

   hyelma                                                           sklenice VT 45

                                            kořen: khyel, sklo (pozdější než praelfský)

 

 

 

 

 

i

 

 

i                                                                      ten, ta, to (určitý člen, užívá se jen se slovem nebo ve                                                          vztažných vazbách jako "ten, který") Et

                                   kořen: i, určitý člen

il-                                                                               předpona: (1) pravý opak Et, MR (2) vše Et

                                                                      (podle  Et v případě opaku vznikla  z lá  stejně jako al-, ala)

  ilaika                                                              tupý QL kořen: ayak, ostrý

  ilfirin                                                                                nesmrtelný  Et

  ilkarna                                                                                            nehotový QL

  iltanka                                                                             nestabilní, nepevný QL

                                   kořen: al/la, pravý opak

ilaurea                                                            každodenní VT 43 (o) kořen: ur, žár

  illume                                                                              vždy VT 44 (stp)

  ilqua                                                                                 všechno  Et

  ilquen                                                                               každý (o osobách) WJ 372

  ilu, ilúve                                                                          vesmír (="veškerenstvo") SA, Et, WJ 402

  iluisa                                                                                vševědoucí VT 39:20

  ilúvala                                                                           všemocný VT 39:20

  ilvanya                                                                                         dokonalý WPP

  ilya                                                                                všechno, celek PP, Et

                                                                                         (před podst.j se chová jako příd.jm.: každý)

                                   kořen: il, vše

ilfirin                                                                         nesmrtelný  Et kořen: phir, vydechuje

                                   kořen: al/la, pravý opak

ilin, základ slova ilim-                                  mléko QL

   ilimba                                                             mléčný QL

                                   kořen: gil, bíle svítí (a z něj odvozený (g)ilim, mléko)

ilkarna                                                           nehotový QL kořen: kar, tvoří

                                   kořen: al/la, pravý opak

ilka, min.č. alke                                             bíle se leskne MC; též vypadá (QL ilke, ilk-)

  ilke                                                                  lesk, vzhled QL

  Ilma                                                                hvězdné světlo  Et (gil)

  Ilmen                                                              nebe nad atmosférou, kde jsou hvězdy SA, Et gil

  ilsa                                                                  stříbro (ve světelném smyslu, protiklad "laure") QL

  ilin, základ slova ilim-                                                 mléko QL

     ilimba                                                                              mléčný QL

                                   kořen: gil, bíle svítí

illi                                                                  všichni (zpodstatnělé) VT 47:30

   illume                                                            vždy VT 44 (stp) kořen: lu, plynutí času

   ilqua                                                               všechno  Et (...a další viz ilu) VT 45 má samostatný kořen                                                            kwa = něco. Nicméně nevidím důvod, proč by zde nemohlo jít o kwa = úplný.

   ilquen                                                             každý (o osobách) WJ 372 kořen: kwe, mluví, a z něj                                                                                                                                           odvozené kwen, osoba

                                   kořen: il, vše

iltanka                                                            nestabilní, nepevný QL kořen: tak, pevný

                                   kořen: al/la, pravý opak

ilu, ilúve                                                           vesmír (="veškerenstvo") SA, Et, WJ 402

                                                                       kořen: il, vše, s rozšířením na ilu, veškerenstvo

  iluisa                                                               vševědoucí VT 39:20 kořen: is/si, ví, zná

  iluquinga                                                        "vesmírný luk", duha QL kořen: kwi(n)g, brnká

  ilúvala                                                             všemocný VT 39:20 kořen bal, mocný(jako Valar)

  ilvanya                                                            dokonalý WPP kořen: ban, krásný, neporušený

  ilya                                                                  všechno, celek PP, Et

                                                                       (před podst.j se chová jako příd.jm.: každý)

                                   kořen: il, vše, případně s rozšířením na ilu, veškerenstvo

imbe                                                               mezi (dvěma) PP; též země nikoho nebo hluboké údolí,                                                                                               oddělující od sebe dvě srázné hory WPP

  imbi                                                                mezi (mnoha) WPP

  imbile                                                             roj, hejno (často malých ptáků) QL

  imbilinke                                                        vrabec  QL (imbilink)

  imbita                                                             hemží se, rojí se     (podle překladu kořene z QL ibi)

  imíka                                                               mezi (skupinou) VT 43 (z)

                                   kořen: im(bi), v, uvnitř, dovnitř (v QL je pro roj a hemžení ibi s otazníkem, významová                                       souvislost "v roji, hejnu" a "mezi mnoha" je však myslím zřejmá)

iminqua                                                         tentýž QL

                                   kořen: im, stejný, podobný

indemma                                                        mentální obraz, vidění WPP

                                   kořen: inid, srdce, nitro (zřejmě odvozený od id, touží)

indil                                                               lilie nebo jiná velkokvětá květina WJ 399

                                   slovo cizího původu

indis, základ slova indiss-                                        nevěsta Et/VT 45

                                   kořen: nis, žena

indo                                                                srdce, povaha, též přeneseně rozhodnutí  Et, VT 41:17

  indemma                                                                        mentální obraz, vidění WPP

  indóme                                                           vžitá povaha; vůle Jediného WPP

  insangare                                                                        tlak (jen vnitřní?) jednat sám proti sobě, pokušení

  inwalme                                                                          nadšení, vzrušení PE 17

  inwis, základ slova inwist-                                          nálada (dlouhodobější vyladění osobnosti) MR

                                   kořen: inid, srdce, nitro (zřejmě odvozený od id, touží)

indyo                                                              vnuk, potomek Et

                                   kořen: ngyo, potomek

ing-                                                                předpona: první, přední PM 340

  inga                                                              první Et, přen.: vrchol, nejvyšší bod  PM 340

                                                           (může jít i o poměrně plochý vrchol, VT 47:28)

  ingaran                                    král králů  PM 340 kořen: ar, lepší, vznešený nebo 3ar, vlastní

  ingole                                                              zastaralý význam: tajné učení, magie Et, později                                                                                  znamenalo spíše tradiční vědění (WJ 383) a s velkým I                                                                      vědu/filosofii jako celek (PM 359/60)

      ingólemo                                                       slavný mudrc z valinorských dob PM 360

      ingolmo                                                         mudrc/znalec tajného učení  WJ 383

            (ngoldo  =  Noldo)(nověji všechna slova začínají n- místo ng-)

                                                                                kořen: ngol, moudrost, učenost   

   ingor                                                             vrchol hory PM 340 kořen: or/ro, vzhůru

                                   kořen: ing, nejvyšší

ini                                                                  samice (Et ini, ní) (doufejme!)

    inya                                               ženský, samičí (samici náležející) (Et ini) (přesný význam nejistý)

   inimeite                   ženský, samičí           (mající samičí vlastnosti) (Et ini) (přesný význam nejistý)

                                   kořen: in/ni, samice

inka                                                                nápad VT 45

                                   kořen: inik, odhaduje, předpokládá

inqua                                                              stejný QL

  inquavíka                                                       na vlas podobný QL kořen: be, podobný

  inquile                                                           shoda QL

  iminqua                                                           tentýž QL

                                   kořen: im, stejný, podobný

insangare                                           tlak (jen vnitřní?) jednat sám proti sobě, pokušení VT 43 /o/

                                   kořen: inid, srdce, nitro (zřejmě odvozený od id, touží); stag, lisuje

intya                                                               odhaduje, předpokládá Et

  intya                                                               odhad, předpoklad, myšlenka Et

  intyale                                                            představivost Et

                                   kořen: inik, odhaduje, předpokládá

inwalme                                                         nadšení, vzrušení PE WPP kořen: wal, citové hnutí

   inwis, základ slova inwist-                           zaměření mysli, zájem (jak u elfů v průběhu

                                                       jejich dlouhého života postupně nabývají převahy různé sklony a talenty) MR 215-6

                                                                                                                           kořen možná wis, mění

                                   kořen: inid, srdce, nitro (zřejmě odvozený od id, touží)

inya                                        ženský, samičí (samici náležející) (Et ini) (přesný význam nejistý)

  inimeite                                                                          ženský, samičí  Et (Et ini) (přesný význam nejistý)

                                   kořen: in/ni, samice

ipsin                                                               jemné vlákno WPP

                                   kořen: spin, vlas

iquista                                                            prosí, žádá; prosba, žádost; prosím, ráčte QL

  iquin                                                              (snažně) prosím (nemá jiné osoby)  QL

                                   (překlad vypadá na zesílenou prosbu, ustrnulá forma na nejběžnější výraz pro "prosím")

                                    kořen: iku, žádá

íre                                                                  touha Et; když FS (pravděpodobně určitý člen i + ré, den)

  írima                                                              krásný, milý, touženíhodný  Et, FS

                                   kořen: id, touží

is, základ slova iss-                                       slabé sněžení, sněhový poprašek QL 

  iska                                                                                 bledý QL

                                   kořen: is, bílý, bledý

Isil                                                                  Měsíc PP

  isilme                                                             měsíční světlo MC

                                   kořen: sil, září (bíle)

isima, síma                                                    mysl, představivost VT 49:16

                                   kořen: is/si, ví, zná

iska                                                                bledý QL

                                   kořen: is, bílý, bledý

isquale                                                                       inteligence (podle kontextu zřejmě především schopnost                                                                                                              abstraktního myšlení) QL

  isqualea                                                         inteligentní QL

  ista, min.č. sinte nebo isinte, inf. síve            Et, též umí (například číst) VT 41:6

  ista, istya                                                       vědomosti  Et

  istima                                                             vědomosti mající, učený, moudrý Et

  istyar, istar                                                     učenec, mudrc  Et, PP

  sinwa                                                                              známý, jistý, doložený WPP

  isima, síma                                                                     mysl, představivost VT 49:16

                                            kořen: is/si, ví, zná

ita                                                                   třpytí se, září (pronikavým světlem)  PM 363

                                                                         (zejména o očích)

  íta                                                                   záblesk  PM 363

  itila                                                                            třpytící se, třpytivý, zářící  PM 363

                                    kořen: it, blýská se, třpytí se

itse                                                                 drobný létající hmyz, 1 kus QL

  itis, základ slova itiss-                                   hmyzí štípnutí QL

  itisya                                                               svědí, dráždí  QL

                                   kořen: it(is), štípe, bodá, dráždí

 

 

 

 

 

ka

 

 

 

 

ka- (předpona)                                               působí něco  QL

 (např. kamate, základ slova kamat-                             krmí, dává najíst QL)

                                   kořen: kyar, činí (v QL jen nadhozený ve formě kaha)

               (pokud by takto předpona nemohla vzniknout, jistě mohla vzniknout z příbuzného kar, tvoří)

ka, kata                                                          vzadu, za, též ve smyslu podpory VT 43 (z)

                  kořen není uveden, podle odvozených slov je asi nejbližší kat, tvaruje

                                            (významovou souvislostí by mohla být součinnost uvnitř malé bojové jednotky

                                            o čtyřech spolubojovnících)

 

kaila                                                               doupě, tábořiště, místo k odpočinutí  Et kay

(záznam v Et není úplně přehledný, ale pro "upoutanost na lůžko", které by bylo alternativou,

nabízí i další, zcela jednoznačné slovo: kaimasse)

  kaima                                                             postel Et kay

  kaimasse                                                        upoutanost na lůžko, nemoc Et kay

  kaimassea                                                      upoutaný na lůžko, nemocný Et kay

  kaimasan, základ slova kaimasamb-            ložnice    Et stab kořen: stab, tesařská práce

  kaita, min.č. kaine nebo keante                    leží PP, VT 48:12-13

                                   kořen: kay, leží

kake                                                               směje se (chechtá se) QL

   kankale                                                                           smích QL

   kankale malina                                                              žlutý narcis QL

                                   kořen: kak, chechtá se

kala (Et), kále (MC)                                      světlo

  kalaina                                                            angl. "serene" (může znamenat všechno od jasného, např.

                                                                                 počasí, přes vyrovnanost po jistou dávku pokojné vznešenosti)   QL

  kalaine                                                            totéž coby podst. jm.  QL

  kalarus, základ slova kalarust-                      leštěná měď VT 41:10 kořen: rus, rezatý

  kalas, základ slova kalass-                             mosaz QL

  kalaska, kalassina                                           mosazný QL

  kala                                                  svítí  UT 22/51, QL (UT má jen budoucí čas, přít. doplněn dle QL)

  kalima                                                             jasný  PP

  kalimbo                                                          barbar, divoch, obr, trol a podobné rasy QL

      kalimbarie                                                                       barbarství QL

  kalina                                                              světlý   Et

  kalle                                                                jasno, slunečné počasí, čistá obloha QL

  kallo                                                                ušlechtilý muž, hrdina  Et

  kalma                                                              jedno světlo, lampa PP, Et

  kalmatan                                                         lampář (výrobce lamp) WPP kořen: tam/tan, vyrábí

  kalmindon                                                      maják UT 182 kořen: min, jeden, první

  kalta                                                                                 svítí Et; rozsvěcí QL

  kalya                                                                                ozařuje   Et

                                   kořen: kal, světlo

                                       (u kalimbo a kalimbarie si autor nebyl zcela jist, zda mají patřit ke stejnému kořeni)

kalonga                                                          velký zvon QL

   kalonya                                                          mohutně zvoní QL

                                   kořen: kil, dělí/volí

               (QL má kořen kili, který už jasně předjímá budoucí kil, dělí - význam je okraj /propasti, ale třeba i  

               džbánu/. Od toho je dovozen kilin, zvon /o tvaru/ - to jest průřez propasti, ale i určitého typu džbánku. A od    toho je odvozeno kilinkele, klinkání malého zvonku, i kalonga, kalonya, pro sytější zvuk velkého               zvonu. Vše zcela logické :).

kalpa                                                              nádoba na vodu, vědro  Et/QL

  kalpa                                                              nabírá (váží) vodu, nabíráním vylévá Et

  kulpa                                                                               obsahuje QL s Quenovou úpravou

                                   kořen: kalap, nádoba na vodu

kalta, min.č. kalante                                      svítí (Et); rozsvěcí QL

  kalya                                                              ozařuje   Et

                                   kořen: kal, světlo

kamate, základ slova kamat-, min.č. kamante                     krmí, dává najíst  QL

                                   kořen: viz předpona ka-; mat, jí

kambe                                                            dlaň, hrst (užívalo se i o ruce vůbec) Et

                                   kořen: kab, drží v dlani

kame, základ slova kam-, min.č. kamne      hodí se k něčemu, ladí s něčím, shodne se VT 44 (l);

                                                                       přijímá VT 47:21

   kamta                                              přizpůsobuje, upravuje (aby se věci k sobě hodily) VT 44 (l)

   ókame, základ slova ókam-                                     přizpůsobuje se, je tolerantní, snáší někoho VT 44 (l)

                                   kořen: kam, hodí, se, ladí, přijímá (souvisí s kab?)

kamillo                                                          vlčí mák QL

   kamilot                                                          červený jetel QL

   kampilosse                                                                     šípková růže QL

   kampin                                                                            šípek (plod) QL

                                   kořen: kam, červený

                                            (můžeme si představovat, že jde o týž kořen, obdobný slovanskému červený = krásný)

kamo                                                              beran PE 16

                                   kořen mi není znám

kampilosse                                                    šípková růže QL

  kampin                                                           šípek (plod) QL

                                   kořen: kam, červený

kanasta                                                           čtvrtina VT 48:11

                                   kořen: kanat, čtyři (pravděpodobně souvisel s kořenem kat, tvaruje, podobně jako nel,                             tři (v QL ovšem dosud čtyři :) souvisí s hranami a špicemi)

kane, základ slova kan-, min.č. nejspíš kanne          rozkazuje, vyžaduje co PM 361-2 (u Q. uveden jen                                                                                    význam, ale podoba slovesa je z kontextu velmi pravděpodobná);

                                                                       odvažuje se (Et-jazyk neuveden)

                                              (pro odlišení "odvažuje se" by bylo myslím logické využít nepřeložené "kanya" z WPP)

     káno                                                                                           (nižší) velitel, pův. herald PM 362

     kanwa                                                                         oznámení, později pedevším: rozkaz  PM 362

  káne                                                             odvaha, chrabrost Et

     kanya                                                                                        odvážný, smělý  Et

                                   kořen: kan, křičí rozkaz/odvažuje se

                              (souvislost není nikde výslovně uvedena, ale je normální, mnoho kořenů vyústilo ve slovesa                               předmětová i podmětová)

kanga                                                             přede QL

                                   kořen: kanga, tká, přede

kankale                                                          smích QL

   kankale malina                                              žlutý narcis QL

                                   kořen: kak, chechtá se

káno                                                               (nižší) velitel, pův. herald  PM 362

                                   kořen: kan, křičí rozkaz/odvažuje se (pozn. viz kane)

kanta                                                              1. tvaruje Et kat

  -kanta                                                             přípona: tvarovaný (např. lassekanta) Et

                                   kořen: kat, tvaruje

kanta                                                              2.čtyři  Et

  kantea                                                            čtvrtý VT 42:25

  kantil (základ slova kantild-)       čtverec, čtyřúhelník (odvozeno podle vzoru neltil, trojúhelník, Et)

  kanasta                                                                                           čtvrtina VT 48:11

                                            kořen: kanat, čtyři (pravděpodobně souvisel s kořenem kat, tvaruje, pozn. viz kanasta)

kanu                                                               olovo QL

  kanuva                                                            olověný QL

kanwa                                                            oznámení, rozkaz  PM 362

                                   kořen: kanu, olovo

kanya                                                             odvážný, smělý  Et

                                   kořen: kan, křičí rozkaz/odvažuje se (pozn. viz kane)

kape, základ slova kap- min.č. kampe             tryská, skáče QL

  kapanda                                                          skok QL

  kapta                                                               poleká, vyplaší, přít.č.  QL

                                   kořen: kap, skáče

kár (základ slova kas-) (pravděpodobněji kás, základ kar-)  hlava Et (úprava PE14, VT 49:17)

  karrea                                                                              síťka do vlasů  VT42

  kassa                                                                               přilba  Et

  kastea                                                                              hlavy se týkající, hlavní  QL

  kastol                                                                               přilba WPP

                                   kořen (nejpravděpodobněji): kas, hlava

kar, základ slova kard-                                  dům, stavení Et

  kare, základ slova kar-, min. č. karne            dělá, vyrábí, staví  Et, WJ 371

  karasta                                                            staví WPP

    karasse                                                             pevnost, stavba obklopená hradbami WPP

  karma                                                                              nástroj  WPP

  karme                                                                              umění UT

  karna                                                                                vyrobený, postavený   (odvozeno z

                                                                             vinkarna-uzdravený  MR 408)

                                   kořen: kar, tvoří

karakse                                                          zubatý horský hřeben, hradba ostrých špic Et

  karka                                                               ostrý zub, tesák  SA, Et

  karkara                                                            zubatý  QL

  karkane                                                           řada zubů  Et

  karakse                                                                            zubatý hřeben, hradba ostrých špic Et

  karkapolka                                                      kanec QL kořen: pol, fyzická síla

  karakasarma                                                   velká pila  QL kořen: sar, vyrývá

                                   kořen: karak, velký ostrý zub

karma                                     nástroj  WPP (též helma, PM 260, nedoporučeno, beztak je to už gondorština)

                                   kořen: kar, tvoří

karmalin                                                        oranžový QL krn kořen: (s)mal, žlutý

                                   kořen: karan, červený

karme                                                             umění UT 396

                                   kořen: kar, tvoří

karna                                                              vyrobený, postavený MR (dle "vinkarna", 408)

                                   kořen: kar, tvoří

karne                                                              červený  Et

  karnimírie                                                       jeřáb (zřejmě poetický opis, "červených drahokamů") PP

                                   kořen: karan, červený

karon, základ slova karonn-                          vrána QL

                                   kořen není uveden, nejspíš zvukomalebný

karpa, min.č. karampe                                   trhá  podle kořene z QL (též mluví, WPP, nedoporučeno)

   karpa                                                              ústa jako celek (rty, zuby, jazyk, ústní dutina, patro) WPP

   karpale                                                           trhání, škubání, vyškubnutí, vykroucení,

                                                                          vymknutí, ošizení QL

   karpalima                                                      vychytralý, zrádný  QL

   karpan                                                            přadeno QL

                                   kořen: karap, škube

                              ("ústa" z WPP nejsou výslovně uvedena jako související, slova pro jazyk a mluvení jsou však                                    odvozena od nich, nikoli naopak, takže souvislost existovat může. WPP 126)

karrea                                                             síťka do vlasů VT 42:12 kořen: reb, síť

                                   kořen: kas, hlava

kasar                                                              trpaslík WJ 388

                                   slovo cizího původu

kás (základ slova kar-)    (pravděpodobnější verze než Et kár, základ kas-)  hlava PE14, VT49:17

  kassa                                                               přilba  Et

  kastea                                                              hlavy se týkající, hlavní  QL

  kastol                                                                          přilba WPP

                                   kořen (nejpravděpodobněji): kas, hlava

kata, ka                                                          vzadu VT 43/z/

                                   kořen není znám, teorie viz ka

kauka                                                             ohnutý, shrbený, hrbatý QL

   kauko                                                             hrbáč QL

   kauma                                                         skrýš (přirozená i umělá) proti větru, slunci, dešti, střelám...;

                                                                                   často užíváno i ve významu "štít" WPP

  kaune                                                                          hrob QL

  kaure                                                               strach  QL

  kaurea                                                             bázlivý  QL

  kave, základ slova kav-, min.č. kanwe                        klaní se (Quen podle QL kawin)

   koa                                                                umělá skrýš, přístřeší, kůlna, (malý) dům, příbytek obecně WPP, MR 250

  kave, základ slova kav-, min.č. kanwe           klaní se (Quen podle QL kawin)

                                   kořen: kaw, krčí se, skrývá se, bojí se

keket, základ slova kekeht-                                      bažant QL (-kt-)

                                   kořen: kek, kvoká

                                                                   asi VT 42:38, 49:19, 27

   kenai                                                                               dejme tomu, že VT 49:19

   kenasit, kenasta                                                            možná VT 49:19

                                   kořen: ek/ke, možná

kele, základ slova kel-                                   teče, proudí, kořen z Et

  kelma                                                              koryto vod. toku, průliv, kanál Et

  kelume                                                            proud, tok  Et

  kelusse                                               silný horský pramen; proud sladké vody do moře VT 49:30

  ehtele (vzniklo z et-kele)                                              pramen Et

                                   kořen: kel, běží (především o vodě), teče

kelva                                                              živočich S

                                   kořen není znám, ale může souviset s předchozím, živočichové jsou

                                            charakterizováni schopností pohybu

kén, základ slova kem-                                             půda, zem Et

  kemina, kemna                                hliněný   Et/VT 45 (rukopis špatně čitelný, obě varianty v q. možné)

  kemnaro, též kentano                                     hrnčíř    Et (kentano viz tan) kořen: tam/tan, vyrábí

                                   kořen: kem, hlína

kenai                                                              dejme tomu, že VT 49:19

   kenasit, kenasta                                             možná VT 4919

                                   kořen: ek/ke, možná

kene, základ slova ken-                                 vidí MC

  ken                                                                  zrak, vidění  dle apakenya, terkenya, MR 216

  kenda                                                               pozoruje čistě pro informaci, čte VT 41:5, WPP

  kendele                                                           obličej VT 49:21

  kenta                                                               vidění, dívání se VT 39:23 (dle ósanwekenta = sdílení                                                              myšlenek, doslova pravděpodobně: vidění myšlenek, nahlížení do mysli)

                                   kořen: ken, vidí

kerta                                                               runa (znak určený k tesání do kamene) WJ 396

                                   kořen: kir, řeže, seká, krájí (slovo samo je převzato přes sindarštinu)

kese, základ slova kes-                                  pátrá po něčem, prozkoumává něco (např. i knihu) za                                                                               účelem nalezení čehosi WPP

   kesta                                                             hledá něco, pátrá po něčem WPP

   kesya                                                             vyvolává hledání, zájem; zajímá se o něco WPP

  ekkese, základ slova ekkes-                                          zjišťuje, snaží se vyzkoumat (co) WPP

                                   kořen: kes, pátrá, zkoumá

keule                                                              obnova VT 48:8, zápis není úplně jasný

   keura                                                              obnovený VT 48:7-8, zápis není úplně jasný

   keuran                                                            nový Měsíc VT 48:7 kořen: ran, toulá se, bloudí

   keuranar                                                         první den po slunovratu (nejspíš zimním) VT 48:7

                                                                                                          kořen: nar, oheň

   keuta                                                                          obnovuje, občerstvuje VT 48:7

   kéva                                                               nový, obnovený VT 48:7

   quea                                                                                zelenina WPP

                                   kořen: kew, čerstvý, živý (rostlinným životem)

kile, základ slova kil-                                    dělí, kořen z Et, zřejmě i ve smyslu volby: "Dělím

                                                                       věci na ty, které si vyberu či nevyberu." HKF navrhuje:

        kile                                                                     volí

        kilta                                                                   dělí

  kilya                                                                                 průsmyk, rokle, hluboká puklina v zemi Et, MR 89

  kilme                                                                                volba MR 214

                                   kořen: kil, dělí/volí

kilapi                                                             červenka QL

            kořen není moc jasný, s největší pravděpodobností byl zvukomalebný (cvrliká), možná byl ki

kilinkele                                                        klinkání malého zvonku QL

                                   kořen: kil, dělí/volí (výklad viz kalonga)

kilin                                                               sklo WPP

   kilintír, kilintilla                                           zrcadlo WPP kořen: tir, sleduje, střeží

            WPP 37 uvádí, že pro "sklo" neexistovalo praelfské slovo; "kilin" bylo vynalezeno ve Valinoru

            (a může souviset s kil přes džbánky a skleněné zvonky, viz kalonga)

kilme                                                                volba MR 214, PM 339

   kilya                                                               průsmyk, rokle, hluboká puklina v zemi Et, MR 89

                                   kořen: kil, dělí/volí

kime, základ slova kim-                                dbá, věnuje pozornost GL

                                   kořen mi není znám, ale není důvodu aby nebyl kim, dbá, věnuje pozornost :)

kire, základ slova kir-                                   plachtí MC 

  kirise, základ slova kiris-                               seká, rozsekává (kořen z Et)

  kirisse                                  zářez, zásek, sečná rána, strž, průrva, příkop, puklina v zemi Et

  kirka                                                               srp Et; též seká srpem, sklízí podle QL

                                                                       (podle Et by "seká srpem" mohlo být kirihta)

  kirma                                                              kus, podíl (kýmsi odvozené slovo)

  kirya                                                               loď (se špičatou přídí) SA, Et

  kiryamo, kiryaquen, kiryando                        námořník UT 8, WJ 372, WPP kořen: kwen, osoba

                                                                                                                                     (odvozený od kwe, mluví)

  kiryatan                                                          stavitel lodí  SA kořen: tam/tan, vyrábí

                                   kořen: kir, řeže, seká, krájí, užíval se též o lodích se                                                                                                špičatou přídí, "poltících" vodu

kita                                                                 předpokládá VT 49:19

                                   kořen: ek/ke, možná

kitya                                                               šimrá  QL

  kityale                                                             šimrání  QL

  kityalea                                                           lechtivý, citlivý, citlivě reagující  QL

                                   kořen: kit, šimrá

koa                                   umělá skrýš, přístřeší, kůlna, (malý) dům; příbytek obecně WPP, MR 250

                                   kořen: kaw, krčí se, skrývá se, bojí se

koimas                                   "chléb (k zachování) života", lembas PM 404  kořen: mbas, vaří/peče

  koina                                                               živý QL

  koire                                                               předjaří  PP

  koirea                                                              živý    PM 399, QL

  koite, základ slova koisi-                            živá bytost, živý tvor QL

     koisimatwa            (= mimbematwa)                     masožravý  QL kořen: mat, jí

  koivie                                                              život VT 49:41

                                            (další příbuzná slova viz kui)

                                   kořen: koy/kuy, ožívá, probouzí se

kole, základ slova kol-                                  nese, nosí PP

  kolindo                                                           nositel PP

  kolka                                                               bedna, krabice QL

  kolla                                                                nošený, obnošený; kus oblečení MR 385

  kollo                                                               plášť SA, WJ 410

(Je pravda, že dle poznámky v MR může to vše být "kolla", ale to by nám pak neumožňovalo rozlišit mezi pláštěm a kusem oblečení obecně, které je i logické: kolla, s koncovkou příd. jm., zpodstatnělé "nošený" a kollo, s koncovkou podst.jm., konkrétně "plášť".)

  kóle                                                                 pasivita, trpělivost, pasívní osoba  QL

  kóleva                                                             pasívní   QL

  kólema                                                            těžkost   QL

  kólemaina                                                       trpělivý  QL

  kólo                                                                 břemeno VT 39:10

                                   kořen: kol, nese

kolosta                                                           okurka QL

koluke                                                            cedník, síto QL

   kolwa                                                             tenký, úzký QL

                                   kořen: kolu, cedí (úprava a sjednocení dvou kořenů "kolo" z QL je moje)

                                   "kolo 2" znamenal dlouhý úzký vrcholek, odtud ta okurka

kombe                                                            shromáždění, sbírka WPP

  komya                                                             sbírá WPP

  okome, základ slova okom-                                          shromažďuje WPP

  okombe                                                                           shromáždění, sbírka WPP

                                   kořen: kom, shromažďuje

koro                                                                je kulatý, kutálí se, kořen z QL

  korin                                                               kruhové uzavřené prostranství Et

  korma                                                             prsten  PP

  korna                                                               kruhový, kulatý Et

  korne                                                               bochník QL

  koron, základ slova korn-                              koule (i kulatý kopec) SA, Et

  koromindo                                                      kopule, dóm  Et kořen: min, jeden, první

  koranar                                                           sluneční rok PP

                                   kořen: kor, kulatý

korko                                                             vrána Et karka/korka

                                   kořen: korok, kráká

kosta                                                              má spor Et kot

  kos, základ slova kost-                                   spor, předmět sporu, zákrok zákona QL

  kosima                                                            sporný QL

  kotse                                                                                nepřátelství VT 45

  kotumo                                                                            nepřítel    Et

  kotya                                                                                nepřátelský Et

                                   kořen: koth, spor

kote, základ slova kotsi-                               ořech, oříšek  QL

  kotsea                                                                              ořechový QL

  kotsivoite                                                                        ořechy plodící  QL

  kottule, kottulwe                                                            líska QL

                                   kořen: kot, ořech

kotse                                                              nepřátelství VT 45

                                   kořen: koth, spor

kotsea                                                             ořechový QL

  kotsivoite                                                        ořechy plodící  QL

  kottule, kottulwe                                            líska QL kořen: tul, blíží se (a z něj odvozené tulwe, tyč)

                                   kořen: kot, ořech

kotumo                                                             nepřítel    Et

  kotya                                                               nepřátelský Et

                                   kořen: koth, spor

                                                                   luk  (vyskytuje se jak ve jméně Belega Lučištníka, tedy pro luk

                                            válečný, tak v Et v sousedství výrazu pro srp a srpek měsíce, tedy také pojmenování tvaru)

                                   kořen: ku3, oblouk

kuile                                                               život   Et

  kuina                                                               živý   Et

  kuiva                                                               probouzí se (odvoz. z kuivie)

  kuivea                                                             probouzející se Et

  kuive, kuivie                                                   probuzení Et

  kuivie lankasse                                hranice mezi životem a smrtí, nebezpečí života VT 42:8

                                                                                    kořen: lan, okraj, hranice

  ekkuita                                                                            probouzí (někoho)(Quen podle VT 27)

                                                           (další příbuzná slova viz koi)

                                   kořen: koy/kuy, ožívá, probouzí se

kukua                                                             holubice  Et/ VT 45

                                   kořen: ku, vrká

kulda, kulina                                                  rudozlatý, ohnivé barvy Et

                                   kořen: kul, (rudo)zlatý

kulpa                                                              obsahuje   QL kulp-

                                    kořen: kulup, obsahuje

kulu                                                                rudý nebo zlatý kov QL

                        (podle Et je pozdější verze snad kulo nebo kullo, základ slova kulu-, kullu-

                        - záznam byl proškrtán a jediné, co zbylo, je slovo kullo, označené jako archaické)

   kulda, kulina                                                              rudozlatý, ohnivé barvy Et 

  kuluina                                                            oranžový  Et

  kuluin, základ slova kuluind-                        zlatá rybka  QL

  kuluma                                                            pomeranč  Et

  kulumalda     nepřeložené slovo ze SA mal, které HKF odhaduje na pomerančovník (jsou ale i jiné možnosti)

                                                                         pokud je druhé slovo "alda", kořen je ala, šíří se, roste, je požehnaný

  kulusta                                                            zlatá mince  QL

                                   kořen: kul, (rudo)zlatý

kúma                                                              Prázdnota Et

  kumna                                                                             prázdný  Et

                                   kořen: kum, prázdný

kumba                                                            obtížený břemenem, naložený  QL

  kumbe                                                             mohyla, hromada  Et kub, též náklad, QL

  kume, základ slova kum-, min.č. pravd. kúme n. kumbe              vrší na hromadu  QL

                                   kořen: kum, vrší

kumna                                                            prázdný  Et

                                   kořen: kum, prázdný

kumpo                                                            hromada  QL

                                   kořen: kup, hrb

kúna                                                               ohne se, ohýbá se MC

  kúna                                                                ohnutý, zatočený (HKF dle předchozího)

                                   kořen: ku3, oblouk

kundu                                                             kníže   Et, WPP

                                   kořen: kundu, kníže                                                    

kupta                                                                 hrbí se, je hrbolatá (o cestě) ap. QL

  kuptulo                                                           velbloud  QL

  kumpo                                                                             hromada  QL

                                   kořen: kup, hrb

kurwe                                                              technická dovednost, vynalézavost PM 360,

                                                                        někdy až magická či zlovolná (jiné jazyky v Et, PP)

                                   kořen: kuru, technická dovednost

kyerme                                                           modlitba UT 215

                  kořen není uveden

 

 

 

 

 

 

lj

 

 

 

                                                                    ne, vůbec ne, naopak, v otázkách: snad ne Et

                                      s osobním zájmenem může sloužit místo opakovaného slovesa ve větě, kde                                                                           druhé ze sloves je v záporu

  latyare                                                                                         nečinnost, podle VT 42 (lakare)

                                            kořen:al/la, pravý opak

lahta                                                               překračuje, překonává, vyniká WPP

                                   kořen:la3, překračuje, překonává, vyniká (který možná souvisí s kořenem lan, hranice)

laika                                       ostrý, přesný, pronikavý (podle Et laik) (pravd. především o smyslech)

                                               (podle některých pramenů i "zelený", nedoporučeno, existuje nekolidující slovo)

  laike                                                                přesnost, pronikavost zraku  Et

                                   kořen: laik, ostrý

                              (asi ovlivněný jak ayak, ostrý, tak lay, žije, vzkvétá)

laime                                                              stín (chládek) Et (day)

  laira                                                                                  stinný  Et (day)

  leo                                                                                     stín (předmětu) Et (day)

                                   kořen: day, stín (spíše příjemný)

laiqua                                                             zelený  SA, Et (layak) a jinde

   laique                                                             zelená rostlina, zelenina WPP

    laire                                                                                léto PP, WPP

    lairus, základ slova lairust-                                                      měděnka VT41:10

                                   kořen: lay, žije, vzkvétá, s rozšířením na layak, zelený

laira                                                               stinný  Et (day)

                                   kořen: day, stín (spíše příjemný)

laire                                                               léto PP, WPP

   lairus, základ slova lairust-                           měděnka VT 41:10

laisi, laito                                                      mládí, síla, nový život QL

                                   kořen: lay, žije, vzkvétá, s rozšířením na layak, zelený

laita                                                                chválí koho, žehná komu PP

  laitale                                                             chvála UT 166

                                   kořen není uveden, jedna z možností je lay, žije, vzkvétá, s významem "přeje život".

laito, laisi                                                      mládí, síla, nový život QL

                                    kořen: lay, žije, vzkvétá

laive                                                               mast, kosmetický olej Et

   lipsa                                                               mýdlo Et

                                    kořen: (g)lib, mast

laiwa                                                              churavý, nemocný, necítící se dobře Et sliw

                                    kořen: sliw, churavý

lake, základ slova lak-, min.č. lanke             polyká (Quen podle kořene v Et)

                                    kořen: (s)lak, polyká

lala                                                                 směje se PM; též zurčí, štěbetá, žvatlá QL

  lalle, základ slova lalli-                                 oblázek QL

                                                           (lala může znamenat i popírá, Et, nedoporučeno. Bez výčitek svědomí bych                                                                pro význam "popírá" použila nedoložené láquete /podle vzoru maquete/.)

                                    kořen: lal, směje se, zurčí, žvatlá, štěbetá

lalme, alalme                                                 jilm Et

                                    kořen: ala, šíří (se), roste, je požehnaný, rozšířený na lalam

                                                           (souvislost viz WPP 146)

lalta                                                                uhladí, pohladí (přít.č.) QL

   latwa                                                                                hladký (QL)

                                     kořen: lat, hladký

láma                                                   rozléhající se zvuk, ozvěna Et; může znamenat i hlásku  PE 18

  laman                                                             čtyřnohý živočich, savec WJ 416

  lamandar, základ slova lamandarr-               pastýř (dobytka) QL

  lamanwa                                                        přízemní, zvířecký, velmi hloupý QL

  lamáre                                                            stádo QL

  lámare, základ slova lámar-                                   shlukuje se do stáda QL (záznam není zcela přehledný)

  lámina                                                                                           rozléhající se   Et

  lamma                                                                            zvuk  Et   též: neartikulovaný zvířecí zvuk WJ 416

  lamya                                                                             zní  Et

                                   kořen: lam, zvuk

lamba                                                             jazyk v ústech   WJ 394, Et

  lambe                                                             jazyk, řeč   WJ 394, Et

  lambele                                                          fonetika VT 39:15

                                   kořen: lab, líže, hýbe jazykem

lámina                                                            rozléhající se   Et

   lamma                                                           zvuk  Et   též: neartikulovaný zvířecí zvuk WJ 416

   lamya                                                            zní  Et

                                   kořen: lam, zvuk

lanat                                                               tkanina, útek    Et

  lanne                                                                               tkanina, látka   Et

  lanwa                                                                               tkalcovský stav  Et

  lanya                                                                                tká     Et

                                   kořen: lan, tká

landa                                                              (1, příd. jm.) široký Et

  lango                                                                               široký meč, příď lodi Et

                                    kořen: lad, široký plochý

landa                                      (2) podst.jm. hranice VT42:8 (nedoporučeno, pro hranici existuje mnoho dalších slov)

  lane, základ slova lan-                     lemuje  VT42:8 , jako podst. jm. /základ slova lani-/: lem

  lanka, lankasse                                                              rozhraní, náhlý okraj VT42:8

     kuivie-lankasse                                                              nebezpečí života    VT42:8

  lantalka                                                                           hraniční kámen   VT42:8

                                   kořen: lan, okraj, hranice (který může být odvozený od lan, tká)

langa                                                              překračuje, přeplouvá, přechází WPP

  langa                                                              přívoz, brod, most, křižovatka, příčné břevno WPP

  lange                                                              tak, že to překonává vše, extrémně WPP

                                   kořen:la3, překračuje, překonává, vyniká (který možná souvisí s kořenem lan, hranice)

lango                                                              široký meč, příď lodi Et; krk WPP (krk má alternativy)

                                   kořen: lad, široký plochý

lanka, lankasse                                              rozhraní, náhlý okraj VT42:8

   kuivie-lankasse                                                nebezpečí života VT42:8 kořen: koy/kuy, ožívá, probouzí se

                                   kořen: lan, okraj, hranice

lanko, základ slova lanku-, mn.č. lanqui      hrdlo Et

                                   kořen: (s)lak, polyká

lanne                                                              tkanina, látka   Et

                                   kořen: lan, tká

lanqua                                                            náhoda, štěstí QL

   lanqua                                                           natrefí na, náhodou nalézá, získá se štěstím (QL lnqn)

                                   kořen: lanku (úprava moje), nečekaně najde či chytí

lanta                                                               padá PP, Et (dat)

  lante                                                                                pád S

                                   kořen: dat, padá

lantalka                                                          hraniční kámen/sloup   VT 42:8 kořen: tal, podpírá

                                   kořen: lan, okraj, hranice

lante                                                               pád S

                                   kořen: dat, padá

lanwa                                                             (1) podst. jm. tkalcovský stav  Et,

                                                           (2) příd. jm. mající hranice, konečný, definovaný, VT 42:8

   lanya                                                              tká     Et (též ohraničuje, VT 42:8, nedoporučeno)

    hísilanya                                                                        cár mlhy WPP

                                   kořen: lan, tká

lapa                                                                balí, obvazuje, zavíjí QL

  lapil                                                                  obvaz, pruh látky, splývající roucho QL

                                   kořen: lap, halí, balí

lapatte, základ slova lapats-                          králík, zajíc QL

  lapatil                                                             mládě králíka nebo zajíce QL (-tl-)

                                   kořen odhaduju na lop, běží skokem (srv. lopeta)

lapil                                                               obvaz, pruh látky, splývající roucho QL

                                   kořen: lan, tká

lapu                                                                fouká, letí ve větru (pravděpodobný pozdější tvar doloženého

                                                                                                       hlapu, MC)

  lápula                                                              vanoucí, letící ve větru MC

                                   kořen neuveden

lapsa                                                              líže, saje Et lab

  lapse                                                               nemluvně   Et

  lave, základ slova lav-,  min.č. láve                            lízne (přít.č.) Et lab

                                   kořen: lab, líže, hýbe jazykem

lapumba, alapumba                                       buben QL

                                            viz alapumba

lár                                                                  délková míra, asi 5 km (pův. přestávka, která se po této

                                                                                                       vzdálenosti na pochodu dělala) UT 285

                                   kořen neuveden, slovo je možná pozdního a cizího původu

                                   (ale jistě si můžeme představovat i lad, široký, plochý...)

lar                                                                  tuk, bohatství VT 45

  lárea                                                                                tučný, vydatný, bohatý VT 45

  larma                                                                                sádlo nebo tučné maso, zejména vepřové VT 45

  laru                                                                                   tuk QL

  larúva                                                                              mastný QL

                                   kořen: lar, tuk

lára                                                                 plochý Et (dal)

                                   kořen: lad, široký, plochý

lárea                                                               tučný, vydatný, bohatý VT 45

                                   kořen: lar, tuk

larka, alarka                                                   rychlý  Et

   alako                                                                               hlučný nebo rychlý let, divoký vítr Et

   alqua                                                                               labuť Et

                                   kořen: lak, rychlý, nebo odvozené alak

larma                                                             sádlo nebo tučné maso, zejména vepřové VT 45

  laru                                                                 tuk QL

  larúva                                                              mastný QL

                                   kořen: lar, tuk

lasir                                                                naopak VT 49:17-18

                                   kořen: al/la, pravý opak; si, toto, teď, tady

lasse                                                               list Et, ucho Et

                                                                       (Tolkien vyvětluje, že elfí uši měly tvar listu)

                                                                                          (starý duál-zřejmě praelfština: lasú, souč. snad -ssu)

  lassea                                                                          listnatý QL

  lasselanta                                                        podzim  Et dat, PP

  lasta                                                                slyší  Et

  lasta                                                                sluch, slyšení, naslouchání Et

                                   kořen: las, list

lat, základ slova latt-                                     chlopeň, dvířka, víko QL

  láta                                                                  otevřený VT 41:5

  late, základ slova lat-                                     leží otevřený, kořen z Et

  latina                                                              otevřená, volná, nezalesněná, vymýcená (o krajině) Et 

  latya                                                                                  otevírá WPP

     latil                                                                              klíč, návrh HKF

  lattin                                                                                 okno QL

                                   kořen: lat, otevřený nezalesněný

latta                                                                řemen, řemínek, tětiva  Et (může znamenat i jáma, propast,                                                                          pro kterou ale máme i další slova Et dat)

                                   kořen: lath, řemínek

lattin                                                              okno QL

                                   kořen: lat, otevřený, nezalesněný

latúken                                                           cín QL

   latukenda                                                       cínový QL

                                   kořen neuveden

latwa                                                              hladký QL

   lalta                                                                uhladí, pohladí (přít.č.) QL

                                   kořen: lat, hladký                    

latya                                                               otevírá WPP

                                   kořen: lat, otevřený nezalesněný

latyare                                                           nečinnost, zdržení se činu, podle VT 42:33 (lakare)

                                                                                         (bližší vysvětlení úpravy viz tyar)

                                            kořen:al/la, pravý opak; kořen: kyar, činí

lauka                                                              teplý  Et

   laukima                                           vyzařující teplo, o osobách: laskavý, srdečný (podle QL lúsima                                                                                                                                        a novějšího kořene pro teplo)

                                   kořen: law, teplý

laukien, základ slova laukiend-                    zeleninová zahrada  QL

                                    kořen: law, rostlinný život

laume                                                             cožpak ne? naprosto ne!

                                   kořen: al/la pravý opak, ugu/umu, negativní kořen                                                       

laupe                                                              košile, tunika QL

                                   kořen: lap, halí, balí

laure                                                               zlaté světlo SA, UT, Et (glaw)

  laurea                                                              zlatě zářící, zlaté barvy PP

                                   kořen:lawar, zlaté světlo, odvozený od law, teplý

lausimatwa                                                    býložravý, vegetariánský  QL kořen: mat, jí

  laute, základ slova lauti-                                         rostlina, zejm. zelenina QL

  laukien, základ slova laukiend-                                                zeleninová zahrada  QL

                                   kořen: law, rostlinný život

lave, základ slova lav-, min.č. láve              1.lízne (přít.č.) Et lab

     lamba                                                                           jazyk v ústech   WJ,Et

      lambe                                                                           jazyk, řeč   WJ,Et

                                   kořen: lab, líže, hýbe jazykem

lave, základ slova lav-           2.povoluje, poddává se, dovoluje, poskytuje privilegium Et (dab)

   órave, základ slova órav-                                             uděluje milost, slitovává se VT 44 (l)

                                            kořen: dab: povoluje, dovoluje

le/lé                                                                s WPP

                                   kořen neuveden; le- byla univerzální částice s mnoha různými významy

lehta                                                       propouští, uvolňuje, zmírňuje  Et; volný VT 41:17

                                   kořen: lek, povoluje, uvolňuje 

lelta                                                                posílá VT 47:21

   lelya, lenna (min.č. v obou případech lende)            cestuje, postupuje  WJ 363, VT 45

                                                                                                       ("lelya" může znamenat i "je atraktivní")

   lenda                                                                               cesta, putování WPP

                                   kořen: led, cestuje

lelya, min.č. léline                                        je krásný, atraktivní, působí esteticky, přitahuje WPP

                                                                       (tentýž význam má i jednoznačné "teta" z QL)

                                   kořen: del, krásný

lemba                                                             pozadu (vzadu) zanechaný  Et

   lemya                                                                              zůstává, zdržuje se VT 45

                                   kořen: leb, zdržuje (se), zůstává pozadu

lempe                                                             pět Et

  lempea                                                            pátý  VT 42:26

  lemnar                                                            pětidenní týden (valinorský) Et

                                   kořen: lemen, pět

lemya                                                             zůstává, zdržuje se VT 45

                                   kořen: leb, zdržuje (se), zůstává pozadu

lenda                                                              cesta, putování WPP

                                   kořen: led, cestuje

lenéme (+2.p.)                                               se svolením (koho) SD

                                   kořen: lek, povoluje, uvolňuje 

lenga                                                              chová se, vystupuje WPP

  lenge                                                               gesto; charakteristický pohled, gesto nebo rys WPP

                                   kořen: pravděpodobně lenge, způsob (jakým se cosi dělá) (čtení WPP není úplně jisté)

lenna, lelya (min.č. v obou případech lende) cestuje, postupuje  WJ 363, VT 45

                                                                       (min.č.lende znamená též "odcestovalý", Et linna)

                                                                       ("lelya" může znamenat i "je atraktivní")

                                   kořen: led, cestuje

lenka                                                              pomalý QL

  lenka                                                               zvolňuje, zpomaluje Et/VT 45

                                                                       (ve skutečnosti uvedeno jako varianta "lehta", t.j. uvolňuje,                                                                                                      povoluje - rozlišení významu ve smyslu povoluje si, zvolňuje                                                                                                tempo je můj návrh vzhledem k "pomalý"z QL)

  lenquelénu                                                      pavouk sekáč QL kořen: leku, kloub, spoj

  lenwe, základ slova lenu-                               protahuje (se), natahuje QL

  lenwa                                                              hubený a dlouhý; úzký; rovný QL

                                   kořen: len: je dlouhý, pomalý, táhne se

lenweta, min.č. lenwente                              opouští sídliště, emigruje WPP

                                   kořen: led, cestuje

leo                                                                  stín (předmětu) Et (day)

  laime                                                                                stín (chládek) Et (day)

  laira                                                                                  stinný  Et (day)

                                   kořen: day, stín (spíše příjemný)

lepekan, lepente                                            prsteník VT 47:10, 48:5 kořen: kanat, čtyři

                                                                                                               en, támhle/v budoucnosti/znovu; ta, to/tam atp.

  lepenel, lepende                                             prostředník VT 47:10 kořen: (e)ned, střed/enel, vprostřed

  lepetas, základ slova lepetass-                       ukazovák VT 47:10 kořen: tas, ukazuje

  lepinka                                                            malíček VT 47:10

  lepse, leper                                                     prst Et, VT 47:10

  lepsile                                                             úponek QL

  lepta                                                                zahnutý (jako úponek) QL, sloveso: sbírá prsty VT 47:10

  leptafinya                                                       zručný, dovedných prstů WPP kořen: phin, šikovnost

  leptenta                                            ukazuje prstem VT 49:24 kořen: ten/tenge, směr, ukazuje, znamená

                                   kořen: lep, prst

lequet, základ slova lequett-                         kloub QL

  lenque                                                             úd, končetina QL (lenk, lenq-)

  lequeta, min.č. lequente                   spojuje, sesazuje, splétá, roubuje (podle QL lekte, min.č. lequente)

  lenquelénu                                                                      pavouk sekáč  QL

                                   kořen: leku, kloub, spoj

 

 

léra                                                                 svobodný o osobách VT 41:5

  lérina                                                              nestřežený, nikomu nepatřící o věcech VT41:5

  lerta                                                                smí  VT 41:6

  lerya                                                                propouští, osvobozuje VT41:5

                                   kořen: ler, svobodný

lesta                                                               míra (obecně) FS

  lestanen                                                          s mírou, přiměřeně   FS

                                   kořen neuveden

leuke                                                              bledý, nezdravé barvy, trpící nevolností, nemocný         QL

                                   kořen: předpokládám že sliw, churavý (v QL je u tohoto slova kořen lewe)

leve, základ slova lev-                                  hýbe se, pohybuje se PE16

                                   kořen mi není znám

lia                                                                   plete, splétá, ovíjí QL

  lia                                                                    pavoučí nebo jemná nit Et slig

  liante                                                               pavouk Et slig

  liantasse                                                          vinná réva QL

  líne                                                                                  pavučina Et slig; též vlákno, bavlna, QL

                                   kořen: slig, vlákno/li, mnoho

lie                                                                   lid  (jakéhokoli mluvícího rodu) Et

                                   kořen: li, mnoho

líko, základ slova líku-                                 vosk MC

  líkuma                                                            vosková svíčka MC

                                   kořen není znám, snad liku, průhledný?

lilótea                                                            s mnoha květy  VT 42:18 kořen: loth, květ

                                   kořen: li, mnoho

lilta                                                                tančí Et

                                   kořen: lilit, tančí

limba                                                             kapka  Et

  limpe, základ slova limpi-                                          nápoj Valar Et, LT specielní elfí nápoj

  lipte                                                                                 malá kapička QL

  lipta                                                                                  kape QL

  lipil                                                                                   malá sklenka QL

                                   kořen: lib, kape

líme                                                               příliš VT 26

                                   kořen mi není znám (může jím být následující - lim - nebo li, mnoho)

lime, základ slova lim-, min.č. líme             spojuje, propojuje, váže, QL +VT 47:6

  limen                                                              řemen, pásek QL

  limil                                                                řetěz QL

  limna                                                              snop QL

                                   kořen: lim, váže

limpa                                                             útlý, křehký, slabý (klesající, svěšený) WPP

                                   kořen: nip, malý a slabý či zranitený (odvozeno od nik, malý)

limpe, základ slova limpi-                            nápoj Valar Et, LT specielní elfí nápoj

                                   kořen: lib, kape

lin-                                                                 předpona: mnoho Et

  linyenwa                                                                         starý, věkovitý Et

                                   kořen: li, mnoho

linda                                                               zpívá Et (glin) (důraz zřejmě na melodii), hraje hudbu,                                                                        zpívá beze slov (WJ 382) (původně o hudbě vody)

  lin, základ slova lind-                                    tón (korespondence)

  linda                                                                pěkně znějící, jemný, krásný Et

  linde (QL též lindelin)                                   popěvek, melodie SA, Et (glin)

  lindele                                                             hudba  Et

  lindelea                                                           melodický, zpěvný QL

  lindimaitar                                                      skladatel, hudebník WPP kořen: ma3, ruka

  lindo                                                               zpěvák, zpěvný pták

  lindelokse                                                       štědřenec převislý  ("zlatý déšť") QL

                                               (vyskytuje  se  v  QL  v  mnoha  postupných  úpravách  od  této

                                                           "zpívající  vlásky"  přes  "lindelohte"="zpívající (hroznovité)

                                                           květy" po to, co by v nejaktuálnější q. znělo asi "lindelosse")

                                                                        kořeny: lokh, vlnité vlasy/loth, květ/viz "losse"

  linta                                                                                  utišuje, hojí, hladí  QL

  lintye                                                                                               chmýří, prachové peří (a podobný materiál) (QL-lint-y)

  linya                                                                                 (1)kaluž (? angl "pool"), tůňka, jezírko Et

                                                                             (2) (sloveso) hladce běží či teče QL

                                   kořen: lin, pěkně zní, zejména o vodě

líne                                                                 pavučina Et slig; též bavlna, QL

                                   kořen: slig, vlákno/li, mnoho

linga                                                               visí, houpe se Et (gling)

                                   kořen: gling, visí

lingwe                                                            ryba Et (asi větší, viz hala)

  lingwilin, základ slova lingwiling-                úhoř  podle QL ingwilin

  lingwilla                                                         spirála, závit QL

                                   kořen: liw, (velká) ryba

linque                                                             mokrý  Et

                                    kořen: liku/linku, průhledný

linta                                                               1. rychlý  PP

                                                                       2. (sloveso) utišuje, hojí, hladí QL

  lintie                                                               rychlost

  lintie, lintienen                                               rychle WPP (dosl. rychlost, s rychlostí)

lintye                                                                chmýří, prachové peří (a podobný materiál) (QL-lint-y)

linya                                                               (1)kaluž (? angl "pool"), tůňka, jezírko Et

                                                                       (2) (sloveso) hladce běží či teče QL

                                   kořen: lin, pěkně zní, zejména o vodě

                                            (na slovech z QL lze pozorovat, jak se význam kořene šířil směrem k hebkosti i k rychlosti)

linyenwa                                                        starý, věkovitý (věkem se neměnící) Et

                                   kořen: li, mnoho; yen, (dlouhý) rok

lipil                                                                sklenka (na "kapku" nápoje) QL

lipsa                                                               mýdlo Et

lipta                                                               kape QL

  lipte                                                                kapička QL

                                   kořen: lib, kape

liquilla                                                           průzračné jezírko, studánka QL

   liquilta                                                           průsvitný QL

   liquis základ slova liquist-                                       průhlednost, průzračnost QL

   liquistea                                                         průhledný QL

   liquitil                                                            rampouch  QL (liquitl)

                                   kořen: liku/linku, průhledný

lire, základ slova lir-                                     zpívá (důraz zřejmě na text), recituje Et lir/glir

  líre, základ slova líri-                      píseň (s důrazem na text) PP, význam zpřesněn podle Et

  lirilla                                                                          píseň, zpívaná báseň QL

  lirit, liritta                                                      zpívaná i psaná báseň QL

  lirulin                                                skřivánek  MR 238/252 kořen: lin, pěkně zní, zejména o vodě

                                   kořen: lir, zpívá, recituje

liske                                                               rákosí QL

                                   kořen: liske, rákosí

lisse                                                               sladký  PP, Et

  lis základ slova liss-                                       med   Et

  lisse (podst. jm.)                                            sladkost, něha, přízeň VT 43 (z)

                                   kořen: lis, sladký

litse                                                                písek   Et (možná i popel, sind. lith)

                                   kořen: lit, písek

líve                                                                 nemoc   Et sliw

  laiwa                                                                                churavý, nemocný, trpící nevolností Et sliw

                                   kořen: sliw, churavý

lo                                                                    od, působením (koho) VT 49:24

                                   kořen: lo, od

loa                                                         růst, rostlinný život, střídání ročních období PP, PM 126, QL

  loite                                                                                 čerstvý QL

  loita                                                                                  občerstvuje QL

                                   kořen: law, rostlinný život

                                                                    noc, jedna, zřejmě nikoli úplně temná Et (do3)

                                                                                         (ló může znamenat i "od", nedoporučeno)

  lóme, základ slova lómi-                                              Noc, čas noci, noční stíny SA, Et (do3) a jinde

  lómelinde                                                                        slavík  Et (do3)

  lómin                                                                               stín, odstín QL

  lóna                                                                                  temný  Et (do3)

                                   kořen: do3, noc

lohte                                                               hroznovité květenství QL (lokte)

                                   kořen: loth, květ

loika                                                               chybný, nedostatečný WPP

  loikare                                                            chybný čin WPP kořen: kar/kyar, dílo/čin

  (evtl. odlišit loikare - nepovedená práce, loityare, chybný čin, bližší viz tyar)

  loima                                                              chyba WPP

                                   kořen: loy, chyba, nedostatek

loire                                                               pravděpodobný pozdější tvar hloire, jed, jedovatost WPP

   loirea                                                             pravděpodobný pozdější tvar hloirea, jedovatý WPP

loite                                                                čerstvý QL

  loita                                                                občerstvuje QL

              (též chybuje, WPP, nedoporučeno - lze použít jasnější odvozeninu typu loikare, loityare)                            

                                   kořen: law, rostlinný život

loke, základ slova lok-   ohýbá (se) SA (možná o hadím pohybu vůbec) WPP: zahýbá, ohýbá se, kroutí se

  lokin                                                                ohnutý WPP

  lóke                                                                 plaz, ještěr, drak  SA, Et

  lokka                                    koleno (podle QL, kde od oqo, ohýbá se, oqi, had, je odvozeno okka, koleno)

                                   kořen: lok, ohýbá se, svíjí se

lokse                                                              vlasy, kadeř Et

                                   kořen: lokh (možná odvozený od předchozího a znamená vlnité vlasy)

lomba                                                             tajný QL

  lome, základ slova lom-, min.č. lombe         skrývá, skrývá se QL

  lóme, základ slova lómi-                               Noc, čas noci, noční stíny SA, Et (do3) a jinde

  lómelinde                                                       slavík  Et (do3) kořen: lin, pěkně zní, zejména o vodě

  lómin                                                              stín, odstín QL

  lóna                                                                 temný Et (do3)

                                   kořen: do3, noc

lón, základ slova lon-            zvuk, hláska  VT 48:29 (pravděpodobný pozdější tvar slova hlón)

                                   kořen: (s)lon, zvuk

londe                                                              mořská stezka, vjezd do přístavu Et; přístav  SA

                                   kořen: lod, mořská stezka, vjezd do přístavu

lóne                                                                hluboké jezero, tůň či řeka VT 48:28

                                   kořen: lon, vodní plocha

                              (kořeny lod a lon jsou pravděpodobně příbuzné)

lópa                                                                kůň či klisna/kobyla  QL

  lopeta                                                                hopká (jako králík); o koni: jde mimochodem QL

  lopo (nebo upravit na lope, základ slova lop-)       běží, cválá (o zvířatech) QL

  lopsi                                                                klisna/kobyla QL

                                   kořen: lop, běží skokem

loque, základ slova loku-, min.č. lonque     běží (o mluvících bytostech) QL (loquo)

                                   kořen: loku, běží po dvou

- lóra (přípona)                                              nemající, bez- VT 45

                                   kořen: lo, od

lóre                                                                dřímota, lehčí spánek Et

  lorda                                                               ospalý QL

  lorna                                                               spící Et (= příčestí, z toho sloveso:

  lore,  základ slova lor-                                   dříme, spí /též v QL/)

  olorda                                                             zasněný  QL

                                   kořen: lor/los, dřímota, lehčí spánek

losse                                                               květenství, množství drobnějších květů

                                                                            (nejčastěji bílých) Et, přen. sníh VT42:18

                                                            též růže, LT2 Lós, také možno losille (=zdrobnělina téhož, ale s ničím nekoliduje)

                                                                       kořen: (go)los, sníh

   losta                                                                kvete VT42:18

   lotarwa, 2.p. lotarvo, jinak základ lotarw-      květinová zahrada QL kořen: taras, problém/překážka

                                                                                                                      (v QL tada, překážka)

   lóte                                                                  květ (jeden, velký)  PP, Et, QL

    lilótea                                                                               s mnoha květy VT42:18

    lotelle                                                               jednotlivý květ květenství   podle QL (lotella)

    lotóre                                                               čas květu, rozkvět, nejlepší léta  QL

    lotórea                                                             vzkvétající  QL

    lotse                                                                 květ (jeden, malý) VT42:18

    olóte                                                                                  všechny květy na jedné rostlině  VT42:18

                                   kořen: loth, květ

                                                                    určitý čas, stanovená doba Et

    lúme                                                                               čas Et

       lúmia                                                                             časový,(do)časný 

       lúmequentale, lúmenyáre                                          historie     Et kwet

       lúmequentalea                                                             historický      tamtéž 

    lúta                                                                                 (o čase) běží QL

    lútima                                                                              prchavý, pomíjivý podle QL

                                   kořen: lu, plynutí času

luhta                                                               okouzluje, očarovává  Et

  lúke                                                                                  kouzlo  Et

                                   kořen: luk, magie, okouzlení

luime                                                             záplava, příliv VT 48:23

   luita                                                                                 zaplavuje VT 48:23

                                   kořen: duy, proudí, zaplavuje

luine                                                               modrý  PP a pozdější prameny

  luininke                                                          namodralý VT 48:18

   lúle                                                                                  modrý kámen, safír QL

   lúlea                                                                                safírový QL

                                   kořen: luy, modrý

luita                                                                  zaplavuje VT 48:23

                                   kořen: duy, proudí, zaplavuje

luke, základ slova luk-                                  vleče, (namáhavě) táhne WPP

  lukando                                                           dlužník, provinilec VT 43 (o)

  lukasse                                                            dluh, provinění VT 43 (o)

  luke                                                                 sliz QL (lúke, zkráceno kvůli odlišení od lúke, kouzlo)

  lukima                                                            slizký QL (lúkima, viz "luke")

  lukso, základ slova luksu-                              bláto QL

  luksor                                                              bažina QL

  lunka                                                                                těžký nákladní vůz WPP

  lutil                                                                                   lepidlo, lepivá hmota QL (lutl)

                                   kořen: luk, vleče, namáhavě táhne

lúke                                                                kouzlo Et

   luhta                                                                                okouzluje, očarovává Et

                                   kořen: luk, magie, okouzlení (možná částečně souvisí s předchozím

                                                           a s omezující silou magie)

lúle                                                                 modrý kámen, safír QL

   lúlea                                                               safírový QL

                                   kořen: luy, modrý

lumba                                                             šerý, ponurý WPP, též unavený VT 45 (srv. násl. slova)

  lumbe                                                              šero, stín  Et

  lumbo                                                             mrak (tmavý) MC

  lumbule                                                          těžký stín  PP

  lumna                                                                               těžce doléhá, tísnivě cloní oblohu  Et dub

   lumna                                                                               těžce doléhající, tíživý, obtížný, zlověstný Et dub

   lúre                                                                                   zamračené počasí  QL

   lúrea                                                                                 temný, zamračený  QL

                                            kořen: dub, těžce doléhá

lúme                                                               čas Et; časový úsek, hodina WPP

   lúmia   (nověji asi lúmea)                                          časový, časný, dočasný  QL

   lúmequentale, lúmenyáre                                           historie     Et kwet kořen: kwe, mluví, nyar, vypráví

   lúmequentalea                                                historický  tamtéž  kořen: kwe, mluví

                                   kořen: lu, plynutí času

lumna                                                             těžce doléhá, tísnivě cloní oblohu  Et dub

  lumna                                                              těžce doléhající, tíživý, obtížný, zlověstný Et dub

                                   kořen: dub, těžce doléhá

lunga                                                              těžký  Et

                                            kořen: lug, těžký

lunka                                                              těžký nákladní vůz WPP

                                   kořen: luk, vleče, namáhavě táhne

lunte                                                               člun Et

  lutta, min.č. lúte                                                             pluje, plave, QL, základ slova i Et

                                   kořen: lut, plave, pluje

lúre                                                                zamračené počasí QL

  lúrea                                                                temný, zamračený  QL

                                   v QL jsou tato slova uvedena jako příbuzná "lumbo", i když těžko říct, zda je tím                                                     míněn kořen: dub, těžce doléhá

lussa                                                               šeptá Et slus

  lusse                                                                šepot Et slus

                                   kořen: slus, šeptá

lusta                                                               1. pustý, prázdný  Et (má alternativu v "kumna")

                                                                                         2. teplá voda, (sloveso) koupe někoho v teplé vodě

                                                                       (přeneseně pravděpodobně zahřívá, opečovává)

                                            (Pro příjemnou teplotu má Et slovo lauka, proto jsem příbuzné "lúsima" převedla na tento                                           kořen, viz tamtéž. Zda převést i ostatní slova, rozhodněte sami.)

                                   kořen: lus, pustý, prázdný

                                            kořen v QL lusu: pečuje o, zahřívá, koupe v teplé vodě

lúta                                                                 běží (o čase) QL

   lútima                                                            prchavý, pomíjivý  (podle QL luksima)

                                   kořen: lu, plynutí času

lutil                                                                lepkavá hmota, lepidlo  QL (lutl)

                                   kořen: luk, vleče, namáhavě táhne

lutta, min.č. lúte                                             pluje, plave, QL, základ slova i Et

                                   kořen: lut, pluje, plave

lúva                                        oblouček, luk  PP (doloženo jen jako pojmenování zahnuté nožičky tengwar)

                                   kořen: lu, oblouk, ohyb

 

 

 

 

mt

 

 

 

ma                                                               tázací částice na začátku věty (zda?) PM 357

   man                                                                                kdo? co? PP (další viz tamtéž)

   maquete, základ slova maquet-, min.č. maquente                                 ptá se PM 403

                                   kořen: ma, tázací částice

má (duál mát, pl. jen máli kvůli kolizím s jinými slovy)      ruka (obecné slovo, bez paže, včetně zápěstí)  PP, Et

   mahta                                             dotýká se, cítí hmatem, hladí, používá co, zachází s čím, umí zacházet s čím Et

                                                                          (v některých pramenech i vládne mečem, bojuje)

   maika                                                                                            ostrý (zejmě o mečích a podobném nářadí) SA;

                                                                                                          též čepel, zejména meče VT 39:11

   mainen                                                                            ručně WPP  

   maita                                                                               umělecky vytváří WPP

   maitale                                                                            proces umělecké tvorby WPP

   maitar                                                                             umělec WPP

   maite (mn. č. maisi, řípadně i maiti)                          šikovný, zručný  Et (též přípona  -ruký) WPP

   makar                                                                              bojovník (mečem) PP

   make, základ slova mak-, min.č máke i manke                      vládne mečem, bojuje, zabíjí  VT 39:11, QL

   make, základ slova mak-, min.č. pouze máke          zabíjí, QL  (doporučeno upravit na maka, min.č.máke)

   makil                                                                               meč  Et

   makka                                                                             zabíjení, řež QL

   málime                                                                            zápěstí VT 47:6

   mantil                                                                             rukavice   QL (mantl)

   mapa (min.č. QL, nampe, návrh: mampe)                   uchopuje, uchvacuje, svírá  Et/QL

 maqua                                                                              "celá ruka": 5, duál maquat 10, VT 47:10

                                                                                         v běžné mluvě se často užívalo ve významu "ruka"

                                                                          na rozdíl od "kambe" (ruka do misky, otočená vzhůru, nabízí či přijímá)

                                                                          je "maqua" ruka natočená dolů, aby něco uchopila

   maquanotie                                                                   desítková soustava VT 47:10

   mára                                                                                šikovný do ruky, dobrý (o věcech)  Et

   marihta                                                                           zápěstí  QL (marikta)

   mavoisi, alda mavoite                                                 "strom s rukama"- jírovec maďal) QL

   mavoisi tapatenda                                                         kaštanovník setý (jedlý) QL

                                   kořen: ma3, ruka

            (+ příbuzné kořeny mag, zachází s něčím rukama, map, drží rukou, may, umělecky vytváří)

mahalma                                                        trůn  WJ 399, UT 317

                                   slovo cizího původu

mahta               dotýká se, cítí hmatem, hladí, používá co, zachází s čím, umí zacházet s čím Et

                                                           (v některých pramenech i vládne mečem, bojuje)

                                   kořen: ma3, ruka

 

mai                                                                 příliš  QL (v pozdějších spisech často "dobře")

   maile                                                                              chtivost, žádost (nečistá) Et

   mailea                                                                             žádostivý (angl. lustful)    Et

   maira                                                                               přehnaný, přílišný  QL

   milka                                                                               chtivý, nenasytný Et

   milme                                                                              touha, nenasytnost  Et

   milya                                                                              dychtí po čem  Et

                                   kořen: may, příliš

maia                                                   vynikající, obdivuhodný (především coby tvůrce) WPP

                                                           (užíváno především o méně mocných příbuzných Valar)

                                   kořen:  may, umělecky vytváří (rozumí se rukama)

maika                                                             ostrý, pronikavý SA; čepel (zejm. meče) VT 39:11

                                   kořen: mak dává rány (především mečem) (asi ovlivněný kořenem (g)ayak, ostrý)

maile                                                              chtivost, žádost (nečistá) Et

   mailea                                                            žádostivý (angl. lustful)    Et

   maira                                                                           přehnaný, přílišný  QL (ve WPP obdivuhodný, vynikající, ale                                                                                             pro to máme mnoho jiných slov)

                                            kořen: may, příliš

maina                                                             vynikající výrobek, rodinná památka WPP

   maia                                                                                vynikající, obdivuhodný (především coby tvůrce) WPP

                                                                                            (užíváno především o méně mocných příbuzných Valar)     

maire                                                                                  vynikající umělecká tvorba nebo dílo WPP

   mairea                                                                                            vynikající, obdivuhodný, krásný (o uměleckém díle                                                                                          nebo tvorbě, zejména přesahujících schopnosti elfů) WPP

                             ...a dále viz maita (i když příbuznosti slov byly zřejmě několikrát změněny)

                                            kořen:  may, umělecky vytváří (rozumí se rukama)

mainen                                                                          ručně WPP

                                   kořen: ma3, ruka

maira                                                             přehnaný, přílišný  QL (ve WPP obdivuhodný, vynikající, ale                                                                                             pro to máme mnoho jiných slov)

   mairu                                                             hříva, vlající vlasy; válečný oř  QL

                                   kořen: may, příliš

maita                                                  umělecky vytváří WPP (může znamenat i "hladový", VT 39:11, 

                                                                                                                                  nedoporučeno, má alternativu)

   maitale                                                           proces umělecké tvorby WPP

   maitar                                                            umělec WPP

   maite (mn. č. maisi, příp. i maiti)                            šikovný, zručný  Et přípona: -ruký WPP

   maite, podst. jm.                                           javor PE 16

                                   kořen:  may, umělecky vytváří (rozumí se rukama)

maivoine                                                        silná až přílišná touha QL

   maivoita, min.č. maivóye                             silně až přehnaně touží po QL

                                   kořen: may, příliš

maiwe                                                            racek  Et miw

                                   kořen: miw, kvílí

make, zákl. sl. mak-, min.č máke i manke               dává rány, vládne mečem, bojuje, zabíjí VT 39:11, 47, QL

   (doporučený min.č. je manke)

   make, zákl. sl. mak-, min. č. máke                        zabíjí QL (návrh: přít. čas pro odlišení upravit na "maka")

   makar                                                             bojovník (mečem) PP

   makil                                                             meč  Et

   makka                                                            zabíjení, řež QL

                                   kořen: mak, dává rány (především mečem)

maksa                                                            hněte, hnětením změkčuje, podle Et, masag

   maksa                                                            měkký, poddajný  Et masag

   makse                                                            těsto  Et masag

                                   kořen: masag, hněte, odvozený od mbas, vaří, peče

mal                                                                 ale, nýbrž, naproti tomu VT 43 (o)

                                   kořen: nejistý. Podle jedné z teorií autorů VT 43 by to mohl být ma3, ruka + zkrácené -llo,

                                                tedy "z ruky, mimo ruku" -- "on the other hand" -- naproti tomu. Jsou i jiné možnosti.

malaqua                                                         měkký, poddajný QL

                                   kořen: m(b)al, drtí

malda                                                             zlatý nebo žlutý WPP (může značit i zlato samo, Et)

   maldorne                                                    mallorn WPP

                                                                       kořen: oron, vysoký strom (odvozený od or, vzhůru)

                                   kořen: (s)mal, žlutý

male, základ slova mal-, min.č. mále           drtí, mačká  QL

   amalda                                                                           něžný QL

    ambal                                                                             tesaný kámen, dlaždice Et

    malo, zálkad. sl.malu-, mn.č. malwi                          mol QL

   malaqua                                                                         měkký, poddajný QL

   malle                                                                              (dlážděná) ulice Et, QL a jinde

                                   kořen: m(b)al, drtí

málime                                                             zápěstí VT 47:6

                                   kořen: ma3, ruka

malikon, základ slova malikond-                    jantar QL kořen: gonod, skála

   malikondea                                                       jantarový QL

   malina                                                         žlutý  Et

   mallen                                                           ze zlata Et smal (mírně sporný záznam, lepší je asi používat "maltava")

   malo, základ sl. malu-, mn.č. (má ho?) malwi                         pyl Et smal

   malta                                                                              zlato (kov) PP

   malwa                                                                             plavý, bledý Et smal

   malda                                                                              zlatý nebo žlutý WPP, zlato Et

   maldorne                                                                        mallorn WPP

   malinorne                                                      mallorn  UT 168

                                                                          kořen: oron, vysoký strom (odvozený od or, vzhůru)

                                   kořen: s(m)al, žlutý

malle (mn.č. maller)                                     ulice nebo silnice, dlážděná Et, QL a jinde

                                   kořen: m(b)al, drtí

mallen                                                ze zlata Et smal (mírně sporný záznam, lepší je asi používat "maltava")

malo, základ slova malu-, mn.č. malwi         (1) pyl Et smal

                                   kořen: s(m)al, žlutý

                                                                       (2) mol QL

                                   kořen: m(b)al, drtí

málo                                                               přítel   Et

                                   kořen: mel, miluje

mallo                                                             odkud?  (pravidelná odvozenina)

                                   kořen: ma, tázací částice

malta                                                              zlato (kov) PP

   malwa                                                            plavý, bledý Et smal

                                   kořen: s(m)al, žlutý     

máma                                                             ovce  WJ 395

   mavardo nebo mavar, základ slova mavard-                pastýř ovcí QL

                                   kořen: maw, bečí

mamil                                                            maminka UT 191

                                   kořen: am/mam, matka

man                                                                kdo, co?  PP,PM 357

    mallo                                                                              odkud?  (zřejmě odvozenina, ale pravidelná)

    mana                                                              co je? PM 395

    man-an                                                          proč HKF

    manen                                                                            jak    PM 395

    manna                                                                            kam?  (zřejmě odvozenina, ale pravidelná)

    mano                                                                              čí?  (zřejmě odvozenina, ale pravidelná)

                                   kořen: ma, tázací částice

mána (též manna, VT 43 /z/)                        požehnaný, dobrý, svatý Et, FS

                                                           (o duchovních bytostech nebo duších zemřelých, které prošly Mandosem)

                                                                       jako podst. jm.: požehnání, milost, dobrodiní VT 49:41

   manaite, manaquenta                                 požehnaný VT 49:10,41, VT 44 /stp/ kořen: kwe/t/,mluví    

   manar                                                             konečný šťastný osud (očištěné duše) 

   mande                                                            dobře  QL

   mánata                                                           žehná (slovem i činem) VT 49:39, WPP

   mane                                                                          dobro QL

   manu                                                              duch zemřelého nebo duchovní bytost, zcela dobrá Et

                                   kořen: man, dobrý/prostý zla

mando                                                            vězení Et mbad, MR 350

                                   kořen: mbad, vězení

manen                                                            jak    PM 395

                                   kořen: ma, tázací částice

manka                                                            obchoduje  Et

   mankale                                                         směna, obchod  Et

   mankar                                                           kupec  podle Et  (v Et "makar", kolidovalo by s "bojovník")

                                   kořen: mbakh, vyměňuje

manna                                                            kam?  (pravidelná odvozenina)

   mano                                                             od koho? (pravidelná odvozenina)

                                   kořen: ma, tázací částice

mantil                                                            rukavice  QL (mantl)

   mantele                                                          železná rukavice QL

                                   kořen: ma3, ruka

manya                                                máslo  QL (též jedna z mnoha verzí slova pro "žehná", nedoporučeno)

                                   kořen: man, dobrý/prostý zla

mapa (min.č. QL nampe, návrh: mampe)     uchopuje, uchvacuje, svírá  Et/QL

  mapta                                                                              loupí QL

  maptale                                                                            loupež (s užitím násilí) QL

  amapta                                                                            znásilňuje (evtl. i násilím zajímá, unáší) QL

                                   kořen: map, drží (rozumí se rukou)

mapalin  (= palapapte)                                     platan nebo fíkovník QL (celé heslo)

                                                                            platan: m. fatsevoite (=zcuchaný)

                                                                                                            m. varivoite (=cizokrajný)

                                                                                              fíkovník: m. wilwarinda (=motýlovitý)

                                                                                                            m. tarukka (=rohatý)

                                                                                                            m. rámavoite (=křídlatý)

                                            kořen: ma3, ruka; pal, širý, otevřený

mapta                                                                loupí QL

  maptale                                                             loupež (s užitím násilí) QL

                                   kořen: map, drží (rozumí se rukou)

mar                                                                domov, příbytek větší rodiny FS, SA, WPP

                                   kořen: m(b)ar, je usazen/stanoven

maqua                                                   "celá ruka": 5, duál maquat 10 VT 47:10

                                                                                         v běžné mluvě se často užívalo ve významu "ruka"

                                                                          na rozdíl od "kambe" (ruka do misky, otočená vzhůru, nabízí či přijímá)

                                                                          je "maqua" ruka natočená dolů, aby něco uchopila

   maquanotie                                                 desítková soustava

                                   kořen: ma3, ruka; kwa, celý, úplný; not, počítá

maquete, základ slova maquet-, min.č. maquente                           ptá se PM 403

                                   kořen: ma, tázací částice; kwe/t/, mluví

már                                                                sídliště, vlast WPP

   mare, základ slova mar-                                              bydlí   PP, UT 317 (dle UT též "je ustálen, pevně dán")  

    mar, základ slova mard-, nebo marda                       obydlí, dům WPP, "síň" PP            

   mardo                                                                             obyvatel QL

   markirya                                                                        hausbót, obytná loď, archa MC

   masto                                                                             vesnice QL

   mélamar                                                                         domov, vlast (rodné místo či místo známé a ztracené) WPP

   armaro, asambar, asambaro                                        soused VT 48:20

                                   kořen: m(b)ar, je usazen/stanoven

mára                                                               užitečný, vhodný, dobrý (o věcech)  Et

                                                                       (2. st. arya, 3. st. i arya, WPP)

   márie                                                             dobro WPP (například v přáních dobrého na                                                                                                                                        rozloučenou: namárie, márienna)

   nás mára nin                                                              je to z mého pohledu dobré, líbí se mi to VT 49:30

                                   kořen: mag, zachází s něčím (rozumí se rukama)

maranwe                                                        osud, poslání Et

                                                                         (zlý osud, z téhož kmene,s předponou u = umbar)  Et

      marta                                                                          ten, jehož  osud je  zpečetěn, někdo  ve stavu 

                                                                                                       předsmrtné euforie, ev. šílený          Et

       martya                                                                        osudem předurčuje        Et

  mar, základ slova mard-, nebo marda         obydlí, dům WPP  (v PP básnicky "síň")

      mare, základ slova mar-                           bydlí   PP, UT 317 (dle UT též "je ustálen, pevně dán")

      marde                                                          síň PP  

      mardo                                                         obyvatel QL

      martan, základ slova martam-; martaman              dům  WPP

                                   kořen: m(b)ar, je usazen/stanoven

marihta                                                          zápěstí QL (marikta)

                                   kořen: ma3, ruka + násilný pohyb

marilla                                                           perla QL

                                   kořen: mar, perla (možná odvozeno od mir, drahokam)

marin                                                             malvice QL

   marinne, marinde                                          ovocný strom QL

   maru                                                              dužina QL

   marka                      míza, šťáva zralého ovoce, vlhkost, výron, mokvání (QL mark)

   marqua                                                                           šťavnatý, vlhký, mokvavý (QL)

                                   kořen: mar, zralý (související s mag, dobrý?)

markirya                                                        hausbót, obytná loď, archa MC

                                   kořen: m(b)ar, je usazen/stanoven

marqua                                                           šťavnatý, vlhký, mokvavý (QL)

                                   kořen: mar, zralý (související s mag, dobrý?)

marta (příd.jm.)                                             ten, jehož  osud je  zpečetěn, někdo  ve stavu 

                                                                          předsmrtné euforie ev. šílený          Et

   marta (sloveso)                                             stane se, přihodí se podle QL mart- (doporučený je tento                                                                                                význam, "osudem předurčuje" má alternativu)

   marta, martya                                                                                osudem předurčuje   Et, WPP

   martan, základ slova martam-; martaman dům (dosl. řemeslně vytvořený domov) WPP

                                                                                                                      kořen: tam/tan, vyrábí

   martya, marta                                              osudem předurčuje   Et, WPP

                                   kořen: m(b)ar, je usazen/stanoven

marya                                                             světlý, plavý, bledý  Et

                                   kořen: mad, bledý, plavý

mase, základ slova mas-, min.č. máse          vaří QL

   massa                                                             chléb jakožto materiál WPP

   masta                                                             peče  Et

   masta                                                             chléb  PM, Et (= konkrétní bochník, WPP)

   maswa                                                                             propečený, vyzrálý QL

   koimas                                                                           "chléb (k zachování) života", sind. lembas

   massánie                                   chlebodárkyně (elfí královna)  PM kořen: an/ana/na, do/ směrem k

                                   kořen: mbas, vaří, peče

masto                                                             vesnice QL

                                   kořen: m(b)ar, je usazen/stanoven

maswa                                                            propečený, vyzrálý, měkký QL

                                   kořen: mbas, vaří, peče

mate, základ slova mat-, min.č. mante           Et

   mat, základ slova matt-                                 jídlo (denní), doba jídla QL

   matil QL (matl), matso  (PE 16)                       jídlo (potravina)

   mátima, matsima                                          jedlý  WPP, QL

   matli                 medvěd, eufemismus podobně jako v češtině: mat-lis   "med-jed" (viz Et lis)

                                                                                                                      kořen: lis, sladký

   matsa                                                             chutný, dobrý k jídlu  QL

   matso  (PE 16), matil QL (matl)                       jídlo (potravina)

   matu                                                               dutina ústní QL

                                   kořen: mat, jí

mauya                                                            nutí   Et; v neosobní vazbě se 3.p.: musí VT 45

                                                                                   (mauya nin, musím, mauya len, musíte)

   maure                                                             potřeba   Et

   mausta                                                           donucení, nátlak   Et

                                   kořen: mbaw, tlak, nucení, nátlak

mava                                                              čí? (pravidelná odvozenina)

                                   kořen: ma, tázací částice

mavardo nebo mavar, základ slova mavard-                                   pastýř ovcí QL

                                   kořen: maw, bečí

mavoisi, alda mavoite                                   "strom s rukama"- jírovec maďal QL

   mavoisi tapatenda                                         kaštanovník setý (jedlý) QL

                                                                                   kořen: tapi, šátrá; ten, dotýká se, cítí hmatem

                                   kořen: ma3,ruka

mear, základ slova meas-                  krev sražená nebo prolitá ve větším množství, kaluže krve QL

                                   kořen: meh, kane

mequa                                                            střed cíle QL

   mehte, min.č. mekente                                  míří na QL (-kt)

   met, základ slova meht-                                meta, cíl, účel (na obecnější rovině) QL (-kt-)

                        v QL je uveden kořen meke, je asi krokem na cestě ke kořeni met, konec

mele, základ slova mel-, min.č. méle           miluje   Et (znamená silné pouto rodinné, přátelské i milostné)

   méla                                                               milující, láskyplný VT 39:10  

   mélamar                                          domov, vlast (rodné místo či místo známé a ztracené) WPP

                                                                                              kořen: m(b)ar, je usazen/stanoven

   melda, melin                                                             milovaný Et

   melima                                                          milováníhodný, krásný  Et

   melindo                                                         milovaný muž  Et

   melisse                                                          milovaná žena  Et

   melme                                                            láska  Et

                                    kořen: mel, miluje

melpo                                                             bobule QL

                                   kořen neuveden

men                                                                bod, místo Et

   ména                                                              oblast  Et

   mene, základ slova men-                             běží, vede (o cestě) VT 47:11

   mína                                                                               (1., příd.jm.) dychtivý vyrazit VT 39:11

                                                                                            (2., sloveso) touží někam jít či dojít VT 39:11

   métima                                                                            poslední  MC

   metta                                                                               konec  PP

   metya                                                                              ukončuje  Et

   menel                                                            nebesa PP, MR 387-8

                                                                          (Tar-menel  skutečná,   Nur-menel  klenba   nad Valinorem)

    menelluin                                                         chrpa (text k ilustracím, Tolkien v.r.) kořen: luy, modrý

  menta                                                              1. posílá (někoho někam) VT 41:6

                                                                          2. poselství, zpráva VT 41:5

  mente                                                              špička, konec (v souvislosti s předchozím i cíl)  Et

                                   kořen: men, bod, místo, směr, cíl

meoi                                                               kočka QL

                                   kořen: miw, kvílí

mere (základ slova mer-, min.č. merne)      chce, přeje si  Et

   meren (základ slova merend-), merende       hostina, oslava Et

   merya                                                             slavnostní, sváteční  Et

   meryale                                                          svátek, slavnost    Et

                                   kořen: mer, chce, přeje si

métima                                                          poslední  MC

   metta                                                              konec   PP

   metya                                                             ukončuje  Et

                                   kořen: met, konec

mi (evtl. imi), (lze též spojit s určitým členem v mí)      v, uvnitř  Et, WPP

   mir, minna                                                                     do, dovnitř  Et

   mitya                                                                               vnitřní  Et

   imíka                                                                              mezi (skupinou) VT 43 (z)

                                   kořen: im(bi), v, uvnitř, dovnitř

mie                                                                 drobek PE 13

                                   kořen mi není znám

miksa                                                             mokrý  Et

                                   kořen: misik, mokrý

mile, základ slova mili-                                semeno QL

   milin                                                                          semínko, zrno QL

   millo                                                                          olej PE 13

                                   kořen: mil, semeno

milka                                                                chtivý, nenasytný Et

   milme                                                            touha, nenasytnost  Et

   milya                                                          dychtí po čem  Et (VT 45 zmiňuje ještě slovo milya -                                                                                                        pravděpodobně, aspoň v jedné verzi, od jiného kořene - které                                                                                             znamená měkký, nenásilný, slabý. Nedoporučeno.)

   maile                                                                              chtivost, žádost (nečistá) Et

   mailea                                                                             žádostivý (angl. lustful)    Et

                                   kořen: mil(ik), nenasytnost, zlá touha

mimbe                                                           maso QL

   mindil                                                            kousek masa QL (-dl-)

   mimbematwa                                                 masožravý (=koisimatwa) QL kořen: mat, jí

                                   kořen: mim, maso

mimírima                                                      opravdu velmi krásný (o uměleckém díle) WPP

                        kořen: mir - usmívá se, je krásný jako drahokam, je umělecky cenný

mína                                                               (1., příd.jm.) dychtivý vyrazit VT 39:11

                                                                       (2., sloveso) touží někam jít či dojít VT 39:11

                        kořen: men, bod, místo, směr, cíl

minasse                                                          pevnost či město s vysokou centrální věží VT 42:24

   min, základ slova mind-                            část, kousek QL

   minda                                                          výjmečný, slavný, podezřelý  Et

   minde                                                             věžička VT 42:24

   mindon                                                          vysoká, osamělá věž S, VT 42:24

   kalmindon                                                                      maják UT

   mine                                                               jeden  Et

   mini (snad by šlo použít jako mine, základ slova min-)      osaměle stojí, vyčnívá, kořen z Et

       minque                                                                  jedenáct  Et

        minya                                                                         první  SA, PM, Et, význačný VT42:24, WT 380

                                   kořen: min, jeden, první

minna, mir                                                                 do, dovnitř Et

                                            kořen: im(bi), v, uvnitř, dovnitř

minu                                                              umenšuje, snižuje, zbavuje slávy, mění k horšímu QL

                                   kořen zřejmě minu, malý, zmenšuje

minya                                                                první  SA, PM, Et, význačný VT42:24, WT 380

    eteminya                                                                        význačný, slavný VT42:24

                                   kořen: im(bi), v, uvnitř, dovnitř

mintya                                                           připomínající, vybavující mnoho vzpomínek QL

  mintye, min.č.mantye            připomíná (předmětu ve 3.os.): mintye min, vzpomínám si QL

                                   kořen zřejmě mintyi, připomíná

mique, základ slova miku-, min.č. minque              líbá  QL

   mique                                                             polibek  QL

   miquelis, základ slova miqueliss-                něžný (sladký) polibek PE 16 kořen: lis, sladký

   miquile                                                          líbání  QL

   miquilitse                                                      lehký polibek QL

                                   kořen: miku, líbá

mir, minna                                                     do, dovnitř Et

   mitya                                                                              vnitřní Et

   mitta                                                                                vstupuje  QL

   mirroanwe                                                                      bytost, pro níž je přirozené mít tělo MR 350

                                   kořen: im(bi), v, uvnitř, dovnitř

míra                                                               cenný, krásný WPP                                                  

   míre                                                            cennost, především klenot, drahokam WPP, Et

   mimírima                                                                       mimořádně krásný (o uměleckém díle) WPP

   miril, základ slova mirill-                                        třpytivý drahokam    Et mbiril

   mirilya                                                           třpytí se  Et mbiril

   mirwa                                                                              cenný WPP

   mirya                                                                              cenný, (protože) krásný (o uměleckém díle) WPP

   marilla                                                                            perla QL

  miri  (pravd. mire, základ slova mir-)       usmívá se  QL

     mire, mirin                                                              úsměv  QL

      mírea                                                          usměvavý  QL

      mirilla                                                         slabý úsměv  QL

      mirmila                                                                      perlivý  QL

       mirmille                                                                      zasmání  QL

       mirtya                                                                         zeširoka se usmívá, kření se, šklebí se (angl. grin) QL

   mirima                                                        svobodný  Et (WPP mimořádně krásný, o uměleckém díle, ale                                                                                                        to má mnoho alternativ i synonymum mimírima)

   mirmila                                                          perlivý  QL

      mirmille                                                                 zasmání  QL

                                   kořen: mir - usmívá se, je krásný jako drahokam, je umělecky cenný

mirroanwe                                                        "vtělený" - bytost, pro níž je přirozené mít tělo MR 350

                                                                                                                      kořen: sraw, tělo, maso

                                   kořen: im(bi), v, uvnitř, dovnitř

mirtya                                                   zeširoka se usmívá, kření se, šklebí se (angl. grin) QL

                                                                       pro toto slovo odvozuje Quen specielní příbuzný kořen: mirit

   miru                                                            víno  QL

      mirukarne                                                               vínově červený  QL kořen: karan, červený

      miruva                                                                    vínu podobný, vinný  QL

      miruvore                                                                 medovina (nejspíše zázračná) PP, WJ 399

                                                                                   (nektar, nápoj Valar QL) (druhá část slova je                                                                                                                                                               nejspíše cizího původu)

  mirwa                                                          cenný WPP

    mirya                                                           cenný, (protože) krásný (o uměleckém díle) WPP

                                   kořen: mir - usmívá se, je krásný jako drahokam, je umělecky cenný

                        (včlenění mirima je můj návrh, ve skutečnosti má v Et jiný kořen, mis, toulá se;

                              ten ale koliduje s kořenem pro mírný déšť a jinde se pokud vím nevyskytuje)

mis                                                                 méně PE 14, převzato přes HKF

                                   kořen mi není znám, mohl by ale souviset s QL minu, malý, zmenšuje

mista                                      šedý   WPP (též toulá se, nedoporučeno, ale je příbuzné s mirima, svobodný)

   miste                                                              jemný déšť Et mizd; jako sloveso též: vyměšuje se, QL

                                   kořen: mis, vlhkost, mrholení

mitta                                                              vstupuje do QL, vkládá do VT 43:30

   mitya                                                             vnitřní Et

                                   kořen: im(bi), v, uvnitř, dovnitř

miule                                                             mňoukání, kňourání Et

  meoi                                                                                kočka QL

  maiwe                                                                              racek Et miw

                                   kořen: miw, kvílí

mo                                                                  někdo VT 49:19

                                   kořen: mo, osoba, někdo

móa                                                                ovce QL

                                   kořen: maw, bečí

moika                                                             mírný, tlumený, jemný, něžný GL

   moina                                                             známý, milý   Et

            kořen: moy, známý, milý (u prvního ze slov mi kořen není znám, takže souvislost není doložena)

mól                                                                otrok, nevolník  Et

  móta                                                                                 otročí, dře   Et

  móna                                                               děloha (člověka) VT 43 /z/

                                   kořen: mó, těžká práce               

móre/more, základ slova mori-                   tma, temnota (korespondence + Et)

   mordo                                                            stín, nejasnost, poskvrna Et

   morilanta                                                       soumrak QL kořen: dat, padá

   morilinde                                                       slavík Et kořen: lin, krásně zní

   morna, more                                                                                černý, chmurný, ponurý, temný Et

   mornie                                                                           černota, tma  PP

   móro                                                                               inkoust PE 16

                                   kořen: mor, černý

morko                                                            medvěd  Et

                                   kořen: morok, medvěd, odvozený z mor, černý

morna                                                            černý, chmurný, ponurý, temný Et

   mornie                                                           černota, tma  PP

   móro                                                                          inkoust PE 16

                                   kořen: mor, černý

móta                                                               otročí, dře   Et

                                   kořen: mó, težká práce

motto                                                             skvrna   Et

                                   kořen: mboth, louže, tůňka

muhta, min.č. múke                              vyprazdňuje se, kálí QL (mukta)

   múko                                                                              hnůj, výkaly  QL

   muqua                                                                             odporně špinavý  QL

   mut, základ slova muht-                                              odporná špína  QL (-kt-)

                                   kořen: muk, kálí

muile                                                             tajnost, utajení  Et

   muina                                                             skrytý, tajný   Et

                                   kořen: muy, tajný

mule, základ slova mul-, min.č. múle          mele  QL

   mul, základ slova muld-                               jemný prášek  QL

   mulda                                                             práškový, práškovitý  QL

   mulma                                                           jemná mouka  QL

   mulmar                                                          mlynář  QL

   mulmin                                                          mlýn  QL

múko                                                              hnůj, výkaly  QL

                                   kořen: mul, mele

munda                                                            ční, vyčnívá podle kořene z Et mbud

   mundo                                                            čumák, nos, mys (Et); býk (korespondence)

                                   kořen: mbud, vyčnívá

munta                                                             nic PE 14

                                   kořen mi není znám

muqua                                                            odporně špinavý  QL

                                   kořen: muk, kálí

musse                                                             měkký  VT 39:17

                                   kořen není uveden

mut, základ slova muht-                               odporná špína  QL (-kt-)

   muhta, min.č. múke                                                      vyprazdňuje se, kálí QL (mukta)

   múko                                                                               hnůj, výkaly  QL

   muqua                                                                             odporně špinavý  QL

                                   kořen: muk, kálí

 

 

 

 

 

n 5

 

 

ná (min.č. né, předmin. anaie, záporný min.č. úne)    je  PP, Et, WPP, VT 43 ;"ano, je tomu tak": QL

   nat, základ slova natt-                                                 věc   Et (+QL)

   natto                                                                                věc, záležitost  QL

   naite, anwa                                                                     pravdivý VT 49:28, Et

                                            kořen: an/na, je

na, ana, an                                                      k, pro Et (minimálně "an" též "neboť")

                                   kořen: an/ana/na, směrem k, do

nai                                                                  kéž PP

                                            kořen: an/na, je

naia, min.č. náye                                           způsobuje bolest, žal (předmětu, pravd. ve 3.p.) QL                 

   naika                                                                       silně bolestivý nebo (duševně) bolestný WPP

                                                                       (též zpodstatnělé: dýka, GL)

   naike                                                              ostrá bolest  Et

   naikele                                                           bolest  Et

   naikelea                                                         bolestivý  Et

   naiko, naikando                                             pachatel zlého činu VT 43 /z/

   naina                                                              naříká  Et

   naique                                                            zlý čin, provinění VT 43 /z/

   naiquea                                                          zlý, bolest způsobující VT 43 /z/

   naiquete, zákl. sl. naiquet-, min.č. naiquente        rouhá se, proklíná WPP kořen: kwe/t/, mluví

   naire                                                               nářek, žalozpěv  Et

   naira                                                               tragický, strašný, extrémní, nesnesitelný QL, WPP

                                                           další viz nie

   naitya, min. č. naiksine                              zahanbuje, poškozuje, ponižuje, zle nakládá s, QL

                                            kořen: nay, bolest

naite                                                               pravdivý VT 49:28

                                            kořen: an/na, je

naha (velmi pravděpodobně)                        řehtá (srv. WJ 401)

                                            kořen: na3, řehtá

náha                                                                                úzký WPP (nijak zvlášť doporučeno, máme alternativu)

                                            kořen: nakh, úzký, tenký

nahta                                                        kousnutí  Et (též útlak WPP a zabíjí VT 49:24, obojí má alternativu)

   nake, základ slova nak-, min.č. nanke          kouše     Et

   naksa                                                              kyselý    QL

                                            kořen: nak, kouše

nakka, anakka                                                úžina, soutěska, průsmyk WPP  (příb. s náha, nahta WPP)

                                   kořen: nakh, úzký, tenký

nalláma                                                          ozvěna   Et lam

                                            kořen: lam, zvuk

n(g)alta                                              lesklý odraz (od drahokamu, skla, leštěného kovu či vody)  PM 347

                                            kořen: ngal, lesk, odlesk

namárie                                                          pozdrav na rozloučenou (smysl: "měj se dobře") PP

                                            kořen: an/na, je; mag, zachází s něčím (rozumí se rukou)

namba                                                            kladivo  Et

   namba                                                            buší kladivem Et

                                            kořen: ndam, buší (zejména kladivem)

náma                                                              soud, úsudek; touha (pravd ve smyslu vykonat to, co je                                                                                                                                  správné) VT 41:13

   name, základ slova nam-                              usuzuje, soudí VT 41:13

   námie                                                             (jeden určitý) úsudek n. touha VT 41:13

   namna                                                            výnos, ustanovení, zákon MR 258

   námo                                                              soudce WJ 402, též někdo PM 340, nedoporučeno

                                            kořen: nam, soudí

ná, nán, nan                                                   ale, naopak, naproti tomu Et, FS

                                                      (nan, základ slova nand- může být též údolí, korespondence, moc nedoporučeno)

   nan-                                                                předpona: zpátky  Et

   nantyare, základ slova nantyar-                                               odčiní/-ňuje, podle WPP nankare

   nanwe                                                                                            odliv VT 48:26

                                            kořen: ndan, zpět

nanda                                                             louka u vody, zavlažovaná pláň Et nad

   nande                                                             údolí UT 253

   nando                                                             údolí WPP

                                            kořen: nad, louka, údolní niva, zavlažovaná pláň

nanga                                                             je nachlazený, má rýmu (nejspíš o smrtelnících) QL

                                            kořen: nanga, rýma

nanquenie                                                      odpověď VT 26 kořen: kwe, mluví

   nanquerna                                                      obrácený nazpět VT 49 kořen: kwer, otáčí se

   nantyare, z. sl. nantyar- (min.č. pravd. -áre i -arne)    odčiňuje, podle WPP nankare (bližší viz tyar) k: kar/ kyar, tvoří/činí

   nanwe                                                            odliv VT 48:26

   nanwene, základ slova nanwen-                    vrací se WPP kořen: men, bod, místo, směr, cíl

                                   kořen: ndan, zpět

napane, základ slova napan-                         přidává WPP

                                   kořen: an/ana/na, směrem k, do; pan, umisťuje

nápat                                                              palec a ukazovák na ruce VT 48:5

   nape, základ slova nap-. min.č. pravd. nampe      sbírá či uchopuje dvěma prsty, palcem

                                                                                              a ukazovákem VT 47:20

   nápo                                                                  palec na ruce VT 47:10

   nappa                                                                dráp, spár, VT 47:20

                                   kořen: nap, rychle uchopuje/sbírá prsty

naqua, min. č. nanque                                               krade QL

   naquar                                                            zloděj QL

                                   kořen: naku, krade

nár, náre                                                         plamen, oheň   Et

   narquelion                                                                    podzim VT 40   

   narta                                                                                zapaluje VT 45

   narwa                                                                              ohnivě červený  Et

                                   kořen: nar, oheň

naraka                                                            trhající, drsný, násilný Et

                                   kořen: narak, trhá, rve

narda                                                              voní QL (též uzel, Et, ne moc doporučeno)

   nardile                                                           vůně QL

   nardilea                                                          navoněný QL

                                   kořen: narad, voní

narka                                                              trhá  Et/ VT 45

   narka (příd. jm.)                                            podrážděný, špatně naložený QL

   naraka                                                                            trhající, drsný, násilný Et

   narko                                                              chňapnutí psa, kousavá poznámka QL (nark)

   nartya                                                            zahořklý   podle QL narkye

                                   kořen: narak, trhá, rve

n(g)armo                                                        vlk  Et

   n(g)auro                                                         vlkodlak  Et, WPP

   naule                                                                                             vlčí vytí Et

                                            kořen: ngaram,vlk

narquelion                                                                     podzim VT 40 (v kalendáři Imladris Narquelie = říjen)

                                                                                                                      kořen: kwel, slábne, vadne, zmírá

   narta                                                            zapaluje VT 45

   narwa                                                          ohnivě červený  Et

   narwe                                                             lilie zlatohlavá (volně podle QL

                                                           - tam jde o lilii vonnou a je to od "narda" kořen: narad, voní)

                                   kořen: nar, oheň

nasa                                        nelíbí se, nechutná (předmětu ve 3. p.): nasa nin = nechutná mi QL

   náse                                                                hnus, odpor QL

   násea                                                              hnusný, odporný QL 

   naswa                                                                             ošklivý QL

                                   kořen: nath, nelíbí se, nechutná

nasse (1)                                                        podstata, skutečné bytí WPP

                                   kořen: an/na, je

nasse  (2)                                                       osten, trn  Et (pro odlišení máme ještě erka)

   nasta                                                              píchá, dává žihadlo Et

   nasta                                                                          hlavice kopí/šípu, trojúhelník, špice, klín Et snat

                                   kořen: (s)nas, případně snat, špice

naswa                                                             ošklivý QL

                                   kořen: nath, nelíbí se, nechutná

nat, základ slova natt-                                   věc   Et/QL

   natto                                                               věc, záležitost  QL

                                   kořen: an/na, je

natse                                                              síť  Et

                                   kořen: nat, váže

nattire, základ slova nattir-                           pohrdá někým VT 44 (stp)

                                   kořen: dat, padá; tir, sleduje, střeží

nauka                                                             zakrslý   WJ 413

                                 "i v  dospělosti menší než ostatní podobného druhu a navíc tuhý, pokroucený či znetvořený"

   nauko                                                             trpaslík Et, WJ

                                   kořen: nuk, zakrnělý (pravděpodobně příbuzný s nu, dolů)

nauma                                                            náznak, vodítko QL (příb. s nauta 2, viz dále)

naule                                                              vlčí vytí Et

                                   kořen: ngaw, vyje

nause                                                              představivost  Et

  naus, základ slova naust-                               podezření QL

     naustavilte                                                      (příd.jm.) mimo podezření  QL

                                   kořen: naw, tuší, odhaduje, podezírá

nauta                                                              1. svázaný, vázaný (povinností) Et

                                   kořen: nut, váže

nauta, min.č. náve                                         2. tuší, odhaduje, podezírá QL

   naus, základ slova naust-                                            podezření QL

      naustavilte                                                                     (příd.jm.) mimo podezření  QL

   nause                                                                              představivost  Et

   navillo                                                           náznak, šeptanda, podezření, narážka QL

   náve                                                               bystrost, schopnost pronikavého úsudku QL

   nave, klad slova nav-, min.č. asi náve      usuzuje, považuje za VT 42:33

                                   kořen: naw, tuší, odhaduje, podezírá

nea, néya                                                        jednou (v minulosti) VT 49:31

   andanéya                                                                       dávno, v mýtické minulosti VT 49:31

                                            kořen: an/na, je; ya, tam/tehdy

nehta                                                              zbavuje (někoho něčeho), odebírá (někomu něco) WPP

   nehte                                                              úhel WPP hlavice kopí, špice, výběžek, klín UT 282

                        může znamenat i plástev medu, VT 45, a jde v podstatě o pravé homonymum, i když VT 45 uvádí                      kořen neg, nikoli ne3. Bez kolize ve významu "špice (atp.)" zůstává zatím nasta.

                                   kořen: nek, špice/dělí/připravuje o

nehtele                                                                       plástev medu QL (-kt-),

            Doporučeno, je zdrobnělinou téhož, s ničím nekoliduje a je v QL pod stejným kořenem (nehe) jako nier.

                                            kořen: ne3, včela

néka                                                               matný, nezřetelný, bledý  MC

                                   kořen není uveden

nekel                                                              trn WPP

                                   kořen: nek, špice/dělí/připravuje o

nelde                                                              tři  Et

   neldea, nelya                                                 třetí  VT 42:25, WJ 380

   neltil, základ slova neltild-                                        trojúhelník  Et

                                   kořen: nel/neled, tři

nelet, základ slova nelk-                               zub  Et

   nelqua                                                                            hranatý QL

                                   kořen: nelek, zub

nelle                                                               potok Et

                                   kořen: nen, voda

nelma                                                             jehla  QL

                                   kořen: nem, šije

nelqua                                                            hranatý QL

                                   kořen: nelek, zub

neltil, základ slova neltild-                           trojúhelník  Et  kořen: til, roh, výčnělek

   nelya, neldea                                                třetí WJ 380, VT 42:25

                                   kořen: nel/neled, tři

nemba                                                            nit QL

   neme, základ slova nem-, min.č. néme         šije QL

   nelma                                                                             jehla  QL

                                   kořen: nem, šije

nén, základ slova nen-                                   voda   Et

   nenda                                                             vodnatý, mokrý  Et

   nende                                                             jezírko, (kaluž?) Et

   nénu                                                                               žlutý leknín QL

   nénuvar                                                                         jezírko s lekníny  QL

   nelle                                                                               potok Et

                                   kořen: nen, voda

nengwe, základ slova nengwi-                      nos  Et

   nengwea                                                         nosový  Et

                                   kořen: nengu, nos

nénu                                                               žlutý leknín QL

   nénuvar                                                          jezírko s lekníny  QL

                                   kořen: nen, voda

nér, základ slova ner-                                    muž (jakéhokoli mluvícího rodu, dospělý) Et

   nerdo                                                              pořádný chlap VT 47:33

   nerea                                                                          mužný, silný, odolný, statečný QL

   nereaine                                                         statečnost srdce QL

   nerke                                                              mužíček VT 47:33

   nernehte                                                         bojový klín (vojenský útvar) UT 282 (koncovka dle WPP)

                                                                                                       kořen: nek, špice/dělí/připravuje o

                                   kořen: ner, muž

nerte                                                               devět  Et

   nertea                                                             devátý  VT 42:25

                                   kořen: neter, devět

nese, základ slova nes-                                     pase se  QL

   nése, nesse                                                     mládí  Et; zeleň, pastva  QL

   nessele                                                           pastvina QL

   nessa                                                              mladý  Et; též svěží, veselý (dle kořene ve VT 47:32)

   nessima                                                          mladistvý (angl. youthful) Et

   nes, základ slova nest-                                  krmivo, potrava QL

   nesta                                                              1.krmení (činnost) QL  2.krmí QL

                                   kořen: neth, mladý, svěží, veselý

nete, základ slova net-, min.č. nente            dostává QL

   netil                                                                ozdůbka, cetka VT 47:33

   nette                                                                dospívající dívenka, později už jen důvěrně sestra

                                                                                   (ve VT 47 je několik vzájemně si odporujících teorií,                                                                                             převzaté nejvíce odpovídá ta ze str. 32-33)

   netya                                                                           upravuje (se), zdobí (se) VT 47:33

                                   kořen: net, dostává (spojení mezi nete a netil je můj návrh)

                                            slovo nette je spojeno s mnoha teoriemi a možná souvisí i s kořenem neth

neuma                                                            past  Et snew

                                   kořen: snew, zaplétá

neuna                                                             druhý Et

   neuro                                                             následník, potomek Et

                                   kořen: ndew, následuje

neve, základ slova nev-                                 zkouší, podniká WPP

                                   kořen: ndeb, zkouší, pouští se do

néya, nea                                                        jednou (v minulosti) VT 49:31

                                   kořen: an/na, je; ya, tam/tehdy

 

 

n(g)alta                                                          lesklý odraz (od drahokamu, skla, leštěného kovu či                                                                                  vody)  PM 347

                                            kořen: ngal, lesk, odlesk

Nosové n (ng) na počátku slova v pozdějších dobách přešlo v n. Uvádím proto většinu slov na obou místech abecedy. Zachovalo se ale pravděpodobně např. ve zvukomalebných slovech, souvisejících s hrou na harfu:

nganda                                                           hraje na harfu   Et

   ngandaro                                                        harfeník  Et

   ngande                                                           harfa Et

   ngandele                                                        hra na harfu  Et

   ngandelle                                                       malá harfa  Et

                                   kořen: ngan/nganad, hraje na struny

n(g)armo                                                        vlk  Et

   n(g)auro                                                         vlkodlak  Et, WPP

   naule                                                                                             vlčí vytí Et

                                   kořen: ngaw/ngaram, vytí/vlk

n(g)óla                                                           moudrý, učený  Et

   n(g)óle                                                           vědomosti, dlouhé studium WJ 383, Et;

                                                                       WPP: hlubší vědění moudrých či znalých

   n(g)olme                                                        věda, vědní odvětví PM 360

   n(g)olmo                                                        učenec, mudrc PM 360

   n(g)olwe                                                        moudrost, tajné učení Et

   ingole                                                                                            zastaralý význam: tajné učení, magie Et, později znamenalo                                                       spíše tradiční vědění (WJ 383) a s velkým I vědu/filosofii jako celek (PM 359/60)

     ingólemo                                                                        slavný mudrc z valinorských dob PM 360

      ingolmo                                                                          mudrc/znalec tajného učení  WJ 383

            (ngoldo  =  Noldo)(nověji všechna slova začínají n- místo ng-)

                                   kořen: ngol, moudrost, učenost

n(g)úla                                                                       temný, záhadný WPP

   n(g)úle                                                           temné umění, magie WPP

                                   kořen: ngul, tajná a podezřelá učenost

                                                                    pod (čím), pokud se to nedotýká WPP

                                   kořen: ndi, pod (pokud se to nedotýká)

nie, níre                                                         slza  Et

   niena, min.č. nienne                                      pláče   QL (nyéna)

   nienie                                                             pláč    QL (nyenye)

   nieninque                                                       sněženka Et kořen: niku, mrzne/je bílý

   niére                                                               žal  QL (nyére)

                                   kořen: nay, bolest

                              ney, slza (alternativní k části nay a volně do sebe přechází)

nier                                                                včela QL

   nierwes, základ slova nierwest-                   včelí hnízdo, úl QL kořen: wed, spojení?

   nehte                                                                              plástev medu VT 45 (může znamenat i úhel,                                                    hlavice kopí, špice atp. a jde v podstatě o pravé homonymum, i když VT 45 uvádí kořen                                      neg, nikoli ne3. Nicméně nehte ve významu "špice" má alternativy.) K užívání doporučeno

   nehtele                                                                          plástev medu QL (-kt-),

                              které je zdrobnělinou téhož, s ničím nekoliduje a je v QL pod stejným kořenem (nehe) jako nier.

                                   kořen: ne3, včela

níka                                                                malý (ale šikovný) VT 48:18

   níke                                                                malíček VT 48:5

                                   kořen: nik, malý (ale šikovný)

nikse                                                              mráz  WJ 417

   nique, základ slova niku-                            je chladný (o počasí) WJ 417 (nique = je zima, mrzne)

   nique                                                                               sníh  Et

   niquetil, základ slova niquetild-                                               sněhová čepice QL, vrchol hory s věčným sněhem WPP

   niquesse                                                                         sněhová vločka WPP

   niquilis                                                                           jemný sníh QL

   niquis                                                                              ledové květy WJ 417 (též niquesse, což je vzhedem k                                                                                          tvarům ledových květů krásné a přiléhavé slovo, ale bylo uchováno pro                                                                      sněhovou vločku, pro niž se hodí zase díky lehkosti a ve WPP jí také je)

   niquissea                                                                        sněhový, zasněžený QL

   niquista                                                                          sněží  QL

   ninque                                                                            bílý  Et, také studený WPP

   ninquita, min.č. ninquinte                                           bíle září Et

   ninquisse                                                                        bělost Et

                                    kořen: niku, mrzne/je bílý

nile, základ slova nil-, min.č. pravd. nille      má rád, podle Et a j.  Vždy uvedeno jen jako koncovka.                                                                                Může znamenat přátelství rovného s rovným, přívržence, ale též                                                                                     "milovníka" věci nebo oboru, horlivého studenta, a jistě tedy také                                                                                     někoho, kdo se o dané osobě i věci/předmětu touží co nejvíc                                                                                                dozvědět: WJ 410, 412.

   nilda                                                               milující (zejména věc či obor studia), přátelský (k osobě) Et

   nildo, nilmo                                                   přítel   Et

   nilde                                                               přítelkyně Et

   nilme                                                             přátelství  Et

                                   kořen: n(d)il, miluje čistě přátelsky nebo svůj obor

nimpe                                                             malý a slabý či zranitelný VT 48:18

                                   kořen: nip, malý a slabý či zranitelný (odvozeno od nik, malý)

ninde                                                               útlý, štíhlý (+křehký?)  Et

                                   kořen: nin(d), útlý až křehký

ningon                                                               lapis lazuli  QL kořen: gonod, skála

                                   kořen: ninu, modrozelený

ninque                                                               bílý  Et, také bledý, zsinalý n. studený WJ 417

   ninquita, min.č. ninquinte                             bíle září Et

   ninquisse                                                       bělost Et

   ninquista                                                        bělí (podle QL nikte>nikta a slov z Et)

                                   kořen: niku, mrzne/je bílý

ninwa                                                             modrozelený  QL

   ningon                                                                            lapis lazuli  QL

                                   kořen: ninu, modrozelený

nique, základ slova niku-                              je chladný (o počasí) WJ 417

                                                                          (nique = je zima, mrzne)

   nique                                                              sníh  Et

   niquetil, základ slova niquetild-               sněhová čepice QL, vrchol hory s věčným sněhem WPP

                                                                                              kořen: til, výběžek, výrůstek, chlup

   niquesse                                                         sněhová vločka WPP

                                                                                              kořen: kwes, pero

   niquilis                                                          jemný sníh QL kořen: lis, sladký

   niquis                                                             ledové květy WJ 417 (též niquesse, což je vzhedem k                                                                                    tvarům ledových květů krásné a přiléhavé slovo, ale bylo uchováno pro                                                                   sněhovou vločku, pro niž se hodí zase díky lehkosti a ve WPP jí také je)

   niquissea                                                        sněhový, zasněžený QL

   niquista                                                          sněží  QL

                                   kořen: niku, mrzne/je bílý

níra                                                                vůle WPP

   nire, základ slova nir-, min.č. ninde             tlačí, nutí určitým směrem VT 41:17; opírá se o Et

                                                                                   (lze užít v duševním i tělesném smyslu)

   nirme                                                             akt vůle, rozhodnutí WPP

   nirwa                                                              podhlavník, tvrdý polštář  Et

   avanir                                                                             rozhodnutí odmítnout VT 39:23

                                   kořen: nid, tlačí

nis, nisse (základ slova vždy niss-)              žena (mluvícího rodu) Et

                                   kořen: nis, žena

nísima                                                            vonný  UT 167

                                   kořen: nis/nus/nes, čichá

niswa                                                              vlhký (o počasí) podle QL (noswa)

   niswe                                                              vítr, přinášející déšť (jihozápadní) podle QL (noswe)

   níte                                                                  vlhký, orosený Et

   nitso                                                                vlhkost podle QL (notso)

                                   kořen: ney, slza (alternativní k části nay a volně do sebe přechází)

                                                                   před (časově), za (místně) VT 49:32

   nollo                                                              už (návrh HKF)

   noa                                                                 předešlý VT 49:34

   noa ré, noa                                                     včera VT 49:34, 20

                                   kořen: no, před/za

nó, základ slova nów-                                               představa, pojem  Et (variantou je noa se stejným slovním                                                                          základem, nedoporučeno vzhledem ke slovům pro "předchozí" a "včera")

   nause                                                                              představivost  Et

   nauta, min.č. náve                                                        tuší, odhaduje, podezírá QL

     atd. viz tamtéž

                                   kořen: naw, tuší, odhaduje, podezírá  (Et má ale spec. kořen now, myslí)

noire, základ slova noiri-                                          hrobka  UT 166

                                   kořen není uveden, pravděpodobně souvisí s nu, dolů

nóla                                                                kulatá hlava, kopeček  Et

   noldare                                                           krtek QL

                                   kořen: ndol, kulatý

n(g)óla                                                           moudrý, učený  Et

   n(g)óle                                                           vědomosti, dlouhé studium WJ 383, Et;

                                                                       WPP: hlubší vědění moudrých či znalých

   n(g)olme                                                        věda, vědní odvětví PM 360

   n(g)olmo                                                        učenec, mudrc PM 360

   n(g)olwe                                                        moudrost, tajné učení Et

   ingole                                                                                            zastaralý význam: tajné učení, magie Et, později znamenalo                                                       spíše tradiční vědění (WJ 383) a s velkým I vědu/filosofii jako celek (PM 359/60)

     ingólemo                                                                        slavný mudrc z valinorských dob PM 360

      ingolmo                                                                          mudrc/znalec tajného učení  WJ 383

            (ngoldo  =  Noldo)(nověji všechna slova začínají n- místo ng-)

                                    kořen: ngol, moudrost, učenost

nómesse                                                         místní název VT 42:17 kořen: es, pojmenovává

                                   kořen: nom, místo

nór                                                                 pevnina  WPP

   nóre                                                                země (určitého lidu), lid, pokolení WJ 413, Et, WPP

   norna                                                                              houževnatý, tuhý, nepoddajný WJ 413

   norno                                                                             dub Et (dóron); též někdy trpaslík WJ 413

   norsa                                                                              obr Et

                                   kořen: (n)dor, houževnatý, tuhý, nepoddajný, pevný, stálý

nore, základ slova nor-                      běží WPP (lze asi použít o živých tvorech i věcech/strojích, viz QL)

   nórima                                                           rychlý nebo silný jako běžec VT 49:29

   norme                                                            běh, závod WPP

   nornoro, min.č. nornóre nebo nornoronte    běží dál, hladce běží a vrčí QL (lze asi upravit na nornore, nornor-)

   norolle                                                                           vůz, vozík GL

   norta                                                                               jede na (zvířeti) WPP

                                   kořen: nor, běží

norna                                                              houževnatý, tuhý, nepoddajný WJ 413

  nornea                                                            dubový QL

  norno                                                             dub Et (dóron); též někdy trpaslík WJ 413

                                   kořen: (n)dor, houževnatý, tuhý, nepoddajný, pevný, stálý

nornoro, min.č. nornóre nebo nornoronte   běží dál, hladce běží a vrčí QL (lze asi upravit na -nore, -nor-)

   norolle                                                           vůz, vozík GL

                                   kořen: nor, běží

norsa                                                              obr Et

                                   kořen: (n)dor, houževnatý, tuhý, nepoddajný, pevný, stálý

norta                                                                 jede na (zvířeti), přiměje k běhu WPP

                                   kořen: nor, běží

nortil                                                              mys VT 47:28

                                   kořen: (n)dor, pevný atp.; til, roh, výčnělek

nose, základ slova nos-                                 rodí se, stává se čím, na základě odvozenin podle QL

                                                           (v QL uvedeno nó, nóte, není jisté, o jaké tvary se jedná)

   nosse                                                              rod, klan, rodina  PM 320, Et

   nostari                                                            rodiče PP

   nostale                                                           druh, odrůda QL

      nostalen mára                                                      od přirozenosti dobrý

   nosta                                                              rodí, způsobuje porod QL

   nosta                                                              porod, zrození, narozeniny QL

                                   kořen: on/no, rodí (se)

note (základ slova not-)                                počítá  Et

   onote (základ slova onot-)                                          spočítá  Et

   nóte                                                                číslo  Et

   nótesse                                                           číslovka VT 48:14

   nótima                                                           počitatelný WPP

   nótina                                                             počítaný FS

                                   kořen: not, počítá

nu                                                                   pod (čím)  PP

                                   kořen: un/nu, dolů

nuhta                                                                 zastavuje, nechává zakrnět,

                                                                                 nenechává růst či pokračovat WJ 413

                                   kořen: nuk, zakrnělý (pravděpodobně příbuzný s nu, dolů)

nuine                                                              mohutná řeka se sklonem k záplavám VT 48:30

nukumna                                                        ponížený GL kořen pravd. ku3, oblouk

   nu                                                                                   pod (čím)  PP

   nuhta                                                                             zastavuje, nechává zakrnět, nenechává růst či pokračovat WJ 413

   núme                                                                              zapadání, klesání (korespondence)

   númen                                                                            západ (světová strana) PP, Et

   númenya                                                                        západní FS, Et

   nún                                                                                 dole, vespod  Et

   nuquerna                                                                       obrácený (vzhůru nohama) PP

   núra                                                                                hluboký  Et

                                            kořen: un/nu, dolů

   nure, základ slova nur-                                                              slouží, poslouchá, klaní se (kořen z Et)

   nurta                                                                               ukrývá S

   nurtale                                                                           ukrytí S

   núta                                                                                zapadá, klesá, Et; též sklání se QL

   noire                                                                               hrobka  UT

                                   kořen: un/nu, dolů

nulla, nulda                                                    tajemný (možná až obskurní)  Et (dul)

                                   kořen: (n)dul, skrývá

n(g)úla                                                                       temný, záhadný WPP

  n(g)úle                                                            temné umění, magie WPP

                                            kořen: ngul, tajná a podezřelá učenost

núme                                                              zapadání, klesání (korespondence)

   númen                                                            západ (světová strana) PP,Et

   númenya                                                        západní FS, Et

                                   kořen: ndu, klesá, odvozený od nu, dolů

nún                                                                 dole, vespod  Et

   núra                                                                                hluboký  Et

                                   kořen: un/nu, dolů

nupte                                                              čichnutí  QL

                                   kořen: nis/nus/nes, čichá

nuquerna                                                        obrácený (vzhůru nohama) PP kořen: kwer, otáčí se

núra                                                                hluboký  Et

                                   kořen: un/nu, dolů

nure, základ slova nur-                                 slouží, poslouchá, klaní se (kořen z Et)

                                   kořen: ndur, klaní se, odvozený od nu, dolů

nurru                                                              bručí, reptá, vrčí (o psech) QL (nuru)

   nurru nebo nur, základ slova nurr-               vrčení, stížnost QL

nuru                                                                                smrt (stav nebo pojem) Et

               (v QL má tento tvar sloveso "vrčí, reptá" a je to původním výkladem jména Vali smrti.

               Laisi navrhuje pro vrčení přidat zvukomalebné r jako v podst. jm., Quen navrhuje upravit

               na nure, základ slova nur-, ale sloveso je použitelné i v původní podobě s bud.č. pravděpodobně

               nuruva nebo nurúva)

                                   kořen: nur(r), vrčí

nurta                                                              ukrývá S

   nurtale                                                           ukrytí S

                                   kořen není uveden, ale pravděpodobně souvisí s nu, dolů

nuru                                                               smrt (stav nebo pojem) Et

                                   kořen: ngur, smrt

nuste                                                              čich (smysl) QL

   nus, základ slova nust-                                              pach (neutrální slovo) QL

                                   kořen: nis/nus/nes, čichá

núta                                                                zapadá, klesá, Et; též sklání se QL

                                   kořen: ndu, klesá, odvozený od nu, dolů

nute, základ slova nut-                                  váže  Et

   núte                                                                uzel, pouto Et

   nauta                                                                              svázaný, vázaný (povinností) Et

                                   kořen: nut, váže

nuvu (nebo upraveno na nuve, základ slova nuv-), min.č. núve                čichá, očichává QL

   nupte                                                                              čichnutí  QL

   nuste                                                              čich (smysl) QL

   nus, základ slova nust-                                                pach (neutrální slovo) QL

                                   kořen: nis/nus/nes, čichá

nwalka                                                           krutý  Et

   nwalme                                                          utrpení, muka PP

   nwalya                                                           bolí, mučí Et

                                   kořen: ngwal, mučí

nyanda                                                           pohádka nebo říkanka pro děti QL

                                   kořen: nyar, vypráví

nyano                                                             krysa   Et, NEopraveno podle VT 46, kde je uvedeno                                                                     nejisté alternativní čtení "nyarro"

                                                                        (K opravě nedošlo, aby se slovo nepletlo s následujícím heslem,                                                                                 samozřejmě ale není ani po opravě tak docela nepoužitelné.       

                                                                                         Dvě r by vznikla, pokud by slovo bylo vytvořeno příponou -ro;                                                                                existují i další možné přípony a některé možné kombinace zatím

                                                                                         v seznamech doložených hláskových změn nejsou.)

                                                                                          Kořen slova je hryže, mohlo by tedy při

                                                                                          troše dobré vůle označit jakéhokoli hlodavce.

                                   kořen: nyad, hlodá, hryže

nyare (základ slova nyar-)                            vypráví, podává zprávu Et

   nyáre                                                              vyprávění, příběh, historie  Et

   nyarie                                                             báje, legenda, pověst QL

   nyarna                                                            vyprávění, příběh   Et

      nyarnamaitar                                                 vypravěč, tvůrce příběhů WPP

                                                                                              kořen: mai, umělecky tvoří

   nyanda                                                                           pohádka nebo říkanka pro děti QL

   nyata                                                                              vede prázdné řeči QL

                                   kořen: nyar, vypráví

nyasa                                                              škrábe QL

   nyas, základ slova nyast-                              škrábnutí, vrub, značka QL

                                   kořen: nyath, škrábe

nyata                                                              vede prázdné řeči, tlachá, klevetí QL

   nyatil                                                             prázdné řeči, klevety QL (-tl-)

                                   kořen: nyat, tlachá (pravděpodobně odvozený od nyar, vypráví)

nyele, základ slova nyel-                               zvoní, vydává lahodný zvuk, kořen z Et

   nyelle                                                             zvon  Et

   nyello                                                             zpěvák Et

                                   kořen: nyel, zvoní, vydává lahodný zvuk

nyelekka                                                        onyx PE 15

   nyelet, základ slova nyeleks-                        nehet PE 15

                                   kořen: nyelek, nehet

nyéni                                                              koza QL

                                   kořen: nyen, mečí

 

 

 

 

 

oH

 

 

 

 

o-, ó-                                                              předpona: setkání, spojení dvojího WJ 367

   oholima                                                                         důvěrný WPP  

   omentie                                                                          setkání (dvou osob) WJ 367

                        kořen: wo, setkání/spojení dvojího

oa, oar                                                            pryč (oa na ot. kde? i kam?, oar na ot. kam?)  WJ 366, WPP

                        kořen: aw/wa, pryč z pohledu mluvčího

oholima                                                         důvěrný WPP

                        kořen: wo, setkání/spojení dvojího; khol, zavírá  

ohta                                                                válka Et kot

                        kořen: koth, spor

   ohtatyare, základ slova ohtatyar-                  bojuje, vede válku (LR ohtakare, základ slova                                                                                                                                                     upraven podle Et kar, blíže viz "tyar")

   (min.č. ohtatyáre nebo ohtatyarne)                                   (proti komu: pojí se s příponou -nna)

   1.ohtatyaro, 2.ohtar                       bojovník  Et kar (1), UT 282 (2) kořen(1): kar/kyar, tvoří/činí

                         (ohtar  doloženo v  užívání  Númenorejců,  a to  jako označení toho, kdo je plně

                              vycvičen k boji, ale ještě není rytířem - možná tedy zhruba na úrovni našeho "panoš")

ohte, základ slova oks-                                  vejce QL

                                    kořen: oho, houká, volá

oi                                                                    vždy, stále, věčně Et

   oia                                                                  věčně, věčný, navždy trvající  Et/VT 46

   oiala                                                               věčný, nekonečný, neustávající WPP

   oiale, oiave                                        věčně PP, WPP (podle Et může znamenat i věčnost, nedoporučeno)

   oialea                                                             věčný WPP

   oio (často jako předpona)                                          věčně PP, S a jinde

   oira                                                                                 věčný   Et

   oire                                                                                 věčnost  Et

                                   kořen: oy, neustálý, věčný

oika                                                                chudý  QL

   oise                                                                                 chudoba  QL

   oista                                                                                ochuzuje, ožebračuje, přivádí na mizinu  QL

   oito (možná lze upravit na oita), min.č. oionte        má nedostatek  QL

                                   kořen: oy, chudý

oio (často jako předpona)                             věčně PP, S a jinde

   oira                                                                věčný   Et

   oire                                                                věčnost  Et

                                   kořen: oy, neustálý, věčný

oise                                                                chudoba  QL

   oista                                                               ochuzuje, ožebračuje, přivádí na mizinu  QL

   oito (možná lze upravit na oita), min.č. oionte                 má nedostatek  QL

                                   kořen: oy, chudý

ókame, základ slova ókam-                          přizpůsobuje se, je tolerantní, snáší někoho VT 44 (l)

                                   kořen: wo, setkání/spojení dvojího; kam, hodí se, ladí, přijímá

okome, základ slova okom-                          shromažďuje WPP

  okombe                                                           shromáždění, sbírka WPP

                                   kořen: kom, shromažďuje

                                            (z WPP se nezdá, že by byl použit kořen wo, spíš jde o opakování samohlásky na                                        začátku kořene)

óla (přít.č. prostý možná ole, základ slova ol-)   viz "olos"

                                   kořen: lor/los, dřímota, lehčí spánek

olda                                                                   mnoho (u látkových a abstraktních slov) QL

   olde                                                                velmi QL

   óleme                                                             loket    QL

     olet, základ slova olek-                               předloktí  QL

                                   kořen: ol, mnoho

                              LT 1 (heslo Lokte) uvádí zajímavou etymologii, kde "olo" znamená špice. Odtud výraz pro           loket, ale také pro číslovku tři (a tedy "mnoho", t.j. "více než dva").

olka                                                                (především) zlý, (ale i) špatný (i nekvalitní) WPP

                                   kořen: ok, zlý, špatný

ollo                                                                od VT 49:24

                                   kořen: lo, od

olli                                                                 mnoho (u počitatelných slov) QL

   olda                                                                                mnoho (u látkových a abstraktních slov) QL

   olde                                                                                velmi QL

   olta                                                                                 vyvyšuje, chválí  QL

   olto (min.č. zvětšuje se óle, zvětšuje olonte)               zvětšuje (se), množí (se)

                                                                          (Quen navrhuje jednotné pravidelné sloveso olta s minulými časy oltane                                                                     pro "vyvyšuje, chválí", olonte pro "zvětšuje" a óle pro "zvětšuje se")

olte                                                                                     mnoho (stojí-li samostatně) QL (olt)

                                   kořen: ol, mnoho (poznámka viz óleme)

olme                                                               viz yolme

                                   kořen: yol, zapáchá

oloire                                                             velká záplava VT 42:9-10

   oloiya                                                             rozvodňuje se VT 42:9-10

                                   kořen: (s)log,mokrý

olos, základ slova olor-                                 sen UT, Et  (Znamená  sen v bdělém stavu, na kterém mohou                                                                                           mít podíl jak vzpomínky, tak představivost. Musí to být                                                                                                  jasná vize, se všemi podrobnostmi. Dále musí být dobrá,                                                                                                s ryze uměleckým cílem, nesmí se užívat k oklamání či                                                                                               ovládnutí někoho  - definice z UT 396)

   olosta                                                             snový UT 396

   olorda                                                            zasněný  QL

   óla (přít.č. prostý možná ole, základ slova ol-)            zdá se (někomu) UT (překlad ovšem nepřesný, viz  definice                                                                                                        "olos",  ale  zaprvé  pro  sny ve spánku slovo nemáme,                                                                                            zadruhé  je slovo pro sen zcela zřetelně  příbuzné se                                                                                                               slovem  lore, spí, ať si k tomu Tolkien později                                                                                                           dovymyslel cokoli - a za třetí, čím to nahradit? je v něčí                                                                                                       mysli? napadá někoho? nejspíš v čas polospánku                                                                                                                      možného i v běhu?) 396

                                   kořen: lor/los, dřímota, lehčí spánek

 

 

olóte                                                               všechny květy na jedné rostlině VT 42:18

                                   kořen: loth květ

olpe                                                                láhev  QL

                                   kořen není znám

olosse                                                             sníh (poeticky) Et (golós)

                                   kořen: (go)los, sníh

olta                                                                    vyvyšuje, chválí  QL

   olto (min.č. zvětšuje se óle, zvětšuje olonte)       zvětšuje (se), množí (se)

                                                           (Quen navrhuje jednotné pravidelné sloveso olta s minulými časy oltane                                                                     pro "vyvyšuje, chválí", olonte pro "zvětšuje" a óle pro "zvětšuje se")

   olte                                                                 mnoho (stojí-li samostatně) QL (olt)

                                   kořen: ol, mnoho (poznámka viz óleme)

olva                                                                rostlina  S

olwa                                                               větev Et (gólob)

   olwen                                                             větev, hůl, klacek GL

                                   kořen: olva a olwa jsou kolidující slova, neboť dle etymologických zákonitostí by se             olba, vzniklá z kořene (g)olob, větev, musela vyvinout v totéž slovo, olva. HKF naznačuje, že patrně           skutečně jde o totéž slovo. Pokud je tomu tak, výraz pro rostlinu už má alternativy. V archaické       koncepci na úrovni LT má kořen olo (špice, z čehož vznikl jak loket, tak tři/mnoho) i význam "pučí, roste" a je dokonce příbuzný kořeni loho, z čehož vznikla slova pro květ (později loth a příbuzné).

               (LT 1, heslo Lokte)

óma                                                                hlas PP, Et a jinde

  óta                                                                                     křičí QL

                                   kořen: oho, houká, volá

omba                                                              tvrdý  QL

                                   kořen: gonod, skála

omentie                                                          setkání (dvou osob nebo skupin) PP

   omenta                                                           setkává se s, potkává (odvozeno z téhož)

                                   kořen: wo, setkání/spojení dvojího; men, bod, místo, směr, cíl

ompa                                                              vpřed VT 49:12

   apa, epe                   předložka i předpona: po, později (časově), před (místně) VT 49:18, 44:26, 36                                                                        (apa může znamenat také ale, VT 49:15, nedoporučeno)

   apaken                                                                                           prorocký vhled do budoucnosti MR 216

   ape, základ slova ap-                                                   (do) týká se, v přeneseném smyslu VT 44:26, 36

   appa                                                                                dotýká se VT 44:26, 36

                                   kořen: ap dotýká se (hlavně v přeneseném smyslu)

ondo                                                               kámen (materiál), skála  UT 459, SA, Et (gond)

   on, základ slova ond-                                    kámen, balvan - jeden QL

   ondomaitar                                                    sochař WPP

                                                                                   kořen:  may, umělecky vytváří (rozumí se rukama)

   onwa                                                              kamenný  QL

   omba                                                                               tvrdý  QL

   ondole                                                            kamenný památník  QL

   onin, základ slova oninn-                              kovadlina  QL

    ontano                                                                           zedník, evtl. sochař WPP (ontamo)

                                   kořen: gonod, skála

ongo                                                               bolí QL (pravd. lze upravit na onga)

   ongwe                                                           bolest, zejm. způsobená záměrně, obecně zlý čin WPP

   olka                                                                               zlý, špatný WPP

                                   kořen: ok, zlý, špatný

onna                                                               stvoření Et, syn/dcera WPP

   onóna                                                          (1) příd.jm. "z dvojčat" (2) dvojče  WJ 367

   onóne (evtl. onóre)                                        sestra (pokrevní) Et

   onóro                                                             bratr Et

   onta (min.č. óne, ontane)                                            zplodí, stvoří  Et (přít.č.)

   onya                                                                               mé dítě UT 174

                                   kořen: on/no rodí (se); wo, setkání/spojení dvojího

onote, základ slova onot-                              spočítá

                                   kořen: not, počítá

onta (min.č. óne, ontane)                              zplodí, stvoří  Et (přít.č.!)

   ontar (duál ontaru)                                        rodič

                                   kořen: on/no rodí (se)

ontano                                                            zedník, evtl. sochař WPP (otnamo)

                                   kořen: gonod, skála; tam/tan, vyrábí

onya                                                               mé dítě UT 174

                                   kořen: on/no rodí (se)

ópa                                                                 ústa (ústní otvor) WPP

                                   kořen: op, ústa

opele                                                              vesnice nebo samota, hrazená Et

                                   kořen: pel, peles, ohrazuje

opole                                                              kolouch, mládě vysoké  QL

                                   kořen není znám

or                                                                               nad   Et

                                   kořen: or/ro, vzhůru

órave, základ slova órav-                              uděluje milost, slitovává se VT 44 (l)

                                            kořen: wo, setkání/spojení dvojího; dab, povoluje, dovoluje

óre                                                                  duch, charakter, srdce, svědomí VT 41:11, 13

   ora/ore (tvar prostého přít. času je nejistý)                  táhne, má někoho k něčemu, vnitřně VT 41:13

                               (ora nin karitas = cítím, že bych to měl udělat; órenya quete nin = srdce mi říká)

                                            "Srdce" je univerzální překlad, známe též větu: "Měla v sobě ušlechtilé óre                                             Vanyar," kde je slovo spíše ve významu duch či charakter než svědomí.

                                     (Óre znamená i "stoupání", to je původní význam, ale pojetí - nebo přenesený                  význam - "srdce" jasně převážilo.)

                                      (Jedna z elfích teorií je, že jen ti nejmoudřejší ze smrtelníků jsou schopni                                        rozlišit mezi impulsy "óre" a Melkorovými. I když nemusí odpovídat pravdě, asi odpovídá tomu, jak elfové             "óre" cítí, a je potřeba mít na paměti, že dokonce ani "svědomí" - smrtelníka - možná není stoprocentně       výstižný překlad.)

   orikon                                                            vřes QL

                                   kořen: or/ro, vzhůru

orivaine                                                         lusk, hrách QL

                                   kořen: way, halí; red, sije

orko (základ slova orku-, mn.č. orqui)         skřet  Et, WJ 390

                                   kořen: ruk, děsí (se) (převzato přes sindarštinu)

orma                                                              hmota  MR 406

                                   kořen není uveden

orme                                                              spěch, násilí, hněv Et (gor)

   orna                         spěšný, asi i: ukvapený Et (gor) (též vysoký, WPP, nedoporučeno, je dost alternativ)

                                   kořen: gor, pud, ukvapenost, násilí

orne                                                                strom (vysoký) WPP

                                   kořen: oron, vysoký strom, (odvozený od or, vzhůru)

oro-                                                                předpona: vzhůru WPP

   orofarne (základ slova možná orofarni-)      jeřáb (strom) WPP

            kořen: pharan, jeřáb, odvozený od phar, dosahuje, ujde celou cestu, stačí; or/ro, vzhůru

   oron, základ slova oront-                                          hora Et

   oronta                                                            příkrý  QL

   orosta                                                             povýšení, vzestup  QL

   orta, min.č. ortane                                         zvedá WPP

   orta, min.č. oronte                                         zvedá se WPP

   ortírie                                                             ochrana VT 44 (stp)           

                                                                                   kořen: tir, sleduje, střeží                                     

   orto, orotinga                                                  vrchol hory Et, VT 47:29

                                                                                                       kořen: ing, nejvyšší

    orya, min.č. oronye                                                       zvedá  se WPP

   oryat, základ slova oryak-                                          jezevec  QL

   orikon                                                                            vřes QL

                                   kořen: or/ro, vzhůru

orro! horro!                                                   citoslovce bolesti, hrůzy či znechucení VT 45

                                   kořen: 3or/gor, není moc ujasněný

orya, min.č. oronye                                       zvedá  se WPP

   oryat, základ slova oryak-                             jezevec  QL

                                   kořen: or/ro, vzhůru

os-                                                                  předpona: okolo Et

   osteke, základ slova ostek-                                         popisuje VT 26

   ossa                                                                                 hradba s příkopem QL

   osto                                                                                 město (hrazené) Et, MR 350, WJ 414

                                   kořen: os, okolo

ósanwe                                                           myšlenka (zřejmě společná, sdílená) MR 415

                                                                       (stať v MR pojednává o sdílení myšlenek)

                                   kořen: wo, setkání/spojení dvojího; sam, myslí, uvědomuje si

oselle                                                             sestra (přísahou), družka Et thel

                                   kořen: wo, setkání/spojení dvojího; theles, sestra

ossa                                                                hradba s příkopem QL

                                   kořen: os, okolo

osse                                                                hrůza  Et (gos)

                                   kořen: gos, hrůza

osteke, základ slova ostek-                           popisuje VT 26

                                   kořen: os, okolo; tek, píše, dělá značky

ostime                                                            směs, sloučenina  VT 39:9

                                   kořen: wo, setkání/spojení dvojího; druhý kořen neuveden

osto                                                                město (obklopené hradbami) Et, MR 350, WJ 414

  ossa                                                                                  hradba s příkopem QL

                                   kořen: os, okolo

oswe                                                               bok, kyčel QL

                                   kořen: os nezávislého, avšak neujasněného významu

óta                                                                  křičí QL

                                   kořen: oho, houká, volá

otorno                                                            bratr přísahou, společník Et tor

   otornasse                                                       bratrství (přísahou)   Et tor

                                            kořen: wo, setkání/spojení dvojího; toron, bratr

otso                                                                sedm SA, Et

   otsea                                                              sedmý  VT 42:25

   otsola                                                             sedmidenní týden GL

                                   kořen: otos, sedm

ovesta                                                            smlouva, dohoda (dvou stran) Et wed

                                   kořen: wo, setkání/spojení dvojího; wed, spojení

 

 

 

p q

 

 

pa, pá                          "v dotekovém kontaktu" předložka: na, o (co se týče)  VT 44:36, 49:12

                        též: "dotýkaje se jeden druhého", v návaznosti: yéni pa yéni = na věky věků (VT 43 g)

   pan                                                                                  od (časově) VT 49:18

                                            kořen: ap, dotýká se (hlavně v přeneseném smyslu)

pahta                                                              zavřený, soukromý VT 39:23

   pahtie                                                             (vnitřní) uzavřenost VT 39:23

   aquapahtie                                                                    naprostá uzavřenost VT 39:23

                                            kořen: pak, zavírá

paime                                                             pomsta, trest, rána osudu  QL

   paimeta                                                          ukládá či vykonává trest  QL

   paimesta                                                        trest, zejména tělesný  QL

   paimene                                                         pomstychtivost, krutost  QL

   paimar, pairemo                                            mstitel  QL

   paitya, min.č. paisine                                    odplácí  QL

    apaire                                                                              vítězství QL

                                   kořen: pay, odplácí

palan                                                              vzdálenost, zdaleka WPP (předpona) daleko a široko Et

   palanka                                                          rovný, plochý QL

   palante, palume                                               pláň QL

   palasar, základ slova palasard-                     velký stůl  QL  kořen: pravděpodobně sar, kámen

   palda                                                                          široký VT 47:8   

   paliste nebo palis, základ slova palist-         travnaté prostranství QL                 

   palla                                                               široký, rozlehlý  Et; daleko za WPP

   palme                                                             povrch Et

   palo, základ slova palu-, mn.č. palwi           pláň, plocha QL

   palta                                                                               police  QL

   paltya                                                                             dlaň QL

   paltyalda                                                                       palma  QL

   paluva, palwa, palanka                                               rovný, plochý  QL

   paluhta                                                                           stůl  QL

   palúre                                                                             zemská kůra Et

   palwe (základ slova palu-), palya                             doširoka otevírá, rozprostírá, rozšiřuje Et

                                                                                         (dá se brát: palwe "se", palya "(něco) jiného")

   piltya, min.č. paltye                                                                    uhodí plochou dlaní  QL

   piltye                                                                              facka, pohlavek   QL (pilt, pilty-)

  palapapte = mapalin, bližší viz tamtéž                              kořen: pravděpodobně pap, třese se

                                   kořen: pal, širý, otevřený

palpa                                                              bije, tluče (zejména křídly)  Et

                                   kořen: palap, bije, tluče

palta                                                                 police  QL (též dlaň, VT 47:8 nedoporučeno, lze použít paltya)

   palta (sloveso)                                               hladí, dotýká se dlaní VT 47:9

   paltya                                                             dlaň QL

   paltyalda                                                        palma  QL kořen: ala, šíří (se), roste, je požehnaný

   paluva, palwa, palanka                                  rovný, plochý  QL

   paluhta                                                           stůl  QL

   palume                                                           pláň QL

   palúre                                                             zemská kůra Et

   palwe (základ slova palu-), palya                 doširoka otevírá, rozprostírá, rozšiřuje Et

                                                                       (dá se brát: palwe "se", palya "(něco) jiného")

                                   kořen: pal, širý, otevřený

pampile                                                             chvění QL

   pampila, pampilea                                         třesoucí se  QL

   pampine                                                         zemětřesení  QL

                                   kořen: pap, třese se

pan                                                                 od (časově) VT 49:18

                                   kořen: ap, dotýká se (hlavně v přeneseném smyslu)

panda                                                             uzavřené prostranství Et

                                   kořen: pad, uzavřené prostranství

pano                                                   kus tvarovaného dřeva (prkno, deska, parketa, obložení...) Et

                                   kořen: pan, umisťuje

panta                                                              otevřený Et

   panta                                                              rozvíjí, rozestírá, otevírá Et

   pantie                                                             rozvíjení, otevírání, odhalení  QL

                                   kořen: pat, rozestírá

panya, min.č. panne                                      umisťuje, zasazuje, upevňuje na místo Et

                                                                       (především o dřevě)

   pano                                                             kus tvarovaného dřeva (prkno, deska, parketa, obložení...) Et

   ampano                                                                          dřevěná budova, síň Et

   empanya                                                                        sází (o rostlině)  VT 27

                                   kořen: pan, umisťuje

papa, min.č. pampe                                                   třese se QL

   pat, základ slova papt-                                                drobný lístek  QL

   patil                                                                                list, zejména v knize  QL (patl)

   pampile                                                                          chvění QL

   pampila, pampilea                                                        třesoucí se  QL

   pampine                                                                         zemětřesení  QL

                                   kořen: pap, třese se

pare, základ slova par-                                  skládá,  dává dohromady, kořen z Et; učí se, WPP

                                                                       (významy si zas až tak moc neodporují :)

   parma                                                             kniha   PP, Et (též kůže či kůra, spojeno se slovem parna,                                                                              "holý", WPP, nedoporučeno: máme helda a helma)

                                   kořen: par, skládá/učí se/kůže, kůra

parka                                                              suchý   Et (též nahý, WPP, nedoporučeno)

                                   kořen: parak, suchý

passa, pasta                                                    hladký  WPP, Et

   pasta                                                              uhlazuje, žehlí WPP

                                   kořen: path, hladký

pat, základ slova papt-                                  drobný lístek  QL

   patil                                                               list, zejména v knize  QL (patl)

                                   kořen: pap, třese se

pata, min.č. patte                                                       klape (o zvuku kroků) QL jde WPP, WJ 387

   patakata                                                         klape, rachotí, podle  QL patakta a pataktatapakta)

   (pokud budete chtít použít kánoničtější verzi, kt se musí změnit v ht, čteno cht, čímž přijdeme o zvukomalebnost)

   patake                                                            klapot, rachot  QL

   patakanda                                                      klapající, rachotící  QL

   patinka                                                           střevíc, pantoflíček  QL

                                   kořen: pat, klape

pe                                                                   u QL

   peanta                                       svěřuje někomu něco, instruuje někoho, nařizuje někomu něco  QL

   peanwa                                                            přítomný, stojící po boku, podporující QL

   penasta                                                            přítomnost, blízkost, podpora  QL

                                   kořen: pe, u

                                                                  zavřená ústa WPP; ret VT 39:9

  pempe                                                             ret WPP

                                   kořen: penge, ret

pehte, základ slova pehti-                                         hřeben (kohoutí)  QL (pekte)

   peksiporoko, základ slova peksiporoku- (mnč. -qui)       kohoutek, hejsek QL

            (není vyloučeno, že bylo užíváno i pro obyčejného kohouta, význam by odpovídal :)

                                                                                              kořen: porok, drůbež

                                            kořen: pek, chochol, hřeben

pele základ slova pel-, min.č. pravd. pelle   obchází, objíždí, otáčí se kolem pevného bodu, vrací se Et

   peler                                                                               pole (hrazené) Et

   opele                                                                              vesnice nebo samota (hrazená) Et

   pelin                                                                               oplocený  QL

   pelma                                                                             ohrada  QL

   pelta                                                                               ohrazuje, oplocuje  Quen podle QL (pele, min.č. pelle)

   peltas, základ slova peltaks-                                      čep, pant (dosl."otáčivý hřebík") Et

   pelto                                                                               živý plot, plocha uvnitř živého plotu QL

                        kořen: pel, otáčí se kolem pevného bodu, a pravděpodobně příbuzné pel, peles, ohrazuje

pelekko                                                          sekera QL

  pelehta, min.č. pelenke n. pelehtane              seká QL (pelekta)

                                   kořen: kořen není uveden, pelek?

peler                                                               pole (hrazené) Et

   pelin                                                               oplocený  QL

   pella                                                            za (v pohledu do dálky - angl. "beyond") PP

                                                                          (implikuje "za hranicemi, hradbou, překážkami" WPP)

   pelma                                                             ohrada  QL

   pelta                                                ohrazuje, oplocuje  Quen podle QL (pele, min.č. pelle)

   peltas, základ slova peltaks-                      čep, pant (dosl."otáčivý hřebík") Et

   pelto                                                            živý plot, plocha uvnitř živého plotu QL

                        kořen: pel, otáčí se kolem pevného bodu, a pravděpodobně příbuzné pel, peles, ohrazuje

penasta                                                           přítomnost, blízkost, podpora  QL

                                            kořen: pe, u

penda                  svažující se, nakloněný  Et, podle jiných jazyků též přeneseně, nakloněn tomu něco udělat

   pende                                                             svah (dolů)   Et

                                   kořen: ped, svah

pene, základ slova pen-, min.č. pravd. penne                                  nemá, postrádá WPP

   penya                                                                             postrádající něco VT 39:6,8

                                            kořen: pen, postrádá

penga                                                             špulí VT 39:11

   penquanta                                                      plný po okraj, s plnou pusou  VT 39:11

                                   kořen: penge, ret

penta                                                              zobák, zřejmě datlovitých ptáků  QL

   pete, základ slova pet-, min.č. pente                         ťuká, ťukne (přít.č.) QL

    petil                                                                                kladívko QL (petl)

                                   kořen: pet, ťuká

penya                                                                postrádající něco VT 39:6, 8

                                   kořen: pen, postrádá

peque, základ slova peku- , min.č. penque   češe, myká vlnu  QL

   pequil                                                             hřeben  QL

                                   kořen: peku, češe

perian, základ slova periand-                                      hobit PP (pravděpodobně sindarské slovo)

   perina                                                             poloviční  Et

   perta, peresta                                                 polovina VT 48:11

   perya                                                              půlí  Et

                                   kořen: per, půlí

pete, základ slova pet-, min.č. pente            ťuká, ťukne QL

   petil                                                               kladívko  QL (petl)

                                   kořen: pet, ťuká

pia                                                                  malý WPP

                                   kořen: pey, malý

pika                                                                stará noldorština: tečka, malé místečko Et

   pike, základ slova pik-, min.č. pravd. pinke            zmenšuje se, ubývá MC

   píkala                                                             ubývající, zmenšující se MC

   pikinauko                                                       drobný trpaslík WJ 389  kořen: nuk, zakrnělý

   pikina, pinke                                                  malý WPP

    pitya                                                                                malý WPP

                                   kořen: pik, drobný, malinký

pilin, základ slova pilind-                             šíp  Et

   pilintele                                                         opeření  QL

   pilinquasilla                                                  ozdobné péro, chochol  QL

                                   kořen: pil, peří

pilmo                                                             lupič, zloděj QL

   pilwe                                                                               loupež QL

                                            kořen: pilu, krade, loupí

piltya, min.č. paltye                                      uhodí plochou dlaní  QL (pilty-)

  piltye                                                               facka, pohlavek  QL (pilt, základ slova pilty-)

                                   kořen: pilit, úder plochou dlaní

pilwe                                                              loupež QL

                                   kořen: pilu, krade, loupí

pimpe                                                             ocas QL (pint, základ slova pimp-)                                     

   pimpilin                                                         visící ocas, střapec apod.  QL

   pimpina                                                         táhnoucí se  QL

   pimpevinne                                                    modřín QL  (kořen druhé části slova není uveden)

   pipta, min.č. pipente                                                    splývá v záhybech, visí, vleče se  Quen podle QL (pipte)

                                   kořen: pip, splývá, vleče se

pinehtar, pipinehtar                                       hloh QL

   pio                                                                  peckovice QL melpo

   piopin, pipin                                                  hložinka QL

   piosenna                                                        cesmína QL

   pipinehtar, pinehtar                                       hloh QL

                                                           kořen: ek, hrot (kořeny ostatních rostlin se nedají určit)

                                            kořen: piw (viz další strana)

   piukka                                                                            ostružina nebo malina QL

   piuta                                                                                plive   Et

                                   kořen: piw, plive (souvislost naznačena v QL, kde kořen piw ještě neznamená "plive",                              ovšem u peckovic je dobře představitelná a není nemožné, že ji autor měl při tvorbě pozdějšího                          slova na mysli)

pipta, min.č. pipente                                      splývá v záhybech, visí, vleče se  Quen podle QL (pipte)

                                   kořen: pip, splývá, vleče se

pire, základ slova pir-, min.č. píre                otáčí/ otáčí se QL

   pirpire, základ slova pirpir-, min.č. pirpinde nebo pirpirinte         otáčí se rychle, víří QL 

   pirin, základ slova pirind-                             tenká hůlka, jehlice  QL

     pirindi quitimar                                              pletací jehlice, QL quityi

   pririndea                                                        válcovitý   QL

   pirinumbe                                                      dutý válec  QL

                                   kořen: pir, otáčí se

pirya                                                              sirup, šťáva  Et

                                   kořen: pis, šťáva

pitya                                                               malý WPP

                                   kořen: pik, drobný, malinký

piukka                                                            ostružina nebo malina QL

   piuta                                                               plive   Et

                                            kořen: piw, plive (poznámka viz pio)

po, pó                                                             před (místně), po (časově) VT 49:12

   póna                                                                                vpřed VT 49:12

   ponte                                                                               záda; to, co je vzadu QL

                                   kořen: ap, dotýká se (hlavně v přeneseném smyslu)

poika                                                              čistý, upravený, uklizený Et, QL

   poita, min.č. poine                                        čistí  QL

   poitya, min.č. poiksine                                  uklízí  QL

   poime, základ slova poimi-                          mýdlo  QL

   poimine                                                         mýdlová pěna  QL

                                   kořen: poy, čistí, uklízí

poko                                                               pytel, balík QL

   poko (nebo poke, základ slova pok-)                 balí, ukládá QL

                                   kořen: pok, ukládá

polda                                                              silný, svalnatý  Et

   poldore                                                          fyzická síla Et

   pole, základ slova pol-, min.č. pravd. polle    (1) může, fyzicky  VT 41:6

   polka                                                              prase  QL

   pole, základ slova poli-                                 (2, ale podle WPP příbuzné) oves  QL

   polina                                                             ovesný  QL

   polesse                                                           ovesná kaše  QL

   polenta                                                           ovesná mouka  QL

                                   kořen: pol, fyzická síla

póna                                                               vpřed VT 49:12

   ponte                                                              záda; to, co je vzadu QL

            kořen: ap, dotýká se (hlavně v přeneseném smyslu); an/ana/na, směrem k, do

pore                                                                mouka  Et

                                   kořen: por, mouka

poroke                                                               drůbež (1 kus)  QL

   porokelle                                                       kuře  QL

                                   kořen: porok, drůbež

poto                 noha (zvířecí) - Et, stará noldorština. Slovo quenijštině hláskoslovně vyhovuje, jen              místo mn.č. poti , uvedeného v Et, by quenijština pravděpodobně měla potor.

                                   kořen: pot, zvířecí noha

potai                                                               následovně, proto VT 49:12

            kořen: ap, dotýká se(hlavně v přeneseném smyslu); ta, to/tam atp.; i, určitý člen

puhta, min.č. púke                                         plodí, rozmnožuje se (biologicky) QL pukta

                                                           (jako podst. jm. znamená jeden pohlavní styk, PE 13, převzato přes HKF)

                                   kořen: pu3, plodí, rozmnožuje se

pulko                                                              trup. kmen stromu QL

   pulme                                                             boule, hrbol QL

   pulwa, pulpa                                                  tlustý, tělnatý, objemný, neskladný QL

   pulwe, základ slova pulu-, min.č. púle         nadouvá se, nabývá QL

                                   kořen: pulu, nadouvá se, nabývá

pumpo                                                            bublina, puchýř, měchýř  QL

   pumpole                                                         bublinka  QL

                                   kořen: pup, bublina

púrea                                                              špinavý, barevně porušený  MC

                                   kořen není uveden (ale pur je volný)

puse, základ slova pus-, min.č. púse             odfukuje, foukne (přít.č.), (od)frkne  QL

   pusse                                                              odfouknutí, fouknutí, frknutí  QL

   pusulta, min.č. pusúle                                   nafukuje  QL

   pusulpe                                                          plynový vak, balón  QL

                                   kořen: puth, nafukuje

pusta                                                              zastavuje, zaráží, zastavuje se, přestává  Et

   pusta                                                              tečka za větou, zastávka, přestávka  Et

   putta                                                               tečka za větou Et

                                   kořen: pus/put, zastavuje se

 

 

 

 

 

q z

 

 

 

 

 

qua                                                                 něco VT 45 (jen kořen, zmíněný jako součást q. ilqua)

            VT 45 má samostatný kořen kwa = něco. Nicméně nevidím důvod, proč by zde nemohlo jít o kwa = úplný. Ilqua znamená všechno. Pokud spojíme dva kořeny, z nichž "il" znamená "všechno" a "kwa" "úplný", význam "všechno" to určitě mít bude... (VT 45 neuvádí kořen kwa = úplný, který je rozpracován ve WJ 392, kde je možná tato myšlenka v pozadí věci.)

quainen                                                          deset  (kompromis mezi Et kainen a VT42 quain)

   quainea                                                          desátý  VT42:25

                                    kořen: kway, deset, odvozený z kořene kwa, úplný

quaqua                                                           kváká  QL

  quá                                                                 kachna  QL

  quáke                                                                       žába VT 47:36

  quáko                                                                              vrána WJ 395 (nedoporučeno, máme dvě lepší slova)

                                    kořen: kwa kváká

               (VT 45 uvádí kořen jako kwæ a nazačuje souvislost s kwe, mluví)

qualme                                                           agónie, (bolestná) smrt Et

  qualin                                                              mrtvý (bolestnou smrtí) Et

  qualma                                                            smrtelný, smrtonosný  QL

  qualmea                                                          mrtvolný  QL

                                    kořen: kwal, bolestná smrt

qualta                                                             opásaný QL

                                    kořen: kwilit, pás

quáme                                                            nemoc, nevolnost Et

  quama, min.č. qáme                                       je nemocný, je mu špatně, zvrací  QL

  quámea, quamba                                            nemocný, trpící nevolností  QL

                                    kořen: kwam nevolnost

quanda                                                                       celý QL (omo, ompi)

   quanta                                                            plný  Et; též naplňuje, završuje, dokončuje WPP

   quanta emma, quantemma                             "úplný obraz", kopie WPP

   quate (základ slova quat-, min.č. quante)                  naplňuje WJ 392

   -inqua                                                            (přípona) -plný  WJ 415

   (možné též -unqua - používala se hlavně v případě věcí těžkých, neskladných, ošklivých nebo nedobrých)

    aqua                                                                               plně, cele, dokonale WJ 392

   anquin                                                                            kytice, svazek QL

                                    kořen: (a)kwa, úplný (+ odvozené kořeny kwan, kwat)

quapa, min.č. quampe                                   handluje  QL

   quampo                                                          kramář, podomní obchodník  QL

   quampa                                                          kramářské zboží  QL

   quapta                                                            uzavřený obchod, výhodná koupě, výsledek

                                                                                   smlouvání  QL

   quapta, min.č. quapante                                vyměňuje QL

   quaptale                                                         výměna QL

                                    kořen: kwap, smlouvá

quár (nebo quáre), základ slova quar-     ruka (pěst jako nástroj práce, vč. psaní, ne boje) Et, WPP

                                                                        (uvádí se ve výkladu jm. Celebrimbor)

                                    kořen: kwar, svírá/pěst

quarda                                                            zlý QL

   quarka                                                            zvrhlý, zvrácený QL

                                    kořen: kwar, který byl pravděpodobně v Et nahrazen kořenem skwar (> hwarin).

                              Proto není vyloučeno, že bychom slova měli používat v podobě hwarda, hwarka.

quasa, min.č. quasse                                      chvěje se, třepetá se, kýve se, šelestí QL

   quasilla                                                         převislá n. skloněná větvička, chochol, střapec ap. QL

   quesse                                                                           pero PP, Et

                                    kořen: kwath, chvěje se

quate, základ slova quat-, min.č. quante     naplňuje WJ 392

   quanta                                                                            plný, úplný, naplňuje, završuje (Et, WPP)

   aqua                                                                                plně, cele, dokonale WJ 392

   anquin                                                                                           kytice, svazek QL

                                   kořen: (a)kwa, úplný (+ odvozené kořeny kwan, kwat)

quea                                                               zelenina WPP

                                   kořen: kew, čerstvý, živý (rostlinným životem)

quele, základ slova quel-, min.č. quéle        uvadá, ubývá, slábne, vytrácí se Et, též hyne QL

  quelie                                                              uvadání, vytrácení se, ubývání PP

  quelet, základ slova quelets-                          mrtvola  Et

  quelehte                                                          zdechlina  QL (quelekte)

  queleksima                                                     zkažený, v rozkladu QL

  queleksie                                                        rozklad, hniloba  QL

  queletya, min.č. queleksine                           kazí se, hnije  QL

  quelle                                                              konec podzimu, čas uvadání PP

  quelme                                                            zkáza, zhouba, naprostý konec  QL

                                   kořen: kwel, slábne, vadne, zmírá

quén, základ slova quen-                               někdo, určitá osoba (též jako přípona) WJ 361 372

  quen                                                             někdo, neurčitý podmět  WJ 361 (i jako přípona -quen)

  quendi:                                                         první mluvící plemeno, elfové  j.č. quende  WJ 361, Et

                                                  muž: quendu, mn.č. quendur, žena: quendi, mn.č. quendir MR 229

  quenya                                                         řeč PM 399,WJ 361, 374

                                   kořen: kwe, mluví, a odvozený kwen, osoba

quere, základ slova quer-, min.č. querne      otáčí se, obrací se VT 49:20

   querma                                                           kolovrat, točna, otáčivý stůl WPP

   querna                                                            obrácený PP

                                   kořen: kwer, otáčí se

quesse                                                            pero PP, Et

  quesset, základ slova pravd. quessek-            polštář Et

                                   kořen: kwes, pero

quete, základ slova quet-, min.č. quente)    říká, mluví Et

  quetta                                                              slovo Et

  quettasundolie                                                etymologie VT 26 kořen: sud, základ

  quenta                                                             vyprávění Et

  quentaro                                                          vypravěč  Et

  quentale                                                          výčet, historie  Et

  quenya                                                                            řeč PM,WJ 361, 374

  queta quenya!                                                 mluv jasně! (zejména srozumitelnými slovy, ne gesty,                                                                               mimikou či narážkami) WPP

  quentele                                                          věta, slovní obrat  QL

  quentea                                                           slovní  QL

  quetsa, quetsima                                             mluvící (=schopný mluvit), výmluvný  QL

                                   kořen: kwe, mluví, a odvozené kwet stejného (jen jednoznačnějšího) významu

qui                                                                  jestliže VT 49:19

   quie                                                                kdykoli VT 49:19

                                   kořen: kwi, předpokládá (který může a nemusí souviset s ke/ek, možnost)

quilda                                                             tichý, nehybný  QL

  quilde                                                              ticho, odpočinek  QL

  quildi (snad by  šlo upravit na quilda)          odpočívá, nehýbe se, je potichu  QL

  quildare                                                          netopýr  QL

                                   kořen: kwilid, klid

quile                                                               barva  QL

  quilea                                                              barevný, -barevný QL

  quilin                                                              jasných barev, ozdobený, vyšívaný  QL

  quilinoite                                                        vyšívaný QL

  quille, základ slova quilli-                                         zvonek modrý, ladoňka  QL

   quiltasse                                                                          vyšívání QL

    quilya                                                                               barví, zdobí, krášlí  QL

                                   kořen: kwil, barva/ozdoba

quilta                                                  pás  QL, jako sloveso (min.č. qalte): opásává, obkličuje QL

     qualta                                                                             opásaný QL

                                   kořen: kwilit,pás

                              (nic v QL nenaznačuje, že by kořeny souvisely, ale odvození slovesa od kořene příponou

                              -ta je častá záležitost a pás rozhodně byl jednou z prvních ozdob...)

quiltasse                                                           vyšívání QL

  quilya                                                              barví, zdobí, krášlí  QL

                                   kořen: kwil, barva/ozdoba

quinga                                                            luk (lovecký) Et

  quingatelko                                  osoba s nohama do o, skřet PP/SD kořen: telek, noha stonek, kmen

  quingi (pravd. lze upravit na quinga)             brnká na struny QL

                                   kořen: kwi(n)g, brnká

quíni, min.č. quíne nebo quínine                  mluví vysokým hlasem, piští  QL

  quíne                                                               pištění  QL

  quínea                                                             pištící  QL

                                   kořen: kwín, piští

quin, quine                                                     hřeben (horský, vlny, dračí i kohoutí) WPP

  quinna                                                             mající hřeben WPP

                                   kořen: kwin, horní hrana

quinqua                                                            splihlý, svěšený, shrbený, slabý, mdlý, apatický  QL

  quinquele                                                         slabost, vyčerpanost, ochablost, malátnost QL

  quinquelea                                       mdlý, ochablý, neživý (přen. např o uměleckém díle)  QL

  quinquenna                                                      kokořík QL

  quiqui                                                              visí, poklesává  QL

  quiquilla                                                          konvalinka QL

                                   kořen: kwikwi, visí, je ochablý

quirna, min.č. quinde                                    míchá QL

  quirme                                                            smetana  QL

  quirin                                                              kolo (od vozu)  QL

  quindil                                                            vřeteno, káča  QL (quindl)

                                   kořen: kwir, roztáčí

quisi (evtl. quise, základ slova quis-), min.č. quisse nebo quíse    šeptá  QL

  quisquiri  (pravděpodobně quisquire, základ slova quisquir-)         šelestí, šumí, tiše bublá atp. QL

  quisquirinde                                        šum, šelestění atp.  QL

  quisquirinda                                        šumící atp. QL

            (vše možno též v úpravě quirquiri, quirquisi a příslušné odvozeníny)

            (minulý čas: quisquiri: quisquíre, quirquisi: quirquisse)

                                   kořen: kwis, šelestí

quitya, min.č. quintye                                   plete (na jehlicích) QL (quity-)

  quitima                                                           na pletení  QL (pirindi quitimar=pletací jehlice)

  quintye                                                            oko úpletu  QL (quint, základ slova quinty-)

  quitin                                                              pletený, pevně spojený  QL

                                   kořen: kwit, plete

quolo   (možná quole, základ slova quol-)            je nemocný   QL

  quolima                                                          nezdravý, chřadnoucí   QL

  quolimo                                                          invalida   QL

  quolina, quolda                                               nemocný    QL

  quolu                                                               nemoc (zejm. nakažlivá)  QL

  quolúva                                                           nakažlivý, morový  QL

  quolúvie                                                          epidemie, morová rána QL

                                   kořen: kwol, nemoc, nákaza

quoro (možná quore, základ slova quor-), min.č. quonde  dusí se, zejména topí se QL

  quorin                                                             udušený, utopený QL

  quosta, min.č. quóre nebo quostane               dusí, topí (jiného)  QL

  quonda                                                            dusivý kouř nebo mlha  QL

                                   kořen: kwod, dusí (se)

r 7

 

 

 

 

rá (předložka)                                                pro někoho, v něčí prospěch VT 43 (z)

                                                                                         (dotyčný je, stejně jako v češtině, ve 3.p.)

                                   kořen: pravděpodobně ad/ar/as, vedle

rá, základ slova ráv-                                      lev Et

   ravenne                                                                          lvice QL (a dále viz rav)

                                   kořen: raw, divoký

rahta                                                               natahuje se, dosáhne  QL (rakta)

   ranko, základ slova ranku-, mn.č. ranqui                 paže  Et

   ráma                                                                                křídlo  PP ,Et

   arka                                                                                 vztahuje ruce v prosbě, naléhavě žádá VT 43 (z)

                                   kořen: rak, natahuje se, dosáhne

raika                                                               křivý, nesprávný Et

                                   kořen: rayak, křivý (možná příbuzný rik, násilný pohyb)

raima, raime                                                  krajka, síťovina  VT42:12, 28

   raina                                                               do krajky/umělecké síťky vpletený VT 42:11

                                                                                    (též usměvavý, WPP, nedoporučeno)

                                    kořen: ray, krajka, (umělecká) síťovina (kořen pro úsměv je též ray)

raine                                                               mír VT 44

                                                                       (může mít souvislost s raina, úsměvavý, jak autor VT                                                                                          předpokládá, ale taky se starším kořenem ru3 (> rue, ruin], což mi připadá                                                                  pravděpodobné (i když vyloučeno není ani to, že platí obojí). V druhém                                                                          případě si pak můžeme vybrat, jestli se přiklonit ke staršímu kořeni pro                                                              jasnější odlišení od krajek a síťování, nebo dbát o to, aby bylo vše nové.                                                                        Ale modlitby z VT 43 a 44 jsou samy o sobě v dost "plovoucím stavu".)

                                   kořen: ru3, mír

   raita                                                 vyrábí krajku  VT42:12 (též usmívá se, min. č. reante, nedoporučeno)

   karrea                                                                             síťka do vlasů  VT42:12

                                   kořen: ray,  krajka, (umělecká) síťovina

rake, základ slova rak-  (min.č. pravd. ranke)          slovo, které známe pouze ze dvou tvarů:

   rákina                                              zlomený, rozbitý, možná lámaný (o ztroskotané lodi)  MC

   rakina                                              ochuzený (o neúplné slabice) VT 39

   rakse                                                                              nebezpečí VT 44 (stp)

            kořen: rak, láme (ve skutečnosti nevíme, zda jde o dva kořeny, láme/natahuje se, dosáhne, zvlášť když se jejich významy setkávají ve slovech jako rakka, dráp, spár...)

rakka                                                              dráp, spár, pařát SD

   rakkalepta                                                      drápatý SD

                                   kořen: rak, natahuje se, dosáhne

raksa                                                  smyk nebo nízké vozidlo na kámen a jiný těžký materiál WPP

                                   kořen není uveden (rak, láme, by u těžby kamene nebyl tak úplně vzdálený)

rakse                                                                 nebezpečí VT 44 (stp)

                                   kořen: rak, láme (pozn. viz rake

                              Aspoň podle teorie autorů VT. Člověk by čekal spíše ruk, ale koneckonců, to, co ohrožuje, může                               právě proto i zlomit. O blízkosti kořenů "rak" a "ruk" viz též "rúkina".)

rama (evtl. rame, základ slova ram-), min.č. ráme                     řve, troubí, hlasitě zní QL

   rambe                                                                                                          řev, hluk QL

                                   kořen: ram, hluk

                              (může souviset s kořenem ram, křídlo, motiv hřmotu křídel velkých ptáků

                              je autorův oblíbený)

                                             v QL je ráma, křídlo, naopak odvozeno od rak, natahuje se, dosáhne,

                              takže QL kořen    ram je zcela volný pro významy, související s hlukem

ráma                                                               křídlo  PP, Et

   rámavoite                                                      okřídlený QL

   ramya                                                                             letí, plachtí Et

                                   kořen: ram, křídlo (pozn. viz rama)

ramba                                                             stěna, zeď, hradba  SA, Et

   ráva   (2)                                                                        břeh, zejména říční Et (nedoporučeno)

                                   kořen: rab, stěna

rambe                                                             řev, hluk QL

                                   kořen: ram, hluk (pozn. viz rama)

ramya                                                             letí, plachtí Et

                                   kořen: ram, křídlo (pozn. viz rama)

ránasta                                                                       lunární měsíc (Rána, Tulák, je jedno z jmen Měsíce)

                                   kořen: ran, toulá se, bloudí

randa                 kůra, slupka, vnější kruh, oběh QL; koloběh; věk (14 400 slunečních let) Et

   rara, min.č. rande                                                         loupe, oškrabuje  QL

    rasta (2)                                                                         škrabka, pilník QL

                                   kořen: rad, loupe, oškrabuje

ráne                                                                toulání, bloudění Et

   ránea                                                              bludný, toulavý Et/VT 46

   ránasta                                                                           lunární měsíc (Rána, Tulák, je jedno z jmen Měsíce)

                                    kořen: ran, toulá se, bloudí

ranga                                                              krok, délková míra (přibližně metr) UT 285

                                   kořen není uveden

rangwe                                                                       sáh, délková míra Et

   ranko, základ slova ranku-, mn.č. ranqui                          paže  Et

                                   kořen: rak, natahuje se, dosáhne

ranya                                                              toulá se, bloudí Et

   ráne                                                                                toulání, bloudění Et

   ránea                                                                               bludný, toulavý Et/VT 46

   ránasta                                                                            lunární měsíc (Rána, Tulák, je jedno z jmen Měsíce)

                                   kořen: ran, toulá se, bloudí

rara, min.č. rande                                          loupe, oškrabuje  QL

   rasta  (2)                                                                         škrabka, pilník QL

                                   kořen: rad, loupe, oškrabuje

rasse                                                               roh (zejm. na živém zvířeti, ale i hora) Et

                                   kořen: ras, vyčnívá

rasta            (1) dvanáct (PE 14 yurasta=24+ Et kořen rásat=12) (pravděp. rasta = tucet, viz yunque)

                                                                           (VT42 uvádí, že pro "tucet" bylo speciální slovo)

                                   kořen: rasat, dvanáct

                                                                       (2) škrabka, pilník QL

                                   kořen: rad, loupe, oškrabuje

rate, základ slova rat-, min.č. pravd. rante   překonává, vyniká WPP

                                   kořen: ar, lepší, vznešený

rato                                                                brzy, zanedlouho FCL

                                   kořen neuveden

rauko                                                              démon  Et

                                   kořen: ruk, děsí (se)

raumo                                                            hluk bouře, bouře  MC

                                   kořen nejspíš raw, divoký

rauna                                                              kořist  QL

   rausime                                                          chamraď  QL

   rauste                                                                      lov, pronásledování kořisti (i predátorem) QL

   rauta, min.č.ráve                                            loví, vyhubí (i o zvířatech) QL rava

      laman raustea                                                                predátor  QL

      laman rausima                                                               lovná zvěř, drobná zvířata, havěť QL

   ráva                                                             divoký, nespoutaný, nezkrocený, svobodný Et, WPP

                                                                       (ráva může znamenat i říční břeh, Et ramba, nedoporučeno)

   ravanda                                                          divočina VT 46            

   ráve                                                                řev  MC

   rávea                                                              řvoucí  MC

   rá, základ slova ráv-                                                     lev Et

   ravenne                                                          lvice QL

                                   kořen: raw, divoký

                                                                    den  (24 hodin) PP

rehta                                                              (možný novější tvar "resta" z QL, viz tamtéž)

   rehtie                                                             záchrana WPP

                                   kořen v QL red, ve WPP rek, zachraňuje, pomáhá

rembe                                                                síť (lovecká) VT 42:12

  remba                                                              loví do sítě VT 42:12

  rembina                                                          zapletený, chycený do sítě  VT 42:12, pokrytý spletí                                                                                     (např. stromů) WPP

                                   kořen: reb, síť (lovecká)

rempa                                                             ohnutý, do háku Et

                                   kořen: rep, ohnutý

réna                                                                okraj, lem, hranice Et

                                   kořen: reg, okraj

rentye                                                             slina QL (rent, základ slova renty-)

                                   kořen: retye, slina

rere, základ slova rer-, min.č. rende                         sije Et

                                   kořen: red, sije

resta                                       pomáhá, přichází na pomoc, zachraňuje a jako podst. jm.: příbuzní                                             (držící při dotyčném) QL; může znamenat i "oseté pole" (VT 46)

                                                                          (jednou Tolkien použil i ve významu "trh" VT 49:39, etymologie nejistá)

   réro, rendo/resse                                            příbuzný m./ž.  QL

   rendole                                                           příbuzenství QL

   restar                                                              pomocník HKF

            kořen v QL red, pomáhá, ve WPP má podobu rek a odvozeno je rehtie, záchrana

rete, základ slova ret-, min.č. nejspíš rente  leze, šplhá (kořen z WPP)

   retto                                                               horolezec WPP

                                   kořen: ret, šplhá

rie                                                                  koruna  Et, též věnec, girlanda WPP

   rína                                                                                 korunovaný Et

   rielle                                                              dívka, ověnčená ke slavnosti PM 347

                                   kořen: rig, věnec

rihta                                                               trhne, náhle rychle zkroutí či s něčím pohne Et

   rike, základ slova rik-                                   z(a)kroutí se, otočí se (?), snaží se WPP

   rinke                                                              trhnutí, rychlé zatřepání, mávnutí Et

   marihta                                                                          zápěstí  QL

                                   kořen: rik,  násilný pohyb

rille                                                                třpyt Et/VT 46

   rilma                                                              třpytivé světlo Et

   rilya                                                               třpytí se Et/VT 46

                                   kořen: ril, třpyt

ríma                                        okraj, lem, hranice Et; QL též brázda, řádek (na zahradě), řada, série

   rimu                                                                                okrajové oblasti  QL

   rímenoite                                                                        sousedící, hraničící  QL

   rísima                                                                              rozptýlený, všudypřítomný, všeobecný QL

   rísimande                                                                       tu a tam, kdekoli  QL

                                   kořen: rim, hranice, brázda

rimba                                                             častý, četný Et

   rimbe                                                             dav, množství osob UT 318, Et

   rimbo                                                             často (návrh)

                                   kořen: rim, oplývá

rímenoite                                                          sousedící, hraničící  QL

                                   kořen: rim, hranice, brázda

rimpa                                                                spěchající, letící  Et

   rimpe                                                             pruh  QL

   rimpina                                                          pruhovaný QL

    ripe, základ slova rip-, min.č. rimpe      žene se, letí, hází, v Et kořen + příčestí

   ripta                                                              trhá, stahuje z kůže, loupe kůru, řeže na pruhy, maluje pruhy, bičuje QL

                                   kořen: rip, násilný pohyb v přímé čáře

rimu                                                               okrajové oblasti  QL

                                   kořen: rim, hranice, brázda

rína                                                                korunovaný Et

                                   kořen: rig, věnec

rinde                                                              kruh Et

   rinda                                                              kruhový Et

                                   kořen: rin, kruh

ringa                                                              studený  MC

   ringe                                                              chlad  Et

   rin, základ slova ring-                                   rosa QL

   ringwe                                                            jinovatka QL,  horské jezero či jezírko Et/VT 46

                                   kořen: ringi, chlad

ripe, základ slova rip-, min.č. rimpe            žene se, letí, hází, v Et kořen + příčestí:

   rimpa                                                                              spěchající, letící  Et

   rimpe                                                                              pruh  QL

   rimpina                                                                           pruhovaný QL

   ripta                         trhá, stahuje z kůže, loupe kůru, řeže na pruhy, maluje pruhy, bičuje QL

                                   kořen: rip, násilný pohyb v přímé čáře

rísima                                                            rozptýlený, všudypřítomný, všeobecný QL

   rísimande                                                       tu a tam, kdekoli  QL

                                   kořen: rim, hranice, brázda

rista                                                                řízne, řeže, poltí  Et

   rista                                                                zářez, rozseknutí  Et

                                   kořen: ris, poltí

roa                                                                  pes VT 47:35-6

                                   kořen: graw, vrčí

roime                                                             pronásledování, lov, lovení Et/VT 46

                                   kořen: roy, honí

roina                                                              ruměný  Et

                                   kořen: roy, ruměný

roita                                                               pronásleduje Et

   roime                                                                              pronásledování, lov, lovení Et/ VT 46

   ronyo                                                                             honící pes  Et

                                   kořen: roy, honí

rokko                                                              kůň (rychlý, jezdecký) SA, Et a jinde

   roquen                                                                           jezdec (jezdkyně), rytíř UT, WJ 372

                                   kořen: rok, kůň

róma, romba                                                  roh  (i hudební nástroj) WJ 400 (romba také trubka)

                                   kořen: rom, troubí

rómen                                                            východ   SA, Et

   rómenya                                                        východní  Et

                                   kořen: or/ro, vzhůru

ronda                                                              pevný, hmotný WPP

                                   kořen: (s)ron, hmota

rondo                                                             jeskyně, klenutý strop i celá síň zevnitř WJ 414, Et

                                   kořen: rod, klenba v pohledu zevnitř

ronyo                                                                honící pes  Et

                                   kořen: roy, honí

ronta                                                              dutý  QL

   rotse                                                                               tenká rourka nebo píšťala QL

   róta                                                                                  roura QL

   rotto                                                                                malá jeskyně či tunel PM 365

                                   kořen: rot, dutý

roquen                                                            jezdec (jezdkyně), rytíř UT 282, WJ 372

                                   kořen: rok, kůň

rosse                                                              rosa  PM, Et

                                   kořen: ros, vodní tříšť

róta                                                                   roura QL

   rotse                                                               tenká rourka nebo píšťala QL

   rotto                                                               malá jeskyně či tunel PM 365

                                   kořen: rot, dutý

rua                                                                  nehybný, klidný, pokojný QL

   rue                                                                 odpočinek, nehybnost, setrvávání  QL

   ruin                                                               mír  QL

   rúya                                                                                nepohnutý  QL

                                            kořen: ru3, mír

(V pozdějších pramenech se možná kořen změnil na rai-, doloženo je ale jen raine, mír, VT 44 /g/, zbylá bychom museli dotvořit a těžko povědět, jak. Navíc tento kořen může znamenat ještě krajku, síť a úsměv, z čehož jsem zatím doporučila krajku a související slova, neboť nemají alternativu. Ve WPP se naopak vyskytuje ruy s novým významem ohně, prozatím nedoporučeným, neboť má alternativy. Jde o slova:

ruimen                                                                            ohniště

ruina                                                                               hořící, žhnoucí, ohnivý

ruine                                                                               oheň

ruive, aparuive                                                              požár

                                            kořen ruy, plane)

ruhta                                                              děsí WJ 415

   ruhtalie                                                          škůdci VT 43 (o)

   ruke, základ slova ruk-, min.č. pravd. runke       děsí se, cítí hrůzu WJ 415 (pojí se s koncovkou -llo u                                                                                                                                                   hrůzu budícího předmětu)

                                                                       též: svěřuje se něčí ochraně VT 44 (stp, s konc.-nna)

   rúkima                                                           strašlivý  WJ 415

   rúkina                                              vyděšený, zmatený, (o vojsku:) rozptýlený, v nepořádku MC

(výklad je značně básnický, v básni Markirya se výraz týká nebes a je přeložený "shattered". Jako nejpravděpodobnější možnost mi připadá, že to mělo být "rákina" a pak to buď někdo po Mistrovi špatně přečetl, jako už tolikrát, nebo on sám se upsal, nebo možná nechtěl tak brzy opakovat slovo a pak už to nedořešil. Nicméně ruke má v jeho pojetí široký význam, když může znamenat i "pod ochranu tvou se utíkáme" nebo být součástí výrazu pro "toho, kdo se proti mě provinil".) (O blízkosti kořenů rak- a ruk- v autorově cítění vypovídá i rakse, nebezpečí, ve VT 44 /stp/.)

   rukindo                                                          škůdce VT 43 (o)

                                   kořen: ruk, děsí (se)

ruksa                                                              drolí se MC

   ruksala                                                           drolící se MC

                                   kořen není uveden

                              (nicméně, nedivila bych se, kdyby byl "ruk". Je užit ve spojení "nebesa skloněná k drolícím se          vrchům", vše apokalyptická vize. Buď překlad, nebo samo rozšíření kořene, může být básnické. Co       kdybychom použili např. "hroutící se"?)

                              (WPP uvádí "ruksa" jako jednu z variant odvozeniny od kořene (u)ruth, hněv, takže bychom mohli     mít i vrchy pukající vzteky, ale není to moc pravděpodobné, ve WPP jde o přídavné jméno -"rozlícený"- a je uvedeno s variantou ruska - taky nedoporučeno, koliduje s kmenem pro "zrzavý" - a velmi blízké synonymum           "rozhněvaný, hněvivý", rúsea, které je použitelné. Řádek mi připadá, jako jeden z mnoha ve WPP, jako                zkoušení "které odvozeniny by byly myslitelné" před konečnou revizí.)

rume, základ slova rum-     zvedá se, pohybuje se, přesouvá se (o velkých a těžkých věcech) MC

                                   kořen není uveden

runda                                                              hrubý kus dřeva, kyj Et

                                   kořen: (g)rud, kyj

runya                                                              stopa (mluvící bytosti i zvířete) Et (runya/rúnya může                                                                               znamenat i žhnoucí /PM 366/ nebo plamen, nedoporučeno, pro obojí

                                                                          máme dostatek jiných slov)

                                   kořen: run, chodidlo (nebo dlaň)

rúse                                                                hněv WPP

   rúsea                                                                          hněvivý, rozhněvaný WPP

   ursa                                                                                  hněvá se, hněv WPP

                                   kořen: (u)ruth, hněv

rusko, základ slova rusku-, mn.č. rusqui        liška PM 353

   ruskuite                                                          lišácký, mazaný VT 41:10

   russa                                                              zrzavý VT 41:10

   russe                                                              zrzavá hlava nebo kožešina VT 41:10; rez Et

                                   kořen: rus, rezatý

ruve, základ slova ruv-, min.č. rúve                 puká, podle kořene z QL a následujícího slova

   rúvina                                                            puklý  QL

                                   kořen: rub nebo ruw (QL ruvu), puká

rúya                                                                nepohnutý  QL

                                   kořen: ru3, mír

 

 

 

si

 

 

 

 

 

                                                                   posvátný oheň  QL

   saiwa                                                                              horký QL

   sahta                                                                               je horko  QL

                                   kořen: sa3, žár

saike, základ slova saiki-                                          hlad  QL

  saiqua                                                                              hladový  QL

  saita, min.č. sanye                                                         má hlad  QL (v neosobní vazbě)

  saitya, min.č. saiksine                                                   moří někoho hlady (v neosobní vazbě "trpí hlady") QL

                                   kořen: sayak, hlad

saila                                                               moudrý VT 41:13 (v podobě alasaila, nemoudrý)

                                            kořen: say, chápe

saipo                                                              těžká bota  QL

                                   kořen: skyap/sayap, obuv

saira                                                               moudrý VT 46

                                   kořen: say, chápe

saiqua                                                            hladový  QL

  saita, min.č. sanye                                          má hlad  QL (zřejmě by se mělo používat v neosobní vazbě,                                                                                                        nejspíš se 3.p.: saita nin = mám hlad)

  saitya, min.č. saiksine                                    moří někoho hlady (v neos. vazbě "trpí hlady") QL

                                   kořen: sayak, hlad

saiwa                                                              horký QL

  sahta                                                               je horko  QL

  sahtie                                    žár, vedro, životní zkouška (odvozeno z předchozího a následujícího, i když                                                                   nutno podotknout, že Tolkien uvádí dvě různé etymologie jiné než tato :)

  úsahtie                                                                                            pokušení VT43 (o)

                                                                                         posvátný oheň  QL

  saquila                                                                                             ohnivě rudý, šarlatový QL

                                    kořen: sa3, žár

saka, min.č. sáke                                           hledá QL

                                   kořen: sak, hledá

sakkate, základ slova sakkat-, min.č. sakkante        rve ve dví, roztrhne SD (uveden jen min.č.)

                                   kořen: skat, láme

salahta                                                                       kosí, Quen podle QL

                                   kořen: salak, tráva

salamba                                                         brnkající, pulsující, zvučný QL

                                   kořen: sal, hudba strun

salanka                                                          seno, Quen podle QL

   salankoa                                         seník, Quen podle QL kořen: kaw, krčí se, skrývá se, bojí se

                                   kořen: salak, tráva

salaquintil                                                      housle   QL (salaquintl) kořen: kwín, piští

                                   kořen: sal, hudba strun

salka                                                              kosa QL

   salkasse                                                        senoseč Quen podle QL (silkesse)

   salque                                                                           tráva Et

   salahta                                                                           kosí, Quen podle QL

   salanka                                                                           seno Quen podle QL

   salankoa                                                                        seník Quen podle QL

                                   kořen: salak, tráva

salme                                                             hra na strunný nástroj  QL

   salamba                                                                         brnkající, pulsující, zvučný QL

   salquin                                                                            viola  QL

   salaquintil                                                                      housle   QL (salaquintl)

                                   kořen: sal, hudba strun

salpa                                                              líže (vylizuje), srká, upíjí Et

            (QL rozlišuje salpa, min.č. salpane, jednou upije, usrkne, a sulp/a/, min.č. salpe, líže, vylizuje, srká, upíjí.)

   salpa                                                              číše, mísa QL

   sulpa                                                                              polévka QL

                                   kořen: salap, srká, vylizuje

salque                                                            tráva Et

                                   kořen: salak, tráva

salquin                                                           viola  QL kořen: kwín, piští

                                   kořen: sal, hudba strun

sáma                                                              mysl VT 39:23

   sana                                                                                myslí odvozeno z následujícího

   sanar                                                                               mysl, rozum  VT 41:13

   sanwe                                                                              myšlenka VT 39:23

                                   kořen: sam, myslí, uvědomuje si

sambe                                                            pokoj, komnata Et stab

   samna                                                                             dřevěný sloup  Et stab

   samno                                                                             tesař, stavitel, řemeslník Et

                                   kořen: stab, tesařská práce

same, základ slova sam-, min.č. sáme          je spojen s, má Et/WPP

                                   kořen: sam, je spojen (může být původním významem kořene sam, myslí, uvědomuje si)

samin, základ slova samind-                         hedvábí  QL

   saminda                                                         hedvábný  QL

                                   kořen není uveden

samna                                                            dřevěný sloup  Et stab

   samno                                                            tesař, stavitel, řemeslník Et

                                   kořen: stab, tesařská práce

sampa                                                            rýč  QL

                                   kořen: sap, kope

 sana                                                              myslí (odvozeno z následujícího)

   sanar                                                               mysl, rozum  VT 41:13

   sanwe                                                                              myšlenka VT 39:23

   sanwekenda                                                                   nahlížení do mysli WPP

   sanwe-menta                                                                 mentální vzkaz, poselství WPP

                                   kořen: sam, myslí, uvědomuje si

sanda                                                              pevný, věrný, trvalý Et stan

   sandastan                                                       hradba štítů UT 282

   sanye                                                                              pravidlo, zákon Et stan

   sanya                                                                              pravidelný, zákonný, normální Et stan

                                   kořen: stan, upevňuje, rozhoduje

sanga                                                      lis, dav, tlačenice, pevně sevřený bojový útvar WPP, Et stag

                                                                         (v Et též sloves. kořen, lisuje)

      sangie                                                      nouze, potřeba VT 44 stp

      insangare                                                                 tlak (jen vnitřní?) jednat sám proti sobě, pokušení VT 43 o

                                   kořen: stag, stlačuje

sangwa                                                           jed  Et sag

   sára                                                                                 hořký  Et sag

                                   kořen: sag, jed

sanka                                                              rozdvojený, rozštěpený Et stak

                                   kořen: stak, štěpí, vkládá

sanwe                                                                myšlenka VT 39:23

   sanwekenda             nahlížení do mysli, čtení myšlenek WPP kořen: ken, vidí

   sanwe-latya             oboustranná volná telepatická komunikace VT 39:23 kořen: lat, otevřený

   sanwe-menta           mentální vzkaz, poselství WPP kořen: men, bod, místo, směr, cíl        

                                   kořen: sam, myslí, uvědomuje si

sanya                                                              pravidelný, zákonný, normální Et stan

   sanye                                                              pravidlo, zákon Et stan

                                   kořen: stan, upevňuje, rozhoduje

sapa, min.č. sampe                                                    kope, hloubí  QL

  sat, základ slova sapt-                                                  díra, jáma  QL

                                   kořen: sap, kope

saquila                                                                       ohnivě rudý, šarlatový QL

                                   kořen: sa3, žár

sára                                                                hořký  Et sag

                                   kořen: sag, jed

sara                                                                1. tuhá suchá tráva  Et star

                                   kořen: star, tuhý

   jako sloveso, min.č. sáre                            2. řeže pilou QL; též vyškrabuje, ryje, vyřezává,

                                                                                   později i píše WJ 396

  saramór                                                           inkoust PE 16 kořen: mor, černý

  sarat                                                                písmeno (kromě Feanorových tengwar) WJ 396

  sarat, základ slova saraht-                              prkno  QL

  saratwa                                                           prkenný  QL

  sarapenda                                                        dřevěná lávka  QL

                                           pokud je druhý kořen ped, svah, je míněna asi klenutá lávka, ne prkno přes potok

  sarma                                                              pila  QL

  sarme                                                                               psaní VT 39:8

                                   kořen: sar, vyrývá (a možná vposledu sar, kámen)

sar, základ slova sard-                                   malý kámen   PP, Et

   sarda                                                              tvrdý VT 39:17

   sarna                                                              kamenný   Et

   sarne                                                              kamenné stavení, pevnost Et

                                               (VT 46 čte "kamenité místo")

   sarnie                                                             oblázkový břeh  UT 463

                                   kořen: sar, kámen

sarma                                                             pila  QL

   sarme                                                             psaní VT 39:8

                                    kořen: sar, vyrývá

sarta                                                               věrný, loayální WPP

   sarto                                                               věrný přívrženec, družiník WPP

                                    kořen: satar, věrný

sastya                                                             bolavý, otlačený, opruzený  QL

   sistina                                                                         hnisající, zanícený, bolavý QL

   sistya                                                             hnisá podle QL (odvozeno z příčestí + p.j.bolák, vřed)

   sistye                                                           bolavé místo, bolák, vřed podle QL (sist, základ slova sisty-)

                                    kořen: sisit, je obolavělý, hnisá

sat, základ slova sapt-                                   díra, jáma  QL

                                    kořen: sap, kope

sati (možná sate, základ slova sat-)     odděluje (pro zvláštní účel či majitele, o čase a prostoru) VT 42:20

   satya                                                              soukromý, k zvláštnímu účelu  VT 42:20

   asta                                                                                 měsíc v roce  PP

   etsate, základ slova etsat-                                           dělí na stejné díly VT 48:11

                                    kořen: sat, dělí, odděluje

saune                                                              lázeň QL

   sausa                                                              horká voda  QL

   sovalle                                                                           očištění  QL

   sovalna                                                                           očišťuje  QL

   sovalwa                                                                          očistný  QL

                                    kořen: sow, koupel

saura                                                              odporný, zapáchající, nečistý Et thus

   saukare, základ slova saukar-        vykonává odporný čin, odvádí velmi špatnou práci WPP

(min.č. pravd. -áre i -arne)                   (pro odporný čin doporučuji změnit na sautyar-, viz rozlišení Et kar)     

   soa                                                                               odporná špína WPP

                                            kořen: thus, smrdutý (možná příbuzný thú, dýchá)

sáva                                                                šťáva  Et

                                    kořen: sab, šťáva

savar                                                              divoký pes, šakal  QL

  savanda                                                           smečka psovitých šelem  QL

                                    kořen: saw, psovitá šelma (původně pravd. zvuk štěkání nebo vytí)

save, základ slova sav-                                  věří (informaci), se 4. p. v existenci něčeho VT 49:27

                                    kořen: sab, věří

sehte, základ slova sehti-                              oční panenka; korálek QL

                                    kořen: se3, oko (v QL je od tohoto kořene odvozeno i hendi, oči)

selda, o, e                                                       dítě, syn, dcera Et

                                    kořen: seled, dítě

seler, základ slova sell- mn.č. selli               sestra Et  thel

                                    kořen: theles, sestra

selma                                                             vůle, utkvělá představa WJ 319 (ϸelma)

   estel                                                                                víra, naděje WJ 318-19, PP, MR 320

                                    kořen: stel, zůstává pevný

sene, základ slova sen-          uvolňuje, propouští, nechává volný průběh (pravd. jen kořen z VT 49:35)

   senya, senwa            obvyklý, přirozený VT 49:35 (senya lépe nechat pro zájmenný význam, ač odvozený)

                                    kořen: sen, nechává volně

senya                                                              jeho, její (odvozené slovo)

                                    kořen: sa, on, ona, ono

sere, základ slova ser-, min.č. sende            odpočívá  Et

   sére                                                                odpočinek, mír  Et

   senda                                                              odpočívající, v klidu  Et

(Et má i pravé homonymum sere =má rád ve smyslu přátelského vztahu, s odvozeninami serme a sermo pro kamarádku a kamaráda+ koncovkou -ser pro přítele dané věci/osoby, která se ale ve jménech moc nevyskytuje. Zřejmě elfové toto slovo, tak jako další pravá homonyma, dost málo užívali.)

                                    kořen: sed, odpočívá

serinde (þerinde)                               vyšívačka, švadlena (přeloženo jako "žena jehly") PM 333

                                    kořen: pravděpodobně ther (souvisí s ter, proniká?)

serke                                                              krev  SA, WPP

                                    kořen: serek, krev

sí, sin                                                             teď  PP, Et

   siar, siare                                                       dnes VT 43 o kořen: ar (později as), sluneční teplo, den           

   silume                                                                            teď VT 49:18

   símen                                                                              tady  FS

   sina                                                                                 tento VT49:18

   sinen                                                                               takto VT 49:18

   sinome, sís, sisse                                                           zde, na tomto místě  PP, VT 49:18

   sinya                                                                               nový   Et

   sír, sira                                                                            sem VT 49:18

   síte                                                                                  takovýto VT 49:18

                                    kořen: si, toto, teď, tady

sikil                                                                dýka, nůž  Et

                                    kořen: sik, nůž (pravděpodobně něco jako "šmik")

sile, základ slova sil-                                    září (bíle)  PP

   silma                                                              stříbrný, stříbrně svítící  Et

   silme                                                              stříbrné či hvězdné světlo  PP, Et

   silque                                                             lesklá kadeř  QL srkr

   silqueléni                                                       stříbrná bříza (bříza bradavičnatá) QL

   silwin                                                             bříza QL

                                    kořen: sil, září (bíle)

silta                                                                (1) síto QL

   (2) silta sloveso, min.č. salte                        přebírá, prosívá, převívá QL (silt-)

   siltina                                                             prosátý, přebraný  QL

                                    kořen: silit, sije, třídí

silume                                                            teď VT 49:18 kořen: lu, plynutí času

                                    kořen: si, toto, teď, tady

síma, isima                                                    mysl, představivost VT 49:16

   ista, min.č. sinte, inf. síve                                           ví, umí (intelektuálně) Et, VT 41:6

                                    kořen: is/si, ví, zná

simpa, simpina                                              píšťala QL

   simpetar                                                         pištec QL

   simpisse                                                         pískání QL

   sipi (nejspíš sipe, základ slova sip-, min.č. simpe)     píská  QL

                                    kořen: sip, píská

símen                                                             tady  FS kořen: men, bod, místo, směr, cíl

   sin                                                                  teď  Et

   sina                                                                tento UT 305

   sinome                                                                            na tomto místě  PP

   sinya                                                                                nový   Et

                                    kořen: si, toto, teď, tady

sinde, sinda                                                    světle či stříbrošedý WJ 383, PP

    sinta, min.č.sintane                                                      bledne  Et thin

    sinye                                                                              večer  Et thin

                                             kořen: thin, šedý, bledý, špatně viditelný

sinen                                                              takto VT 49:18

                                    kořen: si, toto, teď, tady

singe                                                              sůl  QL

   singwa                                                           slaný  QL

                                    kořen: singi, sůl

sinkahonda                                                    se srdcem z křemene PP kořen: khon, srdce

   sinko, základ slova sinku-, mn.č. sinqui       drahokam, nerost, kov QL

   sinquele                                                                         důl  QL

   sinquevoite                                                                    drahokamy zdobený QL

   sinquina                                                                         kovový, kovové barvy/charakteru QL

   sinquita                                                                          zdobí (se) šperky VT 40, použito v básni bez překladu                      

   sintamo                                                                          kovář WPP

                                    kořen: sinik, drahokam, nerost, kov

sinome                                                           na tomto místě  PP kořen: nom, místo

                                    kořen: si, toto, teď, tady

sinquele                                                         důl QL

   sinquevoite                                                    drahokamy zdobený QL

   sinquina                                                         kovový, kovové barvy/charakteru QL

   sinquita                                           zdobí (se) drahokamy VT 40, použito v básni bez překladu

                                    kořen: sinik, drahokam, nerost, kov

sinta (1)                                                         krátký  Et stinta

                                    kořen: stin, krátký

sinta (2, sloveso, min.č.sintane)                   bledne  Et thin

                                    kořen: thin, šedý, bledý, špatně viditelný

sintil                                                              křišťál  QL (sintl)

                                    kořen: sinit, třpytí se, jiskří (mohl by souviset se sinik, drahokam, nerost, kov,

               a vysvětlovat původ tohoto kořene. V QL má kořen sntyn, ale ty je velmi blízké ky)

sintamo                                                          kovář  WPP

                                    kořen: sinik, drahokam, nerost, kov; tam/tan vyrábí

sinwa                                                             známý, jistý, doložený WPP

                                    kořen: is/si, ví, zná

sinya                                                              nový   Et

                                    kořen: si, toto, teď, tady

sinye                                                                 večer   Et thin

                                    kořen: thin, šedý, bledý, špatně viditelný 

sipi (nejspíš sipe, základ slova sip-, min.č. simpe)             píská  QL

                                    kořen: sip, píská

siqui (pravd. sique), základ slova siku-, min.č. síque          vzdychá  QL

   siquile                                                            vzdychání  QL

   siquilisse                                                       smuteční vrba QL

                                    kořen: siku, vzdychá

sir, sira                                                                       sem VT 49:18

                                    kořen: si, toto, teď, tady

sire, základ slova sir-                                    teče Et

   síre, sír, sire, sirya                                         řeka Et, WPP

   siril                                                                říčka Et

   sírima                                                            tekoucí, kapalný  QL

                                    kořen: sir, teče

sisi (pravd. sise, základ slova sis-), min.č. sisse                  opaluje, praží, smaží  QL

   sisin                                                               vyprahlý, sežehnutý  QL

                                    kořen: sis, ožehne

sís, sisse                                                         tady VT 49:18

                                    kořen: si, toto, teď, tady

sistina                                                            hnisající, zanícený, bolavý QL

   sistya                                                            hnisá podle QL (odvozeno z příčestí + p.j.bolák, vřed)

   sistye                                              bolavé místo, bolák, vřed podle QL (sist, základ slova sisty-)

                                    kořen: sisit, je obolavělý, hnisá

síte                                                                 takovýto VT 49:18

                                    kořen: si, toto, teď, tady

siule                                                               pobídka, bojový pokřik Et

                                    kořen: siw, burcuje, pobízí

síve                                                                 tak jako VT 43 (o)

                                    kořen: si, toto, teď, tady

soa (základ slova nejspíše sow-)                  odporná špína WPP

                                            kořen: thus, smrdutý (možná příbuzný thú, dýchá)          

soika                                                              žíznivý VT 39:11

                                   kořen: sok/suk, pije

solme                                                             vlna QL

   solor                                                               příboj Et

   solosse                                                           vlnobití  QL

   sóla                                                                příliv (nebo odliv)  QL

   solta                                                               vlní se, zvedá se a klesá  QL (solto)

                                   kořen: sol, vlní se

sóma                                                              stav (něčeho) QL

            kořen: nepříliš jasný. QL uvádí só, který svým významem (spolu, dohromady) je možná

               předchůdcem nebo vzdáleným příbuzným sam, je spojen s (pokud nejde o dva kořeny stejného

               znění, přičemž só, spolu, je z nich první a slovo sóma patří ke druhému, jehož význam není uveden)

songa                                                             ústní dutina WPP

                                   kořen: songo, ústní dutina

(sore, základ slova sor-                                 letí střemhlav, kořen z Et thor)

   soron (základ slova sorn-, mn.č. sorni), též: sorne, sorno                        orel Et a.j.

   sornion                                                           orlí hnízdo QL

                                   kořen: thor, letí střemhlav

sovo (nebo: sove, základ slova sov-), min.č. sóve   myje se, koupe se (v lázni) QL  

   sovalle                                                           očištění  QL

   sovalna                                                          očišťuje  QL

   sovalwa                                                          očistný  QL

                                   kořen: sow, koupel

                                                                   zvuk větru QL

   súle                                                                                 dech Et thú, duch PP

   súlime                                                                             vítr QL

   súne                                                                                lidský nos  QL

   súre, základ slova súri-                                               vítr PP

   súya                                                                                dýchá Et thú

                                            kořen: sú/thú, fouká                                   

suhte, základ slova suksi-                             pryskyřice QL

   súke                                                                                jedle nebo borovice QL

   suksina                                                                           pryskyřičný, s pryskyřicí   QL

                                    kořen: suk, pryskyřice

suhto                                                              doušek Et

   suke, základ slova suk-, min.č. pravd. sunke                                   pije Et

   sukse                                                              nápoj (odvozené slovo)

   súlo, základ slova súlu-                                                             pohár Et

   sungwa                                                                           nádoba na pití Et

   soika                                                                              žíznivý  VT 39:11

                                    kořen: sok/suk, pije

súke                                                               jedle nebo borovice QL

   suksina                                                           pryskyřičný, s pryskyřicí   QL

                                    kořen: suk, pryskyřice

súle                                                                dech Et thú, duch PP

   súlime                                                            vítr QL

   susúlima                                                                        větrný QL

   súne                                                                                nos mluvící bytosti  QL

   (nosní dírky duál sunwi, QL, jedna dnes snad súno)

                                   kořen: sú/thú, fouká

sulka                                                              kořen, zejm. jedlý Et suluk

                                   kořen: suluk, kořen (zejména jedlý)

súlo, základ slova súlu-                                 pohár Et

                                    kořen: suk, pije

sulpa                                                              polévka QL

             kořen: QL uvádí slpl, který je i základem slova salpa a v Et je uveden jako salap

                        pravděpodobně jde o variantu (sulup)

súma                                                              dutina, nitro MC

                                    kořen není uveden

sundo, základ slova sundu-, mn.č. sundur    kořen, základ (i přen.,vč. kořenu slova) Et sud

                                    kořen: sud, základ

súne                                                               nos mluvící bytosti  QL

   (nosní dírky duál sunwi, QL, jedna dnes snad súno)

                                    kořen: sú/thú, fouká

sungwa                                                           nádoba na pití Et

                                    kořen: suk, pije

súre, základ slova súri-                                 vítr  PP

   sure, základ slova sur-                                  fouká WPP

                                    kořen: sú/thú, fouká

suse, základ slova sus-                                  syčí, kořen z Et

                                    kořen: sus, syčí

susúlima                                                        větrný QL

   súya                                                               dýchá Et thú

                                    kořen: sú/thú, fouká

 

 

 

 

 

 

 

 

 

t 1

 

 

 

 

ta                                                                    to (samostatné)  Et, lze použít i ve významu "a také" WPP,                                                                            tak (tím způsobem) VT 49:12

                                                                       tehdy VT 49:11

   tai                                                                                     ten, který VT 49:12

   talle                                                                                  takhle WPP

   talo                                                                                   proto VT 49:11

   talume                                                                                            tehdy, tenkrát VT 49:11

   tama                                                                                 ta věc, záležitost VT 49:11 (nedoporučeno, koliduje s "ková")

   tana                                                                                  tamten   Et

   tanen                                                                                tak VT 49:11

   tanome                                                                             tam (na otázku kde?, protiklad k "tady")  VT 49:11

   tar, tára                                            tam (na otázku kam?) Et, VT 49:11 (tára nedoporučeno, koliduje se "vznešený")

   tás, tasse                                                                         tam (na otázku kde?) VT 49:11

   etta                                                                                  proto VT 49:12

                                   kořen: ta, tamto, tam, tehdy

tá!                                                                  pst! PE 13

                                   kořen mi není znám

tai                                                                   ten, který VT 49:12

                                   kořen: ta, tamto, tam, tehdy

taile                                                                prodloužení, natažení     Et

   taina                                                               prodloužený, natažený  Et, QL

   taita                                                                prodlužuje Et

   teta, min.č. téne                                                            přitahuje, je atraktivní QL

    tie                                                                                   cesta, čára, směr, stezka, kurs PP, Et te3

                                   kořen: te3, natahuje

taira                                                               vznešený (archaické slovo) QL

                                   kořen: ta3/r, ční do výšky

taite                                                                takový VT 49:11

                                   kořen: ta, tamto, tam, tehdy

take, základ slova tak-, min.č. tanke            připevňuje Et

   takse                                                              hřebík  Et

   tangwa                                                                           úchytka, spona, přezka, petlice  Et

   tanka                                                                              pevný, upevněný, jistý  Et

   tankave                                                                          jistě (zřejmě odvozené slovo)

   tankil                                                                              brož, špendlík Et

                                   kořen: tak, pevný

tál základ slova tal-                              noha (od kotníku dolů) Et (duál: talwi QL, nověji asi spíše: talu)

   talan, základ slova talam-                                         podlaha, obytná plošina Et, PP

               (Může označovat i zem samu jako cosi, po čem se chodí, podobně jako my říkáme někdy podlaze "zem".)

   talma                                                                              základ, kořen Et

   tallune                                                                            chodidlo Et

   taltil, základ slova taltill-                                           prst na noze VT 47:10

   taltol                                                                               palec na noze VT 47:10

   talya                                                                               jeho noha WPP

                                            kořen: tal, podpírá

talka                                                               kůl, sloup VT 42:28

                                   kořen: tak, pevný (alespoň dle teorie autorů VT)

talle                                                                takhle (dosl. "jako támhleto") WPP

                                   kořen: ta, tamto, tam, tehdy

tallune                                                            chodidlo Et

                                   kořen: tal, podpírá

talo                                                                 proto VT 49:11

                                   kořen: ta, tamto, tam, tehdy

talma                                                              základ, kořen Et

   telmello talmanna                                                        od hlavy až k patě Et (-llo = od, z, -nna = do)

                                   kořen: tal, podpírá

talta (základ sl. také talat-), min.č. taltane i talante               svažuje se, naklání se klouže dolů Et, WPP

   talta                                                                nakloněný, sklopený, svažující se Et

   talta                                                                sklon, svah  Et

                                   kořen: talat, naklání se, klouže dolů

taltil, základ slova taltill-                             prst na noze VT 47:10

                                   kořen: tal, podpírá; til, výběžek, výrůstek, chlup

taltol                                                              palec na noze VT 47:10  kořen: tol, převyšuje okolí

   talya                                                               jeho noha WPP

                                            kořen: tal, podpírá

talume                                                            tehdy, tenkrát VT 49:11 kořen: lu, plynutí času

                                   kořen: ta, tamto, tam, tehdy

tama                                                                                ta věc, záležitost VT 49:11 (nedoporučeno, koliduje s "ková")

                                   kořen: ta, tamto, tam, tehdy

tama                                                   buší, ková, taví, kořen z QL (též "ta věc", VT 49, nedoporučeno)

   tame, základ slova tam-, min.č. tamne         klepne (přít.č) Et

   tamba                                                             klepe  Et

   tambaro                                                         klepátko  Et (původně možná datlovitý pták)

   tambe                                                             měď QL (nebo: tak jako, VT 43 o)

   tambina                                                          měděný QL

   tambin, základ slova tambind-                     měděná mince nebo kotel  QL

   tamin, základ slova taminn-                                       kovárna QL

   tamma                                                                            nástroj WPP

   tamna                                                                                            umělý, vyrobený; výrobek WPP

   tamo                                                                               řemeslník, zejména kovář WPP

                                    kořen: tam, buší

tamen                                                 tam; tím směrem VT 49:33 kořen: men, bod, místo, směr, cíl

tamin, základ slova taminn-                         kovárna QL

   tamma                                                            nástroj WPP

   tamna                                                             umělý, vyrobený; výrobek WPP

   tamo                                                               řemeslník, zejména kovář WPP

                                    kořen: tam, buší

               (ve WPP má tento kořen význam "vyrábí" a kde nejde o kováře, navrhuju jeho převedení na

               "tan" kvůli kompatibilitě s jinými prameny)

tampa                                                             ucpávka  Et

   tampo                                                             studna QL

                                    kořen: tap, staví hráz (v QL jde o kořen tmpm a znamená pouze "staví")

tamuril                                                           tis QL

                                    kořen není uveden

tana                                                                ukazuje, znamená MR 385

   tanna                                                                               znamení MR 385 (též támhleten, viz níže)

                                             kořen: tan, znamená, odvozený z "ta", tamto, tam, tehdy atp.

tana                                                                tamten  Et

   tanen                                                                         tak, proto VT 49:11

                                    kořen: ta, tamto, tam, tehdy

tane, základ slova tan-                                  vyrábí, tvoří, kořen z Et

   tano                                                                                řemeslník, kovář  Et

   tanwe                                                                              řemeslo, výrobek, vynález, stavba Et

                                    kořen: tan, vyrábí (který WPP má jako "tam")

tanga                                                              blízký  podle QL (v orig. je též tange)

   tange                                                              blízko, u  QL

                                     kořen: tanga, dotýká se, sousedí

tangwa                                                           úchytka, spona, přezka, petlice  Et

   tanka                                                              pevný, upevněný, jistý  Et

   tankave                                                          jistě (odvozené slovo)

   tankil                                                             brož, špendlík Et

   take, základ slova tak-, min.č. tanke                          připevňuje Et

   takse                                                                                hřebík  Et

                                    kořen: tak, pevný

tanna                                                              znamení MR 385 (může znamenat i "tam": ta+-nna)

                                    kořen: tan, znamená, odvozený z "ta", tamto, tam, tehdy atp.

                                             (v případě druhého z významů pak sám druhý z kořenů:)

tano                                                                řemeslník, kovář  Et

                                    kořen: tan, vyrábí (který WPP má jako "tam")

tanome                                                           tam (na otázku kde? protiklad k "tady") VT 49:11

                                    kořen: ta, tamto, tam, tehdy; nom, místo

tanta                                                               dvojitý Et

                                                                       (může znamenat i harfa, hraje na harfu, nedoporučeno)

                                    kořen: at/tat, znovu

tanwe                                                             řemeslo, výrobek, vynález, stavba Et

tapi                                                                 hledá po hmatu, šátrá  QL (zdálo by se, že to nemůže                                                                                                          znamenat nic jiného než tape, základ tap-, ale viz následující                                                                                              heslo... snad by šlo upravit na "tapa" podle mavoisi tapatenda)

                                    kořen: tapi, šátrá

tape, základ slova tap-, min.č. tampe           zastavuje, blokuje Et

   tampa                                                                             ucpávka  Et

   tampo                                                                                            studna QL

   tapta                                                               zablokovaný, s překážkou VT 39:17

                                   kořen: tap, staví hráz (v QL jde o kořen tmpm a znamená pouze "staví")

tar                                                                  tam (na otázku kam?) Et

                                   kořen: ta, tamto, tam, tehdy

tara,min.č. táre                                              kříží, jde přes QL

  tarna                                                                                křižovatka, přechod, průchod, brod QL

  tarwe                                                                                kříž QL

                                   kořen: tar, kříží

tarama                                                           buší, kořen z QL

  tarambo                                                                           rána, náraz  QL

  tartan, základ slova tartam-                                         kladivo (nejspíše velké)  QL

                                   kořen: taram, silná rána

tára                                                                 vznešený SA, Et, WJ 417 (též "tam", VT 49, nedoporučeno)

   táro                                                                                 (1) král (nejvyšší představitel rodu) Et (2) vysoko VT 27

   tári                                                                                  královna  PP ,Et

   tárie                                                                                 výška  PP

                                   kořen: ta3/r, ční do výšky

tarambo                                                         rána, náraz  QL

                                   kořen: taram, silná rána

taras, tarasse                                                 potíž (podle Et stará noldorština)

   tarasta                                                           obtěžuje, trápí, činí potíže (podle Et st. noldorština)

               (ve WPP je "taras" použito jako jedna z variant slova pro "pevnost" v překladu Barad Dûr/Taras Lúna.    

               To samozřejmě nijak nekoliduje, pevnost se skládá z mnoha překážek. Co když se ale Nepřítelově pevnosti        říkalo prostě jen Temný problém :D?)

   tarasse                                                            hloh (především coby neprůchodné křoví) QL

   tarwa                                                                               zahrada QL

                                   kořen: taras, problém/překážka

                              v QL má kořen podobu "tada" a přiřazení k Et "taras" není explicitní

tare, základ slova tar-, min.č. tarne              stojí WPP (použit jen minulý čas)

   astarindo                                                                       podporovatel, ten, kdo stojí někomu po boku WPP

   astarmo                                                                          okolostojící, svědek WPP

   tári                                                                 královna  PP, Et

   tárie                                                               výška  PP

                                   kořen: ta3/r, ční do výšky

tarka                                                               roh  Et

  tarukka                                                                            rohatý QL

  tarukko, tarunko                                                            býk QL

                                   kořen: taru, roh

tarma                                                             sloup  SA, UT 166

                                   kořen (pravděpodobně): ta3/r, ční do výšky

tarna                                                               přechod, průchod, brod QL

                                   kořen: tar, kříží

táro                                                           (1) král (nejvyšší představitel rodu) Et (2) vysoko VT 27

                                   kořen: ta3/r, ční do výšky

tarqua, min.č. tarque                                     konzervuje (nakládá, suší, solí)  QL

  tarquin                                                            konzervovaný; jako p.j: sušené maso  QL

                                   kořen: taraku, suší

tartan, základ slova tartam-                          kladivo (nejspíše velké)  QL

                                   kořen: taram, silná rána

tarukka                                                           rohatý QL

  tarukko, tarunko                                             býk QL

                                   kořen: taru, roh

tarwa (2.p. tarvo, jinak základ tarw-)           zahrada  QL tada

                                   kořen: taras, problém/překážka

                              v QL má kořen podobu "tada" a přiřazení k Et "taras" není explicitní

tarwe                                                              kříž QL

                                   kořen: tar, kříží

tarya                                                               tuhý, nepoddajný  Et

                                   kořen: tarag, tuhý

tasar, tasare                                                    vrba  SA, Et

                                   kořen: tathar, vrba

tás, tasse                                                        tam VT 49:11

                                   kořen: tamto, tam, tehdy

tassa                                                               ukazovák VT 48:5

                                   kořen: tas, ukazuje

tatya                                                               (1, sloveso) zdvojuje Et

                                                                       (2, číslovka, druhý, WJ 380 - doporučeno spíš attea, VT 42:25)

   tanta                                                                                              dvojitý Et

                                   kořen: at/tat, znovu

taura                                                               mohutný, mocný Et tur

                                   kořen: tur, mocný

taure                                                               velký les, hvozd SA, Et tawar

   taurea                                                             hvozdem porostlý PP

   taurina                                                           dřevěný  Et

   tautano                                                           řezbář, tesař  WPP (tautamo) tam/tan, vyrábí

   táva                                                                mohutný strom WPP

   tavar                                                               dřevo (materiál) Et

   tavasta                                                           lesnatá krajina QL

                                   kořen: tawar, dřevo

tea                                                                  přímá čára, silnice Et;

   sloveso, min.č. tenge                                     ukazuje, naznačuje, znamená VT 43:38

   teamalle                                                         hlavní ulice (možná pouze ta v Oxfordu) QL

                                                                                              kořen: m(b)al, drtí

   tengwa                                                           písmeno  WJ, Et

    tengwe                                                                           hláska  WJ

    tengwanda                                                                     abeceda  Et

   tengwesta                                                                      gramatika včetně pravopisu WJ, Et

                                   kořen: ten/tenge, směr, ukazuje, znamená

                                            v některých pramenech patří tengwa a příbuzné pod následující kořen

                                            Quen poznamenává, že v těchto slovech mohou oba kořeny splývat

tehta                                                               znaménko (diakritické) PP

   tehtamaite                                                      pěkného rukopisu (návrh dle QL tektamaqua)

   tehtar                                                             písař (návrh dle QL tektar, kde ale význam je spisovatel)

   tehtele                                                            krasopis, písařské umění QL (tektele)  

   teke, základ slova tek-                                  píše  Et

   teket, základ slova tekett-                             dopis QL

   tekil                                                               pero (na psaní) PM 318, Et

   tekko                                                             stopa pera nebo štětce, pokud není znamením délky Et

   osteke, základ slova ostek-                                         popisuje VT 26

                                   kořen: tek, píše/dělá značky

telar                                                               cihla, dlaždice PE 13, 16

                                   kořen: tes, význam neuveden

tele, základ slova tel-, min. č. pravd. telle   přestává, končí, uzavírá (jako poslední v řadě) WJ 411

   telda                                                               mající přístřeší QL; poslední  WJ 411

   tella                                                                                poslední, zadní  Et

   telle                                                                                zadní voj či partie  Et

   telma                                                                              závěr, završení díla (např. korunní kámen klenby) WJ 411

   telme                                                                              kapuce, přikrytí  Et

   telta                                                                                kryje, zastiňuje  Et

   telume                                                                            klenba, zejména nebeská WJ 399,Et

   telluma                                                                          klenba nad Valinorem či Manweho obydlí PP

   telya                                                                               končí, uzavírá (koho, co) WJ 411

                                   kořen: tel, končí, uzavírá, završuje, zastřešuje

telemna                                                          stříbrný PP, Et kyel

                                   kořen: kyelep, stříbro

telko, základ slova telku-, mn.č. telqui        noha, stonek, kmen  PP, Et

                                   kořen: telek, noha stonek, kmen

tella                                                                poslední, zadní  Et

   telle                                                                zadní voj či partie  Et

   telluma                                                           klenba nad Valinorem či Manweho obydlí PP

   telma                                                       závěr, završení díla (např. korunní kámen klenby) WJ 411

   telme                                                              kapuce, přikrytí  Et

   telmello talmanna                                         od hlavy k patě  Et (-llo=od,-nna=do)

   telta                                                                                kryje, zastiňuje  Et

   telume                                                             klenba, zejména nebeská WJ 399, 411,Et

                                   kořen: tel, končí, uzavírá, završuje, zastřešuje

               podle WJ 399 je tellume ve skutečnosti cizí (valinorské) slovo, přizpůsobené quenijštině podle                    podobného (quenijského) telume

telpe                                                               stříbro SA, UT, Et kyelep

   telemna                                                                          stříbrný PP, Et kyelep

   telpina                                                            stříbrný QL/Et

   telpilin                                                           stříbrná mince  QL

   telpingwe                                                       stříbrná  rybka  QL

                                   kořen: kyelep, stříbro

telta                                                                kryje, zastiňuje  Et

   telume                                                            klenba, zejména nebeská WJ 399, 411, Et

      telumbe                                                          houba typu holubinka, muchomůrka QL

   telya                                                            končí, uzavírá (koho, co, jako aktivní činitel) WJ 411

                                   kořen: tel, končí, uzavírá, završuje, zastřešuje

téma                                                               řada, série, čára  PP, Et

   tea                                                                                   přímá čára, cesta Et

   téra                                                                                 přímý, správný  LR, Et te3

                                                                                                       někteří též užívají jako: podle, podél, po, vpřed

                                            kořen: te3, natahuje

 -tenda                                                            prsty mající  QL

    tapatenda                                                                     šátrajících prstů, dlouhoprsťácký  QL

    tende                                                             hmat, cit, vnímání, pocit  QL

    tendile                                                           cit (v obou významech)   QL

    tendilea                                                         citlivý; sentimentální  QL

     tentil                                                                              tykadlo QL (tentl)

    tentima                                                                          vnímavý  QL

    tenya                                                                              dotýká se, cítí hmatem  QL

                                   kořen: ten dotýká se, cítí hmatem

tene, základ slova ten-                                  přijde, dorazí, dojde až k VT 49:23 (pravděpodobně    

       později opraveno na mene, men-, ale to je lepší zachovat pro význam "běží, vede" o cestě)

   tenna                                                                               až do, až po  (co) PP

                                   kořen: ten/tenge, směr, ukazuje, znamená

tengwa                                                           písmeno  WJ 396, Et; sloveso: čte VT 49:48

   tengwe                                                           hláska  WJ 394-6

   tengwanda                                                     abeceda  Et

   tengwesta                                                       gramatika včetně pravopisu WJ 394, Et

   tenkele                                                           pravopis, písmo ("způsob zápisu", writing system) Et

                                   kořen: ten/tenge, směr, ukazuje, znamená nebo tek, píše, dělá značky

                                            Quen poznamenává, že slova jsou odvoditelná od obou kořenů a že by se v nich

                                            mohly oba kořeny setkávat

tenna                                                                 až do, až po  (co) PP

   tenta, min.č. tentane i tenante        ukazuje, je někam nasměrován VT 49:23 (min.č. tenante                                                                                          možná platí pro význam "je někam nasměrován", odhad autorů VT 49)

   hententa                                                                         zahlédne (přít.) VT 49:24

   leptenta                                                                          ukazuje prstem VT 49:24

                                   kořen: ten/tenge, směr, ukazuje, znamená

tentil                                                              tykadlo QL (tentl)

   tentima                                                       vnímavý QL

   tenya                                                              dotýká se, cítí hmatem  QL

                                   kořen: ten, dotýká se, cítí hmatem

téra                                                                 přímý, správný  LR, Et te3

                                                                                                        někteří též užívají jako: podle, podél, po, vpřed

                                   kořen: te3, natahuje

tere, základ slova ter-                                   proniká, kořen z Et

   ter, tere                                                          skrz  UT,Et

   terendil                                                          soustruh     QL (terendl)

   terene                                                             štíhlý, útlý Et, QL též ohebný, graciézních pohybů

   terenwa                                                          pěkně tvarovaný  QL

   teret, základ slova tereht-                             nebozez, vrták QL  (-kt-)

   tereva                                                             jemný, přesný  Et + ostrý, pronikavý (vč. zvuku) QL

   terfantie                                              životní zkouška (dosl. něco jako "odhalení skrz naskrz") VT 43 o

                        (Autorsky zavrženo, možná ve fázi, kdy se "fanta" mohlo týkat jen Valar                                                                nebo maiar, na což se tento slovník neomezuje, viz fanta.) kořen: phan/span, halí/vnímá zahaleně

   terhate, základ sl.terhat-, min.č. terhante              rozlamuje, prolamuje se LR, Et skat               kořen: skat, láme

   terkáno                                                           herald PM 362 kořen: kan, křičí rozkaz/odvažuje se

   termare, základ slova termar-                    vydrží, vzdoruje doposledka ("skrz" všechno) UT 317

                                                                                                       kořen: m(b)ar, je usazen/stanoven

   terra                                                               propíchnutá či vyvrtaná dír(k)a VT 46

   teste                                                               červík  QL

                                   kořen: ter, proniká

teta, min.č. téne                                             přitahuje, je atraktivní QL

                                   kořen: te3, natahuje

teve, základ slova tev-, min.č. tempe nebo téve      nenávidí, nemá v oblibě QL

   tevin                                                               nenáviděný  QL

   tévie                                                               nechuť k, nenávist QL

   tempe                                                             nenávist QL

                                   kořen: tephe, nenávidí

tie                                                                   cesta, čára, směr, stezka, kurs PP, Et te3

                                   kořen: te3, natahuje

tihta                                                               mrká, mžourá MC

                                   kořen není uveden

tikse                                                               tečka, bod, drobné znaménko Et

                                   kořen: tik, tečka

tilde                                                                roh, špice Et, zejména malá, jemná a ostrá WJ 417

   tilion                 rohatý, špičatý Et (v podstatě 2. pád mn.č., asi jako bychom básnicky řekli "/ostrých/ rohů..."

   nortil                                                                               mys VT 47:28  

   til, základ slova till-                                      1 vlas QL til(n) 

   tille                                                                řasa  QL

   tilinya                                                            chlupatý, ochmýřený  QL

   tilma                                                                          výčnělek, výrůstek VT 47:28

                                   kořen: til, výčnělek, výrůstek, chlup

timbare                                                          čelo PE 14

                                   kořen mi není znám

timpa                                                             zvoní, cinká  LT 1

   timpi                                                              zvoneček    LT 1

   timpe                                                             jemný déšť QL

   timpine                                                          mrholení QL

   timpinea                                                        z vodní tříště, plný vodní tříště, (o počasí) s častými                                                                                  jemnými deštíky  QL

                                   kořen: tip, zvuk jemného deště

                                            (lepší je představit si kořen v podobě tipi)

tinda                                                               lesklý, stříbrný Et

   tinde                                                               záblesk Et

   tindóme                                                         rozbřesk, kdy ještě svítí hvězdy SA,Et (domo)

                                                                                                       kořen: dom, špatně viditelný

   tine, základ slova tin-                                    třpytí se, září jemným stříbrným světlem Et, WPP

   tingilinde                                                                       mrkající hvězda Et

   tingilya                                                                          mrká (o hvězdě) Et/VT 45

   tinta                                                                                rozjiskří, zanítí (přít.č.) SA, MR 388

   tintila                                                                             svítí chvějivým světlem WPP

   tinwe                                                                              jiskra (bílá - zejm. hvězda) MR 388, Et

                                   kořen: tin, jemně stříbrně se třpytí

tinga                                                              brnká  Et

   tinge, tango                                                    brnk!  Et

                                   kořen: tingi, brnká

tingilinde                                                       mrkající hvězda Et

   tingilya                                                          mrká (o hvězdě) Et/VT 45

                                   kořen: tin, jemně stříbrně se třpytí

tinko                                                              kov  PP, Et

                                   kořen: v Et tinko

                              Quen poznamenává, že v něm mohou splývat kořeny tin a tiku

tinta                                                               rozjiskří, zanítí (přít.č.) SA, MR 388

   tintila                                                             svítí chvějivým světlem WPP

   tintine, základ slova tintin- (evtl. tintina)    jiskří Et

   tinwe                                                              jiskra (bílá - zejm. hvězda) MR 388,Et

   titinwe                                                           drobná hvězdička, třpytivá kapka rosy apod. QL

                                   kořen: tin, jemně stříbrně se třpytí

tiqui (pravděpodobně. tique, základ slova tiku-), min.č. tinque     rozpouští se, taje    QL

   tiquile                                                            rozpouštění, tání  QL

   tiquilin, základ slova tiquilind-                    obleva, rozbředlý sníh  QL

   tiquilindea                                                     tající, rozbředlý  QL

                                   kořen: tiku, zvuk kapající vody

tire, základ slova tir-                                     sleduje, střeží Et; též uchovává QL

   tirion                                                              strážní věž  Et

   tirisse nebo tiris, základ slova tiriss-                       stráž, hlídka  QL

   tirinwa                                                           bdělý   QL

    ettirno                                                                            zvěd, podle sind. ethir

   nattire, základ slova nattir-                                        pohrdá někým VT 44 (stp)

   ortírie                                                                                            ochrana VT 44 (stp)

                                   kořen: tir, sleduje, střeží

titta                                                                malý, drobný Et

                                   kořen: tit, malý, drobný

tiuka                                                               tlustý, tučný  Et

   tiuko                                                              stehno  Et

   tiuma                                                             kus, hmota   QL (ty)

   tiure                                                               hustý, kompaktní, robustní   QL

   tiuru             nechá zkysnout, srazí (též v případech, kdy  cosi způsobí,  že ti  tuhne v  žilách krev) QL (ty)

   tiurda                                                             zkyslý   QL (ty)

   tiur, základ slova tiurd-                                 sýr  QL

   tiute, základ slova tiusi-                                palec  QL (ty)

   tiuta                                                               posiluje, potvrzuje (např. výpověď), potěšuje  QL

   tiutale                                                            posílení, posila, potvrzení, útěcha, úleva  QL

      tiusima                                                           útěšný, utěšující, ulehčující  QL

   tiuya                                                               tloustne, otéká Et

                                   kořen: tiw, tlustý, silný

                                                                    vlna (ovčí)  Et

   toa                                                                  vlněný    Et

   toalle                                                            (vlněná) přikrývka  podle QL (oalle)

   toalúme                                                          střiž  podle QL kořen: lu, plynutí času

                                   kořen: tow, ovčí vlna (v QL má podobu ow)

tokot                                                              kohout PE 16

                                   kořen mi není znám

tole, zákl. sl. tol-, min.č. možná tolle                        vyčnívá, převyšuje okolí (výškou, ale i mohutností)

                                                                                   kořen z VT 47:28             

  tolbo                                                              pahýl; palec na noze/ na ruce (dětské slovo)

                                                                                   VT 47:28,10

                                                                                         (v jedné z variant znamená viz tolyo, nedoporučeno)

   tolle    (tol spíše jen v názvech, když tak základ slova toll-)                             ostrov s příkrými břehy S, VT 47:28

   tolma                                                                               umělý funkční výčnělek, knoflík, kulatá klika VT 47:28

                                                                                          (v jedné z variant má podobu tolba, nedoporučeno)   

   tolmen                                                                            výčnělek (bojového štítu), osamělá kruhová hora QL

   tolos, základ slova toloss-                                           boule, hrouda, hrudka, snad i knoflík QL

   tolwe, základ slova tolu-                                             navíjí na klubko, roluje QL

   tolupe                                                                             role, klubko vlny apod. QL

   tolyo (dětské slovo)                                                     chlap jak hora; palec na noze/ na ruce VT 47:10

                                   kořen: tol, mohutně ční nad okolí

toldo, tolto                                                     osm VT 48:6, Et

   toldea, toltea                                                  osmý  VT 42:31, 25

                                   kořen: tolod/tolot, osm

toli                                                                 panenka, loutka  QL

   tolipin                                                            panáček, mužíček  QL

   tolipinke                                                        malá panenka  QL

                                   kořen v QL toli, panenka

tolle    (tol spíše jen v názvech, když tak základ slova toll-)                        ostrov s příkrými břehy S, VT 47:28

   tolma                                                      umělý funkční výčnělek, knoflík, kulatá klika VT 47:28

                                                                       (v jedné z variant má podobu tolba, nedoporučeno)  

   tolmen                                                           výčnělek (bojového štítu), osamělá kruhová hora QL

                                                                                                       kořen: men, bod, místo, směr, cíl

   tolos, základ slova toloss-                          boule, hrouda, hrudka, snad i knoflík QL

                                   kořen: tol, mohutně ční nad okolí

 tolto, toldo                                                    osm Et, VT 48:6

   toltea, toldea                                                  osmý  VT 42:25, 31

                                   kořen: tolod/tolot, osm

tolwe, základ slova tolu-                               navíjí na klubko, roluje QL

    tolupe                                                            role, klubko vlny apod. QL

                                   kořen: tolu, roluje

tolyo (dětské slovo)                                      chlap jak hora; palec na noze/ na ruce VT 47:10

                                   kořen: tol, mohutně ční nad okolí

tombo                                                            gong LT 1

   tompa                                                             menší buben QL

   tontil                                                                          tamburína QL (tontl)

   tontilla                                                           činel QL

                                   kořen: QL rozlišuje tombo (gong) a tompo (všechna ostatní)

                                            evidentně jsou ale všechny zvukomalebné

tope, základ slova top-, min.č. tompe           zastřešuje, přikrývá Et

   tópa                                                                střecha  Et

                                   kořen: top, zastřešuje, kryje

toron, základ slova torn-                               bratr  Et

                                   kořen: toron, bratr

torqua                                                            sálající žárem QL

   torquele                                                         tropické vedro QL

                                   kořen: tor, vypéká

tuakka                                                            válečná sekera QL

                                   kořen: twak, válečná sekera

tuia                                                                 raší Et

   tuile                                                               jaro (lze užít i o úsvitu: artuile) PP, Et

   tuilindo                                                          vlaštovka Et kořen: lin, pěkně zní, zejména o vodě

   tuima                                                             pupen, výhonek Et

   tuita, min.č. túye                                           roste  QL (protože QL ještě neuvádí "tuia", snad by bylo lepší                                                                                                     pro tento případ nepravidelný min.č. pominout)

                                   kořen: tuy, raší

tuke, základ slova tuk-                                  táhne  Et (v jiných jazycích také vede, přináší)

                                   kořen: tuk, táhne, přivádí, přináší

tuksa                                                              veletucet (144) QL; v pozdější době sto PE 14

                                   kořen: tuk, Quen definuje jako druhou mocninu základu číselné soustavy

                                            těžko říci zda je totožný s předchozím, logiku by to mělo

tule, základ slova  tul-, min.č.tulle                           přichází,  blíží se (k mluvčímu) PP,  Et

   tulma                                                                              máry (že by i nosítka?);  tác  QL  

   tulta                                                                                posílá (nebo dojde) pro, dává příkaz přijít Et

   tulwe                                                                              tyč; prapor, standarta QL

   tulya                                                                               vede VT 43 (o)

                                   kořen: tul, blíží se

tulka                  pevný, silný, nepohnutelný, vytrvalý  Et; jako sloveso: upevňuje, ustavuje  QL

   tulko, základ slova tulku-, mn.č. tulqui         podpěra  Et

                                   kořen: tuluk, pevný, silný

tulma                                                             máry (že by i nosítka?); tác  QL  

   tulta                                                               posílá (nebo dojde) pro, dává příkaz přijít Et

   tulwe                                                              tyč; prapor, standarta QL

   tulya                                                               vede VT 43 (o)

                                   kořen: tul, blíží se

tume, základ slova tum-                                potápí se PE 16

                                   kořen mi není znám, ale pravděpodobně tub, hluboký

tumbe                                                             tuba, mohutný roh QL

                                   kořen v QL tumu, jiný než následující, ale nejspíš aspoň příbuzný

tumbo, základ slova tumbu-                         hluboké údolí pod nebo mezi kopci SA, Et a jinde

   tumbale                                                          hlubina, hluboké údolí WPP

   tumna                                                             hluboký, nízký, nízko položený  Et

                                   kořen: tub, hluboký

tumpo                                                            hrb Et

                                   kořen: tumpo, hrb (souvisí s následujícícm?)

tunda                                                              vysoký Et

   tundo, základ slova tundu-                                        kopec, mohyla Et

                                   kořen: tun, kopec

tunga                                                              napjatý, pevný (o struně: naladěná) Et

                                   kořen: tug, sval, šlacha

tunta                                                               zpozoruje, postřehne, všimne si (přít. č.) QL

   tunto                                                              postřeh, všímavost; pozorování QL

                                   kořen: tun, postřehne (může souviset s tun, kopec)

  (můžeme také předpokládat, že pozdější autorskou variantou je "hententa", tím ovšem přijdeme o slovo pro "postřeh")

tuo                                                                  sval, šlacha, vitalita, tělesná síla Et

   tunga                                                                              napjatý, pevný Et

                                   kořen: tug, sval, šlacha

tupe, základ slova tup-, min.č. pravd. tumpe           kryje PP

   tupse                                                              došek Et

   túpele                                                             střešní krytina QL

                                   kořen: tup, kryje

ture, základ slova tur-                                              vládne čím n. čemu, ovládá, podmaňuje si co WPP, Et

   túre                                                                panování, moc nad čím, vítězství  Et

   túrea                                                               mocný, velitelský, despotický WPP

   turille                                                             princezna QL  

   turillo                                                             princ QL

   turinoite                                                         královského rodu; vládnoucí QL

   túrion, základ slova túriond-                         zámek, palác  QL

   turko                                                                          (velká) věž, věžní pevnost WPP

   turmen                                                           království, říše WPP kořen: men, bod, místo, směr, cíl

   turo, tur                                                          pán, vítěz Et

   taura                                                                               mocný  Et

   antoryame                                                                     posilnění VT 39:8

                                   kořen: tur, mocný

turu                                                                   palivové dříví QL

   turwe, základ slova turu-, min.č. tunde     zapaluje QL (označeno jako archaické slovo)

   turya, min.č. tustine                                      vzplane (přít.č.)  QL

   tusture                                                                            troud, třísky na podpal  QL

    tustima                                                                           hořlavý  QL

                                   kořen: tus, chrastí, palivo

turma                                                             štít  Et

                                   kořen: turum, štít

tussa                                                               keř   Et

   tusture                                                            troud, třísky na podpal  QL

   tustima                                                           hořlavý  QL

                                   kořen: tus, chrastí, palivo (souvislost Et a QL je můj odhad)

tuve, základ slova tuv-, min.č. túve              nalézá PP; podle QL pravděpodobně i dostává, přijímá,

                                                                       vyžaduje, stojí

   túvima                                                           přijatelný QL

                                   kořen: tuw, přijímá

tyalie                                                              sport, hra (v obojím slova smyslu) Et

   tyale, základ slova tyal-                             hraje (si) (i na hudební nástroj) Et

                                   kořen: tyal, hra

tyare, základ slova tyar-                               způsobuje, dělá podle Et kar

   tyar, základ slova tyard-                                skutek, čin  podle Et kar

   tyaro                                                              činitel, konatel  Et kar

   tyarma                                                           odpovědnost, vina  podle QL (káma)

   tyasa, min.č. tyáse                                         zkouší, vybírá QL      

   tyasta                                                             příčina, motiv, nejzákladnější důvod podle QL (kasta)

            (kořen je v Et předělávaný a nedokončený, důslednější rozlišení na kar- tvoří a tyar- činí je moje. VT 43 - to jest Modlitby - má se zlověstnou předponou ú: úkare, jednat zle, úkare, zlý        čin a úkarindo, pachatel zlého činu. WPP má nankare, odčiní, ale VT 43 avatyare,         odpouští...)

   tyasta (sloveso), min.č. tyasante                    podrobuje zkoušce QL

                                   kořen: kyar, činí                                                

tyave, základ slova tyav-, min.č. pravd. tyambe     vnímá chutí Et kyab

   tyáve (mn.č. tyáver)                                      chuť, vkus MR (215-16)

   tyausta                                                           chuť, buket QL

   tyé                                                                  čaj QL

                                   kořen: kyab, chuť

tyelima                                                          konečný, závěrečný Et kyel

                                   kořen: kyel, postupně ustává

tyelka                                                             rychlý, pohyblivý  Et kyelek

                                   kořen: kyelek, čiperný

tyelle                                                              stupeň (míry i na schodech/žebříku)  PP, WPP

                                   kořen: kyel, postupně ustává

tyete, základ slova tyet-                                kojí (kořen z QL)

   tyetse                                                             bradavka, struk QL

                                   kořen: tyet, kojí

tyosto (pravd.lze upravit na tyosta), min.č. tyostone               kašle QL

   tyos, základ slova tyoss-                               kašel  QL

                                   kořen: tyos, kašel

tyuhta, min.č. tyúke nebo tyunke                  žvýká QL (tyukta)

   tyus, základ slova tyuks-                                            přežvýkaná píce  QL

   tyustyuhta, min.č. tyustyúke                                      přežvykuje, přemílá si něco v hlavě QL (-kt-)

                                   kořen: tyuk, žvýká

tyulta, min.č. tyúle                                        vztyčuje, staví, staví se QL

z toho navržena k užívání dvě slova:

             tyule, základ slova tyul-, min.č. tyúle          stojí zpříma, zdvíhá se, trčí do výšky

             tyulta, min.č. tyultane                                  vztyčuje, zdvíhá do vzpřímené polohy

   tyulma                                                           stěžeň Et

   tyulusse                                                         topol  Et

                                   kořen: tyul, stojí zpříma

tyusse                                                             písek PE 16

                        (mírně koliduje s kořenem pro žvýkanou píci, ale umožnil by nám ponechat "litse" pro "popel"...)

                                    kořen mi není znám

tyus, základ slova tyuks-                               přežvýkaná píce  QL

   tyustyuhta, min.č. tyustyúke                         přežvykuje, přemílá si něco v hlavě QL (-kt-)

(pokud jste nenašli některé slovo z QL od ty-, zkuste ti-)

                                            kořen: tyuk, žvýká

 

 

 

 

uJ

 

 

ú-                                                                   předpona: ne- s názvukem něčeho zlého Et (gú)

                                                           též: někoho deprivovaného či o něco připraveného VT 39:14

   ú                                                                  předložka: bez (pojí se s 2.p.,konc. -o) VT 39:14

   úfantima                                                     neskrytelný WPP

   úfanwea                                                         nepokrytý WPP

                                                                                                       kořen: phan/span, halí/vnímá zahaleně

   ufárea                                                          nedostačující  FS

                                                                                   kořen: phar, dosahuje, ujde celou cestu, stačí

   ui, uito                                 ne VT 49:28 (dosl. "není", pro jiné časy než přítomný nutno zřejmě upravit)

                                   kořen: ugu/umu, ngativní kořen

               (ugu je původně výrazem ošklivosti, umu ne, ale často se nedají rozdělit; v Et má umu skoro

               stejně negativní nádech jako ugu, ačkoli ume už znamená prostě "není")

uile                                                                 dlouhá plazivá rostlina, zejména mořská řasa                                                                                            (spec. mořská řasa: earuile)  Et

                                   kořen: uy, plazivá rostlina

ulda                                                                prudký tok, horská bystřina  Et

   úlea                                                                lijící, zaplavující, proudící Et

   ulma                                                                               džbán, džbánek, karafa, baňatá láhev  QL      

   ulme                                                                               jeden druh vína (že by ne příliš silného?)  QL

                                                                             (mohlo by také znamenat "druh vína" - před názvem)

   ulunde                                                                            záplava, potopa   Et

   ulwe, základ slova ulu-, min.č. ulle                           lije se  QL, Et

   ulya, min.č. ulyane                                                                     lije  Et

                                   kořen: ul, lije

ulka                                                                zlý  QL, VT 43 (o)

   ulko, základ slova ulku-, mn.č. ulqui           zlo VT 43 (o)

                                   kořen: uk, hnusný

ullume                                                           ne navždy FS

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen; lu, plynutí času

ulma                                                               džbán, džbánek, karafa, baňatá láhev  QL

   ulme                                                               jeden druh vína (že by ne příliš silného?)  QL

                                                                          (mohlo by také znamenat "druh vína" - před názvem)

                                   kořen: ul, lije

ulumpingwe                                                   housenka QL

  ulumpe nebo ulun, základ slova ulump-        velbloud QL

                                   kořen: ulum, velbloud

ulunde                                                            záplava, potopa   Et

                                   kořen: ul, lije

ulundo                                                            nestvůra  Et

                                   kořen: ulug, strašný, ohavný

ulwe, základ slova ulu-, min.č. ulle              lije se  QL, Et

   ulya, min.č. ulyane                                        lije Et

                                   kořen: ul, lije

umbar                                                            osud (zvl. neblahý) Et mbarat

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen; m(b)ar, je usazen/stanoven

úmara                                                        špatný, nevhodný, zlověstný (nikoli morálně zlý) VT 49:15

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen; mag, zachází s něčím (rukou)

ume                                                                není; záporné pomocné sloveso Et

                                            kořen: ugu/umu, negativní kořen

úmea                                                                               zlý Et; hojný, oplývající VT 48:32 (oba významy mají alternativy)

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen; ub/um, oplývá

úna                                                                 opuštěný, bez prostředků, o cosi připravený VT 39:14

   únat                                                    věc nebo čin naprosto nemožná(ý) VT 39:14  an/na, je

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen

undóme                                                          soumrak, stmívání  PP

                                   kořen: dom, špatně viditelný (+ nejspíš un/nu, dolů)

undu                                                              dolů, pod, dospod (též jako předpona)  PP, Et

   undume                                                          propast MC

   untupe, základ slova untup-, min.č. pravd. untumpe        skrývá pod sebou PP  kořen: tup, kryje

                                   kořen: un/nu, dolů

ungo                                                               mrak, temný stín   Et

                                    kořen: ungu, nepřirozená temnota

ungwale                                                         mučení  Et ngwal

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen; ngwal, mučí

ungwe                                                            hluboké šero, temnota Et, později

                                               (dodatky k PP) pavučina, pravděpodobně nadpřirozená, temná

                                   kořen: ungu, nepřirozená temnota

unka                                                               hloubí Et

   unque                                                                             dutina  PP ,Et

   unqua                                                                             dutý Et

                                   kořen: unuk, dutý

únótea, únóte                                                 nepočítaný VT 39:14, WPP

   únótima                                                         nesčetný  PP

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen; not, počítá

unque                                                             dutina  PP, Et

   unqua                                                             dutý Et

                                   kořen: unuk, dutý

unquale                                                          (zvlášť) bolestná smrt, agónie Et kwal

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen; kwal, bolestná smrt

únyárima                                                       nevýslovný, nepopsatelný WJ 370

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen; nyar, vypráví

uo (samostatné příslovce)                             spolu, dohromady WPP

                                   kořen: wo, setkání/spojení dvojího

úpa                                                                 němý WPP

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen; op, ústa

úquétima                                                        nevýslovný i nevyslovitelný (jazykolam) WJ 370

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen; kwe, mluví

úra                                                                  veliký, rozlehlý Et

                                   kořen: ur, rozlehlý

úr                                                                   oheň  Et

   úre                                                                                  žár  PP

   urna                                                                                 pec QL

   uruite, úruva                                                                  ohnivý  Et

   urwa                                                                                hořící QL

   urya                                                                                 hoří, žhne Et, je horký WPP

   usta                                                                                 pálí, spaluje  QL

                                   kořen: ur, žár

urda                                                                pracný, namáhavý, nesnadný, obtížný WPP

                                   kořen: gur, nesnadný, těžkopádný

urko                                                         nejstarší slovo pro jakoukoli obludu, později: skřet  WJ 300

                                   kořen: ruk, děsí (se)

urna                                                                pec QL

                                   kořen: ur, žár

ursa                                                                hněvá se, hněv WPP

                                   kořen: (u)ruth, hněv

uruite, úruva                                                  ohnivý  Et (podle QL významové rozlišení:

                                                                            uruite: žhavý, mající oheň, úruva: ohni podobný)

                                   kořen: ur, žár

urus, základ slova urust-                               měď VT 41:10

                                   kořen: rus, rezatý

urwa                                                               hořící QL

   urya                                                                hoří, žhne Et, je horký WPP

                                   kořen: ur, žár

úsahtie                                                                       pokušení VT 43 (o)

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen; stag, stlačuje

úsie, úsir                                            naopak VT 49:8, 18 (doporučena spíše verze lasir, slovo je neutrální                                                                                                      a "zlověstné" ú nepotřebuje)

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen; si, toto, teď, tady

usque                                                             dým, výpary  Et

                                   kořen: usuk, kouř

usta                                                                pálí, spaluje  QL

                                   kořen: us, hoří

usulwe                                                           olše  QL

                                   kořen není uveden

uswe, základ slova usi-, min.č. úse nebo usse          uniká, nachází cestu ven QL

   uswe                                                               otvor ven, výpusť, úniková cesta, únik QL

                                   kořen: uth, cesta ven

útyare, základ slova útyar-                              dělá něco zlého

   útyare                                                             zlý čin

   útyarindo                                                       provinilec

                        (vše podle VT 43 /o/, úkare, úkarindo, základ přizpůsoben rozlišení v Et kar)

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen; kar/kyar, tvoří/činí

úváne, úvánea                                                nikoli krásný VT 39:14  

   úvanima                                                         ošklivý, nestvůrný VT 39:14, WPP

   úvanimo                                                         nestvůra Et (ban), WPP

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen; ban, krásný, neporušený

úvea                                                               hojný, velmi četný, velmi veliký Et ub

   úve                                                                 hojnost, velké množství       Et ub

                                   kořen: ub/um, oplývá

úye, bud.č. úva, min.č. uie                            není Et

                                   kořen: ugu/umu, negativní kořen

 

 

 

v  y . w

 

(počáteční W přecházelo v quenijštině postupně ve V, některá slova však jsou v pramenech uváděna častěji, nebo pouze, s počátečním W. Proto jsou zde řazena abecedně bez ohledu na to, kterým V/W začínají)

 

 

 

 

va                                z, od (z hlediska nezávislého pozorovatele) (samostatná předložka) VT 43 (o)

                                   kořen: aw/wa, pryč z pohledu mluvčího

vá!                                                                  ne! (též s osobními koncovkami v případě osoby,

                                                                                   která odmítá něco udělat) WJ

                                   kořen: ab/ba, aktivní zápor

vaháya                                                           daleko odtud  LR a jinde

                                   kořen: aw/wa, pryč z pohledu mluvčího; khay, daleko

vahta                                                              špiní, poskvrňuje Et

   vakse                                                                              skvrna, snad i špína  Et

                                   kořen: wa3, znečišťuje

vaile, vaiwe, vaiwa                                        vítr Et, WPP

   vailima                                                          větrný WPP

                                   kořen: wá, way, waw, zvuk větru

vaima                                                             šaty, roucho  QL

   vaimata                                                          obléká  QL

   vaine                                                              pochva, lusk  QL

   vainole                                                           toulec  QL

   vaita                                                                                balí, halí, obklopuje Et/VT 46

   vakko                                                                              kabátec QL

                                   kořen: way, halí

vaire                                                               tkadlena Et; ustavičně tkající VT 39:10

                                                           (sloveso od téhož kořene podle Tolkienovy poznámky v Et

                                                                          vymizelo -  ale podle VT42:12, 29 by evtl. přece  jen mohlo existovat,

                                                                          hlavně pro pletení z proutí. WPP naznačuje, že by mohlo mít podobu                                                                                          were, wer-, problém není dořešen)

                                   kořen: wey, vine, tká

vaita                                                               balí, halí, obklopuje Et/VT 46

                                   kořen: way, halí

vaiwa, vaiwe, vaile                                        vítr Et, WPP

  vailima                                                                                           větrný WPP

  vanwa                                                                              vichřice   QL

  vanwavoite                                                                     (silně) větrný     QL

                                   kořen: wá, way, waw, zvuk větru

vakko                                                             kabátec QL

                                   kořen: way, halí

vakse                                                              skvrna, snad i špína  Et

                                   kořen: wa3, znečišťuje

Vala                                                                Mocnost  S

   vala                                     rozhodne, mocí způsobí (jen ohledně Valar a vyšších bytostí)  WJ 404

   valya                                                                              mající moc či autoritu na úrovni Valar Et (bal)

                                   kořen: bal, moc na úrovni Valar

valda                                                              důležitý, cenný  QL

   valdea                                                            důležitý, závažný  QL

   vilde, základ slova vild-                                               záleží na tom, je to cenné, důležité QL

   vildima                                                                            (životně) důležitý, nutný  QL

                                    kořen: balad/bilid, důležitý

valya                                                              mající moc či autoritu na úrovni Valar Et (bal)

                                    kořen: bal, moc na úrovni Valar

walya                                                             je vzrušený, pohnutý  WPP

   walme                                                            vzrušení, silný cit WPP

   walta                                                                          vzrušuje, burcuje WPP

   walwiste                                                        myšlenkový obrat, změna rozhodnutí WPP

                                                                                                          kořen: wis, mění

    awalda                                                                            vzrušený, pohnutý WPP

                                            kořen: wal, citové hnutí

ván                                                                 husa Et

                                   kořen: wán, husa

vana                                                               světlovlasý WPP

                                   kořen: wan, světlý, světlovlasý

vanda                                                             přísaha, závazný slib, smlouva  UT 305

                                   kořen není uveden (wed, spojení?)

vandil                                                             poutnická hůl     QL (vandl)

                                   kořen: bat, jde pěšky

vande                                                             dobře  (hezky, správně)  QL

                                   kořen: ban, krásný, neporušený

vangwe                                                          závan větru (nejspíše silný) WPP

                                   kořen: wá, way, waw, zvuk větru

vanie, vanesse                                               krása  WPP

   vanima                                               krásný PP, Et (ban) (také správný, QL) (WPP obojí)

   vanya                                                                             sličný, světlovlasý, světlý WJ 383, Et ban

    ilvanya                                                                           dokonalý WPP

   vande                                                                                            dobře (hezky správně) QL

                                   kořen: ban, krásný, neporušený

vanta                                                  jde pěšky  Et bat

   vanta                                                  procházka Et bat

   vandil                                                              poutnická hůl   QL (vandl)

                                            kořen: bat, jde pěšky

vanwa  (1)                                          vichřice   QL

  vanwavoite                                         větrný     QL

  vangwe                                                              (silnější) závan větru WPP

                                   kořen: wá, way, waw, zvuk větru

vanwa  (2)                                          odcestovalý, zmizelý, ztracený, minulý PP, WJ 366, Et

   vanwie                                                           minulost Et

                                   kořen: aw/wa, pryč z pohledu mluvčího

vanya                                                             sličný, světlovlasý, světlý WJ 383, Et ban

                                   kořen: wan, světlý, světlovlasý

vanya, min.č. vanne                                            odchází (přeneseně), mizí (euf. umírá) WJ 366, Et

                                   kořen: aw/wa, pryč z pohledu mluvčího

váquete, základ slova váquet, min.č. váquente        zakazuje Et kwet

                                   kořen: ab/ba, aktivní zápor; kwe/t/, mluví

var                                                                  nebo QL

   var - var                                                         buď - nebo PE 15, převzato přes HKF

                                   kořen v QL var, jiný (nelze určit, zda by měl podobu war nebo bar a v obou případech                          koliduje s jinými kořeny. Je možné, že podobným způsobem by šlo použít hya - hya.)

vára                                                                špinavý, poskvrněný Et

   vahta                                                                              špiní, poskvrňuje Et

   vakse                                                                              skvrna, snad i špína  Et

                                   kořen: wa3, znečišťuje

vare, základ slova var-                                  zvedá, zachraňuje (kořen z Et)

   varna                                                                              bezpečný, chráněný Et (bar)

   varnasse                                                                        bezpečí Et (bar)

   varya                                                                              chrání Et (bar)

                                   kořen: bar, zvedá, zachraňuje

warra              mne, tře (podle ware, war- QL, zvukomalebně upraveno s ohledem na násl. slovo)

                                   kořen: gwar, mne, tře, brousí o drsný povrch

ware, základ war-, min.č. pravd. wáre          podvádí, zradí, nevydrží, selže, zklame, kořen z Et

                                   kořen: war, selhává

varna                                                              bezpečný, chráněný Et (bar)

   varnasse                                                         bezpečí Et (bar)

                                   kořen: bar, zvedá, zachraňuje

varne                                                              (tmavo)hnědý, snědý Et (barán)

                                   kořen: baran, hnědý

vartyane                                                         služba  QL

   vartyo                                                             sluha  QL

   virtye, základ slova virty-, min č. vartye                  slouží  QL

                                   kořen: barat/birit, slouží

varya                                                              chrání Et (bar)

                                   kořen: bar, zvedá, zachraňuje

vasar                                                              závoj VT 42:9-10

   vasarya                                                          halí /jako/ závojem VT 42:9-10

                                   kořen: wath, stín

vatta                                                               dupe, vydupává (podle Et bat)

                                   kořen: bat, jde pěšky

ve                                                                   jako  PP

  vealta                                                              připomíná něco, podobá se něčemu  QL

  veasta                                                              podobnost QL

  víka                                                                                  podobný  QL

  víkana                                                                             porovnává  QL

  víkele                                                                              porovnávání QL

                                            kořen: be, podobný

vea                                                                 dospělý, mužný, plný síly Et

   veaner                                                            dospělý muž Et kořen: ner, muž

   veasse                                                            mužná síla  Et

   vehte                                                                          život (konkrétní); životní prostředí, okolí                                                                                                  (konkrétního lidu) WPP

   vehtequentale                                                životopis WPP kořen: kwe/t/, mluví

   veo                                                                                  muž Et

   vie                                                                                   mužnost, vitalita Et

                                   kořen: weg, životní síla

véla                                                                stejně, podobně VT 49:10

                                    kořen: be, podobný

wele, základ slova wel-, min.č. welle           vaří se QL

   welet, základ slova weleht-                                       (var?), bolák, nádor QL (-kt-)

   welme                                                            gejzír, horký pramen QL

                                    kořen: gwel, var

velike                                                             veliký, mohutný  QL/LT 1

   velikse                                                           velice, do značné míry  QL

   velitya                                                            zvětšuje, zveličuje, vyvyšuje, chválí QL

                                    kořen: belek, veliký

velka                                                              plamen  GL

                                    kořen: slovo je v LT 1 uvedeno jako jeden z výkladů jména Melkor,

                              dalo by se tedy určitě aspoň v jistém smyslu říct, že souvisí s belek, veliký

velunte                                                           plachta  QL

                                    kořen: welu, rozvíjí (a zřejmě i lut, plave, pluje)

vembe                                                            červ  QL

                                    kořen: web, červ

vene                                                               malá loďka, zřejmě dlabaná QL

   venie, venwe                                                             tvar, opracování QL

   venta                                                              vyřezává, opracovává, tvaruje  QL

   venta                                                              brada  QL

                                    kořen: wen, dlabe, tvaruje

wéne, véne, venesse                                         panenství Et

   wende, vende                                                 panna Et

                                    kořen: wened, panna

wén                                                                zeleň, svěžest, mládí Et (gwen)

   wenya                                                            svěží, žlutozelený  Et (gwen)

                                    kořen: gwen, svěží, mladý (souvislost se slovy pro panenství

                              autorem výslovně popřena, i když k asociaci docházelo)

veo                                                                 muž Et

                                   kořen: weg, životní síla

véra                                                                osobní, vlastní PM 340

                                   kořen: weg, životní síla

                              (i když výklady koncovky -we, o níž jde především, se střídaly, a na tomto místě v PM

                              je uveden jiný kořen: ewe, osoba)

vére                                                                přísaha, smlouva, svazek Et (příbuzná slova viz verno)

                                   kořen: wed, spojení

were, základ slova wer-                                 viz "vaire"

                                   kořen: wey, vine, tká

verie                                                               smělost  Et (ber)

   verya                                                                               odvážuje se Et (ber)

   verya                                                                               smělý  Et (ber)

                                   kořen: ber, smělý

verka                                                  divoký podle jiných jazyků zřejmě ve smyslu prchlivý  Et (berek)

                                   kořen: berek, divoký, prchlivý

verno (podle oprav: venno)                           manžel Et (bes), VT 45

   verta                                                               dává někomu za manžela/manželku VT 49:45

                                                                       (může znamenat i bere si, ale pro to je i jiné slovo, zejm. vesta)

   veru  (tvary duálu)                                      manželský pár  Et (bes) (podle jedné varianty může znamenat                                                                                                     i "manžel", muž, zatímco manželka je veri, VT 49:45)

                                   kořen: bes, manželství

verya                                                              odvážuje se Et (ber)

   verya                                                           smělý  Et (ber)

                                            kořen: ber, smělý

verya (2)                                  bere si někoho /za muže, ženu/, nedoporučeno, ale pojí se s koncovkou -nna VT 49:45

   veryanwe                                                        manželství, svatba VT 49:44-5 kořen: yat, jho

   verno (podle oprav: venno)                                         manžel Et (bes), VT 45

   veru  (tvary duálu)                                                         manželský pár  Et (bes)

   vesse                                                              manželka Et (bes)

   vesta                                                              manželství, smlouva Et (bes)

   vesta                                    bere si někoho (+4.p.), skládá přísahu, uzavírá smlouvu Et (bes)

   vestale                                                           svatba, obřad přísahy Et (bes)

   vestanoina                                                     "přiženěný" - příbuzný skrze sňatek  QL

                                   kořen: bes, manželství

vie                                                      mužnost, vitalita  Et, též mužský pohlavní úd PE 16

                                   kořen: weg, životní síla

víka                                                                podobný  QL

  víkana                                                             porovnává  QL

  víkele                                                                          porovnávání QL

    inquavíka                                                                       na vlas podobný QL

                                   kořen: be, podobný

vilda                                                               záleží na tom, je to cenné, důležité QL (vilde, vild-)

   vildima                                                          (životně) důležitý, nutný  QL

   valda                                                                               důležitý, cenný  QL

   valdea                                                                             důležitý, závažný  QL

                                   kořen: bilid/balad, důležitý

víle                                                                 jemný vánek QL

   vilina                                                              vzdušný, (jemně) větrný, lehký  QL

   vilya, vilma                                                   vzduch, atmosféra  PP, QL, Et

   wile, základ slova wil-, min.č. wille             létá  Et, též vznáší se QL

   wilda                                                              okřídlený  QL

   wilin, základ slova wilinn-                           pták  QL

   wilwa                                                             poletující, třepotající se MC

   wilwarin, základ slova wilwarind-                motýl  Et

   vinde/vinda (záznam nejistý)                        světle šedý nebo modrý, šedomodrý Et

   winta                                                                               rozptyluje (se), rozfoukává (se) PM 376

                                   kořen: wil, letí, vznáší se

            Et má kořen win, který Quen přepisuje winid (a který byl pravděpodobně alespoň v jedné autorské fázi                zrušen. Od něj je odvozeno slovo "winta", které znamená "vytrácí se" - zřejmě světelně. Nato se v PM                objevuje slovo "winta" ve významu "je rozfoukáván větrem". Příbuznost citem zůstala, kořen by měl mít               

               něco společného se vzduchem (a začínat wi-), přesný tvar kořene a všechna příbuzná slova jsou asi otevřenou             otázkou.

vine, vinne                                                     jehličnan QL

                                   kořen není uveden

winge                                                             pěna, hřeben vlny, vodní tříšť  Et, PM 365, 349

                                            kořen: wig, pěna, vodní tříšť/evtl. snad wil (dle příbuznosti s winta, viz výše)

                              (autorských úvah nad tímto slovem bylo mnoho, teorie o příbuznosti s winta je PM 376)

wine, winike, winke, základ slova vždy končí i-,                      děťátko, nedorostlé dítě VT 48:6, 16

   winima                                                           dětský, dětinský VT 47:26

   vinkarna                                                         obnovený, uzdravený MR 408 kořen: kar, tvoří

   vinya                                                                              nový S a jinde

   winyamo                                                                        dítě, mládenec VT 47:26

                                   kořen: win, nový/mladý

winka                                                             kout, zákoutí QL

                                            kořen: wik, koutek

winta                                                              rozptyluje, rozfoukává (se) PM 376

   vista                                                                                vzduch jako materiál Et

                                   kořen viz winge/vinda

winyamo                                                           dítě, mládenec VT 47:26

   vinya                                                              nový S a jinde

                                   kořen: win, nový/mladý

virya, min.č. virne nebo virinye                   mění se WPP

                                                      (virya může znamenat i "svěží", příbuzné je vírie, "mládí", to ale obojí má alternativy)

                                   kořen: wis, mění

virtye, základ slova virty-, min č. vartye                 slouží  QL

   vartyane                                                                          služba  QL

   vartyo                                                                              sluha  QL

                                   kořen: barat/birit, slouží

vista                                                               vzduch jako materiál Et; mění (jiného) WPP

            (Obě kolidující slova snad mají alternativy, mění v "ahya" - o němž nevíme, zda může znamenat jen doložené       "mění se", nebo i "mění" - a "vzduch" ve vilya s nepatrně posunutým významem.)

                                   kořen: wis, vzduch

vor-, voro-                                                     předpona: ustavičně Et (bor)

   vórima                                               ustavičný, opakovaný (Et, bor) věrný  (UT 317, nedoporučeno)

   voro                                                               vždy, ustavičně  Et (bor)

   vorongandele                                                 ustavičné úmorné opakování Et (bor)

                                                                                              kořen: ngan/nganad, hraje na struny

   voronda                                                          věrný, spolehlivý, stálý ve slovu UT 317

   voronwa                                                         vytrvalý, trvající, stálé kvality Et (borón)

   voronwie                                                        vytrvalost, stálá kvalita, trvanlivost Et (borón)

                                   kořen: bor a odvozené boron, vytrvá

vóre, základ slova vóri-                                kožešina QL

   vórina                                                            kožešinový QL

   vóriva                                                            kožešině podobný, "jako kožíšek" QL

                                   kořen wor, kožešina

 

 

 

 

 

 

 

jl

 

 

 

ya                                                                   co, který PP (používá se hlavně s pádovými

                                                                                                       koncovkami, doloženo například:)

   yasse                                                                              v němž  PP

                                   kořen: ya, který

                       dříve, před (časem)  Et (může znamenat i "když", VT 49, velmi nedoporučeno, má alternativu)

  yallume                                                                          konečně  FS

  yalúme                                                                            dřívější časy   Et

  yalúmesse, yáresse                                                       kdysi, bylo-nebylo Et

  yana                                                                                ten (dřívější)  Et

  yára                                                                                 starobylý  Et

  yáre                                                                                 dřívější dny  Et

  yárea, yalúmea                                                              dávný  Et

  yenya                                                                               loni Et

                                   kořen: ya, tam/tehdy

yaisa                                                                          ocel  GL

                                   kořen mi není znám

yaimea                                                           úpící, kvílící MC

   yaime                                                             úpění, kvílení HKF dle předchozího

   yaita                                                               úpí, kvílí (odvozené slovo)

                                   kořen neuveden (ale mohl by být týž jako následující)

yaiwe                                                             výsměch, pohrdání  Et

                                   kořen: yay, výsměch

yakko                                                             kus hovězího dobytka, vůl  QL

   yaksi                                                              kráva QL

                                   kořen: yak, hovězí dobytek

yale, základ slova yal-                                  shromažďuje, povolává UT 317

                                   kořen: yal, volá, svolává

yallume                                                          konečně  FS

                                   kořen: ya, tam/tehdy; lu, plynutí času

yalme                                                             hluk Et ngal

                                   kořen: ngyal, mluví příliš hlasitě nebo nesouvisle

yalúme                                                           dřívější časy   Et

   yalúmea, yárea                                              dávný Et

   yalúmesse, yáresse                                        kdysi, bylo-nebylo Et

                                   kořen: ya, tam/tehdy; lu, plynutí času

yame, základ slova yam-, min.č. yáme nebo yambe                       volá QL

   yáma                                                                          výkřik, zvolání, jméno QL

   hyame, základ slova hyam-, min.č. hyáme nebo hyambe                   volá k někomu (o pomoc), modlí se VT 43 (z)

                                            kořen: yam, volá

yana                                                               ten (dřívější)  Et

                                   kořen: ya, tam/tehdy

yána                                                               svatyně, posvátné místo Et (též široký, WPP, nedoporučeno)

                                            kořen: yan, svatyně

yanda                                                                              široký, WPP, nedoporučeno

                                   kořen: yan, široký

yando                                                             také  QL

                                   kořen: ya, z něhož je odvozeno "a" a "také"

                              možná - alespoň ideou - souvisí s příponou -ye a spojkou yo, jejímž kořenem je yu, oba

yanga                                                              zeje, zívá Et

                                   kořen: yag, mezera, jáma

yanta                                                              jho Et, most PP

  yanwe                                                             most, spoj, pevninská šíje Et

  yantya                                                             připojuje, rozšiřuje PE 15 (převzato přes HKF)

                                   kořen: yat, jho

yár, základ slova yar-                                    krev   Et

                                   kořen: yar, krev

yára                                                    starobylý  Et; starý, dlouhaletý (např. o přátelství) VT 49:40

  yáre                                                                 dřívější dny  Et

  yalúme                                                            dřívější časy Et

  yárea, yalúmea                                               dávný  Et

  yáresse, yalúmesse                                         kdysi, bylo-nebylo Et

                                   kořen: ya, tam/tehdy; lu, plynutí času

yarra                                                              vrčí  MC

                                   kořen neuveden

yat, základ slova yaht-                                  krk    Et

  yatta                                                                úzká pevninská šíje  Et

                                   kořen: yak, krk

                              (možná je nejen tento kořen, ale i yak - hovězí dobytek - odvozen od yat, jho)

yáve                                                               plod  SA, Et

  yave, základ slova yav-, doporučený min.č. yambe           nese plody  QL (min.č. v QL yáve)

  yávan                                                             žně QL

  yávie                                                              počátek podzimu, čas plodů PP

  yausta                                                            obilí, úroda  QL

                                   kořen: yab, plod

yáwe                                                              strž, průrva, kaňon, hluboký záliv  Et

                                   kořen: yag, mezera, jáma

ye, mn.č. yi                                                    kdo, který, jenž (lze po libosti připojovat                                                                                       pádové koncovky) VT 47:21

                                    kořen: ya, tam/tehdy

ye (zápor ua/úye, bud.č. yéva, záporný bud.č. úva, min.č. uie)                              je  FS, WPP

                                    kořen: ye, je

-ye (připojené k druhému slovu z dvojice, zejména u "poetických párů" Slunce-Měsíc, nebe-země, voda-oheň, moře-pevnina atp., knižně)            a VT 47:30, 31

                                    kořen: viz yando

                                                                   jé! WPP

  yé mána!                                                          to je ale štěstí! WPP

                                    kořen může souviset s dyé, hledí

yea                                                                 dokonce, ba i VT 47:31

                                    kořen: viz yando; může dokonce souviset i s dyé, hledí

yelde                                                              dcera Et (záznam byl opraven, ale koncovka -iel u mnoha jmen                                                                                                zůstala, stejně jako -ien)

                                    kořen: yel, dcera

yello                                                               volání, vítězný pokřik Et (gyel)

                                    kořen: gyel, vítězný pokřik

yelme                                                             odpor (s trochou příměsi hrůzy) Et (dyel)/VT45

  yelta                                                               odpor cítí Et (dyel)

  yelwa                                                             odporný Et (dyel)

                                    kořen: dyel, odpor, smíšený s hrůzou

yéma                                                              obličej VT 49:21

   yendo                                                                              pohled (krátký i dlouhý) VT 49:21

                                             kořen: dyé, hledí

yén                                                                 rok (valinorský, 144 slunečních let) PP, Et

  yenya                                    loni  Et (ale pozor na význam slova "yén"! :) kořen: ya, tam/tehdy

                                    kořen: yen, (dlouhý) rok

yende                                                             dcera Et/VT 45

                                    kořen: yende, dcera

yendo                                                             pohled (krátký i dlouhý) VT 49:21

                                    kořen: dyé, hledí

yére                                                                pohlavní touha VT 46

                                    kořen: yer, cítí sexuální touhu

yeren                                                              surové železo v houskách QL

                                    kořen: dyed, železo

yerya                                                              obnosí se, zestárne Et (gyer) (v nold. jen o věcech!)

  yerna                                                            obnošený, starý Et (gyer) (v nold jen o věcech!)

  (starý o lidech bylo v noldorštině "staletími (yény) nemocný", q. neuvedeno)

                                    kořen: gyer, opotřebovává se

yesta                                                   počátek WPP (též pohled, VT 49, touží, VT 46, obojí nedoporučeno)

                                    kořen: yes/yeset, předchází

yete, základ slova yet-, min.č. pravd. yente                         dívá se na VT 49:21

   yendo                                                                                           pohled (krátký i dlouhý) VT 49:21

   yéma                                                                               obličej VT 49:21

                                    kořen: dyé, hledí

yo-                                                                 předpona: setkání, spojení více než dvou WJ 407

                                                           (někdy se užívá i jako spojka"a" nebo předložka "s", SD)

   yomentie                                                        setkání (více než dvou osob) WJ 407 (yomenie)

                                    kořen: yo, setkání/spojení více než dvou (+ men, bod, místo, směr cíl)

yolme                                                             zápach QL

   yolo (min.č. yóle nebo yolle) (nejspíš yole-, základ slova yol-)                zapáchá QL

                                                                          (podle dalších pramenů výslovnost možná varírovala od yol-                                                                                přes ol- po hol-, možná dle intenzity zápachu :))

                                   kořen: yol, zapáchá

yondo                                                             syn   Et, chlapec WPP

                                   kořen: yon, syn

yonwa                                                            hranice, plot WPP

                                            kořen: yod, uzavírá

yór                                                                                   možné čtení slova "krev" dle VT 46

                                    viz yar

yuhta                                                              používá, podle kořene z Et (yuk-)

                                   kořen: yuk, používá

yúyo                                                               oba    Et

   yunque                                                                        dvanáct  VT 47:41

                                   kořen: yu, oba

yule, základ slova yul-                                  doutná, kořen z Et (WPP: pije)

  yúla                                                                Et: žhavý uhlík, doutnající dřevo

  yulda                                                              PP: doušek

  yulma                                                             Et (angl. brand): hořící dřevo, pochodeň

                                                                         PP, WJ 416: pohár

  yulme                                                             Et: žár, doutnání WJ 416: pitka

                                   kořen: yul, pije/ yul, doutná

yunque                                                           dvanáct VT 47:41

                                   kořen: yu, oba (a příbuzné yunuk, dvanáct)

yure, základ slova yur-                                  běží QL

  yuro                                                               běh, závod  QL

                                   kořen: yur, běží

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Slovník česko-quenijský/quenijsko-český. Vybrala a uspořádala Laisi Finwen. Redakce: Quenduluin. Ilustrace:

 © Rioli, Marta. Vydalo nakladatelství Spolku pro ochranu žížal r. 2015 pro svou soukromou potřebu. Neprodejné.

 

 

 

 

Spolek pro ochranu žížal je ryze imaginární nezisková organizace, jejímž členem se může stát každý, kdo se rozhodne přispívat k ochraně žížal nejrůznějšími dostupnými prostředky, zejména šířením informací o jejich velké užitečnosti. Členové nemají naprosto žádná práva, ale také žádné povinnosti.